Chrám v Dér el-Bahrí – architektonický klenot

Chrám v Dér el-Bahrí patří mezi nejvýznamnější a nejpůsobivější stavby starověkého Egypta. Tento zádušní chrám královny Hatšepsut představuje vrchol egyptské chrámové architektury Nové říše a také jednu z nejlépe dochovaných památek v oblasti Théb. Díky své unikátní poloze pod skalním masivem a terasovitému uspořádání se stal symbolem dokonalého propojení architektury s přírodou.

Chrám v Dér el-Bahrí se nachází na západním břehu Nilu naproti dnešnímu Luxoru. Oblast byla ve starověku součástí posvátné nekropole Théb a sloužila jako místo pohřbívání faraonů a významných osobností. Lokalita byla Egypťany vnímána jako přechod mezi světem živých a mrtvých, což z ní činilo ideální místo pro zádušní chrámy.

Architektura chrámu v Dér el-Bahrí

Chrám v Dér el-Bahrí je částečně vytesán do skalního masivu a částečně postaven jako kamenná stavba.

Chrám má netypickou strukturu:

• tři navazující terasy
• monumentální rampy mezi úrovněmi
• sloupořadí s protodórskými sloupy
• výklenky a svatyně ve skalní stěně

Celá stavba působí symetricky a postupně se zvedá směrem ke skále, do které je zasazena.

Struktura chrámu Hatšepsut v Dér el-Bahrí

První (nejrozsáhlejší) terasa chrámu královny Hatšepsut v Dér el-Bahrí je lemována nízkými širokými zídkami a kdysi se v ní také nacházela jezírka. Po stranách vzestupné rampy, která vede na další terasu, jsou dvě řady sloupů. Druhá terasa je ze tří stran ohraničena sloupovími, z nichž jedno je nedokončené. Odtud se vstupovalo do dvou bočních kaplí – jedna patří bohyni Hathor, druhá Anupovi. Strop Anupovi sloupové síně je zdoben hvězdami a reliéfy zobrazujícími obětiny, kterými Hatšepsut uctila Amona, Anupa a Hathoru.

Severní strana kolonády je tvořena dvěma řadami sloupů. Na nich najdeme reliéfy líčící události ze života královny Hatšepsut – božské zrození, výchovu, nástup na trůn atd. Nejzajímavější jsou jistě výjevy, které zobrazují výpravu královny Hatšepsut do země Punt. Na jižním konci terasy je vchod do kaple, která je zasvěcena Hathoře. Rampa vedoucí na horní terasu je zdobená vlysem velkého hada. Právě zde se kdysi nacházela rozlehlá sloupová síň, která se ale do dnešních dní nezachovala.

Hlavní svatyně se skládá ze tří navazujících místností, v nichž je několik bočních výklenků, kam se ukládaly kultovní předměty. V první místnosti byl podstavec pro posvátnou bárku. Třetí místnost dal vyhloubit teprve v pozdějším období Ptolemaios VIII. Euergetes II. a je zasvěcena kultu velkých osobností, jakými byli Džoserův architekt Imhotep nebo architekt Amenhotepa III. Amenhotep – syn Hapuův.