Gíza – nekropole 4. dynastie

Gíza patří k nejvýznamnějším archeologickým lokalitám starověkého Egypta. Rozkládá se na rozsáhlé vápencové plošině západně od dnešní Káhiry a její součástí jsou pyramidy, chrámy, mastaby, skalní hrobky i pohřební šachty.

Největšího rozvoje dosáhla Gíza během 4. dynastie, kdy zde vznikly pyramidové komplexy faraonů Chufua, Rachefa a Menkaurea. Jako první byla postavena Velká pyramida (Cheopsova pyramida), následovala Rachefova pyramida a poslední Menkaureova pyramida.

Gíza však nebyla pouze místem královských pyramid. V okolí pyramid vznikla rozsáhlá pohřebiště členů královské rodiny, vysokých úředníků, kněží a dalších významných osobností. Právě jejich mastaby dnes poskytují důležité informace o společnosti a životě v době Staré říše.

Významné mastaby na východním hřbitově

Východní hřbitov, označovaný především jako G 7000, byl založen za vlády Chufua a nejstarší část byla určena především členům královské rodiny. Zajímavá je například mastaba G 7110–7120 spojená s princem Kawabem a jeho manželkou Hetepheres II. (ta se později vdala za Radžedefa). Kawab byl synem Chufua a Meretites I. a je v pramenech označován jako královský syn a dědic.