fbpx

Egyptské pyramidy – to je jedna velká skupina záhad a otázek, z nichž na některé stále chybí odpovědi. Ale moderní věda postupně, krůček po krůčku přináší nová a nová poznání toho, co starověcí Egypťané uměli, věděli a jaké postupy používali (a to nejen při stavbě pyramid).

Pravzory pyramid se nacházejí v Sakkáře. Není náhodou, že právě tam byla postavena první pyramida – Stupňovitá pyramida faraona Džosera. Výzkumy na jiných pohřebištích tomu nasvědčují. Egyptology  ale čekalo překvapení – v Abydu (Abedžu) objevili hrobky králů 1. a 2. dynastie Ahy, Džera, Vedžóa, Vedimeva a Kaa. Překvapení to bylo proto, že hrobky stejných králů objevili také v Sakkáře.

Jak mohl být jeden člověk pohřben na dvou místech? A jestliže mohl být pohřben jen na jednom, proč si dal postavit dvě nákladné hrobky s obrovskou pohřební výbavou? Egyptologové se domnívají, že stavba dvou paralelních hrobek byla jedním z výrazů známé “podvojnosti Egypta”. Egyptský král byl vládcem Horní a Dolní země, byl nositelem koruny Horního a Dolního Egypta a musel mít tedy hrobku v Horním i Dolním Egyptě.

Jiní to vysvětlují touhou Egypťanů, aby bylí pohřbeni v blízkosti Usirova hrobu, který kladly mýty do Abydu (Abedžu). Jestliže tam nemohli mít skutečnou hrobku, tak si tam dali postavit (pokud si to mohli dovolit) aspoň symbolickou hrobku (kenotaf) nebo náhrobní desku se jménem (stélu). Egyptologové se shodli, že králové byli pohřbeni u Sakkáry. V Abydu (Abedžu) měli jen symbolické hrobky.

Egyptské pyramidy – od mastaby k pravé pyramidě

Egyptští králové byli na začátku pohřbívání v mastabách. Mastaby, přímé předchůdkyně pyramid, byly hrobky příslušníků privilegovaných tříd egyptské společnosti. Tyto předchůdkyně pyramid se stavěly před pyramidami, ale také v éře pyramid a dokonce i po ní. Ze všech mastab je asi nejznámější Šepseskafova mastaba, která přišla po éře velkých pyramid v Gíze.

Projektantem první pyramidy byl Imhotep. Šest stupňů naskládaných na sebe tvoří Stupňovitou pyramidu – první mezi egyptskými pyramidami. Architekt všechny kvádry naklonil do nitra pyramidy a tím zajistil její stabilitu. Byl to ohromný pokrok na cestě k egyptským pyramidám – od mastab se najednou objevili “schody do nebe”.

Zdokonalování pyramid ale pokračovalo – velkou zásluhu na tom měl zejména Snofru (zakladatel 4. dynastie). Ten si pro stavbu pyramidy vybral Dahšúr, kde vznikla napřed Lomená pyramida a poté Červená pyramida. Při stavbě Lomené pyramidy zvolili stavitelé příliš velký sklon stěn a tak (aby pyramida nespadla) museli zhruba v polovině sklon stěn snížit a tak vznikl mezi egyptskými pyramidami unikát.

Poučeni chybou na Lomené pyramidě začali stavět Egypťané první pravou pyramidu – Červenou pyramidu. Stojí na dohled od Lomené pyramidy a je to první vydařený pokus o stavbu pravé egyptské pyramidy. Nejslavnější pravou pyramidou je pak nepochybně Velká pyramida (Cheopsova pyramida), která byla první pyramidou na plošině v Gíze.