Pyramida Amenemheta I. v Lištu

Původně „jen“ mocný vezír, ze kterého se později stal první panovník 12.dynastie. Amenemhet I. opustil Théby (Vaset) a skalní hrobku zde nechal nedokončenou. Pyramida Amenemheta I. se nachází poblíž dnešního Lištu (Iči-tauej, Ictauej). Je velice pravděpodobné, že se blízko nacházelo nově založené a do dnešních dnů neobjevené hlavní město Ic tauej.

Jako první prozkoumal pyramidu Amenemheta I. v roce 1882 Maspero. Ten si všiml toho, že na stavbu pyramidy byly použity znovu kamenné bloky. Tyto bloky pocházejí ze starších královských staveb z oblasti Memfidy (Mennoferu). Do dnešních dní se z pyramidy bohužel dochovaly jen asi 20 metrů vysoké rozvaliny.

Na počátku 12.dynastie se prosadil totiž jiný způsob stavby pyramid, než který se používal v období Staré říše. Získat ve Fajjúmské oáze dostatek kvalitního vápence byl problém, ale hlíny k výrobě sušených cihel bylo víc než dost. Postupovalo se tedy tak, že se z kamenných bloků postavil skelet zdí a to jak po úhlopříčkách, tak i kolmo na budoucí stěny pyramidy. Do tohoto skeletu se pak kladly sušené cihly, hlína nebo další odpadní stavební materiál. Na takovéto jádro byly položeny bloky kvalitního vápencového obložení.

Pyramida Amenemheta I., pohled do nitra

Vchod do podzemí pyramidy Amenemheta I. ležel uprostřed severní strany na úrovni základny – tak jak to bylo obvyklé v pyramidách z období Staré říše. Vůbec ze stavby je patrné, že se stavitelé nechali inspirovat stavbami z období Staré říše – zejména pyramidami v Dahšúru a jižní Sakkáře, které byly nejblíže. Nad vchodem stála severní kaple, ve které se za nepravými dveřmi otevírala chodba, která vedla do pohřební komory.

Chodba byla obložena bloky červené žuly a stejné bloky tvořily také zátarasy. Ústila do místnosti čtvercového půdorysu, která se nacházela ve svislé ose pyramidy a v její podlaze se otevírala šachta, která vedla přímo do pohřební komory. Dnes přístup do této části pyramidy znemožňuje množství spodní vody, která sem prosakuje v takovém množství, že všechny pokusy o její odčerpání selhaly.

Zádušní chrám Amenemheta I.

Zádušní chrám Amenemheta I. umístili architekti před východní stranou pyramidy. Chrám měl své vlastní jméno – „Velebná je Amenemhetova krása“. Oproti podobným stavbám z období Staré říše měl však velmi malé rozměry. Původně byl orientovaný východo-západně, ale do dnešních dnů nezůstalo z chrámu téměř nic.

Kolem pyramidy i zádušního chrámu vedly dvě ohradní zdi. V prostoru mezi první a druhou ohradní zdi se nacházejí hrobky členů královské rodiny a dvořanů. Při západní straně pyramidy byly ve dvou řadách šachtové hroby, další hrobky ležely na jiných místech – například u jihovýchodního nádvoří ležela hrobka vezíra Antefikera.