Polští vědci budou studovat klima, které panovalo v Egyptě před tisíci lety

Osm samostatných hlubokých zkušebních vrtů bylo v severním Egyptě vyvrtáno týmem polských vědců vedeným prof. Leszkem Marksem z fakulty geologie Varšavské univerzity. Podrobná analýza získaných jader umožní rekonstrukci klimatu, které panovalo v této oblasti v průběhu předchozích 10 000 let.

Vrtání bylo uskutečněno v únoru v oblasti jezer Edku, Borolus a Marjut v severní deltě Nilu. Stěžejní však budou analýzy geologických jader z oázy Fajjúm – z jižní části břehu Meridového jezera (Birket Karún) – tato jádra poskytly zajímavé informace.

Předchozí badatelé provedli v této oblasti celou řadu geologických vrtů, ale bez podrobné analýzy, jakou plánuje polský tým. Nyní výzkumníci shromáždili z pouhých 8 jader více než 1 000 vzorků. Některé z nich budou testovány v polských laboratořích specialisty z různých vědeckých odvětví.

Geologické vrty pro studium životního prostředí v Egyptě

“Ještě nikdo nezískal z této oblasti podobně kompletní jádra, ani je nepodrobil tak detailní analýze. Proto budou výsledky našeho projektu zásadní pro rekonstrukci přirozeného životního prostředí v Egyptě a také s ohledem na výzkum historie egyptské civilizace” – vysvětlil koordinátor projektu Dr. Fabian Welc z Institutu archeologie Univerzity Stefana Wyszyńskiho ve Varšavě.

“Vzorky budeme datovat pomocí metody použití radioaktivního uhlíku C14. Prozkoumáme zbytkové pozůstatky rostlin, rozsivek a měkkýšů. Navíc provedeme řadu specializovaných analýz, včetně granulometrických, litologických a geochemických testů. Ve výsledku pak budeme schopni přesně vysledovat změny v životním prostředí starověkého Egypta v průběhu několika tisíciletí“ – řekl Dr. Welc.

Cílem badatelů je dát do souvislostí výsledky geologických prací v severním Egyptě s výsledky archeologů. Předběžné výsledky analýzy jader jsou podle projektového týmu slibné.

“U jednoho z jader jsme měřili magnetickou citlivost shromážděných usazenin. Vysoký feromagnetismus, tj. magnetizace ukazuje na formování usazenin v průběhu suchého období; nízký feromagnetismus na vlhké (horké a dusné), mokré období. Už víme, že předběžná porovnání výsledků zapadají a doplňují existujících nálezy archeologů“ – věří Dr. Welc.

Polští badatelé použili pro vrtání samohybnou vrtnou soupravu od americké společnosti Acer. Zařízení umožňuje měření až do hloubky 150 metrů. Materiál se získává technologií plného jádra – usazeniny jsou těženy na povrch uvnitř plastových válců tak, aby jejich struktura nebyla narušena. To umožňuje jejich bezpečnou přepravu do laboratoří a vytěžené usazeniny jsou chráněny před znečišťujícími látkami.

Tříletý projekt změn nilského klimatu (NCCP) je financován z grantu uděleného Národním vědeckým centrem fakulty geologie Varšavské univerzity. Projekty mají logistickou podporu Centra středozemní archeologie Varšavské univerzity.

Členové mezinárodního týmu NCCP: prof. Leszek Marks (Oddělení klimatické geologie, geologická faktulta, Varšavská univerzita), prof. Alaa Salem (egyptský koordinátor projektu, fakulta věd Země, Univerzita Kafra el Sheika v deltě Nilu), Dr. Fabian Welc a prof. Jerzy Nitychoruk, odborník na jezerní usazeniny (Státní škola vyššího vzdělání papeže Jana Pavla II. v Biała Podlaska). Projektovému týmu pomáhají mnozí další vědci z Polska, Egypta a Číny.