fbpx

Výčet objevených horních komor uvnitř Velké pyramidy v Gíze je dobře známý. Arabský guvernér Káhiry, známý jako kalif al-Ma’mún, se v 9. století rozhodl, že chce sám vidět, co je uvnitř Velké pyramidy. Protože však byl vchod do pyramidy ukrytý a jeho umístění neznámé, začali jeho dělníci s kladivy a dláty směle kopat tunel skrz plášť a středové bloky.

Kalif al-Ma’mún měl štěstí v tom, že jejich hektické hloubení tunelu otřáslo stavbou natolik, že vršek stoupající chodby odpadl. Rezonující ránu slyšeli dělníci, kteří kopali v tomto směru a našli nejen sestupnou chodbu, ale také stoupající chodbu a všechny horní komory v pyramidě. Po tisíci let, kdy králova a královnina komora nerušeně ležely hluboko uvnitř pyramidy, byly konečně otevřeny a jejich poklady měly brzy patřit kalifovi.

Ale jak praví legenda, žádný poklad tam nebyl. Tato nejstarodávnější a nejcennější komora byla očividně úplně prázdná. Nejen, že zde nebyly žádné pohřební artefakty, ale nebyly tu ani žádné pohřební nápisy! První myšlenka, která kalifa napadla, musela být, že „hrobka“ byla vyloupena. Ale jak? I kdyby byla nalezena tajná „podpovrchová šachta“ hluboko uvnitř pyramidy, byla by to sotva chodba vhodná k tomu, aby se přes ni dalo rozebrat bohaté vybavení celé pohřební komory. Tak kde všechna ta kořist byla? Kalif a jeho kopáči museli být po vší té práci nejen velmi rozzlobení, ale také zmatení.

Mamúnova chodba

Můžeme si být jistí, že se vše před více než tisíci lety stalo právě takhle? Jsme prostě spokojení, protože takhle nás to po staletí učily respektované autority? Koneckonců je mnohem jednodušší souhlasit se zavedeným názorem, než o problematice aktivně přemýšlet. Naštěstí je venku pár jedinců, kteří jsou více než šťastní, když mohou zpochybnit celou řadu klasických mýtů; a tak jednoho dne přišel do doručené pošty Ralpha Ellise krátký e-mail od podobně smýšlejícího kolegy Marka Fostera.

Mark Foster chtěl myšlenku, která v něm už nějakou dobu hlodala, trochu rozšířit. Rychlé přečtení přesvědčilo Ralpha Ellise o tom, že se jedná o velmi originální nápad a určitě si zaslouží další promyšlení. Po několika diskuzích se rozvinul následující alternativní scénář klasického příběhu, který je v mnoha ohledech lákavý. Nejen, že toto nové vysvětlení zodpovídá některé rozčilující hádanky, díky němu vyvstalo také několik zajímavých a základních otázek.

Podle Marka Fostera je základním problémem klasického vysvětlení to, že Ma’múnova chodba je až příliš přesná: vede dovnitř pyramidy v přímém směru k velmi důležitému spojení mezi sestupnou a stoupající chodbou. Často je uváděno, že Ma’mún musel stočit chodbu ostře vlevo, aby objevil původní chodby – Ralph a Mark měli tento fakt na paměti, když poprvé navštívili Velkou pyramidu.

Jak však Ralph a Mark procházeli dolů vyhloubenou chodbou, byli oba dost zmatení, protože „levou zatáčku“ uváděnou v literatuře nemohli najít! Když se chodbou vraceli stejnou cestou, tak to vypadalo, že „levá zatáčka“ je jen nepatrné rozšíření chodby. Ve skutečnosti vedl vyhloubený tunel přesně k jejich cíli. Jak k tomu tedy došlo? Měl Ma’mún jen štěstí a vybral to správné místo? Nebo měl představu o tom, kam jít?

Ústřední část Velké pyramidy – západní pohled, který ukazuje vnitřní komory

Ústřední část Velké pyramidy – západní pohled, který ukazuje vnitřní komory

Autor: Ralph Ellis, český překlad Alííí