fbpx

Největší řecko-římská nekropole Egypta Kóm eš-Šukáfa vznikla ve 2. století. Je tedy relativně “mladá”, nicméně se řadí mezi nejvýznamnější divy starověku. Kóm eš-Šukáfa je dnes považována za poslední významnou stavbu respektující staré egyptské náboženství. Byla objevena náhodou.

Roku 1900 se v Kóm eš-Šukáfa propadl do podzemí osel s károu a ukázaly se do té doby neznámé katakomby. Byly vytesány ve třech podlažích, nejspodnější je dnes zaplavené. Tajemné chodby s výklenky byly připraveny pro více než 300 zemřelých, zpočátku údajně jen pro potřeby jedné bohaté rodiny.

K věčnému odpočinku zde však byla uložena jen stovka nebožtíků. Nacházelo se tu i pohřebiště koní, snad nejúspěšnějších na dostizích. Středem labyrintu vede do hloubky 35 metrů točité schodiště, po levé straně se nachází místnost pro konání pohřebních obřadů a přijímání hostů, kteří pravidelně přicházeli navštívit hroby svých blízkých.

V Kóm eš-Šukáfě se pozoruhodným stylem prolínají tradiční egyptské a helénské motivy – mumie na márách; bůh mumifikace Anup v podobě posvátného černého šakala jako římský legionář; bůh slunce, nebe a ztělesnění univerzální královské moci Hor i bůh vědění Thovt v řecko-římském výtvarném provedení; mohutní hadi s korunou Horního a Dolního Egypta.

V Alexandrii byl vytvořen původní jedinečný a nezaměnitelný výtvarný sloh, svým způsobem symbolizující konec civilizace.