Úvodem

Kovová nádoba uložená do hrobky v egyptském Abúsíru před přibližně 5000 lety byla vyrobena z materiálu, jenž se používal v té době v daleké Anatólii (současné Turecko). Odborná studie s výsledky výzkumu českých vědců vychází v prestižním časopisu Journal of Archaeological Science pod názvem „Neviditelná propojení. Raně dynastické a staroříšské staroegyptské kovové předměty ze sbírky Egyptského muzea Lipské univerzity“. Korespondujícím autorem studie je Martin Odler z Českého egyptologického ústavu FF UK, článek je výstupem studentského projektu Grantové agentury Univerzity Karlovy.

Další úspěch českých egyptologů v Abúsíru

Studie Martina Odlera obsahuje detailní analýzu dvaceti dvou staroegyptských předmětů, dnes uložených v Egyptském muzeu Lipské univerzity (Německo) (obr. 1). Prohlubuje znalosti o staroegyptské metalurgii ve 3. tisíciletí před Kr., zatím jen málo známé.

Předměty, které byly předmětem zkoumání, byly objeveny při německých a britských výzkumech ze začátku 20. století na lokalitách Abúsír, Abydos a Gíza a pocházejí z hrobky panovníka 2. dynastie Chasechemveje (Abydos; přibližně 2700 př.n.l.), dále pak z hrobek úředníků Raně dynastické doby (Abúsír; přibližně 3100–2900 př.n.l.) a Staré říše (Gíza; přibližně 2350–2275 př.n.l.).

Výrobní postupy byly podobné pro všechny artefakty, vykované a žíhané do konečného tvaru. Materiálem byla jak čistá měď s příměsemi, tak arsenová měď. Analýza izotopů olova byla využita pro zjištění původu rud, protože olovo se alespoň stopově nacházelo ve většině artefaktů.

„Izotopy olova nám umožnily vysledovat, odkud nejpravděpodobněji pocházela ruda“ říká první autor studie, archeometalurg Jiří Kmošek. „A ukázaly nečekané výsledky“, dodává korespondující autor, egyptolog Martin Odler.

Sinajský poloostrov, Východní poušť a Anatólie (dnešní Turecko)!

Že byla použita ruda ze Sinaje se celkem očekávalo - jednalo se o častý cíl staroegyptských expedic, jenž zde zanechávaly i známe skalní nápisy. Nezanedbatelné množství rudy pocházelo z egyptské Východní pouště. Nápisy v ní však nejsou časté, až archeologické prospekce v posledních dvaceti letech prokázaly mnoho těžebních lokalit, analýzy teď potvrzují, že ruda zdě těžena se skutečně užívala.

Největším překvapením byla velká mísa z hrobky z 1. dynastie z Abúsíru. Objevil ji v roce 1910 německý egyptolog Georg Steindorff při záchranném výzkumu pohřebiště. Svým složením, s přítomností arsenu (1,4%) a niklu (4,8%), velmi neobvyklého kovu pro starověký Egypt, nicméně častého v soudobé Anatólii v artefaktech z mědi i arsenové mědi. Podezření potvrdily izotopy olova, jsou stejné jako u anatolských mědených rud a podobné artefaktům z období kolem 3000 před Kr., na lokalitách vzdálených více než 1500 kilometrů.

Nádobu velmi pravděpodobně vyrobili staroegyptští kováři, jenom ruda nebo ingot cestoval až z Anatólie, možná přes více prostředníků. Nádoba tedy není dokladem přímého kontaktu obou kultur, nicméně dokazuje, jak daleko cestovaly na starověkém Předním Východě kovy již ve 3. tisíciletí před Kr. A že starověký Egypt byl do nadregionální výměny zapojen už v raném období svých dějin.

Projekt bude pokračovat vyhodnocením a vydáním dalšího důležitého souboru z Lipska: bronzových předmětů z Druhé přechodné doby a Nové říše, z lokality Aníba v Núbii.

Zdroj: Český egyptologický ústav

Mohlo by vás zajímat

Informace o webu

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.

  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.

  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě

  • Proč na dovolenou do Egypta

    Nejvhodnější doba pro návštěvu Egypta je v období října až března. V této době zde panují příznivé podmínky a nehrozí tropická horka. Moře v Egyptě je velmi čisté a po celoročně teplé. V Rudém moři jsou pro potápění ideální podmínky. Mezi nejznámnější letoviska patří Hurghada, pokud ale chcete obdivovat korálové útesy v celé jejich kráse, pak doporučuji Sharm el-Sheikh nebo Safagu.

  • Letoviska v Egyptě

    Pokud někdo zavítá na dovolenou do Egypta (a nezvolí poznávací plavbu po Nilu s návštěvou mnoha historických památek), většinou zvolí pro pobyt Hurghadu nebo pokud chce obdivovat korálové útesy, zvolí nejspíš Sharm el-Sheikh na Sinajském poloostrově nebo Safagu na pobřeží Rudého moře. Sinajský poloostrov nabízí také letovisko Dahab (severovýchod poloostrova). U hranic s Izraelem se nachází letovisko Taba.
  • Sinajský poloostrov

    Sinajský poloostrov se nachází mezi Středozemním mořem na severu a Rudým mořem na jihu. I když je tvořen převážně pouští, nachází se zde Sinajské pohoří, kde je také nejvyšší vrchol Egypta - Hora svaté Kateřiny (2637 m.n.m), kde se také nachází Klášter svaté Kateřiny. Návštěvníky lákají zdejší letoviska Sharm el-Sheikh, Dahab (severovýchod poloostrova) a u hranic s Izraelem ležící letovisko Taba.