První člověk se objevil v Egyptě již 700 000 let př. n. l. Nejstarší stopy člověka jsou kamenné nástroje v údolí Nilu.
Za sjednotitele Egypta se považuje podle tradice král Meni (též Menej, řecky Menés). Byl ztotožněn s Narmerem.
Prvním faraonem Staré říše, po němž zůstaly hmatatelné stopy, byl Džoser. Byl zakladatelem 3. dynastie.
První přechodné období v Egyptě bylo obdobím politického rozkladu, kdy se rozpadla centrální moc faraonů.
Období Střední říše bylo časem obnovení silné centrální moci, politické stability a kulturního rozkvětu starověkého Egypta.
Toto období bylo dobou oslabení egyptské moci, politické roztříštěnosti a nadvlády Hyksósů v části země.
Toto období bylo vrcholem moci starověkého Egypta, kdy se stal bohatou říší s řadou významných faraonů.
V tomto období došlo k opětovnému oslabení centrální moci, politické nestability a soupeření o moc v Egyptě.
Egypt procházel obdobím dvou perských nadvlád a současně snahou o obnovu tradiční egyptské kultury a náboženství.
Alexandr a Ptolemaiovci spojili kultúru helénistickou s egyptskými tradicemi. Sídlem faraonů byla Alexandrie.
