Fajjúm – nekropole 12. dynastie

Fajjúmská oáza patřila ve Střední říši k nejvýznamnějším oblastem starověkého Egypta. Rozvoj zemědělství, zavlažování a královských staveb proměnil Fajjúm v důležité hospodářské i náboženské centrum. Význam oblasti se výrazně projevil také v pohřební architektuře 12. dynastie, kdy zde vznikly dvě významné královské nekropole – Lahun a Hawára.

Lahun – pyramida Senusreta II.

Na okraji Fajjúmu, poblíž jeho přirozeného vstupu, nechal král Senusret II. vybudovat svou pyramidu. Pyramida Senusreta II. představuje jeden z nejzajímavějších příkladů pyramidové architektury Střední říše. Jádro pyramidy tvořily nepálené cihly vyztužené kamennými stěnami a celý povrch původně pokrýval kvalitní bílý vápenec.

Neobvyklé bylo také umístění vstupu do podzemí. Namísto tradičního vstupu v severní stěně vedla cesta k pohřebním prostorám z oblasti jihovýchodně od pyramidy. Vstupní šachta byla navíc ukryta pod hrobkou princezny, což výrazně ztížilo její nalezení moderním archeologům. V areálu se nacházely také pohřby dalších členů panovnického dvora a královské rodiny. Na severní straně pyramidového komplexu byly objeveny řady mastab a menší pyramida, patrně určená královně.

Hawára – pyramida Amenemheta III.

Druhou významnou lokalitou fajjúmské nekropole je Hawára, kde si nechal vybudovat svou druhou pyramidu král Amenemhet III. Jeho první pyramida vznikla v Dahšúru, ale problémy se stavbou vedly k vytvoření nového monumentu právě v Hawáře.

Hawárská pyramida byla stejně jako mnoho pyramid pozdní 12. dynastie tvořena především nepálenými cihlami, které původně chránil kamenný plášť. Její podzemí patří k technicky nejpozoruhodnějším stavbám Střední říše. Chodby byly záměrně komplikované a pohřební komora byla vytesána z jediného obrovského bloku křemence. Součástí komplexu byl také rozsáhlý zádušní chrám, který se v antice proslavil pod názvem Labyrint. Podle antických autorů patřil k nejpozoruhodnějším stavbám Egypta.