Zádušní chrám Merenptaha

Napsal Felgr Pavel on .

Zádušní chrám faraona Merenptaha leží přímo za chrámem Amenotepa III. a ještě zcela nedávno byl jen změtí kamenů a pahrbků. Chrám částečně vyčistil Flinders Petrie v 90. letech 19.století, ale až práce Švýcarského ústavu archeologie proměnila toto místo ve vynikající muzeum pod širým nebem. Chrám je pro veřejnost otevřen od roku 2003.

Hlavním lákadlem však není architektura chrámu, ale sochy chrámu Merenptaha. Ten nechal mnoho soch vytesat pouze pro tuto stavbu, ale také vzal mnoho soch z nedalekého chrámu Amenhotepa III. Plán chrámu Merenptaha je podobný plánu Ramessea, ale velikostí je cca poloviční.

Struktura chrámu Merenptaha

Z Prvního pylonu zůstalo pouze několik vrstev zdiva, jeho původní výška prý byla až 10 metrů. Vnější průčelí je zdobeno obrazy faraona, boha Amona a blíže neurčené bohyně. Za Prvním pylonem je Přední nádvoří s řadou papyriformních sloupů na severní a jižní straně. V jihovýchodním rohu stojí replika tzv. Izraelské stély, kterou zde objevil Flinder Petrie.

Je to jediná zmínka o Izraeli, o které z egyptských textů víme. Stojí na ní krom jiného: "Izrael je zničen, jeho semeno již není. Palestina se stala vdovou vydanou Egyptu." Zmínka o Izraeli je na druhé řádce textu odspodu. Začíná rákosovými listy a končí osm znaků dále determinativem sedícího muže a ženy.

Druhý pylon vede do Druhého nádvoří s portiky, které byly přeneseny z chrámu Amenhotepa III. - faraon je zde zobrazen na sochách jako Usir. Usirovské sochy se střídaly se třemi obrovskými sochami z krystalického vápence, které patřili Amenhotepovi III. a Merenptah je uzurpoval. Za Druhým nádvořím jsou dva hypostylové sály - první s dvanácti a druhý s osmi sloupy. Za těmito sály je Nejsvětější svatyně, Usirova kaple a kaple slunečního božstva.

Lock full review www.8betting.co.uk 888 Bookmaker

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.
  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.
  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě