Generated by All in One SEO Pro v4.9.10, this is an llms-full.txt file, used by LLMs to index the site. # Starověký Egypt Starověký Egypt je z historického hlediska nejstarší stát na světě. Starověký Egypt je zajímavý nejen díky svým nesčetným památkám, které přečkaly staletí a jsou pro dnešní generaci mlčenlivými svědky časů dávno minulých. ## Příspěvky ### [Pyramida Senusreta II. v Láhúnu, pohled do nitra](https://www.starovekyegypt.net/pyramidy-stredni-rise/pyramida-senusreta-ii-v-lahunu-pohled-do-nitra.php) **Published:** 10 prosince, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Jádro pyramidy Senusreta II. bylo postaveno** podobně jako u pyramidy Amenemheta II. **ze sušených cihel a kostru tvořily kamenné zdi**. Bylo využito skalnatého pahorku, kam bylo jádro pevně zakotveno a stavba se tak zrychlila a také zlevnila. Obložení z bílého vápence bylo strháno za vlády 19. dynastie Ramessem II. a použito na jeho stavby. Najdeme zde ještě jednu novinku – stavitelé kolem pyramidy vyhloubili ve skalním podloží příkop, který byl zaplněn pískem. Tím zabránili podmáčení pyramidy a staveb v jejím bezprostředním okolí. **Substruktura pyramidy měla** (jak už jsme se zmínil) **zcela jiný plán** v porovnání se všemi pyramidami faraonů, kteří vládli před Senusretem II. Určitou úlohu zde hrála snaha uchránit faraonův hrob před zloději, ale hlavní důvod byl čistě náboženský. Od počátku, vlastně od první pyramidy faraona Džosera, byl vchod do pyramidy orientován severním směrem – faraon byl bůh, který žil i po své fyzické smrti a z hrobu odcházel k severu, aby se stal jednou z cirkumpolárních hvězd. Jenže staré náboženské představy pomalu ustupovaly a do popředí se dostával kult boha Usira. Právě **pyramida Senusreta II. se měla podobat tzv. Usirovu hrobu** a v okolí pyramidy byly dokonce vysázeny stromy, které měly Usirův kult evokovat. ## Vchod do pyramidy Senusreta II. Jak už bylo řečeno, vchod do pyramidy byl objeven v podlaze jedné z hrobek vzdálené několik desítek metrů od jižní strany pyramidy. **Původní vchod tvořila velká, celkem komplikovaná šachta, která se nacházela před jižní stranou pyramidy**. Touto šachtou procházela tajná chodba z hrobky č.10, kde objevil vchod Petrie. Vzhledem k rozměrům šachty sloužila asi původně k dopravě stavebního materiálu do podzemí pyramidy a teprve potom byla přestavěna tak, aby napodobovala pohřební komoru a zmátla tak zloděje. Z podlahy šachty vedla vodorovná klenutá chodba směrem k severu do klenuté místnosti. Zde shora ústila vertikální šachta, která pravděpodobně sloužila k dopravě mumie faraona do pohřební komory poté, kdy byl uzavřen vchod v pohřební komoře princezny, který objevil Petrie. Ve východní části klenuté místnosti se v podlaze otevírala další vertikální šachta. Ta je dnes zatopená vodou a dosud neprozkoumaná. Je možné, že s její pomocí stavitelé kontrolovali hladinu spodní vody. ## Pohřební komora Senusreta II. Bludiště – tak by se dala nazvat substruktura pyramidy Senusreta II. Soustava šachet, komor, chodeb v závěrečné části obklopuje pohřební komoru, která neležela ve svislé ose pyramidy, ale poněkud více na jihovýchod. Zde se nacházela celá substruktura pyramidy. **Pohřební komora byla orientována východo-západně a celá byla vybudována z žulových bloků** (včetně klenutého stropu). U západní stěny byl sarkofág, který byl skutečně mistrovským dílem a byl také z žuly. Podle jeho rozměrů (je větší, než vchod do pohřební komory) je zřejmé, že na své místo musel být spuštěn ještě během stavby pyramidy. Přes důmyslně maskovaný vchod do pyramidy a značně složitou substrukturu byl faraonův hrob vyloupen již ve starověku. Z kdysi bohaté pohřební výbavy nalezl Petrie jen zlatý ureus, který pocházel pravděpodobně ze sochy Senusreta II. Zádušní chrám byl poměrně malý a stál před východní stranou pyramidy. Později byl bohužel zcela zničen … Při severovýchodním nároží stála pyramida, o které se někteří domnívají, že patřila královně, jiní ji považují za kultovní pyramidu. Západně od ní leží v řadě za sebou 8 velkých mastab – jejich superstruktury byly vytesány ze skalního podloží, jejich obložení ale zůstalo (až na jednu) nedokončeno. **Pyramidu Senusreta II. i zádušní chrám obklopovala ohradní zeď**. Severně od ohradní zdi objevil Petrie pozůstatky další rozbořené stavby s rozlehlým nádvořím – možná se jednalo o kapli svátku sed. Údolní chrám se nacházel poměrně daleko od pyramidy a pravděpodobně nebyl s pyramidou ani spojen vzestupnou cestou. **Rubriky:** Pyramidy Střední říše **Štítky:** architektura starověkého Egypta, egyptské pyramidy --- ### [Nabta Playa – záhadné megalitické centrum](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/nabta-playa-zahadne-megaliticke-centrum-v-saharske-pousti.php) **Published:** 16 června, 2026 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Nabta Playa se nachází asi 100 km od Abu Simbel. Dnes zde spadne přibližně **1 mm srážek ročně**. Vyschlá koryta řek však dokazují, že se zde voda kdysi nacházela, zatímco dnes oblast pokrývá pouze poušť. **Jeden beduín zde objevil megality –** mohutné kamenné balvany, roztroušené zdánlivě nahodile na ploše přibližně 2,5 km². ## Nabta Playa a stopy po dávném osídlení Beduín svůj objev nahlásil egyptologům. V pravěku se megality nacházely buď samostatně, nebo ve skupinách. Často označovaly místa duchovního významu nebo významná pohřebiště. Přestože zde nebyly nalezeny žádné lidské ostatky, archeologové objevili organický materiál datovaný do období **11 000–6 000 př. n. l.** V té době činil roční úhrn srážek přibližně **30 až 200 mm**, tedy mnohonásobně více než dnes. Z jihu do oblasti Nabta Playa přicházely rozsáhlé **monzunové deště**, které vytvářely sezónní jezera. Díky nim zde mohly několik měsíců přežívat rostliny, zvířata i lidé. Vegetace umožnila také **chov dobytka**, což potvrzují nalezené kosti hospodářských zvířat pod některými megality. Archeologové dále odkryli **15 kruhových prohlubní s pozůstatky ohnišť**. Zdá se, že každá z nich představovala samostatné obydlí. **Nalezeno bylo také několik studní, z nichž některé dosahovaly hloubky až 2,5 metru.** ## Mohyly a záhadný pohřeb krávy **Další výzkum odhalil útvar připomínající deset mohyl**, seřazených podél západního břehu někdejšího jezera. Pod vrstvami písku a kamenů byly nalezeny ostatky krav, koz a ovcí. Zvláštní pozornost vzbudila kompletní kostra mladé krávy, která nenesla žádné známky porážky ani konzumace. Zvíře leželo na levém boku s hlavou obrácenou k jihu, tedy směrem, odkud přicházely životodárné monzunové deště. **Pomocí radiokarbonového datování bylo určeno, že kráva žila kolem roku 5270 př. n. l.** Tento nález podporuje teorii, že **Nabta Playa mohla být posvátným místem kočovných pastevců**, kteří putovali tehdejší Saharou. ![Pláž Nabta](/wp-content/uploads/nabta-playa.jpg "Pláž Nabta") **Rubriky:** Zajímavosti --- ### [Hrobka Ptahwera AS76b](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/hrobka-ptahwera-as76b.php) **Published:** 4 června, 2026 **Author:** Pavel Felgr **Content:** V určitém okamžiku Egypťané rozšířili hrobku AS 76 (Kaisebiho hrobku) o jednoduchou kamennou konstrukci. Tato přístavba je hrobka Ptahwera AS76b, vysokého úředníka u královského dvora. Jeho jméno obsahuje odkaz na boha Ptaha, významného stvořitelského božstva v Memfidě. Obě hrobky vytvářely ucelenou strukturu se společným vchodem a malým nádvořím ohraničeným na západě AS 76, na severu AS 76b, na východě AS 77 a na jihu zdi z hliněných cihel, postavenou tak, aby oddělila funkční prostor AS 76 od lodního pohřbu (AS 80), který se nacházel na jihu. To, že hrobku Ptahwera přistavěli dělníci ke Kaisebiho hrobce naznačuje, že Kaisebi a Ptahwer byli příbuzní. ## Hrobka Ptahwera AS76b – struktura hrobky **Jádro hrobky AS 76b se skládalo ze dvou šachet rozdělených zdi z hliněných cihel**. Hlavni šachta se nacházela na severu, zatímco další šachta se nacházela na jihu. Horní vrstvy zdí a výplň přístavby narušili lupiči. Pravděpodobně vyrabovali a poškodili hliněný omítnutý prvek odkrytý ve východní části jižní části jádra přístavby. Jeho pozůstatky se zdály být dodatečně vytvořeným místem pro pozdější pohřeb, který sestával z mumie ve zdobené rakvi. Jediným pozůstatkem údajného pohřbu byl malý kousek štuku nebo malty zdobený barevnou barvou. Široká šachta s rovnými stěnami byla hluboká 10,85 m a končila pohřební komorou situovanou severně, přesně pod kaplí, která měla kdysi sloužit jako hlavni obětní místo pro osobu pohřbenou dole. Hrubě otesanu pohřební komoru uzavřeli dělníci kamennou zdí postavenou ze středně velkých vápencových kusů bez malty. Polovina blokující zdi rozebrali lupiči, kteří se dovnitř vloupali možná již ve starověku. Samotný pohřeb objevili archeologové narušený, roztroušený převážně v západní polovině místnosti. ## Hieratické nápisy z Ptahwerovy hrobky **V Ptahwerově hrobce se nacházejí hieratické nápisy červenou barvou na vnější severní stěně hrobky**, stejně jako na stěnách její chodby a kaple. Nápis s datem a jménem majitele objevili archeologové napsaný červenou barvou na severní vnější stěně hrobky AS 76b. Nápis se táhne přes tři bloky zdivá a také přes maltu ve spárách, což jasně ukazuje, že byl napsán po umístěni bloků do hrobky. Kvůli silně erodovanému povrchu centrálního bloku se dnes zachovala pouze část tohoto nápisu. Další nápis napsali Egypťané červenou barvou na spodní řadu bloků západní stěny chodby a pokrýval dva bloky vápence. Obsahuje datum: „1. měsíc období peret, 18. den 18″. Jméno majitele hrobky bylo znovu napsáno na dalším bloku pod nim. Každý z těchto nápisů na západní stěně chodby se rozprostírá přes více než jeden blok vápence. Je tedy zřejmé, že (podobně jako na severní stěně) byly tyto nápisy napsány po výstavbě chodby. ![Hrobka Ptahwera AS76b](/wp-content/uploads/hrobka-ptahwera.jpg "Hrobka Ptahwera AS76b") Hrobka Ptahwera AS76b **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Abúsír, mastaba, mastaby --- ### [Ptolemaiovský chrám v Kom Ombo](https://www.starovekyegypt.net/architektura-za-ptolemaiovcu/ptolemaiovsky-chram-v-kom-ombo.php) **Published:** 30 prosince, 2020 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Zhruba 40 km severně od Asuánu se nachází ptolemaiovský chrám v Kom Ombo. Jedná se o neobvyklý chrám, který je postavený přímo na břehu Nilu. Chrám je zasvěcený krokodýlům a krokodýlímu bohu Sobkovi. Egypťané místo pro stavbu chrámu nezvolili náhodou. Jde o strategicky významnou lokalitu. Chrámový komplex se nachází v místě, odkud vyrážely výpravy do núbijských zlatých dolů. Ty se nacházely blízko hranice s Egyptem. Kom Ombo (Nubet) (název pochází z koptského Umbo a staroegyptského Nubi) je velká vesnice, která je postavená na širokém pásu úrodné půdy. **Zbytky vesnice Kom Ombo jsou dodnes vidět severně a východně od chrámu**. V řece jsou přímo před chrámem vidět malé ostrůvky a písečné hrby, které ve starověku byly ostrovy, kde se hojně vyskytovali krokodýli. Proto Egypťané město spojili s bohem Sobkem – bohem v podobě krokodýla. ## Chrám v Kom Ombo – svatyně Sobeka a Hora **Stavbu chrámu zahájil** [Ptolemaios VI.](/ptolemaiovci/ptolemaios6.php) **a pokračovala až do vlády Ptolemaia XII.**, ale dělníci stavbu chrámu dokončili až za římské nadvlády. Chrám má neobvyklý – dvojstraně symetrický – plán. Pravá část je zasvěcena Sobkovi, levá Horovi. Část prvního pylonu a jeho nádvoří zničil Nil, který se za posledních 15 století posunul východním směrem. **Svatyně Sobka a Hora** se nacházejí vedle sebe, ale díky fotogrammetrii se archeologové dozvěděli jednu zajímavost. Svatyně **jsou odděleny dutou zdí**. Do zdi naplánoval architekt tajnou kryptu, kterou kněží používali pro ochranu posvátných, liturgických předmětů před rozvodněným Nilem. Dnes se do chrámu vstupuje jihovýchodním rohem – napravo je malá kaple bohyně Hathory. Z chrámového stropu zůstala jen torza, ale díky tomu máme možnost soustředit se na jasně osvětlené reliéfy, protože na ně dopadá prudké sluneční světlo. Jaké scény budou osvětlené záleží na ročním období a denní době. Po dvou hypostylových sálech následují tři předsíně a za poslední z nich najdeme dvě svatyně – Horovu vlevo a Sobkovu vpravo. Bohužel jsou dnes ve špatném stavu, ale stojí za to se zde dobře dívat. Mezi svatyněmi je úzký prostor, který je přístupný průchodem pod úrovní podlahy. Během obřadů sem vstupovali kněží a vyslovovali věštby a rozhodnutí božstva. ## Zajímavosti chrámu 1. Dvojitý chrám: Unikátní architektura chrámu, který je symetricky rozdělen na dvě části, každá zasvěcená jinému bohu – Horovi a Sobkovi 2. Nilometr: Starověký nástroj používaný k měření výšky hladiny Nilu, což bylo klíčové pro předpovídání záplav a zemědělských cyklů 3. Reliéfy a hieroglyfy: Bohatě zdobené stěny a sloupy chrámu s reliéfy zobrazujícími faraony, bohy a různé rituály. Některé z těchto reliéfů jsou velmi dobře zachovalé 4. Mumifikovaní krokodýly: V kapli zasvěcené bohyni Hathor byly nalezeny mumifikované ostatky krokodýlů, kteří byli součástí kultu boha Sobka 5. Tajná komora: Uvnitř dvojité zdi chrámu se nachází tajná komora, která sloužila pro ochranu posvátných předmětů před rozvodněným Nilem 6. Sloupová síň: Hypostylová síň s deseti papyrusovými sloupy, které jsou bohatě zdobené reliéfy a hieroglyfy Pokud tedy zavítáte poblíž této lokality, rozhodně byste neměli chrám minout. [![Na pravém břehu Nilu nedaleko Asuánu se nachází ptolemaiovský chrám v Kom Ombo.](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/chram-v-kom-ombo-01-150x150.jpg "Na pravém břehu Nilu nedaleko Asuánu se nachází ptolemaiovský chrám v Kom Ombo.")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/chram-v-kom-ombo-01.jpg) Na pravém břehu Nilu nedaleko Asuánu se nachází ptolemaiovský chrám v Kom Ombo. [![Chrám v Kom Ombo má neobvyklý – dvojstranně symetrický – plán.](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/chram-v-kom-ombo-02-150x150.jpg "Chrám v Kom Ombo má neobvyklý – dvojstranně symetrický – plán.")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/chram-v-kom-ombo-02.jpg) Chrám v Kom Ombo má neobvyklý – dvojstranně symetrický – plán. [![Stavbu chrámu zahájil Ptolemaios VI. a byla dokončena za vlády Ptolemaia XII.](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/chram-v-kom-ombo-03-150x150.jpg "Stavbu chrámu zahájil Ptolemaios VI. a byla dokončena za vlády Ptolemaia XII.")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/chram-v-kom-ombo-03.jpg) Stavbu chrámu zahájil Ptolemaios VI. a byla dokončena za vlády Ptolemaia XII. [![Kom Ombo (chrám, ale i vesnice) bylo pod ochranou krokodýlího boha Sobeka.](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/chram-v-kom-ombo-04-150x150.jpg "Kom Ombo (chrám, ale i vesnice) bylo pod ochranou krokodýlího boha Sobeka.")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/chram-v-kom-ombo-04.jpg) Kom Ombo (chrám, ale i vesnice) bylo pod ochranou krokodýlího boha Sobeka. [![Z chrámu jsou krásné výhledy na Nil](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/chram-v-kom-ombo-05-150x150.jpg "Z chrámu jsou krásné výhledy na Nil")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/chram-v-kom-ombo-05.jpg) Z chrámu jsou krásné výhledy na Nil [![Ve svatyni se našly tisíce mumií krokodýlů, které byly obětovány Sobekovi.](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/chram-v-kom-ombo-06-150x150.jpg "Ve svatyni se našly tisíce mumií krokodýlů, které byly obětovány Sobekovi.")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/chram-v-kom-ombo-06.jpg) Ve svatyni se našly tisíce mumií krokodýlů, které byly obětovány Sobekovi. **Rubriky:** Architektura za Ptolemaiovců **Štítky:** architektura starověkého Egypta --- ### [Chrám boha Chnuma, Neit a Satet v Esně](https://www.starovekyegypt.net/architektura-za-ptolemaiovcu/chram-chnuma-neit-a-satet-v-esne.php) **Published:** 30 prosince, 2020 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Chrám v Esně zasvětili Egypťané Chnumovi a bohyním Neit a Satet. Chrám stojí asi 200 m od kotviště lodí na západním břehu Nilu. Od kotviště projdete uličko plnou turistických obchodů a poté zahnete mírně doleva. Za chrámem je místní krytý trh a poblíž starý mlýn, kde se dosud mele locikové semeno na olej. Tento olej považovali starověcí Egypťané za silné afrodiziakum. Esna byla až do 20.století významnou zastávkou velbloudích karavan mezi Súdánem, Káhirou a cestami do oáz v Západní poušti. Jméno Esna je odvozeno od starověkého Ta-senet. Řekové tomuto městu říkali Latopolis, neboť zdejší obyvatelé uctívali rybu Lates niloticus, nilský druh okouna. ## Chrám v Esně – historie chrámu **Chrám boha Chnuma byl založen za vlády Ptolemaiovců – konkrétně za vlády [Ptolemaia VI. Filométora](/ptolemaiovci/ptolemaios6.php)** a Ptolemaia VII. Euergéta II. Chrám sloužil ale také po celou dobu římské nadvlády. Dnes je chrám v prohlubni více než 9m, kterou vyhloubili skrze nánosy současného moderního města. Dolů na úroveň chrámu vede příkré schodiště, které může být pro některé návštěvníky obtížně zvladatelné. **Z celého chrámu archeologové odkryli pouze malou část** a to zejména díky zásahu egyptské armády, která zde pracovala ve 40. letech 19. století a Památkové služby, která zde působila několik desetiletí poté. Další archeologické práce se zdají nepravděpodobné, protože by se musela přemístit značná část moderní Esny. ![Chrám boha Chnuma, bohyní Neit a Satet v Esně](/wp-content/uploads/architektura/ptolemaiovci/chram-chnuma-neit-satet-esne.jpg "Chrám boha Chnuma, bohyní Neit a Satet v Esně - Starověký Egypt") Chrám boha Chnuma, bohyní Neit a Satet v Esně **Rubriky:** Architektura za Ptolemaiovců **Štítky:** architektura starověkého Egypta --- ### [Horův chrám v Edfu](https://www.starovekyegypt.net/architektura-za-ptolemaiovcu/horuv-chram-v-edfu.php) **Published:** 30 prosince, 2020 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Některé chrámy starověkého Egypta (a bohužel jich začíná být většina) jsou ve špatném stavu a je potřeba mít o nich dobré informace a také dobrou fantazii, aby si člověk dokázal představit, jak tyto stavby mohly původně vypadat. **Horův chrám v Edfu** je ale jiný příběh – zdi sice ztratily většinu polychromie, ale chrám **zůstal v prakticky neporušeném stavu do dnešních dní**. Pokud se na prohlídku chrámu vydáte sami a projdete všechny komnaty, dostanete se o 2000 let zpět – dokonce ani chrámy v Abydu (Abedžu), Medínit Habu (Džametu) nebo chrám bohyně Hathor v Dendeře Vám nenabídnou takový zážitek. Sice to návštěvníky svádí návštěvu chrámu zkrátit, protože nacházejí temné a tiché interiéry tak jako byly ve starověku. ## Historie Horova chrámu **Stavba chrámu zasvěceného Horovi započala za vlády Ptolemaiovců**, přesněji v roce 237 př.n.l. Stavba včetně výzdoby pak byla dokončena o 167 let později, tedy v roce 70 př.n.l. a byl zasvěcen Horovi z Behdetu. Behdet je starověké pojmenování Edfu. Chrám obklopují zbytky starověkého města a je tu také pohřebiště, kde archeologové našli stavby z období Staré říše a Prvního přechodného období. **Blízko chrámu pak archeologové našli také zbytky** jeho dynastického předchůdce – **chrámu, který byl vybudován ramessovskou dynastií**. Přístup k Horovu chrámu je dnes ze zadní části lokality, odkud musíte celou stavbu obejít až k prvnímu pylonu. Nový přístup ke chrámu se připravuje vedle mammisi – přibližně 100 m jižně od prvního pylonu. ## Horův chrám v Edfu – První pylon První pylon chrámu boha Hora je 35 m vysoký. Nemá římsu, ale jsou tu tradiční čtyři zářezy na stožáry pro vlajkoslávu. První pylon zdobí tradiční reliéfy, na kterých je zachycen Ptolemaios XIII., jak poráží své nepřátele. Bránu pylonu střeží dvě velké sochy Hora v podobě sokola. Výzdoba věží předznamenává to, co návštěvník uvidí uvnitř – reliéfy, které působí spíše svou velikostí než propracovaností detailů. Za pylonem se nachází nádvoří, které ze tří stran lemuje portik ze 32 sloupů. Každý z těchto sloupů má jinou rostlinnou hlavici a zdobí ho scény, které představují panovníka a různá božstva. Mnoho kartuší na reliéfech nechali Egypťané prázdných – a to nejen na tomto nádvoří, ale i jinde v chrámu (pravděpodobně v předtuše změny panovníka). Stěna na severním konci nádvoří vynikne zejména v časném ranním světle. Reliéfy na této stěně představují[ Ptolemaia VII.](/ptolemaiovci/ptolemaios7.php "Ptolemaios VII.") a [Ptolemaia X.](/ptolemaiovci/ptolemaios10.php "Ptolemaios X.") jak obětují Horovi a Hathoře. ## Horův chrám v Edfu – Hypostylové sály První hypostylový sál má vstup v ose chrámu. Strop tohoto chrámu podpírá 12 volně stojících a 6 vázaných sloupů. Polychromie už sice dávno zmizela a sál se tak může zdát poněkud šerý, ale ve starověku byl zcela nepochybně zářivý. Výzdoba druhého hypostylového sálu působí mnohem dramatičtěji. V tomto sále je mnohem méně světla a paprsky, které se do sálu dostávájí otvory ve stropě, působí jako reflektory, které se pomalu posouvají po podlaze a zdech. Strop podpírá 12 sloupů, dveře v bočních zdech vedou do malých komnat, ke studni za chrámovým ochozem nebo ke schodišti. Schodiště vedoucí k pravému zadnímu rohu sálu stoupá až na střechu chrámu. Dnes je sál ve třetině uzavřen. Na levé stěně chrámu jsou dvě komnaty – první sloužila jako skladiště obětin. Druhou (napravo) místnost používali kněží pro uskladnění kadidla. Texty na stěnách této komnaty vysvětlují, jak kadidlo připravit. ## Komnaty za Druhým hypostylovým sálem Hned za Druhým hypostylovým sálem leží Vnější předsíň (jinak také Síň obětin). Je to malá místnost, její výzdoba představuje panovníka obětujícího Horovi. Dveře v levé i pravé zdi vedou ke schodišti, které vede na střechu. Vnitřní předsíň (jinak také Sál odpočinku bohů) je, stejně jako většina místností v této části, dílem Ptolemaia IV. Filopatóra, který obětuje různým božstvům. Nejsvětější místo chrámu – Svatyně je hned za Vnitřní předsíní. Sem odkládali kněží na nízký podstavec před velkým žulovým svatostánkem božskou bárku. Svatostánek postavil faraon 30. dynastie Nechtnebef a je to jedna z nejstarších věcí v chrámu, která je stále na svém místě. Svatyni odděluje od zbytku chrámu malý ochoz, kolem kterého je 10 malý kaplí. Pokud budeme obcházet svatyni proti směru hodinových ručiček, najdeme zde tyto kaple: - - KOMNATA OBĚTIN – vstup do této kaple je z Vnitřní předsíně - KAPLE ROZEPJATÝCH KŘÍDEL - KAPLE REOVA TRŮNU - HATHOŘINA KOMNATA - CHONSUOVA KOMNATA - VÍTĚZNÁ KOMNATA - USIROVA KOMNATA - KOMNATA TRŮNU BOHŮ - PRÁDELNÍ KOMNATA - MINOVA KAPLE ## Vnější chodba Z Vnější předsíně nebo Prvního hypostylového sálu projdeme pravou zdí do Vnější chodby (jinak také Chrámového ochozu). Zdi jsou vyzdobeny postavami panovníka, jak ničí nepřátele Egypta, loví divokou zvěř. Pokud projdeme kolem zadní části chrámu do severozápadního rohu ochozu, objevíme sérii scén zobrazujících Hora ve člunu jak probodává drobné hrochy nebo krokodýly – symboly zlého Sutecha. [![Horův chrám v Edfu v době Ptolemaiovců](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/horuv-chram-edfu-01-300x225.png "Horův chrám v Edfu v době Ptolemaiovců")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/horuv-chram-edfu-01.png) Horův chrám v Edfu v době Ptolemaiovců [![Horův chrám v Edfu - nádvoří](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/horuv-chram-edfu-03-300x225.png "Horův chrám v Edfu - nádvoří")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/horuv-chram-edfu-03.png) Horův chrám v Edfu – nádvoří [![Horův chrám v Edfu - letecký pohled na pylon](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/horuv-chram-edfu-04-300x225.png "Horův chrám v Edfu - letecký pohled na pylon")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/horuv-chram-edfu-04.png) Horův chrám v Edfu – letecký pohled na pylon [![Horův chrám v Edfu - chodba v chrámu](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/horuv-chram-edfu-05-300x225.png "Horův chrám v Edfu - chodba v chrámu")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/horuv-chram-edfu-05.png) Horův chrám v Edfu – chodba v chrámu **Rubriky:** Architektura za Ptolemaiovců **Štítky:** architektura starověkého Egypta, Dér el-Medína --- ### [Chrám bohyně Hathor v Dendeře](https://www.starovekyegypt.net/architektura-za-ptolemaiovcu/chram-bohyne-hathor-v-dendere.php) **Published:** 30 prosince, 2020 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Ptolemaiovský chrám bohyně Hathor v Dendeře** leží asi 70 km (vzdušnou čarou) severně od Luxoru (Ipetresejet) **je jednou z nejlépe dochovaných monumentálních staveb** a rozhodně by neměl uniknout nikomu, kdo zavítá do Egypta za památkami starověkého Egypta. Do Dendery nabízí výlety lodí několik hotelů v Luxoru (Ipetresejet) (odjezd je vždy časně ráno a návrat ve večerních hodinách). Jízda v konvoji (vyžadují to egyptská bezpečnostní pravidla) je příjemná – cestou míjíte několik vesnic (po 30 km Kús, asi po 40 km Kuft, dále Kena a další). Stavba chrámu bohyně Hathor v Dendeře začala v 1.stol. př.n.l. V zadní části chrámu najdeme jméno Ptolemaia XII. a tato část chrámu byla také postavena jako první. Není bez zajímavosti, že chrám stojí na troskách předchozích chrámů. Velká část stavebních prací pak spadá do období vlády Kleopatry VII. **Podobnost chrámu v Dendeře s chrámem boha Hora v Edfu není náhodná** – [Horův chrám v Edfu](/architektura-za-ptolemaiovcu/horuv-chram-v-edfu.php "Horův chrám v Edfu") byl nepochybně vzorem při stavbě chrámu v Dendeře, byť vzor byl převzatý v menším měřítku. Má to nepochybně symbolizovat úzký vztah mezi Hathorou a Horem a jejich kulty. ## Chrám bohyně Hathor v Dendeře – Vestibul Průčelí chrámu je vskutku impozantní – 35 m široké a 12,5 m vysoké se šesti sloupy s hathorskými hlavicemi ve tvaru hudebního nástroje (chřestítka) zavného sistrum. Sloupy spojují zdobené zídky, které přerušuje jen vstup do chrámu. Vestibul chrámu vyplňuje 18 sloupů ve tvaru sistra. Chrám je velmi dobře zachován – s dosud neporušeným stropem, osvětlení je prakticky shodné s tím, jaké bylo ve starověku a proto je zajímavé sledovat hru světel a stínů ve vestibulu. Strop vestibulu je zdoben astronomickými motivy a nechybí ani bohyně nebes Nut. ## Chrám bohyně Hathor v Dendeře – Hypostylový sál Za vestibulem je malý Hypostylový sál – zde najdeme dvě řady sloupů po třech sloupech v každé řadě, nazývané také Sál zjevení. Sloupy mají žulové patky a vápencové dříky a hlavice, což samo o sobě je neobvyklé. Stejně jako vestibul je i tento sál bohatě zdoben – výzdobu stěn je však nutno vidět, opravdu stojí za návštěvu. Scény v levé částo sálu musíte ale sledovat ve směru hodinových ručiček od vstupu – představují panovníka, jak věnuje chrám Hathoře a Horovi. **Hypostylový sál obklopuje 6 malých komnat, účel každé z nich můžeme určit podle výzdoby stěn**. V každé z nich obětuje panovník Hathoře – v první komnatě zprava obětuje stříbrné ozdoby, ve druhé zprava úlitbu vody, v první komnatě zleva kadidlo, ve druhé zleva potraviny. Zadní dvě komnaty sloužily jako úložiště chrámového zařízení. ## Chrám bohyně Hathor v Dendeře – Obětní sál a Sál božského Devatera Za Hypostylovým sálem leží za sebou dvě předsíně – první nazývaná Obětní sál, kterou kdysi uzavíraly ohromné dvojkřídlé dveře ze dřeva a kovu. Scény zdobící stěny představují panovníka, jak obětuje bohům denderského chrámu. Na obou stranách této předsíně je schodiště, které vede na střechu (k tomuto schodišti se ještě dostaneme). Druhá předsíň nazývanou **Sál božského Devatera obklopuje řada menších místností, které obsahovaly oděvy a ozdoby bohů**. První komora nalevo je nazývána Prádelní místnost, napravo zase Pokladnice. Pokud projdeme Pokladnicí a otočíme se vlevo, vejdeme na malý dvůr a v jeho zadní části je schodiště, které vede nahoru do Čisté kaple, kde se konaly obřady spojené s bohyní Hathor. Vrátíme se ale zpátky do druhé předsíně – po obvodu je dalších 11 místností a uprostřed stojí svatostánek „Velé sídlo“, kde byly bárky Hathory, Hora, Harsemtauie a Esety. ## Chrám bohyně Hathor v Dendeře – střecha Střechu člověk většinou bere prostě tak, že je … ale střechu tohoto chrámu prostě musíte vidět. Vede na ni dvojí schodiště z první předsíně (Obětní sál) – schodiště nalevo vedou na střechu přímo, schodiště napravo je točité. Schodiště jsou původní, zdi jsou pokryty zobrazeními kněžských procesí, kterak stoupají nahoru a vynášejí sochu bohyně Hathory nebo naopak sestupujících dolů po obřadu. **Chrámová střecha má několik úrovní – podle výšky místností**. V pravém zadním rohu stojí malý stánek s 12ti hathorskými sloupy po obvodu. Je to dílo Ptolemaia XII. a původně na něm byla neobvyklá klenutá dřevěná střecha. Střešní bloky jsou pokryty sítí mělkých kanálků, které odvádějí dešťovou vodu, která odtékala do „chrličů“ ve tvaru lvích hlav. Pod každým chrličem je sloupec magických textů, po kterém stékala voda a tak měla získat kouzelné síly. [![Průčelí chrámu bohyně Hathor v Dendeře kolem roku 1800](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/chram-bohyne-hathor-v-dendere-01-300x225.png "Průčelí chrámu bohyně Hathor v Dendeře kolem roku 1800")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/chram-bohyne-hathor-v-dendere-01.png) Průčelí chrámu bohyně Hathor v Dendeře kolem roku 1800 [![Letecký pohled na chrám bohyně Hathor v Dendeře](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/chram-bohyne-hathor-v-dendere-03-300x225.png "Letecký pohled na chrám bohyně Hathor v Dendeře")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/chram-bohyne-hathor-v-dendere-03.png) Letecký pohled na chrám bohyně Hathor v Dendeře [![Trosky chrámu bohyně Hathor v Dendeře dnes](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/chram-bohyne-hathor-v-dendere-05-300x225.png "Trosky chrámu bohyně Hathor v Dendeře dnes")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/chram-bohyne-hathor-v-dendere-05.png) Trosky chrámu bohyně Hathor v Dendeře dnes [![Chrám bohyně Hathor - detail interiéru](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/chram-bohyne-hathor-v-dendere-08-interier-300x225.png "Chrám bohyně Hathor - detail interiéru")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/chram-bohyne-hathor-v-dendere-08-interier.png) Chrám bohyně Hathor – detail interiéru [![Chrám bohyně Hathor - detail interiéru](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/chram-bohyne-hathor-v-dendere-09-interier-300x225.png "Chrám bohyně Hathor - detail interiéru")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/chram-bohyne-hathor-v-dendere-09-interier.png) Chrám bohyně Hathor – detail interiéru [![Chrám bohyně Hathor - detail interiéru](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/chram-bohyne-hathor-v-dendere-10-interier-300x225.png "Chrám bohyně Hathor - detail interiéru")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/chram-bohyne-hathor-v-dendere-10-interier.png) Chrám bohyně Hathor – detail interiéru **Rubriky:** Architektura za Ptolemaiovců **Štítky:** architektura starověkého Egypta, Dendera, Hathor --- ### [Chrám bohyně Eset - perla Fílé](https://www.starovekyegypt.net/architektura-za-ptolemaiovcu/chram-bohyne-eset-ve-file.php) **Published:** 30 prosince, 2020 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Chrám bohyně Eset ve Fílé je bezpochyby jedním z nejkrásnějších a nejlépe zachovaných chrámů** z období starověkého Egypta. Hlavní chrám na ostrově nechal ve 3. století př.n.l. vybudovat [Ptolemaios II. Filadelfos](/ptolemaiovci/ptolemaios2.php "Ptolemaios II.") na místě starší svatyně, vystavěné zakladatelem 30. dynastie Nachtnebefem, posledním význačným faraonem egyptského původu. Pohled na chrámový komplex, před jehož pylony se ve větru třepotaly barevné praporce, byl mimořádně působivý. **U hlavního vchodu do chrámu bohyně Este stojí na kamenném stupínku dva malé obelisky**, které zde nechal vztyčit [Ptolemaios VIII. Euergetés II.](/ptolemaiovci/ptolemaios8.php "Ptolemaios VIII. ") Poblíž slavného poutního chrámu bohyně Eset na ostrově Fílé ležel ostrůvek Bitva, na němž se nacházel pahorek s jedním z hrobů boha Usira, tzv. abaton, egyptsky „čisté místo“. Tyto svatyně vznikly na místech, kam dopadly kusy těla Usira, poté co ho jeho zákeřný bratr Sutech rozsekal a rozházel po celém Egyptě. Celkem jich bylo šestnáct, možná i více. Během náboženských svátků Eseta svého manžela na ostrově navštěvovala. Vstupní bránu střeženou dvěma žulovými lvy tvoří monumentální pylon (37 metrů široký a 18 metrů vysoký). Jeho vnější fasádu zdobí reliéfy, kdysi zářící barvami, které zachycují [Ptolemaia XII. Nea Dionýsa](/ptolemaiovci/ptolemaios12.php "Ptolemaios XII."), jak pobíjí nepřátele a zároveň se obrací k Esetě, Horovi a Hathoře. Na pravé části vnitřní strany pylonu jsou zobrazeni kněží, kterak nesou Esetinu velkou posvátnou bárku. Před bárkou stojí faraon, který plavidlo vykuřuje kadidlem. ## Chrám bohyně Eset ve Fílé – zde Eset porodila Hora Jakmile projdete prvním pylonem, vstoupíte na elegantní kamenné nádvoří. Dlažbu tohoto nádvoří tvoří geometricky uspořádané desky a jeho boční strany lemují kolonády, jimiž se vstupuje do dalších prostor velechrámu. **Při západní straně nádvoří stojí mamisi** (Dům zrození), kde údajně Eset porodila Hora. **Dům zrození nechal vystavět Ptolemaios III. Euergetés** a jehož výzdoba byla dokončena až římským císařem Tiberiem. Právě zde údajně Eseta porodila Hora. Mamisi se skládá z předsíně a tří po sobě jdoucích místností, které vedou do svatyně. **Na zdech chrámu bohyně Eset znázornili umělci výjevy související s Horovým zrozením**, dětstvím a výchovou. Naproti mamisi je kolonáda s deseti sloupy, která vede do šesti zdobených místností. Tyto místnosti využívali kněží jako komory a sklady. Vlastní mamisi obklopil architekt další kolonádou, mezi jejímiž sloupy umístil spojovací zídky, které sahají do dvou třetin výšky sloupoví. Sloupy nesou střídavě kompozitní hlavice, zdobené rostlinnými motivy, a tzv. Hathořiny hlavice. ## Svatyně v centru chrámu bohyně Eset V zadní části dvora se zdvihá druhý pylon (30 metrů široký a 14 metrů vysoký), původně zdobený barevnými reliéfy stejně jako první, jímž se vchází do sloupové síně chrámu. Před pravou částí pylonu stojí kamenná stéla s hieroglyfickým textem. Je na ní vytesán nápis, který se datuje do doby [Ptolemaia VI. Filométora](/ptolemaiovci/ptolemaios6.php "Ptolemaios VI."). Podle nápisu vztyčili stélu na výraz díků bohyni jedné oblasti v Núbii, kde Egypťané objevili důležitá ložiska zlata. Po překonání několika schodů vedoucích do sloupové síně podpírané deseti sloupy malovanými živými barvami stojí za to věnovat pozornost stropu. Na něm jsou v hlavní ose síně zachyceny ochranné bohyně Horního a Dolního Egypta a v bočních částech sluneční bárky a astronomické motivy. Výzdoba stěn a sloupů v této místnosti zobrazuje hodiny, výjevy představující panovníka, jak přináší obětiny různým božstvům a mytologické náměty. Ze sloupové síně lze projít do komplexu svatyně. Ta se skládá z dvanácti místností a krypty, jejíž zdi jsou zdobeny liturgickými výjevy. Na bočním nádvoří obětin je Ptolemaios II. Filadelfos, jak před hromadou darů pálí kadidlo na počest bohyně. Schodiště vlevo vede na terasu svatyně, kde se nalézá Usirova kaple. Úplně vzadu v chrámu se nachází svatyně, do které mohl vstoupit jen vrchní kněz. ## Zmizelé obelisky Oba obelisky, které byly původně při vchodu do chrámu, jsou dnes ve Velké Británii. Kolem roku 553 n. l. nechal římský císař Theodosius I. přestavět sloupovou síň na křesťanský kostel. ![Chrám bohyně Eset](/wp-content/uploads/chram-eset-file.png "Chrám bohyně Eset")Chrám bohyně Eset **Rubriky:** Architektura za Ptolemaiovců **Štítky:** architektura starověkého Egypta, bohyně Eset --- ### [Maják na ostrově Faru - jeden z divů starověku](https://www.starovekyegypt.net/architektura-za-ptolemaiovcu/majak-na-ostrove-faru.php) **Published:** 30 prosince, 2020 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Maják na ostrově Faru (Alexandrijský maják) nechal postavit zakladatel ptolemaiovské dynastie** [Ptolemaios I. Sótér](/ptolemaiovci/ptolemaios1.php "Ptolemaios I. Sótér") u města Alexandrie, které bylo za Ptolemaiovců novým hlavním městem Egypta. Alexandrijský maják (maják na ostrově Faru) byl nejvyšší stavbou tehdejšího světa. ## Maják na ostrově Faru – jeden ze sedmi divů světa **Maják na ostrově Faru** (Alexandrijský maják) zničilo zemětřesení a nezůstal žádný nákres (krom malého zobrazení na minci). Podle popisu římského válečníka a filosofa Gaia Plinia Secunda **měl čtvercovou základnu s délkou stran 180 až 190 metrů**. V těchto rozměrech byl postaven dvoupatrový palác, který měl mít v každém rohu ještě věž. O tom, jak byly tyto věže veliké ale Gaius Secundus nepíše. Samotný maják se nacházel uprostřed této čtvercové stavby. **Maják na ostrově Faru (Alexandrijský maják) tvořila čtverhranná věž, která se postupně zužovala směrem vzhůru**. Přesné rozměry majáku (věže) ale nejsou známy, jeho výška však byla mezi 60 až 80 metry. Historické prameny občas uvádějí, že maják sloužil i jako pevnost. Je tedy možné, že hlavní věž byla zakončena cimbuřím. ## Alexandrijský maják – systém tří věží **Na hlavní věži majáku postavili Egypťané užší, pravděpodobně osmibokou věž**. Na jejím konci byla kamenná plošina s otevřenou sloupovou síní (peristylem). Zrcadlo v této sloupové síni odráželo sluneční paprsky a v noci zde hlídka zapalovala oheň. Celkovou výšku stavby žádné prameny neuvádějí a tak jeho výšku můžeme jen spočítat podle vzdálenosti, na kterou bylo viditelné světlo majáku. Flavius Iosephus (židovský kněz, učenec a historik) uvádí, že **světlo z majáku na ostrově Faru bylo vidět na vzdálenost tři sta stadií, což je mezi 53 a 56 kilometry**. To by ale předpokládalo výšku majáku 180 metrů, což ale pravděpodobně přesahovalo stavební možnosti tehdejší doby. Zdá se, že maják se skládal ze tří částí: - - hlavní čtverhranná věž – předpokládaná výška 60 metrů - prostřední osmiboká věž – předpokládaná výška 22 metrů - kulatá věž – předpokládaná výška 8 metrů Pokud jde o stavební materiál, ani o něm nebylo dlouho nic bližšího známo. Strabón uvádí, že stavba byla z bílého kamene, pozdější argeologické nálezy potvrdily, že přinejmenším některé části byly z bílého mramoru. ## Zánik majáku na ostrově Faru K prvnímu poškození Alexandrijského majáku došlo při dobytí Alexandrie Římany. Ve 4. století maják poškodilo zemětřesením. Od tohoto okamžiku zde Egypťané přestali udržovat oheň a do 7. století sloužil jako denní maják. Přístav byl ve 13. století zanesen pískem a tehdy ztratil svou funkci zcela. Definitivní zkázu majáku přineslo zemětřesení v roce 1326. ![Alexandrijský maják na ostrově Faru](/wp-content/uploads/alexandrijsky-majak-01.jpg "Alexandrijský maják na ostrově Faru") Alexandrijský maják na ostrově Faru **Rubriky:** Architektura za Ptolemaiovců **Štítky:** Alexandrijský maják, architektura starověkého Egypta, Maják na ostrově Faru --- ### [Pylon - vstup do domu bohů](https://www.starovekyegypt.net/architektura-stredni-rise/pylon-vstup-do-domu-bohu.php) **Published:** 19 ledna, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Pylon** (egyptsky bechen) **byl vstupní branou do areálu chrámu**. Před ním stávaly kolosální sochy faraona a obelisky. Pylonem se procházelo na nádvoří se sloupovou kolonádou, které bylo veřejnou částí chrámu. Kolonáda byla jediným místem, kam mohli věřící při náboženských obřadech vstoupit. Samotná svatyně jim byla zapovězena. **V Amon-Reově velechrámu v Karnaku** (Ipetisut), který byl od období panovníků Střední říše neustále přestavován, **bylo vybudováno hned deset monumentálních pylonů**. Ty původně možná chránily vchod do chrámu, ale později byla tato funkce spíše symbolická, protože byly pylony stavěny uvnitř chráněných svatých prostor. Nebyly tedy určeny na ochranu proti lidským nepřátelům, ale mohly chrám střežit před nečistými silami. ## Pylon a jeho části Pylon se skládal ze dvou velkých bloků kamenného zdiva. Do obou průčelí byly po obou stranách vstupu vyhloubeny dva až čtyři žlábky, do kterých se zasazovaly stožáry. Od období Nové říše bylo zvykem ve všech chrámech zvykem na stožáry umísťovat praporce různých barev. **Vnější stěny pylonu byly obloženy otesanými kvádry, které nebyly spojeny maltou ani jiným pojivem**. Po obou stranách centrálního vstupu byly původně monumentální zdobené brány. Nad branou byla římsa a překlad, který byl zdobený okřídleným kotoučem, který symbolizoval jednotu náboženství a státu. Terasovitá střecha tvořila průčelí mezi dvěma věžemi. Na hranách obou věží byly po celé jejich výšce římsy o kruhovém průřezu (tzv. oblounky) a masivní pylony tak elegantním způsobem odlehčovaly. **Pylon býval přirovnáván k hoře, na níž se zjevuje vycházející slunce**. Jeho tvar připomínal hieroglyfický znak označující horizont, na kterém každé ráno mezi kopci vychází slunce. Bloky pylonu mohly také symbolizovat sestry Eset a Nebthet, díky nimž se znovu zrodil zavražděný bůh Usir, ztotožňovaný se Sluncem. Tato symbolika vychází z myšlenky, že vstup do chrámu představuje počátek dne, kdy jsou lidé svoláváni do nového života. Vnější stěny pylonu byly zdobeny reliéfy, které nejčastěji oslavovaly úspěchy faraonovy armády. Faraon sám byl na reliéfech zobrazen jak zabíjí hordu nepřátel, které drží za vlasy. Tyto reliéfy měly krom jiného zapůsobit také na davy faraonových věrných, měly ale i rituální funkci. Předpokládalo se, že zaženou síly chaosu, s nimiž musel faraon neustále bojovat. ![Pylon](/wp-content/uploads/architektura/stredni-rise/pylon-01.png "Pylon - Starověký Egypt") Pohled na pylon ze strany vnějšího průčelí – podélný řez **Rubriky:** Architektura Střední říše **Štítky:** architektura starověkého Egypta --- ### [Hrobka kancléře Meketrea](https://www.starovekyegypt.net/architektura-stredni-rise/hrobka-kanclere-meketrea.php) **Published:** 24 ledna, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Hrobka kancléře Meketrea je umístěna v Dér el-Bahrí a tak můžeme usuzovat, že u dvora pravděpodobně zastával významné postavení. Jeho hrobka leží totiž hned vedle zádušního chrámu faraona Mentuhotepa II. **Herbert E. Winlock**, vedoucí expedice newyorského Metropolitního muzea umění, **objevil v zimě roku 1920 v Dér el-Bahrí v hrobce kancléře Meketrea uzavřenou místnost**. Tu už částečně předtím prozkoumali Georges Daressy v roce 1895 a Robert Mond v roce 1902. Dosud ale nebyl vypracován žádný plánek hrobky. **Meketre byl kancléřem a správcem pokladnice na přelomu dvou dynastií. Za kancléře si ho vybral [Mentuhotep II.](/faraoni-stredni-rise/mentuhotep2.php) z 11. dynastie.** Jeho nástupci vládli krátce (dohromady 18 let) a tak Meketre zažil i okamžik, kdy na egyptský trůn usedl zakladatel 12. dynastie [Amenemet I.](/faraoni-stredni-rise/amenemhet1.php) **Hrobka kancléře Meketrea byla přístupná po široké vzestupné rampě, která ústila na úzké nádvoří**. To bylo původně zakryté portikem podpíraným devíti osmihrannými vápencovými sloupy. Čelní portik hrobky, chodba a kaple byli původně obloženy kvádry z jemného vápence a zdobeny reliéfy. V kapli se nacházela šachta, z jejíhož dna vedla sestupná chodba do malé pohřební komory, která byla hrubě vytesána do kamene. Ta byla ale vyloupena – nacházelo se zde pouze několik prken z Meketreovy rakve, která byla z cedrového dřeva. Rovnoběžně s kancléřovou hrobkou vedla jiná chodba do druhé kaple, odkud se dalo vstoupit do šachty a další pohřební komory. Tato nedokončená hrobka patřila Mekatreovu synovi Antefovi. ## Skrýš v hrobce kancléře Meketrea Čištění hrobky postupovalo pomalu a Winlock vzhledem k tomu, že učiněné nálezy nebyly příliš zajímavé se rozhodl pokračovat ve vykopávkách ještě týden a potom zde práce ukončit. Náhle však dělníci objevili skulinu mezi kameny na zemi a zdí chodby, za níž se dala předpokládat další místnost. Když Winlock prostrčil otvorem svíci, uviděl čtyři tisíce let starý svět zalidněný desítkami barevných postaviček. **Vchod do skrýše byl schován za zdí z nepálených cihel** a díky tomu do místnosti po tisíciletí nikdo nevstoupil. Tři dny a tři noci trvalo vynášení předmětů z hrobky. Na jednom podstavci jsou sošky dvou mužů a dvou žen, jak zesnulému přinášejí potraviny. Jedna socha představuje Meketrea sedícího na krychlové stoličce vedle svého syna. Jeden z nejslavnějších modelů zachycuje Meketrea sedícího ve vchodě ve společnosti písařů, kteří sčítají dobytek. Na modelu je dohromady 19 zvířecích a 26 lidských postav. ![Hrobka kancléře Meketrea. Meketre sedící ve vchodě sleduje kontrolu stavu dobytka.](/wp-content/uploads/hrobka-kanclere-meketrea.jpg "Hrobka kancléře Meketrea. Meketre sedící ve vchodě sleduje kontrolu stavu dobytka. - Starověký Egypt") Hrobka kancléře Meketrea. Meketre sedící ve vchodě sleduje kontrolu stavu dobytka, který předvádějí honáci. Mužské postavičky jsou vysoké 22cm, celý výjev je zachycen na modelu, který je dlouhý cca 1,73m. **Rubriky:** Architektura Střední říše **Štítky:** architektura starověkého Egypta, Dér el-Bahrí --- ### [Hrobka Amenemheta Ameniho v Bení Hasanu](https://www.starovekyegypt.net/architektura-stredni-rise/hrobka-amenemheta-ameniho-v-beni-hasanu.php) **Published:** 24 ledna, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Amenemhet Ameni žil v druhé polovině vlády** [Senusreta I.](/faraoni-stredni-rise/senusret1.php "Senusret I."), významného faraona 12. dynastie. Amenemhet Ameni byl synem Chnumhotepa a jeho manželka se jmenovala Hetepet. Kromě šestnáctého nomu spravoval ještě třetí hornoegyptský nom. Stejně jako ostatní nomarchové Střední říše nechal se také on pohřbít ve svém kraji a nikoliv v blízkosti královské pyramidy. Hrobka Amenemheta Ameniho se nachází na skalnatých úbočích u Bení Hasanu. **Pohřebiště v Bení Hasanu leží ve středním Egyptě přibližně 270km jižně od Káhiry** na východním břehu Nílu. Archeologové zde objevili celkem 39 hrobek. Počátky tohoto pohřebiště sahají až do období Staré říše, ale historicky i umělecky nejcennější hrobky pocházejí z Prvního přechodného období a počátku Střední říše. Nacházejí se na horní terase, kde kvalita kamene umožňovala nákladnou reliéfní výzdobu. Hrobky podřízených úředníků vysekali dělníci do spodních teras. **Průčelí hrobky Amenemheta Ameniho tvořily dva osmihranné sloupy na kulaté patce, které podpíraly čtvercový abakus**. Vchod vedl do kaple o čtvercovém půdorysu – stěny měřily 11,5m a strop byl ve výšce 6,5m. Místnost rozdělili starověcí architekti na tři přibližně stejně velké části, které od sebe oddělovaly dvě řady jemně kanelovaných šestnáctihranných sloupů. Strop upravili do klenby a vyzdobili geometrickými motivy složenými z barevných čtverců. Do středu východní zdi kaple pak umístili výklenek, kde byly původně uloženy sochy zesnulého, jeho manželky a matky. U jižní zdi ústi dvě šachty vedoucí do dvou různých pohřebních komor. ## Texty připomínající život zesnulého Starověcí umělci vyryli poblíž vchodu do kaple životopisné texty, které se zmiňují jak o samotném Amenemhetovi, tak o některých významných událostech období 12. dynastie. **Amenemhet Ameni vedl skupinu branců šestnáctého nomu se kterou se zúčastnil tří vítězných tažení do Núbie**. Panovníci 12. dynastie nechali podél Nilu vystavět obrannou linii. Ta měla zajistit kontrolu nad pozemními i námořními cestami z dobytých oblastí a účinné podrobení tamního obyvatelstva. Na budování těchto pevností se podílel také Amenehmet. Týká se to zejména pevnosti v Buhénu, která ležela na úrovni druhého kataraktu a patřila k nejmohutnějším v zemi. Výzdoba kaple Amenemheta Ameniho zachycuje různá povolání, domácí život, zemědělské práce, státní správa, vojenské akce, rodina zesnulého a obětiny. Jižní stranu starověcí umělci vyzdobili velmi podrobným jídelníčkem (seznamem obětin). Na západní stěně malíři zobrazili zesnulého se svou ženou uprostřed nepravých dveří za stolem s obětinami. Díky nepravým dveřím mohla jeho duše volně přecházet ze světa mrtvých do světa živých. Severní strana představuje v loveckých scénách pouštní zvířata – černý šakal, gazely, panter. **Cílem malíři provedené výzdoby bylo zajistit Amenemhetovi na onom světě životní úroveň odpovídající jeho postavení**. ![Hrobka Amenemheta Ameniho](/wp-content/uploads/architektura/stredni-rise/hrobka-amenemheta-ameniho.jpg "Hrobka Amenemheta Ameniho - Starověký Egypt") Hrobka Amenemheta Ameniho, nomarchy za vlády Senusreta I. **Rubriky:** Architektura Střední říše **Štítky:** architektura starověkého Egypta --- ### [Bílá kaple Senusreta I.](https://www.starovekyegypt.net/architektura-stredni-rise/bila-kaple-senusret1.php) **Published:** 24 ledna, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Bílá kaple Senusreta I. byla objevena 16. listopadu 1927. Pozůstatky této stavby objevili archeologové v základech třetího pylonu karnackého chrámu. Na stěnách z kvalitního bělostného vápence byly krásné, pečlivě provedené reliéfy, skutečná mistrovská díla egyptského umění období Střední říše. Při průzkumu třetího pylonu v Karnaku (Ipetisut) badatelé zjistili, že na jeho základy použili starověcí Egypťané výjimečně zachovalé bloky z kaple z období Střední říše. Přesněji z panování vlády faraona 12. dynastie Senusreta I. **Bílá kaple Senusreta I.** byla stavbou čtvercového půdorysu, jejíž strany původně měřily 6,54 m. Architekti postavili kapli na podstavci vysokém 1,8 metru a vcházelo se do ní po dvou schodištích vymezených rampou a umístěných na stejnou osu. Vzhled kaple byl vcelku prostý – **obsahovala jedinou místnost s šestnácti pilíři o výšce 2,57 m**, uspořádanými do čtyř řad. Pilíře měly čtvercový průřez (s výjimkou pilířů ve vnější řadě, které měly obdélníkový průřez) a podpíraly dvanáct architrávů, na nichž spočívaly desky tvořící střechu. Ve střeše jsou umístěny chrliče a uprostřed místnosti stával oltář, který se však bohužel nedochoval. Přítomnost stop po ložiscích pro čepy dveří napovídá, že na úrovni schodišťových ramp bývaly dveře. Kaple skromných rozměrů, byla svým architektonickým pojetím v Egyptě úplnou novinkou. ## Bílá kaple Senusreta I. obsahuje výjimečné reliéfy **Krásná výzdoba kaple Senusreta I. ztvárněná do nejmenších detailů je projevem sochařského mistrovství**. Na reliéfech nebyly objeveny žádné stopy po polychromii. K přípravě jednotlivých motivů použili umělci čtvercovou síť. Obrysy všech postav jsou zcela totožné. Z výzdoby na stěnách a pilířích se částečně dozvídáme, jak vypadaly rituální oslavy svátku sed. **Výzdoba kaple Senusreta I. obsahuje výjevy, na nichž je Senusret I. ve společnosti různých božstev**. Malíři zde vytvořili mnoho krásných scén, z nichž šedesát objevili archeologové téměř nedotčené. V souladu s egyptskou tradicí jsou na vnějších stěnách zapuštěné reliéfy a na vnitřních stěnách basreliéfy. Šedesát výjevů zdobících pilíře je v horní části ohraničeno znakem nebe, ve spodní části znakem země. [Senusret I.](/faraoni-stredni-rise/senusret1.php) **je zobrazen jak jako král Horního Egypta** s bílou korunou, **tak jako král Dolního Egypta** s červenou korunou. Vzdává čest bohům a přináší jim různé obětiny, např. chléb a kulaté nádoby nu. Za to mu bohové poskytují ochranu, život, stabilitu a zdraví. ## Přehled egyptských nomů Vnější stěny podstavce kaple se vyznačují zvláštní výzdobou. Východní a západní stěnu ozdobili malíři šestnácti klečícími postavami mužů a žen. Nad ně zapsali text vyjmenovávající země a majetek darovaný Amonovi. Severní a jižní stěnu Egypťané vyzdobili jednotlivými egyptskými nomy. Dvacet dva hornoegyptských nomů najdeme na jižní stěně, šestnáct dolnoegyptských nomů pak na stěně severní. V šesti zbývajících polích na severní straně jsou výsledky různých měření, např. výška záplav v daném okamžiku. U každého nomu nechybí různé informace – jeho rozloha, názvy, hlavní město a ochranné božstvo. ![Bílá kaple Senusreta I. v Karnaku](/wp-content/uploads/karnak-bila-kaple-senusreta1.jpg "Bílá kaple Senusreta I. v Karnaku") Bílá kaple Senusreta I. v Karnaku **Rubriky:** Architektura Střední říše **Štítky:** architektura starověkého Egypta, chrám v Karnaku, Karnak, Senusret I. --- ### [Chnumhotepova hrobka](https://www.starovekyegypt.net/architektura-stredni-rise/chnumhotepova-hrobka.php) **Published:** 24 ledna, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Ve Asi 1900 let př.n.l. žil v Egyptě Chnumhotep II. – syn Neheriho a Bakty, dcery Chnumhotepa I. Tento Chnumhotep II. měl dvě manželky – Cheti a Cat. Jeho otec byl správcem nomu zvaného jako „Nová města“ a pravděpodobně byl také správcem rezidenčního města Amenemheta I. Chnumhotepova hrobka se nachází v Bení Hasanu. [Amenemhet II.](/faraoni-stredni-rise/amenemhet2.php) **svěřil v devatenáctém roce své vlády Chnumhotepovi správu města Menat Chufu** (dnešní Mínia). Později vládnul jako nomarcha šestnáctému nomu. Jeho dědeček byl významnou osobností, protože se honosil titulem „správce Východní pouště v Menat Chufu“. Chnumhotep II. spravoval město za vlády Amenemheta II. a Senusreta II. Z titulu své funkce přijal poselstvo třiceti sedmi Asiatů, které vedl jistý Abiša. Poselstvo přineslo nomarchovi jako dar galenit, z něhož se vyrábělo černé líčidlo na víčka a dále dvě gazely. Příchod poselstva je znázorněn na stěnách jeho kaple. Tato událost se odehrála v šestém roce vlády Senusreta II.. ## Chnumhotepova hrobka – 222 sloupců hieroglyfů **Chnumhotepova hrobka patří spolu s Amenemhetovou hrobkou k nejlépe propracovaným v Bení Hasanu**. Vstupní portik má šířku 7,2m, hloubku 2,13m a je podpírán dvěma šestnáctisloupy. Čtverhranná kaple má strany dlouhé 9,7m a vysoká je 5,89m. Strop podpírají čtyři pilíře. Ve výklenku zadní stěny architekti původně uložili sochu zesnulého, která se ale bohužel nedochovala. V jižní části se otvírají dvě šachty vedoucí do dalších prostor hrobky. Ve spodní části zadní kaple najdete 222 sloupců textů, v nichž na načernalém pozadí imitujícím žulu vynikají zeleně psané hieroglyfy. Texty vyprávějí o Chnumhotepově životě, informují o funkci nomarchy a o počátcích vlády 12. dynastie. **Chnumhotepova hrobka má tradiční výzdobu – objevují se tradiční témata hrobů Staré a Střední říše obohacené o určité rysy**. Na scéně umístěné na západní stěně vidíme Chnumhotepa sedícího na stoličce a v ruce drží konec lovecké sítě napěchované nejrůznějšími druhy ptáků. Na jižní stěně zase sedí za obětním stolem a přijímá průvod nosičů, kteří mu přinášejí jídlo, květiny, pohřební výbavu a šperky a předvádějí dobytek. Opodál je Chnumhotepova první manželka, za ní stojí její tři dcery a Chnumhotepova druhá manželka. Na severní stěně je zesnulý při velkém lovu v poušti. ## Příchod cizinců **Nejslavnějším výjevem je ale průvod Asiatů,** který malíři znázornili na severní stěně. Asiaté jsou učesáni a oděni podle zvyklostí platných v jejich zemi – muži mají krátké, ale dost dlouhé husté tmavé vlasy a špičatý vous, kterým mají zarostlé i tváře. Na nohou mají sandály uchycené řemínky. Ženy mají dlouhé vlasy uchycené v čele světlou čelenkou, šaty sahající do půli lýtek někdy odhalují rameno a jsou ze stejné látky jako u mužů. Na nohou mají boty, které jim obepínají nohu až ke kotníkům. Před nimi kráčí děti. ![Chnumhotepova hrobka - detail výzdoby](/wp-content/uploads/chnumhotepova-hrobka.jpg "chnumhotepova-hrobka - Starověký Egypt") Chnumhotepova hrobka – detail výzdoby **Rubriky:** Architektura Střední říše **Štítky:** architektura starověkého Egypta --- ### [Struktura mastaby - komory, kaple a serdab](https://www.starovekyegypt.net/architektura-stare-rise/struktura-mastaby.php) **Published:** 21 ledna, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Struktura mastaby byla leckdy velmi složitá. Mastaba měla pohřební komoru** vždy v podzemí. Někdy v hloubce dvou tří metrů, jindy deseti až dvaceti. Vytesána byla většinou ve skále a byla-li vyhloubena v písku, **měla stěny obloženy cihlami a strop zajištěn trámy**. Půdorys měla čtvercový nebo obdélníkový, přičemž hlavní osa bývala orientována severojižním směrem (ne však zvlášť přesně). Nejmenší, kterou dnes známe, měří po stranách zhruba metr a mrtvola byla v ní uložena svisle. Největší pohřební komory v mastabách mají deset až dvanáct metrů a vysoké jsou dva až čtyři metry. Některé komory nesou stopy po výzdobě malovanými reliéfy, jiné po poměrně silné omítce; mnohé mají stěny skvěle uhlazeny. **Před pohřební komorou bývala vždy předsíň**, ke které vedla kolmá (výjimečně šikmá) šachta pro spuštění rakve s mrtvolou; v době stavby sloužila jako přívod vzduchu dělníkům. V pohřební komoře byl umístěn sarkofág pro rakev (nebo rakve) s mumií mrtvého. Byl vždy z kamene, většinou z vápence nebo žuly. Stěny měl hladké nebo vyzdobené mělkým reliéfem a vytesán byl z jediného bloku. Byl vždy také výtvorem velké technické a často též umělecké dovednosti. V mnohých mastabách stojí dodnes na původním místě; v některých u stěny nebo volně, v jiných zapuštěn do podlahy, ale vždy na západní straně. Do pohřební komory byl dopraven už v době její stavby; tam pak čekal na rakev s mrtvým. **Rakev měla tvar lidského těla** (resp. mumie v obinadlech) **a byla ze dřeva**. Po vnější i vnitřní straně byla vyzdobena malbami a nápisy, někdy bývala pozlacena nebo pokryta fólií z ryzího zlata. Je možné, že mumie nespočívala jen v jedné rakvi, nýbrž ve dvou nebo dokonce ve třech, které do sebe těsně zapadaly; doklady o tom máme však až z poměrně pozdních dob. Po uložení rakve s mumií byl sarkofág uzavřen víkem a obložen vybranými částmi pohřební výbavy. Během pohřebních obřadů nebo po nich byl mezi předsíň a šachtu spuštěn těžký kamenný blok; šachta byla pak zasypána pískem a kamením. Tím měl být navždy uzavřen přístup do pohřební komory a mrtvý měl mít navěky zajištěn pokoj a mír. ## Skladiště pohřební výbavy Skladiště pohřební výbavy bývalo v některých mastabách nevelké, protože hlavní část výbavy se vešla do pohřební komory a předsíně. V jiných tvořilo několik místností v podzemní i nadzemní části. K podzemním skladištním komorám vedlo zpravidla schodiště, které někdy nahrazovalo šachtu. **Do pohřební komory dostával mrtvý nejcennější a nejpotřebnější předměty**: nádoby s jídlem a nápoji, oděv, šperky, amulety, páni zbraně a dámy toaletní potřeby. Do dalších komor se ukládala další výbava: zásoby potravin, látky a oděvy, nábytek a domácí zařízení, skříňky s ozdobami ze zlata a drahokamů. Byly odkryty mastaby, v nichž se našly tisíce nádob z alabastru, fajánse, někdy i z křišťálu. Všechny dokazují vytříbený vkus svých tvůrců. Z vyobrazení na reliéfech lze soudit, že průměrně zámožní Egypťané měli k dispozici přes sto druhů nebo chodů jídla; oblékali se prostě (i nejvyšším hodnostářům stačila většinou pouhá bederní rouška), zato však manželkám dopřávali skvostné oděvy, paruky, vonné oleje, parfémy, líčidla atd. Mnohé z těchto předmětů se rovněž našly, neboť všechny skladištní komory dávní vylupovači hrobek přece jen neodhalili. ## Struktura mastaby – kaple pro zádušní kult **Kaple byla původně samostatnou stavbou**, přinejmenším u mastab s masivní nadzemní částí; časem se však s nimi spojila, resp. se do nich včlenila, takže v nich tvořila zvláštní místnost. V mastabách na způsob obydlí byla od počátku součástí stavby, v rodinných mastabách měl každý pohřbený zpravidla samostatnou kapli. V některých mastabách zabíraly tyto kaple (spolu s dalšími místnostmi a spojovacími chodbami) víc než polovinu nebo tři čtvrtiny objemu nadzemní části. Nikdy však nebyly kaple v podzemí, a na rozdíl od pohřebních nebo skladištních komor nebyly uzavřeny. Naopak, jako místa zádušního kultu byly přístupny kněžím a pozůstalým mrtvého, aby tam odříkávali modlitby a přinášeli oběti. **Kaple bývala vždy na východní straně mastaby** a mela dvě podstatné náležitosti: za prvé stélu čili symbolické dveře, jimiž do ní vcházel duch mrtvého, aby se zúčastnil kultovních obřadů, a za druhé tzv. serdab, což je arabské slovo a znamená „sklep“. Byla to úzká a ze všech stran zazděná místnost, zpravidla v jižním rohu kaple, a stála v ní socha mrtvého. Směrem do kaple měla maličké otvory; dnes si jimi prohlížejí návštěvníci sochu. ![Mastaba - struktura mastaby](/wp-content/uploads/mastaba.png "mastaba - Starověký Egypt") Mastaba – struktura mastaby **Rubriky:** Architektura Staré říše **Štítky:** architektura starověkého Egypta, mastaba, mastaby, struktura mastaby --- ### [Mastaby - předchůdkyně pyramid](https://www.starovekyegypt.net/architektura-stare-rise/mastaby-jako-predchudkyne-pyramid.php) **Published:** 22 ledna, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Mastaby**, přímé předchůdkyně pyramid, **byly hrobky příslušníků privilegovaných tříd egyptské společnosti**. V nejstarších dobách si je dávali stavět i králové, později jen hodnostáři a významné osobnosti. Známe jich v poměrně dobrém stavu několik set, a to ze všech historických epoch starověkého Egypta. **Mastaby se stavěly nejen před pyramidami a současně s nimi, ale i po nich**. Tvořily, a v troskách dodnes tvoří, celá „Města mrtvých“. **Stavba mastaby začínala vždy podzemní částí** – jinak to ani technicky nebylo možné. Avšak i po dokončení nebo po značném pokroku ve výstavbě nadzemní části docházelo nejednou ke změnám, zejména když stavebník nečekaně povýšil. Například Ptahšepses si po dosažení hodnosti dozorce nad stavbami okamžitě zvětšil svou mastabu. Když se oženil s královou dcerou, dal v kapli vymazat obraz své první manželky, dokonce i svého prvorozeného syna, a nahradil je obrazy manželky a syna královského původu. Podobné změny lze zjistit v mnoha případech i v podzemní části, protože vznešenější postavení umožňovalo a vyžadovalo bohatší pohřební výbavu. Známe ovšem i případy, kdy hodnostář, který upadl v nemilost, o svou mastabu přišel; obvykle ji dostal darem od krále jeho nástupce, který v ni provedl změny podle svého. Nejen knihy mají své osudy, jak říká básník, ale i hrobky. ## Typy mastaby Mastaby můžeme rozdělit na několik typů, které se odlišují podle místa a doby a zejména společenského postavení majitele. **Nejstarší mastaby se stavěly z nepálených cihel** a jako masivní bloky se zešikmenými zdmi a svou koncepcí prozrazují, že se vyvinuly z hornoegyptské hrobky s mohylou. Pozdější se budovaly v podobě obydlí, tj. podle dolnoegyptského vzoru, a od čtvrté dynastie převážně z kamene. Přitom se svým vnějším vzhledem sbližovaly a postupně také zvětšovaly. **Největší ze všech dosud objevených mastab je**, jak ukázala poslední fáze československých vykopávek, **Ptahšepsesova mastaba**, která má celkem 44 místností. Tyto mastaby pocházejí ovšem až z páté a šesté dynastie, tj. z dob, kdy se už dávno stavěly pyramidy, a na jejich stavební vývoj neměly už vliv. ## Koncepce mastab Základní koncepce mastab byla bez ohledu na jejich typovou rozmanitost stejná. V turistických příručkách se tvrdí, že se skládaly ze dvou hlavních částí: nadzemní a podzemní. Egyptologové, kteří vycházejí z funkce mastab, tj. z požadavků kladených Egypťany na hrobky, rozlišují v nich tři základní části. - - **pohřební komoru** – (místnost k uložení mrtvoly) - **skladiště pohřební výbavy** – (místnost k uložení potřeb pro posmrtný život) - **kaple** – (místnost pro zádušní kult) Kromě toho měly mastaby řadu dalších náležitostí, například šachtu k dopravě mrtvoly do pohřební komory, uzavírající a bezpečnostní zařízení, uměleckou výzdobu atd. a zpravidla také ohradní zeď. Každá mastaba byla individuálním architektonickým dílem. Mezi všemi, které se zachovaly, nejsou ani dvě úplné stejné. **Rubriky:** Architektura Staré říše **Štítky:** architektura starověkého Egypta, mastaba, mastaby, struktura mastaby --- ### [Obelisky a teorie o vztyčování](https://www.starovekyegypt.net/architektura-stare-rise/obelisky-a-teorie-o-vztycovani.php) **Published:** 23 ledna, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Obelisky jsou již čtyři a půl tisíce let opravdovou záhadou. **Není přesně znám ani význam obelisků, ani přesný postup vztyčování**. První obelisky se začaly budovat ve slunečních chrámech 5. dynastie kolem roku 2510 př.n.l. V 1. století n. l. je Říman Plinius starší považoval za symbolické zobrazení slunečních paprsků. Je rovněž pravděpodobné, že obelisky souvisely obecně s uctíváním menhirů. Čtyřicet pět staletí po vztyčení prvních obelisků zůstává velmi důmyslný systém, který egyptští stavitelé používali ke zdvihání kamenných jehel k nebesům, stále záhadou. ## Obelisky – hypotézy o vztyčování **Objevilo se již několik hypotéz, ale nepůsobily příliš přesvědčivě**. Je opravdu obtížné pochopit jak Egypťané mohli přepravit a pak následně vztyčit do dokonale kolmé polohy monolitické kvádry vážící několik desítek až stovek tun, když neznali kolo, opravdovou kladku ani rumpál! Navíc tvrdé dřevo se dováželo, bylo vzácnou komoditou. Tato teorie umožňuje vysvětlit způsob přesouvání žulového obelisku vysokého 20 metrů, se stranou základny o rozměru 3 metrů a vážícího přibližně 300 tun. Některé texty sice hovoří také o obeliscích vysokých až šedesát metrů, obelisky nalezené archeology jsou ovšem vysoké v průměru 35 metrů. **Nová metoda** **by byla uplatnitelná bez vyvinutí příliš velkého úsilí při manipulaci**. Navíc mohl být obelisk vztyčen a umístěn na podstavec s jinak těžko dosažitelnou přesností. Obelisk byl tažen po rampě z navršené zeminy dlouhé 130 metrů, jejíž sklon byl pět stupňů. Byl umístěn na saních tažených po dřevěných válcích. Hlavní tažnou sílu pak vykonávalo závaží tvořené kameny, které byly postupně naneseny do velkých sítí nebo do klecí zhotovených ze dřeva a lanoví. ### Přemísťování obelisku Toto závaží se neustále pohybovalo nahoru a dolů. Rozsah pohybu mohl být ještě rozšířen o otvor. Při nakládání obelisku pod rampou a jeho vykládání na rampě byly saně znehybněny klíny a ukotveny do dřevěné nosné struktury, která sloužila jako jakési kolejnice. **K přemístění obelisku stačila síla deseti tun, tedy přibližně stovka mužů**. Takový počet mužů stačil k zajištění doplňkového tahu o síle přibližně 10 tun ( jeden muž = 10 kilopondů ). Dalších sto mužů zajišťovalo vedení saní, manipulaci s lanovím a zatěžování a odlehčování závaží. Saně s obeliskem byly dotaženy na zděný podstavec, kde byly připevněny k otočnému čepu s velkým průměrem, který byl ukotven do zdiva. Na vrcholu nakloněné roviny pak byl monolit nastaven do předem vypočítaného bodu vychýlení z rovnováhy. Tento byl stanoven dle výšky obelisku a podstavce. Sestava obelisku a saní pak byla trojúhelníkovitě připevněna k dřevěnému, dokonale válcovitému otočnému čepu o velkém průměru, který byl ukotven do zděné struktury. **Trojúhelníkovité upevnění působilo silný tlak, a zajišťovalo tak dobrou soudržnost jednotlivých součástí**. K upevnění se používala spletená lana ( lana byla nejprve namočena a posléze usušena, jak vysychala, zkracovala se, a tak vyvíjela napětí ), která se k zemi připevnila velkou silou zaraženými dřevěnými klíny. Na špici obelisku leželo další závaží, které jej drželo ve vodorovné poloze. ### Opatrné zdvižení do konečné polohy V závěrečné fázi byl již monolit částečně nad šachtou pro překlopení, vyplněnou pískem. Jednotlivé části dřevěné nosné struktury nad touto šachtou byly rozebrány a odstraněny. Pak byl ze šachty otevřením jednoho nebo více otvorů odveden písek. **Obelisk tak byl připraven k pomalému otočnému překlopení na podstavec**. Celý úkon proběhl bez nárazů a většího rizika. Posuvný dřevěný díl při základně zděného podstavce umožňoval dočasně překlápění zastavit a očistit plochy podstavce předtím, než bude obelisk definitivně postaven na své místo. Nakonec bylo ještě třeba zbořit rampu a pomocnou zděnou strukturu, očistit a otesat podstavec a poté se již obelisk z růžové asuánské žuly zaskvěl v celé své kráse před chrámem. **Obelisky zdobily chrámová průčelí v Jarmaku a Luxoru (Ipetresejet), či vlastní prostory chrámů, např. Reův chrám v [Heliopoli](/nabozenstvi/heliopolis-reovo-mesto.php) (Iunu)**. Starověké nápisy a reliéfy nás informují především o přepravě monumentálních „kamenných jehel“ z lomů na místa vztyčení. Nejznámější vyobrazení je na stěnách zádušního chrámu královny Hatšepsut v Dér el-Bahrí. Uvádí se tam, že obelisk byl vytesán, dopraven z Asuánu do Théb (Vasetu) a vztyčen za pouhých 7 měsíců. [![Obelisky - teorie jedné rampy: 1) Saně 2) Kulatá polena 3) Dřevěná nosná struktura 4) Závaží 5) Vyhloubený otvor umožňující pohyb závaží 6) Dřevěný otočný čep 7) Provizorní zděný podstavec 8) Prostor pro překlopení vyplněný pískem 9) Regulovatelný vývod písku 10) Malé závaží, které udržovalo obelisk ve vodorovné poloze 11) Posuvný dřevěný klín, který brzdil překlápění 12) Podstavec obelisku](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/01-obelisky-jednoducha-rampa-300x225.jpg "Teorie jedné rampy: 1) Saně 2) Kulatá polena 3) Dřevěná nosná struktura 4) Závaží 5) Vyhloubený otvor umožňující pohyb závaží 6) Dřevěný otočný čep 7) Provizorní zděný podstavec 8) Prostor pro překlopení vyplněný pískem 9) Regulovatelný vývod písku 10) Malé závaží, které udržovalo obelisk ve vodorovné poloze 11) Posuvný dřevěný klín, který brzdil překlápění 12) Podstavec obelisku")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/01-obelisky-jednoducha-rampa.jpg) Teorie jedné rampy: 1) Saně 2) Kulatá polena 3) Dřevěná nosná struktura 4) Závaží 5) Vyhloubený otvor umožňující pohyb závaží 6) Dřevěný otočný čep 7) Provizorní zděný podstavec 8) Prostor pro překlopení vyplněný pískem 9) Regulovatelný vývod písku 10) Malé závaží, které udržovalo obelisk ve vodorovné poloze 11) Posuvný dřevěný klín, který brzdil překlápění 12) Podstavec obelisku [![Obecný princip vztyčování obelisku](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/02-obelisky-obecny-princip-300x225.jpg "Obecný princip vztyčování obelisku")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/02-obelisky-obecny-princip.jpg) Obecný princip vztyčování obelisku [![Poloha obelisku před překlopením a umístěním na základnu](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/03-obelisky-poloha-pred-preklopenim-obelisku-300x225.jpg "Poloha obelisku před překlopením a umístěním na základnu")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/03-obelisky-poloha-pred-preklopenim-obelisku.jpg) Poloha obelisku před překlopením a umístěním na základnu [![Překlopení obelisku: 1) Saně 2) Kulatá polena 3) Dřevěná nosná struktura 4) Závaží 5) Vyhloubený otvor umožňující pohyb závaží 6) Dřevěný otočný čep 7) Provizorní zděný podstavec 8) Prostor pro překlopení vyplněný pískem 9) Regulovatelný vývod písku 10) Malé závaží, které udržovalo obelisk ve vodorovné poloze 11) Posuvný dřevěný klín, který brzdil překlápění 12) Podstavec obelisku](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/04-obelisky-preklopeni-obelisku-300x225.jpg "Překlopení obelisku: 1) Saně 2) Kulatá polena 3) Dřevěná nosná struktura 4) Závaží 5) Vyhloubený otvor umožňující pohyb závaží 6) Dřevěný otočný čep 7) Provizorní zděný podstavec 8) Prostor pro překlopení vyplněný pískem 9) Regulovatelný vývod písku 10) Malé závaží, které udržovalo obelisk ve vodorovné poloze 11) Posuvný dřevěný klín, který brzdil překlápění 12) Podstavec obelisku")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/04-obelisky-preklopeni-obelisku.jpg) Překlopení obelisku: 1) Saně 2) Kulatá polena 3) Dřevěná nosná struktura 4) Závaží 5) Vyhloubený otvor umožňující pohyb závaží 6) Dřevěný otočný čep 7) Provizorní zděný podstavec 8) Prostor pro překlopení vyplněný pískem 9) Regulovatelný vývod písku 10) Malé závaží, které udržovalo obelisk ve vodorovné poloze 11) Posuvný dřevěný klín, který brzdil překlápění 12) Podstavec obelisku [![Otočení přes základnu: 1) Saně 2) Pylon chrámu 3) Závaží 4) Rám pro připevnění lan 5) Podstavec obelisku 6) Otočný čep 7) Tažná lana](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/05-obelisky-teorie-otoceni-pres-zakladnu-300x225.jpg "Otočení přes základnu: 1) Saně 2) Pylon chrámu 3) Závaží 4) Rám pro připevnění lan 5) Podstavec obelisku 6) Otočný čep 7) Tažná lana")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/05-obelisky-teorie-otoceni-pres-zakladnu.jpg) Otočení přes základnu: 1) Saně 2) Pylon chrámu 3) Závaží 4) Rám pro připevnění lan 5) Podstavec obelisku 6) Otočný čep 7) Tažná lana [![Obelisky - teorie dvou ramp patří mezi nejrozšířenější hypotézy o vztyčování obelisků. Tato technika vyžadovala asi 6000 dělníků a představovala komplikovanou manipulaci, která neumožňovala navádění ani přesné umístění obelisku. Ke zhotovení ramp bylo potřeba velké množství zeminy.](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/06-obeslisky-teorie-dvou-ramp-300x225.jpg "Teorie dvou ramp patří mezi nejrozšířenější hypotézy o vztyčování obelisků. Tato technika vyžadovala asi 6000 dělníků a představovala komplikovanou manipulaci, která neumožňovala navádění ani přesné umístění obelisku. Ke zhotovení ramp bylo potřeba velké množství zeminy.")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/06-obeslisky-teorie-dvou-ramp.jpg) Teorie dvou ramp patří mezi nejrozšířenější hypotézy o vztyčování obelisků. Tato technika vyžadovala asi 6000 dělníků a představovala komplikovanou manipulaci, která neumožňovala navádění ani přesné umístění obelisku. Ke zhotovení ramp bylo potřeba velké množství zeminy. **Rubriky:** Architektura Staré říše **Štítky:** architektura starověkého Egypta, vztyčování obelisků --- ### [Abydos, Usirovo posvátné město](https://www.starovekyegypt.net/architektura-stare-rise/abydos-usirovo-posvatne-mesto.php) **Published:** 24 ledna, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Abydos (Abedžu) patřil do osmého hornoegyptského kraje. Město, jehož pohřebiště vzniklo již v dávných dobách, bylo zasvěceno šakalímu bohu Chontamentejovi (Ten, který je v čele západu), tedy bohu mrtvých.V historické epoše nahradil Chontamenteje Usir, jenž byl uctíván jako bůh zemřelých po celé zemi. **Abydos (Abedžu) byl s Usirem spojován již od Staré říše a na počátku 2. tisíciletí př.n.l. nabyl jeho kult takové důležitosti**. Ve městě byla uchovávána relikvie Usirovy hlavy (protože jeho tělo rozsekal na kousky bratr Sutech) a bylo považováno za bohův hrob. **Od vlády 6. dynastie se mnozí Egypťané nechávali pohřbívat v Abydu**, aby se Usirovi co nejvíce přiblížili. Ti, kdo chtěli být pohřbeni jinde, zde ještě za svého života během návštěvy města alespoň nechali vztyčit pamětní stélu nebo přímo kenotaf, aby si tak předem zajistili život v záhrobí. ## Abydos – hlavní místo Usirova kultu O pět století později již Abydos zastiňoval všechna ostatní místa Usirova kultu. Věčný život už nebyl výsadou faraonů. Mohl ho dosáhnout každý, kdo pomocí magických rituálů a formulí dokázal napodobit jednotlivé okamžiky Usirovy smrti a zmrtvýchvstání. V té době také vznikla první mystéria. **Každý rok na konci října se v Abydu konala velká představení připomínající Usirovo utrpení**. Na konci října totiž po záplavách začínalo nové období, kdy se do země zúrodněné bahnem zasévalo zrní. Celá země se připravovala na nový vegetační cyklus. Během oslav, připomínajících znovuvzkříšení boha a polí, přehrávali kněží události Usirova života. Nejstarší známy text vztahující se k přípravám a hraní usirovských mystérií v Abydu je vyryt na pamětní stéle vztyčené správcem pečeti Ichernefretem v 19. stol. př.n.l. Stéla je dnes uložena v berlínském muzeu. **Chrám Usira Chontamenteje se nacházel ve středu původního města**, na jehož místě dnes leží vesnice Bení Mansúr. Cihlová stavba byla vybudována v období Staré říše, později ale na ní bylo provedeno množství úprav. Jižně od chrámu se rozkládalo pohřebiště, na němž si své zádušní chrámy nechalo vystavět několik králů. ## Chrám Sethi I. v Abydu – pozoruhodná stavba **Mezi nejpozoruhodnější stavby v Abydu patří** [chrám Sethi I.](/architektura-nove-rise/chram-sethi1-v-abydu.php "Chrám Sethi I. v Abydu") (k němuž přiléhá kenotaf nazývaný Osireion), který dokončil jeho syn Ramesse II. Královské hrobky byly ve městě budovány již od jeho založení. V současnosti je pohřebiště známé pod arabským označením Um mel-Káb, „matka střepů“. Toto pojmenování souvisí s výskytem zlomků i celých kusů obětní keramiky. Na konci 19. století se při vykopávkách podařilo odhalit hrobky z období vlády prvních dvou faraonských dynastií. V roce 1935 ovšem byly v Sakkáře objeveny první velké královské hrobky z téže doby, což vyvolalo bouřlivou diskusi obhledně funkce staveb v Abydu. Jednalo se o hrobky nebo kenotafy? Egyptologická obec se rozdělila na dva nesmiřitelné tábory. Podle jedněch byli králové Archaického období pohřbívání v Sakkáře a v Abydu si nechávali budovat pouze kenotafy, podle druhých tomu bylo přesně naopak. Ale nakonec převládl názor, že **kromě tří panovníků druhé poloviny 2. dynastie byli panovníci pohřbíváni v Abydu**. Přispěl k tomu nález staršího královského pohřebiště v Abydu, známého jako pohřebiště „U“, kde byli pochováni vládci již částečně sjednoceného Egypta. Hrobky z Archaického období měly dvě části – podzemní, určenou pro zesnulého, a nadzemní, v níž pozůstalí vykonávali zádušní kult. Nadzemní část stavěná z nepálených cihel byla předchůdkyní mastaby, jejíž stavební podoba se ustálila za vlády 3. dynastie. Královské hrobky v Abydu se rozkládaly v kamenitém podhůří libyjského masivu, takže jejich podzemní části jsou v podstatě hrobkou vyhloubenou na dně šachty do skály. Podařilo se nalézt první pohřební stély, což byly obloukovitě ukončené kamenné desky, do nichž bylo vyryto jméno panovníka. **Rubriky:** Architektura Staré říše **Štítky:** Abydos, architektura starověkého Egypta, Usir --- ### [Ptahšepsesova mastaba v Abúsíru](https://www.starovekyegypt.net/architektura-stare-rise/ptahsepsesova-mastaba-nejvetsi-nekralovska-hrobka.php) **Published:** 8 února, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** [Ptahšepses](/faraoni-stare-rise/ptahsepses.php) si nechal svou hrobku postavit hned v sousedství mastaby princezen. **Ptahšepsesova mastaba byla vybudována ve třech stavebních fázích, které odrážely Ptahšepsesovo postupně vzrůstající bohatství a moc**. Je zajímavé, že již v první stavební fázi šlo o velkou a zcela dokončenou hrobku (na půdorysu cca 30 × 20 m). Dělníci dokončili i obložení vnějších stěn vyhlazenými bloky z jemného bílého vápence. Byly zde i některé královské stavebními prvky – jako například konstrukce pohřební komory a sarkofág z červené žuly. Z původní polychromované reliéfní výzdoby vnitřních stěn mastaby z první stavební fáze se až na zlomek stylizovaného palácového průčelí na vnější stěně serdábu, místnosti pro sochu, nic nedochovalo. **Rozšíření mastaby k východu a jihu** (druhá stavební fáze) zahrnovalo nový vchod s dvojicí vápencových šestistvolových lotosových sloupů, obětní síň se třemi nikami pro Ptahšepsesovy sochy a některé další místnosti. Tuto fázi dělníci nedokončili, protože ustoupila třetímu – ještě velkolepějšímu projektu. Nejen svými rozměry (půdorys cca 56 × 42 m), ale i charakterem některých částí nakonec mastaba připomínala spíše královskou než soukromou hrobku. Vznikl nový, ještě okázalejší vstup s dvojicí vápencových osmistvolových lotosových sloupů (jde mimochodem o nejstarší doklad tohoto typu sloupu vůbec). **Přibyl i velký pilířový dvůr, dva soubory velkých skladištních komor a obrovský otevřený prostor pro pohřební loď**. Grafita na blocích ze třetí fáze se jménem „inspektora Velkého domu (tzn. královského dvora)“ Raneferefancha dokazují, že stavbu mastaby zahájili Egypťané během první dekády Niuserreovy vlády. Stavba trvala více než deset let a byla dokončena až někdy během 3. dekády vlády tohoto panovníka. ## Ptahšepsesova mastaba – výzdoba a rodina Na jižní stěně pasáže směrem do obětní síně znázornil malíř scénu s obrazy a tituly vezírových synů. Scéna je uspořádaná do dvou registrů nad sebou. Ve spodním registru jsou: 1. „jeho nejstarší syn, jediný přítel, kněz předčitatel, Chafini“ (obraz byl stesán, ale lze jej při určitém nasvícení zčásti rekonstruovat) 2. „jeho syn, jediný přítel, kněz předčitatel, služebník trůnu, Kahotep“ 3. „jeho syn, jediný přítel, kněz předčitatel, služebník trůnu, Ptahšepses (junior II.)“ V horním registru jsou: 1. „jeho nejstarší syn, jediný přítel, kněz předčitatel, Ptahšepses (junior I.)“ 2. „jeho syn, jediný přítel, tajemník svého pána, Hemachtej“ 3. „jeho syn, jediný přítel, tajemník svého pána, Chenu“ ![Ptahšepsesova mastaba](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/ptahsepsesova-mastaba.jpg "ptahsepsesova-mastaba - Starověký Egypt") Ptahšepsesova mastaba **Rubriky:** Architektura Staré říše **Štítky:** architektura starověkého Egypta, mastaba, mastaby, Ptahšepses --- ### [Zádušní komplex Niuserrea - poslední v Abúsíru](https://www.starovekyegypt.net/architektura-stare-rise/zadusni-komplex-niuserrea-posledni-v-abusiru.php) **Published:** 10 února, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Zádušní komplex Niuserrea byl poslední v Abúsíru.** Nesl název Men-sut-Niuserra neboli „Trvalá jsou Niuserreova místa“. Niuserreho pyramida a pohřební komplex byla poslední, protože vhodné místo prostě došlo. Našly se stopy stavební činnosti Niuserrea v Gíze, ale není pro ně zatím logické vysvětlení. --- ## Zádušní komplex Niuserrea – uspořádání **Zádušní komplex Niuserrea v Abúsíru tvořil údolní chrám, vzestupná cesta, pyramidový chrám a samotná pyramida**. Niuserre neměl lehkou výchozí pozici, protože musel dodržet osu nekropole a tak je jeho stavba na této nekropoli poslední v řadě. **Pokud spojíte severozápadní rohy Sahureovy pyramidy, Neferirkareovy pyramidy a Raneferefovy pyramidy, pak tato spojnice směřuje k chrámu slunečního boha Rea v Heliopoli**. Tuto tradici mimochodem dodržovali už faraoni 4. dynastie, kteří postavili pyramidy v Gíze. Niuserre se do této spojnice se svojí pyramidou nemohl dostat a tak trochu „vybočuje“ z řad svých předchůdců. Na nekropoli prostě došlo místo … ### Údolní chrám **Údolní chrám měl celkem dva vchody – jeden na východě, druhý na jihozápadě.** Východní vchod tvořily sloupy z červené asuánské žuly, jihozápadní vchod se nacházel v místě, kde byl vstup na celou nekropoli u tzv. Abúsírského rybníka. Oba vchody byly doplněné o dvě přístavní rampy. Podlaha údolního chrámu byla z černého bazaltu – ten měl navozvat dojem egyptské delty, kde byl zázračně zplozen bůh Hor, za jehož personifikaci byl faraon považován. ### Pyramidový chrám Nejzajímavější částí komplexu je pyramidový chrám, který je na východ od pyramidy. **Od údolního chrámu vede k pyramidovému chrámu vzestupná cesta, která byla celkem 400 metrů dlouhá a překonávala výšku 28 metrů!** Východní část chrámu se skládala z dlouhé chodby, tzv. pr-wrw, síně velkých, kde se dvorská elita loučila se zesnulým faraonem. Zajímavá byla rovněž architektura dvora chrámu navozující dojem nilské delty a Usirův mýtus – nejvýznamnější pro posmrtný život faraona. [Niuserreova pyramida](/pyramidy-stare-rise/niuserreova-pyramida.php) pak byla místem pohřbu tohoto faraona 5. dynastie. ![Zádušní komplex Niuserrea](/wp-content/uploads/neferirkare-niuserre.png "neferirkare-niuserre - Starověký Egypt") Neferirkareova (vlevo) a Niuserreova (vpravoú pyramida v Abúsíru **Rubriky:** Architektura Staré říše **Štítky:** Abúsír, architektura starověkého Egypta, Niuserre --- ### [Niuserreův sluneční chrám](https://www.starovekyegypt.net/architektura-stare-rise/niuserreuv-slunecni-chram.php) **Published:** 11 února, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Monument v Abú Goráb egyptologové dlouho považovali za pyramidu. Teprve vykopávky pod vedením [Borchardta](/egyptologove/ludwig-borchardt.php) ukázaly, že se jedná o Niuserreův sluneční chrám. Faraon 5. dynastie [Niuserre](/faraoni-stare-rise/niuserre.php) postavil sluneční chrám stejně jako jeho předchůdci, ale jen Veserkafův a jeho sluneční chrám byly objeveny. **Niuserreův sluneční chrám Šesep-ib-Re (Reovo potěšení) v Abú Goráb byl vybudovaný celý z kamene, měl vyspělý design a celistvý plán.** Jádro chrámu bylo z vápence, který pocházel z lomů v severní Sakkáře. Obložení bylo z jemného bílého vápence z Tury. ## Niuserreův sluneční chrám – struktura Také tento sluneční chrám měl tři základní části – údolního chrámu, vzestupné cesty a horního chrámu s obeliskem. Údolní chrám měl 3 portiky a 3 přístavní rampy. Uprostřed byl hlavní portik tvořený čtyřmi palmovými sloupy z červené žuly. Po stranách byly další dva portiky, které měly ale jen 2 sloupy. Všechny vedly do síně, odkud se vycházelo na otevřenou vzestupnou cestu. Tato cesta byla asi 100 metrů dlouhá a končila u horního chrámu. Ten měl obdélníkový půdorys s delší osou orientovanou východo-západním směrem. Vstup do chrámu od vzestupné cesty byl mohutnou branou. Egypťané museli přirozené návrší nejprve rozšířit a pomocí teras zpevnit. Místo nebylo stavebně příliš vhodné, ale byl zde jeden pádný důvod postavit sluneční chrám právě zde. **Právě v Abú Goráb se protínají přímky – nejjižnější hranice memfidské nekropole se slunečním chrámem v Heliopoli a spojnice vrcholku Veserkafovy pyramidy s Chufuovou pyramidou v Gíze.** ![Niuserreův sluneční chrám - obětní oltář](/wp-content/uploads/slunecni-chram-agu-gorab-01.jpg "Niuserreův sluneční chrám - obětní oltář - Starověký Egypt") Niuserreův sluneční chrám – obětní oltář **Rubriky:** Architektura Staré říše **Štítky:** Abú Goráb, architektura starověkého Egypta, Niuserre, Niuserreův sluneční chrám, sluneční chrám --- ### [Veserkafův sluneční chrám v Abúsíru](https://www.starovekyegypt.net/architektura-stare-rise/veserkafuv-slunecni-chram.php) **Published:** 11 února, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Nejstarším kultovním místem slunečního boha byla Helipole. Archeologům se sice zatím nepodařilo najít sluneční chrám, který se zde nacházel, přesto ale doklady z jiných částí Egypta umožňují udělat si představu o tom, jak takový chrám vypadal. A tak se dnes podíváme na jeden ze dvou objevených slunečních chrámů – Veserkafův sluneční chrám. Soudobé písemné dokumenty hovoří o 6 takových chrámech, ale archeologové dosud objevili jen dva z nich. Jedná se o sluneční chrámy, které postavili faraoni [Veserkaf](/faraoni-stare-rise/veserkaf.php) a [Niuserre](/faraoni-stare-rise/niuserre.php). Sluneční chrámy Sahurea, Neferirkarea, Raneferefa a Menkauhora zatím čekají na objevení. ## Abúsír – místo pro stavbu chrámu Na severovýchodním okraji pyramidového pohřebiště v Abúsíru se nachází Veserkafův sluneční chrám – původně zvaný Nechen-Re (Reův Nechen). Proč si zakladatel 5. dynastie vybral právě tuto část Abúsíru? Tato oblast měla pro Veserkafa zvláštní význam. V době, kdy tento faraon vládl se jednalo o prázdné území memfidské nekropole, kde bylo možné začít stavět pyramidy orientované k Heliopoli. A proto nepřekvapí, že čtyři jeho nástupci si postavili svoji pyramidu také v této části nekropole. Faraoni vládnoucí po Veserkafovi uspořádali svoje pyramidy tak, že přímka spojující severozápadní rohy směřuje do Heliopole. ## Ze slunečního chrámu zbyly trosky **Veserkafův sluneční chrám se nedochoval** – část tří pilířů a menší pozůstatky zdí (někde jen jejich otisky) jsou vše, co z chrámu zbylo. Otevřená vzestupná cesta nebyla orientována východo-západně, ale táhla se podél jižní stěny. Předpokládá se, že důvodem k tomu mohlo být to, aby byl horní chrám umístěn co nejblíže nilskému údolí a současně dosáhnout přijatelného sklonu vzestupné cesty. V srdci slunečního chrámu stál žulový obelisk na počest boha Re. Před ním stály na otevřeném nádvoří dvě sochy faraona Veserkafa z pískovce a oltář z nepálených cihel. Nacházely se zde také obětní stoly, kde kněží prováděli oběti před zrakem boha slunce. Horní chrám prošel čtyřmi stavebními fázemi. Byla za tím snaha integrace královského kultu s kultem slunečním. Kolem chrámu postavili Egypťané mohutnou zeď se zaoblenými rohy. Zeď byla z obou stran omítnutá a nabílená. Podle některých odborníků měly zaobléné rohy představovat buď představu počátečního pahorku, nebo hieroglyfické značky *nechen* (kruh se dvěma krátkými svislými čarami uvnitř). ![Rozvaliny Veserkafova slunečního chrámu v Abúsíru](/wp-content/uploads/abusir-veserkafuv-slunecni-chram-rozvaliny.jpg "Rozvaliny Veserkafova slunečního chrámu v Abúsíru") Rozvaliny Veserkafova slunečního chrámu **Rubriky:** Architektura Staré říše **Štítky:** Abúsír, architektura starověkého Egypta, sluneční chrám, Veserkaf, Veserkafův sluneční chrám --- ### [Cheopsova pyramida - mistrovské dílo](https://www.starovekyegypt.net/architektura-stare-rise/cheopsova-pyramida-mistrovske-dilo.php) **Published:** 31 března, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Průkopníkem stavby pyramid byl Imhotep, legendární tvůrce Stupňovité pyramidy v Sakkáře. Tamní Džoserova pyramida měla vyzdvihnout duši zemřelého k nebeským mocnostem a vydržet navěky. Proto byl při její stavbě poprvé použit kámen místo tradičních cihel a dřeva. Cheopsova pyramida posunula hranice stavitelství zase o kus dál. **Architekti Cheopsovy pyramidy** (Velké pyramidy) **vycházeli ze starších zkušeností, stavěli však již „pravou“ pyramidu**. Měli v úmyslu zakrýt jednotlivé stupně a vytvořit z pyramidy dokonalý hladký jehlan namířený k nebesům. Vše začalo volbou místa. ## Cheopsova pyramida – proč Gíza [Chufu](/faraoni-stare-rise/chufu.php) (řecky Cheops), jeho vezír a **hlavní architekt zvolili skalní plošinu v Gíze** (dnes téměř nedílnou součást Káhiry) **kvůli vápencovému podloží**, které by mělo stavbu unést. Dalším důvodem byla i malá vzdálenost od vod Nilu, které při každoročních záplavách hodně stoupaly. Bylo důležité, aby se kamenné kvádry přivážené z někdy vzdálených lomů mohly vykládat z přepravních lodí co nejblíže staveništi. Proto se Nefermaat se svým synem Hemiunem, architekti nazývaní „představení královských písařů a představení všech královských prací“, rozhodli vyhloubit kanál, kterým se těžké kamenné kvádry dovážely až k místu vykládky 300 metrů od staveniště. Zbylou vzdálenost bylo nutno překonat po cestě, která stoupala až na plošinu. Zvolený pozemek byl vyrovnán, vyměřen a připraven na stavbu. Po dokončení tohoto základního úkolu přišli na řadu kněží, kteří stanovili orientaci budoucí stavby. **Stěny Cheopsovy pyramidy musely bezpodmínečně směřovat na jednotlivé světové strany** a rohy zase na severovýchod, severozápad, jihovýchod a jihozápad. ## Přípravy na stavbu Cheopsovy pyramidy Egypťané napřed na zem narýsovali půdorys pyramidy v reálné velikosti. Chufu (řecky Cheops) pak při slavnostním obřadu pod ochranou bohyně psaní a počítání Sešat zarazil do rohů kolíky. Tyto kolíky byly mezi sebou propojeny provazy. Délku každé strany stanovili starověcí architekti přesně na 440 loktů (tedy 230,38 metrů) a výšku spočítali na 146,60 metrů. Aby bylo jisté, že pozemek je opravdu vodorovný, byly vykopány po obvodu budoucí pyramidy strouhy, které byly naplněny vodou. Po ustálení hladiny byla získána vodorovná plocha a podle té byl stesán celý prostor základů stavby. Chufu rozhodil hrst písku a slavnostně položil základní kámen. Stavba mohla začít. Přístupový kanál Nilu byl vyhlouben podél západní strany údolí a ústil do prostoru přístavu na úpatí budoucí pyramidy. Tyto přípravné práce vyžadovaly hodně času a pracovní síly a musely se provádět v době, kdy vrcholily práce na polích, protože právě tehdy byla hladina Nilu nejníže. Nil byl v Egyptě hlavní dopravní cestou. Po jeho toku převážely lodě tisíce tun kamenů, které se použily při stavbě pyramidy. Pokud byla hladina řeky příliš nízko, využíval se k přepravě kanál. ## Cheopsova pyramida – průběh stavby **Velká pyramida byla opravdu velká a tak nestačilo, aby se na ni pracovalo jen tři měsíce v roce během rozvodnění Nilu**. Řemeslníci na staveništi pracovali po celý rok ve skupinách, které dohromady čítaly 30 000 osob. Lodě vystavěné ze dřeva libanonského cedru, považovaného za odolnější než akátové nebo sykomorové, přivážely svůj cenný náklad kamení. Cesta z Asuánu po proudu řeky trvala asi týden. Dělníci pak vytahovali kamenné kvádry vážící až 60 tun na dřevěných saních vzhůru na plošinu, kde se budovala pyramida. O způsobu vytahování těchto obrovských kvádrů spolu soupeří dvě teorie. Podle jedné Egypťané využívali dřevěná polena, jimiž podkládali saně, které tahali na provazu. Podle druhé, možná správnější, bylo dřeva často nedostatek a navíc bylo příliš křehké, a proto dělníci tahali sáně po zemi namazané bahnem z Nilu. Na staveništi převzali kamenné kvádry kameníci, kteří každý z nich opracovali měděnými sekáčky nebo měděnou pilkou. Kvádry pak pečlivě leštili brusným práškem z drceného křemene nebo dioritu. **I přes velmi primitivní nástroje k sobě kamenné kvádry přiléhaly s přesností na půl milimetru**! Kameníci věnovali mimořádnou pozornost opracování kamenů, které se používaly do vnějšího obložení. Používali olovnici a úhelník, aby všechny strany kostky byly dokonale hladké a rovné. ## Záhady kolem využití ramp u Cheopsovy pyramidy **Největší záhadou Cheopsovy pyramidy zůstává její výstavba**. Jak mohli Egypťané zvedat kamenné kvádry do výšky až 150 metrů. Nedochoval se o tom totiž žádný zápis, ale některé stopy nám umožňují předložit určitou teorii. Víme, že Egypťané využívali bahno z Nilu k „promazávání“ ramp. Tyto rampy se stavěly z neustále zvlhčovaných nepálených cihel, které vyráběli řemeslníci v dílnách v sousedství staveniště. Rampy neměly příliš vysoký sklon (maximálně 9 stupňů, jinak by totiž byly pro zlezení příliš strmé) a využívaly se k vytahování největších kvádrů, používaných ve spodní části pyramidy. **Rozpory přetrvávají v otázce umístění ramp**. Podle některých názorů se spirálovitě obtáčely kolem pyramidy. Jiní se domnívají, že byly přímé a vedly čelně k jedné ze stěn. Podle první zmíněné verze se rampa budovala postupně spolu s pyramidou. Když se po dokončení pyramidy rampa odstraňovala, dělníci očišťovali kameny pyramidy od bahna, které zde zůstalo. Zároveň pyramidu pokrývali vrstvou jemného vápence z Tury, aby ve slunci znovu zazářila v plném lesku. [Pyramidy v Gíze](/egyptske-nekropole/pyramidy-v-gize-nekropole-4-dynastie.php) jsou nejdokonalejší stavby, které v období Staré říše a období stavby pyramid Egypťané postavili. [![Používaná měřidla: 1) Nivelační přístroj pro vodorovné plochy 2) Úhelník 3) Tyč dlouhá 3 lokty (cca 1,5m) 4) Olovnice ke kontrole svislic](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/velka-pyramida-chufu-cheops-01-300x225.jpg "Používaná měřidla: 1) Nivelační přístroj pro vodorovné plochy 2) Úhelník 3) Tyč dlouhá 3 lokty (cca 1,5m) 4) Olovnice ke kontrole svislic")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/velka-pyramida-chufu-cheops-01.jpg) Používaná měřidla: 1) Nivelační přístroj pro vodorovné plochy 2) Úhelník 3) Tyč dlouhá 3 lokty (cca 1,5m) 4) Olovnice ke kontrole svislic [![Popis staveniště: 1) Přístupová rampa pro převoz materiálu 2) Stan stavbyvedoucích 3) Zedník 4) Zdvihací zařízení 5) Nosič malty nebo bahna 6) Kameník 7) Stráž 8) Provazník 9) Tesaři 10) Lodníci 11) Vzestupná cesta a vstup do hrobky pro pohřební průvody 12) Pyramida s obložením 13) Vesnice řemeslníků 14) Lomy na vápenec a sádrovec (cca 120-150km) 15) Kolona přepravních lodí](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/velka-pyramida-chufu-cheops-02-300x225.jpg "Cheopsova pyramida - popis staveniště: 1) Přístupová rampa pro převoz materiálu 2) Stan stavbyvedoucích 3) Zedník 4) Zdvihací zařízení 5) Nosič malty nebo bahna 6) Kameník 7) Stráž 8) Provazník 9) Tesaři 10) Lodníci 11) Vzestupná cesta a vstup do hrobky pro pohřební průvody 12) Pyramida s obložením 13) Vesnice řemeslníků 14) Lomy na vápenec a sádrovec (cca 120-150km) 15) Kolona přepravních lodí")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/velka-pyramida-chufu-cheops-02.jpg) Cheopsova pyramida – popis staveniště: 1) Přístupová rampa pro převoz materiálu 2) Stan stavbyvedoucích 3) Zedník 4) Zdvihací zařízení 5) Nosič malty nebo bahna 6) Kameník 7) Stráž 8) Provazník 9) Tesaři 10) Lodníci 11) Vzestupná cesta a vstup do hrobky pro pohřební průvody 12) Pyramida s obložením 13) Vesnice řemeslníků 14) Lomy na vápenec a sádrovec (cca 120-150km) 15) Kolona přepravních lodí [![Nástroje řemeslníka](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/velka-pyramida-chufu-cheops-03-300x225.jpg "Nástroje řemeslníka")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/velka-pyramida-chufu-cheops-03.jpg) Nástroje řemeslníka [![Přístupová rampa sloužící k přepravě kamenných kvádrů. V této fázi byla cca 900m dlouhá pod úhlem maximálně 9°](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/velka-pyramida-chufu-cheops-04-300x225.jpg "Přístupová rampa sloužící k přepravě kamenných kvádrů. V této fázi byla cca 900m dlouhá pod úhlem maximálně 9°")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/velka-pyramida-chufu-cheops-04.jpg) Přístupová rampa sloužící k přepravě kamenných kvádrů. V této fázi byla cca 900m dlouhá pod úhlem maximálně 9° [![Saně pomazané bahnem (vlevo) a přeprava kamene na polenech (vpravo).](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/velka-pyramida-chufu-cheops-05-300x225.jpg "Saně pomazané bahnem (vlevo) a přeprava kamene na polenech (vpravo).")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/velka-pyramida-chufu-cheops-05.jpg) Saně pomazané bahnem (vlevo) a přeprava kamene na polenech (vpravo). [![Severojižní průřez Velkou pyramidou: 1) Vstup do pyramidy (14m nad zemí) 2) Podzemní sestupná chodba 3) Podzemní komora 30m pod povrchem 4) Vzestupná chodba 5) Horizontální pasáž 6) Královnina komora 21m nad zemí 7) Velká galerie 8) Faraonova komora 43m nad zemí 9) Větrací šachta faraonovy komory 10) Větrací šachta faraonovy komory 11) Rozcestí 12) Pracovní šachta](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/velka-pyramida-chufu-cheops-06-300x225.jpg "Cheopsova pyramida - Severojižní průřez Velkou pyramidou: 1) Vstup do pyramidy (14m nad zemí) 2) Podzemní sestupná chodba 3) Podzemní komora 30m pod povrchem 4) Vzestupná chodba 5) Horizontální pasáž 6) Královnina komora 21m nad zemí 7) Velká galerie 8) Faraonova komora 43m nad zemí 9) Větrací šachta faraonovy komory 10) Větrací šachta faraonovy komory 11) Rozcestí 12) Pracovní šachta")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/velka-pyramida-chufu-cheops-06.jpg) Cheopsova pyramida – Severojižní průřez Velkou pyramidou: 1) Vstup do pyramidy (14m nad zemí) 2) Podzemní sestupná chodba 3) Podzemní komora 30m pod povrchem 4) Vzestupná chodba 5) Horizontální pasáž 6) Královnina komora 21m nad zemí 7) Velká galerie 8) Faraonova komora 43m nad zemí 9) Větrací šachta faraonovy komory 10) Větrací šachta faraonovy komory 11) Rozcestí 12) Pracovní šachta **Rubriky:** Architektura Staré říše **Štítky:** architektura starověkého Egypta, Cheops, Cheopsova pyramida, Chufu, Chufuova pyramida, Gíza, Velká pyramida --- ### [Hrobka královny Meresanch III.](https://www.starovekyegypt.net/architektura-stare-rise/hrobka-kralovny-meresanch3.php) **Published:** 31 března, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Hrobka královny Meresanch III. se nachází v Gíze nedaleko pyramidy faraona Rachefa**. Meresanch byla dcera Hetepheres II. a Kuaba – což byli sourozenci a děti faraona Chufua. Rachefovi porodila celkem 5 dětí – syny Nebemachet, Niuserrea, Chenterka a Duaenre a dceru jménem Šepsetkau. Ani jeden z jejích synů ale na trůn nenastoupil. ## Hrobka královny Meresanch III. ve skalním podloží Její mastaba G7530 je vytesaná ze skalního podloží a objevil ji americký archeolog George Andrewe Reisner v roce 1927. Není bez zajímavosti, že **hrobka královny Meresanch III. byla původně určena pro Hetepheres II.**, ale ta ji darovala své dceři. To naznačuje, že královna Meresanch zemřela náhle. Také černý žulový sarkofág, ve kterém je Meresanch III. pohřbena a který je zdobený fasádami paláce byl původně určen pro Hetepheres II, která ho dceři darovala. Černý žulový sarkofág a mumie Meresanch se dnes nachází v Egyptském muzeu v Káhiře. Proto víme, že Meresanch byla 154 cm vysoká a zemřela někdy mezi 50 – 55 lety. Antropologická studie naznačuje, že mohla trpět Silent sinus syndrom, v překladu syndrom tichého sinu. Jedná se o onemocnění maxilárního sinu, které se navenek projevuje jen očními příznaky, které vznikají jako následek vpáčení dna očnice dolů do čelistní dutiny. ## Gíza – nekropole 4. dynastie [Rachef](/faraoni-stare-rise/rachef.php) byl druhým faraonem, který si na plošině v Gíze postavil pyramidu. Dlouho se soudilo, že nechal postavit i Sfingu, ale až Vasil Dobrev přinesl důkazy, že za stavbou Sfingy je jeho předchůdce – Radžedef. Ten nechal postavit Sfingu v podobě svého otce Chufua. Tím se rozkryla i hádanka, koho Sfinga vlastně představuje. Uvažovalo se jak o Rachefovi, tak o Chufuovi. Jenže Rachef je na všech sochách s čelenkou a vousem, zatímco Chufu na jediné dochované sošce je bez čelenky a vousu. Ale důkazů o tom, jakého faraona Sfinga představuje předložil Vasil Dobrev více. [Pyramidy v Gíze](/egyptske-nekropole/pyramidy-v-gize-nekropole-4-dynastie.php) rozhodně nejsou jediným, co byste při návštěvě Egypta měli na této nekropoli vidět. Mastaba královny Meresanch III. za zastávku rozhodně stojí. Pokud máte 6 minut času, královna Meresanch III. vás provede svojí mastabou.  **Rubriky:** Architektura Staré říše **Štítky:** architektura starověkého Egypta, Gíza, Hetepheres, Meresanch III., Vassil Dobrev --- ### [Hrobka královny Hetepheres v Gíze](https://www.starovekyegypt.net/architektura-stare-rise/hrobka-kralovny-hetepheres.php) **Published:** 31 března, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Roku 1925 vedl archeolog George A. Reisner harvardsko-bostonskou výpravu, která pracovala v Gíze (kde se nachází [Velká pyramida](/pyramidy-stare-rise/velka-pyramida.php) a další dvě pyramidy faraonů 4. dynastie). Při průzkumu pohřebiště jižně od cesty k Velké pyramidě (Cheopsově pyramidě) objevil kamennou podlahu, pod kterou se skrývala sádrová plocha. Takto zamaskován zde byl vchod do neznámé hrobky, kterou Reisner označil jako G7000x. Byla to hrobka královny Hetepheres. Šachta s malou nikou v jedné ze stěn nakonec vyústila do obdélníkové místnosti se sarkofágem a pohřební výbavou zesnulé. Brzy se ukázalo, že hrobka patřila královně Hetepheres. Hetepheres byla manželkou prvního faraona 4. dynastie Snofrua, dcerou Huneje a matkou budoucího panovníka Cheopse (Chufeva). **Královna Hetepheres přežila Snofrua a zemřela pravděpodobně v 15. roce vlády svého syna Cheopse (Chufeva)**. **Osud hrobky královny Hetepheres není zcela vysvětlen**. Cheops (Chufu) pravděpodobně nejprve pohřbil matku do hrobky v Dahšúru, kde byl pochován i její manžel Snofru. Její hrobka byla ale velmi rychle vyloupena a to tak rychle, že Cheops (Chufu) raději nechal vybudovat novou hrobku v Gíze nedaleko své vlastní. Tuto hrobku se ale nepodařilo dokončit a tak zůstala jen substruktura a možná i proto unikla tato hrobka pozornosti vykradačům hrobek. ## Hrobka královny Hetepheres – pohřební výbava **Hrobka královny Hetepheres je jednou z mála hrobek z období Staré říše, jejichž pohřební výbava zůstala téměř úplná**. Pohřební komora královny Hatšepsut obsahovala sarkofág, lůžko s baldachýnem, židle, nosítka, skříň na závěsy, skříňky na náramky a zlaté a alabastrové nádoby. Nábytek byl dřevěný a částečně pozlacený. **Archeologové** byli překvapeni tím, že **našli královnin skříňový alabastrový sarkofág – ale prázdný**, ačkoliv na něm byla neporušená Chufevova pečeť! Skříňka na kanopy ale stále obsahovala vnitřnosti královny Hetepheres. Skříňka byla rozdělena na čtyři oddíly a obsahovala tři balíčky zabalené do obinadel s těžko identifikovatelným obsahem. Čtvrtý oddíl byl prázdný, útroby plavaly v roztoku natronu. Tato skříňka je dodnes jednou z nejstarších nádob svého druhu. V zadní části místnosti bylo rozložené lůžko, jehož „hlavní“ část byla pokryta zlatem. K lůžku patřila podhlavnička ve tvaru pilíře džed. Dále byly nalezeny dvě pozlacené dřevěné stoličky, jejichž opěrky zdobily květinové motivy, rozložená nosítka z ebenového dřeva zakončená zlatými palmovými hlavicemi. Podařilo se objevit i truhlici s několika stříbrnými náramky vykládanými zlatem. V další truhle byly královniny toaletní potřeby – osm alabastrových nádobek na masti, měděné a zlaté žiletky, perlový náhrdelník a alabastrové džbány. Tyto předměty jsou dodnes v muzeu v Káhiře. ![Hrobka královny Hetepheres v Gíze - Křeslo, které bylo součástí pohřební výbavy Snofruovi manželky.](/wp-content/uploads/hetepheres-kreslo.jpg "Hrobka královny Hetepheres v Gíze - Křeslo, které bylo součástí pohřební výbavy Snofruovi manželky. - Starověký Egypt") Hrobka královny Hetepheres v Gíze – Křeslo, které bylo součástí pohřební výbavy Snofruovi manželky. **Rubriky:** Architektura Staré říše **Štítky:** architektura starověkého Egypta, Chufu, Gíza, Hetepheres, Snofru --- ### [Imhotep, stavitel první pyramidy](https://www.starovekyegypt.net/architektura-stare-rise/imhotep-stavitel-prvni-pyramidy.php) **Published:** 31 března, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Imhotep je po faraonech asi nejvýraznější postava Staré říše. Jedním z titulů Imhotepa byl i „tesař z Hierakonpole“, což je jméno bývalého hlavního města v jižní části Egypta. Na Egypťany zapůsobil natolik, že byl po své smrti zbožštěn a stal se bohem – léčitelem, v němž později Řekové poznávali svého Asklépia. Imhotep se však proslavil zejména tím, že byl stavitelem první monumentální kamenné stavby, neboť vedl stavební práce na Džoserově stupňovité pyramidě. **Džoser byl prvním faraonem 3. dynastie**, který vládl téměř 20 let, zhruba 2 650 let př.n.l. [Imhotep byl vezírem faraona Džosera](/faraoni-stare-rise/imhotep.php), tedy nejvyšším úředníkem státní správy a také sepsal množství děl a pojednání (zejména lékařských), která se však bohužel nezachovala. V době Střední říše, tedy pět staletí po své smrti, začal být oslavován písaři. ## Imhotep a jeho mistrovské dílo Než se před tři čtvrtě stoletím francouzský architekt a archeolog Jean-Philippe Lauer pustil do svého celoživotního díla na pohřebišti v Sakkáře, nevěděli toho egyptologové o Imhotepovi příliš mnoho. Čerpali v podstatě pouze ze zmínek o Imhotepovi v díle kněze a historika Manetha, který žil ve 3. století př.n.l.! Tento kronikář starých dynastií vyprávěl o životě velkého vezíra faraona Džosera, o jeho lékařském umění a moudrosti, zachycené na nedochovaných papyrech. Dodával, že Imhotep jako první vynalezl kamennou architekturu. **Definitivní důkaz o tom, že byl Imhotep tvůrcem stupňovité pyramidy, přinesl teprve objev fragmentu podstavce Džoserovy sochy**, jenž byl nalezen v prostoru vstupní kolonády Džoserova komplexu v Sakkáře. Objev učinil v roce 1926 britský egyptolog Cecil Firth. Imhotep byl označen za „nosiče pečeti krále Dolního Egypta“, „dvořana“, „velkého správce paláce“, „dědičného prince“, „velekněze slunečního kultu v Heliopoli (Iunu)“ a především „velkého stavitele“. ## Stupňovitá pyramida – Imhotepovy „schody do nebe“ Před 5000 lety proběhla v egyptské architektuře skutečná revoluce. K ní dal podnět jediný člověk – Imhotep. Před Džoserem byli panovníci starého Egypta pohřbíváni v hrobkách – mastabách, stavěných z nepálených cihel a ze dřeva. **Imhotepa jako prvního napadlo vybudovat pro svého pána hrobku skládající se z řady mastab postavených na sebe.** Tak vznikla první [stupňovitá pyramida](/pyramidy-stare-rise/dzoserova-stupnovita-pyramida.php). Během stavebních úprav mastaby byly vybudovány další šachty. Dohromady je jich jedenáct, některé z nich sahají až 32 metrů pod povrch. Z jejich dna pak vybíhaly směrem k západu chodby, které byly mezi sebou propojeny. Na dnech šachet byly komory, v nichž byly nalezeny sarkofágy. Místnosti byly nazvány „hrobka královen“ a „hrobka královských dětí“. Jde možná o místa posledního odpočinku dvou královských princezen, Hetephernebtej a Inetkaes, které byly dcerami Džosera, nebo jeho předchůdce Hora Sanachta. [](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/dzoser-01.jpg) ![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/dzoser-01-640x480.jpg "dzoser-01") [](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/dzoser-02.jpg) ![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/dzoser-02-640x480.jpg "dzoser-02") [](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/dzoser-03.jpg) ![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/dzoser-03-640x480.jpg "dzoser-03") [](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/dzoser-04.jpg) ![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/dzoser-04-640x480.jpg "dzoser-04") [](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/dzoser-05.jpg) ![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/dzoser-05-640x480.jpg "dzoser-05") [](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/dzoser-06.jpg) ![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/dzoser-06-640x480.jpg "dzoser-06") [](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/dzoser-07.jpg) ![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/dzoser-07-640x480.jpg "dzoser-07") [](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/dzoser-08.jpg) ![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/dzoser-08-640x480.jpg "dzoser-08") **Rubriky:** Architektura Staré říše **Štítky:** architektura starověkého Egypta, Džoser, Džoserova pyramida, Džoserův komplex, Imhotep, Jean-Philippe Lauer, Necerichet, Sakkára, Stupňovitá pyramida --- ### [Džoserův zádušní komplex v Sakkáře](https://www.starovekyegypt.net/architektura-stare-rise/dzoseruv-zadusni-komplex-v-sakkare.php) **Published:** 31 března, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Na okraji Západní pouště se rozkládá areál zahrnující několik zádušních komplexů. Ve zdejších hrobkách a pyramidách byli pochováni faraoni i vysocí hodnostáři. **Nejvýznamnější a pravděpodobně také nejpůsobivější komplex v Sakkáře je Džoserův zádušní komplex** – dílo architekta [Imhotepa](/architektura-stare-rise/imhotep-stavitel-prvni-pyramidy.php). Komplexu dominuje stupňovitá pyramida vysoká 60m o šesti stupních, které se zužují směrem vzhůru. Spočívají na základně o rozměrech 121m na délku a 109m na šířku. Imhotep zde spojil symboly Horního a Dolního Egypta, jejichž byl Džoser jediným vládcem. ## Džoserův zádušní komplex – uspořádání Uvnitř „věčného města“ nechal Imhotep postavit řadu staveb, které kombinovaly tradici a nový přístup. Superstruktura, která stála tradičně nad podzemními pohřebními komorami faraonů, měla sice vzhled mastaby, nebyla ale z cihel, nýbrž z kamene. I když byla vysoká 8 metrů, byla zcela kryta obvodovou zdí. **Imhotep se později rozhodl mastabu navýšit a přetvořil jí tak ve stupňovitou pyramidu**. ### Čtrnáctero nepravých bran Obdélníkové prostranství obehnané zdí mělo na tehdejší dobu mimořádný obvod – plných 1645 metrů. Obvodové stěny byly vysoké 10,5 m a byly vystavěny z bílého vápence. **Ve zdi bylo naznačeno čtrnáct dvoukřídlých bran, které ovšem nebyly pravé** a sloužily jenom jako ozdoba. Byly klamem zhotoveným z kamene, který svým vzhledem připomínal dřevo. Otevírat se dala jediná – patnáctá. Ta je vytesána do jižní stěny komplexu a vstupuje se jí do 54 metrů dlouhé vstupní kolonády. Ta ústí na rozlehlý dvůr, který je mezi Jižním hrobem a Stupňovitou pyramidou. Zajímavé je, že opevnění celého komplexu bylo naprosto precizně promyšleno a realizováno, jediný vchod nebyl nijak chráněn. Jeho jedinou obranou bylo to, že byl široký pouze 1m. ### Nepravý hrob **Jižní hrob tvoří protiklad ke skutečnému hrobu – Stupňovité pyramidě**. Je také symbolickým znázorněním duality moci, protože Džoser byl králem Dolního i Horního Egypta. Dvě hrobky tedy symbolizují přiblížení dvou hlavních měst – Abydu (Abedžu) a Memfidy (Mennoferu). Vnější strany superstruktury přiléhající k hrobce jsou zdobeny vlysem vztyčených ochranných kober. Tento královský znak zde byl použit vůbec poprvé. ![Džoserův zádušní komplex](/wp-content/uploads/architektura/stara-rise/dzoserova-pyramida-komplex-sakkara.png "Džoserův zádušní komplex") 1) Kaple jižní hrobky 2) Jižní dvůr s hraničními panely 3) Jižní hrobka 4) Vchod do komplexu 5) Sál svátku heb-sed6) Dům Jihu 7) Dům Severu 8) Sál se serdabem 9) Severní chrám **Rubriky:** Architektura Staré říše **Štítky:** architektura starověkého Egypta, Džoser, Džoserova pyramida, Džoserův komplex, Imhotep, Necerichet, Sakkára, Stupňovitá pyramida --- ### [Wadi Al-Nasab a těžařská základna ze Střední říše](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/wadi-al-nasab-a-tezarska-zakladna-ze-stredni-rise.php) **Published:** 23 ledna, 2022 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Egyptská mise ve Wadi Al-Nasab na jižním Sinaje odkryla zbytky budovy. Archeologové předpokládají, že sloužila jako základna pro těžařské expedice na Sinaj. Že Egypťané využívali poklady Sinaje už od Staré říše dokládá [Mererův deník](/velka-pyramida/mereruv-denik-wadi-al-jarf-a-staroveke-molo.php). **Egyptská mise** je první, která **provádí vykopávky v oblasti Wadi al-Nasab na jihu Sinajského poloostrova**. Nově objevené místo se nachází uprostřed Wadi al-Nasab, poblíž míst těžby mědi a tyrkysu. Měď byla důležitá při stavbě všech památek, které nám tu Egypťané nechali. Měděné nástroje byly pro egyptské dělníky každodenní nutností. Tato budova sloužila jako základna pro těžařské mise od své výstavby. Budovu opustili během [druhého přechodného období](/2-prechodne-obdobi/druhe-prechodne-obdobi.php) a poté byla znovu použita během římské nadvlády. Na struktuře budovy Římané provedli některé vnitřní úpravy: - zřízení vstupu ze severní strany - instalace dělících stěn mezi sály - využití některých komor pro tavení mědi Ayman Ashmawy, vedoucí sektoru egyptských starožitností na Nejvyšší radě starožitností, uvedl, že budova se podle všeho skládala ze dvou poschodí. Pece na tavení mědi objevili archeologové v horní části budovy stejně jako místnosti pro zpracování dalších kovů. V prvním patře se nacházely dva obytné pokoje, koupelna, kuchyň a schodiště vedoucí do druhého patra. Další místnost sloužila jako dílna na přípravu a leštění tyrkysu, než byl převezen zpět do hlavních populačních center v Egyptě. ![Wadi Al-Nasab](/wp-content/uploads/wadi-al-nasab-med.jpeg) **Rubriky:** Zajímavosti --- ### [Zádušní chrám v Dér el-Bahrí skrýval skládku odpadu](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/zadusni-chram-v-der-el-bahri-skryval-skladku-odpadu.php) **Published:** 27 ledna, 2022 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Starověkému Egyptu vládlo 33 dynastií a většinou se jednalo o muže. Přesto se našlo několik žen, které v průběhu let vládly starověkému Egyptu. Nejdéle ze všech vládla [královna Hatšepsut](/faraoni-nove-rise/hatsepsut.php) – mocná vládkyně 18. dynastie. U jejího chrámu byla objevena skládka odpadu v Dér el-Bahrí. Nejvýznamnější stavbou, kterou nechala Hatšepsut (vládla 1479 – 1458 př.n.l.) vybudovat, je [zádušní chrám v Dér el-Bahrí](/zadusni-chramy/zadusni-chram-kralovny-hatsepsut.php) nedaleko Luxoru. Součástí tohoto zádušního chrámu, který je mistrovským dílem architekta [Senenmuta](/faraoni-nove-rise/senenmut.php), je také **Hathořina kaple**. Právě sem obyvatelé Théb přinášeli obětiny bohyni tance, hudby, lásky a plodnosti. ## Skládka odpadu v Dér el-Bahrí – obětiny pro Hathor **Polsko-egyptská expedice nedávno během vykopávek narazila na poměrně rozsáhlou skládku odpadu**. Na ní se kromě kamení a hlíny nacházelo mnoho obětin právě pro bohyni Hathor. Archeologové zde objevili sošky, keramiku s glazurou, figurky krav z jílu, úlomky sošek z vápence, malé sošky žen, ale také řadu amuletů. Tyto **obětiny zanechali lidé v Hathořině kapli, která se nachází nad objevenou skládkou**. Zdá se tedy, že lidé přinášeli bohyni tak velké množství obětin, že nezbývalo místo pro další. Kněží pak tyto obětiny pravděpodobně odstranili a naházeli právě na tuto skládku. Vedoucí expedice Patryk Chudzik z polské Varšavské univerzity říká, že nalezená skládka odpadu v Dér el-Bahrí je asi 15 metrů dlouhá a půl metru vysoká. Nejstarší obětiny pocházejí z 18. dynastie, ale archeologové objevili i předměty pocházející z 19. a 20. dynastie. ![Skládka odpadu v chrámu Hatšepsut v Dér el-Bahrí](/wp-content/uploads/hatsepsut-skladka-odpadu.jpg "Skládka odpadu v chrámu Hatšepsut v Dér el-Bahrí") **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Dér el-Bahrí, Hathor, královna Hatšepsut --- ### [Dvě sfingy Amenhotepa III. objeveny v Luxoru](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/dve-sfingy-amenhotepa-iii-objeveny-v-luxoru.php) **Published:** 3 února, 2022 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Dvě sfingy Amenhotepa III. objevil egyptsko-německý archeologický tým nedaleko dnešního Luxoru na místě, kde stál [zádušní chrám Amenhotepa III.](/zadusni-chramy/zadusni-chram-amenhotep3-memnonovy-kolosy.php) Sfingy jsou dlouhé 26 stop (asi 8 metrů). Tento mírumilovný faraon vládl bezmála 40 let. ## „Chrám milionů let“ Amenhotepa III. Starověcí Egypťané nazývali zádušní chrám Amenhotepa III. „chrám milionů let“. Archeologové zde kromě sfing objevili také zbytky sloupů a zdí, vyzdobených ceremoniálními a rituálními scénami. Obě sfingy jsou sice velké, ale největší dosud objevené sochy tohoto faraona jsou tzv. [Memnonovy kolosy](/architektura-nove-rise/memnonovy-kolosy.php). Ty dosahují v současnosti výšky 16,6 metru, ale původně měly mít výšku až 21 metrů (včetně koruny). Dvě sfingy Amenhotepa III. zobrazují s čelenkou ve tvaru mangusty. Faraon má královský vous a široký náhrdelník. Na hrudi jedné sfingy je nápis „Miláček Amun-Re“, což je právě odkaz na Amenhotepa III. *„V tomto chrámu se nacházelo velké množství soch, modelů a nástěnných dekorací, v roce 1200 před naším letopočtem jej však postihlo ničivé zemětřesení,“* uvedl pro Al-Monitor egyptolog Hourig Sourouzian, vedoucí archeologické mise. ## Našly se i sochy bohyně lásky a svědectví o rituálu Archeologové objevili zachované sochy mocné [bohyně Sachmet](/nabozenstvi/seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-s.php), zobrazované se lví hlavou a ženským tělem. Sochy bohyně se nacházejí na fasádě otevřeného vnitřního nádvoří. Na stěnách jsou také scény ze svátku Heb-Sed, který měl za účel omladit faraona, když slavil třicáté výročí svého nástupu na trůn. Abdel Rahim Rihan z ministerstva cestovního ruchu a památek uvedl: *„Svátek Heb-Sed byl pro staré Egypťany jeden z nejdůležitějších. Vyobrazení tohoto svátku ukazuje krále, jak sedí na trůnu v plné síle, se šťastnými a vzrušenými davy lidí kolem sebe. Ti čekají na jeho řeč, jež jim slibuje další třicetiletou vládu plnou prosperity a bohatství. Při této příležitosti král přinášel oběti bohům.“* ![Jedna ze sfing Amenhotepa III. objevených v Luxoru](/wp-content/uploads/sfinga-amenhotepa3.jpg "Jedna ze sfing Amenhotepa III. objevených v Luxoru") Zdroj: Arkeonews.net **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Amenhotep III., Memnonovy kolosy, zádušní chrámy --- ### [Jak vypadala Kleopatra](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/jak-vypadala-kleopatra.php) **Published:** 5 února, 2022 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Umělci a historikové si řadu let kladou stejnou otázku. Jak vypadala [Kleopatra](/ptolemaiovci/kleopatra.php) – poslední vládkyně samostatného Egypta? Díky filmům, kde královnu představují Liz Taylort nebo Monica Bellucci, se Kleopatra stala symbolem přitažlivé a svůdné ženy. Jisté je, že **Kleopatra svedla dva nejmocnější muže své doby – Julia Caesara a Marca Antonia**. Byla také posledním faraonem Ptolemaiovské dynastie i Egypta vůbec. Římský historik Dio Cassius popsal Kleopatru jako *„ženu nepřekonatelné krásy“*. Cassiusovi odporuje řecký životopisec Plutarchos, který napsal asi sto let po její smrti: *„Její krása, jak nám bylo řečeno, nebyla sama o sobě ničím výjimečná, ani taková, aby zasáhla ty, kteří ji spatřili.*“ Měla ale prý neodolatelně sladký hlas, stimulující přesvědčivost. ## Mince neříkají, jak vypadala Kleopatra doopravdy Archeologové objevili mince ražené ve východním Středomoří v letech 37 – 33 př.n.l.. Na nich je zobrazena ženská tvář s velkým orlím nosem a ostrou bradou. Na hlavě má kudrnaté vlasy svázané do drdolu. Archeologové jen díky šperkům určili, že se jedná o ženu, protože jinak by postavu identifikovali spíš jako muže. Historici předpokládají, že se Kleopatra nechala záměrně upravit, aby získala důvěru svých poddaných. Vystouplá brada a výrazný nos byly ve starém Egyptě znakem moci. Ani reliéfy představující Kleopatru jako faraona neodpovídají realitě. Postava vypadá stejně její jiní faraoni z předchozích dynastií. ## Původ královny Kleopatry Kleopatra byla třetí dcerou krále Ptolemaia XII. z dynastie Ptolemaiovců, jež pocházela z Makedonie. [Ptolemaiovci](/obdobi-ptolemaiovcu/ptolemaiovci-faraoni-reckeho-puvodu.php) vládli v Egyptě v letech 323 př. n. l.–30 př. n. l.. Většina badatelů tvrdí, že díky svému evropskému původu byla Kleopatra spíše běloška. Ale jiná skupina poukazuje na to, že Makedonci neměli pouze europoidní rysy. Tajemství podoby Kleopatry je způsobeno i tím, že nikdo nezná původ její matky a jejích rodičů. Nejvýznamnější památkou, která nám přibližuje vzhled Kleopatry, je mramorová busta. Odborníci ji datují mezi roky 40 a 30 př. n. l.. To znamená, že bustu zhotovil neznámý umělec ještě za Kleopatřina života. Hlava je zdobená diadémem, obličej je rámovaný kroužky kudrnatých vlasů, jež jsou sčesané do drdolu. Oči mají mandlový tvar, rysy jsou jemně naznačeny. Pokud byste jí dnes chtěli pohlédnout do tváře, najdete jí v The Altes Museu v Německu. Právě této podobizně dodal reálné barvy uživatel YouTube pod přezdívkou Photoshop Surgeon. Vytvořil tak fascinující rekonstrukci Kleopatřiny tváře: Zdroj: Dotyk.cz **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Caesar, Kleopatra, Kleopatra VII., královna Kleopatra --- ### [Čeští egyptologové objevili mumifikační depozit](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/cesti-egyptologove-objevili-mumifikacni-depozit.php) **Published:** 11 února, 2022 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Blízko šachtových hrobek významných hodnostářů [26. dynastie a 27. dynastie](/obdobi-upadku/faraoni-26-az-32-dynastie.php) v Abúsíru čeští egyptologové objevili rozsáhlý mumifikační depozit. Jedná se o velkou komoru, kde se rituálně uchovávaly zbytky po mumifikaci, například nádoby či textilie. Mimořádnost objevu spočívá v tom, že to je největší dosud objevený depozit v Egyptě. **Mumifikační depozit se nachází v jediné šachtě o rozměrech 5 x 5 x 15 metrů.** *„Uvnitř této šachty bylo ve čtrnácti vrstvách nad sebou, spirálovitě se vinoucích kolem všech čtyř stěn, pečlivě uloženo více než 370 velkých keramických zásobnic připomínajících amfory, vysokých obvykle 60 až 70 centimetrů.* V nich pak byly, jak je pro mumifikační depozity typické, uchovány některé menší nádoby, předměty a suroviny využité při mumifikaci majitele hrobky, k níž depozit patřil,“ popisují egyptologové. **Vrchní vrstva v hloubce 4,5 metru obsahovala mimo jiné čtyři nepoužité vápencové kanopy**. Hieroglyfy jsou na nich zapsány pohřební magické formule a také se dozvídáme, že majitelem depozitu byl Wahibre-meri-Neit, syn paní Irturut. Nic dalšího o majiteli depozitu ale hieroglyfy nepřinášejí. ## Mumifikační depozit vlastnil Wahibre-meri-Neit Jméno majitele depozitu uvádí prameny mezi členy širší rodiny známého admirála Vedžahorresneta. Vedžahorresnetova hrobka je také jedním z řady objevů, které učinili čeští egyptologové a nachází se nedaleko nalezené šachty. *„Přestože známe řadu významných hodnostářů nesoucích jméno Wahibre-meri-Neit z této doby, žádného zatím není možné identifikovat s majitelem objevených kanop. Podle velikosti tohoto mumifikačního depozitu a především podle rozměrů k němu přiléhající hrobky můžeme usuzovat na to, že majitelem hrobky (a tedy i objeveného depozitu) musel být jeden z nevyšších hodnostářů své doby, podobně jako jeho nejbližší sousedé na pohřebišti – slavný admirál Vedžahorresnet a generál Menechibneko,“* řekl Ladislav Bareš. ![Mumifikační depozit v Abúsíru - Foto: Petr Košárek, archiv Českého egyptologického ústavu FF UK ](/wp-content/uploads/mumifikacni-depozit-abusir.jpg "Mumifikační depozit v Abúsíru - Foto: Petr Košárek, archiv Českého egyptologického ústavu FF UK") Mumifikační depozit v Abúsíru – Foto: Petr Košárek, archiv Českého egyptologického ústavu FF UK **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Abúsír, čeští egyptologové --- ### [Z mumie písaře je mumie těhotné ženy](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/z-mumie-pisare-je-mumie-tehotne-zeny.php) **Published:** 14 února, 2022 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Varšavské muzeum získalo do sbírek v 19. století egyptskou mumii. Podle hieroglyfů na sarkofágu se zdálo, že jde o mumii městského písaře. Jenže v roce 2016 vědci zjistili, že to je mumie těhotné ženy. ## Cesta od muže k těhotné ženě Impulsem k podrobnému zkoumání [mumie](/balzamovani/mumifikace-pohrbivani-v-egypte.php) byla skutečnost, že kostra byla na muže příliš drobná. Podrobným zkoumáním vědci zjistili, že člověku chybí penis. Následné 3D zobrazení odhalilo další tajemství – žena má v břiše plod. Stáří plodu vědci odhadli na 6 až 7 měsíců. Archeoložka a antropoložka Marzena Ožarková-Szilkeová z Varšavské univerzity k tomu říká: *„Zatím netušíme, proč nebyl plod při mumifikaci vyňat, když ostatní vnitřní orgány byly odstraněny. Snad to souviselo s vírou v posmrtný život.“* Polská mumie je zatím jediná na světě, jež má ve své děloze nenarozeného jedince. Mumie dostala jméno „Tajemná dáma“. Sedmiměsíční plod v mumii je ale unikátní – chybí mu totiž kosti. Vědci dlouho nevěděli, jak je to možné a vysvětlení přinesl až poslední výzkum. Kosti totiž zmizely stejně jako se rozpustí skořápka nakládaných vajec. *„Hodnota pH krve u zemřelých výrazně klesá. Stává se kyselejší. Také narůstá koncentrace amoniaku a kyseliny mravenčí. Samotná mumifikace výrazně zamezuje přístup vzduchu a kyslíku, což znamená, že děloha se hermeticky uzavřela a plod se začal zavařovat. Kosti se tak začaly demineralizovat, až zmizely úplně,“* Ożarek-Szilkeová. Je to vlastně stejný proces, jako když do hrnce s kyselinou vložíte vajíčko – skořápka se rozpustí a zůstane jen bílek a žloutek. Podobný jev se může odehrávat také v bažinách. ## Těhotenství jako příčina úmrtí? Mumie těhotné ženy také prozradil, že „Tajemná žena“ zemřela ve věku mezi 20 až 30 lety a příčinou úmrtí mohlo být právě těhotenství. Pokud nastaly nějaké komplikace, měly ženy ve starém Egyptě mizivou šanci na přežití. Uzavřené porodní cesty ale vylučují smrt při porodu. ![Zkoumání plodu uvnitř těla mumie těhotné ženy za pomoci výpočetní tomografie; A je hlava a B je ruka; Zdroj: Oficiální zpráva, Ejsmond et al., J. Archaeol. Sci., 2022](/wp-content/uploads/tajemna-zena-mumie-polsko.jpg "Zkoumání plodu uvnitř těla mumie těhotné ženy za pomoci výpočetní tomografie; A je hlava a B je ruka; Zdroj: Oficiální zpráva, Ejsmond et al., J. Archaeol. Sci., 2022") **Rubriky:** Zajímavosti --- ### [Oční make-up ve starověkém Egyptě](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/ocni-make-up-ve-starovekem-egypte.php) **Published:** 17 února, 2022 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Oční make-up ve starověkém Egyptě byl charakteristický pro ženy i muže a měl svůj důvod. **Výrazné oční linky mohly chránit Egypťany před nemocemi**, i když kosmetika na bázi olova mohla zabíjet bakterie na kůži. To v té době ale ještě staří Egypťané nemohli vědět. Egypťané vyráběli oční make-up v hmoždíři, kde rozemleli malachit, olovo a olej nebo tuk. K nanášení oční linky používali Egypťané malou tyčinku, kterou kolem horních a dolních víček udělali linku. Tuto linku pak protáhli směrem k uchu, aby oči vypadaly jako kočičí. Oční linky používali muži i ženy – možná i proto, že věřili, že mají magickou a léčivou moc. Oční linky pomáhaly snižovat oslnění sluncem. ## Make-up ve starověkém Egyptě obsahoval olovo Dnes víme, že olovo může způsobit poškození mozku nebo také potrat. Starověcí Egypťané to nevěděli a věřili, že kosmetika s využitím olova chrání před očními chorobami. **Egypťané vyráběli olovnaté soli, které používali pro léčbu očních neduhů**. Vědci identifikovali v očním make-up dva typy olovnatých solí, které se v přírodě nevyskytují. Výroba olovnaté soli je složitý proces trvající několik týdnů. Vědce tedy zajímalo, proč vyráběli oční líčidla právě tímto postupem? Vědce zajímalo, zda může mít olovo zdravotní účinky. Proto přidali soli olova do lidských kožních buněk zvaných keratinocyty vypěstovaných v laboratoři. Keratinocyt je hlavní pokožková buňka představující až 95% v lidské pokožce. Předpokládali, že **olovo buňky stresuje a způsobuje v nich tvorbu peroxidu vodíku, oxidu dusnatého a dalších sloučenin**, které se podílejí na imunitní reakci organismu. Tento předpoklad výzkum potvrdil – buňky ošetřené olovem začaly produkovat více oxidu dusnatého než kontrolní buňky. ## Oční make-up – překvapivý výsledek **Oxid dusnatý spouští v těle řadu biochemických procesů, které vyšlou imunitní buňky do místa infekce**. Tyto buňka následně pohltí napadené organismy, což se ale v keratinocytech pravděpodobně neděje. Zdá se, že oxid dusnatý mohl přímo zabíjet bakterie způsobující oční onemocnění na kůži nebo v blízkosti oka tím, že rozkládal strukturu nebo DNA bakterie. **Tato vlastnost olova je pro vědce nová a velmi převratná**, ale přesto bychom olovo do naší kosmetiky zařazovat neměli. Navíc je třeba zohlednit fakt, že Egypťané se dožívali obvykle věku kolem 30ti let (tedy výrazně méně, než se dožíváme my dnes). Proto není možné zkoumat dlouhodobý vliv olova na jejich pokožku. ![Oční make-up ve starověkém Egyptě](/wp-content/uploads/ocni-linky.jpg "Oční make-up ve starověkém Egyptě") Zdroj: Dotyk.cz **Rubriky:** Zajímavosti --- ### [Hladová stéla, tajemství sedmiletého hladu](https://www.starovekyegypt.net/architektura-za-ptolemaiovcu/hladova-stela.php) **Published:** 23 února, 2022 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Hladová stéla popisuje období vlády prvního faraona 3. dynastie [Džosera](/faraoni-stare-rise/dzoser.php), který byl jako první faraon pohřben v pyramidě a nikoliv mastabě. Stupňovitá pyramida je dílem vynikajícího architekta Imhotepa. Stélu najdeme na ostrově Seheilu nedaleko Elefantiny. Podle použitého jazyka došli archeologové k závěru, že stéla vznikla za vlády Ptolemaiovců. Někteří archeologové se domnívají, že je dílem místních kněží boha Chnuma. Za vlády Ptolemaiovců bylo běžné, že různé náboženské skupiny bojovaly o moc a vliv. Tak se mohlo stát, že Hladová stéla mohla sloužit jako prostředek legitimace moci Chnumových kněží nad oblastí Elefantiny. ## Hladová stéla a její příběh Příběh, který nám stéla vypráví, se odehrává v 18. roce vlády Džosera. Faraona znepokojuje, že se Nil nerozvodňuje a zemi svírá sedmý rok hladomor. V důsledku sucha pak docházelo k rabování a porušování zákonů. Džoser se obrátil na kněze Imhotepa a chce vědět, kde se narodil bůh Nilu Hapi a který bůh na onom místě bydlí. Imhotep se vydává prozkoumat archivy chrámu v Hermopoli („Chrám sítí“), který je zasvěcen Thovtovi. Tam se dozvěděl, že záplavy ovládá bůh Chnum z Elefantiny. Imhotep se okamžitě vydává na místo, kde se nachází chrám boha Chnuma zvaný „Radost života“. Zde se Imhotep očistí, modle se k Chnumovi o pomoc a nabízí mu „vše dobré“. Po chvíli usne a ve snu se setká s Chnumem. Na konci snu Chnum slíbil, že bude znovu zaplavovat Nil. Imhotep se probudí svůj sen si ihned zapíše. Poté se vrací k Džoserovi, aby řekl králi, co se stalo. Faraon je potěšen a vydává dekret, ve kterém nařizuje obnovu Chnumova chrámu a pravidelné přinášení obětin. ![Hladová stéla - vznikla za Ptolemaiovců, popisuje dobu Džosera](/wp-content/uploads/dzoser-hladova-stela.png "Hladová stéla - vznikla za Ptolemaiovců, popisuje dobu Džosera") Hladová stéla – vznikla za Ptolemaiovců, popisuje dobu Džosera **Rubriky:** Architektura za Ptolemaiovců **Štítky:** architektura starověkého Egypta, Džoser, Imhotep, Necerichet --- ### [Ramesse IX. a úpadek Nové říše](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-nove-rise/ramesse9.php) **Published:** 26 února, 2022 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Ramesse IX. (trůnním jménem Neferkare Setepenre) byl třetím nejdéle vládnoucím faraonem této dynastie. Turínský papyrus uvádí, že vládl 18 let a 4 měsíce – zemřel v 19tém roce své vlády v prvním měsíci Peretu mezi sedmnáctým a dvacátým sedmým dnem. Jeho trůnní jméno znamená „Krásná je duše Re, vyvolená z Re.“ Ramesse IX. byl synem Mentuherkhepshefa a jeho manželky Takhat, která má v [hrobce KV10](/udoli-kralu/hrobka-kv10-nedokoncena-pro-amenmesse.php) prominentní titul „Matka krále“. Mentuherkhepshef má královské rodiče a to Ramesse III. a jeho manželku Titi. To znamená, že Ramesse III. byl jeho dědečkem. Se svou s velkou královskou manželkou Baketwernel měl dva syny. Jednoho z nich jménem Nebmaatre dokládají písemné záznamy jako velekněze v Heliopolis. Druhý jeho syn Montuhirchepešef zemřel dříve, než mohl nastoupit na trůn. I když neusedl na trůn, [byl Montuhirchepešef pohřben v hrobce KV19](/udoli-kralu/hrobka-prince-montuhirchepesefa.php) v Údolí králů. ## Stavební činnost Ramesse IX. Jeho titulaturu najdeme v Amarna West a tento záznam pochází z šestého roku jeho vlády. Většinu svých stavebních prací soustředil na centrum slunečního chrámu v Heliopolis. Právě zde se nacházejí nejvýznamnější monumenty jeho vlády. Nezapomínal ale ani na Karnak, kde nechal vyzdobit zeď severně od sedmého pylonu. Stavební činnost z jeho doby vlády objevili archeologové i v Kanaánu. To dokazuje alespoň malý vliv Egypta v této oblasti. Většinu území ale v té době ovládaly tzv. mořské národy. Tento faraon vystupuje i v moderní literatuře. Román *[Ancient Evenings](https://en.wikipedia.org/wiki/Ancient_Evenings "Starověké večery")* od Normana Mailera je sepsán tak, že ho vyprávějí postavy z doby vlády Ramesse IX., včetně samotného faraona. Většina románu se odehrává během jednoho dlouhého večera, kdy postavy vyprávějí příběhy z minulosti. Většina knihy se týká vlády Ramesse II., tedy období přibližně 150 let před nocí vyprávění. ![Ramesse IX. - reliéf z Karnaku](/wp-content/uploads/ramesse9-relief-karnak.jpg "Ramesse IX. - reliéf z Karnaku")Ramesse IX. – reliéf z Karnaku ![Kartuš faraona Ramesse IX.](/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-ramesse9.gif "Kartuš faraona Ramesse VIII.") Kartuš faraona Ramesse IX. Hrobka: [hrobka KV6 v Údolí králů](/udoli-kralu/hrobka-kv6-ramesse9.php) Předchůdce: Ramesse VIII. Nástupce: Ramesse X. Doba vlády: 18 let **Rubriky:** Faraoni Nové říše **Štítky:** egyptští faraoni --- ### [Záhadná černá pyramida v Gíze](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/zahadna-cerna-pyramida-v-gize.php) **Published:** 8 března, 2022 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Pokud se řekne Egypt, většina si tuto zemi spojí s pyramidami. Nejznámější se nacházejí na plošině v Gíze – Chufuova pyramida ([Velká pyramida](/pyramidy-stare-rise/velka-pyramida.php)), [Rachefova pyramida](/pyramidy-stare-rise/rachefova-pyramida.php) a [Menkaureova pyramida](/pyramidy-stare-rise/menkaureova-pyramida.php). Celou plošinu pak střeží Velká sfinga. Jenže vedle těchto pyramid stávala ještě jedna pyramida – a byla černá. **Nejstarším písemným záznamem**, který se zmiňuje o tom, že se v Gíze nacházela černá pyramida, **jsou arabské rukopisy**. Ty se dnes nacházejí v káhirském muzeu. Kronikář Masoudi, který zemřel v roce 967 n. l., se prý ve svém díle zmiňuje o západní pyramidě, jež měla třicet komor naplněné bohatstvím. Taková stavba se však zatím nenašla. A kde jsou ty poklady nyní? ## Černá pyramida v Gíze očima Frederica Nordena [![Frederic Louis Norden - čtyři pyramidy v Gíze](/wp-content/uploads/norden-pyramidy-v-gize-350.jpg "norden-pyramidy-v-gize-350 - Starověký Egypt")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/norden-pyramidy-v-gize.jpg) Frederic Louis Norden byl dánský námořní kapitán a průzkumník. Když v roce 1737 přijel do Egypta, byl nadšený. Byl nadaný kreslíř, maloval lidi, krajinu, architekturu, mapy a také pyramidy. *„Hlavní pyramidy v Gíze se nacházejí na jihovýchodě. Pozornost si zaslouží čtyři největší. V jejich okolí je sedm nebo osm dalších. Ty jsou ale nezajímavé. Dvě nejsevernější pyramidy jsou nejmonumentálnější. Mají výšku přes 150 metrů. Další dvě jsou menší, bez nátěru a nemají chrám jako první objekt. Čtvrtá pyramida je postavena z kamene, který je černější než žula, ale asi stejně tvrdý. Vrchol je nažloutlý a špička je zakončena velkým kamenem ve tvaru krychle. Vypadá to, že sloužil jako podstavec. Pyramida je situována v linii ostatních, je ale více na západ,“* popsal dobrodruh. Autor ke svému popisu přiložil i podrobný nákres z ptačí perspektivy. Na něm lze zřetelně rozeznat hory a umístění všech zmiňovaných staveb, které jsou od sebe vzdálené asi 400 kroků. I přesto odborníci existenci samostatně stojícího čtvrtého objektu z černého kamene popírají. ## Rozebrali černou pyramidu britští zednáři? Spisovatel Tony Bushby ve své knize [Tajemství Bible](https://www.abebooks.com/Secret-Bible-Tony-Bushby-Joshua-Books/31080972705/bd) píše, že prý existují důkazy o tom, že čtvrtá černá pyramida byla dvacet let po odjezdu kapitána Nordena rozebrána. Uvádí, že demolice pyramidy měla začít v roce 1759 a za deset měsíců již po ní nezbyla žádná stopa. Pyramidu měli zničit britští zednáři, když pod ní hledali poklad. Kameny prý prodali za účelem financování operace. Dodnes je prý můžeme najít v některých káhirských budovách. Tato myšlenka by vysvětlovala fakt, že jehlan chybí na mapách z roku 1837 a 1842. **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Gíza, pyramidy v Gíze --- ### [Osorkon I. a moc libyjských faraonů](https://www.starovekyegypt.net/3-prechodne-obdobi/osorkon1.php) **Published:** 13 března, 2022 **Author:** Pavel Felgr **Content:** ![Osorkon I.](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/osorkon1.png "osorkon1 - Starověký Egypt") Osorkon I. (trůnním jménem Sekhemkheperre) byl druhým faraonem 22. dynastie. Na trůn nastoupil po smrti svého otce [Šešonka I.](/3-prechodne-obdobi/sesonkove.php), který vládl 21 let. Ten zemřel do roka od vojenského tažení do Palestiny. Poslední rok vlády svého otce byl jeho spoluvladařem. **Vláda Osorkona I. trvala 35 let a dá se popsat jako prosperující období starověkého Egypta**. Navázal na politiku svého otce a po svém nástupu na trůn jmenoval svého syna Šešonka II. veleknězem boha Amona a zbavil tak funkce svého bratra Iupuata. Pokud se Šešonk II. dostal vůbec na trůn, bylo to na velmi krátkou dobu. Dalším skutečným vládcem byl tedy Takelot I. (889 – 874 př.n.l.) – syn Osorkona I. a jedné konkubíny. Během své vlády realizoval mnoho stavebních projektů – rozhodně byl jedním z největších stavitelů této dynastie. Klidnou vládu nezažil ani jeho syn Takelot I. ani jeho vnuk Osorkon II., kteří se později setkali s potížemi ovládat Théby a Horní Egypt. ![](/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-osorkon1.gif) kartuš faraona Osorkona I. Hrobka: neznámá Předchůdce: [Šešonk I.](/3-prechodne-obdobi/sesonkove.php) Nástupce: Šešonk II. Doba vlády: 35 let **Manželky:** Maatkare B, [Tashedkhonsu](https://en.wikipedia.org/wiki/Tashedkhonsu) (matka faraona Takelota I.) **Rubriky:** 3. přechodné období **Štítky:** egyptští faraoni, Šešonkové --- ### [Osorkon II. a vrchol libyjské vlády](https://www.starovekyegypt.net/3-prechodne-obdobi/osorkon2.php) **Published:** 14 března, 2022 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Pátým faraonem 22. dynastie byl Osorkon II. – syn Takelota I. a jeho manželky Kapes. Už jeho otec měl problém s uznáváním své vlády v Horním Egyptě a Osorkon II. měl pod svou správou jen Dolní Egypt. Faraonem v Horním Egyptě se prohlásil velekněz boha Amona Herisies (syn Šešonka II.). Vztahy mezi Osorkonem II. a Herisiesem (byli bratranci) se vyostřili. Teprve po smrti Herisiese kolem roku 860 př.n.l. upevnil svoji pozici. Svého syna Nimlota jmenoval veleknězem Amona v Karnaku. Dalšího syna Šešonka II. pak jmenoval veleknězem Ptaha v Memfidě. ## Osorkon II. a zahraniční politika Osorkon II. měl problémy s udržením vlivu Egypta na území zasahujících Palestinu a Sýrii. Zde se střetával s narůstajícím vlivem [Asyrie](/obdobi-upadku/asyrska-rise.php) a její expanse do jižních zemí. V roce 853. př.n.l. došlo u města Karkery k bitvě. Egyptské vojsko a spojenečtí králové z Levanty zastavilo postup Asyřanů vedených Salmanassarrem III. Výrazný vliv Asyřanů se tak odložil až do období 23. dynastie. ## Stavební činnost Nejvýznamnější stavbou Osorkon II. byl chrám kočičí bohyni [Bastet](/nabozenstvi/seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-b.php "Bastet") v Bubastis. V něm nechal vystavět monumentální síň z červené žuly, vyzdobenou reliefy, které představují faraona a jeho manželku Karomamu, k příležitosti jubilea svátku Hebsed v 22. roce své vlády. Další stavby nechal postavit v Memfidě, Tanis, Thébách a také v Leontopolis. Votivní nápisy Osorkona II. se zachovaly na různých místech v Egyptě. U druhého pylonu chrámu v Karnaku je obelisk, na němž je nápis, že v 15. roce vlády Osorkona II. došlo k zatmění Měsíce. ![](/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-osorkon2.gif) kartuš faraona Osorkona II. Hrobka: NRT I v Tanis Předchůdce: Takelot I. Nástupce: Takelot II. Doba vlády: 22 let **Manželky:** Karomama, Istemchabit **Rubriky:** 3. přechodné období **Štítky:** egyptští faraoni, Šešonkové --- ### [Takelot II. a občanská válka v Egyptě](https://www.starovekyegypt.net/3-prechodne-obdobi/takelot2.php) **Published:** 17 března, 2022 **Author:** Pavel Felgr **Content:** ![Takelot II. a Amon-Re v Karnaku](/wp-content/uploads/takelot2-amon-re-karnak.jpg "takelot2-amon-re-karnak - Starověký Egypt") **Takelot II. byl veleknězem Amona, který ovládal Střední a Horní Egypt**. Jeho otcem byl Nimlot C (syn Osorkona II.) a matkou královna Djedmutesankh. To znamená, že byl vnukem Osorkona II. Dvě lunární data patřící Takelotovi II. uvádějí, že nastoupil na trůn v roce 845 př.n.l. nebo 834 př.n.l. Většina egyptologů přijímá hypotézu, že Šešonk III. nastoupil na trůn v Tanisu poté, co [Osorkon II.](/3-prechodne-obdobi/osorkon2.php) zemřel. Takelot II ovládal Střední a Horní Egypt během posledních 3 let Osorkona II. a prvních 2 desetiletí Šešonka III. ## Takelot II. a Padibastet I. – velcí soupeři Hlavním protivníkem Takelota II. byl Padibastet I., který vládl v Thébách. Kolem 11tého roku vlády Takelota II. proti němu zorganizoval povstání. Toto povstání se Takelotovi povedlo zažehnat. Vládu Takelota II. provázela celá řada nepokojů a povstání. Jednota a síla starověkého Egypta byla už dávnou minulostí … ## Složitá situace v dynastii Takelot II. měl si vzal za velkou královskou manželku Karomama Merymut II. , což byla jeho sestra. Měli spolu několik dětí, ale jistě jsou doložené dvě: - Osorkon B byl původně veleknězem Amona v Karnaku, ale později se stal faraonem pod jménem Osorkon III. - Bakenptah byl generálem. Jméno generála Bakenptaha stojí na textu, který je datován do 28 roku vlády Osorkona III. Bakenptah zde mát titul bratr krále. - S další manželkou jménem Tashep měl syna Nimlota, s manželkou Tabektenasket pak dceru Isetweret. ![](/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-takelot2.gif) kartuš faraona Takelota II. Hrobka: neidentifikována v Tanis Předchůdce: Harsiese Nástupce: Padibastet I. Doba vlády: 25 let **Manželky:** Karomama Merymut II. (matka pozdějšího faraona Osorkona III.), Tashep, Tabektenasket **Rubriky:** 3. přechodné období **Štítky:** egyptští faraoni --- ### [Šešonk III. a úpadek Nové říše](https://www.starovekyegypt.net/3-prechodne-obdobi/sesonk3.php) **Published:** 2 dubna, 2022 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Šešonk III. vládl podle současných historických záznamů 39 let. Na trůn sice nastoupil po Osorkonovi II., ale nebyl jeho synem, nýbrž vnukem. Jeho otcem byl princ Takelot, který ale záhy zemřel a tak na trůn nastoupil po smrti Osorkona II. jeho vnuk. Proto jeho bratranec [Takelot II.](/3-prechodne-obdobi/takelot2.php) napadl jeho nástupnictví a Egypt byl tak rozdělen a Takelot II. založil v Thébách [23. dynastii](/3-prechodne-obdobi/faraoni-23-dynastie.php). Aby posílil svůj nárok na trůn, vzal si za ženu svojí tetu Tjesbastperu (dceru Takelota – velekněze boha Ptaha v Memfidě). Protože vládl na svou dobu poměrně dlouho, přežil svých pět synů. ## Šešonk III. a konec polytické jednoty Je pravdou, že nenastupoval na trůn v jednoduché situaci. Takelot II. ovládal Střední a Horní Egypt během posledních 3 let Osorkona II. a prvních dvou desetiletí Šešonka III. ![Šešonk III.](/wp-content/uploads/sesonk3.jpg) ![](/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-sesonk3.gif) kartuš faraona Šešonka III. Hrobka: NRT V. v Tanis Předchůdce: [Osorkon II.](/3-prechodne-obdobi/osorkon2.php) Nástupce: Šešonk IV. Doba vlády: 39 let **Manželky:** Tjesbastperu **Rubriky:** 3. přechodné období **Štítky:** egyptští faraoni, Šešonkové --- ### [Xerxés I. a 2. řecko-perská válka](https://www.starovekyegypt.net/perska-nadvlada/xerxes1.php) **Published:** 17 dubna, 2022 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Xerxés I. byl perský velkokrál z rodu Achaimenovců. Vládl od listopadu 486 př.n.l. do srpna 465 př. n. l. – vládl tedy 21 let. Jeho jméno ve staré perštině znamená „vládce hrdinů“. byl synem krále [Dareia I.](/perska-nadvlada/dareios1.php) a Atossy, dcery zakladatele perské říše Kýra Velikého. Na trůn mohl Xerxés usednout proto, že synové Dareia I. z doby před jeho vládou byli z nástupnictví vyloučeni. Po nástupu na trůn se musel vypořádat s povstáním v Egyptě, které trvalo déle než rok. Svého bratra Achaimena jmenoval satrapou Egypta a zemi důkladně zpacifikoval. Musel se vypořádat také s povstváním v Babylonii. Tamní obyvatelé povstali a vzpoura vedená Bel-šimanim a Šamaš-eribou skončila zabytím Zopyrose. ## Xerxés I. a válka s Řeky Musel řešit také konflikt s evropskými Řeky, který zdědil po svém otci Dareiovi I. Výpravu proti nim začal chystat již roku 483 př. n. l. - nechal prokopat kanál skrze šíji poloostrova Athos - podél cesty v Thrákii vyrostla síť stanic se zásobami - přes Hellespont nechal postavit dva mosty - uzavřel také alianci s Kartágem a připravil Řecko o podporu mocných vládců Syrakus a Agrigenta. Byla shromážděna rozsáhlá flotila a početná pozemní armáda (podle Hérodota šlo téměř dva milióny vojáků, ale skutečný počet však dosahoval asi kolem dvou set tisíc). Do Řecka se vydal roku 480 př.n.l. a na počátku se mu dařilo. Řecká flotila byla poražena v [bitvě u Artemisia](/perska-nadvlada/bitva-u-artemisia.php), také [bitva u Thermopyl](/perska-nadvlada/bitva-u-thermopyl.php) skončila jejich vítězstvím, dobyli Athény a zatlačili Athéňany a Sparťany na jejich poslední linii odporu při korintském Isthmu a Saronském zálivu. Pak se ale nechal vlákat do pasti [v bitvě u Salamíny](/perska-nadvlada/bitva-u-salaminy.php) (proběhla 28. září 480 př.n.l.) a Řekové vedení Themistoklem porazili perské loďstvo. Tato porážka sice nerozhodla celou válku, ale přinutila krále vrátit se do Sard, odkud výpravu dříve zahájil. Velkou část pozemní armády ale nechal v Řecku pod vedením Mardonia. Tato armáda byla ale následující rok poražena ve velké pozemní [bitvě u Platají](/perska-nadvlada/bitva-u-plataji.php). Pro perskou říši byly porážky u Salamíny a u Platají první vážné nezdary v její dosavadní historii. Částečně to zavinilo podcenění protivníka, který početně daleko zaostával za mohutnou perskou armádou. Nemalou zásluhu na tom také měla odhodlanost Řeků ubránit svou svobodu. Ukázala se ale také neschopnost Peršanů uplatnit v členitém řeckém terénu přednosti svých elitních jednotek. ![Xerxés I. a jeho hrobka v Naqsh-e Rustam](/wp-content/uploads/xerxes1-hrobka.jpg "Xerxés I. a jeho hrobka v Naqsh-e Rustam") Xerxés I. a jeho hrobka v Naqsh-e Rustam **Rubriky:** Perská nadvláda **Štítky:** 2. řecko-perská válka, egyptští faraoni, Xerxés I. --- ### [Bitva u Artemísia - námořní střet s Persií](https://www.starovekyegypt.net/perska-nadvlada/bitva-u-artemisia.php) **Published:** 17 dubna, 2022 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Bitva u Artemísia** se odehrávala během tří dnů v srpnu nebo září 480 př. n. l. během druhé řecko-perské války. Bitva probíhala u severního pobřeží ostrova Euboia, kde se utkala loďstva aliance řeckých městských států (Atény, Korint, Sparta a další) s loďstvem perské říše. Současně s touto námořní bitvou probíhala pozemní bitva u Thermopyl, které velel [Xerxés I.](/obdobi-upadku/xerxes1.php) ## Bitva u Artemísia – první den bitvy V bitvě se utkalo cca 300 lodí řeckých a více než 800 lodí perských. Peršané ovšem cestou ztratili v bouři asi třetinu loďstva. Řecká flotila vedená Themistoklem nečekaně zaútočila na početnější perskou flotilu. Bylo to velké riziko, které ale museli Řekové podstoupit. Pokud by Peršané propluli úžinou, ocitla by se pozemní řecká vojska bojující u Thermopyl pod velením spartského krále Leónida v obležení. Řecké lodě zaujali postavení v užší části průplavu a vytvořily kruh. Když se Peršané přiblížili, přešli Řekové do útoku a ve stísněném prostoru průplavu způsobily Peršanům značné škody. Bylo to velké psychologické vítězství ze strany řeckého námořnictva. Vítězství Řeků Peršany dokonale zaskočilo, protože očekávali snadné vítězství. ## Druhý a třetí den bitvy Peršané ztratili první den 200 lodí, které měly obeplout ostrov Euboia a napadnout Řeky zezadu. Jenže v noci se přihnala vichřice a všechny perské lodě skončily na dně Egejského moře. Následující den Řekové stále drželi své obranné pozice. Bez perských lodí, které měly napadnout Řeků zezadu, se Themistoklés mohl soustředit výhradně na to, co viděl před sebou. I tak musel čelit velké přesile v poměru 5:1. I když přesnější informace o bitvě chybí, z dochovaných pramenů víme, že na konci druhého dne byla situace na moři podobná jako na začátku dne. Třetí den nezačal pro Řeky nejlépe – na pevnině Peršané za pomoci zrádce obklíčili řecké vojsko vedené Leónidem a všechny pobili. Současně Themistoklés sice odrazil perské loďstvo, ale sám utrpěl značné ztráty (Hérodot uvádí, že polovina řeckého námořnictva byla zničena nebo poškozena). Když se dozvěděl o porážce Leónidase, nebyl důvod průplav bránit a odplul se zbytkem lodí k Aténám. Bitva u Artemísia byla prvním námořním setkáním v druhé řecko-perské válce a Řekové (ač nakonec ustoupili) si zde připsali důležité psychologické vítězství. ![Model řecké triéry](/wp-content/uploads/recka-triera.png "Model řecké triéry") **Rubriky:** Perská nadvláda **Štítky:** 2. řecko-perská válka, egyptští faraoni, Xerxés I. --- ### [Bitva u Thermopyl - Sparta proti Persii](https://www.starovekyegypt.net/perska-nadvlada/bitva-u-thermopyl.php) **Published:** 17 dubna, 2022 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Bitva u Thermopyl probíhala současně jako** [námořní bitva u Artemísia](/obdobi-upadku/bitva-u-artemisia.php). Byla to pozemní bitva mezi spojenými jednotkami části řeckých městských států a perskou armádou, kterou vedl [Xerxés I.](/obdobi-upadku/xerxes1.php) Bitva proběhla v září 480 př. n. l. a dala vzniknout mýtu o odvaze 300 Sparťanů. Většina dochovaných informací pochází od Hérodota. Ten tvrdí, že perský král Dareios I. se toužil Řekům pomstít za prohru v bitvě u Marathónu (490 př. n. l.), která byla součástí řecko-perských válek. Jenže během příprav na nové tažení zemřel a tak úkol připadl na jeho nástupce, kterým byl Xerxés I. ## Situace před bitvou Řekové nebyli jednotní v tom, kde se perské armádě postavit. Sparťané a někteří jejich spojenci údajně chtěli ustoupit až na Peloponés, s čímž ale zásadně nesouhlasili Athéňané. Nakonec se ukázalo, že první obranná linie musí být umístěna už v Thermopylské soutěsce. Ta se nachází asi 120 kilometrů na severozápad od Athén. Těžko si mohli Řekové zvolit lepší místo k obraně proti tak obrovské armádě, jako byla ta perská. Soutěska měla být na obou koncích široká jen několik desítek metrů. Navíc je toto místo spojeno s životem a smrtí legendárního Hérakla. ## Průběh bitvy u Thermopyl **Perská armáda přitáhla k Thermopylám bez boje, protože řecká města se perskému králi vzdávala bez boje**. Peršanům pochopitelně neuniklo, že průsmyk představuje vynikající obranný val. Přesto se ale pokusili o útok s nadějí, že by Řekové mohli zakolísat. nejprve pokusili o útok. Jenže Leónidas odrazil nejen nápor perské pěchoty, ale druhý den bitvy pozdě odpoledne i „Nesmrtelných“, elitní jednotky perských králů. Herodotos popisuje, že Řekové uplatnili taktiku fingovaného ústupu. Po rychlém výpadu vojsko ustoupilo, a když se Nesmrtelní při pronásledování rozptýlili, Sparťané se semkli v nepropustnou falangu. Její útok byl tak drtivý, že Xerxés nařídil ústup, aby nepřišel o nejlepší muže. Třetí den se Peršanům podařilo, díky zrádci ze strany Řeků, obejít soutěsku a vpadnout do zad řecké armádě a zvítězit. Pro Peršany znamenalo vítězství v bitvě, že cesta směrem na Athény je volná. Řecké loďstvo bojující u Artemísia po zprávě o výsledku bitvy ustoupilo k ostrovu Salamína. ## Bitva u Thermopyl a její důsledky Kromě těchto výše zmíněných strategických dopadů však měla bitva i další, neméně významné důsledky. - bitva představovala obrovskou vzpruhu pro morálku Řeků - v osobě Leónida a jeho mužů jim poskytla vzor, který je dodnes celosvětově chápán jako ztělesnění odvahy - několikadenní odpor a těžké ztráty, které Peršané v bitvě utrpěli, též mohly poskytnout Řekům podklady pro určitý pocit nadřazenosti nad jejich perskými nepřáteli - Themistoklos získal dostatek času k evakuaci obyvatel Athén ![Bitva u Thermopyl](/wp-content/uploads/bitva-u-thermopyl.jpg "Bitva u Thermopyl") **Rubriky:** Perská nadvláda **Štítky:** 2. řecko-perská válka, egyptští faraoni, Xerxés I. --- ### [Bitva u Salamíny - klíčová porážka Peršanů](https://www.starovekyegypt.net/perska-nadvlada/bitva-u-salaminy.php) **Published:** 17 dubna, 2022 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Rozhodující bitvou řecko-perských válek se stala námořní bitva u Salamíny, ke které došlo koncem září roku 480 př.n.l. Tato bitva patří k nevýznamnějším bitvám starověku. Řeckým válečným lodím velel Themistoklés, který si prosadil svedení námořní bitvy i její místo právě u Salamíny. Předchozí dvě bitvy (u Artemísia a u Thermopyl) skončili vítězstvím Peršanům, ale řecké lodě ustoupili k ostrovu Salamína. Peršané tedy potřebovali zlikvidovat zbytky řeckého loďstva a opanovat moře. ## Průběh bitvy u Salamíny Koncem září Peršané obsadili Athény a jejich loďstvo se usadilo v zátoce Falerón. Pro řeckého velitele námořních sil Themistokla bylo zásadní svést bitvu v úžině u Salamíny. Dobře věděl, že Peršané nebudou moci uplatnit svoji početní převahu. Toho si byl ale [Xerxés I.](/obdobi-upadku/xerxes1.php) dobře vědom a snažil se naopak Řeky vylákat do Saronského zálivu. To se mu ale nepovedlo. Themistoklés rozšířil zprávu, že se řecké válečné lodě v noci chtějí stáhnout dál na jih. Na to musel perský král reagovat a tak perské lodě v noci vpluly do Salamínského průlivu. Na ostrůvku Psitalia vylodil část svých vojáků, kteří snad měli hlídat, aby Řekové nevyužili noc k útěku. Xerxovi šlo o definitivní zničení řeckého loďstva, které narušovalo jeho zásobování. Jenže jedna z perských lodí však přešla na řeckou stranu a Řeky včas varovala. **Řecké lodě byly vyrovnány ve dvou řadách** (rovnoběžné s pevninou) u břehů ostrova Salamíny. Jejich křídla se opírala o pobřeží a obsadila tak celou šíři zátoky. **Peršané zaujali trojřadé postavení u břehů Attiky**. Výběr vhodného místa umožnil Řekům eliminovat početní převahu perských lodí – 600 perských proti 200 řeckým. Řecké lodě byly menší a tudíž se s nimi lépe manévrovalo. Silný vítr, který trval celou bitvu nakláněl perské lodě, ale nižším řeckým tolik neškodil. Řekům podařilo prorazit pravou stranu perské formace a tím strhnout vítězství na svou stranu. Ztráty Peršanů byly velké, pravděpodobně zde ztratili zhruba 200 lodí a mnoho vojáků a námořníků, proti 40 řeckým lodím. V bitvě byla potopena i perská vlajková loď na níž padl velitel perského loďstva Ariabignés. ![Bitva u Salamíny](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/bitva-u-salaminy.jpg "bitva-u-salaminy - Starověký Egypt") **Rubriky:** Perská nadvláda **Štítky:** 2. řecko-perská válka, egyptští faraoni, Xerxés I. --- ### [Bitva u Platají - porážka Persie](https://www.starovekyegypt.net/perska-nadvlada/bitva-u-plataji.php) **Published:** 17 dubna, 2022 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Bitva u Platají** v létě 479 př. n. l. byla jednou z klíčových bitev řecko-perských válek. Řecké vojsko v ní zasadilo zničující porážku perské armádě, kterou vedl příbuzný krále králů Xerxa I., Mardonius. Znamenalo to konec snahy Peršanů podmanit si evropské řecké městské státy. Po bitvě u Salamíny, kde řecké loďstvo porazilo perské, musel [Xerxés I.](/obdobi-upadku/xerxes1.php) stáhnout velkou část své armády a v Řecku ponechal vojsko vedené Mardoniem, s příkazem, aby se počátkem příštího roku pokusilo znovu podniknout útok na jih. ## Bitva u Platají – průběh bitvy K prvnímu střetu došlo chybou při řazení řecké armády. Oddíl Megařanů se dostal do nevýhodné pozice a Mardonios vyslal jízdu, která řecký oddíl napadla a způsobila mu výrazné ztráty. Úplnému zničení oddílu zabránili athénští lučištníci, kteří začali ostřelovat odkryté Peršany. Početnější perská armáda by mohla Řeky na obou křídlech obkličovat, ale nebylo to možné v této situaci. Slabinou dobré obranné pozice Řeků byla závislost na dodávkách vody ze vzdáleného pramene. To odhalil perský velitel Mardonios a vytrvalým napadáním zásobovacích vozů dostával Řeky do úzkých. Po dvanácti dnech se řecké vojsko dostalo do kritické situace a tak se po oddílech začalo stahovat k městu Plataje. Tam byla možnost získat tolik potřebný zdroj vody. Celý ústup ale nebyl dostatečně rychlý a tak za úsvitu spatřil Mardonios poslední Řeky opouštět jejich pozice. Okamžitě se tedy rozhodl napadnout ustupující oddíly Sparťanů s Tegejců. Sparťané srazili štíty s Tegejci a utvořili jednolitou falangu. Oddíl Athéňanů a Korinťanů, kteří už byli v bezpečí, se otočil a šel pomoci svým druhům. Na počátku měli Peršané převahu a všechny trumfy ve svých rukou. Perská jízda zaútočila na řecký střed a ten začal logicky ustupovat. Sparťané začali pomalu ustupovat a zdálo se, že Peršané záhy oslaví vítězství. ### Zlom v průběhu bitvy Elitní perské jednotky postupovaly dál a dál, když se náhle prořídlý oddíl Tegejců vyřítil do útoku na osobní gardu Mardonia. V tu chvíli zaútočili i Sparťané, na což musela reagovat perská těžká jízda v záloze. Rozjela se na nepočetnou skupinku Tegejců, ale narazila na pomalu pochodující falangy Sparťanů. Peršané se zoufale snažili probít falangou, ale bez úspěchu. Naopak to byli Sparťané, kdo začal zatlačovat protivníka. Současně se jednomu teglejskému oddílu podařilo probít se až k Mardoniovi a zabít ho. Peršané bez svého vůdce podlehli panice, armáda se dala na ústup, který se měnil v rychlý útěk. Řekové tak dosáhli rozhodujícího vítězství. ![Bitva u Platají - průběh bitvy](/wp-content/uploads/perska-rise-platae.jpg "Bitva u Platají - průběh bitvy") Achajmenovská říše a její spřízněné řecké státy v době bitvy o Platají. **Rubriky:** Perská nadvláda **Štítky:** 2. řecko-perská válka, egyptští faraoni, Xerxés I. --- ### [Dareios II. - začíná úpadek říše](https://www.starovekyegypt.net/perska-nadvlada/dareios2.php) **Published:** 18 dubna, 2022 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Dareios II. byl perský král z rodu Achaimenovců vládnoucí v letech 423–404 př. n. l. Byl jedním ze sedmnácti levobočků Artaxerxa I. S jeho vládou je spojen úpadek centrální vlády v říši. Dříve než nastoupil na trůn, zastával funkci satrapy Hyrkánie (na jihovýchodním pobřeží Kaspického moře, odpovídající dnešní provincii Golestán). Jeho matkou byla Babylóňanka Kosmartidéné, on sám se původně jmenoval Óchos. ## Dareios II. a vzpoury satrapů Dareios II. nebyl tak silným králem, jako dříve Dareios I. nebo [Xerxés I.](/perska-nadvlada/xerxes1.php) Za jeho vlády došlo k vzestupu moci eunuchů a u jeho dvora docházelo k častým intrikám. Na území říše docházelo k mnoha vzpourám satrapů. První z nich zorganizoval již na samém počátku Dareiovi vlády Artyfios a zúčastnil se jí i další králův bratr Arsités. Oba byli poraženi vojevůdcem Artasyrem. Po této vzpouře sice zavládl na krátko relativní klid, ale před rokem 413 př.n.l. se opakoval tentýž scénář. Proti Dareiovi se vzbouřil sardský satrapa Pissuthnés, opírající se hlavně o řecké žoldnéře. Perští vojevůdci ale vzpouru vyřešili tak, že Řeky podplatili a Pissuthna zajali a popravili. ## Politika vůči Řekům Dareios II. podporoval Spartu a především díky perským penězům vyhrála nakonec Sparta peloponnéskou válku. Podpora partikularismu mezi řeckými městskými státy se stala od dob Dareia II. hlavní náplní perské politiky. Perskému králi to umožňovalo vstupovat do sporů jako arbitr a udržovat si prostor k manévrování. Dareios svou politikou docílil toho, že roku Lakedaimoňané uznali svrchovanost říše nad Malou Asií, což bylo pro Achaimenovce životně důležité. Ke konci vlády Dareia II. vzpory narůstaly. V roce 410 př.n.l. otřásla říší vzpoura v Médii, záhy došlo k násilnostem na královském dvoře. Jejich vyvrcholením byla poprava Dareiova švagra Terituchma a většiny jeho příbuzných. Dareios II. onemocněl na výpravě proti Karduchům v roce 405 př.n.l. a jeho manželka Parysatis chtěla, aby na trůn usedl její syn Kýros. To se ale nestalo a tak když v roce 404 př.n.l. v Babylonu král Dareios II. zemřel, nastoupil na trůn jeho syn Arsikás pod jménem Artaxerxés II. **Rubriky:** Perská nadvláda **Štítky:** egyptští faraoni --- ### [Bitva u Marathónu](https://www.starovekyegypt.net/perska-nadvlada/bitva-u-marathonu.php) **Published:** 30 dubna, 2022 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Bitva u Marathónu byla vyvrcholením první fáze [řecko-perských válek](https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98ecko-persk%C3%A9_v%C3%A1lky). Předcházelo jí dobytí Sard Řeky, vyhnání perského místodržícího a následné vypálení města. To rozzuřilo Dareia I. Ten vyslal armádu, která rozdrtila řecké vojsko nedaleko Efesu. Účast Athéňanů (zejména jejich válečného loďstva) pak posloužila Dareiovi I. jako záminka pro vpád do Řecka. ## Bitva u Marathónu – průběh bitvy Herodot tvrdí, že perské vojsko [Dareia I.](/obdobi-upadku/dareios1.php) dovedl k Marathónu athénský přeběhlík Hippiás, syn dřívějšího tyrana Peisistrata. Řeckému vojsku velel Athéňan Miltiadés mladší. Athény se obrátily s žádostí o pomoc i na Spartu. Sparťané ale pořádali slavnosti, během kterých se nesmělo válčit a tak kvůli tomu nemohli vyrazit hned. Tak se stalo, že se Sparta do bitvy nestihla aktivně zapojit, její vojsko dorazilo až den po bitvě. Řekové zahájili bitvu útokem. Podle Herodota překonali vzdálenost mezi oběma vojsky během, aby zvýšili svou údernou sílu a vykompenzovali to, že nedisponovali jezdectvem. Vzhledem k tomu, že se na olympijských hrách pořádala klání v běhu se zbrojí, může se tento popis zakládat na pravdě. Miltiadés posílili svůj útvar na křídlech tak, aby mohli Peršany obklíčit. Perští lučištníci a elitní jednotky sice zastavili a následně zatlačili střed řecké formace, ale perská křídla nevydržela řecký nápor a dala se na ústup. Perské nejlepší jednotky úspěšně bojující ve středu už ale uniknout nemohly. Athéňané zničili také sedm perských lodí. Peršané uprchli na zbývajících lodích a pokusili se obsadit Athény. Ale athénská armáda se stihla domů vrátit včas a perské lodě krátce nato odpluly. ## Maratonský běh Bitva u Marathónu je spojená s marathónským během. Výsledek střetnutí údajně běžel oznámit z Marathónu do Athén řecký voják jménem Feidippidés. Někdy bývá uváděno jméno Thersippos či Euklés. Běžec v cíli své cesty se slovy „Zvítězili jsme“ dle pověstí vyčerpáním zemřel. Po tomto údajném exemplárním sportovním výkonu athénského vojenského posla v bitvě u Marathónu byla na obnovených olympijských hrách pojmenována olympijská disciplína maratonský běh (maraton). ![Bitva u Marathónu - průběh bitvy](/wp-content/uploads/bitva-u-marathonu.jpg "Bitva u Marathónu - průběh bitvy") **Rubriky:** Perská nadvláda **Štítky:** Dareios I., Dareios Veliký, egyptští faraoni --- ### [Caesarion (Ptolemaios XV.)](https://www.starovekyegypt.net/ptolemaiovci/ptolemaios15-caesarion.php) **Published:** 5 června, 2022 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Kleopatře bylo 28 let, když se zbavila posledního nebezpečí – Ptolemaia XIV. a spoluvládcem se stal její syn Caesarion. Přitom mu strategicky dala dvě jména – Ptolemaios XV. Caesarion. Jménem Ptolemaios navázal na své předchůdce a rodinu Kleopatry, druhé jméno byl odkaz na jeho otce Gaia Julia Caesara. Caesarion (Ptolemaios XV.) byl faraonem jen podle jména. Skutečnou moc (i vzhledem k jeho věku) si ponechala Kleopatra. Svůj vztah ke svému synovi přirovnávala Kleopatra ke vztahu egyptské bohyně Isis a jejího božského dítěte Hora. Vyobrazení obou je nejlépe vidět v chrámu bohyně Hathor v Dendeře. Nachází se tam obří basreliéf zobrazující Kleopatru a Caesariona před bohy. ## Caesarion a jeho nevlastní sourozenci Kleopatra a Marcus Antonius budovali říši, kterou chtěli nechat svým dětem. Plánovali převzetí moci v Římě a její rozdělení mezi Caesariona a jejich tři děti. V roce 34 př.n.l. vydal Marcus Antonius a Kleopatra dekret „Donations of Alexandria“, kterým rozdělili země pod kontrolou Říma mezi Caesariona a jeho nevlastní sourozence (dvojčata Alexandra Hélia a Kleopatru Selene II . a Ptolemaia Philadelpha). Rodiči těchto dětí byli Kleopatra a Marcus Antonius. - Kleoaptra a Caesarion měli vládnout Egyptu, Kypru a Koilésýrii - Antonius oficiálně vyhlásil Caesariona jako legitimního manželského syna Kleopatry a Julia Caesara - Alexandros Hélios obdržel Arménii, Médii a Parthii, Ptolemaios Filadelfos Sýrii, Foiníkii a Kilikii - Kleopatra Seléné obdržela africké državy Egypta a Kyrénaiku Tento akt byl jedním z hlavních důvodů války mezi Octavianem a Marcem Antoniem, která skončila [bitvou u Actia](/kleopatra-kralovna-s-vizi/bitva-u-actia-konec-kleopatry-i-egypta.php). ![Caesarion (Ptolemaios XV.)](/wp-content/uploads/caesarion.png "Caesarion (Ptolemaios XV.)") **Rubriky:** Ptolemaiovci **Štítky:** Caesar, egyptští faraoni, Ptolemaiovci --- ### [Hrobka KV39 Amenhotepa I.](https://www.starovekyegypt.net/udoli-kralu/hrobka-kv39-amenhotepa1.php) **Published:** 2 července, 2022 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Nevíme, jestli hrobka KV39 byla určena pro Amenhotepa I. Kdyby tomu tak bylo, byla by první královskou hrobkou v Údolí králů. Tou zůstává hrobka KV20, kde byl pohřben [Thutmose I.](/faraoni-nove-rise/thutmose1.php) a jeho dcera [Hatšepsut](/faraoni-nove-rise/hatsepsut.php). S jistotou tak můžeme říci, že se hrobka Amenhotepa I. nachází v jižní části Údolí králů. ## Hrobka KV39 – umístění a plán **Hrobka KV39 má podobně jako hrobka KV20 dvě pohřební komory.** Za vstupem do hrobky se nachází chodba, kterou Egypťané na jižním konci rozšířili. Severně od tohoto rozšíření se nachází obdélníková místnost, jejíž účel není zatím zcela zřejmý. Z rozšíření šikmé chodby pak vedou dvě dlouhé chodby a schodiště. Jedna chodba (B3) sestupuje dál na jih a na jejím konci je schodiště (C4) vedoucí do pohřební komory (na obrázku označena J2). Druhá chodba míří východním směrem (B2) a za schodištěm následuje další chodba a schodiště vedoucí do pohřební komory (J1). Hrobku objevil v roce 1900 badatel Butros Andraos, který objevil také hrobku KV42 Merit-Re-Hatšepsut (manželky faraona Thutmose III.). Carter v té době zastával funkci vrchního inspektora starožitností pro Horní Egypt, kterou ale musel po incidentu s francouzskými turisty opustit. Zajímavostí u této hrobky je skutečnosti, že klesá ve třech různých směrech na třech osách. Každá osa se skládá z řady chodeb a alespoň dvě končí v pravoúhlých komorách. ![hrobka KV39, hrobka Amenhotepa I.](/wp-content/uploads/hrobka-kv39.jpg "hrobka KV39, hrobka Amenhotepa I.") plán hrobky KV39 Zdroj: Thebian Mapping Project **Rubriky:** Údolí králů **Štítky:** Amenhotep I., architektura starověkého Egypta, hrobky v Údolí králů, Údolí králů --- ### [Hrobka Vahibre-meri-Neit, velitele žoldnéřů](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/hrobka-hodnostare-vahibre-meri-neit-velitele-zoldneru.php) **Published:** 19 července, 2022 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Hrobka hodnostáře Vahibre-meri-Neit, kterou objevili v Abúsíru čeští egyptologové, ukrývala dosud největší objevený mumifikační depozit. Tento hodnostář žil na konci 26. dynastie nebo na začátku 27. dynastie – tedy na počátku 5. stol. př.n.l. **Nejvýznamnějším titulem tohoto hodnostáře je „velitel cizích žoldnéřů“**. Tento titul je uveden také na jeho sarkofágu. Neit by velitel námezdních vojáků z oblasti egejských ostrovů a Malé Asie. Jeho hrobka ukrývala také největší dosud objevený mumifikační depozit. ## Jak šel čas s odkrýváním hrobky Čeští egyptologové byli „na stopě“ tohoto hodnostáře více než rok. - V roce 2021 objevili egyptologové do té doby [největší mumifikační depozit](/zajimavosti/cesti-egyptologove-objevili-mumifikacni-depozit.php) v hloubce 15 metrů - Mumifikační depozit tvořilo víc než 370 keramických zásobnic obsahujících suroviny, nádoby a jiné materiály, které Egypťané použili při mumifikaci majitele hrobky - Na jaře 2022 pokračoval výzkum Vahibre-meri-Neitovy šachtové hrobky výkopem hlavní šachty o rozměrech 14 x 14 metrů - Hlavní šachta se zhruba 6m pod povrchem dále členila na několik částí oddělených „mosty“ - Přibližně uprostřed hlavní šachty byla do skalního podloží vyhloubena další menší šachta určená k uložení pohřbu majitele hrobky ## Hrobka hodnostáře Vahibre-meri-Neit má jedinečné provedení **Na dně hlavní šachty objevili čeští egyptologové dvojitý sarkofág**. *„Starověcí zloději mumifikované tělo zesnulého odnesli i s veškerou výbavou, kterou měl při sobě a na sobě. V jinak prázdném sarkofágu byl nalezen pouze krásný, ale nepopsaný srdeční skarab (amulet zajišťující zesnulému příznivý výsledek posmrtného soudu) a malý amulet ve tvaru podhlavničky,“* uvedli archeologové. Vnější sarkofág byl vysoký 3 metry a Egypťané ho vyrobili ze dvou masivních bloků bílého vápence, které tvořily víko i vanu. Vnější sarkofág obsahoval druhý, vnitřní antropoidní sarkofág z bazaltu. ![Hrobka hodnostáře Vahibre-meri-Neit](/wp-content/uploads/hrobka-vahibre-meri-neit-hlavni-sachta.jpg "Hrobka hodnostáře Vahibre-meri-Neit")Hrobka hodnostáře Vahibre-meri-Neit **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Abúsír, čeští egyptologové --- ### [Sanacht jako první ukázka gigantismu](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/sanacht-jako-prvni-ukazka-gigantismu.php) **Published:** 30 července, 2022 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Sanacht byl jedním z faraonů [3. dynastie](/faraoni-stare-rise/faraoni-3-dynastie.php). V roce 1901 byly objeveny kosterní pozůstatky poblíž egyptského města Bejt Challaf. Odborníci nyní tyto pozůstatky analyzovali za pomocí nejmodernější techniky. Hrobku sice nemohli egyptologové přesně identifikovat, ale fragmenty reliéfu ale nesou jméno faraona Sanachta. To vede egyptology k tomu, že hrobka patřila právě jemu. Hrobka obsahovala ostatky velmi vysokého muže. Měřil asi 187 cm. To je mnohem více než u ostatních Egypťanů té doby. Většina z nich měla v průměru jen metr a půl. Francesco Galassi z univerzity v Curychu je přesvědčen o tom, že neobvyklá výška je skutečně důsledkem gigantismu. Gigantismus je hormonální onemocnění, které vede k abnormálnímu nadměrnému růstu. Pokud by se tento závěr potvrdil, jednalo by se o první diagnózu tohoto onemocnění vůbec. Odborníci během výzkumu pracovali také s lebkou faraona Sanachta. Její rozměry porovnali s údaji z antropologických databází. Při srovnání s výškou běžných lidí ve starověkém Egyptě zjistili, že Sanacht byl výrazně vyšší. Žádná z dosud objevených mumií faraona nebo jeho manželky nesplňuje požadavek gigantismu. Je ale pravdou, že faraon a jeho rodina byli většinou vyšší než obyčejní lidé. ## Sanacht – kosti se zvláštními znaky Analýzou kostry vědci zjistili, že *„pouze jeho dlouhé kosti vykazují známky bujného růstu (gigantismu)“*. Rozměry jeho obličeje ale nejsou zvětšeny ve stejné míře. „Údajný Sanakht pravděpodobně trpěl gigantismem, skutečně se jedná o nejstarší známý paleopatologický případ na světě. Vědci dále dodávají: *„Ve starověku by nebyla k dispozici žádná chirurgická ani farmaceutická léčba, proto regrese mohla být pouze důsledkem degenerace hypofýzy. Mohlo dojít k infarktu, což je v moderním světě známý klinický jev.“* I kdyby dotyčným nebyl Sanacht, jedná se o člověka z vyšších vrstev. Tento závěr podporuje ta skutečnost, že dotyčný byl po dosažení dospělosti pohřben v elitní hrobce. ![Snímky lebky faraona Sanachta](/wp-content/uploads/sanacht-lebky-snimky.jpg "Snímky lebky faraona Sanachta") Snímky lebky faraona Sanachta Zdroj: Dotyk.cz **Rubriky:** Zajímavosti --- ### [Merenre I. – faraon 6. dynastie](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-stare-rise/merenre1.php) **Published:** 18 srpna, 2022 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Merenre I. nastoupil na trůn po smrti svého otce [Pepi I.](/faraoni-stare-rise/pepi1.php) Jeho matkou byla velká královská manželka Anchesenpepi I. Rodiče Anchesenpepi jmenoval Pepi I. na pozici vezírů. Matka Anchesenpepi I. jménem Khui byla jedinou ženou Staré říše, která takovou pozici zastávala. Sestra Merenre I. jménem Neiht se později provdala za faraona Pepi II., což vysvětluje nepřítomnost její hrobky poblíž hrobky Merenrea. Merenrova teta Anchesenpepi II. byla manželkou Pepi I. Anchesenpepi II. se stala nejen jeho nevlastní matkou a tetou, ale také jeho manželkou. Narodili se jim tři děti – pozdější faraon Pepi II., jeho sestra (později manželka) Anchesenpepi III. a princezna Iput (později také manželka Pepi II.). ## Merenre I. a jeho vláda Čeští egyptologové Jaromír Málek a Miroslav Verner dospěli k závěru, že **Merenre I. nastoupil na trůn v raném věku a zemřel mladý**. Pravděpodobně byl jmenován spoluvládcem svého otce, který tak chtěl předejít pochybnostem o nástupci a zajistit klid v říši. Tuto myšlenku ale zpochybňují Vassil Dobrev a Michel Baud, kteří analyzovali těžce poškozené současné královské anály. Letopisy totiž naznačují, že Merenre byl přímým nástupcem svého otce bez jakékoliv spoluvlády. Dokument obsahuje záznam z posledního roku vlády Pepi I. – jeho 25. sčítání na které okamžitě navazuje první rok sčítání Merenrea. Udržoval (stejně jako jeho otec) dobré diplomatické vztahy s Byblem, kde se v Hatnúbu těžil alabastr a siltovec ve Vádí Hammámat. Siltovec (jinak také prachovec) je sedimentární hornina, zpevněný ekvivalent prachu, přičemž částice velikosti prachu se na složení horniny podílejí minimálně dvěma třetinami. ## Merenreova pyramida Pyramidový komplex *Nefer-chau-Merenre* si nechal postavit v Sakkáře nedaleko pyramidy svého otce. Základnu pyramidy tvořil čtverec o stranách dlouhých 80 metrů. Výška pyramidy dosahovala asi 50 metrů. Poblíž stojí také pyramida Djedkare Isesiho. Jak bylo pro pyramidy 6. dynastie běžné, našly se také zde Texty pyramid. Vstup do pyramidy je na severní straně na úrovni základny. Heinrich Brugsch objevil v pohřební komoře bazaltový sarkofág, který byl v roce 1881 (kdy ho Brugsch objevil) intaktní. V sarkofágu se sice našla mumie mladého muže, ale zdá se, že se jednalo o sekundární pohřeb a nikoliv o mumii Merenrea. ![Dřevěná krabička se jmény a tituly Merenre I.](/wp-content/uploads/merenre1-krabicka-se-jmeny-a-tituly.jpg "Dřevěná krabička se jmény a tituly Merenre I.") Dřevěná krabička se jmény a tituly Merenre ![Merenre I.](/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-merenre.gif "Merenre I.") Kartuš faraona Merenre I. Hrobka: Pyramida v Sakkáře Předchůdce: [Pepi I.](/faraoni-stare-rise/pepi1.php) Nástupce: [Pepi II.](/faraoni-stare-rise/pepi2.php) Doba vlády: 14 let **Manželka:** Anchesenpepi II. **Rubriky:** Faraoni Staré říše **Štítky:** egyptští faraoni --- ### [Sanacht, neznámý vysoký faraon](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-stare-rise/sanacht-neznamy-vysoky-faraon.php) **Published:** 9 srpna, 2022 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Sanacht** (také Hor-Sanacht) **byl jedním z faraonů** [třetí dynastie](/faraoni-stare-rise/faraoni-3-dynastie.php). Jeho pozice v dynastii není zcela známá, ale předpokládá se, že vládl v polovině nebo ke konci dynastie. Nepodařilo se také identifikovat, pod jakým jménem ho uvedl Manetho (a jestli vůbec ho uvedl). Egyptologové Toby Wilkinson , Stephan Seidlmayer, Kenneth Kitchen a Rainer Stadelmann ztotožňují Sanakht se jménem „Nebka“ na Turýnském papyru. Tuto teorii podporuje hliněný pečetní fragment, na kterém se objevuje spodní část kartuše. V této kartuši vidí Wilkinson, Seidlmayer a Stadelmann stopy znaku *Ka* , konec jména „Nebka“. Sanachtovu existenci dokládají úlomky pečetí z mastaby K2 v Bejt Khallaf a graffitem. O vládě faraona Sanachta víme velmi málo. **Reliéfy s jeho vyobrazením objevili egyptologové na Sinaji ve Wadi Maghareh.** Na Sinaji objevili také reliéfy [Džosera](/faraoni-stare-rise/dzoser.php) a [Sechemcheta](/faraoni-stare-rise/sechemchet.php) naznačují, jak důležitou oblastí Synaj v období třetí dynastie byl. Faraoni tam vypravovali expedice za účelem získání nerostných surovin, zejména tyrkysu. ![Sanacht - vyobrazení faraona, nyní Britské muzeum](/wp-content/uploads/sanacht-relief-vyobrazeni-faraona-nyni-britske-muzeum.png "Sanacht - vyobrazení faraona, nyní Britské muzeum") Sanacht – vyobrazení faraona, nyní Britské muzeum ![](/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-sanacht.gif) Kartuš faraona Sanachta Hrobka: Pyramida na Elefantině Předchůdce: [Sechemchet](/faraoni-stare-rise/sechemchet.php) Nástupce: [Chaba](/faraoni-stare-rise/chaba.php) Doba vlády: 19 let **Manželka:** **Rubriky:** Faraoni Staré říše **Štítky:** egyptští faraoni --- ### [Hrobka prince Chaemuaseta QV44](https://www.starovekyegypt.net/udoli-kraloven/hrobka-prince-chaemuaseta-qv44.php) **Published:** 17 září, 2022 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Hrobka prince Chaemuaseta QV 44 se nachází v jihovýchodním rohu Údolí královen** a velmi se podobá hrobce jeho nevlastního bratra – prince Amonhirchepešefa (hrobka QW 55). Oba princové byly syny Ramesse III. a je důležité je rozlišovat od stejnojmenných synů [Ramesse II.](/faraoni-nove-rise/ramesse2.php "Ramesse II.") Chaemuaset byl nejstarším synem Ramesse III. a podle některých egyptologů byla jeho matkou královna Tyti. Její hrobka se nachází poblíž hrobky Chaemuaseta. **Chaemuaset byl knězem a po určitou dobu také veleknězem Ptahovým v Memfidě** (Mennoferu). Kupodivu v hrobce je jen málo scén, které znázorňují tuto jeho významnou roli – většinu výzdoby tvoří scény Ramesse III. jak představuje svého syna bohům. K výzdobě je nutno poznamenat, že se zde projevují zvláštní stylistické konvence u hrobek z období 20. dynastie – lidské postavy mají špatné proporce, zejména synové mají přehnaně velké hlavy a vysoká čela. Postavy jsou na bílém nebo šedém pozadí, texty na žlutém pozadí. ## Hrobka prince Chaemuaseta – plán hrobky [Plán hrobky QV 44](/wp-content/uploads/architektura/udoli-kraloven/plan-hrobky-chaemuaset.pdf "Plán hrobky QV 44 Chaemuaseta") se podobá hrobkám konce Nové říše – hlavní (přímá) osa bez odskočení, jen v chodbě jsou 2 vedlejší místnosti. Do chodby B vcházíme dveřmi, které jsou u paty nepatrně skloněné rampy. Na přední stěně Chaemuaset vítá Ptaha. Jeho postava je na levé (východní) stěně. **Na stejné stěně pak Chaemuaset společně s Ramessem III. obětuje Thovtovi víno**. Na druhé straně Ramesse III. obětuje kadidlo Ptah-Sokraovi. Vedlejší místnost Ba je místnost s nízkým stropem. Na přední stěně stojí Neit a Selket (po levé straně) a Eset a Nebthet po pravé straně. Na bočních stěnách stojí Chaemuaset před Anupem. Vedlejší místnost Bb je na pravé straně chodby, která má na přední stěně stejnou výzdobu jako místnost Ba. Na levé stěně stojí Chaemuaset sám bez otce a se vztyčenýma rukama vzývá Hapiho, Kebehsenufa, Ptaha a Hora-Dítě. Na pravé stěně stojí před Amsetem, Duamutefem, Bakou a znovu Horem-Dítětem. ## Pohřební komora hrobky QV 44 **Egypťané vysekali zvláštní pohřební komoru. Připomíná spíše chodbu, ale od počátku ji Egypťané plánovali jako pohřební komoru**. Dokazuje to její klenutý strop, který se jen mimořádně vyskytuje jinde než v pohřebních komorách. Výzdobu tvoří 145. a 146. kapitola Knihy mrtvých, které popisují 21 bran, kterými musel zemřelý projít na cestě podsvětím. Na levé stěně jsou scény týkající se bran 10, 12, 14 a 16, na pravé stěně pak bran 9, 11, 13 a 15. Každou z bran hlídá démon – na levé stěně to jsou Šechenuer, Miu, Saupen a na pravé stěně pak Dendeni, Pesef-achu-ef a Hedkiauna. Za pohřební komorou se nachází komora D, na jejímž zesíleném vstupu se nacházejí dva pilíře džed. Nalevo od přední stěny stojí Pán strachu se lví hlavou a v ruce drží nůž, aby chránil Chaemuaseta. Na levé stěně obětuje Ramesse III. Thovtovi a Harsiesovi nádoby. Postavy faraona jsou znázorněny poblíž rohu místnosti. [![Ramesse III. (napravo) před Gebem](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/hrobka-chaemuaset-03-300x225.jpg "Hrobka prince Chaemuaseta - Ramesse III. (napravo) před Gebem")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/hrobka-chaemuaset-03.jpg) Hrobka prince Chaemuaseta – Ramesse III. (napravo) před Gebem [![Pravá stěna chodby hrobky Chaemuaseta](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/hrobka-chaemuaset-04-300x225.jpg "Hrobka prince Chaemuaseta - Pravá stěna chodby hrobky Chaemuaseta")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/hrobka-chaemuaset-04.jpg) Hrobka prince Chaemuaseta – Pravá stěna chodby hrobky Chaemuaseta [![Ramesse III., Chaemuaset a strážce s noži](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/hrobka-chaemuaset-05-300x225.jpg "Hrobka prince Chaemuaseta - Ramesse III., Chaemuaset a strážce s noži")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/hrobka-chaemuaset-05.jpg) Hrobka prince Chaemuaseta – Ramesse III., Chaemuaset a strážce s noži **Rubriky:** Údolí královen **Štítky:** architektura starověkého Egypta, hrobky v Údolí královen --- ### [Hrobka prince Amonhirchepešefa QV55](https://www.starovekyegypt.net/udoli-kraloven/hrobka-prince-amonhirchepesefa-qv55.php) **Published:** 18 září, 2022 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Ramesse III. pojmenoval několik svých synů stejně jako [Ramesse II.](/faraoni-nove-rise/ramesse2.php) Princ Amonhirchepešef a princ Chaemuaset (hrobka QV 44) jsou syny Ramesse III. Hrobka prince Amonhirchepešefa je velice podobná hrobce Chaemuaseta, což byl jeho bratr. Amonhirchepešef byl egyptským princem, dědicem trůnu, královským písařem a velitelem vozatajů. **Pokud byli Amonhirchepešef a Chaemuaset opravdu bratři, byla by Tyti jeho matkou**. Přesvědčivé důkazy o tom, zda byli skutečně bratři a nebo nevlastní bratři ale zatím chybí. Někteří egyptologové se domnívají, že Amonhirchepešef zemřel mladý – dokonce snad ještě před dosažením dospělosti. Egypťané ale prince Amonhirchepešefa v hrobce QV 55 nikdy nepohřbili. Sarkofág s princovým jménem objevili egyptologové v hrobce KV 13 kancléře Baje. To nasvědčuje tomu, že princ byl pohřben právě tam. ## Hrobka prince Amonhirchepešefa QV 55 – plán hrobky Vchod do hrobky se nachází u paty příkrého schodiště a objevil ho v roce 1904 italský egyptolog Ernesto Schiaparelli (1856-1928). Hrobka byla prázdná, nacházel se zde pouze sarkofág. Na stěnách hrobky QV 55 si Egypťané dali opravdu záležet. Jsou v perfektním stavu zdobené ve stylu 20. dynastie. **Pravou stranu předsíně vyzdobili malíři postavou boha Thovta**. Za Thovta Egypťané umístili Ramesse III. s bohyní Esetou. Na přední stěně je Amonhirchepešef s vějířem v ruce. Stojí za další postavou svého otce, který koná úlitbu před Ptahem. Detaily všech těchto postav a scén jsou mistrovsky provedené a patří k tomu nejlepšímu, co může Nová říše nabídnout. Ze pozornost stojí například zadní stěna a detailně propracovaný oděv Ramesse III. stojícího se svým synem vedle Esety. **Malíři odvedli opravdu vynikající práci – oděv Ramesse III. a Amonhirchepešefa propracovali do nejmenších detailů.** ## Pohřební komora hrobky QV 55 Na přední stěně po obou stranách dveří je Amonhirchepešef jako Inmutefův kněz oděný v panteří kůži s tlapami a drápy, ale bez spony ve tvaru panteří hlavy, která je součástí tohoto oděvu. Ne levé i pravé stěně jsou scény ze 145. a 146. kapitoly Knihy mrtvých. Tyto kapitoly popisují 21 bran, které střeží démoni a kterými Ramesse III. provádí svého syna. Scény z Knihy bran doplňují scény, které najdeme v Chaemuasetově hrobce – zde se nacházejí texty týkající se páté až osmé brány, v Chaemuasetově hrobce pak deváté až šestnácté brány. Vedlejší místnost, do které se vchází pravou stěnou pohřební komory, je nezdobená. Za pohřební komorou je zadní komora, která je také nezdobená, ale nachází se zde antropoidní sarkofág. ![Hrobka prince Amonhirchepešefa - Hathor přijíma Ramesse III. a Amonhirchepešefa](/wp-content/uploads/hrobka-amonhirchepesef-05.jpg "Hrobka prince Amonhirchepešefa - Hathor přijíma Ramesse III. a Amonhirchepešefa") Hathor přijíma Ramesse III. a Amonhirchepešefa **Rubriky:** Údolí královen **Štítky:** architektura starověkého Egypta, hrobky v Údolí královen --- ### [Hrobka královny Tyti QV52 v Údolí královen](https://www.starovekyegypt.net/udoli-kraloven/hrobka-kralovny-tyti-qv52.php) **Published:** 19 září, 2022 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Někteří egyptologové vidí Tyti jako manželku faraona Ramesse III.** a matku Amonhirchepešefa, jehož [hrobka QV 55](/udoli-kraloven/hrobka-prince-amonhirchepesefa-qv-55.php "Hrobka Amonhirchepešefa QV 55") je poblíž hrobky Tyti. To by tuto možnost podporovalo. Dalším důkazem by mohla být stejná výzdoba obou hrobek – hrobka královny Tyti, hrobka prince Amonhirchepešefa a prince Chaemuaseta QV 44 mají celou řadu podobných rysů. Egyptologové soudí, že Tyti byla matkou Chaemuaseta. ## Hrobka královny Tyti QV 52 – plán a pohřební komora [Hrobka QV 52](/wp-content/uploads/architektura/udoli-kraloven/plan-hrobky-tyti.pdf "Hrobka QV 52, plán hrobky") je postavena v jedné ose (jak je patrno na plánu). Výzdoba hrobky je téměř stejná jako výzdoba hrobek princů Chaemuaseta a Amonhirchepešefa. Malíři totiž stejně jako hrobky princů malovali i v hrobce Tyti na postavy na bílé pozadí. Některé scény ale mají pozadí do téměř žluté barvy. Samotná Tyti je v některých scénách namalována jako mladá dívka s oděvem a účesem adolescenta (například přední stěna komory D). Jinde ji malíři namalovali jako ženu středního věku v poněkud konzervativnějším obleku a s náznakem líčení (například levá stěna chodby B). Egypťané vyzdobili bránu vedoucí do pohřební komory bohyněmi Neit na levé straně a bohyní Selket na pravé straně. Na pravé straně přední stěny pohřební komory chrání Tytinu hrobku Anup a velmi klidný lev. Hrobku zdobili (soudě podle scén a typu výzdoby) pravděpodobně stejné malíři jako hrobku Chaemuaseta. Nalevo a napravo jsou průchody do vedlejších místností. Levou stěnu pohřební komory zdobí několik sloupců textu, dva paviáni a opice s lukem. Za průchodem se nacházejí scény s démony – Hememet jako supice, hroch a lidská postava v pohledu zepředu. Všichni drží v rukou dva nože. Na pravé stěně pohřební komory se nacházejí kolem dveří velmi poškození postavy strážců. ## Vedlejší místnosti pohřební komory Stěny vedlejší místnosti (Ca) zdobí scény Tyti před čtyřmi syny Horovými. Na zadní stěně je několik zničených scén s Usirem. Podlaha místnosti se propadla do průchodu, který vede do pohřební komory hrobky. Vedlejší místnost Cb je vpravo od pohřební komory a je podstatně lépe dochovaná. Na levé stěně jsou démoni s hlavami šakala, hada a krokodýla poblíž kanopických skříněk. Zdá se, že zde Egypťané uložili pravděpodobně královniny kanopické skříňky. Na pravé stěně stojí další tři démoni společně s dušemi Pe a Nechenu. Za pohřební komorou je zadní komora, jejíž výzdoba je dobře dochovalá. Na přední stěně stojí po obou stranách dveří Tyti, na levé stěně stojí čtyři synové Horovi, na pravé straně jsou také čtyři synové Horovi a sedící postavy Hua, Šiy, Šua a Tefnuty v podobě mumií. ![Hrobka královny Tyti (hrobka QV52) - pohled do nitra](/wp-content/uploads/architektura/udoli-kraloven/hrobka-tyti-interier.jpg "Hrobka královny Tyti (hrobka QV52) - pohled do nitra") Hrobka královny Tyti – pohled do nitra **Rubriky:** Údolí královen **Štítky:** architektura starověkého Egypta, hrobky v Údolí královen --- ### [Hrobka královny Nefertari QV66](https://www.starovekyegypt.net/udoli-kraloven/hrobka-kralovny-nefertari.php) **Published:** 22 září, 2022 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Nenajdeme v historii starověkého Egypta příliš žen, které byly svým manželem tak milovány a hrály aktivnější roli při správě Egypta. Nefertari takovou nepochybně byla. Dokazuje to i hrobka královny Nefertari QV66 v Údolí královen. Nefertari si vzala Ramesse II. dřív, než nastoupil na trůn a po celých 26 let byla jeho hlavní manželkou, důvěrnicí a spolupracovnicí. **Jen pro představu uvádíme tituly Nefertari:** - Milovaná Mutou - Velká královská manželka - Božská manželka - Matka krále - Dědičná šlechtična - Ta, pro niž svítí slunce - Paní Horního a Dolního Egypta - Paní Obou zemí **Hrobku královny Nefertari QV66 objevil v roce 1904 Ernesto Schiaparelli.** Byl to jeden z největších objevů v thébské archeologii. Hrobka byla v 50tých letech 20. století uzavřena a mezi lety 1988 – 1995 podstoupila konzervační proces, který vedl Gettyho institut. V roce 1995 byla znovu otevřena, ale jen pro omezený počet turistů denně, ale v roce 2003 byla znovu zavřena. Dnes se do hrobky dostanete pouze pokud jste ochotní obětovat nemalý bakšiš. Problémem je – jak jinak – štuk. **Egypťané vytesali hrobku královny Nefertari QV 66 ve spodní části Údolí královen. Protože řemeslníci nedokázali vytvořit hladký povrch,** museli pokrýt hrubé zdi silnou vrstvou štuku. Na něj pak aplikovali malovanou výzdobu. Jeho váha a tendence oddělovat se od podloží vede k tomu, že štuk praská. Konzervační proces, který vedl Gettyho institut, sice praskání zpomalil, ale nedokázal zcela zastavit. Přítomnost potících se turistů v hrobce nepříznivě ovlivňuje stupeň vlhkosti v hrobce a urychluje tak praskání štuku. ## Hrobka královny Nefertari – plán hrobky [Plán hrobky královny Nefertari QV 66](/wp-content/uploads/architektura/udoli-kraloven/plan-hrobky-nefertari.pdf "Plán hrobky královny Nefertari") je poměrně prostý, ale výzdoba hrobky je skutečně impozantní. Už jen projít dveřmi od schodiště do předsíně je úžasný zážitek. Z jasně bílého pozadí vystupují pestré postavy a složité hieroglyfy. Barva je přitom tak jasná, jako kdyby byla nanesena včera a nebyla stará 3000 let. **Předsíň je první místností hrobky**. Klenbu dveří zdobí opravdu pozoruhodná scéna – zažloutlý kotouč vychází mezi dvěma červenými horami na východní obloze. Po stranách jsou dva sokoli s pokrývkami hlavy Esety a Nebthety. Na zárubních je na levé straně dodnes viditelná bohyně Horního Egypta Nebtheta a napravo dolnoegyptská kobří bohyně Vadžet. Na pravé přední stěně je nad 17. kapitolou Knihy mrtvých (mimořádně krásně malovaný hieroglyfický text) znázorněna Nefertari. Má na sobě složitě plisovaný, téměř průhledným plášť a na hlavě supí čelenku. Sedí pod altánem ze spleteného rákosu na židli se složitým vzorem. Nefertari drží v ruce žezlo a hraje hru senet (podobná naší dámě). Aby získala přístup do podsvětí, musí porazit svého neviditelného protivníka. Na levé stěně předsíně pokračuje 17. kapitola Knihy mrtvých a dále je tu scéna, kde mumie Nefertari leží na márách se lví hlavou pod konstrukcí. Po stranách stojí dva sokoli, které pokrývky hlavy označují jako Esetu (napravo) a Nebthetu (nalevo). ## Hrobka QV66 má dokonalou výzdobu V zadní stěně se nad sloupci textu a dveřmi nacházejí dvě postavy Šua a Rea v podobě mumie. Napravo od nich sedí na trůně Hor a Nefertari. Na pravé stěně předsíně (kde je široký průchod do vestibulu) stojí ve svatyni s oblou střechou Usir. **Většinu postav Usira znázornili malíři v hrobce s téměř ženským pozadím a boky**. Rozhodně nejde o náhodu – **Nefertari měla být po smrti ztotožněna s Usirem**. Stejně dokonale je vyzdobený i vestibul. Na zárubních širokého průchodu stojí nalevo bohyně Selket se štírem na hlavě, napravo bohyně Neit se štítem a šípy. Obě bohyně mají oděv stejně vzorovaný – liší se pouze pokrývky na hlav. Na levé stěně vede Eset Nefertari před Cheprera, který je na zadní stěně vestibulu. Cherperův trůn je zdoben šupinovým vzorem se symbolem sjednocení Horního a Dolního Egypta na spodním zadním panelu. Na pravé stěně je znázorněn Reharachtej vedle Hathory a chystá se královnu přijmout. ## Nefertari – velmi krásná osoba **Ve všech scénách znázornili Egypťané Nefertari jako zvlášť přitažlivou postavu**. Má velké oči mandlovitého tvaru, které má obtaženy silnou linkou, plné rty, červené tváře a v uších bohatě zdobené náušnice. V mnoha scénách má na hlavě supí čelenku, která byla typická pro královské matky. Její krásnou postavu zvýrazňují pečlivě plyzované pláště, jejichž záhyby jsou naznačeny odstíny bílé a šedé. Vedlejší místnost má rozměry 3 x 5 metrů a na pravé straně přední stěny stojí Nefertari před stolem a obětuje hieroglyf pro „látku“ Ptahovi. Ten stojí v malé červené svatyňce a za ním je znázorněn velký pilíř džed. Na levé stěně je 94. kapitola Knihy mrtvých. Na zadní stěně obětuje Nefertari velké množství potravin sedící postavě Usira a Horovým synům. Napravo je další kupa obětin – tentokrát pro Atuma. Vnitřní rampa a schodiště obklopují brány, výklenky a stěny různé šířky. Stěny průchodu zdobí hadi s korunami Horního a Dolního Egypta. Další průchod pak zdobí kartuše královny Nefertari se dvěma kobrami po stranách. V horní části levé stěny stojí Nefertari před plným obětním stolem a obětuje víno bohyním Eset a Nebthet. V horní části pravé stěny se tato scéna opakuje, tentokrát ale s bohyněmi Hathorou, Selket a Maat. ## Pohřební komora hrobky QV 66 **Hrobka královny Nefertari QV66 má velkou pohřební komoru – rozkládá se na ploše 10,4 x 8,2 m**. Výzdobu pohřební komory složili Egypťané ze dvou částí. Pravou polovinu místností vyzdobili kapitolou 146 Knihy mrtvých. Levou polovinu pak vyzdobili kapitolou 144 stejné knihy. Na pravé straně přední stěny stojí Nefertari před 19ti sloupci textu a proti třem démonům, kteří střeží první bránu podsvětí. Jméno prvního démona je „Ten, jehož tvář je odvrácena“. Následuje ho „Ta s ohnivýma ušima“ a „Křičící“. Na levé stěně za drobným průchodem kapitola pokračuje a tři démoni střeží druhou bránu. Třetí z pěti bran, o kterých se píše ve 144. kapitole Knihy mrtvých střeží „Ten, jenž pojídá výkaly své zadní části“, „Ostražitý“ a „Ten, jenž kleje“. Pravou stěnu zdobí texty ze 146. kapitoly Knihy mrtvých a démoni, kteří střeží brány na polích Iaru v Usirově říši. Na zadní stěně komory vzdává královna hold sedícím postavám Usira, Hathory a Anupa. **Čtyři pilíře v pohřební komoře se vyznačují nejkrásnějšími dochovanými malbami v celé hrobce**. Strop v celé hrobce je tmavomodrý a pokrytý velkým množstvím žlutých pěticípých hvězd. [![Výzdoba na východní stěně hrobky QV66](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/hrobka-nefertari-03-150x150.jpg "Výzdoba na východní stěně hrobky QV66")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/hrobka-nefertari-03.jpg) Výzdoba na východní stěně hrobky QV66 [![Výzdoba na západní stěně hrobky QV66](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/hrobka-nefertari-04-150x150.jpg "Výzdoba na západní stěně hrobky QV66")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/hrobka-nefertari-04.jpg) Výzdoba na západní stěně hrobky QV66 [![Předsíň – východní stěna](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/hrobka-nefertari-05-150x150.jpg "Hrobka královny Nefertari - Předsíň – východní stěna")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/hrobka-nefertari-05.jpg) Hrobka královny Nefertari – Předsíň – východní stěna [![Mumie královny Nefertari se sokoly (Esetou a Nebthetou)](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/hrobka-nefertari-06-150x150.jpg "Hrobka královny Nefertari - Mumie královny Nefertari se sokoly (Esetou a Nebthetou)")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/hrobka-nefertari-06.jpg) Hrobka královny Nefertari – Mumie královny Nefertari se sokoly (Esetou a Nebthetou) [![Zobrazení Usira – scéna z předsíně](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/hrobka-nefertari-07-150x150.jpg "Zobrazení Usira – scéna z předsíně")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/hrobka-nefertari-07.jpg) Zobrazení Usira – scéna z předsíně [![Západní strana předsíně a část vestibulu](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/hrobka-nefertari-08-150x150.jpg "Hrobka královny Nefertari - Západní strana předsíně a část vestibulu")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/hrobka-nefertari-08.jpg) Hrobka královny Nefertari – Západní strana předsíně a část vestibulu [![Selket se štíří hlavou – scéna z vestibulu](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/hrobka-nefertari-09-150x150.jpg "Selket se štíří hlavou – scéna z vestibulu")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/hrobka-nefertari-09.jpg) Selket se štíří hlavou – scéna z vestibulu [![Výzdoba vestibulu](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/hrobka-nefertari-10-150x150.jpg "Výzdoba vestibulu")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/hrobka-nefertari-10.jpg) Výzdoba vestibulu [![Levá stěna vedlejší místnosti pohřební komory](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/hrobka-nefertari-12-150x150.jpg "Levá stěna vedlejší místnosti pohřební komory")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/hrobka-nefertari-12.jpg) Levá stěna vedlejší místnosti pohřební komory [![Pravá stěna schodiště (zleva Maat, Selket, Hathor a Nefertari)](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/hrobka-nefertari-13-150x150.jpg "Pravá stěna schodiště (zleva Maat, Selket, Hathor a Nefertari)")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/hrobka-nefertari-13.jpg) Pravá stěna schodiště (zleva Maat, Selket, Hathor a Nefertari) **Rubriky:** Údolí královen **Štítky:** architektura starověkého Egypta, hrobky v Údolí královen --- ### [Líčení očí mužů i žen v Egyptě](https://www.starovekyegypt.net/egyptska-moda/liceni-oci-muzu-i-zen-v-egypte.php) **Published:** 3 prosince, 2022 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Dnešní ženy se většinou neobejdou bez kazety s pestrou škálou líčidel. Asi nikoho nepřekvapí, že líčidla používaly ženy už dávno – dokonce i ve starověkém Egyptě. A nejen ženy, ale líčili se také muži. Už v předdynastické době (4 300–3 800 př. n. l.) se obyvatelé starověkého Egypta líčili. Líčení očí v Egyptě se týkalo všech. Líčení nebylo z rozmaru nebo parádivosti, ale i z praktického důvodu. Šlo zejména o ochranu očí. Horní víčka si Egypťané natírali zeleným líčidlem, které vytvářeli smícháním malachitového prášku s tukem nebo olejem. Takto připravené líčidlo se pak opatrně nanášelo na horní víčka. Zelené líčidlo totiž odráželo sluneční paprsky a na oční sítnici se pak dostaly jen paprsky s menší intenzitou. Pokud vás zajímá [móda starověkého Egypta](/egyptska-moda/moda-starovekeho-egypta.php) (tedy nejen líčení), doporučujeme náš úvodní článek k této kapitole. ![Líčení očí - starověký Egypt](/wp-content/uploads/liceni-egypt.png "Líčení očí - starověký Egypt") Líčení očí v Egyptě Foto vlevo: hippopx; Foto vpravo: Edward Mason Eggleston Zdroj: Epochaplus **Rubriky:** Egypťané a móda **Štítky:** móda starověkého Egypta, móda ve starověkém Egyptě, život ve starověkém Egyptě --- ### [Hrobka královny Iset Ta-Hemdžert QV51](https://www.starovekyegypt.net/udoli-kraloven/hrobka-kralovny-iset-ta-hemdzert-qv51.php) **Published:** 5 prosince, 2022 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Iset Ta-Hemdžert byla egyptská královna z 20. dynastie**, manželka [Ramesse III.](/faraoni-nove-rise/ramesse3.php) a matka Ramesse VI. Hrobka královny Iset Ta-Hemdžert QV51 se nachází v Údolí královen, stejně jako další hrobky manželek faraonů devatenáctvé a dvacáté dynastie. **![Iset Ta-Hemdžert](/wp-content/uploads/Isis-ta-hemdjert.jpg "Iset Ta-Hemdžert - Starověký Egypt")** Jméno její matky Hemdžert není egyptské, ale syrské, takže královna byla asijského původu. Dochovalo se jen jedno jméno jejího potomka, kterým je faraon Ramesse VI. Vedle označení Velká královská manželka měla také titul Boží manželka a za vlády Ramesse VI. titul Královská matka. Její jméno vysekali Egypťané na sochu Ramesse III. v chrámu bohyně Mut v Karnaku. Vzhledem k rychlému sledu faraonů po smrti Ramesse III. se dožila panování svého syna Ramesse VI. ## Iset Ta-Hemdžert a QV51 Egypťané pohřbili královnu do hrobky QV51 v Údolí královen. Stavbu hrobky zahájil její manžel Ramesse III., ale dělníci hrobku dokončili až za vlády Ramesse VI. Hrobku tvoří chodba zakončená hlavním sálem se dvěma bočními komorami. Chodbu zdobí scény zobrazujícími královnu před různými božstvy včetně Ptah – Sokar, Atum a Usir. Pohřební komora obsahuje text Ramesse VI. – královna se objevuje před několika bohy, jako je Ptah, Šu nebo Atum. Vedlejší komory malíři vyzdobili bohyněmi Neith, Eset nebo Serket. Sarkofág královny je vyroben z červené žuly. Jeho fragmenty objevil Ital Giovanni Schiaparelli během vykopávek, které v Egyptě prováděl. ![Hrobka QV51](/wp-content/uploads/hrobka-QV51.png "Hrobka QV51") **Rubriky:** Údolí královen **Štítky:** architektura starověkého Egypta, hrobky v Údolí královen --- ### [Holení a odstraňování chloupků v Egyptě](https://www.starovekyegypt.net/egyptska-moda/holeni-a-odstranovani-chloupku-v-egypte.php) **Published:** 17 prosince, 2022 **Author:** Pavel Felgr **Content:** I když odstraňování chloupků řešili lidé už v pravěku, ve velkém se začalo s odstraňováním chloupků **ve starověkém Egyptě**. Holení zde **mělo estetický i hygienický význam** a lidé s ochlupením se považovali za nečisté. Faraonové a příslušníci vyšší společnosti se zbavovali chlupů po celém těle s výjimkou řas, obočí a faraonské bradky. Vzhledem k vysokým teplotám bylo jednodušší být dokonale oholen a to jak vlasy tak po celém těle. [Kadeřníci ve starověkém Egyptě](/egyptska-moda/uprava-vlasu-v-egypte.php) používali dobře nabroušené břitvy s bronzovou čepelí. U faraonova dvora se používal také vosk připravený z cukru. Pro zmírnění pálení po holení vtírali do pokožky přípravek z oleje a hořkých mandlí. ## Jak to bylo v Řecku a Římě Ve starověkém Řecku byla hladká pokožka výsadou kurtizán a dam z vyšší společnosti. Nevedly k tomu ale tak příjemné postupy jako v Egyptě. Přebytečné chloupky se nebály sežehnout lampou či horkým popelem. Lazebníci používali železnou břitvu, kterou bohužel svoje mužské zákazníky také často pořezali. O něco mírnější metody používaly dámy ve starověkém Římě. Chloupky odstraňovaly pomocí starodávné pinzety a speciálních krémů, které obsahovaly pryskyřici a podivné přísady jako kozí žluč nebo netopýří krev. ![Vyholování ve starověku](/wp-content/uploads/vyholovani.jpg "Vyholování ve starověku") **Rubriky:** Egypťané a móda **Štítky:** móda starověkého Egypta, móda ve starověkém Egyptě, život ve starověkém Egyptě --- ### [Rozsáhlý tunel pod chrámem v Taposiris Magna](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/rozsahly-tunel-pod-chramem-v-taposiris-magna.php) **Published:** 19 prosince, 2022 **Author:** Pavel Felgr **Content:** V Taposiris Magna na břehu Středozemního moře najdete velký chrám zasvěcený Usirovi a Esetě. Město založil [Ptolemaios II. Filadelfos](/ptolemaiovci/ptolemaios2.php) z dynastie Ptolemaiovců mezi lety 280 a 270 př.n.l. Jméno města znamená „Velká hrobka Usira“ a vztahuje se nejen k Usirovi, ale i jeho ženě Esetě. Archeologové objevili rozsáhlý tunel pod chrámem v Taposiris Magna. Podařilo se to mezinárodnímu týmu pod vedením dominikánské archeoložky Kathleen Martínezové. Tunel je dlouhý 1 305 metrů a přibližně 2 metry vysoký. Nachází se 20 metrů pod povrchem a ve starověku vedl vodu pro tisíce místních obyvatel. ## Taposiris Magna a spojení s Kleopatrou *„Jde o věrnou repliku řeckého tunelu Eupalinos, který se nachází na ostrově Samos ve východním Egejském moři. Ten měl stejný účel, vedl vodu,“* vysvětluje archeoložka Martínezová. Vědci přitom tunel Eupalinos považují za jeden z nejvýznamnějších inženýrských úspěchů celé antiky. Protože o spojení královny Kleopatry a bohyně Eset se velmi dobře ví, mohla by to být stopa vedoucí k její hrobce. Tento chrám fungoval za vlády Kleopatry a byl významným duchovním centrem, takže spojit toto místo s královnou Kleopatrou se opravdu nabízí. Rozsáhlý tunel pod chrámem v Taposiris Magna může být klíčem k odpovědím na otázky, které se týkají Kleopatry a její dosud neobjevené hrobky. Ta by mohla skrývat netušené poklady a po hrobce Arsinoé IV. by to byla druhá hrobka Ptolemaiovské dynastie, která by spatřila světlo světa. ![Tunel pod chrámem v Taposiris Magna](/wp-content/uploads/taposiris-magna-01.jpg "Tunel pod chrámem v Taposiris Magna") Zdroj: 100+1 **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Kleopatra, Kleopatra VII., královna Kleopatra, Taposiris Magna, Usir --- ### [Ladislav Bareš (1952 - dosud)](https://www.starovekyegypt.net/cesti-egyptologove/ladislav-bares.php) **Published:** 5 ledna, 2023 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Ladislav Bareš se narodil v Plzni a je předním českým egyptologem a arabistou. Archeologickou a epigrafickou praxi v Egyptě zahájil v roce 1974. Zaměřuje se na otázky dějin v 1. tis. př. n. l., dlouhodobě se také podílí na výzkumu pohřebiště velkých šachtových hrobek v Abúsíru. Zabývá se také vývojem náboženství starověkého Egypta (zejména v 1. tis. př. n. l.) a dějinami egyptologického bádání u nás. Podílí na přednáškách a seminářích egyptského jazyka, dějin, archeologie a náboženství, vedení a oponování bakalářských, diplomních a disertačních prací. V letech 2006 až 2012 byl ředitelem Českého egyptologického ústavu. Na našem webu najdete [rozhovor s Ladislavem Barešem](/rozhovor-s-ladislavem-baresem/rozhovor-s-ladislavem-baresem.php) z roku 2006, kdy se stal ředitelem ústavu. ![Prof. PhDr. Ladislav Bareš, CSc.](/wp-content/uploads/ladislav-bares.jpg "Prof. PhDr. Ladislav Bareš, CSc.") Prof. PhDr. Ladislav Bareš, CSc. **Rubriky:** Čeští egyptologové **Štítky:** egyptologové --- ### [Břetislav Vachala (1952 - 2020)](https://www.starovekyegypt.net/cesti-egyptologove/bretislav-vachala.php) **Published:** 5 ledna, 2023 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Břetislav Vachala se narodil v Jaroměři a už od dětství se zajímal o starověký Egypt. V letech 1970–1975 vystudoval egyptologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a devět měsíců byl na stáži v Egyptě. Následně nastoupil do Československého egyptologického ústavu, kde pracoval až do své smrti. V letech 2000–2005 byl ředitelem Českého egyptologického ústavu. Specializoval se na překlady staroegyptských literárních děl. Mezi jeho významné počiny patří například přeložení [Egyptské knihy mrtvých](/o-webu/pouzita-literatura/egyptska-kniha-mrtvych1.php) nebo Ebersova papyru. Působil také jako český velvyslanec v Egyptě a Súdánu v letech 1993 – 1997. Z jeho tvorby uvádíme: - *Dávné písně lásky*. \[s.l.\]: Československý spisovatel, 1982. 120 s. - *77 zajímavostí ze starého Egypta*. \[s.l.\]: Albatros, 1989. 265 s. - *Moudrost starého Egypta*. \[s.l.\]: Knižní podnikatelský klub, 1992. 176 s. - *Pověsti a legendy faraónského Egypta*. \[s.l.\]: Knižní podnikatelský klub, 1993. 99 s. - VACHALA, Břetislav; VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav. *Ilustrovaná encyklopedie starého Egypta*. \[s.l.\]: Karolinum, 1997. 488 s. - *Mír na Nilu: první mírová smlouva a její pozadí*. \[s.l.\]: Makropulos, 1997. 154 s. - *Staří Egypťané*. \[s.l.\]: Libri, 2001. 239 s. - VACHALA, Břetislav; BALÍK, Michael. *Mastaba: objevování a rekonstrukce staroegyptské hrobky*. \[s.l.\]: Grada, 2002. 136 s. - VERNER, Miroslav; VACHALA, Břetislav; BAREŠ, Ladislav. *Encyklopedie starověkého Egypta*. \[s.l.\]: Libri, 2007. 527 s. - *Staroegyptská Kniha mrtvých*. \[s.l.\]: Dokořán, 2009. 366 s. - VACHALA, Břetislav; STROUHAL, Evžen; VYMAZALOVÁ, Hana. *Lékařství starých Egypťanů I: staroegyptská chirurgie, péče o ženu a dítě*. \[s.l.\]: Academia, 2010. 240 s. - VACHALA, Břetislav; STROUHAL, Evžen; VYMAZALOVÁ, Hana. *Lékařství starých Egypťanů. II, Vnitřní lékařství*. \[s.l.\]: Academia, 2017. 376 s. ![Profesor Břetislav Vachala před fragmenty výzdoby hrobky Meriherišefa, které byly nalezeny v zásypu Intiho hrobky; Autor: Český egyptologický ústav FF UK](/wp-content/uploads/bretislav-vachala.jpg "Profesor Břetislav Vachala před fragmenty výzdoby hrobky Meriherišefa, které byly nalezeny v zásypu Intiho hrobky; Autor: Český egyptologický ústav FF UK")Profesor Břetislav Vachala před fragmenty výzdoby hrobky Meriherišefa, které byly nalezeny v zásypu Intiho hrobky; Autor: Český egyptologický ústav FF UK **Rubriky:** Čeští egyptologové **Štítky:** egyptologové --- ### [Miroslav Verner (1941 - dosud)](https://www.starovekyegypt.net/cesti-egyptologove/miroslav-verner.php) **Published:** 5 ledna, 2023 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Miroslav Verner se narodil 31. 10. 1941 v Brně. Svá studia egyptologie na FF UK zakončil v roce 1965 a od té doby se věnuje starověkému Egyptu. Specializuje se na archeologii období 3. tisíciletí př.n.l. a epigrafické materiály té doby. ## Profesní kariéra Miroslava Vernera **Od roku 1964 se účastnil terénních výzkumů Českého egyptologického ústavu v Egyptě** (akce UNESCO v Núbii, vykopávky v Abúsíru) a od roku 1966 byl v tomto ústavu zaměstnán jako odborný asistent. Od roku 1971 přednáší egyptologii na FF UK. ### Miroslav Verner ředitelem Českého egyptologického ústavu **V roce 1975** (deset let po ukončení studií) **byl Miroslav Verner pověřen dočasným vedením [Českého egyptologického ústavu](https://cegu.ff.cuni.cz/cs) a od 1981 byl jeho ředitelem**. Od roku 1976 vede české archeologické vykopávky v Egyptě. V roce 1991 byl jmenován docentem a v roce 1993 profesorem egyptologie a egyptské archeologie na FF UK. Je hostujícím profesorem na univerzitách ve Vídni a v Hamburku. **Je autorem kolem 80 vědeckých studií** publikovaných v zahraničních egyptologických časopisech. Kromě toho je autorem 10 vědeckých monografií a sborníků. Aktivně se účastnil několika desítek mezinárodních egyptologických konferencí. ## Miroslav Verner – mezinárodně uznávaný odborník Od roku 1971 přednáší v Praze, později mj. v Hamburku, Vídni a na Americké univerzitě v Káhiře. Napsal 11 monografií a cca 100 odborných článků. Byl členem expedice vyslané na záchranu památek v Núbii, vede výzkumy na královském pohřebišti v Abúsíru. **Miroslav Verner je členem mnoha mezinárodních vědeckých sdružení**, včetně rady UNESCO pro Muzeum Núbie v Asuánu a Muzeum egyptské civilizace v Káhiře. ![Miroslav Verner](/wp-content/uploads/egyptologove/miroslav-verner.jpg "Miroslav Verner - Starověký Egypt") **Rubriky:** Čeští egyptologové **Štítky:** egyptologové --- ### [Zbyněk Žába (1917 - 1971)](https://www.starovekyegypt.net/cesti-egyptologove/zbynek-zaba.php) **Published:** 6 ledna, 2023 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Zbyněk Žába se narodil 19. 7. 1917 v Doubravicích. Po absolvování Gymnázia v Hradci Králové se zapsal na Karlovu univerzitu – obor klasická filologie. Tomuto oboru se věnoval až do zavření vysokých škol v roce 1939. Po 2. světové válce přešel na orientalistiku-egyptologii. Univerzitní studia dokončil v roce 1949. ## Profesní kariéra Zbyňka Žáby V roce 1954 se docentem egyptologie. **V letech 1955 – 1957 působil Zbyněk žába v Káhiře na Vysoké škole jazyků jako učitel češtiny**. V roce 1959 byl jmenován profesorem egyptologie na FF UK. V roce 1958 byl na UK založen Český egyptologický ústav v Praze a Káhiře. Do funkce ředitele Českého egyptologického ústavu byl v roce 1960 jmenován Zbyněk Žába. ### Zbyněk Žába ředitelem Českého egyptologického ústavu V letech 1961-1965 se Český egyptologický ústav UK zúčastnil akce UNESCO v Núbii a podnikal výzkumy v Kertásí, Tafě, Wádí Kitně a Kalábši. Také se plně věnoval výzkumu na Ptahšepsesovy mastaby v Abúsíru a to až do roku 1974. **Přivedl expedici** Karlovy university **k vykopávkám pod pyramidami v Abúsíru**. Právě Zbyněk Žába inicioval v roce 1960 vykopávky v Ptahšepsesově mastabě v Abúsíru. Byl vedoucím všech československých expedic do Núbie v období let 1961 – 1965, které byly zaměřeny na epigrafický a archeologický výzkum památek, které byly ohroženy vzestupem hladiny Nilu (tzv. Jižní chrám u Táfy, pevnost Kertásí, pohřebiště ve Wádí Qitně). **Byl** členem řady zahraničních vědeckých institucí. Byl také **prvním českým vědcem, který publikoval práci zaměřenou výhradně na pyramidy**. Jeho kniha vyšla roku 1953 francouzsky a její český název zní „Astronomická orientace v starověkém Egyptě a precese světové osy“. ![Zbyněk Žába se studenty při práci](/wp-content/uploads/egyptologove/zbynek-zaba-se-studenty.jpg "Zbyněk Žába se studenty při práci - Starověký Egypt") **Rubriky:** Čeští egyptologové **Štítky:** egyptologové --- ### [František Váhala (1911 - 1974)](https://www.starovekyegypt.net/cesti-egyptologove/frantisek-vahala.php) **Published:** 6 ledna, 2023 **Author:** Pavel Felgr **Content:** František Váhala se narodil 29. ledna 1911 v Jičíně. Po skončení druhé světové války navštěvoval přednášky profesorů Františka Lexy, Jaroslava Černého a [Zbyňka Žáby](/cesti-egyptologove/zbynek-zaba.php "Zbyněk Žába") na Filosofické fakultě University Karlovy. V říjnu 1962 se stal členem Československého egyptologického ústavu UK. **Zabýval se především studiem skalních kreseb na území Dolní Núbie**, jejich tématikou a historickou interpretací. ## František Váhala – výzkumy v Núbii a Abúsíru Při výzkumech Československého egyptologického ústavu v Núbii v letech 1964 a 1965 dokumentoval skalní kresby a nápisy a **vedl výzkum na pohřebištích ve [Wádí Qitně a v Kalábši](https://cupress.cuni.cz/ink2_ext/index.jsp?include=podrobnosti&id=477495).** **V letech 1968, 1970 a 1974 se zúčastnil expedic ČEgÚ do Abúsíru, které prováděly výzkum Ptahšepsesovy mastaby**. V roce 1971 byl jmenován vedoucím ČEgÚ, který vedl až do své smrti v roce 1974. ![František Váhala - Wádí Qinta (Núbie) title=](/wp-content/uploads/wadi-qitna-1.jpg)Wádí Qinta Núbie **Rubriky:** Čeští egyptologové **Štítky:** egyptologové --- ### [Jaroslav Černý (1898 - 1970)](https://www.starovekyegypt.net/cesti-egyptologove/jaroslav-cerny.php) **Published:** 6 ledna, 2023 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **PhDr. Jaroslav Černý byl významný český egyptolog**, který se narodil 22. srpna 1898 v Plzni. V roce 1930 se účastnil francouzských vykopávek v egyptské starověké vesnici v Dér el-Medíně v oblasti někdejšího [Théb (Vesetu)](/architektura-nove-rise/theby-mesto-sta-bran.php). Když skončila druhá světová válka, odešel **Jaroslav Černý** do Velké Británie. Tam **působil jako profesor na univerzitě v Londýně a na [University of Oxford](https://www.ox.ac.uk/)**. Ve své době patřil k největším znalcům egyptského jazyka a hieratického písma období Nové říše. I když je dnes v mnoha ohledech překonaná, jeho práce o náboženství starověkého Egypta byla ve své době velmi významná. Jeho knihovna byla největší soukromou egyptologickou knihovnou. Dnes pod jménem **Knihovna Jaroslava Černého patří Českému egyptologickému ústavu**, s jehož původní knihovnou byla spojena. ![Jaroslav Černý na vykopávkách](/wp-content/uploads/egyptologove/jaroslav-cerny-na-vykopavkach.jpg "Jaroslav Černý na vykopávkách - Starověký Egypt") **Rubriky:** Čeští egyptologové **Štítky:** Dér el-Medína, egyptologové --- ### [František Lexa (1876 - 1960)](https://www.starovekyegypt.net/cesti-egyptologove/frantisek-lexa.php) **Published:** 7 ledna, 2023 **Author:** Pavel Felgr **Content:** U základů české egyptologie stál František Lexa. Působil také jako profesor egyptologie na Karlově univerzitě. Výraznou měrou přispěl k založení [Československého egyptologického ústavu](https://cegu.ff.cuni.cz/cs/). Rodák z Pardubic po přestěhování do Prahy vystudoval gymnázium v Žitné. Mezi jeho učitele patřil i Alois Jirásek, který vyučoval zeměpis a dějepis. Na Karlo-Ferdinandovu univerzitu nastoupil v roce 1894 na Filozofickou fakultu. Původní obory matematiku a fyziku si postupně rozšířil v dalších ročnících o filozofii a psychologii. Jeho spolužákem byl například Zdeněk Nejedlý. Na univerzitě v době jeho studia přednášel také T.G.Masaryk. V roce 1903 se stal doktorem filozofie a tématem jeho habilitační práce byla psychologie písma. Odtud se dostal k zájmu o původ písma a studiu [staroegyptského písma](/egyptske-pismo/egyptske-pismo-ve-staroveku.php). ## František Lexa a počátky české egyptologie Po vzniku Československa v roce 1918 byl na Karlově univerzitě zájem o orientalistiku a Lexa zde mohl od roku 1919 bezplatně přednášet egyptologii. Řádné místo profesora získal v roce 1927. Do té doby napsal několik knih, o které byl velký zájem. To bylo také jedním z důvodů ke zřízení Egyptského semináře na Karlově univerzitě. František Lexa se stal jeho jediným řádným profesorem. Ve školním roce 1934/35 byl zvolen děkanem Univerzity Karlovy. Během čtyřiceti let svého působení na univerzitě vychoval řadu egyptologů z Československa i dalších států. Vykonal mnoho záslužné práce pro popularizaci egyptologie. Spolupracoval na pořádání výstav o Egyptu a seznamoval širší veřejnost se životem a činností starých Egypťanů. Kromě odborných publikací je autorem povídky *Amen-nacht* (1917) o životě egyptského velekněze. Napsal mnoho drobnějších prací a článků. Překládal ze staroegyptské literatury texty literárních děl, právní a náboženské dokumenty. Egypt navštívil poprvé v roce 1930, podruhé až v roce 1956 jako člen kulturní delegace. ![František Lexa](/wp-content/uploads/frantisek-lexa.jpg "František Lexa") **Rubriky:** Čeští egyptologové **Štítky:** egyptologové --- ### [Antikoncepce ve starověkém Egyptě](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/antikoncepce-ve-starovekem-egypte.php) **Published:** 16 ledna, 2023 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Účinná antikoncepce ve starověkém Egyptě fungovala před mnoha tisíci let. Ukázalo se, že Egypťanky používaly takovou antikoncepci, kterou známe i dnes. Řeč je o [nitroděložním tělísku](https://cs.wikipedia.org/wiki/Nitrod%C4%9Blo%C5%BEn%C3%AD_t%C4%9Bl%C3%ADsko). Antikoncepci, která i dnes patří mezi poměrně populární. [Egyptské lékařství](/egyptane-a-lekarstvi) bylo na vysoké úrovni a to platilo i o gynekologii. Už ženy starověkého Egypta poznaly výhody této ochrany. Do dělohy si nechaly vkládat jakési zlaté pláty, které se jako ochrana před nechtěným početím velmi osvědčily. Egypťanky šly ve svých vynálezech mnohem dál. Od nitroděložního tělíska se postupně přeorientovaly na hormonální antikoncepci. Vymyslely tak překvapivou ochranu, která však byla k jejich tělu mnohem šetrnější, než ta dnešní. ## Antikoncepce ve starověkém Egyptě z granátových jablek Hormonální antikoncepce měla základ v granátových jablkách. Ty se rozemlely na kaši a následně se vkládaly do pochvy jako ochrana před početím. **Síla granátových jablek tkví v tom, že obsahují poměrně vysokou dávku přírodního estrogenu**. A právě estrogen dokáže zabránit otěhotnění. Ačkoliv tento druh antikoncepce nebyl vždy stoprocentní, alespoň neobsahoval uměle vytvořené hormony, které jsou z pohledu zdraví spíše škodlivé. Zdá se, že se od starověkých Egypťanů máme stále co učit. ![Antikoncepce ve starověkém Egyptě](/wp-content/uploads/antikoncepce-staroveky-egypt.jpg "Antikoncepce ve starověkém Egyptě") Antikoncepce ve starověkém Egyptě **Rubriky:** Zajímavosti --- ### [Pouštní sklo na štítu Tutanchamona](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/poustni-sklo-na-stitu-tutanchamona.php) **Published:** 24 ledna, 2023 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Když [Howard Carter](/egyptologove/howard-carter.php) objevil hrobku faraona Tutanchamona, objevil také velký poklad, který panovník měl ve své hrobce. Jednou z věcí pokladu byl Tutanchamonův štít se žlutým předmětem ve tvaru posvátného brouka. Netušil, že obsahuje pouštní sklo. Carter se domníval, že je z běžné odrůdy křemene chalcedon. Jenže o 10 let později britský geolog P. Clayton zkoumal Velké písečné moře podél hranice Egypta a Libye. Při výzkumu objevil kousky žlutozeleného skla. Jeho původ přisoudil usazeninám vyschlého jezera bohatého na křemen. Že byl brouk skutečně z pouštního křemičitého skla potvrdil výzkum optických vlastností v roce 1998. ## Záhadné pouštní křemičité sklo Lybijské pouštní sklo obsahuje oxid křemičitý, stejně jako křemen. Vědci provedli analýzu, která ukázala, že jeho krystalová struktura je zcela jiná. Jsou v něm zastoupeny neobvyklé prvky jako železo, nikl, chrom, kobalt a iridium. Je tak jedním z nejvzácnějších minerálů na Zemi a vyskytuje se jen v písku Lybijské pouště na několika tisících kilometrech čtverečních. Jeho původ však byl dlouhá léta záhadou. Přírodní sklo, obsidián, nejčastěji vzniká při rychlém ochlazování sopečné lávy. Ale v oblasti kde bylo toto žluté sklo nalezeno žádné vyhaslé sopky nejsou. V úvahu tak přicházelo přírodní sklo, které vzniká po dopadu meteoritu na zem. ## Staletá záhada vyřešena Nad původem žlutého šperku z Tutanchamonova štítu a tím i přírodního žlutého skla v písečných dunách visel desetiletí otazník. V roce 2013 přišli vědci s alternativní teorií. Podle této teorie vstoupila do zemské atmosféry kometa z úlomků ledu a nad pouští explodovala. Vědci odhadli, že se mohla vytvořit teplota 2 000 °C. Při takové teplotě došlo k roztavení horní vrstvy písečných dun a vzniku pouštního skla. Tato teorie ale neměla dlouhého trvání. Za několik let zkoumali australští vědci libyjské pouštní sklo. Zjistili, že zrnka nejsou zirkon, jak se předpokládalo, ale velmi vzácný minerál (ZrSiO₄), který vzniká, když je zirkon vystaven vysokému tlaku a teplotě. Vyvrátili tak teorii o výbuchu meteoritu v atmosféře. Radiometrickým datováním vědci zjistili, že meteorit na Zem dopadnul přibližně před 28 až 26 miliony lety. Žádný kráter ale archeologové dosud neobjevili a tak místo dopadu zůstává záhadou. Stejně tak zůstává záhadou, kde ho egyptský řemeslník, který náprsní štít pro Tutanchamona zhotovil, získal. ![Tutanchamon - křemičité sklo](/wp-content/uploads/maly-zluty-predmet.jpg "Tutanchamon - křemičité sklo") Zdroj: Dotyk.cz **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Howard Carter, hrobka KV62, Tutanchamon, Tutanchamonova hrobka --- ### [Vědci rozbalili mumii zlatého chlapce](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/vedci-rozbalili-mumii-zlateho-chlapce.php) **Published:** 31 ledna, 2023 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Za pomoci výpočetní tomografie vědci rozbalili mumii zlatého chlapce – Tutanchamona z lidu. Mumie je stará dva a půl tisíce let. Přístroj v těle chlapce našel zlaté amulety, které mu měly zajistit magickou ochranu. **Moderní počítačová technika umožňuje vědcům podívat se do mumie i bez toho, že by ji rozmotávali a poškodili**. Tak to bylo i s mumií zlatého chlapce, kdy vědcům pomohla radiologie a tomografie. Chlapec, jehož mumie byla předmětem zkoumání, pocházela ze 3. století př.n.l. Vědci dosud o tomto chlapci nevěděli téměř nic. Počítačová tomografie prošla všemi vrstvami plátna, do nichž je chlapcovo tělo staletí zabalené. Egyptologové tak odhalili spoustu detailů, včetně 49 amuletů a talismanů umístěných jak vně, tak i uvnitř jeho těla. ## Tutanchamon z lidu Protože jeho tělo bylo [mumifikováno](/balzamovani/mumifikace-pohrbivani-v-egypte.php), musel chlapec pocházet z vlivné a bohaté rodiny. A podobně jako slavný Tutanchamon zemřel mladý. Tutanchamonovi zemřel ve věku 19 let. Zlatý chlapec byl ještě o 4 nebo 5 let mladší. Bohatství rodiny dokazuje nejen způsob mumifikace, ale také jeho pozlacená obličejová maska. Díky ní se tomuto artefaktu mezi egyptology přezdívá „mumie zlatého chlapce“. Pod vrstvami plátna našli vědci 49 amuletů 21 různých tvarů. Třicet z nich bylo vyrobeno ze zlata. Vědce zaujalo i to, jak byly rozmístěné – vypadá to, že byly přiložené na předem vybraná místa. Například talisman ve tvaru zlatého jazyka se našel v ústech mumie, zřejmě proto, aby v posmrtném životě mohl dál používat dar řeči. Obecně měly tyto amulety podle autorů výzkumu za cíl „chránit tělo a dodat mu vitalitu v posmrtném životě“. Vědcům se ale nepodařilo přes použití špičkového vybavení přijít na to hlavní, co chtěli zjistit, tedy příčinu jeho smrti. Na povrchu těla, v kostech ani jinde nebyla jediná stopa po zranění ani nemoci. Jenže při mumifikaci se z těla odstraňují vnitřní orgány, tudíž choroba se mohla skrývat právě v nich. ![Vědci rozbalili mumii zlatého chlapce](/wp-content/uploads/zlaty-chlapec-01.png "Vědci rozbalili mumii zlatého chlapce") Zdroj: ČT24 **Rubriky:** Zajímavosti --- ### [Nejstarší egyptská mumie je 4300 let stará](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/nejstarsi-egyptska-mumie-je-4300-let-stara.php) **Published:** 4 února, 2023 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Mumii starou 4300 let objevili archeologové na dně patnáctimetrové šachty v nedávno odkryté skupině hrobek z páté a šesté dynastie. Hrobka se nachází poblíž stupňovité pyramidy v Sakkáře. Šéfem archeologického týmu je Zahi Hawass. Je to nejstarší egyptská mumie, kterou egyptologové dosud objevili. Mumie muže jménem Hekašepes uložili Egypťané do vápencového sarkofágu, který archeologové objevili zapečetěný. *„Tato mumie je možná nejstarší a nejkompletnější mumií, která byla dosud v Egyptě nalezena,“* uvedl Zahi Hawass v prohlášení. Nejstarší egyptská mumie zřejmě patří nějakému úředníkovi. Nasvědčuje tomu sarkofág, ve kterém ji archeologové objevili. Archeologové objevili také hrobku patřící Chnumdžedefovi, inspektorovi úředníků, dozorci urozených a knězi za vlády [Venise](/faraoni-stare-rise/venis.php). Venis byl poslední faraon páté (sluneční) dynastie. Hrobku vyzdobili Egypťané výjevy z každodenního života. Majitelem další hrobky, kterou archeologové objevili je Merim („strážce tajemství a pomocník velkého vůdce paláce“). ![Egyptologové našli možná nejstarší mumii](/wp-content/uploads/nejstarsi-mumie.jpg "Egyptologové našli možná nejstarší mumii") Egyptologové našli možná nejstarší mumii **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Sakkára, Zahi Hawass --- ### [Mennofer (Memfis) - hlavní město Staré říše](https://www.starovekyegypt.net/mesta-starovekeho-egypta/mennofer-memfis.php) **Published:** 25 února, 2023 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Mennofer (Memfis) bylo hlavní město starověkého Egypta [v období Staré říše](/faraoni-stare-rise/obdobi-stare-rise.php). Po celé období starověkého Egypta zůstávalo významným administrativním a vojenským centrem. V jeho okolí vznikly v průběhu času rozsáhlé nekropole Sakkára a Abúsír. Pokud byste chtěli najít egyptský Mennofer dnes, musíte hledat u dnešní vesnice Mit Rahína asi 30 km jihozápadně od Káhiry. Egypťané zde postavili velký Ptahův chrám nazývaný v egyptštině **Hut ka Ptah** (ḥwt k*ȝ ptḥ*) – „Chrám Ptahova ka“. Podle tradice město i chrám založil nedoložený panovník Meni. ## Mennofer v čase **Původní název města byl Inebuhedž** (jnbw-ḥḏ) – „Bílé zdi“ – což poukazuje na opevněnou královskou rezidenci. Centrum tehdejšího města se nacházelo pod současnou vesnicí Mit Rahína a později se posouvalo na západ směrem k pyramidám. Podle zkráceného názvu pyramidového komplexu Pepi I. *Men nefer Pepi* – „Krása Pepiho je trvalá“ vznikl v období Střední říše název celého města Mennofer (mn nfr). **Významnou osobností města byl princ Chamuaset** (též Chaemuaset). Chamuaset v pořadí čtvrtý syn panovníka Ramesse II., druhý s jeho manželkou Esetnofretou, byl veleknězem Ptahova chrámu a podílel se na přestavbě chrámu. Chamuaset založil Serapeum, rozsáhlé pohřebiště posvátných býků Hapiů. Dnešní pozůstatky pocházejí především z doby vlády panovníků [Amenhotepa III.](/faraoni-nove-rise/amenhotep3.php), [Ramesse II.](/faraoni-nove-rise/ramesse2.php) a Ptolemaia IV. V roce 1979 byl Mennofer zařazen na seznam světového dědictví UNESCO. ![Mennofer (Memfis)](/wp-content/uploads/mennofer-memfis.png "Mennofer (Memfis)") **Rubriky:** Egyptská města **Štítky:** život ve starověkém Egyptě --- ### [Nechen (Hierakonpolis) – nejstarší město Egypta](https://www.starovekyegypt.net/mesta-starovekeho-egypta/nechen-hierakonpolis.php) **Published:** 25 února, 2023 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Nejstarším centrem starověkého Egypta byl Nechen (Hierakonpolis)**. Právě z tohoto města vyrazil Narmer na sever za sjednocením Egypta. Bylo to náboženské a politické centrum Horního Egypta na konci předdynastického a začátku raně dynastického období. Nechen se nacházel cca 100 km severně od Asuánu. Egypťané osídlili toto území už v období [badárské kultury](/egypt-v-praveku/badarska-kultura.php) kolem roku 4 500 př. n. l. V časech největšího rozkvětu mělo město kolem 5 000 obyvatel a osídlená plocha byla velká 2,5 x 3,5 km. Archeologické výzkumy potvrdily rozdělení města na obytné, výrobní, kultovní a hřbitovní čtvrti. ## Nechen – kultovní město Hora Nechen byl kultovním městem sokolího boha [Hora](/nabozenstvi/seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-h.php). Nacházel se zde jeden z nejstarších chrámů starověkého Egypta zasvěcený právě sokolímu bohu. Uprostřed města se nacházela svatyně. Před budovou se nacházel oválný dvůr obklopený rákosovým plotem a omítnutý hlínou. Naproti vchodu do svatyně vykopali Egypťané jámu a do ní umístili stožár. Svatyně fungovala přibližně 500 let a Egypťané ji v čase několikrát přestavěli. Archeologové objevili u svatyně střepy lahví a kosti krokodýlů (nilských či bahenních). Objevili také kosti hrochů, gazel a divokých koz, tedy obětin pro bohy. Také došlo k nálezu střepů s vyrytou podobiznou egyptské bohyně plodnosti Bat a obrázkem zajatkyně ovládané znakem krále Horního Egypta. Z Nechenu pravděpodobně vyrazil Narmer na sever, aby sjednotil Egypt a byl tak prvním faraonem „Obou zemí“. ![Nechen - chrám sokolího boha Hora](/wp-content/uploads/nechen-horuv-chram.jpg "Nechen - chrám sokolího boha Hora") Nechen – chrám sokolího boha Hora **Rubriky:** Egyptská města **Štítky:** život ve starověkém Egyptě --- ### [Vědci zrekonstruovali tvář Teje](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/vedci-zrekonstruovali-tvar-teje.php) **Published:** 27 dubna, 2023 **Author:** Pavel Felgr **Content:** ![tvář Teje](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/teje.png "tvář Teje - Starověký Egypt")Byla velkou královskou manželkou [Amenhotepa III.](/faraoni-nove-rise/amenhotep3.php) a velmi mocnou ženou na faraonském dvoře. A také velmi krásnou ženou. Vědci zrekonstruovali tvář Teje, která pocházela z města Achmín. Jejími rodiči byli Juja a Cuja. Juja byl kněz a správce vozatajstva, Cuja byla nositelkou titulu „královská ozdoba“. Ten se uděloval urozeným „dvorním dámám“. **Ostatky královny Teje objevil v roce 1898** [Victor Loret](/egyptologove/victor-loret.php), celým jménem Victor Clement Georges Philippe Loret. Objevil místnost plnou mumií a mezi nimi byla mumie ženy s krásnými dlouhými a načervenalými vlasy. Stejné vlasy objeví později Howard Carter v hrobce KV62 Tutanchamona (vnuka Teje). ## Mumie Teje byla objevena mimo její hrobku To, že nebyla její mumie objevena v hrobce pro ní určené lze vysvětlit dvěma způsoby. Teje mohli Egypťané pohřbít do její hrobky, ale poté kněží její mumii odneseli na bezpečnější místo (podobně jako mumie mnoha faraonů). Teje ale také mohla upadnout v nemilost. Byla matkou Achnatona a sama se ke kultu Atona hlásila. **I když byla jednou z nejkrásnějších žen starověkého Egypta**, bližší zkoumání mumie ukázalo, že **na čele měla malý hrbolek**. Podle odborníků by mohl poukazovat na hyperplastické epidermální léze způsobené [papilomaviry](https://cz.penoxal.com/onemocneni/gynekologie/hpv-virus-priznaky/). Právě ty se obvykle vyskytují na obličeji, krku či hřbetech rukou. Vědci zrekonstruovali tvář Teje a umožnili nám podívat se této významné ženě starověkého Egypta „do očí“. Zdroj: Dotyk.cz **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Teje --- ### [Osirisova šachta ukrývala žulový sarkofág](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/osirisova-sachta-ukryvala-zulovy-sarkofag.php) **Published:** 1 května, 2023 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Během vykopávek bylo objeveno velkolepé místo – Osirisova šachta. Podle jedné z legend právě zde našel egyptský bůh Usir svůj poslední úkryt. Šachta se nachází poblíž Káhiry na náhorní rovině Gízy, vedle [Rachefovy pyramidy](/pyramidy-stare-rise/rachefova-pyramida.php). Osirisova šachta byla na mapách označena v roce 1837 egyptologem Johnem Perringem. Když [Selim Hasan](https://en.wikipedia.org/wiki/Selim_Hassan) (egyptský archeolog) čistil silnici mezi pyramidou a chrámem v údolí sfingy, objevil samotnou šachtu. Šachta má několik úrovní, přičemž nejnižší z nich byla původně zatopená. ## Osirisova šachta – výzkum od roku 1999 Vodu mohli archeologové odčerpat v roce 1999 pod vedením ministerstva starožitností. Od té doby se práce archeologů na výzkumu šachty nezastavily. Na celý výzkum dohlížel všechno dohlížel (tehdy ministr) Zahi Hawass osobně. Sestup probíhá ve třech fázích. Od vstupu do šachty se sestupuje asi 10 metrů po žebříku. Následuje malá plošina, odkud vedou schody dál dolů. Schody končí v obdélníkové místnosti, kde je sedm výklenků se sarkofágy. Nabízí se otázka, jak v takové hloubce mohla vzniknout taková kamenná struktura. Odpověď na ni zatím ale nemáme. Nejnižší část šachty je ale o 12 metrů níž a právě tam se nachází velké překvapení. Umělý ostrůvek obklopený vodou, kde je další žulový sarkofág. Na ostrůvku jsou také pozůstatky sloupů, které ho kdysi zastřešovaly. ![Usiris - Osirisova šachta](/wp-content/uploads/egyptsti-bohove-ctverice-isis-ra-osiris-anubis.jpg "Usiris - Osirisova šachta") **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Usir, Zahi Hawass --- ### [Objevena dutina ve Velké pyramidě](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/objevena-dutina-ve-velke-pyramide.php) **Published:** 5 května, 2023 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Japonským a francouzským vědcům se povedl mimořádný objev – obří dutina ve Velké pyramidě (Cheopsově pyramidě). Objevená dutina ve Velké pyramidě je největší objev v Gíze od 19. století. K čemu tato komnata slouží? To zůstává zatím tajemstvím. Místnost, kterou archeologové objevili, je dlouhá 30 metrů a nachází se nad Velkou galerií. **Ve [Velké pyramidě](/pyramidy-stare-rise/velka-pyramida.php)** (Cheopsově pyramidě) **je několik prázdných komor**. Odborníci domnívají, že slouží k tomu, aby zmírnily tlak těžkých kamenů a zabránily zřícení obrovské stavby. Například Královská komnata, vytesaná v samotném nitru pyramidy, má nad sebou hned několik chodeb. *„Tento prostor tam stavitelé možná nechali proto, aby ochránili Velkou galerii před hmotností pyramidy,“* komentoval objev pro britskou stanici BBC americký archeolog Mark Lehner. Hany Helal z Káhirské univerzity v Egyptě, který výzkum vedl, je ale optimističtější. Hany Helal říká, že třicetimetrová komnata je příliš velká jen na praktické využití. Zároveň ale připustil, že i tuto teorii odborníci zvažují. *„Snažíme se pochopit vnitřní struktury pyramid a to, jakým způsobem byla vůbec tato pyramida postavena,“* řekl novinářům. ## Dutina ve Velké pyramidě – objev díky moderní technice **Obrovskou dutinu ve Velké pyramidě** (Cheopsovy pyramidy) **objevili vědci pomocí speciálního záření**, které slouží i k průzkumu sopek nebo ledovců. Dovnitř pyramidy se zatím nikdo nedostal. Doby, kdy se archeologové do pyramid prokopávali, jsou už dávno pryč. Dnes se pracuje více v laboratořích se skeny a digitálními modely těchto starověkých staveb. *„V dnešní době už nemůžeme jít a vyhloubit si cestu střelným prachem, jako to dělal egyptolog Howard Vyse na začátku 19. století,“* vysvětluje archeolog Lehner. Objevena dutina ve Velké pyramidě nemusí být posledním prostorem v tomto jediném ze 7 divů antického světa, který se dochoval do dnešních dnů. ![Objevená dutina ve Velké pyramidě](/wp-content/uploads/velka-pyramida-dutina.png "Objevená dutina ve Velké pyramidě") Zdroj: Aktuálně.cz **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Cheopsova pyramida, Chufuova pyramida, Gíza, Velká pyramida --- ### [Tajemný tunel v Taposiris Magna](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/tajemny-tunel-v-taposiris-magna.php) **Published:** 6 června, 2023 **Author:** Pavel Felgr **Content:** O Taposiris Magna se řeklo a napsalo mnohé. Archeoložka Kathleen Martinezová z Dominikánské republiky hledá už přes dvě desetiletí hrob [Kleopatry](/ptolemaiovci/kleopatra.php). Je přesvědčená o tom, že se její hrobka nachází právě v Taposiris Magna. Ale je tu ještě jedna zajímavost – tunel v Taposiris Magna. *„Jde o věrnou repliku řeckého tunelu Eupalinos, který se nachází na ostrově Samos ve východním Egejském moři. Ten měl stejný účel, vedl vodu,“* vysvětluje archeoložka Martínezová. Ta doufá, že tunel může pomoci najít hrobku královny Kleopatry. Strop tunelu má tvar trojúhelníku a Egyptské ministerstvo cestovního ruchu a starožitností ho označilo za geometrický zázrak. **Chrám v Taposiris Magna byl zasvěcen Usirovi a jeho manželce bohyni Eset**, ke které chovala Kleopatra velmi silné pouto. V chrámu archeologové objevili mince nesoucí podobu a jména Kleopatry a Alexandra Velikého. Během vykopávek archeologové také objevili [mumie se zlatými jazyky](/zajimavosti/mumie-se-zlatymi-jazyky-stare-2000-let.php). Bohužel tuto lokalitu zasáhla mezi 4. a 14. stoletím série ničivých zemětřesení. Archeologové pátrají i na mořském dnu. Část památek padla za oběť zemětřesení a ukrývá se tak pod hladinou Středozemního moře. Jestli bude tunel v Taposiris Magna vodítkem k hrobce královny Kleopatra teď nelze s jistotou říci. **V roce 2008 zde archeologové objevili alabastrovou hlavu Kleopatřiny sochy** a dvaadvacet mincí s její podobiznou. Mezi zajímavé nálezy patří unikátní maska ​​zobrazující muže s rozštěpem brady, která má určitou podobnost se známými portréty Marka Antonia. ![Taposiris Magna](/wp-content/uploads/taposiris-magna.png) **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Kleopatra, Kleopatra VII., královna Kleopatra, Taposiris Magna, Usir --- ### [Malkata, sídlo Amenhotepa III.](https://www.starovekyegypt.net/mesta-starovekeho-egypta/malkata.php) **Published:** 6 června, 2023 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Malkata bylo město, které si vybrali za sídlo [Amenhotep III.](/faraoni-nove-rise/amenhotep3.php) a jeho velká královská manželka Teje. Nachází se na západním břehu Nilu v Thébách, jižně od Medínit Habu. Nacházel se zde také chrám královny Teje, což dokazuje její mimořádné postavení. ## Malkata a palác Amenhotepa III . Palác Amenhotepa III. (jeho starověký název byl Per-Hay, „Dům radosti“) naplánovali architekti převážně z nepálených cihel. Stavbu faraon zahájil kolem jedenáctého roku své vlády a Egypťané ho stavěli celých 18 let. Když Egypťané stavbu dokončili, byla největším královským sídlem v Egyptě. Východně od paláce Egypťané vybudovali velké obřadní jezero. Nedaleko od jezera nechal Amenhotep III. postavit velký přístav Birket Habu. Velmi rozsáhlý palác měl centrální nádvoří a mnoho audienčních sálů. Naproti prostorám pro faraona byly prostory pro jeho děti. Teje měla svůj palácový komplex diagonálně od prostor pro Amenhotepa III. Architekti sem také umístili byty pro úředníky. Přístav a kanál spojovaly palác s Nilem a umožňovaly snadné cestování přes řeku do Théb. Na sever od paláce objevili archeologové pozůstatky Amonova chrámu. Na jihu se nacházejí pozůstatky chrámu bohyně Isis, který postavili v římské době. Chrámový okrsek měl rozlohu 78×58 metrů. Samotný chrám navrhli architekti mnohem o rozloze 13×16 m. Stěny z nepálených cihel Egypťané omítli a poté zvenčí natřeli zářivě bílou barvou. Díky fragmentům omítnutých nástěnných maleb mohli archeologové říci, jak byl palác vyzdoben. Strop královské ložnice tvořily různé obrazy bohyně [Nebthet](/nabozenstvi/seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-n.php) (dcerou Geba a Nút, sestrou Usira, Sutecha a Eset). Stěny malíři vyzdobili výjevy divoké zvěře, květinami, rákosím a zvířaty v bažinách. Nacházeli se zde také dekorativní geometrické vzory doplněné rozetami. Stropy podpíraly zdobené dřevěné sloupy natřené tak, aby připomínaly lilie. Stěny harému vyzdobili Egypťané květinovými vzory, ptáky a červenobílými telaty. Podlahy připomínaly Nil hemžící se rybami a břehy řeky hemžící se ptáky. Audienční komnaty vedoucí do Amenhotepových komnat byly vyzdobeny obrazy svázaných zajatců, aby je každý, kdo prošel jejich chodbami, symbolicky pošlapal. ## S Achnatonem přišel pád Malkaty Po smrti Amenhotepa III. nastoupil na trůn jeho syn – [Amenhotep IV. / Achnaton](/faraoni-nove-rise/amenhotep4.php). Na počátku své vlády také sídlil v Malkatě, poté ale začal budovat svoje hlavní město Achetaton a Malkatu opustil. Není známo, zda se poté Tutanchamon vrátil do Malkaty, nebo přímo do Théb. Egyptologové se přiklánějí spíše k návratu do Théb. ![Malkata - pozůstatky paláce Amenhotepa III.](/wp-content/uploads/malkata-pozustatky-palace-amenhotepa3.jpg "Malkata - pozůstatky paláce Amenhotepa III.") **Rubriky:** Egyptská města **Štítky:** Amenhotep III., Malkata, Teje, život ve starověkém Egyptě --- ### [Kadeřníci a úprava vlasů v Egyptě](https://www.starovekyegypt.net/egyptska-moda/uprava-vlasu-v-egypte.php) **Published:** 23 června, 2023 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Egypťané si svého těla, a zejména vlasů, velmi hleděly. **Úprava vlasů v Egyptě byla pro všechny nedílnou součástí toalety**. Egypťané příliš nechápali Asiaty, kteří si nechávali růst vlasy i vousy. Sami si totiž hlavu vyhovovali, aby jim lépe sedla paruka. Muži si nechávali růst vousy jen dočasně – na znamení smutku po úmrtí v rodině. Rusovlasé lidi považovali starověcí Egypťané za nakažené morem a opuštěni bohy. Proto je často vyobcovali ze společnosti a někdy dokonce i zavraždili. ## Úprava vlasů v Egyptě – kadeřníci **Kadeřníci měli ve starověkém Egyptě výsadní postavení** – zajímavé je, že za svými zákazníky chodili domů a zákazníci během úpravy vlasů a brady klečeli. Kadeřníci napřed zvlhčili vlasy a vous mastí a pak je oholili dobře nabroušenou břitvou s bronzovou čepelí. Pro zmírnění pálení po holení vtírali do pokožky přípravek z oleje a hořkých mandlí. **Na vlasy se používaly nejrůznější pomády** a přípravky, které měly dodat vlasům lesk a sílu – mimo jiné se využívala například hena. Egypťané také znali přípravky proti padání vlasů a používali barviva. Ženy, které si nechávaly narůst dlouhé vlasy, je splétaly do copánků, nebo je natáčely. **Malé děti měly hlavu vyholenou a měly jen tzv. loknu dětství** – pramen vlasů ponechaný na straně hlavy. Profesionální tanečnice nosily dlouhý cop, který byl zakončen koulí. Jednalo se o jakési „závaží“, které mělo zvýraznit krásu akrobatických prvků a tanečnic. ## Vlásenkáři Důležité postavení měli také vlásenkáři. Jenom oni totiž znali poslední módní trendy a tím pádem věděli, jaké paruky se budou nosit. Paruky mohli vyrábět jen nejzručnější vlásenkáři. Paruky byly nejrůznějšího druhu – chudí lidé je vyráběli z vlny, nejčastěji se ale vyráběly z lidských vlasů. Mohly být nakadeřené, natočené, nebo krátké a nasazené na hlavě jako čapka. **Dlouhé a polodlouhé paruky se nosily většinou jen při slavnostních příležitostech**. Takové paruky měly vlasy rozděleny do dvou pramenů, které spadaly na ramena. Někdy se ale nosily jen příčesky, čímž se zvětšoval objem vlasů, nebo sloužily jako další šperk. ![Úprava vlasů v Egyptě - lokna dětství](/wp-content/uploads/uprava-vlasu-v-egypte.jpg "Úprava vlasů v Egyptě - lokna dětství") Úprava vlasů v Egyptě – lokna dětství **Rubriky:** Egypťané a móda **Štítky:** móda starověkého Egypta, móda ve starověkém Egyptě, život ve starověkém Egyptě --- ### [Rituální váza s Besem vydala tajemství](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/ritualni-vaza-s-besem-vydala-tajemstvi.php) **Published:** 6 července, 2023 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Rituální váza s Besem vydala tajemství stará 2200 let poskytla badatelům unikátní pohled do světa náboženských obřadů starého Egypta. Váza totiž obsahovala stopy alkoholu a látek, které člověka poslaly do říše snů a vidění. Tým v čele s Davidem Tanasim nádobu pečlivě prozkoumal a odebrané vzorky podrobil mnoha rozborům. Z organických stop zjistili, že **v nádobě býval alkoholický nápoj**, což dokládají zbytky kvasinek, obilí, zřejmě hroznů a sezamových semínek a medu. **Nádoba ale obsahovala také dvě látky s psychoaktivními účinky**. Šlo o syrskou routu (Peganum harmala) a leknín hvězdicovitý modrý (Nymphaea cerulea). Semena routy jsou známá svými halucinogenními účinky, píše Ars Technica. **Tyto látky díky účinku alkaloidů harminu a harmalinu navozovat vidění podobná snům.** Staří Egypťané obě rostliny znali a používali je jako zdroje psychoaktivních látek k rituálním účelům. ## Rituální váza s Besem a mýtus Slunečního oka Ve studii se mimo jiné píše: *„Ve světle našich výsledků se lze domnívat, že Besova váza sloužila při rituálu založeném na významné události egyptských mýtů.“* Domnívají se, že šlo o mýtus Slunečního oka. V něm Bes podá bohyni Hathor alkoholický nápoj maskovaný za krev a doplněný o rostlinný přípravek. Hathor po požití upadne do hlubokého spánku a zapomene na mstu, již chtěla vykonat. Podle egyptských nápisů byl Bes dárce snů a věšteb. Jeden rituál zahrnoval spaní v Sakkáře v komorách, které byly zasvěceny právě jemu v naději na prorocké sny. Nápoj, který vědci objevili v rituální váze s Besem by to jistě mohl podpořit. ![Rituální váza s Besem](/wp-content/uploads/ritualni-vaza-s-besem.jpg "Rituální váza s Besem") Rituální váza s Besem a obě použité rostliny Zdroj: Deník.cz a Ars Technica **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Sakkára --- ### [Šaty z hrobky neznámé ženy zrekonstruovány](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/saty-z-hrobky-nezname-zeny-zrekonstruovany.php) **Published:** 11 července, 2023 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Egypťané přizpůsobovali svůj oděv klimatu – důležité byly látky a barvy. Podkladem byla většinou bílá barva, která byla vzhledem k teplotám velmi praktická. Dnes se podíváme na šaty z hrobky neznámé ženy v Gíze. Z hrobek a soch mohou egyptologové rekonstruovat oděv bohatých Egypťanů. Oblíbené byly korálky – korálky ve vlasech, korálky na oblečení, korálkový límec. Pro ženy ve starověkém Egyptě byly korálky jednoduše velmi oblíbenou módní záležitostí. Ženy ve velmi vysokém postavení nosily šaty z korálkové sítě. Jedním z příkladů je socha bohyně nebe Nut z 3. tisíciletí př. n. l., která má na sobě oděv, který se jim velmi podobá. Šaty ze síťoviny mohly také nosit tanečnice při erotických tancích – ty ale na rozdíl od urozených Egypťanek nejspíš na holém těle. ## Šaty z hrobky neznámé ženy ze 7 000 korálků **V roce 1927 objevil tým amerického archeologa George A. Reisnera v neporušené a nevykradené mastabě G7440** v Gíze jedinečný archeologický poklad – **šaty z korálkové sítě**. Síťovina se nezachovala, dochovaly se jen korálky. Díky jeho pečlivé dokumentaci se podařilo šaty po více než 60ti letech zrekonstruovat. Rekonstrukci provedla Millicent Jick (muzeum v Bostnu) se svým týmem. Prošla všechny poznámky George A. Reisnera, náčrtky a fotky a roztřídila korálky z hrobu uložené v krabičkách. **Šaty složené ze 7 000 korálků staré 4500 let se tak podařilo zrekonstruovat**. Žena, která tyto šaty nosila, žila v době 4. dynastie za vlády faraona [Chufua](/faraoni-stare-rise/chufu.php). *„Domnívám se, že korálková síťovina je významným příspěvkem k výzkumu a restaurování egyptského textilu,“* komentovala Jick jedinečný objev a zrestaurování šatů z korálkové sítě z gízské hrobky, které jsou dnes ve sbírkách bostonského muzea. ![Šaty z hrobky neznámé ženy zrekonstruovány](/wp-content/uploads/reisner-egyptske-saty.png "Šaty z hrobky neznámé ženy zrekonstruovány") Zdroj: Dotyk.cz **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** George Reisner, Gíza, móda starověkého Egypta, móda ve starověkém Egyptě --- ### [Egypťané upravovali nástěnné malby](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/egyptane-upravovali-nastenne-malby.php) **Published:** 19 července, 2023 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Egyptologové z pařížské Sorbonny (tým kolem Philippa Martineze) a univerzity v belgickém Lutychu provedli analýzu egyptských nástěnných maleb. Analýza ukázala, že Egypťané upravovali nástěnné malby v různých detailech, které nejsou na první pohled vidět. Při zkoumání používali dvě nástěnné malby přímo v nekropoli ve starověkých Thébách. Egyptologové na místě prováděli různé chemické analýzy a zjistili, že obě malby byly ještě během starověkého období mírně upraveny. ## Nástěnné malby z Théb a jejich výzkum První malba představuje úředníka jménem Menna, který na nástěnné malbě drží ruce před svým tělem. Podle egyptologů tím pravděpodobně vzdává hold Usirovi. Chemická analýza ukázala, že malíři původně namalovali jednu ruku o něco níže. Poté ruku upravili a přiblížili jí druhé ruce. Na druhé malbě je faraon [Ramesse II.](/faraoni-nove-rise/ramesse2.php) Egyptologové zjistili, že malíři změnili některé šperky na faraonových rukou a hrudi. Nyní viditelné šperky odpovídají období 20. dynastie, ale v době Ramesse II. se nepoužívaly. Výzkum tedy potvrzuje, že Egypťané pravděpodobně upravovali nástěnné malby v drobných detailech často. Další malby v egyptských nekropolích se zkoumají už dlouhou řadu let. Malby se dříve zkoumaly v muzeích, protože na místě samém to nebylo možné. Moderní technologie to ale změnily. ![Egypťané upravovali nástěnné malby](/wp-content/uploads/nastenne-malby-zkoumani.jpg "Egypťané upravovali nástěnné malby") A: Viditelný obrázek. B: UV fluorescenční snímek. C a D: makrofotografie zobrazující barvu prvního obrazu. E: Studie MA-XRF na ploše 12,8 x 22,8 cm2, skenovaná s dobou prodlevy 0,33 s/pixel a velikostí kroku 1,0 mm. Zdroj: iRozhlas.cz **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Ramesse II., Théby --- ### [Oxymel – staroegyptský lék z medu a octa](https://www.starovekyegypt.net/egyptane-a-lekarstvi/oxymel-staroegyptsky-lek-z-medu-a-octa.php) **Published:** 13 srpna, 2023 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Starověcí Egypťané uměli využít všechno, co jim příroda nabízela a nejinak tomu bylo v [lékařství](/egyptane-a-lekarstvi/lekarstvi-starovekeho-egypta.php). Smícháním medu a octa vytvořili „zázračné léčivo“ zvané oxymel, který používali od léčby různých odřenin, proleženin až po popáleniny. Tato sladkokyselá léčba byla velmi účinná. Egypťané přišli na to, že kombinace octa (účinné složky kyseliny octové) a léčivého medu snižuje počet mikrobů v ráně výrazně urychluje hojení. Egypťané používali pravděpodobně octy z granátových jablek, které se i dnes jeví jako nejúčinnější. Obsahuje totiž velké množství vitamínů, železa, vápníku, fosforu a hořčíku. ## Oxymel (med a ocet) se vrací do medicíny Znovuobjevení oxymelu je nadějí i pro dnešní medicínu. Lékaři se stále častěji setkávají u svých pacientů s rezistencí na antibiotika. „Při zkoumání starověkých receptů jsme si všimli, že pro omývání nebo ošetřování ran a otoků se běžně používala právě kombinace těchto dvou ingrediencí. To nás inspirovalo k tomu, abychom se na ni zaměřili v naší analýze,“ říká Erin Connelly, výzkumná pracovnice na University of Warwick. ![Oxymel (med a ocet)](/wp-content/uploads/oxymel-med-ocet.jpg "Oxymel (med a ocet)") **Rubriky:** Egypťané a lékařství **Štítky:** život ve starověkém Egyptě --- ### [Rhindův matematický papyrus](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/rhinduv-matematicky-papyrus.php) **Published:** 30 července, 2023 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Nejznámějším souborem hádanek je bezpochyby egyptský Rhindův matematický papyrus. Tento papyrus opsal písař Ahmese. Jako podklad sloužil materiál z doby faraona [Amenemheta III.](/faraoni-stredni-rise/amenemhet3.php) (12. dynasti). **Rhindův matematický papyrus obsahuje 86 úloh týkajících se praktického života.** Papyrus má v úvodu poznámku písaře Ahmese: *„Předkládám metodu, jak pochopit význam věcí a odhalit nejasnosti.”* [Rhindův papyrus](https://www.youtube.com/watch?v=it1WVGJ0-kA&ab_channel=Geoglyphproject) například řeší, jak rozdělit obilí a další produkty mezi daný počet lidí či zvířat. Kolik bochníků chleba vyměnit za pivo nebo jak vypočítat obsah alkoholu. **Mezi významnou skupinu úloh patří geometrické příklady.** Zahrnují výpočty obsahů a objemů jak plošných, tak trojrozměrných těles. Tyto hádanky jsou spojené i s hledáním vztahů mezi délkou strany základny pyramidy a její výškou. Egyptoložka Hana Vymazalová z Českého egyptologického ústavu k tomu dodává: *„Odlišnosti v úlohách napovídají, že Rhindův papyrus byl sestavený z několika různých zdrojů. Lze tedy říct, že měl sloužit jako učebnice. Postupuje od základních algebraických výpočtů a zlomků až po soubor slovních úloh, které podle mě byly určené pokročilejším žákům, kteří už byli schopni zvolit pro řešení správnou metodu.”* ![Rhindův matematický papyrus](/wp-content/uploads/rhinduv-matematicky-papyrus.png "Rhindův matematický papyrus") **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Amenemhet III. --- ### [Šerdenové - od nepřátel k elitním vojákům](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/serdenove-v-egypte.php) **Published:** 27 srpna, 2023 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Šerdenové (resp. první zmínky o nich) se objevují v Egyptě koncem 2. tisíciletí př. n. l. O Šerdenech píše [Amenhotep III.](/faraoni-nove-rise/amenhotep3.php) na 300 Amarnských tabulkách správci Byblosu (dnešní Lybanon). Faraon v korespondenci uvádí nutnost vybudovat v deltě ochranu proti mořským národům. V tabulkách je ale také zmínka o tom, že Šerdenové sloužili v posádce v Byblosu. Že šlo skutečně o tento národ dokazuje až stéla v Tanisu, která pochází z doby vlády Ramesse II. Stéla uvádí, že jsou velkým nebezpečím pro Egypt a také to, že Ramesse II. porazil tento národ ve druhém roce své vlády. Ramesse II. byl velkým faraonem a válečníkem, který v prvních letech své vlády válčil v Sýrii, Palestině, Asii a Kanaánu. Ale právě porážka šerdenských pirátů se zdá být největším válečným úspěchem. Ramesse II. využil jejich vojenských dovedností a podrobené šerdenské bojovníky začlenil do své armády a stali se z nich obávaní válečníci ve službách Egypta. Na reliéfech jsou zobrazení jako žoldnéřské křídlo během významné a největší vozové bitvy u Kadeše. Vybraná skupina dokonce sloužila faraonovy jako jeho královská tělesná stráž a to nejen během bitvy, ale po celou dobu jeho vlády. ## Jak vypadali Šerdenové Šerdenové nosili přilbu s rohy, které vyrobili ze slonoviny, cínu nebo olova. Později – když se přidali k Egypťanům – se stal součástí přilby i kotouč, který měl představovat jejich oddanost slunečnímu bohu Ra. Ti bohatší nosili i kyrys, který byl vyroben z kožených nebo bronzových plátů. Ozbrojení byli kopím z jasanového dřeva, sekyrami a rovným mečem, který měl silný hřeben z mědi. Na svoji ochranu používali štíty s puklicemi a štít byl často lemován nebo jinak zdoben zlatem. O několik let později další nájezdy mořských národů, včetně Šerdenů, odrazil Ramesse III. Ten jim po porážce dovolil usadit se na egyptském území. ![Šerdenové](/wp-content/uploads/serednove.png "Šerdenové") Zdroj: National Geographic, Dotyk.cz **Rubriky:** Zajímavosti --- ### [Nové prostory v Sahureově pyramidě](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/nove-prostory-v-sahureove-pyramide.php) **Published:** 13 října, 2023 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Egyptsko-německá mise prováděla výzkum v Abúsíru v Sahureově pyramidě. Původním záměrem expedice bylo stabilizovat spodní konstrukci pyramidy, aby se předešlo jejímu možnému zřícení. Díky 3D laserovému skenování vědci odhalili nové prostory v Sahureově pyramidě. Tyto tajné komory se mohou stát klíčovým momentem v pochopení významu, jaký [Sahureova pyramida](/pyramidy-stare-rise/sahureova-pyramida.php) má. Nově objevené prostory jsou sice v havarijním stavu, ale pochopitelně zaujaly badatele i historiky. Laserové 3D skenování osvětlilo interiéry místností a odhalilo složitou síť prostor. Není bez zajímavosti, že stropy a podlahy těchto prostor nesou známky značného poškození, ale zbytky původních stěn naznačují jejich někdejší velkolepost. Archeologové doufají, že nově objevené prostory rozluští dlouholeté záhady obklopující Sahureovu pyramidu. Archeologové by také mohli díky novému objevu objasnit, jak starověcí Egypťané pyramidu postavili a co tyto tajné komory mohly obsahovat. ## Sahureova pyramida – inovace při stavbě - **Pyramidový komplex stavitelé uspořádali podle hlavní (východo-západní) osy** (hlavní osa tak sleduje dráhu slunce) - Na jádro pyramidy použili Egypťané horší materiál, obložení ale bylo opět z velmi kvalitního kamene - **Součástí zádušního chrámu se stala (do té doby oddělená) obětní síň**, která byla v zadní části chrámu přiléhající přímo k pyramidě - Zádušní chrám má nově také “praktické” části – příbytek strážce, postranní vstup - **Osvětlení zádušního chrámu, údolního chrámu i vzestupné cesty je zajištěno světlíky** ![Nové prostory v Sahureově pyramidě](/wp-content/uploads/sahureova-pyramida-nove-prostory.jpg "Nové prostory v Sahureově pyramidě") Nové prostory v Sahureově pyramidě **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Abúsír, Sahure, Sahureova pyramida --- ### [Hrobka písaře Džehutiemhata objevena českými egyptology](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/hrobka-pisare-dzehutiemhata-objevena-ceskymi-egyptology.php) **Published:** 14 listopadu, 2023 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Čeští egyptologové objevili novou hrobku v Abúsíru. Hrobka písaře Džehutiemhata (královský písař z [období perské nadvlády](/obdobi-upadku/faraoni-26-az-32-dynastie.php)) bez dochované nadzemní části, zůstala šachta a pohřební komora. Je to středně velká šachtová hrobka s pohřební komorou. Pohřební komora je 14 metrů pod povrchem a naštěstí ve velmi dobře zachovaném stavu. **Pohřební komora o délce 3,2 metru, šířce 2,6 metru a výšce 1,9 metru má na stěnách rituální a náboženské texty**. Severní vstupní stěnu pokrývá dlouhá sekvence zaříkání proti hadímu uštknutí z Textů pyramid. Jižní a západní stěnu pokrývá obětní rituál a rozsáhlý obětní seznam. Na stropě pohřební komory se nacházejí vyobrazení poutě slunečního boha Rea oblohou. Pohřební komoru postavili starověcí stavitelé z vápencových bloků, přístupná byla o něco dále ležící malou šachtou, kterou spojovala s pohřební komorou 3 metry dlouhá úzká chodba. Nadzemní část hrobky byla zničena již ve starověku (pravděpodobně se stavební materiál „hodil“ na jinou stavbu). **Archeologové zjistili, že tato hrobka písaře Džehutiemhata** (resp. šachta) **obsahuje vápencové bloky, které pocházejí z nadzemní části hrobky generála Menechibnekona.** K výzdobě hrobek říká ředitelka Českého egyptologického ústavu Renata Landgráfová: *„Zatímco vstup do nedaleké Menechibnekonovy pohřební komory chránili strážci bran 144. kapitoly Knihy mrtvých, v případě Džehutiemhata hrají tuto roli hadi z Textů pyramid.“* ![Hrobka písaře Džehutiemhata](/wp-content/uploads/hrobka-pisare-dzehutiemhata.jpg) Zdroj: Aktuálně a Blesk **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Abúsír, Prof. PhDr. Ladislav Bareš --- ### [Nejstarší pivovar na světě v Abydu](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/nejstarsi-pivovar-na-svete-stoji-v-abydu.php) **Published:** 30 ledna, 2024 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Abydos vydal tajemství – egyptští a američtí archeologové objevili dost možná nejstarší pivovar na světě. Jak uvedl Mustafa Vazíri, nejvyšší kancléř egyptské Rady pro starožitnosti, jeho stáří se datuje na cca 5 000 let. Pivovar postavili starověcí Egypťané v době, kdy zemi vládl faraon [Narmer](/faraoni-stare-rise/narmer.php). Matthew Adams z newyorské metropolitní univerzity uvedl, že [pivo](/egyptske-zemedelstvi/pivo-narodni-napoj-egyptanu.php) používali při královských pohřebních rituálech pro nejstarší egyptské krále. Pivovar byl rozdělen na 8 částí a každá z nich obsahovala čtyřicet hliněných nádob. Tyto nádoby používali Egypťané k ohřívání směsí obilí a vody. ## Abydos a památky na počest Usira Abydos je díky svým rozsáhlým hřbitovům a chrámům z nejstarších dob starověkého Egypta známý památkami na počest Usira, starověkého boha podsvětí a božstva odpovědného za souzení duší v posmrtném životě. Pohřebiště používaly královské rodiny v každém období rané egyptské historie, od pravěku až po dobu římskou. Abydos je tedy, zdá se, spojen nejen s Usirem, ale je tu také nejstarší pivovar na světě. Pivovar ale není jedinou stavbou, kterou v této oblasti můžeme vidět. **Mezi nejpozoruhodnější stavby v Abydu patří** [chrám Sethi I.](/architektura-nove-rise/chram-sethi1-v-abydu.php "Chrám Sethi I. v Abydu") (k němuž přiléhá kenotaf), který dokončil jeho syn Ramesse II. Královské hrobky byly ve městě budovány již od jeho založení. V roce 2014 odhalili archeologové severně od chrámu Sethi I. v oblasti Arabet Abydos kapli Mentuhotepa II., kterou tento faraon Střední říše nechal postavit k uctění boha Usira. ![Nejstarší pivovar na světě stojí v Abydu](/wp-content/uploads/pivovar-abydos.jpg "Nejstarší pivovar na světě stojí v Abydu") **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Abydos, Usir, zemědělství starověkého Egypta, život ve starověkém Egyptě --- ### [Egyptská modř – první umělý pigment na světě](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/egyptska-modr-prvni-umely-pigment.php) **Published:** 10 února, 2024 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Před téměř 5 000 lety vznikl první umělý pigment na světě – egyptská modř. Je důkazem toho, jak byli Egypťané vynalézaví. A navíc – dnes najde uplatnění i tam, kde moderní postupy zatím selhávají. Egyptská modř byla důležitá – používala se ke zdobení sošek, keramických nádob a zejména k výzdobě hrobek. Dnes může pomoci ve forenzní vědě. ## Modrá barva byla posvátná **Modrá byla v Egyptě posvátná barva**. Byla to barva nebes, barva plodnosti, tvořivosti. Chtěli tuto barvu využívat v umění, ale jak ji vyrobit? V přírodě se totiž nevyskytuje. Písek, meď a vápenec jsou běžné látky, kterých bylo v Egyptě dostatek. **Ze směsi písku, mědi a vápence udělali koule, které v peci a zahřáli na 1000°**. To, co vzniklo rozdrtili a tak vznikl první umělý pigment na světě. Chemicky se jedná o složitý křemičitan pronikavě modré barvy. Tato barva byla velmi ceněná v celém starověkém světě – ale zájem o ní je i dnes, ovšem z úplně jiných důvodů. ## Egyptská modř a její skryté vlastnosti Před staletími byly reliéfy v [hrobkách v Údolí králů](/udoli-kralu) pokryty egyptskou modří. Barva sice na první pohled zvětrala, ale při použití infračervené kamery a správného světla se znovu objevuje. Díky moderní technice je tak znovu vidět. **Díky jejím vlastnostem se nabízí využití egyptské modři v kriminalistice**. Prášek, který používají dnešní forenzní technici na některých površích nefunguje. Vyzkoušeli tedy egyptskou modř a výsledky jsou překvapující. Prášek na otisky prstů se vyrábí z rostlinné pryskyřice nebo sazí, ale na některých typech povrchu nefunguje. Bankovky z moderních polymerů nebo členité povrchy jsou často problém. Egyptská modř tam ale uspěla na výbornou. Uspěla také na nápojových obalech, strukturovaných dlaždicích nebo skle. Zdá se, že starověká technologie výroby egyptské modři najde uplatnění i dnes. ![Egyptská modř](/wp-content/uploads/egyptska-modr.jpg) Egyptská modř **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** egyptská modř --- ### [Chrám Osirion v Abydu - unikátní stavba](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/chram-osirion-v-abydu-unikatni-stavba.php) **Published:** 25 listopadu, 2023 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Chrám Osirion v Abydu je unikátní stavbou, kterou Egypťané postavili v zadní části [zádušního chrámu Setiho I.](/architektura-nove-rise/chram-sethi1-v-abydu.php) V současnosti je chrám pro návštěvníky uzavřen. To znemožňuje prohlídku pohřebních textů, ale Osirion si můžeme prohlédnout. Tím místem je zadní část zádušního chrámu Seti I. Z této části je dobrý výhled na kenotaf a jeho okolní vody. Unikátnost tohoto chrámu je v tom, že napodobuje ostrov obklopený vodou. K chrámu vede hráz přes velký obdélníkový bazén, který byl pravděpodobně během používání chrámu plný vody. K hlavní stavbě chrámu s hrobkou vede 128 m dlouhá podzemní chodba. Egyptologové předpokládají, že architekti chrámu zvolili stejnou strukturu jako v hrobkách v Údolí králů. Uprostřed „pohřební komory“ umístili stavitelé falešný sarkofág. Zajímavostí je 10 sloupů z růžové žuly, z nichž některé váží až 100 tun a byly dopraveny na místo z Asuánu. Na vnitřní straně jednoho z monolitů zobrazil starověký malíř některé symboly Květu života. Květ života je jedním z nejdůležitějších symbolů posvátné geometrie. Staří Egypťané velkou část své architektury a umění založili na zvláštních proporcích, které považovali za posvátné. ## Objevení Osirionu Chrám Osirion v Abydu objevili archeologové Flinders Petrie a Margaret Murray v letech 1902–03. Petrie byl anglický egyptolog a průkopník systematické metodologie v archeologii a uchovávání artefaktů. Margaret Alice Murray byla anglo-indická egyptoložka a první lektorka archeologie ve Spojeném království. Podle článku v časopise The Archaeologist měla ostrovní konstrukce chrámu Osireion pravděpodobně symbolizovat mýtický ostrov Aaru, který byl považovaný za posmrtný cíl duší blahoslavených zemřelých. „*Chrám Osireion byl navržený tak, aby představoval ostrov Aaru, o němž se věřilo, že je místem podobným ráji, kde budou v posmrtném životě pobývat duše spravedlivých zemřelých,“* říká egyptoložka, doktorka **Emily Jonesová**. ![Chrám Osirion v Abydu](/wp-content/uploads/osirion-abydos-01.jpg "Chrám Osirion v Abydu") Zdroj: The Archaeologist **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Abydos, chrám Sethi I., Sethi I., Usir, zádušní chrámy --- ### [Hrobka královny Merneit v Abydu](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/hrobka-kralovny-merneit-v-abydu.php) **Published:** 15 února, 2024 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Na nekropoli v Abydu archeologové objevili hrobku významné ženy v historii Egypta – královny Merneit. Hrobka královny Merneit v Abydu ukrývala spoustu úžasných pokladů. **Komplex královny obsahoval mimo jiné hrobky 41 dvořanů a služebníků**. Historiky však nezaujal počet hrobek, ale spíše jejich překvapivý obsah. Jedná se například o dobře zachovalé nádoby na víno, z nichž některé byly stále zapečetěny. Nádoby obsahovaly zbytky 5000 let starého vína a vypovídají nejen o bohatství královny, ale také o její zálibě v požitkářství. ## Merneit – první faraonka Egypta **Merneit žila v období 1. dynastie – byla dcerou faraona Džera,** který byl vnukem sjednotitele Egypta [Narmera](/archaicke-obdobi/narmer-a-prvni-dynastie-faraonu.php). Džer (rodným jménem Itit) byl prvním faraonem, u kterého známe jméno Zlatý hor (Ni-nebu). Po smrti jeho syna Wadžiho se na scénu dostává jeho dcera Merneit. Archeologové se dlouho nemohli shodnout na tom, zda byla královnou regentkou nebo plnoprávnou vládkyní. Jean-Pierre Pätznick (francouzský egyptolog) ale v roce 2015 přišel s prohlášením, že Merneit byla první ženskou panovnicí v dějinách Egypta. Hrobka královny Merneit je archeologickým pokladem, díky kterému můžeme odhalovat skrytá tajemství první dynastie starověkého Egypta. Na vykopávkách hrobky královny se podílely: - egyptské ministerstvo cestovního ruchu a starožitností - Německý archeologický ústav v Káhiře - Vídeňská univerzita - Vídeňská technická univerzita v Rakousku - Univerzita v Lundu ve Švédsku ![Hrobka královny Merneit v Abydu](/wp-content/uploads/hrobka-kralovny-merneit.jpg "Hrobka královny Merneit v Abydu") Zdroj: Poznatsvet.cz **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Abydos, mastaba, mastaby --- ### [Hor-Aha - nástupce sjednotitele Narmera](https://www.starovekyegypt.net/prvni-a-druha-dynastie/hor-aha.php) **Published:** 9 března, 2024 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Hor-Aha (Aha) byl králem celého Egypta, ale je možné, že mu nepodléhal celý Dolní Egypt. Podle dostupných dokladů dokázal území Egypta chránit před Libyjci a na jihu svedl několik bitev s Núbijci. Díky úspěchům v těchto bitvách posunul jižní hranici Egypta až k prvnímu kataraktu. **Za své sídelní město si, stejně jako Narmer, zvolil Cenej** v Horním Egyptě. V Saji nechal vybudovat chrám zasvěcený bohyni Neit. Stejně jako [Narmer](/prvni-a-druha-dynastie/narmer.php) si nechal postavit dvě hrobky – hrobka v Abydu je pravděpodobně jen symbolická. **Ze všech symbolických hrobek v západní části Abydu je jeho hrobka největší** – pohřební komora má rozměry 11,5 x 9,5 metru. Skutečná hrobka se nachází v Sakkáře. Podzemní část hrobky vysekali Egypťané do skály a tvoří ji pět místností. ![Faraon Hor-Aha](/wp-content/uploads/faraon-aha.png "Faraon Hor-Aha") **Rubriky:** První a druhá dynastie **Štítky:** Abydos, egyptští faraoni, mastaba, mastaby --- ### [Faraon Džer a jeho místo v dějinách](https://www.starovekyegypt.net/prvni-a-druha-dynastie/dzer.php) **Published:** 10 března, 2024 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Džer byl faraon 1. dynastie a je to první faraon, u kterého je doloženo jméno „Zlatý hor“. Džer (Itit) se ujal vlády po smrti [Hor-Aha](/prvni-a-druha-dynastie/hor-aha.php) (pravděpodobně svého otce). Během své vlády svedl několik bitev s Libyjci. Na jihu pak po bojích s Núbijci postoupil k druhému nilskému kataraktu. ## Džer a jeho hrobky Jako většina panovníků 1. dynastie si i Džer možná nechal postavit dvě hrobky. Jednu hrobku si nechal postavit v Abydu. Nadzemní část hrobky měla rozměry 22 x 20 metrů. V okolí hrobky objevili archeologové 338 hrobů umístěných po všech čtyřech stranách. Archeologové zjistili, že šlo o hroby služebnictva. Nemůžeme ale bezpečně říci, zda byli pohřbeni současně s faraonem a nebo jestli zemřeli přirozenou smrtí. V období Střední říše Egypťané Džerovu hrobku upravili a uctívali ji jako místo odpočinku boha Usira. Jeho hrobka je také nejstarší hrobkou, ve které archeologové objevili serdab. Druhá hrobka se nachází v Sakkáře a její nadzemní část má rozměry 41 x 15 metrů. Nadzemní část tvořilo 29 místností, v podzemí pak bylo 6 místností a pohřební komora. ![Nekropole v Abydu - hrobky 1. dynastie (Džer a jeho hrobka označena O)](/wp-content/uploads/dzer-nekropole-abydos.png "Nekropole v Abydu - hrobky 1. dynastie (Džer a jeho hrobka označena O)") B17, B18-Narmer; B19-Aha; O-Džer; Z-Djet **Rubriky:** První a druhá dynastie **Štítky:** Abydos, egyptští faraoni, mastaba, mastaby --- ### [Rakovina zabíjela už v Egyptě](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/rakovina-zabijela-uz-v-egypte.php) **Published:** 18 února, 2024 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Zdá se to možná neuvěřitelné, ale rakovina zabíjela už v Egyptě. Průměrná délka života ve starověkém Egyptě byla krátká – u mužů to bylo kolem 34 let, u žen pak kolem 30 let. V roce 2017 pracoval tým španělských egyptologů v lokalitě Qubbet el-Hawa (nedaleko Asuánu). Egypťané zde pohřbívali vysoké představitele nejjižnějšího nomu Egypta. Archeologové zkoumali několik mumií, protože je zajímal vývoj procesu mumifikace v jednotlivých oblastech v běhu času. Jedná se o mumie z období Střední říše – z období vlády 12. dynastie. Vědci museli mumie dříve rozbalovat. Dnes mumie podstoupili CT snímkování. ## Rakovina odhalena díky mumii ženy ze Střední říše Jednu mumií tvoří prakticky jen kosti, což umožnilo archeologům podívat se na mumie blíž. Mumie, která prošla zkoumáním patřila ženě, která zemřela ve věku 35 – 40 let. Při zkoumání mumie se objevili na kostech malé otvory. Při porovnání s moderními lékařskými záznamy dospěli archeologové k nečekanému závěru. Jedná se o stopy rakoviny. [Rakovina](/egyptane-a-lekarstvi/lekarstvi-starovekeho-egypta.php) ale napadá měkké tkáně – tak jak se mohly její stopy objevit na kostech? Navíc se ukázalo, že s touto nemocí žila nejméně rok. Ukázalo se, že jediný typ metastází, který napadá kosti a umožnil ženě žít ještě nejméně rok je rakovina prsu. V Qubbet el-Hawa tak byl objeven první důkaz rakoviny prsu ve starověkém Egyptě, ale jde současně o nejstarší důkaz rakoviny prsu na světě. ![Rakovina ve starověkém Egyptě](/wp-content/uploads/rakovina.jpg) Rakovina ve starověkém Egyptě **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** královna Hatšepsut, rakovina --- ### [Pyramida v Síle, možná nejstarší pravá pyramida](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/pyramida-v-sile-je-mozna-nejstarsi-prava-pyramida.php) **Published:** 7 března, 2024 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Nenápadné torzo pyramidy uprostřed pouště ve Fajjúmské oáze může být první pravá pyramida, kterou Egypťané kdy postavili. Tím torzem je pyramida v Síle a jejím stavitelem byl faraon [Snofru](/faraoni-stare-rise/snofru.php) – první faraon 4. dynastie. Americký archeolog Kerry Muhlestein prováděl výzkum této pyramidy. Při pohledu na zbytky pyramidy je zřejmé, že dělníci postavili pyramidu jako stupňovitou, ale později ji upravili na první pravou pyramidu. **V roce 1988 našli u pyramidy v Síle kousek vápence, na kterém je nákres pyramidy**. Není to ale stupňovitá pyramida, ale pravá pyramida. Předchozí výzkumy na této lokalitě objevili svatyni a chodbu na východní straně. To je prvek, který se nenachází u stupňovitých pyramid, ale pouze u pravých pyramid postavených v pozdější době. Téměř všechny pravé pyramidy mají úhel sklonu stěn mezi 51° a 53°. Proto se Kerry Muhlestein rozhodl najít roh pyramidy ve skalním podloží. Egypťané vytvářeli „zářez“ do skalního podloží, aby bloky zůstaly pevně na svém místě. Tak bude možné určit základnu pyramidy. Díky 3D skenování se pokusil zjistit i původní výšku pyramidy. Po nalezení rohů pyramidy mohl konstatovat, že **pyramida měla základnu 33,5 x 33,5 metru**. Díky výsledku 3D skenování Muhlestein zjistil, že Egypťané postavili pyramidu 24 metrů vysokou se sklonem stěn těsně pod 52°. Jádro pyramidy v Síle tvořily 4 stupně, které byly obloženy bílým vápencem a upraveno na pravou pyramidu. ![Pyramida v Síle](/wp-content/uploads/pyramida-v-sile.jpg "Pyramida v Síle") Pyramida v Síle **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Snofru --- ### [Narmer – sjednotitel starověkého Egypta](https://www.starovekyegypt.net/prvni-a-druha-dynastie/narmer.php) **Published:** 9 března, 2024 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Narmer se také pokládá za zakladatele první dynastie egyptských králů**, jichž známe celkem sedm nebo osm. Jeho existence je doložena několika prameny – mimo jiné známou narmerovou paletou, která byla objevena v [Nechenu (Hierakonpoli)](/mesta-starovekeho-egypta/nechen-hierakonpolis.php). Právě z Nechenu (Hierakonpole) se vydal na sever, kde svedl bitvu s vojskem Dolního Egypta. Bitvu vyhrál a stal se tak prvním vládcem, který sjednotil Egypt. Důkaz o tomto vítězství přináší Narmerova paleta. Na levé straně palety má Narmer na hlavě bílou korunu Horního Egypta. Před sebou má květ šáchoru, představující Dolní Egypt. Na druhé straně palety má Narmer na hlavě korunu Dolního Egypta (po vítězné bitvě). ## Narmer do Abydosu Egypťané za vlády Narmera postavili v Abydu [možná nejstarší pivovar](/zajimavosti/nejstarsi-pivovar-na-svete-stoji-v-abydu.php). V Abydu objevili archeologové také narmerovu hrobku, kterou Egypťané obložili nepálenými cihlami. Půdorys má rozměry 11 x 9,4 metru. Nadzemní část hrobky už neexistuje. Severně od chrámového komplexu v Karnaku, kde se nacházela Nakáda, objevili archeologové hrobku jeho manželky, královny Neithotepy. Někteří egyptologové přišli také s myšlenkou, že hrobka v Abydu je pouze symbolická a že jeho skutečnou hrobku je třeba ještě najít. Podobný postoj mají také k dalším hrobkám faraonů 1. dynastie, které se v této lokalitě objevili. Někteří faraoni si pravděpodobně nechali postavit dvě hrobky, jako například [Džer](/prvni-a-druha-dynastie/dzer.php), jehož hrobka se objevila jak v Abydu, tak v Sakkáře. ![Narmerova paleta - na jedné straně je vyobrazen sám Narmer](/wp-content/uploads/narmerova-paleta.png "Narmerova paleta - na jedné straně je vyobrazen sám Narmer") Narmerova paleta **Rubriky:** První a druhá dynastie **Štítky:** egyptští faraoni --- ### [Wadži (Džet) - faraon 1. dynastie a otec Dena](https://www.starovekyegypt.net/prvni-a-druha-dynastie/wadzi.php) **Published:** 10 března, 2024 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Wadži (Džet) nastoupil na trůn po smrti [Džera](/prvni-a-druha-dynastie/dzer.php), který byl pravděpodobně jeho otcem. Jeho existenci dokazuje řada nápisů, některé z nich se objevily i v Arabské poušti. **Wadži se během své vlády dostal určitě až k Rudému moři**, poté dokonce až na Sinajský poloostrov. Tam se zmocnil měděných a tyrkysových dolů. Některé nápisy z doby jeho vlády dokazují, že Egypt postihl velký hlad. ## Wadži a jeho hrobky Tak jako všichni panovníci 1. dynastie si také Wadži nechal postavit dvě hrobky. **Symbolická hrobka se nachází v Abydu**. Stejně jako kolem hrobky Džera i zde se podařilo archeologům objevit 338 hrobů pro služebnictvo. **Jeho skutečná hrobka se ale nachází u Sakkáry**. Tuto hrobku postavili Egypťané z nepálených cihel a měla rozměry 56,5 x 25,5 metru. Do nadzemní části umístili Egypťané 45 místností. Jejich strop postavili z trámů, které byly intarzovány zlatem. Stejně byla postavena také pohřební komora. ![Wadžiho stéla](/wp-content/uploads/wadziho-stela.png "Wadžiho stéla") **Rubriky:** První a druhá dynastie **Štítky:** Abydos, egyptští faraoni, mastaba, mastaby --- ### [Qubbet el-Hawa - nekropole šlechticů a kněží u Asuánu](https://www.starovekyegypt.net/egyptske-nekropole/qubbet-el-hawa-nekropole-slechticu-a-knezi.php) **Published:** 14 března, 2024 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Na západním břehu Nilu se nachází Qubbet el-Hawa (Kubbit el-Hawa) – nekropole šlechticů a kněží staré a střední říše. Nejstarší pohřeb je datovaný do vlády 4. dynastie, ale nekropole se používala pravděpodobně až do římské nadvlády. ## Qubbet el-Hawa – hrobky Staré říše Z [období Staré říše](/faraoni-stare-rise/obdobi-stare-rise.php) se tu nachází například hrobka Sabniho. **Sabni byl** staroegyptský úředník Staré říše za faraona Pepi II . Byl **vedoucím expedice, kterou vyslal Pepi II. do Núbie**. Hrobka se skládá ze dvou částí – nadzemní část tvoří zdobená pohřební kaple pro kult zesnulého. Pod ní vysekali Egypťané pět šachet s komorami pro pohřeb Sabniho a příslušníků jeho rodiny. Z nápisu na hrobce se dozvídáme, že v Núbii objevil tělo svého otce jménem Mekhu, který zemřel při předchozí výpravě. Z období staré říše je zde také **hrobka Sobekhotepa**, který byl nosič pečeti v období 5. dynastie. Dalším zde pohřbeným je Ishemai, který byl majitelem titulů „jediný přítel“ nebo „lektor velekněze“. Také jeho hrobka je zdobená malovanými reliéfy. **Z období vlády faraona Pepi II. je tu také hrobka nomarchy Hekaiba** (vládce 1. nomu Horního Egypta). Narodil se jako Pepinakht, ale jeho schopnosti mu vynesly přezdívku Hekaib (Ten, který ovládá své srdce). Byl také důstojníkem, který byl zodpovědný za výpravy do Núbie. ## Hrobky kněží ze Střední říše **Z období střední říše objevili** **archeologové** v Qubbet el-Hawa (Kubbit el-Hawa) **hrobku Sarenputa I. (QH36)**. Sarenput byl nomarchou 1. nomu Horního Egypta za vlády [Senusreta I.](/faraoni-stredni-rise/senusret1.php) ale také dozorcem kněží bohyně Satet. Jeho hrobku vyzdobili řemeslníci hlubokým reliéfem a velmi pěkně vymalovali. Hrobka tvoří tři místnosti, které spojují chodby. V poslední místnosti je výklenek, ve kterém byla kdysi umístěna socha majitele. Dalším nomarchou, kterého objevili archeologové na této nekropoli, je Sarenput II. (QH31). Synovec Sarenputa I. měl vzestupnou kariéru a od 4. roku vlády Senusreta II. do 8. roku vlády Senusreta III. Jeho hrobka je největší a nejkrásnější z celé nekropole. ![Qubbet el-Hawa (Kubbit el-Hawa)](/wp-content/uploads/qubbet-el-hawa.jpg ""Qubbet") **Rubriky:** Egyptské nekropole **Štítky:** architektura starověkého Egypta, Sarenput --- ### [Vůně věčnosti - jaké látky Egypťané používali při balzamování](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/vune-vecnosti-pouzivane-pri-balzamovani.php) **Published:** 3 dubna, 2024 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Pro uchovávání zesnulých se ve starověkém Egyptě používala [mumifikace](/balzamovani/mumifikace-pohrbivani-v-egypte.php). Proces mumifikace se postupně zdokonaloval a svého vrcholu dosáhla v období Nové říše. Přesto existuje jen málo písemných pramenů, které by se zabývaly právě mumifikací. Vůně věčnosti používané při balzamování často pocházeli z exotických míst mimo Egypt. Díky moderním metodám vědci odhalili jednotlivé látky ve zbytcích balzámu v kdysi uzavřených kanopách, ve kterých byly uloženy mumifikované orgány egyptské chůvy Senetnay. **„Vůně věčnosti“**, jak ji výzkumníci nazvali, **představuje další krůček při odkrývání tajů spojených s mumifikací**. *„Vůně představuje více než aroma mumifikačního procesu. Ztělesňuje bohatý kulturní, historický a duchovní význam staroegyptských pohřebních zvyků,“* říká archeoložka Barbara Huberová z Institutu Maxe Plancka pro antropologii. ## **Balzámy šité na míru** Senetnay byla chůva faraona [Amenhotepa II.](/faraoni-nove-rise/amenhotep2.php) a její významné postavení je patrné z její přítomnosti v královské hrobce v Údolí králů. Důkazem jsou ale také složité balzámy, které uchovávaly její orgány ve čtyřech samostatných nádobách. Huberová se svými spolupracovníky použila kombinaci plynové chromatografie a hmotnostní spektrometrie ke zkoumání šesti vzorků balzámu ze dvou kanop. Do těchto kanop uložili Egypťané kdysi mumifikované plíce a játra chůvy Senetnay. Ačkoliv z orgánů zůstaly jen torza, stačilo to vědcům k tomu, aby původní obsah rekonstruovali. Výsledkem je, že v nádobě byly použity složitější balzámy, než které se používaly na jiných mumiích v téže době. Včelí vosk, rostlinné oleje, bohaté živočišné tuky, přirozeně se vyskytující bitumen a pryskyřice pocházející z jehličnatých stromů jsou podle Huberové a členů jejího týmu tajemstvím dobře zachovalé mumie. **Aromatickým zpestřením je pak nález kumarinu**, sloučeniny z rostlinných zdrojů, která dodává směsi vůni podobnou vanilce. *„Předchozí analýzy naznačují, že staroegyptské mumifikační balzámy obsahovaly před třetím mezidobím (kolem roku 1000 před naším letopočtem) omezenou škálu složek, které se postupem času stávaly složitějšími,“* píší výzkumníci ve studii. Vědecký tým také zjistil, že v každé sklenici s orgány šlechtičny jsou různé poměry ingrediencí. A sklenice, ve které byly plíce, obsahovala dvě složky, které se v ostatních nenacházely. Tyto variace naznačují, že lektvar byl šitý na míru jednotlivým orgánům. Nemálo ingrediencí Egypťané přiváželi z exotických míst daleko od Egypta. Jednou z unikátních látek, která působí blahodárně na plíce, je **larixol z pryskyřice modřínů**. Další vonnou pryskyřicí je **dammar z dipterokarpových stromů** vyskytujících se v Indii a jihovýchodní Asii. Používala se také **pryskyřice z pistácie**, pocházející ze západního pobřeží Středozemního moře. *„Tyto složité a rozmanité ingredience, jedinečné pro toto rané období, nabízejí nové poznatky o sofistikovaných mumifikačních metodách a dalekosáhlých obchodních cestách Egypta,“* upozorňuje egyptolog Christian Loeben z Muzea Augusta Kestnera v Hannoveru. ![Vůně věčnosti používané při balzamování](/wp-content/uploads/balzamy-mumifikace.jpg "Vůně věčnosti používané při balzamování") **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Amenhotep II. --- ### [Setibhor - mocná královna 5. dynastie a její výjimečná pyramida](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-stare-rise/setibhor-mocna-kralovna-5-dynastie.php) **Published:** 11 dubna, 2024 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Královna Setibhor byla mocnou královnou na konci 5. dynastie. Její pyramida se nachází v bezprostřední blízkosti pyramidy Džedkare Isesiho. Obě pyramidy zkoumali členové egyptské expedice v padesátých letech 20. století, průzkum proběhl ale jen částečně. V roce 2019 čeští egyptologové Mohamed Megahed a Hana Vymazalová [odhalili jméno majitelky pyramidy](/zajimavosti/pyramidovy-komplex-kralovny-setibhor-objevili-cesti-egyptologove.php), která se nacházela vedle pyramidy Džedkare Isesiho. Díky nápisu na žulovém sloupu se jim podařilo odhalit jméno královny Setibhor a její tituly: - *ta, která vidí Hora a Sutecha* (*mȝȝ.t-hrw-stẖ*) - *paní žezla hetes* (*wr.t-ḥts*) - *velmi chválená* (*wr.t ḥz.t*) - *králova manželka, jeho milovaná* (*ḥm.t nswt mr.t=f*) Její pyramida byla po dokončení 33 metrů vysoká. Egypťané ji obložili bílým vápencem z Tury. Je největší pyramidou, jaká byla kdy postavena pro královnu staré říše. V zádušním chrámu a portiku použili Egypťané zvláštní druh žuly, který používali jen pro stavby faraonů. Zápis jména Setibhor, kdy slovo „hor“ není tvořeno sokolem, ale jednotlivými symboly, dokazuje, že Setibhor nikdy nevládla jako faraon. ## Průběh vykopávek u pyramidy Setibhor Její zádušní chrám vykopal v 50. letech 20. století egyptský archeolog [Ahmed Fakhry](https://en.wikipedia.org/wiki/Ahmed_Fakhry) za pomoci amerického egyptologa Klause Baera. Na jaře roku 2020 byla provedena sondáž mezi severní stěnou pohřebního chrámu faraona Džedkare Isesiho a jižní částí chrámu královny Setibhor. Sondáž byla provedena bezprostředně jižně od portiku královnina chrámu, kde byl v roce 2018 zdokumentován shluk kamenů. Práce zasahovaly do hloubky cca 1,5 m pod úroveň dlažby chrámu a pokračovaly několik metrů jižně od portiku. Sutiny z této oblasti tvořily kusy vápence a odštěpky s malým množstvím žlutého písku v horní části, který se postupně zvětšoval v nižších úrovních a směrem k jižní části sondáže. Během těchto prací bylo odkryto několik bloků bílého vápence a červené žuly v oblasti spolu s několika menšími úlomky, které zřejmě patřily do sondáže. královnina pomníku. Vzhledem k jejich umístění tyto bloky a fragmenty pravděpodobně pocházejí ze stěn a střešní krytiny portiku. Pak ale průzkum přerušila pandemie COVID-19. ![Pyramida královny Setibhor](/wp-content/uploads/pyramida-kralovny-setibhor.png "Pyramida královny Setibhor") Plán komplexu královny Setibhor: (1) Nádvoří s kolonádou; (2) Kaple se sochou a pěti výklenky; (3) Čtvercová předsíň; (4) Komory; (5) Obětní sál; (6) Satelitní pyramida; (7) Hlavní pyramida. **Rubriky:** Faraoni Staré říše **Štítky:** Džedkare Isesi, egyptští faraoni, Hana Vymazalová, Mohamed Megahed --- ### [Zkoumání mumie Sekenenre Taa - co odhalila moderní věda](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/zkoumani-mumie-sekenenre-taa.php) **Published:** 18 dubna, 2024 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Zkoumání mumie Sekenenre Taa prováděli odborníci za použití počítačové tomografie. Měla nám přinést odpovědi na to, jak tento faraon vlastně zemřel. Faraonovu mumii objevili roku 1881 Heinrich Brugsch a [Gaston Maspeo](/egyptologove/gaston-maspero.php) v Dér el-Bahrí. Ukázalo se, že mumie má vážné zranění na čele a zřejmé bylo také proseknutí krku sečno zbraní (sekerou nebo mečem). Historici tedy od samého začátku spekulovali o tom, že Sekenenre Tao padl v bitvě s Hyksósy. Začátkem května 2019 proběhlo zkoumání mumie Sekenenre Taa pomocí CT snímkování. Tým vedený Saharem Saleemem, profesorem radiologie na Káhirské univerzitě, úzce spolupracoval se Zahi Hawassem, který získaná fakta dokázal zařadit do dobového kontextu. ## Zkoumání mumie Sekenenre Taa počítačovou tomografií Počítačová tomografie ukázala, že mumie je ve velmi špatném stavu. **Hlava už není spojena s tělem, mnoho obratlů a žeber je uvolněných.** Na kostech zbývá jen velmi málo měkkých tkání nebo svalů. Antropologové také zjistili, že mu v době smrti bylo kolem 40 let. Ukázalo se také, že **tělo se rozkládalo už v době mumifikace**. Balzamovači se pokusili faraonova poranění „zakamuflovat“ – zřejmě proto, aby brutální zranění nevypadala tak nápadně. To všechno jsou podle autorů studie velmi přesvědčivé důkazy, že vládce Horního Egypta nezemřel ve svém paláci, ale někde na bojišti nebo na útěku z boje. To by podporovalo myšlenku, že Sekenenre Tao zemřel v bitvě s Hyksósy nebo zraněním podlehl při ústupu. ### Vážná zranění v obličeji, ale žádné zlomeniny Na těle Sekenenreho nebyly objevené žádné zlomeniny, ale skeny odhalily rány na jeho hlavě a zejména obličeji. **Velká rána na čele byla způsobena egyptskou sekerou**, rána v obličeji pak hyksóskou sekerou. Obě sekery se liší tvarem ostří a při srovnání dobových zbraní došli odborníci k tomu, že byly použity právě tyto zbraně. Zranění i směr rány naznačuje, že útočník zasadil smrtící ránu, když byl nad faraonem. Odborníci se domnívali, že vrazi zabili faraona ve spánku a proto se nebránil. Jenže ruce prozradili později něco jiného – faraon byl zajat, spoután a obřadně zabit Hyksósy. **Rána hyksóskou sekyrou úder zasáhl lícní kost, nos a oční důlek**. Faraon při této ráně pravděpodobně přišel o oko. Cílem útočníka bylo totiž zohavení obličeje faraona. Zachování těla a hlavy v neporušeném stavu bylo potřeba proto, aby duše v posmrtném životě našla správné tělo. **Smrtelný úder mu zasadili kopím v podobě bodné rány pod levým uchem, která zasahuje až do spodiny lebeční.** ### Ruce jako důkaz kruté smrti v křeči Že faraon umíral v krutých bolestech dokazují ruce jeho mumie. Ty totiž byly ve smrtelné křeči, která podle autorů *„typicky postihuje ruce a končetiny jedinců, kteří byli vystaveni násilné smrti*“. Ale nakonec to byly právě ruce, které daly odpověď na to, jak faraon zemřel. Křeč zkroutila zápěstí faraona značně svérázným způsobem. To se může stát zejména tehdy, pokud **byly ruce v době smrti svázány k sobě a pravděpodobně za tělem**. Pokud by faraon padl v boji, měl by téměř jistě další rány na rukách, které tam ale nejsou. Poprava se odehrála pravděpodobně na bojišti a faraon zůstal dlouho ležet na levém boku. Jeho tělo Egypťané odvezli až poté, co Hyksósové odtáhli a proto byl výsledek ![Zkoumání mumie Sekenenre Taa - lebka faraona](/wp-content/uploads/sekenenre-tao-lebka.jpg "Zkoumání mumie Sekenenre Taa - lebka faraona - Starověký Egypt") Zkoumání mumie Sekenenre Taa – lebka faraona Zdroj: Česká televize **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Heinrich Brugsch, Hyksósové, Sekenenre Tao, Zahi Hawass --- ### [Střety Chetitů s Egyptem - příčiny, průběh a důsledky](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-nove-rise/strety-chetitu-s-egyptem.php) **Published:** 2 května, 2024 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Střety Chetitů s Egyptem se datují do vlády** [Thutmose III.](/faraoni-nove-rise/thutmose3.php "Thutmose III.") a s přibývajícím časem pokračovali za vlád Thutmose IV., Amenhotepa IV., Tutanchamona a [Ramesse II.](/faraoni-nove-rise/ramesse2.php "Ramesse II.") se napětí stupňovalo. **K přímému střetu ale nedošlo** a to jak z politických tak vojenských důvodů. Válka se zdála být na spadnutí i proto, že oba státy měly zájem o stejné území. Jejich spory se nakonec omezily na krátké konflikty a pokusy o invaze. ### Thutmose III. a Chetité Thutmose III. se rozhodl, že zaútočí na Mitanni a tak potlačí vzrůstající vliv Asiatů. Potřeboval na to celkem sedmnáct tažení, ale způsobil v oblasti spoušť a vyvolal takové znepokojení, že babylonské, aššurské a chetitské kmeny mu raději začaly odvádět tributy v naději, že si tak kupují několik let klidu. Jeden rok faraon systematicky potlačoval jakýkoliv pokus o vzpouru v Mitanni. O osm let později už Egypt kontroloval rozsáhlé území a jeho expanzi ukončilo až dobytí tří měst v okolí Kadeše, tradiční kolébky vzpour asijských vládců. Nakonec tedy v oblasti zavládla relativní politická rovnováha. ### Thutmose IV. a Chetité Za vlády Thutmose IV. se ale mezinárodní vztahy opět zhoršily. **Království Mitanni** tehdy překvapivě **uzavřelo spojenectví s Egyptem v obavách před Chetity**, kteří začali ohrožovat mitannské hranice. Po první smlouvě o výměně dobytých území (Egypt získal Palestinu a vrátil Mitanncům severní Sýrii) dokonce **Thutmose IV. požádal o ruku dceru mitannského krále**. Pro Chetity bylo toto spojenectví tak nečekané, že se nakonec raději vzdali válečnických sklonů v této oblasti. Mimo jiné i proto, že v té době bojovali s obyvateli Anatolie, kteří se snažili vniknout na jejich území ze severu. ### Amenhotep IV. a Chetité Za vlády Amenhotepa IV. – Achnatona se ale hrozba války znovu objevila. Vládce Amorejců (národ, který sídlil na území dnešního Libanonu) se připojil k Chetitům, neboť doufal, že se mu tak podaří vymanit se z egyptského jha. **Nový chetitský panovník Šuppiluliuma zpacifikoval Anatolii a zaútočil na severní Sýrii**. Egypt ale nepřišel Mitanni na pomoc a to vzbudilo rozpaky jak v Mitanni tak u egyptských vládců v příhraničních krajích. Měli obavu z invaze, kterou však faraon přehlížel. **Kolem roku 1328 př.n.l. se Egypt neúspěšně pokoušel dobýt Kadeš**. Možná právě během jednoho z těchto tažení zahynul mladý faraon Tutanchamon. Jeho mladá manželka navrhla chetitskému králi, že se provdá za jeho syna, aby se situace uklidnila. Král se svatbou souhlasil, ale jeho syn do Egypta nikdy nedorazil – možná byl zavražděn. Válka hrozila čím dál víc, ale nepřátelství se na nějaký čas přeci jen podařilo zažehnat. ### Ramesse II. a Chetité Konflikt vypukl až za vlády Ramesse II. když vstoupil na území Amorejců a rozhodl se dojít až na sever Sýrie a utkat se s Chetity [v bitvě u Kadeše](/faraoni-nove-rise/bitva-u-kadese.php "Bitvau Kadeše"). Ramesse sice líčí výsledek bitvy jako svoje drtivé vítězství, ale území Amorejců se opět ocitlo pod vlivem Chetitů. Po smrti Muvatalliho, který vedl chetitské vojsko v bitvě u Kadeše proti Ramessovi, se v říši strhl boj o moc, který nakonec skončil tím, že se na trůn dostal Muvatalliho bratr Chattušili III., když předtím vyhnal ze země svého synovce Urchi-Tešupa, který se zmocnil trůnu. **Právě Chattušili III. a Ramesse II. pak podepsali roku 1280 př.n.l.** [první mírovou smlouvu](/faraoni-nova-rise/ramesse2-mirova-smlouva.php "Mírová smlouva Ramesse II. s Chetity") v dějinách lidstva. Střety Chetitů s Egyptem tak skončily a přátelské vztahy obou zemí přetrvaly mnoho let. V jejich stínu rostla nenápadně moc dalšího státu – Asýrie. **Rubriky:** Faraoni Nové říše **Štítky:** Chetité, chetitská říše, egyptští faraoni --- ### [Adžib (Andžjeb) – kontroverzní faraon 1. dynastie](https://www.starovekyegypt.net/prvni-a-druha-dynastie/adzib.php) **Published:** 23 května, 2024 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Adžib (Andžjeb) byl egyptským faraonem 1. dynastie. Jeho jméno je první, které Egypťané uvedli na Sakkárském královském seznamu. Na trůn usedl po smrti svého otce [Dena](/prvni-a-druha-dynastie/den.php), jeho matkou byla Sešemetka. Nemůžeme s jistotou říci, zda byla hlavní nebo vedlejší manželkou Dena, protože ten měl ještě další dvě manželky. Palermská deska uvádí dobu jeho vlády na přibližně 10 let. Ze stejného místa archeologové zjistili, Adžib (Andžjeb) postavil palác v Mennoferu. V Mennoferu také oslavil svůj svátek sed. To ale znamená, že stál v čele Egypta alespoň 30 let. To je ale v rozporu s Palermskou deskou. Na některých nádobách z období 1. dynastie jeho jméno chybí, nebo bylo vymazáno. To by mohlo naznačovat spory uvnitř dynastie. Zdá se, že Adžibův nástupce Semerchet legitimitu Adžibovy vlády neuznával. ![Adžib (Andžjeb)](/wp-content/uploads/adzib-andzjeb.png "Adžib (Andžjeb)") **Rubriky:** První a druhá dynastie **Štítky:** Abydos, egyptští faraoni, mastaba, mastaby --- ### [Tajemný faraon od vodopádu konečně získal jméno](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/faraon-od-vodopadu-byl-ztotoznen.php) **Published:** 2 května, 2024 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Muzeum u Niagarských vodopádů vystavovalo několik egyptských mumií a rakví, sochu dvouhlavého telele, obrovské sekvoje a další směs. Egyptolog Peter Lacovara přesvědčil univerzitu v Atlantě k odkupu sbírky. Jedna mumie mu byla velmi podezřelá. Od ostatních se lišila precizností mumifikace. Mumie prošla důkladným zkoumáním pomocí nejmodernějších technologií a výsledky byly překvapující: - Mumie má zkřížené ruce – v této poloze byli pohřbíváni faraoni z období Nové říše - Kvalita balzamování je velmi vysoká – není jediný záhyb kůže, který by nebyl na svém místě - Podle analýzy chrupu se dotyčný dožil více než 30 let - Neprůhledné předměty v těle mumie jsou svitky plátna napuštěné solemi, které jsou typické pro velmi kvalitní balzamování. Egypťané je tam vkládali pro lepší vysušení organismu. - Takto precizní mumifikace se používala v období konce 18. dynastie a na počátku 19. dynastie, kdy byla na vrcholu svého umění. ## Pátrání po identitě **Z období 19. dynastie** chybělo jen několik mumií faraonů této dynastie. Mohla by to být tedy mumie jednoho z nich. Egyptologům **schází mumie Ramesse I. a Amenmese.** Pokud je to mumie jednoho z nich, pak by byl přímo příbuzný s jedním z nejvýznamnějších faraonů 19. dynastie – [Sethi I.](/faraoni-nove-rise/sethi1.php) **Mumie Sethi I. je jedna z nejkrásnějších mumií, které se dochovaly**. Mumie má ztmavlou kůži, stejně jako zatím neznámá mumie. Balzamovači použili také stejně kvalitní plátno, jako v případě mumie od vodopádů. Také mumie Sethi I. je vycpaná svitky plátna. Jsou tedy obě mumie skutečně příbuzné? Pomocí morfometrických měření došli vědci k závěru, že mumie od vodopádů je velmi podobná mumii Seti I. Společné znaky jsou zejména orlí nos, vysoké lícní kosti a velmi drobná brada. ## Faraon od vodopádů – zakladatel 19. dynastie [Ramesse I.](/faraoni-nove-rise/ramesse1.php) založil 19. dynastii – ačkoliv neměl ani kapku královské krve. Působil v armádě za vlády Haremheba. Jenže královská linie 18. dynastie skončila smrtí Tutanchamona – poté přešla moc na Ajeho, který nebyl královské krve a následoval ho Haremheb. **Ramesse I. se stal kolem roku 1990 př.n.l. generálem a královským rádcem**. Tou dobou už měl také dvě generace potomků a tak ho Haremheb pravděpodobně jmenoval za nástupce, protože Ramesse I. už měl syna Setiho. ## Cesta Ramesse I. k Niagáře V 60 letech minulého století uzavřelo muzeum u vodopádů smlouvu s mužem jménem James Douglas, aby nakoupil egyptské mumie a rakve. Jenže kde je kupující, musí být i prodávající. Ten se našel v deníku Jamese Douglase, kde je uvedeno jméno Mustafa Aga. Ten stál v centru dění obchodu s mumiemi a rakvemi. Ten tedy zprostředkoval prodej devíti mumií, mezi nimiž byla i mumie faraona Ramesse I. O tom ale neměl James Douglas ani tušení. Prodejní cena byla totiž 1000 dolarů. Nyní se Ramesse I. vrátil tam, odkud pocházel – domů do Egypta. ![Faraon od vodopádů - Ramesse I.](/wp-content/uploads/faraon-od-vodopadu.jpg "Faraon od vodopádů - Ramesse I.") **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** balzamování --- ### [Důvody smrti Ramesse V. podle archeologických nálezů](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-nove-rise/duvody-smrti-ramesse-v.php) **Published:** 25 dubna, 2024 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Jeho mumii objevil ve skrýši mumií [Victor Loret](/egyptologove/victor-loret.php). I když je mumifikace na první pohled dokonale provedena, je tu několik anomálií. Ty jsou příčinou, proč egyptologové pátrají po tom, jaké byly důvody smrti Ramesse V. - Vznikla rána na hlavě za života, nebo posmrtně? - Proč má mumie na levém boku takovou díru? - Obličej krále naznačuje nějaký typ kožního onemocnění. ### Otvor v lebce **Podle výzkumu mumie ke zranění v horní části lebky došlo v okamžiku smrti**. Ohrnutí kůže nad ránou mohlo nastat podle odborníků jen tehdy, dokud bylo místo ještě prokrvené. Mohlo by se jednat o atentát. Zdá se, že [Ramesse V.](/faraoni-nove-rise/ramesse5.php) byl zavražděn, protože někdo toužil usednout na egyptský trůn. Z jednoho papyru se dozvídáme, že většinu zemědělské půdy vlastnili kněží boha Amona a výnosy jdou do kapes těchto kněží, nikoliv do pokladny faraona. Chtěli kněží převzít moc nad zemí a rozhodli se faraona zabít? Podle některých egyptologů je to ale nepravděpodobné – kněží ho připravovali pravidelně o hodně peněz, proč by tedy zabíjeli „dojnou krávu“. Jeho místo by pak zaujal někdo jiný. V tomto případě jeho strýc [Ramesse VI.](/faraoni-nove-rise/ramesse6.php), protože Ramesse V. zemřel bez následníka. ### Díra na levém boku Ve starověkém Egyptě se orgány vyjímaly malým řezem v břišní dutině. Proč by se balzamovači nedrželi vlastní metody? Zdá se, že faraon byl nakažen nějakou infekcí. Nasvědčují tomu dýměje v rozkroku. Dýměje jsou bakteriální zánět šířící se mízními uzlinami. Takový nález u mumie není zcela obvyklý. **Lékařský papyrus z 18. dynastie uvádí, že ve starověkém Egyptě je doložen mor**. Zmiňuje se o nemoci Kananejských, lidí ze země Kanaán. Hovoří o nemoci s černými skvrnami, která mohla být možná přímo dýmějový mor. Zemřel tedy faraon na dýmějový mor nebo jinou infekční chorobu? ### Kožní onemocnění Zjizvená kůže ukazuje mnoho puchýřů, které se liší tvarem i velikostí. To naznačuje, že by to mohly být neštovice. Ale zemřel faraon na neštovice? Zabijácký virus se podařilo zlikvidovat v roce 1980 a pokud by Ramesse V. skutečně zemřel na neštovice, byl by to nejstarší dochovaný případ smrti na tento virus. Papyrus z počátku vlády Ramesse VI. uvádí, že náhle a pravděpodobně současně zemřelo 6 žen z královského rodu. Ty se tak mohly stát obětí infekce, která se rozšířila po celé královské rodině a jejíž obětí byl možná i Ramesse V. Zajímavé také je, že Ramesse VI. nařizuje dělníkům, aby rychle postavili v Údolí královen 6 samostatných hrobek, do kterých budou ženy pohřbeny a místo pak na 6 měsíců uzavřeno. Samotní dělníci pak museli být měsíc v izolaci. Máme tu tak nejstarší doloženou karanténu v dějinách. Zatím ale nejsou žádné důkazy proto, aby se dalo říci, že faraon zemřel na pravé neštovice. Důvody smrti Ramesse V. tak ale zůstávají nezodpovězeny. Padl za oběť atentátu nebo ho zabila infekce? Odpovědi na tyto otázky se dočkáme možná později. ![Ramesse V. důvody smrti](/wp-content/uploads/ramesse5.png "Ramesse V. důvody smrti") **Rubriky:** Faraoni Nové říše **Štítky:** egyptští faraoni --- ### [Merneit – první egyptská královna a možná faraonka](https://www.starovekyegypt.net/prvni-a-druha-dynastie/merneit.php) **Published:** 9 května, 2024 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Merneit byla královskou manželkou [Wadžiho (Džeta)](/prvni-a-druha-dynastie/wadzi.php) a regentkou za svého syna Dena (Hor-Den) během 1. dynastie. Možná i oficiálně vládla jako faraon, pak by byla druhou ženou vladařkou ve starověkém Egyptě po Neithotep (manželce Narmera). **Merneit byla dcerou faraona Džera, u kterého je doloženo jméno “Zlatý hor”.** V hrobce Dena objevili archeologové pečetní váleček s jejím jménem, což podporuje to, že byla Denovou matkou. O její vlastní matce není nic známo. V Abydu objevili archeologové zase fragment ze slonoviny se zbytky dvou postav. Je pravděpodobné, že tyto postavy zobrazují Merneit s jejím synem Denem. ## Merneit – vláda a hrobka Když faraon Wadži zemřel, byl jeho syn Den ještě příliš malý. Jeho matka Merneit se tak ujala vlády jako regentka za svého nedospělého syna. Archeologové objevili jméno královny napsáno na pečeti z Nakády uvnitř serechu. To byl způsob, kterým Egypťané zapisovali jména faraonů za prvních dynastií. Mohlo by to naznačovat, že mohla vládnout jako faraonka. **Hrobka královny Merneit se nachází v Abydu** „Hrobka Y“. Egypťané její hrobku postavili v blízkosti hrobek Džeta a Dena. Její hrobka je stejně honosná jako hrobky králů z této doby. U hrobky archeologové objevili dvě stély nesoucí její jméno. Její jméno není ale zahrnuto v seznamech králů z Nové říše. V roce 1900 objevil [Flinders Petrie](/egyptologove/flinders-petrie.php) její hrobku. Nejprve si myslel, že patří nějakému neznámému faraonovi. **Hrobka královny Merneit obsahuje velikou podzemní komoru**, kterou obklopuje nejméně 41 hrobů pro služebníky. Zdá se, že Egypťané tyto služebníky obětovali, aby doprovázeli zemřelého v podsvětí. Po konci 1. dynastie tyto tradice lidských obětí dle všeho vymizely. V její hrobce objevili archeologové také bárku, která měla umožnit cestovat se slunečním božstvem do posmrtného života. Druhá hrobka, kterou egyptologové připisují královně Merneit, se nachází v Sakkaře („Hrobka 3503“). ![Stéla a hrobka královny Merneit](/wp-content/uploads/merneit-hrobka.jpg "Stéla a hrobka královny Merneit") **Rubriky:** První a druhá dynastie **Štítky:** Abydos, egyptští faraoni, mastaba, mastaby --- ### [Den (Hor-Den) – faraon 1. dynastie a reformátor Egypta](https://www.starovekyegypt.net/prvni-a-druha-dynastie/den.php) **Published:** 16 května, 2024 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Den (Hor-Den) byl egyptským faraonem 1. dynastie. Vládl přibližně 50 let v letech 2939/2889–2892/2842 př. n. l. Je to první faraon, u nějž je známo jméno obou paní. Jméno obou paní tvořilo pět jmen a Egypťané ho uváděli jako druhé v pořadí. Spojovalo krále s ochrannými bohyněmi Horního a Dolního Egypta v podobě supice Nechbet a kobry Vadžet. ## Den (Hor-Den) a písemné záznamy Den (Hor-Den) nastoupil na trůn po smrti svého otce [Wadžiho](/prvni-a-druha-dynastie/wadzi.php). Než usedl na trůn, vládla za něj jeho matka [Merneit](/prvni-a-druha-dynastie/merneit.php) jako regentka. **Z období jeho vlády objevili archeologové první souvislejší nápisy a texty**. Dovídáme se z nich o důležitých náboženských slavnostech jako například jubileu k příležitosti třiceti let vlády krále. Dochoval se ale také nápis o lovu hrochů, kterého se faraon zúčastnil. Písemné záznamy nám také dokazují, že hned v druhém roce své vlády provedl doslovně „první úder na východ“. Jednalo se pravděpodobně o výpravu na poloostrov Sinaj. Došlo zde k bitvě s kočovníky, kteří byli poraženi. Archeologové se dále z písemných pramenů dozvěděli o sčítání lidu ve čtvrtém roce vlády nebo o zničení města Verku, které se ale dodnes nepodařilo identifikovat. Do doby jeho vlády zasahuje také zmínka o prvním vezírovi v Egyptě jménem Hemaka. Hrobka tohoto vezíra obsahovala nejstarší známý (ale nepopsaný) papyrus. ## Královská hrobka Podle zvyku vládců 1. dynastie si Den také nechal postavit dvě hrobky. **Symbolická hrobka se nacházela v Abydu** (tzv. hrobka T). Dnes je z ní však pouze jáma o rozměrech 14×8 metrů, původně však měla strop ze dřeva a byla obložena žulou. Jeho hrobka v Sakkáře není bezpečně identifikována. ![Faraon Den (Hor-Den)](/wp-content/uploads/faraon-den-horden.png "Faraon Den (Hor-Den)") **Rubriky:** První a druhá dynastie **Štítky:** Abydos, egyptští faraoni, mastaba, mastaby --- ### [Semerchet (Semsu)](https://www.starovekyegypt.net/prvni-a-druha-dynastie/semerchet.php) **Published:** 12 června, 2024 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Semerchet (Semsu) a podle Manetha také Semempsés byl předposledním egyptským panovníkem první dynastie. Semerchet (Semsu) vládl přibližně 50 let v letech 2886 – 2836 př.n.l. Byl to nevlastní bratr Adžiba, kterého také na trůnu vystřídal. Jeho otcem byl [Den](/prvni-a-druha-dynastie/den.php) a matkou Batirytes. Mezi nevlastními bratry docházelo k bojům o moc. Manetho píše, že za vlády tohoto faraona postihla Egypt velká pohroma. Popisuje to také Vojtěch Zamarovský v knize Bohové a králové starého Egypta. ## Semerchet (Semsu) a jeho hrobka Dodnes nevíme, kde Egypťané postavili Semerchetovu hrobku. Archeologové objevili pouze jeho symbolickou hrobku na pohřebišti v Abydu. Hrobku tvoří hluboká jáma, kterou původně překrývaly dřevěné trámy. Nad tuto jámu Egypťané později navršili náhrobek o rozměrech asi 29×21 metrů. Pod náhrobkem vykopali Egypťané více než 40 hrobů pro faraonovy sluhy. ![Semerchetova stéla](/wp-content/uploads/semerchet.png "Semerchetova stéla") Semerchetova stéla **Rubriky:** První a druhá dynastie **Štítky:** Abydos, egyptští faraoni, mastaba, mastaby --- ### [Giovanni Battista Belzoni v Abú Simbelu](https://www.starovekyegypt.net/egyptologove/belzoni-v-abu-simbelu.php) **Published:** 12 června, 2024 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Giovanni Battista Belzoni v Abú Simbelu přistál v září 1815**. O rok později se na místo vrátil a přesvědčil feláhy, aby mu pomohli s odhrabáním písku od vchodu, kterým by se dostal do nitra chrámu. Tři týdny trvalo, než se podařilo proniknout do spea (skalního chrámu) Ramesse II. Písek tento architektonický div po dlouhou dobu chránil před poškozením. Ve světle pochodní obkresloval někdy lépe, někdy hůře, úžasné reliéfy. V roce 1829 se [Champollion](https://www.starovekyegypt.net/egyptologove-lustitele-pisma/champollion.php "Champollion") se svým týmem spolupracovníků dostali do chrámu Ramesse II. v Abú Simbel. V jednom ze svých dopisů označuje chrám jako neobjevený, neboť nákresy Belzoniho a Gaua neodpovídají skutečnosti. **Po stranách vstupu do chrámu Ramesse II.** nad nímž je zobrazení Rea v jeho Horově podobě, **jsou vytesané do pískovce čtyři dvacetimetrové kolosy**. Sochy a zvláště jejich obličeje zaujmou svou mimořádnou jednoduchostí. Zobrazují sedícího Ramesse II., který má na hlavě pokrývku hlavy nemes a korunu pšent. U nohou čtyř obrů stojí menší sochy, které zachycují členy královské rodiny – dcery Ramesse Nebettaui, Bentanat a Meritamon, několik princů, královnu matku Cuji a faraonovu manželku [Nefertari](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-nove-rise/nefertari.php "Nefertari"). Tři kolosální sochy se zachovaly ve výjimečně dobrém stavu. Čtvrtá socha, umístěná vlevo od brány, je zachována jen do výše kolen. Hlava a tělo sochy leží na zemi. ## Belzoni v Abú Simbelu objevil nevídanou síň Nad vchodem do chrámu se nachází trůnní jméno Ramesse II. Sluneční bůh Re se sokolí hlavou drží v rukou žezlo weser a bohyni Maat. Vchodem se vstupuje do první místnosti, velké pilířové síně. V tomto sále o rozměrech 18 m x 16,7 m se tyčí osm desetimetrových pilířů. U každého piliře stojí sochy v podobě Usira s rysy Ramesse II. Sochy v levé polovině síně mají na hlavách hornoegyptské koruny, sochy v pravé polovině mají spojené koruny Horního a Dolního Egypta pšent. **Strop velké pilířové síně je zdoben obrazy supů s roztaženými křídly**, mezi nimiž jsou texty psané hieroglyfy. Na stěnách jsou zachyceny historické výjevy připomínající války. Za velkou pilířovou síní následuje malá pilířová síň, která je dlouhá 11,2 metru a široká 7,7 metru. V ní stojí čtyři čtverhranné pilíře. Zdi jsou zdobeny liturgickými výjevy a scénami přinášení nejrůznějších obětin. Z malé pilířové síně vedou tři průchody do příčné předsíně – 3,2, metru. V západní stěně předsíně jsou tři vchody vedoucí do poslední části chrámu. Levý a pravý vchod ústí do dvou malých kaplí. Prostřední vchod vede do kaple se sochami bohů. V této malé místnosti o rozměrech 4 x 7 metrů se nacházejí čtyři sedící sochy vytesané do skály. Zobrazují Reharachteje, zbožštěného Ramesse II., Amon-Rea a Ptaha. Těmto čtyřem božstvům je zasvěcen celý chrám. Po stranách hlavního traktu je ještě osm bočních komor. Do čtyř z nich lze vstoupit z hlavní pilířové síně. Komory jsou úzké a nízké, zřejmě nebyly dokončeny. Měly se zde ukládat předměty používané při každodenním rituálním uctívání kultu. ## Abú Simbel a jeho tajemství Od svého znovuobjevení přitahuje Velký chrám v Abú Simbelu milovníky tajemství. **Rozložení jednotlivých místností umožňuje, aby slunce dvakrát ročně úplně osvítilo čtyři sochy božstev v zadní části chrámu**. Podle některých odborníků pronikal „svazek paprsků posvátného nebeského tělesa“ do chrámu v určitá data, která zřejmě souvisela s daty narození a korunovace Ramesse II. Jiní egyptologové se zase domnívají, že chrám v Abú Simbelu sloužil jako observatoř. Abú Simbel byl vybudován pro slávu Ramesse II., jeho význam však byl mnohem hlubší. [![Velký chrám Ramesse II. v Abu Simbelu; Foto: National Geographic](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/01-abu-simbel-chram-ramesse2-300x225.jpg "Velký chrám Ramesse II. v Abu Simbelu; Foto: National Geographic")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/01-abu-simbel-chram-ramesse2.jpg) Velký chrám Ramesse II. v Abu Simbelu; Foto: National Geographic [![Velký chrám Ramesse II. v Abu Simbelu](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/02-abu-simbel-chram-ramesse2-300x225.jpg "Velký chrám Ramesse II. v Abu Simbelu; Foto: National Geographic")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/02-abu-simbel-chram-ramesse2.jpg) Velký chrám Ramesse II. v Abu Simbelu; Foto: National Geographic [![Velký chrám Ramesse II. v Abu Simbelu](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/03-abu-simbel-chram-ramesse2-300x225.jpg "Velký chrám Ramesse II. v Abu Simbelu")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/03-abu-simbel-chram-ramesse2.jpg) Velký chrám Ramesse II. v Abu Simbelu [![Velký chrám Ramesse II. v Abu Simbelu](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/04-abu-simbel-chram-ramesse2-300x225.jpg "Velký chrám Ramesse II. v Abu Simbelu")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/04-abu-simbel-chram-ramesse2.jpg) Velký chrám Ramesse II. v Abu Simbelu [![Velký chrám Ramesse II. v Abu Simbelu](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/05-abu-simbel-chram-ramesse2-300x225.jpg "Velký chrám Ramesse II. v Abu Simbelu")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/05-abu-simbel-chram-ramesse2.jpg) Velký chrám Ramesse II. v Abu Simbelu **Rubriky:** Egyptologové **Štítky:** Abú Simbel, egyptologové, Giovanni Battista Belzoni --- ### [Giovanni Battista Belzoni a hrobka Sethi I.](https://www.starovekyegypt.net/egyptologove/giovanni-battista-belzoni-a-hrobka-sethi1.php) **Published:** 18 června, 2024 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Belzoni byl spíše hledačem pokladů než skutečným archeologem, ale patří mu několik prvenství. **Objevil vchod do pyramidy faraona Rachefa** – jednoho ze stavitelů tří velkých pyramid v Gíze. Existuje ale ještě jedno velké spojení – Belzoni a hrobka Sethi I. (slavného otce slavného faraona [Ramesse II.](/faraoni-nove-rise/ramesse2.php "Ramesse II.")). Psal se říjen roku 1817, když se Belzoni dostal do hrobky Ramesse I. a omámen tímto úspěchem nařídil 16. října feláhům, aby začali kopat nedaleko této hrobky v místech, kde se na úpatí strmého srázu nacházela malá strž. Feláhové byli přesvědčeni, že se Ital mýlí, ale za dva dny si při západu slunce Belzoni všiml, že do skály je vytesán otvor. Ráno feláhové objevili více než pět metrů pod úrovní země vchod a po jeho uvolnění od sutin a kamení se Belzoni vsoukal dovnitř. Ve světle pochodní objevil chodbu dlouhou 10 a širokou 2,5 metru. Zde na něho čekalo první překvapení – i za světla pochodně bylo vidět, že malby na stěnách jsou ve vynikajícím stavu. Na konci chodby objevil schodiště, které ho dovedlo do druhé chodby zdobené reliéfy s hieroglyfy a malbami. ## Belzoni a nečekaná překážka při odkrývání hrobky Sethi I. Další postup zastavila ale nečekaná překážka. Druhá chodba končila velmi širokou šachtou hlubokou přibližně 10 metrů. Na zemi sice ležely zbytky provazů, které zde kdysi nechali vykradači hrobek, ty se ale při doteku rozpadali na prach. **Belzoni si ale všiml, že na druhé straně šachty je otvor široký přibližně 60 centimetrů** a tak druhý den nechal přes šachu položit dlouhý trám a po tomto „mostě“ nečekanou překážku zdolal. Když jeho muži rozšířili otvor ve stěně na druhé straně šachty, dostali se do rozlehlé místnosti o rozměrech 9×8 metrů, která byla zdobená mimořádně dobře dochovanými malbami a podpírané čtyřmi sloupy o průměru téměř jeden metr. Z této místnosti (později ji nazval „předsíň“) vyrážel Giovanni Battista Belzoni na průzkum dalších chodeb, sestupoval po schodištích a prohlížel další místnosti, kterým dával také jména: - „síň obrazů“ kvůli nádherným kresbám - „síň krásy“ podle dokonalých maleb - „tajuplná místnost“ podle symbolických postav - „jídelní síň“ - „Esetina síň“ - „Ápidova síň“s nabalzamovanou mumií býka V ní také Belzoni nalezl královský sarkofág umístěný ve středu místnosti. Sarkofágová vana byla téměř 3 metry dlouhá a 1 metr široká. Zevnitř i zvenčí Egypťané vyzdobili sarkofág reliéfními malbami postaviček, které byly vysoké maximálně 5 cm. Víko vany však někdo dříve rozbil a sundal a sarkofág sám byl pochopitelně prázdný. ## Belzoniho spor s Henry Saltem Společně s malířem Alessandrem Riccim pořídil Giovanni Battista Belzoni voskové odlitky reliéfní výzdoby Sethiho hrobky, které později vystavoval v Egyptském sále v Londýně. Výstava vzbudila velký ohlas a prchlivý Ital chtěl svůj podíl na nálezech. Proti tomu se ale postavil Henry Salt, který později část svých sbírek prodal za 10 000 liber muzeu v Louvru. **Spor mezi Belzonim a Saltem vyvrcholil tím, že bylo Belzonimu odebráno povolení k vykopávkám**, přišel o veškeré zdroje příjmů a na podzim roku 1819 musel Egypt opustit. Po návratu do Londýna sepsal Belzoni dílo Cesta do Egypta a do Núbie a kniha se záhy dočkala několika vydání. 27. září 1822 byla replika Sethi hrobky převezena do Paříže a ve stejný den Champollion oznámil, že rozluštil hieroglyfy. To také umožnilo zjistit jméno vlastníka hrobky, kterou Giovanni Battista Belzoni objevil. Spojení Belzoni a hrobka Sethi I. tedy přineslo další velký objev (po chrámu v Abu Simbelu). ![Belzoni a hrobka Sethi I.](/wp-content/uploads/hrobka-sethi1.png "Belzoni a hrobka Sethi I.") **Rubriky:** Egyptologové **Štítky:** egyptologové, Giovanni Battista Belzoni --- ### [Arsinoé IV. - mladší sestra Kleopatry](https://www.starovekyegypt.net/ptolemaiovci/arsinoe4.php) **Published:** 1 července, 2024 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Arsinoé IV. byla mladší sestrou poslední faraonky starověkého Egypta Kleopatry VII.** Když v létě roku 48 př.n.l. vypukl boj o moc mezi [Kleopatrou](/ptolemaiovci/kleopatra.php) a jejím mladším bratrem Ptolemaiem XIII., sehrála v tomto boji významnou roli. Právě to se jí nakonec stalo osudným. Po bitvě u Farsalu doplul Caesar do Egypta, když pronásledoval prchajícího Pompeia. Ptolemaios XIII. nechal Pompeia zabít v naději, že jeho smrtí potěší Caesara. To se ale nestalo – Ptolemios upadl u Caesara v nemilost a naopak Kleopatře se podařilo upevnit moc díky Caesarovi. **Povstání Ptolemaia XIII. a Arsinoé IV. proti Kleopatře a Caesarovi skončilo porážkou**. Kleopatřina sestra ale uprchla a obsadila se svojí armádou alexandrijský maják. Římané ale její armádu porazili a rebelka skončila jako zajatkyně a válečná kořist Caesara. Když se Caesar vrátil v roce 46 př.n.l. do Říma a uspořádal vítězný průvod, byla Arsinoé IV. jeho zlatým hřebem. Na konci průvodu měla být zabita, ale to se nestalo. Římané si mladou princeznu oblíbili – a tak **Caesar poslal Arsinoé IV. do Efesu do vyhnanství**. ## Arsinoé IV. a jediná ptolemaiovská hrobka **Efes byl významným místem starověku, kde stál artemidin chrám**. Ten byl 140 metrů dlouhý, 70 metrů široký na vyvýšené plošině byl dominantou města. Dosahoval výšky 18 metrů a Arsinoé v něm sloužila bohyni Artemis. Tak se pro ni stal chrám vězením – ale **dokud žila, byla stále pro Kleopatru hrozbou**. Římští senátoři ale Caesara roku 44 př.n.l. zavraždili. Kleopatra se rychle vrátila do Egypta a poté se v roce 41 př.n.l. spojila s Marcem Antoniem. Kleopatra podporovala vojensky i finančně Marca Antonia, ale měla jednu podmínku – likvidaci své mladší sestry. **Marcus Antonius nedokázal Kleopatře nic odmítnout a tak byla Arsinoé IV. v chrámu bohyně Artemis zavražděna**. Její tělo objevili v roce 41 př.n.l. na schodech artemidina chrámu. To byl skandál, který velmi zasáhl celou římskou říši. ![Arsinoé IV.](/wp-content/uploads/arsinoe4.png "Arsinoé IV.") **Rubriky:** Ptolemaiovci **Štítky:** Caesar, egyptští faraoni, Marcus Antonius, Ptolemaiovci --- ### [Hrobka KV60 a příběh královny Hatšepsut](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/hrobka-kv60-pribeh-hatsepsut.php) **Published:** 3 července, 2024 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Hrobka KV60 ukrývala dvě mumie žen.** První patřila malé ženě a ležela v rakvi z 18. dynastie nesoucí jméno Hatšepsutiny kojné Sitre-In. Druhá mumie patřila obézní ženě a ležela na zemi vedle Ininy rakve. Její levá ruka měla sevřenou pěst a spočívala na hrudi, což naznačuje, že se jedná o královskou mumii. Carter přepravil mumii Sitre-In do egyptského muzea a druhou ponechal v hrobce. ## Hledání mumie královny Hatšepsut Hrobka KV60 se znovu stala středem zájmu v souvislosti s hledáním mumie královny [Hatšepsut](/faraoni-nove-rise/hatsepsut.php). Úsilí identifikovat mumii královny Hatšepsuty začalo minulý rok. **Zahi Hawass prozkoumal čtyři dosud neurčené královské ženské mumie Nové říše**. Tři z nich byly uloženy ve třetím patře Egyptského muzea v Káhiře a čtvrtá ležela v hrobce KV 60 v Údolí králů. Po důkladném průzkumu třetího podlaží Egyptského muzea a s pomocí kurátora muzea Somaji Adela Samey se Dr. Hawassovi podařilo nalézt mumii Sitre-In, která ležela uvnitř sarkofágu dvakrát větším než ona. Dr. Hawass zde také začal hledat další neidentifikované mumie z Nové říše, které by mohly být královské. Dvě takové objevila v roce 1881 rodina Abdel Rassúla ve skrýši královských mumií v hrobce DB320 v Dér el-Bahrí. První byla mumie ženy, označená „Neznámá žena B“ a druhá patřila jiné ženě, označené „Neznámá žena A“. Archeologové podrobili mumie CT analýze, která ukázala, že **mumie označovaná jako „Neznámá žena B“ z DB320 patřila starší ženě**. Žena měla bílé kudrnaté vlasy s umělými černými loknami. Na první pohled se zdálo, že se nejedná o královskou osobu, ale CT analýza prokázala, že měla původně paže na hrudi, a že se tedy jedná o osobu královského původu či někoho, komu se dostalo královského pohřbu. ## Hrobka KV60 – analýza mumií **Mumie archeology označená jako „Neznámá žena A“ patřila ženě, kterou Egypťané pohřbili v neobvyklé pozici**. Hlava se sklání na stranu a nohy jsou u kolenou překříženy. Široce otevřená ústa naznačují, že žena musela v okamžiku smrti utrpět trauma. Dr. Hawass nechal nakonec přepravit do Egyptského muzea mumii obézní ženy z hrobky KV60. CT analýza ukázala, že mumie patřila asi padesátileté obézní ženě, která trpěla zubním kazem a několika dalšími nemocemi. Přímou příčinou její smrti mohla být rakovina či komplikace provázející cukrovku. **Hatšepsutiny kanily objevil Carter v hrobce KV 20**, kterou Egypťané snad původně tesali pro **Thutmose I.** (jejího otce). Tvoří ji dlouhý zahnutý tunel vytesaný ve čtyřech částech, který klesá 210 metrů do mateřské skály a ústí do hrubě vytesané a nezdobené předsíně, jíž se vstupuje do pravoúhlé pohřební komory se třemi sklady. CT skenování kanil přineslo klíč k identifikaci mumie. ## Skříňka s klíčem k záhadě **Dřevěná skříňka nesoucí trůnní jméno královny Hatšepsuty** objevená v DB320 **skrývala klíč k celé záhadě**. Kromě mumifikovaných vnitřností byl ve skříňce také jediný zub – stolička. Z dalších skrýší balzamovačů víme, že všechno, co bylo nějak spojeno s tělem nebo mumifikací bylo rituálně nabité a muselo být řádně pohřbeno. Zdá se tedy, že během Hatšepsutiny mumifikace umístili balzamovači do skříňky všechno, co z těla odpadlo. Profesor ortodontie na Káhirské univerzitě Galal el-Beheri, prozkoumal CT skeny všech čtyř mumií aby zjistil, zda některé z nich nechybí stolička. K všeobecnému překvapení shledal, že stolička chyběla obézní mumii z KV60, a mezera po tomto zubu přesně odpovídala stoličce, nalezené ve skříňce z DB320. To dokazuje, že **mumie obézní dámy je tělem královny Hatšepsut!** ![Objevování mumie Hatšepsut](/wp-content/uploads/hatsepsut-objeveni-mumie.jpg "Objevování mumie Hatšepsut") Zdroj: Český egyptologický ústav **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** hrobka KV60, královna Hatšepsut, mumie Hatšepsut, rakovina, Zahi Hawass --- ### [Sobekhotep I. (Sechemre Chutawy)](https://www.starovekyegypt.net/2-prechodne-obdobi/sobekhotep1.php) **Published:** 11 července, 2024 **Author:** Pavel Felgr **Content:** ![Sobekhotep I. (Sechemre Chutawy)](/wp-content/uploads/sebekhotep-kartus.gif "Sobekhotep I. (Sechemre Chutawy)") Sobekhotep I. byl synem [Amenemheta IV.](/faraoni-stredni-rise/amenemhet4.php), předposledního faraona 12. dynastie (Střední říše). Jeho existenci dokládají mimo jiné Káhunské papyry, které v roce 1898 objevil Flinders Petrie v troskách faraonského paláce Kahúnu. Na tomto papyru písaři kromě jména Sobekhotepa I. uvádějí i faraona předchozí dynastie [Amenemhet III.](/faraoni-stredni-rise/amenemhet3.php) To dokazuje, že tito dva vládli časově blízko sebe. Během vykopávek v Abydu v roce 2013 objevil tým archeologů pod vedením Josefa W. Wegnera z Pensylvánské univerzity hrobku krále jménem *Sobekhotep*. Hrobku objevitelé zpočátku připisovali právě Sobekhotepovi I., ale později se ukázalo, že jde pravděpodobně o Sobekhopeta IV. ![Sobekhotep I.](/wp-content/uploads/sobekhotep1.png "Sobekhotep I.") Busta faraona a nákres pečeti s nápisem: „Syn Reův, Amenemhet Sobekhotep, milovaný bohem Sobek-Reem, pánem Iu-miteru“ **Rubriky:** 2. přechodné období **Štítky:** egyptští faraoni --- ### [Ameni Kemau](https://www.starovekyegypt.net/2-prechodne-obdobi/ameni-kemau.php) **Published:** 11 července, 2024 **Author:** Pavel Felgr **Content:** ![Ameni Kemau](/wp-content/uploads/ameni-kemau-plaketa.png "Ameni Kemau") ![Ameni Kemau](/wp-content/uploads/ameni-kemau-kartus.gif "Ameni Kemau") Ameni Kemau byl egyptský faraon z počátku 13. dynastie. Jeho jméno objevili ve spojitosti s [pyramidou princezny Hatšepsut](/zajimavosti/pyramida-princezny-hatsepsut-v-dahsuru.php) v Dahšúru. Stéla, kterou archeologové objevili v Abydu, zmiňuje královu dceru Hatšepsut, dceru královny [Nofret](https://en.wikipedia.org/wiki/Nofret). Ta byla velkou královskou manželkou Ameni Kemaua. ## Ameni Kemau a pyramida princezny Hatšepsut **Pyramida královské dcery Hatšepsut v Dahšúru pochází z počátku 13. dynastie** a egyptologové ji objevili v roce 2017. Dělníci postavili pyramidu z hliněných cihel a obložili bílým vápencem. Vápenec se však později hodil na jiné stavby a hliněné cihly erodovaly. **Z celé pyramidy tak zůstala jen spodní stavba**. Před vchodem archeologové objevili alabastrový kámen s vyrytými nápisy psanými hieroglyfy (texty pyramid) a měl kartuši krále Ameni Kemau. Pohřební komoru dělníci utěsnili velkým žulovým kamenem o váze cca 10 tun. Kámen se nacházel na svém místě i v okamžiku objevení pyramidy. Když se archeologům podařilo kámen odstranit zjistili, že hrobku už někdo vykradl. Domnívají se, že k tomu došlo ještě před zapečetěním komory. **Rubriky:** 2. přechodné období **Štítky:** egyptští faraoni, princezna Hatšepsut --- ### [Amenemhet V. Sechemkare](https://www.starovekyegypt.net/2-prechodne-obdobi/amenemhet5.php) **Published:** 11 července, 2024 **Author:** Pavel Felgr **Content:** ![Amenemhet V.](/wp-content/uploads/amenemhet5.png) ![Amenemhet V. Sechemkare](/wp-content/uploads/amenemhet5-sechemkare-kartus.gif "Amenemhet V. Sechemkare") Amenemhet V. byl faraonem 13. dynastie, která vládla v Egyptě v čase, které nazýváme druhé přechodné období. Jeho vláda trvala 6 let (1796 – 1793 př.n.l. nebo 1786 – 1780 př.n.l.). **Turínský papyrus uvádí jeho jméno jako třetí v pořadí**. Musíme mít ale na paměti, že pořadí a délka vlády jednotlivých faraonů této dynastie je značně nejistá. ## Amenemhet V. z Elephantine Jednou z mála památek, kde můžeme najít jeho jméno je [chrámový komplex v Karnaku](/vychodni-theby/chramovy-komplex-v-karnaku.php). Egypťané zde tohoto faraona uvedli pod jménem Amena Chemau. Dalším důkazem existence tohoto faraona jsou **fragmenty jeho sochy, které archeologové objevili na Elefantině**. Na sochu umístil tvůrce tento nápis: *„Dobrý bůh, pán obou zemí, pán obřadů, král Horního a Dolního Egypta Sekhemkare, syn Ra Amenemhet, milovaný Sachmetou, paní Elefantině, kéž žije navěky.“* Hlavu a paže sochy objevili archeologové v 19. století a nyní se nachází v muzeu ve Vídni. Tělo sochy s výše uvedeným nápisem objevili v roce 1932 a nyní je v Asuánském muzeu. Původně byla socha v chrámu bohyně Sachmet. Tu Egypťané považovali za zosobnění ochrany a božské moci faraona. Uctívali ji také jako božskou matku. Na reliéfech ze Sahureova a Niuserreova zádušního chrámu v Abúsíru znázornili umělci Sachmet, jak kojí faraony. ## Sachmet – krutá bohyně **Sachmet byla spojována s válkou a bitvou a pomáhala faraonům porazit nepřátele**. Archeologové její jméno vykládají jako “Silná”, proto Egypťané Sachmet zobrazovali jako lvici nebo ženu s hlavou lvice. Na hlavě nosila sluneční kotouč, který upozorňoval, že je dcerou boha slunce Rea. Byla manželkou stvořitele Ptaha a matkou Nefertema, byla proto velmi významnou memfidskou bohyní. **Rubriky:** 2. přechodné období **Štítky:** egyptští faraoni --- ### [Výzkum rakoviny ve starověkém Egyptě](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/vyzkum-rakoviny-ve-starovekem-egypte.php) **Published:** 11 července, 2024 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Starověcí Egypťané byli velmi pokročilí i v oblasti zdravotnictví. Důkazy staré 4500 let dokládají, že výzkum rakoviny probíhal ve starověkém Egyptě. O tom, že [rakovina zabíjela už i v Egyptě](/zajimavosti/rakovina-zabijela-uz-v-egypte.php) jsme psali už dříve. **Egyptští lékaři** léčili celou řadu zdravotních problémů – gynekologických, zubních, gastrointestinálních a močových. Některé léky, které používali starověcí Egypťané, se používají i dnes. Lékaři **uměli například diagnostikovat cukrovku nebo rakovinu, léčit je ale neuměli.** ## Rakovina v průběhu času Rakovina dnes patří mezi čtyři nejčastější příčiny úmrtí. Může to být způsobeno vyšším věkem, kterého se člověk dožívá. Nádory jsou spojené s poškozením genetické informace, která je ve vyšším věku častější. Lékaři ale hovoří také o environmentálních příčinách a dalších možných vlivech. Egyptští lékaři popsali jako první zhoubné bujení. Jejich záznam našli archeologové na papyru Edwina Smithe. Ten je starý cca 3500 let a Egypťané na něm popsali například rakovinu prsu, a dokonce i vypráví o pokusech o odstranění nádoru vypálením. Staroegyptští lékaři ale dospěli k tomu, že je nemoc nevyléčitelná. ## Důkazy rakoviny na mumiích a kostrách **Tatiana Tondiniová se svým týmem zkoumala dvě lebky ve sbírkách Cambridgeské univerzity**. Jedna lebka patřila muži ve věku 30 – 35 let, který žil v před 4500 lety. Druhá lebka patřila ženě, která se dožila nejméně 50 let a žila kolem roku 500 př.n.l. **Mužská lebka nese stopy rozsáhlého poškození, které odpovídá tomu, co způsobuje rakovinový nádor**. Vědci odhalili stopy asi třiceti metastáz, ale ještě něco dalšího. Jedná se o drobné řezné stopy, které mohly vytvořit nožík, pilka, škrabadlo nebo podobný nástroj. *„Když jsme řezné stopy poprvé pozorovali pod mikroskopem, nemohli jsme uvěřit tomu, co jsme měli před sebou,“* vypráví Tondiniová. Souvislost řezných ran s nádorem podle autorů dokazuje jejich vzájemná blízkost i směr, který naznačuje pokus o vyřezání. Onkolog Albert Isidro, který se věnuje i egyptologii a je spoluautorem výzkumu, dodává: *„Zdá se, že staří Egypťané tady prováděli nějaký chirurgický zákrok související s přítomností rakovinných buněk. To dokazuje, že starověká egyptská medicína prováděla i experimentální léčbu nebo lékařské výzkumy v souvislosti s rakovinou.“* **Ženská lebka také nese stopy rakovinového nádoru.** V blízkosti tumoru jsou méně jednoznačné důkazy o chirurgickém zákroku. Současně lebka nese stopy po jiných, stejně zvláštních zranění. Připomínají totiž klasická mužská zranění z bojů. Autoři výzkumu se domnívají, že dnešní životní styl, stárnutí lidí a rakovinotvorné látky v životním prostředí sice zvyšují riziko vzniku rakoviny, ta ale byla běžnou patologií i v minulosti. Důkazy o samotných nádorech se ale většinou jen špatně odhalují, protože se na tvrdých tkáních nezachovají jejich stopy. Výzkum rakoviny ve starověkém Egyptě tedy dokazuje, že egyptští lékaři měli velmi dobré znalosti pokud jde o lidský organismus. ![Výzkum rakoviny prováděli už starověcí Egypťané](/wp-content/uploads/rakovina-egypt-vyzkum.png "Výzkum rakoviny prováděli už starověcí Egypťané") Zdroj: ČT24 a Frontiersin.org **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** rakovina --- ### [Egyptští písaři trpěli bolestí zad a čelistí](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/egyptsti-pisari-trpeli-bolesti-zad-a-celisti.php) **Published:** 18 července, 2024 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Odborníci z Univerzity Karlovy, Národního muzea a Českého vysokého učení technického zkoumali kosterní pozůstatky 69 mužů. Bylo mezi nimi i 30 písařů, které Egypťané pohřbili v [Abúsíru](/egyptske-nekropole/abusir-nekropole-nejen-v-obdobi-stare-rise.php) někdy mezi lety 2700 – 2180 př.n.l. A ukázalo se, že **egyptští písaři trpěli bolestí zad a čelistí. Měli degenerativní změny, které se u nich vyskytovali častěji než u mužů, kteří se věnovali jiným povoláním**. Jednalo se zejména o: - artrózu čelistního kloubu (tedy jeho opotřebování) - degenerativní změny krční páteře - změny v oblasti pravého ramene - změny u palce pravé ruky a kolenního kloubu - změny v oblastech úponů svalů a vazů na pažní kosti - změny v oblasti levé kyčelní kosti - vyšší výskyt plošky na pravém kotníku Petra Brukner Havelková z Antropologického oddělení Národního muzea uvedla, že tato zjištění mohou napomoct s identifikací neznámých osob u kterých se neví, jak žili a jaká byla jejich práce. *„Pokud tedy bude nalezena kostra muže se silně degenerovanou krční páteří, artrózou čelistního i ramenního kloubu nebo palce pravé ruky či kolene, bude na prvním místě otázka, zda to také nebyl písař,“* uvedla Brukner Havelková, která je také členkou Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty UK. ## Egyptští písaři měli opotřebené čelisti žvýkáním rákosu **Změny na krční páteři a ramenech písařů mohlo způsobit dlouhodobé sezení se zkříženýma nohama**, typické právě pro písaře. Egyptští písaři tak seděli bez opory rukou, s hlavou předsunutou dopředu a ohnutou páteří. **Kolena, kyčle a kotníky naznačují, že písaři seděli s levou nohou vkleče, nebo se zkříženýma nohama**. Sochy a výzdoba v hrobkách zobrazují písaře, kteří při práci buď stojí nebo sedí v „tureckém sedu“. *„Opotřebení čelistních kloubů by se mohlo zdát u profese písaře jako velmi překvapivé, ale pravděpodobně bude důsledkem žvýkání konců stonků rákosu do podoby štětců,“* dodává Veronika Dulíková z Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty UK. ![Egyptští písaři](/wp-content/uploads/egyptsti-pisari.jpg "Egyptští písaři") Zdroj: iDnes a iRozhlas **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Abúsír, Český egyptologický ústav, Petra Brukner Havelková, Veronika Dulíková --- ### [Hrobka královny Sitre QV38](https://www.starovekyegypt.net/udoli-kraloven/hrobka-kralovny-sitre-qv38.php) **Published:** 23 července, 2024 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Sitre (v překladu „Dcera Re“) nebo Tia-Sitre byla velká královská manželka faraona [Ramesse I.](/faraoni-nove-rise/ramesse1.php) Byla matkou pozdějšího faraona Seti I. a babičkou Ramesse II. Egypťané uvádějí její jméno v chrámu Seti I. v Abydu. Je u ní uveden titul „Králova matka“. Současně má také titul „Králova velká manželka“ a to jak v chrámu Seti I., tak i v jeho hrobce v Údolí králů. Hrobka královny Sitre QV38 se nachází jako hrobky jiných královen v Údolí královen. To, že **Sitre nikde není spojena s titulem „Králova dcera“ naznačuje, že byla nekrálovského původu**. Nicméně časem získala celou řadu titulů: - Dědičná princezna ( iryt-p`t ) - Matka velkého krále (mwt-niswt-wrt) - Boží matka (mwt-ntr) - Paní obou zemí (nbt-t3wy) - Králova manželka (hmt-nisw) - Velká králova manželka (hmt-niswt-wrt meryt.f) - Paní Horního a Dolního Egypta (hnwt-Shm ‚w-mhw) Hrobka královny Sitre QV38 označil Richard Lepsius. Osa hrobky je přímá, za vstupem je vytesaná komora B a za ní jen hrubě vytesaná komora C. V hlavní komoře dělníci vytvořili v každé stěně „kouzelný cihlový výklenek“. Podlahu se ve větší části hrobky nepodařilo dokončit. Výzdobu hrobky malíři nedokončili, skládala se pouze z kreseb tužkou. Na stěnách najdeme obrysy, které ale malíř později už nevymaloval. Malíři zde zobrazili například obrazy Anubise nebo bohyní Maat a Nebthet. ![Hrobka královny Sitre QV38](/wp-content/uploads/hrobka-kralovny-Sitre-QV38.png "Hrobka královny Sitre QV38") **Rubriky:** Údolí královen **Štítky:** architektura starověkého Egypta, hrobky v Údolí královen --- ### [Hrobka královny Merytamon QV68](https://www.starovekyegypt.net/udoli-kraloven/hrobka-kralovny-merytamon-qv68.php) **Published:** 23 července, 2024 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Hrobka královny Merytamon QV68 (dcery a velké královské manželky Ramesse II.) se nachází v [Údolí královen](/zapadni-theby/udoli-kraloven-hrobky-manzelek-faraonu.php) v Egyptě. Její hrobku zmínil [Champollion](/egyptologove/egyptologove-lustitele-pisma/jean-francois-champollion.php) a vykopal ji italský egyptolog Ernesto Schiaparelli (ředitel Egyptského muzea v Turíně). ![Merytamon](/wp-content/uploads/merytamon-300x300.png "merytamon - Starověký Egypt") Pohřební komoru malíři vyzdobili scénami mnoha božstev. Královna je s bohyněmi Neith, Hathor, bohem Thovtem a Usirem. Sarkofág královny vyrobili kameníci z červené žuly. Dnes je ale uložen v berlínském muzeu. Hrobka královny Merytamon QV68 obsahuje řadu titulů této královny: - Králova dcera - Velká královská manželka - Paní dvou zemí - Dceru krále ### Nejvýraznější manželky Ramesse II. Nejznámnější a nejoblíbenější manželkou Ramesse II. byla nepochybně [Nefertari](/faraoni-nove-rise/nefertari.php), které nechal nejen postavit krásnou hrobku v Údolí královen, ale také například chrám v Abú Simbelu. Oblíbenou manželkou byla také **Isetnofret**, která byla matkou [Merenptaha](/faraoni-nove-rise/merenptah.php), jenž pak nahradil otce na egyptském trůnu. **Další významné manželky Ramesse II.** byly Maathorneferure, Merytamon, Bintanath, Nebettawy, Henutmire. ## Hrobka královny Merytamon QV68 a ty další Dlouhá vláda Ramesse II. a smrt Nefertari cca ve 25 roce vlády tohoto faraona vedla k tomu, že Ramesse II. měl velmi mnoho manželek. Žádná ale nedosáhla takového postavení, jako jeho první velká královská manželka – milovaná [Nefertari](/faraoni-nove-rise/nefertari.php). Nejen že jí nechal postavit úchvatnou hrobku v Údolí královen, které se žádná další nevyrovná, ale vedle svého [chrámu v Abú Simbel](/architektura-nove-rise/chram-ramesse2-v-abu-simbelu.php) nechal postavit chrám Nefertari. I když není důvod nevěřit tomu, že Merytamon, Bintanat a další manželky také miloval, tento jeden z největších faraonů starověkého Egypta dal i touto cestou najevo, která žena byla pro začátek jeho vlády nejdůležitější. ## Struktura hrobky QV68 Poměrně strmým schodištěm vejdete do hlavní komory B, která má na východě dvě vedlejší komory a jednu vedlejší komoru na západní straně. Původně zde stál asi pilíř, ze kterého ale zbyly do dnešních dnů jen zbytky. Z komory B vstupujeme do pohřební komory C, přičemž osa hrobky je rovná. V pohřební komoře je vyhloubená jáma, kde se původně nacházel sarkofág. Na severní, západní a východní stěně pohřební komory jsou „kouzelné výklenky“. ![Hrobka královny Merytamon QV68](/wp-content/uploads/hrobka-qv68.png "Hrobka královny Merytamon QV68") **Rubriky:** Údolí královen **Štítky:** architektura starověkého Egypta, hrobky v Údolí královen --- ### [Hrobka královny Bintanat QV71](https://www.starovekyegypt.net/udoli-kraloven/hrobka-kralovny-bintanat-qv71.php) **Published:** 23 července, 2024 **Author:** Pavel Felgr **Content:** ![Bintanat](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/bintanath-kolos-abu-simbel.jpg "bintanath-kolos-abu-simbel - Starověký Egypt") Bintanat byla dcerou [Ramesse II.](/faraoni-nove-rise/ramesse2.php) a také jednou z dlouhé řady velkých královských manželek tohoto faraona. Hrobka královny Bintanat QV71 se nachází v [Údolí královen](/zapadni-theby/udoli-kraloven-hrobky-manzelek-faraonu.php). Žádná z hrobek jeho manželek ale zdaleka nedosahuje krásy hrobky královny Nefertari. Lepsius jí ve svém seznamu dal číslo 4. Pohřební komoru vyzdobili Egypťané scénami s božstvy – Ptah-Sokar, Hathor, Anupem, Šuem a Usirem. **Bintanat je nejstarší z dcer Ramsese II. a velké královské manželky Isetnofret.** Narodila se za vlády Sethi I. a v té době byl Ramesse II. ještě korunní princ. Jméno Bintanat pochází pravděpodobně z Asie a znamená *dcera bohyně Anat.* Objevuje se po boku Ramesse II. v jeho velkém chrámu v Abú Simbelu (druhý jižní kolos). Za svého otce se provdala ve 24. nebo 25. roce jeho vlády a hned po smrti Nefertari se stala velkou královskou manželkou. To potvrzují nápisy jednak v chrámu v Abú Simbelu, stély v Asuánu a [Gebel el-Silsila](/zajimavosti/gebel-el-silsila-nejdulezitejsi-kamenolom-pro-horni-egypt.php). ## Struktura hrobky královny Bintanat QV71 Hrobka královny Bintanat QV71 má plán, který architekti okopírovali z hrobky [královny Meritamon](/udoli-kraloven/hrobka-kralovny-merytamon-qv68.php). Za vstupem je hlavní komora B, kde je pozůstatek pilíře a po obou stranách se nacházejí vedlejší komory. Za komorou B je vstup do pohřební komory C, která má v podlaze jámu pro umístění sarkofágu. ![Hrobka královny Bintanat QV71](/wp-content/uploads/hrobka-qv71.png "Hrobka královny Bintanat QV71") **Rubriky:** Údolí královen **Štítky:** architektura starověkého Egypta, hrobky v Údolí královen --- ### [Kaisebiho hrobka v Abúsíru](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/kaisebiho-hrobka-v-abusiru.php) **Published:** 28 května, 2026 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Kaisebiho hrobka v Abusiru patří mezi významné památky starověkého Egypta, které pomáhají doplnit obraz o životě elit v období Staré říše. Abúsír, rozsáhlá nekropole mezi Gízou a Sakkárou, je známý především pyramidovými komplexy panovníků 5. dynastie, ale stejně cenné jsou i hrobky vysokých úředníků a správců, protože zachycují každodenní fungování státu, hospodářství i kultu. **Kaisebiho hrobku AS 76 postavili Egypťané z vápence a to ve dvou fázích**. První fáze zahrnovala mastabu s kaplí, vnějším výklenkem, serdabem a dvěma šachtami. Později původní stavbu rozšířili o přístavbu (AS 76b). Tuto přístavbu připojili k východní stěně AS 76. Tato přístavba zahrnovala další obětní místo a dvě pohřební šachty. **Kaisebi si nechal původní stavbu postavit v severojižním směru.** Hrobka měla obdélníkový tvar 10,50 m x 8,50 m. Zdi byly postaveny z vápencových bloků a jádro tvořil kompaktní zásyp vápencových štěpků smíchaných s pískem. Za východní stěnou se nacházela severojižní chodba. Vchod do této chodby byl před kaplí v jižní části hrobky. Stěny kaple byly zdobené barevnými nástěnnými malbami. Na severní stěně byla scéna plavby, ze které se dochovala pouze dvě vesla. Jejich orientace ukazuje na pohyb lodi uvnitř hrobky. Jižní část zobrazovala muže jdoucí venku před kaplí s ptáky. ## Kdo byl Kaisebi a co o něm hrobka napovídá Identita Kaisebiho je pro badatele důležitá. Důležitost spočívá v tom, že hrobky nekrálovských osobností bývají jedním z hlavních zdrojů informací o vysokých úřednících. Kaisebiho hrobka v Abusiru díky nápisům, titulatuře a výzdobě přináší údaje o tom, jaké úřady zastával, jaké měl společenské vazby a jakým způsobem se chtěl prezentovat pro posmrtný život. Nápisy na falešných dveřích jsou poněkud neobvyklé, protože překlad a zárubně nesou pouze obětní formule, epiteta a osobni jméno, zatímco titul majitele hrobky není uveden. Jeho jméno Kaisebi je několikrát zmíněno nejen na falešných dveřích, ale také v hieratických nápisech vyrytých na stěnách hrobky. Jeho tituly tedy musely být na ztraceném panelu s pohřební scénou. Vzácnost výzdoby falešných dveří spočívá také v obětním seznamu. ## Proč je Kaisebiho hrobka důležitá pro poznání Staré říše Kaisebiho hrobka v Abusiru je důležitá z několika důvodů. **Zaprvé doplňuje pohled na Abúsír jako na živé administrativní a náboženské centrum**, kde vedle králů působila síť úředníků, správců a kněží. **Zadruhé může upřesňovat datování a vývoj místních pohřebních tradic**, protože architektonické detaily a styl výzdoby často odrážejí konkrétní období a regionální zvyklosti. **Zatřetí jde o zdroj informací o sociální stratifikaci**, tedy o tom, jak se elity definovaly, jaké tituly zdůrazňovaly a jaké hodnoty považovaly za klíčové. ![Kaisebiho hrobka - obětní kaple](/wp-content/uploads/01-kaisebi-obetni-kaple-2015.png "Kaisebiho hrobka - obětní kaple")Kaisebiho hrobka – obětní kaple **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Abúsír, mastaba, mastaby --- ### [Ubytování v Gíze - poznejte Dolní Egypt](https://www.starovekyegypt.net/dovolena-v-egypte/ubytovani-v-gize.php) **Published:** 10 května, 2026 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Ubytování v Gíze je ideální volbou pro všechny, kteří chtějí zažít ikonickou tvář Egypta na vlastní oči. Právě zde se nachází slavné pyramidy v Gíze a majestátní Sfinga – jedny z nejnavštěvovanějších památek světa. Nedaleko Gízy se pak nachází další slavné nekropole – Sakkára a Dahšúr. V Sakkáře můžete navštívit [Stupňovitou pyramidu](/pyramidy-stare-rise/dzoserova-stupnovita-pyramida.php), [Venisovu pyramidu](/pyramidy-stare-rise/venisova-pyramida.php) s nejstaršími Texty pyramid a [Tetiho pyramidu](/pyramidy-stare-rise/tetiho-pyramida.php). Za pozornost stojí také Serapeum s velkými sarkofágy býků Ápisů. V Dahšúru jsou pak přístupné obě pyramidy Snofrua – [Lomená pyramida](/pyramidy-stare-rise/lomena-pyramida.php) a [Červená pyramida](/pyramidy-stare-rise/cervena-pyramida.php). ## Nine Pyramids View Hotel V Gíze je hotelů mnoho, ale jestli chcete mít nádherný výhled na celou nekropoli ráno při snídani a večeř při odpočinku, doporučujeme právě tento hotel. Doprava na vámi vybraná místa je samozřejmostí. **Proč si vybrat tento hotel?** - Ubytování ve dvoulůžkových, třílůžkových a čtyřlůžkových pokojích - Úchvatné místo – krásný výhled na nekropoli, v blízkosti řada obchůdků a restaurací - Skvělý poměr cena/výkon. Čisté a pohodlné ubytování za velmi příznivé ceny. - V případě zájmu možnost výletu do Alexandrie (2.5 hodiny autem) nebo plavba po Nilu. [![Ubytování v Gíze](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/ubytovani-giza-5-150x150.png "Ubytování v Gíze")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/ubytovani-giza-5-scaled.png) Ubytování v Gíze [![Ubytování v Gíze](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/ubytovani-giza-6-150x150.png "Ubytování v Gíze")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/ubytovani-giza-6-scaled.png) Ubytování v Gíze [![Ubytování v Gíze](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/ubytovani-giza-7-150x150.png "Ubytování v Gíze")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/ubytovani-giza-7-scaled.png) Ubytování v Gíze [![Ubytování v Gíze](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/ubytovani-giza-2-150x150.png "Ubytování v Gíze")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/ubytovani-giza-2-scaled.png) Ubytování v Gíze [![Ubytování v Gíze](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/ubytovani-giza-3-150x150.png "Ubytování v Gíze")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/ubytovani-giza-3-scaled.png) Ubytování v Gíze [![Upscale restaurant dining area with glass-topped tables, folded napkins, and olive-green chairs, warm lighting and a wall TV in the background.](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/ubytovani-giza-4-150x150.png "Ubytování v Gíze")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/ubytovani-giza-4-scaled.png) Ubytování v Gíze ## Kontaktní formulář Chcete se ubytovat v Gíze přímo proti pyramidám a využít tento hotel? Napište nám a spojíme Vás s hotelem a současně zašleme doporučené lokality, které je možné v okolí navštívit včetně toho, jak to spojit do jednotlivých dnů. Chcete-li vyplnit tento formulář, prosím povolte v prohlížeči JavaScript. příjmení Jméno E-mail Jméno a příjmení \*Křestní jméno Příjmení E-mail \* Komentář nebo zpráva Odeslat![Načítání](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/plugins/wpforms-lite/assets/images/submit-spin.svg) **Rubriky:** Dovolená v Egyptě --- ### [Hrobka QV43 prince Sethherkhepshefa](https://www.starovekyegypt.net/udoli-kraloven/hrobka-qv43.php) **Published:** 23 července, 2024 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Hrobka QV 43 byla původně určena pro prince jménem Sethherkhepshef. Byl synem faraona [Ramesse III.](/faraoni-nove-rise/ramesse3.php) a seznamu princů je jeho jméno zapsáno jako čtvrté v pořadí. Někdy bývá zaměňován s Ramesesem Sethherkhepshefem, který se stal později faraonem pod jménem Ramesse VIII. ## Hrobka QV 43 a její struktura Za schodištěm se nachází chodba B, na kterou navazuje chodba C. Osa hrobky je přímá a za chodbou C se nachází pohřební komora D. Na jihovýchodní straně dělníci vytvořili vedlejší komoru. Na jižní straně této vedlejší komory je nedokončený tunel, který měl pokračovat pravděpodobně dál a hrobka by tak měla odbočení vlevo. Toto odbočení je logické, neboť hrobky faraonů měly vždy první odbočení vlevo. Tituly spojené s tímto princem jsou: - ‚Králův syn‘ - ‚Králův syn jeho těla‘ - ‚Dědičný princ královských dětí Jeho Veličenstva‘ - ‚Vozář velké stáje‘ Hrobku objevili v roce 1903 několik dnů po objevení hrobky QV44. Americká egyptoložka Elizabeth Thomasová zaznamenala černé stěny v hrobce a domnívá se, že výkop ve vedlejší komoře Da může být dílem vykradačů. Italský archeolog Ernesto Schiaparelli (1856-1928) se domníval, že vzhledem k velkému množství sarkofágů, mumií a artefaktů, které v hrobce objevil, byla hrobka přístupná v období 22. až 26. dynastie. ![Hrobka QV 43](/wp-content/uploads/hrobka-qv43.png "Hrobka QV 43") Hrobka QV43 v Údolí královen zůstala nevyužitá **Rubriky:** Údolí královen **Štítky:** architektura starověkého Egypta, hrobky v Údolí královen --- ### [Amenemhet VI.](https://www.starovekyegypt.net/2-prechodne-obdobi/amenemhet6.php) **Published:** 9 září, 2024 **Author:** Pavel Felgr **Content:** ![Amenemhet VI. kartuš](/wp-content/uploads/kartus-amenemhet6.gif)Amenemhet VI. vládl krátce – jeho vláda netrvala déle než 3 roky. Jeho jméno uvádí Turínský královský papyrus. V Karnaku objevili archeologové obětní stůl, který obsahuje jeho jméno. Tento stůl je dnes k vidění v Egyptském muzeu. Zdá se, že jeho předchůdce Iufeni vládl jen velmi krátce, nicméně jméno Amenemheta VI. Turínský papyrus uvádí právě po něm. ![Amenemhet VI. - obětní stůl s jeho kartuší nalezený v Karnaku](/wp-content/uploads/amenemhet6-obetni-stul.png "Amenemhet VI. - obětní stůl s jeho kartuší nalezený v Karnaku") **Rubriky:** 2. přechodné období **Štítky:** egyptští faraoni --- ### [Semenkare Nebnuni](https://www.starovekyegypt.net/2-prechodne-obdobi/nebnuni.php) **Published:** 9 září, 2024 **Author:** Pavel Felgr **Content:** ![Semenkare kartuš](/wp-content/uploads/kartus-semenkare.gif)Jméno Semenkare Nebnuni uvádí Turínský královský papyrus. Jeho vláda byla (podobně jako vláda všech faraonů této dynastie) krátká. Turínský papyru uvádí počet roků v mezeře a končí 22 dní, zdá se ale, že vládl 1 rok a 22 dní. Dalším důkazem jeho existence je fajánsová stéla, na které Nebnuni obětuje [Ptahovi](/nabozenstvi/seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-p.php). Na druhé straně stély pak faraon obětuje Horovi. Stélu objevili v Gebel el-Zeit na pobřeží Rudého moře. Egyptolog Kim Ryholt připisuje Nebnunimu vládu po dobu dvou let, egyptologové Rolf Krauss, Detlef Franke a Thomas Schneider mu připisují vládu pouze jeden rok. I když Semenkare Nebnuni vládl velmi krátce, měl dostatečnou moc k tomu, aby zorganizoval expedici na Sinaj. ![Semenkare Nebnuni - fajánsová stéla, faraon obětuje Ptahovi](/wp-content/uploads/nebnuni-obetuje-ptahovi.png "Semenkare Nebnuni - fajánsová stéla, faraon obětuje Ptahovi") **Rubriky:** 2. přechodné období **Štítky:** egyptští faraoni --- ### [Sobekhotep II.](https://www.starovekyegypt.net/2-prechodne-obdobi/sobekhotep2.php) **Published:** 9 září, 2024 **Author:** Pavel Felgr **Content:** ![Sobekhotep II. kartuš](/wp-content/uploads/kartus-sobekhotep2.gif)Někteří egyptologové se domnívají, že **Sobekhotep II. nebyl královského původu a zmocnil se trůnu násilím**. To by mohlo vysvětlovat velmi krátkou vládu jeho předchůdce Nedžemibreho. Není bez zajímavosti, že v této dynastii se objevuje několik faraonů jménem Sobekhotep. Mohl by to být odkaz na královnu [Sebeknofru](/faraoni-stredni-rise/sebeknofru.php), jejíž jméno odkazuje na boha Sobka. [Sobek](/nabozenstvi/seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-s.php) je staroegyptský bůh zobrazovaný v podobě krokodýla nebo muže s krokodýlí hlavou. Původně jej Egypťané spojovali především s Nilem, úrodou a plodností. Texty pyramid ho ale uvádějí jako „dárce zeleně“. V pozdějších dobách je někdy titulován přímo jako „Pán Nilu“. ![Zárubeň chrámu se jménem Sobekhotep II., původem z Abydu, nyní vystavena v Louvru](/wp-content/uploads/abydos-zaruben-chramu-kartus-sobekhotep2.png "Zárubeň chrámu se jménem Sobekhotep II., původem z Abydu, nyní vystavena v Louvru") **Rubriky:** 2. přechodné období **Štítky:** egyptští faraoni --- ### [Pyramida princezny Hatšepsut v Dahšúru](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/pyramida-princezny-hatsepsut-v-dahsuru.php) **Published:** 13 září, 2024 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Egyptským archeologům se na nekropoli v Dahšúru nedaleko [Lomené pyramidy](/pyramidy-stare-rise/lomena-pyramida.php) podařilo narazit nečekaně na velmi pečlivě opracované vápencové bloky. Na nich se nacházely sušené cihly – typický rys pro pyramidy z období Střední říše. Postupně se z písku vynořovala celá stavba, přesněji řečeno pravděpodobná základna pyramidy. Na vápencových blocích základny jsou hliněné cihly a archeologové také našli bloky bílého vápence, který se používal na obložení pyramid. **Pro období Střední říše je typická stavba z hliněných cihel s pohřební komorou ukrytou v kamení pod základnou**. Jenže všichni faraoni tohoto období svoje pyramidy mají. Pohřební komoru zastřešili starověcí Egypťané velkými žulovými bloky, které nebyly nijak poškozeny. Jenže – i když nikde nebyly stopy po zlodějích, v pohřební komoře nebyla mumie. Našly se sice lidské kosti, zbytky antropoidní rakve a zdobená dřevěná nádoba na kanopy. ## Ztracená pyramida princezny Hatšepsut **Hieroglyfy na boku dřevěné nádoby na kanopy pomohly rozluštit jméno majitele, přesněji majitelky – princezny Hatšepsut**. Hatšepsut byla dcerou faraona jménem [Ameni Kemau](/2-prechodne-obdobi/ameni-kemau.php). Byl to faraon 13. dynastie, čemuž odpovídá i způsob stavby pyramidy. Egypťané stavěli pyramidy pro faraony a jejich manželky. Nakonec – posledním faraonem 12. dynastie byla žena – královna Sebeknofru. Když archeologové nadzvedli žulové bloky, nebylo téměř nic na svém původním místě. Jak je to možné? Egyptolog Chris Naunton dospěl k závěru, že vykradení muselo proběhnout před uzavřením pyramidy a že prsty v tom mají tedy egyptští kněží. V době princezny Hatšepsut a jejího otce Ameni Kemaua se doba prosperity řítila ke svému konci a začal se vyskytovat hladomor. Několik let po sobě byly velmi malé záplavy, s tím souvisela malá úroda a hlad. Je tedy možné, že v této situaci udělali kněží tak zoufalý čin? ## Černá pyramida Amenemheta III. – vodítko pro stavitele? Jen 1,5 km dál než stojí pyramida princezny Hatšepsut se nachází [Černá pyramida Amenemheta III. v Dahšúru](/pyramidy-stredni-rise/pyramida-amenemheta3-dahsur.php). Pod ní se nachází velmi složitý labyrint. Kamenné schodiště a vápencové chodby jsou stejné jako v pyramidě princezny Hatšepsut. [![Základna pyramidy princezny Hatšepsut v Dahšúru](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/pyramida-princezny-hatsepsut-01-150x150.jpg "Základna pyramidy princezny Hatšepsut v Dahšúru")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/pyramida-princezny-hatsepsut-01.jpg) Základna pyramidy princezny Hatšepsut v Dahšúru [![Hliněné cihly na základně, pod kterou byla pohřební komora - typický jev v období Střední říše](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/pyramida-princezny-hatsepsut-02-150x150.jpg "Hliněné cihly na základně, pod kterou byla pohřební komora - typický jev v období Střední říše")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/pyramida-princezny-hatsepsut-02.jpg) Hliněné cihly na základně, pod kterou byla pohřební komora – typický jev v období Střední říše [![Pyramida princezny Hatšepsut byla postavena z hliněných cihel](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/pyramida-princezny-hatsepsut-03-150x150.jpg "Pyramida princezny Hatšepsut byla postavena z hliněných cihel")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/pyramida-princezny-hatsepsut-03.jpg) Pyramida princezny Hatšepsut byla postavena z hliněných cihel [![Hliněné cihly byly obloženy bílým vápencem](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/pyramida-princezny-hatsepsut-04-150x150.jpg "Hliněné cihly byly obloženy bílým vápencem")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/pyramida-princezny-hatsepsut-04.jpg) Hliněné cihly byly obloženy bílým vápencem [![Velký žulový kámen zakrýval vstup do pohřební komory. Ačkoliv byl nepoškozen, hrobka byla vyloupená.](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/pyramida-princezny-hatsepsut-05-150x150.jpg "Velký žulový kámen zakrýval vstup do pohřební komory. Ačkoliv byl nepoškozen, hrobka byla vyloupená.")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/pyramida-princezny-hatsepsut-05.jpg) Velký žulový kámen zakrýval vstup do pohřební komory. Ačkoliv byl nepoškozen, hrobka byla vyloupená. [![Hieroglyfy na dřevěné nádobě na kanopy odhalily jméno majitelky pyramidy.](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/pyramida-princezny-hatsepsut-07-150x150.jpg "Hieroglyfy na dřevěné nádobě na kanopy odhalily jméno majitelky pyramidy.")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/pyramida-princezny-hatsepsut-07.jpg) Hieroglyfy na dřevěné nádobě na kanopy odhalily jméno majitelky pyramidy. [![Antropoidní rakev princezny Hatšepsut. Antropoidní rakve se používaly od Střední říše.](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/pyramida-princezny-hatsepsut-06-150x150.jpg "Antropoidní rakev princezny Hatšepsut. Antropoidní rakve se používaly od Střední říše.")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/pyramida-princezny-hatsepsut-06.jpg) Antropoidní rakev princezny Hatšepsut. Antropoidní rakve se používaly od Střední říše. Zdroj: Viasat History **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Amenemhet III., Dahšúr, princezna Hatšepsut, pyramidy v Dahšúru --- ### [Hor I.](https://www.starovekyegypt.net/2-prechodne-obdobi/hor1.php) **Published:** 5 října, 2024 **Author:** Pavel Felgr **Content:** ![Hor I. kartuš](/wp-content/uploads/kartus-hor1.gif) Hor I. (také známý jako Hor Awibre) byl egyptský faraon 13. dynastie v období, které nazýváme 2. přechodným obdobím. V Tanisu objevili archeologové žulový blok s kartuší tohoto faraona a kartuš Sechemre Chutaueje. Na základě toho egyptolog Kim Ryholt navrhl, že Sechemre Chutauej byl synem Hora I. **Turínský papyrus sice uvádí jméno Hor I., ale neuvádí délku jeho vlády – přesněji uvádějí délku vlády “ … a 7 dní“**. Z dalších střípků se předpokládá, že jeho vláda netrvala déle než 2 roky. Nemáme žádný záznam o vazbě na Renseneba a to vedlo egyptology Ryholta a Bakera k tomu, že se Hor I. zmocnil trůnu násilím. Důkazy ale chybí … ## Šachtová hrobka v Dahšúru ![Hor I. - socha faraonova Ka](/wp-content/uploads/hor1-socha-ka.png "Hor I. - socha faraonova Ka") **Hor I. byl pohřben v šachtové hrobce, která se nachází uvnitř komplexu v Dahšúru**, který si nechal postavit [Amenemhet III.](/faraoni-stredni-rise/amenemhet3.php) Šachtovou hrobku postavili Egypťané původně pro příslušníka dvora Amenemheta III. Jiná šachtová hrobka v komplexu tohoto faraona Střední říše se stala místem, kam Egypťané pohřbili „královu dceru“ Nubhetepti-khered. Nabízí se otázka, proč právě pohřební komplex tohoto faraona. Chybí ale jakékoliv důkazy o tom, že by Hor I. nebo Nubhetepti-khered měli nějakou rodinnou vazbu na Amenemheta III. Mezi pohřební výbavou objevili archeologové baldachýnovou truhlu, baldachýnové dózy a nechyběla ani socha faraonova ka v životní velikosti. Tato socha zůstala do dnešních dnů i když hrobku ve starověku vydrancovali lupiči. Je to jedna z nejzachovalejších a nejdokonalejších dřevěných soch, která přežila do dnešních dnů v tak dobrém stavu. Archeologové v pohřební výbavě objevili také malé sošky, alabastrové a dřevěné vázy. Nachází se tu také dvě alabastrové stély popsané modře malovanými hieroglyfy a množství cepů a dřevěných tyčí, které byly všechny uloženy v dlouhé dřevěné bedně. **Rubriky:** 2. přechodné období **Štítky:** egyptští faraoni --- ### [Džedcheperu](https://www.starovekyegypt.net/2-prechodne-obdobi/dzedcheperu.php) **Published:** 5 října, 2024 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Džedcheperu byl egyptský faraon 13. dynastie vládnoucí cca dva roky**. Jeho existenci a vládu dokazuje jedenáct otisků pečetí u druhého kataraktu v Núbii. Kromě těchto pečetí to je dále masivní socha z černého čediče. Socha je nyní v Egyptském muzeu. ## Turínský papyrus Džedcheperu neuvádí Turínský papyrus jeho jméno neuvádí, ale podle egyptologa Ryholta je to tak proto, že tento dokument vznikal z jiného dokumentu, ve kterém byly mezery týkající se právě 2. přechodního období, kdy vláda některých faraonů byla velmi krátká a dodnes není jisté pořadí některých faraonů. Ryholt také uvádí, že **Džedcheperu byl bratrem svého předchůdce Sechemre Chutaueje a synem faraona** [Hora I.](/2-prechodne-obdobi/hor1.php) Ryholt vychází právě z otisků pečetí z Uronarti. Pečeti ukazují, že oba faraoni vládli těsně po sobě. ![Džedcheperu a jeho Usirovské lůžko](/wp-content/uploads/dzedcheperu-usirovske-luzko.png "Džedcheperu a jeho Usirovské lůžko") Džedcheperu a jeho Usirovské lůžko **Rubriky:** 2. přechodné období **Štítky:** egyptští faraoni --- ### [Amenemhet VII. (Sedżefakare)](https://www.starovekyegypt.net/2-prechodne-obdobi/amenemhet7.php) **Published:** 5 října, 2024 **Author:** Pavel Felgr **Content:** ![Amenemhet VII. kartuš](/wp-content/uploads/kartus-amenemhet7.gif) Amenemhet VII. byl egyptský faraon 13. dynastie, který vládl Egyptu po dobu 7 let (tedy na tuto dynastii relativně dlouho). Jeho jméno dokládá několik válcových pečetí a skarabů. Jeho jméno uvádí také Turínský papyrus. I když tento faraon vládl na poměry faraonů této dynastie relativně dlouho, informací o jeho vládě a osobě není mnoho. ![Válečková pečeť a skarabeus Amenemheta VII.](/wp-content/uploads/amenemhet7-valcovapecet-skarabeus.png "Válečková pečeť a skarabeus Amenemheta VII.")Válcová pečeť a skarabeus Amenemheta VII. **Rubriky:** 2. přechodné období **Štítky:** egyptští faraoni --- ### [Chendžer](https://www.starovekyegypt.net/2-prechodne-obdobi/chendzer.php) **Published:** 5 října, 2024 **Author:** Pavel Felgr **Content:** ![Chendžer a jeho busta](/wp-content/uploads/chendzer-socha.png "Chendžer a jeho busta")![Chendžer kartuš](/wp-content/uploads/kartus-chendzer.gif) Chendžer byl faraonem 13. dynastie, která vládla během [2. přechodného období](/2-prechodne-obdobi/druhe-prechodne-obdobi.php). Egyptu vládl něco málo přes 5 let. V Sakkáře si nechal postavit malou pyramidu, což by mohlo naznačovat, že jako svoje hlavní město si vybral Mennofer. Pyramidion z jeho pyramidy se nachází v Egyptském muzeu v Káhiře. ## Chendžer a fragmenty jeho vlády Prvním důkazem o jeho existenci a vládě je pyramida v Sakkáře, kterou objevil při svých vykopávkách švýcarský egyptolog Gustave Jéquier. Archeologové objevili také fragment baldachýnu, který obshuje částečné jméno Seneb … což by mohlo být jméno jeho manželky. V Abydu objevili stélu, která uvádí stavbu chrámu bohu Usirovi. Jiná stéla, která byla v Liverpoolu a byla zničena během 2. světové války, obsahovala jméno Chedir. Zdá se, že mohlo jít o faraonova syna. Jméno Chendžera je také na třech válcových pečetích, dlaždici nalezené v Lištu a několika skarabech. ![Pyramidion z Chendžerovy pyramidy v Jižní Sakkáře](/wp-content/uploads/pyramidion.png "Pyramidion z Chendžerovy pyramidy v Jižní Sakkáře") Pyramidion z Chendžerovy pyramidy v Jižní Sakkáře **Rubriky:** 2. přechodné období **Štítky:** egyptští faraoni --- ### [Sehetepkare Antef](https://www.starovekyegypt.net/2-prechodne-obdobi/sehetepkare-antef.php) **Published:** 5 října, 2024 **Author:** Pavel Felgr **Content:** ![Sehetepkare Antef](/wp-content/uploads/sehetepkare-antef-144x300.png "Sehetepkare Antef")Sehetepkare Antef byl faraonem [13. dynastie](/2-prechodne-obdobi/faraoni-13-dynastie.php), jehož vládu dokládá Turínský papyrus. Délka jeho vlády je na papyru ztracena v mezeře, takže se dozvídáme, že vládl „… a 3 dny“. Jeho vláda ale jistě netrvala déle než 10 let. Jeho jméno uvádí také královský seznam v Karnaku. ## Chronologie a rodina Přesné pořadí v dynastii je problematické – Darrell Baker ho řadí jako dvacátého faraona této dynastie, Kim Ryholt jako dvacátého čtvrtého a Jürgen von Beckerath jako devatenáctého. Stéla, kterou archeologové objevili v Abydu zmiňuje královnu jménem Aya jako manželku tohoto faraona. ![Stela zmiňuje královnu Ayu](/wp-content/uploads/kralovna-aya-stela.png "Stela zmiňuje královnu Ayu")Stela zmiňuje královnu Ayu **Rubriky:** 2. přechodné období **Štítky:** egyptští faraoni --- ### [Sobekhotep III.](https://www.starovekyegypt.net/2-prechodne-obdobi/sobekhotep3.php) **Published:** 5 října, 2024 **Author:** Pavel Felgr **Content:** ![Sobekhotep III. kartuš](/wp-content/uploads/kartus-sobekhotep3.gif) Sobekhotep III. byl egyptský faraon z poloviny [13. dynastie](/2-prechodne-obdobi/faraoni-13-dynastie.php), který vládl tři až čtyři roky. Otce Mentuhotepa označovali Egypťané jako „boží otec“ a matkou byla Iuhetibu. Měl dva bratry Seneba a Khakaua a nevlastní sestru Reniseneb. Ta byla dcerou Iuhetibu a Dedusobka (jejího druhého manžela). ## Sobekhotep III. a jeho rodina Faraon měl dvě manželky – Senebhenas a Neni. Stéla, která je nyní v Louvru, uvádí jeho dcery Iuhetibu Fendy a Dedetanqet. Matkou obou dcer byla královna Neni. Egypťané zobrazili faraona se svými dcerami na stéle, která dokazuje jejich existenci. Vládu Sobekhotepa III. potvrzuje Turínský papyrus, který uvádí dobu vlády na 4 roky a 4 měsíce. Patří k těm faraonům 13. dynastie, jejichž existenci dokládá řada pečetí, stél a dalších objektů. ![Sobekhotep III. uctívá Satet a Anuket](/wp-content/uploads/sobekhotep3-uctiva-bohyne-satet-a-anuket.png "Sobekhotep III. uctívá Satet a Anuket") **Rubriky:** 2. přechodné období **Štítky:** egyptští faraoni --- ### [Neferhotep I. a vrchol 13. dynastie](https://www.starovekyegypt.net/2-prechodne-obdobi/neferhotep1.php) **Published:** 16 listopadu, 2024 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Neferhotep I. byl egyptský faraon třinácté dynastie vládnoucí ve druhé polovině 18. století př. n. l. (tedy ke konci této dynastie). Jeho vláda nad Egyptem trvala cca 11 let. Jeho otcem byl Haankhef, který byl také otcem Sihathora a Sobekhotepa IV. Ti vládli Egyptu po smrti svého prvorozeného bratra. Vztah Neferhotepa I. k jeho předchůdci [Sobekhotepovi III.](/2-prechodne-obdobi/sobekhotep3.php) se nepodařilo doložit, někteří egyptologové se domnívají, že Neferhotep I. mohl trůn uzurpovat. Ke konci své vlády sdílel trůn se svým bratrem Sihathorem. Tato společná vláda trvala několik měsíců, než Sihathor zemřel. Neferhotep pak sdílel vládu se svým dalším bratrem, kterým byl Sobekhotep IV. **Za vlády Neferhotepa I. a Sobekhotepa IV. nastal vrchol 13. dynastie**. ## Neferhotep I. – faraon nekrálovského původu Haankhef se v pramenech vždy objevuje jako „Boží otec“ a jeho žena Kemi jako „králova matka“. To znamená, že ani jeden z nich nebyl královského původu. Že byl Haankef otcem Neferhotepa dokazuje celá řada skarabů z Lahúnu. **Haankhefa uvádí jako otce Neferhotepa I. také Turínský papyrus**. Jde o mimořádný jev, protože turínský papyrus uvádí pouze jména faraonů. Druhou výjimkou z tohoto pravidla je otec Sobekhotepa II. Egyptologové zaznamenali, že Sobekhotep III., Neferhotep I. ani Sobekhotep IV. svůj nekrálovský původ neskrývali – naopak se k němu hrdě hlásili na svých stélách a skarabech. Nápisy z Asuánu naznačují, že **Neferhotep I. měl nejméně dvě děti – syna a dceru**. Obě děti dostali stejné jméno jako jeho rodiče – Haankhef a Kemi. Matkou dětí byla královna Senebsen. Některé prameny naznačují, že Neferhotep mohl mít ještě jednoho syna jménem Wahneferhotep. Proto překvapuje, že ke konci své vlády spoluvládl se svými bratry a nikoliv se svým synem. ![Neferhotep I. - socha a nápis z ostrova Seheil v Horním Egyptě, kde Anuket dává život Neferhotepovi I.](/wp-content/uploads/neferhotep1-kolaz.png "Neferhotep I. - socha a nápis z ostrova Seheil v Horním Egyptě, kde Anuket dává život Neferhotepovi I.")Neferhotep I. – socha a nápis z ostrova Seheil v Horním Egyptě, kde Anuket dává život Neferhotepovi I. **Rubriky:** 2. přechodné období **Štítky:** egyptští faraoni --- ### [Sobekhotep IV.](https://www.starovekyegypt.net/2-prechodne-obdobi/sobekhotep4.php) **Published:** 16 listopadu, 2024 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Sobekhotep IV. byl jedním z nejmocnějších egyptských faraonů 13. dynastie, který vládl Egyptu přibližně 10 let**. Jeho bratři, Neferhotep I. a Sihathor, byli jeho předchůdci, přičemž Sihathor vládl jako spoluvládce jen několik měsíců. Stéla, kterou archeologové objevili v Karnaku, uvádí, že se Sobekhotep IV. narodil v Thébách. Z období jeho vlády je doloženo velké množství památek – stél, soch, pečetí a dalších drobných předmětů. ## Sobekhotep IV. a jeho rodina Jeho rodiče byli Haankhef a Kemi. Haankhef se v pramenech vždy objevuje jako „Boží otec“ a jeho žena Kemi jako „králova matka“. To znamená, že ani jeden z nich nebyl královského původu. Jeho prarodiče ze strany otce byli Nehy (voják) a jeho manželkou byla Senebtysy. O prarodičích z matčiny strany se nedochovali žádné podklady. Jeho manželka se jmenovala Tjan a s ní měl určitě dvě děti, syna Amenhotepa a dceru Nebetiunet. Možná byl jejich dalším potomkem ještě pozdější faraon Sobekhotep VI. Dalšího syna, který nastoupil na trůn jako Sobekhotep V. měl s manželkou Nubhotepti, nevíme ale jistě, zda to byla druhá hlavní manželka nebo šlo o vedlejší manželku. **Sobekhotep IV. pokračoval v politice svého bratra** [Neferhotepa I.](/2-prechodne-obdobi/neferhotep1.php) Jeho vezírem byl Neferkare Iymeru, pokladníkem Senebi a vrchním správcem jistý Nebankh. Ponechal si tedy dvůr svého bratra, aby zachoval určitou kontinuitu. ![Sobekhotep IV.](/wp-content/uploads/sobekhotep4.png "Sobekhotep IV.")Socha faraona a jeho kartuš **Rubriky:** 2. přechodné období **Štítky:** egyptští faraoni --- ### [Aj I. a období stability](https://www.starovekyegypt.net/2-prechodne-obdobi/aj1.php) **Published:** 16 listopadu, 2024 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Aj I. byl nejdéle vládnoucí faraon 13. dynastie vládl pravděpodobně roztříštěnému Egyptu více než 23 let**. Lupiči objevili pyramidion nesoucí jeho jméno, takže pravděpodobně dokončil svoji pyramidu (pravděpodobně v Sakkáře). Aj je posledním faraonem 13. dynastie vládnoucím v Horním i Středním Egyptu. I když jeho vláda byla nejdelší v celé dynastii, počet artefaktů, které archeologové objevili je poměrně malý. Dochované prameny naznačují, že Lišt jako hlavní město Egypta opustil právě Aj I. nebo jeho následník. ## Aj I. a chronologie vlády Faraon vládl střednímu a hornímu Egyptu souběžně se [14. dynastií](/2-prechodne-obdobi/faraoni-14-dynastie.php), která ovládala alespoň východní deltu Nilu. Egyptologové Kim Ryholt a Darrell Baker tvrdí, že byl uzurpátor trůnu svého předchůdce Ibiji. Vládu faraona dokládá 62 pečetí skarabů nesoucích jeho jméno. Jeho jméno dokládá také už zmiňovaný pyramidion, který policie zabavila lupičům v roce 1911 ve městě Avaris. Egyptologové se domnívají, že pyramidu vyplenili během své nadvlády [Hyksósové](/2-prechodne-obdobi/hyksosove.php). ![Aj I.](/wp-content/uploads/aj1.png "Aj I.") Nádoba se jménem faraona **Rubriky:** 2. přechodné období **Štítky:** egyptští faraoni --- ### [Egypt pod perskou nadvládou](https://www.starovekyegypt.net/perska-nadvlada/egypt-pod-perskou-nadvladou.php) **Published:** 25 listopadu, 2024 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Rozrůstající se Perská říše byla pro Egypt stále větším nebezpečím. Faraoni 26. dynastie udrželi územní celistvost a posliovali svůj vliv, ale předposlední faraon této dynastie [Ahmose II.](/obdobi-upadku/ahmose2.php) se ke konci své vlády musel připravovat na obranu. Perským králem byl Kambýsés II. a ten viděl v Egyptě nejen územní rozmach říše, ale také velké přírodní bohatství. Poté, co porazil u Pelusia Psammetika III. se ocitl Egypt pod perskou nadvládou. ## První perská nadvláda Od roku 525 př.n.l. tak Peršané rozšířili svoji říši o Egypt a spravovali ji jako jednu ze svých satrapií, která odváděla pravidelný tribut. Peršané však pravděpodobně přijali tamní titulaturu faraonů, loajální místní vládce ponechali na svých místech. Tento stav trval od vlády zakladatele „dynastie“ Kambýsa přes jeho nástupce až po Dareia II. \[table id=39 /\] Po smrti Dareia II. došlo k bojům o perský trůn, kterých využil princ Amyrtaeus k povstání proti Peršanům. To bylo v roce 411 př.n.l. – Amyrtaeus ovládl Deltu a prohlásil se faraonem. On a jeho šest následníků ovládalo Deltu po dobu 40 let. Perský král Artaxerxés II. se pokusil několikrát vojensky proti nim zakročit, ale vždy neúspěšně. ## Druhá perská nadvláda **Dlouhou vzpouru zastavil až Artaxerxés III.**, když zvítězil v bitvě u Pelusia roku 343 př.n.l. *(na stejném místě porazil o 182 let dříve Kambýses egyptského faraona Psammetika III.)* **a tím začala druhá perská nadvláda**. Po smrti Artaxerxése III. vládl jeho syn Artaxerxés IV. a po jeho smrti nastoupil Dareios III. Ten se utkal v několika bitvách s Alexandrem Velikým a po porážce v bitvě u Gaugamél získal vládu nad Egyptem Alexandr Veliký. [table id=40 /] **Rubriky:** Perská nadvláda **Štítky:** egyptští faraoni --- ### [Města starověkého Egypta](https://www.starovekyegypt.net/mesta-starovekeho-egypta/mesta-starovekeho-egypta.php) **Published:** 26 listopadu, 2024 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Už od nejstarších dob se setkáváme s doklady o sídlištích městského charakteru. Ta se vytvářela nejčastěji na křižovatkách hlavních obchodních tras. V dobách formování egyptského státu to byla města Nakáda a [Nechen (Hierakonpolis)](/mesta-starovekeho-egypta/nechen-hierakonpolis.php). Právě z tohoto města měl vyrazit Narmer na sever a sjednotit Egypt. V období 3. dynastie vzniká nové sídlo v [Mennefer (Memfis)](/mesta-starovekeho-egypta/mennofer-memfis.php) a u něj nekropole Sakkára. Dnes můžeme polohu Menneferu určit zejména podle rozvalin Ptahova chrámu v oblasti vesnice Mít Rahína. V období Střední říše získalo významné postavení město [Ictauej (Lišt)](/mesta-starovekeho-egypta/ictauej-hlavni-mesto-stredni-rise.php). Egyptský název Ictauej (Amenemhetictauje) „Ten, který ovládá obě země“ dokládá, jaký význam tomuto místu Amenemhet I. přisuzoval. Dalším významným městem byl [Vaset (Théby)](/mesta-starovekeho-egypta/theby-mesto-sta-bran.php), který se nachází asi 660 km jižně od Menneferu. Z tohoto města došlo na počátku Střední a Nové říše dvakrát ke znovusjednocení Egypta. Místo bylo významné zejména tím, že zde stál chrám boha Amona, který se postupně stále rozrůstal. Za vlády 18. dynastie došlo k opuštění Vasetu pouze jednou – za vlády Amenhotepa IV. / Achnatona, který založil nové hlavní město Achetaton (Atonův obzor), které se nacházelo uprostřed státu na lokalitě dnešní Tell el-Amarny. Za Ptolemaiovské dynastie se stala hlavním městem [Alexandrie](https://www.starovekyegypt.net/mesta-starovekeho-egypta/alexandrie-ptolemaiovske-hlavni-mesto.php), kterou založil Alexandr Veliký na pobřeží Středozemního moře. Na ostrově Faros postavili Ptolemaiovci maják – jeden z tehdejších sedmi divů světa. Orientační bod pro námořní dopravu spolu s proslulou Alexandrijskou knihovnou udělali z Alexandrie centrem obchodu a vzdělanosti. [ ![Abydos](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/galerie-abydos.jpg "galerie-abydos - Starověký Egypt - Starověký Egypt") ](https://www.starovekyegypt.net/mesta-starovekeho-egypta/heliopolis-a-abydos-posvatna-mesta.php) [ ![Alexandrie](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/galerie-alexandrie.jpg "galerie-alexandrie - Starověký Egypt - Starověký Egypt") ](https://www.starovekyegypt.net/mesta-starovekeho-egypta/alexandrie-ptolemaiovske-hlavni-mesto.php) [ ![Asuán - nilometr na ostrově Elefantina](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/asuan-05.jpg "asuan-05 - Starověký Egypt - Starověký Egypt") ](https://www.starovekyegypt.net/mesta-starovekeho-egypta/asuan-celnice-mezi-egyptem-a-nubii.php) [ ![Bereniké](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/galerie-berenike.jpg "galerie-berenike - Starověký Egypt - Starověký Egypt") ](https://www.starovekyegypt.net/mesta-starovekeho-egypta/berenike.php) Abydos Alexandrie Asuán Bereníké [ ![Podmořské snímky z oblasti, kde se dříve město nacházelo](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/canopus-03.jpg "canopus-03 - Starověký Egypt - Starověký Egypt") ](https://www.starovekyegypt.net/mesta-starovekeho-egypta/canopus-vyznamny-pristav-v-delte-nilu.php) [ ![Ictauej, Iči-tauej](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/galerie-ictauej.jpg "galerie-ictauej - Starověký Egypt - Starověký Egypt") ](https://www.starovekyegypt.net/mesta-starovekeho-egypta/ictauej-hlavni-mesto-stredni-rise.php) [ ![Malkata](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/malkata.png "malkata - Starověký Egypt - Starověký Egypt") ](https://www.starovekyegypt.net/mesta-starovekeho-egypta/malkata.php) [ ![Mennofer (Memfis)](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/mennofer-memfis.png "mennofer-memfis - Starověký Egypt - Starověký Egypt") ](https://www.starovekyegypt.net/mesta-starovekeho-egypta/mennofer-memfis.php) Canopus Ictauej (Lišt) Malkata Mennofer (Memfis) [ ![Naucratis](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/galerie-naucratis.jpg "galerie-naucratis - Starověký Egypt - Starověký Egypt") ](https://www.starovekyegypt.net/mesta-starovekeho-egypta/naukratis.php) [ ![Nechen - chrám sokolího boha Hora](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/nechen-horuv-chram.jpg "nechen-horuv-chram - Starověký Egypt - Starověký Egypt") ](https://www.starovekyegypt.net/mesta-starovekeho-egypta/nechen-hierakonpolis.php) [ ![Pelusium](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/galerie-pelusium.jpg "galerie-pelusium - Starověký Egypt - Starověký Egypt") ](https://www.starovekyegypt.net/mesta-starovekeho-egypta/pelusium.php) [ ![Piramesse](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/galerie-piramesse.jpg "galerie-piramesse - Starověký Egypt - Starověký Egypt") ](https://www.starovekyegypt.net/mesta-starovekeho-egypta/piramesse-mesto-dodnes-ukryte-pod-zemi.php) Naukratis Nechen Pairimen (Pellusium) Piramesse [ ![Dvě významná města v Deltě Nilu své doby - Sais a Tanis](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/04-sais-tanis.jpg "04-sais-tanis - Starověký Egypt - Starověký Egypt") ](https://www.starovekyegypt.net/mesta-starovekeho-egypta/sais-hlavni-mesta-26-dynastie.php) [ ![Tanis - hlavní město 21. a 22. dynastie se nachází v Deltě Nilu](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/01-tanis.jpg "01-tanis - Starověký Egypt - Starověký Egypt") ](https://www.starovekyegypt.net/mesta-starovekeho-egypta/tanis-velkolepe-mesto-pod-povrchem.php) [ ![Tell Atrib](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/galerie-tell-atrib.jpg "galerie-tell-atrib - Starověký Egypt - Starověký Egypt") ](https://www.starovekyegypt.net/mesta-starovekeho-egypta/tell-atrib.php) [ ![Tell el-Maschúta](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/galerie-tell-el-maschuta.jpg "galerie-tell-el-maschuta - Starověký Egypt - Starověký Egypt") ](https://www.starovekyegypt.net/mesta-starovekeho-egypta/tell-el-maschuta.php) Sais Tanis Tell Atrib Tell el-Maschuta [ ![Thonis (Herakleion)](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/mesta-herakleion.jpg "mesta-herakleion - Starověký Egypt - Starověký Egypt") ](https://www.starovekyegypt.net/mesta-starovekeho-egypta/herakleion-thonis.php) [ ![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/galerie-theby.jpg "galerie-theby - Starověký Egypt - Starověký Egypt") ](https://www.starovekyegypt.net/mesta-starovekeho-egypta/theby-mesto-sta-bran.php) Thonis Vaset (Theby) **Rubriky:** Egyptská města **Štítky:** život ve starověkém Egyptě --- ### [Artaxerxés III. znovu dobyl Egypt](https://www.starovekyegypt.net/perska-nadvlada/artaxerxes3.php) **Published:** 10 prosince, 2024 **Author:** Pavel Felgr **Content:** ![Artaxerxés III.](/wp-content/uploads/Artaxerxes3-Persepole.jpg "Artaxerxés III. - Starověký Egypt") Artaxerxés III. byl perský velkokrál, syn Artaxése II. a pocházel z rodu Achaimenovců. Artaxerxés měl mnoho sourozenců, z nichž nejznámější jsou princové Dareios, Ariaspés a Arsamés. Antičtí spisovatelé ho popisují jako drsného muže, který odstranil své bratry, aby sám mohl usednout na trůn. Na rozdíl od svého otce Artaxerxa II. i děda [Dareia II.](/perska-nadvlada/dareios2.php) byl velmi energický a huževnatý. Jeho hlavním úkolem bylo udržet rozsáhlou říši pohromadě navzdory všem problémům v řeckých částech říše. ## Války s Egyptem **Sám si stanovil za cíl znovuzískání vlivu v Egyptě**. V roce 350 př.n.l. vyslal vojsko proti faraonovi Nachtharehebovi, poslednímu představiteli 30. dynastie. Vedení armády svěřil svým vojevůdcům, ale Peršané nedosáhli žádného výrazného úspěchu. A tak musel připravit novou výpravu a na přelomu let 343/342 př.n.l. napadl v čele svého vojska Egypt. **Podařilo se mu ovládnout Deltu i Mennofer a donutil Nachthareheba k ústupu do Núbie**. Na jaře roku 342 př.n.l. pak dokončil obsazení celého Egypta. Jenže ani to mu nepomohlo posílit prestiž říše a dokonce nastal spíš opak. Průběh a délka války totiž ukázala vojenskou slabost Persie, která měla velkou materiální a lidskou převahu potřebovala mnoho let, než ovládla izolovaný Egypt. Toho si všimli pochopitelně v makedonském království, kde vládl Filip II. (otec Alexandra Velikého). Filip II. ale uvažoval napřed o podmanění Řecka. ## Artaxerxés III. umírá ![Artaxerxés IV.](/wp-content/uploads/artaxerxes4.png "Artaxerxés IV. - Starověký Egypt") Artaxerxés pád perské říše nezažil. Stal se obětí spiknutí, kdy ho otrávil jeho vrchní eunuch Bagoás. Ten k tomu pravděpodobně využil služeb dvorského lékaře. Korunu krále králů po Artaxerxovi převzal syn Arsés (Artaxerxés IV.) Jenže jeho vláda netrvala dlouho – cca 1 rok. Stejně jako jeho otec Artaxerxés III. se stal obětí spiknutí, kdy ho nechal odstavit vrchní eunuch Bagoás. Na perský trůn pak usedá poslední perský král Dareios III., kterého později čekalo několik bitev s Alexandrem Velikým. **Rubriky:** Perská nadvláda **Štítky:** egyptští faraoni --- ### [Dareios III., poslední vládce Achaimenovské říše](https://www.starovekyegypt.net/perska-nadvlada/dareios3.php) **Published:** 10 prosince, 2024 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Dareios III. byl poslední perský velkokrál z rodu Achaimenovců. Jeho vláda trvala 6 let (v letech 336–330 př. n. l.). Jeho otcem byl Arsanés, vnuk krále [Dareia II.](/perska-nadvlada/dareios2.php), matkou Sisygambis, dcera Artaxerxa II. Na trůn by se tedy za normálních okolností nedostal, protože nebyl přímým potomkem královské linie. **Dareios III. byl poslední achaimenovský král, který ovládal celou říši**. Dareios III. se dostal na trůn díky eunuchovi Bagoásovi. Ten předpokládal, že nový král bude jednodušší loutkou než ten předchozí. Jenže Dareios během krátké doby odstranil Bagoa a potlačil vzpouru v Egyptě. Podařilo se mu zatlačit makedonské oddíly, které poslal do oblasti Malé Asie král Filip II. (otec Alexandra Velikého). Perská říše ale potřebovala reformy, na které Dareios už neměl čas. V roce 334 př. n. l. se na maloasijském pobřeží vylodil se svou armádou Alexandr Veliký a začala série vojenských konfliktů mezi Alexandrem a perskou armádou. ## Boj s Alexandrem Velikým Na počátku probíhaly vojenské střety bez přítomnosti Dareia pod vedením strapů. Ti byli ale poraženi [v bitvě u Gráníku](/ptolemaiovci/bitva-u-graniku.php) a tak se Dareios musel postavit do čela armády, která byla složena ze všech koutů říše. K prvnímu střetnutí mezi Alexandrem a Dareiem došlo [v bitvě u Issu](/ptolemaiovci/bitva-u-issu.php), která se odehrála v listopadu roku 333 př. n. l. Bitva se nevyvíjela pro Dareia špatně, ale v rozhodující chvíli z bitvy uprchl a to rozhodlo o výsledku. Alexandr v dalších dvou letech ovládl Foinikii a Egypt, kde ho přivítali jako osvoboditele. Tento čas využil Dareios III. k tomu, aby sestavil novou armádu, se kterou se chtěl postavit Alexandrovi a zabránt mu v cestě do nitra říše. A tak došlo v říjnu roku 331 př.n.l. [k bitvě u Gaugamél](/ptolemaiovci/bitva-u-gaugamel.php), která skončila porážkou perské armády. Dareios z místa bitvy uprchl a od té doby před Alexandrem jen prchal. Nakonec se uchýlil do Médie, kde musel sledovat hroucení perské říše. Baktrijský satrapa Béssos ho nakonec nechal zavraždit a sám se roku 330 př.n.l. prohlásil králem. Jenže tou dobou byla už perská říše v troskách. Jeho dceru Stateiru si vzal za ženu Alexandr Veliký, čímž chtěl dosáhnout panovnické legitimity. ![Dareios III. - bitva u Issu](/wp-content/uploads/dareios3-bitvauissu.jpg "Dareios III. - bitva u Issu") Dareios III. – bitva u Issu **Rubriky:** Perská nadvláda **Štítky:** egyptští faraoni --- ### [Pianchi, první černý faraon Egypta](https://www.starovekyegypt.net/3-prechodne-obdobi/pianchi.php) **Published:** 10 prosince, 2024 **Author:** Pavel Felgr **Content:** „Černý faraon“ [ Pianchi](/wp-content/uploads/faraoni/3prechod/pianchi.gif) (Piye) byl vládcem Núbie a sám sebe považoval za dědice velkých králů zlatého věku. **Postupně rozšiřoval své království, až se mu podařilo postupně ovládnout téměř celý Egypt**. Byl velkorysým faraonem a udatným válečníkem, novým sjednotitelem Obou zemí a „synem Amonovým“. Pianchi vystřídal v roce 745 př.n.l. na trůně svého otce Katšu a prvních deset let rozšiřoval své území směrem na sever a brzy kontroloval celý Horní Egypt. ## Pianchiho pochod na sever Pianchiho vyrazil v čele své armády z Napaty na sever. Při cestě se zastavil v Karnaku, kde oslavil nový rok a svátek Opet. **Když se dostal k Hermopoli, libyjský král Nimlot mu město předal bez boje** a stejně se vzdal také Pefcavejbastet – vládce Hérakleopole. **Pianchi (Piye) pokračoval a zmocnil se pevnosti, která střežila přístup do fajjúmské oázy** a dorazil až do bývalého hlavního města Memfidy (Mennoferu). Zde se opevnili Tefnacht a jeho spojenci, ale Pianchiho vojska byla rozhodnuta město vytrvale obléhat a díky vyspělejší válečnické výzbroji nakonec město dobyli. Pianchi se nyní vydal do Héliopole, kde uctil boha Rea a zopakoval svůj korunovační obřad. Když se Tefnachtovi spojenci dozvěděli o rychlém pádu Memfidy (Mennoferu), pospíšili si, aby mohli novému pánu přísahat poslušnost. Nedostavil se ale odbojný Tefnacht, kterému se podařilo z obklíčení uniknout a skryl se v močálech delty. Vyslal ale k faraonovi posla a jeho prostřednictvím slíbil, že bude jednat v souladu s příkazy krále. Pianchi se s tímto ujištěním spokojil. Poté se vrátil do Napaty a spoléhal na to, že politická roztříštěnost mu postačí k tomu, aby udržel na uzdě případné uchazeče o trůn. Nechal postavit prestižní stavby v Karnaku a Abydu (Abedžu), zároveň ale nechal rozšířit chrám v Gebel Barkalu. Tamní chrám byl od doby faraona [Thutmose III.](/faraoni-nove-rise/thutmose3.php "Thutmose III.") zasvěcen Amonovi a naposled jej zvelebil [Ramesse II.](/faraoni-nove-rise/ramesse2.php "Ramesse II.") Roku 716 př.n.l. zemřel po 31 letech úspěšné vlády Pianchi. Na vlastní přání byl pohřben na nekropoli el-Kurru poblíž Napaty v pyramidě, kterou si nechal postavit podle starobylé faraonské tradice. ![](/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-pianchi.gif) Kartuš faraona Pianchi (Piye) Hrobka: pyramida v El-Kuru Předchůdce: Kašta (vládl pouze v Kuši) Nástupce: [Šabataka](/3-prechodne-obdobi/sabataka.php) Doba vlády: 32 let **Manželky:** Tabiry, Abar, Khensa, Peksater **Rubriky:** 3. přechodné období **Štítky:** černí faraoni, egyptští faraoni, Kušité, kušitské království, země Kuš --- ### [Šabaka, silný vládce 25. dynastie](https://www.starovekyegypt.net/3-prechodne-obdobi/sabaka.php) **Published:** 10 prosince, 2024 **Author:** Pavel Felgr **Content:** ![Šabaka](/wp-content/uploads/shabaka.png "Šabaka") Třetím kušitským faraonem, který vládl starověkému Egyptu, byl Šabaka. Jeho původ je značně nejistý, ale jako nejvíce pravděpodobná je varianta, že byl bratrem [Pianchiho (Piye](/3-prechodne-obdobi/pianchi.php)) a jeho rodiči byli Kašta a jeho manželka Pebatjma. Někteří se také domnívají, že byl bratrem Taharky (tedy synem Pianchiho). Jeho syn Tanutamon usedl na trůn po Taharkovi a byl posledním faraonem 25. dynastie. Šabaka upevnil kontrolu kušitských faraonů nad celým Egyptem od Núbie až po oblast Delty. Za jeho vlády došlo k několika střetům s asyrským králem Sargonem II., ale jednota Egypta zůstala zachována. Jeho vládu dokládají četné stavby a sochy. Jednu ze svých soch nechal vztyčit v Karnaku, který kušitští faraoni uctívali stejně jako například faraoni Nové říše. ![Šabaka - kartuš a mapa významným míst ](/wp-content/uploads/kusite-sabaka-mapa.png "Šabaka - kartuš a mapa významným míst ") Šabaka – kartuš a mapa významným míst ![](/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-sabaka.gif)Kartuš faraona Šabaky Hrobka: pyramida v El-Kuru Předchůdce: [Šabataka](/3-prechodne-obdobi/sabataka.php) Nástupce: [Taharka](/3-prechodne-obdobi/taharka-posledni-velky-faraon-z-kuse.php) Doba vlády: 15 let **Manželky:** Qalhata (dcera Pianchiho), Mesbat **Rubriky:** 3. přechodné období **Štítky:** černí faraoni, egyptští faraoni, Kušité, kušitské království, země Kuš --- ### [Šabataka, méně známý vládce Egypta](https://www.starovekyegypt.net/3-prechodne-obdobi/sabataka.php) **Published:** 10 prosince, 2024 **Author:** Pavel Felgr **Content:** ![Šabataka](/wp-content/uploads/shabataka.png "Šabataka - Starověký Egypt") Šabataka vystřídal na trůnu Pianchiho a stal se druhým černým faraonem 25. dynastie a za trůnní jméno si zvolil Djedkare (Trvalá je duše Rea). Jeho manželka Arta byla dcera [Pianchiho (Piye)](/3-prechodne-obdobi/pianchi.php). Dlouho bylo otázkou, zda po Pianchim nastoupil na trůn napřed Šabaka a poté Šabataka nebo zda to bylo opačně. Teprve v roce 2017 archeologické výzkumy potvrdily, že druhým faraonem 25. dynastie byl Šabataka. Německý egyptolog Claus Jurman o tom našel důkaz na zdech chrámu v Karnaku. ## Šabataka a pyramida v El-Kuru Svoji pyramidu si nechal postavit v El-Kuru nedaleko pyramidy Pianchiho. Šabatakova pyramida se podobá pyramidě Pianchiho – v obou pyramidách je pohřební komora s přečnělkovou klenbou. Pohřební komory v pyramidách Šabaky, Taharky a Tanutamona jsou jiné a mají klasický rovný strop. Vylepšená pohřební komora v Šabakově pyramidě je dalším důkazem toho, že Šabaka vládl po Šabatakovi. ![Sedm soch černých faraonů objevených v Kermě. Mezi nimi i socha Šabataky.](/wp-content/uploads/sedm-soch-faraonu-kerma-nubie.png "Sedm soch černých faraonů objevených v Kermě. Mezi nimi i socha Šabataky.")Sedm soch černých faraonů objevených v Kermě. Mezi nimi i socha Šabataky. ![](/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-sabataka.gif) Kartuš faraona Šabataky Hrobka: pyramida v El-Kuru Předchůdce: [Pianchi](/3-prechodne-obdobi/pianchi.php) Nástupce: [Šabaka](/3-prechodne-obdobi/sabaka.php) Doba vlády: 9 let **Manželky:** Arty (dcera Pianchiho) **Rubriky:** 3. přechodné období **Štítky:** černí faraoni, egyptští faraoni, Kušité, kušitské království, země Kuš --- ### [Taharka - poslední velký faraon z Kuše](https://www.starovekyegypt.net/3-prechodne-obdobi/taharka-posledni-velky-faraon-z-kuse.php) **Published:** 10 prosince, 2024 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Pianchi a Šabaka vydláždili cestu druhému největšímu faraonovi této dynastie – Taharkovi. **Taharka během své vlády střídal svá sídla – buď využíval Théby (Vaset) nebo Memfidu (Mennofer)**. Obnovoval a stavěl chrámy, snažil se, aby byl Egypt prosperujícím a uvnitř zkonsolidovaným státem. Taharka měl také štěstí, když v šestém roce jeho vlády přišly abnormálně vydatné deště. Egypt tak po delší době poznal znovu dostatečně silné záplavy. Velká záplava (ale ne likvidační) vedla k velké úrodě pěstovaných rostlin. Na stéle v jednom chrámu nechal Taharka vytesat tento nápis: *„Naplnil jsem všechny sýpky a zásobil obětní stoly bohů, země byla požehnána, jako bývala za vlády Usira, že ráno každý dlouho spal a nenaříkal při každé příležitosti, pravdou se řídila správa a lež byla přibita k zemi.“* ## Taharka a jeho boj s Asýrií Rozkvět země za vlády Taharky ale zastavil [vzestup Asýrie](/obdobi-upadku/asyrska-rise.php). Asyrský král Sargon II. za vlády 24. dynastie dobyl všechny sousední říše. **Během vlády Taharky se na podobné tažení vydal Sargonův nástupce Sinacherib**. Taharka poskytl východním sousedům Egypta vojenskou pomoc a zachránil Jeruzalém a Šalamounův chrám před útokem Asyřanů. Tento čin je zaznamenán dokonce ve Starém zákoně. Sinacheribova armáda se po počátečních úspěších ale nečekaně stáhla. Hérodos říká, že *„asyrské vojsko zaplavilo v noci velké množství myší, které jim rozhryzaly toulce, tětivy luků a držadla štítů, takže druhý den beze zbraní utekli a mnoho jich zahynulo.“* Je možné, že se vojáci nakazili morem, který potom celé vojsko zdecimoval. Symbolem moru byla ve starém Egyptě právě myš. Asarhaddon, který zavraždil Sinacheriba, podnikl proti Egyptu přímý útok. Kolem roku 670 př. n. l. porazil v několika bitvách mnohem slabší egyptská vojska a dostal se až k Mennoferu. Taharka se stáhl na jih a za dva roky se zmocnil Mennoferu, kde obnovil svou vládu. Část Dolního Egypta se ale stále nacházela pod nadvládou Asyřanů. V roce 667 př. n. l. do Egypta vpadl nový asyrský král Aššurbanipal. Taharka byl donucen před asyrskou armádou ustoupit až do Napaty, hlavního města Núbie. Egyptským faraonem ale zůstal až d své smrti v roce 664 př.n.l. [![Taharkova pyramida](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/taharka-pyramida-640x480.png "taharka-pyramida")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/taharka-pyramida.png) [![Taharkova svatyně v Karnaku](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/taharka-svatyme-01-640x480.png "taharka-svatyme-01")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/taharka-svatyme-01.png) [![Taharkova svatyně v Karnaku](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/taharka-svatyme-02-640x480.png "taharka-svatyme-02")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/taharka-svatyme-02.png) [![Taharkova svatyně v Karnaku](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/taharka-svatyme-03-640x480.png "taharka-svatyme-03")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/taharka-svatyme-03.png) [![Taharkova kolonáda v Karnaku](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/taharka-kolonada-karnak-01-640x480.png "taharka-kolonada-karnak-01")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/taharka-kolonada-karnak-01.png) [![Taharkova kolonáda v Karnaku](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/taharka-kolonada-karnak-02-640x480.png "taharka-kolonada-karnak-02")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/taharka-kolonada-karnak-02.png) [![Taharkova kolonáda v Karnaku](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/taharka-kolonada-karnak-03-640x480.png "taharka-kolonada-karnak-03")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/taharka-kolonada-karnak-03.png) [![Taharkova kolonáda v Karnaku](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/taharka-kolonada-karnak-04-640x480.png "taharka-kolonada-karnak-04")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/taharka-kolonada-karnak-04.png) ![](/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-taharka.gif)Kartuš faraona Taharky Hrobka: pyramida v Nuri Předchůdce: [Šabaka ](/3-prechodne-obdobi/sabaka.php) Nástupce: Tanutamon Doba vlády: 26 let **Manželky:** Atachebasken ? **Rubriky:** 3. přechodné období **Štítky:** Aššurbanipal, černí faraoni, Kušité, kušitské království, Taharka, země Kuš --- ### [Núbijská architektura a její vývoj](https://www.starovekyegypt.net/kusitske-kralovstvi/nubijska-architektura-a-jeji-vyvoj.php) **Published:** 15 prosince, 2024 **Author:** Sonja Hanousková **Content:** Stejně jako egyptská architektura prošla vývojem i núbijská architektura. **Na samém počátku používali Núbijci ke stavbám méně trvanlivé materiály** – proutí, zvířecí kůže, mazanice nebo hliněné cihly. Zajímavé byly postupy v pohřbívání. Hroby byly kruhové či válcové a nástavby byly vyrobeny z kamenného zdiva. Jáma byla vyplněna štěrkem, kameny a pokryta střechou ze sušeného bláta či sena. ## Kerma – nejen obchodní centrum Kerma – díky své poloze na Nilu – se stala postupně významným obchodním centrem mezi subsaharskou Afrikou a Egyptem. **Kerma byla** osídlena kolem roku 2 400 př.n.l. Bylo to **opevněné město s cca 2 0000 obyvatel, náboženskou budovou, velkými kruhovými obydlími**, palácem a dobře upravenými silnicemi. Na východní straně města se nacházely pohřební chrám a kaple. Jednou z nejtrvalejších staveb byla Deffufa (o té jsme psali v článku [Kušité a Egypťané – vyspělé kultury na Nilu](/kusitske-kralovstvi/kusite-a-egyptane-vyspele-kultury-na-nilu.php)), pohřební kaple z hliněných cihel, kde se konaly obřady. Měla dvě sloupové haly. Stěny zdobí portréty zvířat v barevných schématech červené, modré, žluté a černé a kamenné podlahy. Vnější stěny byly obloženy kamenem. ## Kušité a Napatá Na konci [3. přechodného období](/3-prechodne-obdobi/treti-prechodne-obdobi.php) se kněží v Karnaku obrátili na kušitské království (svou dřívější kolonii) s prosbou o pomoc. Měli strach z rozpínání libyjců 24. dynastie, kterou založil Šešonk I. Hrozilo totiž, že by jejich bůh Amon mohl upadnout v zapomenutí. Pomohl jim [Pianchi](/3-prechodne-obdobi/pianchi.php) – mladý kušitský král a zakladatel 25. dynastie (747 př.n.l. – 664 př.n.l. ). Núbie tak dosáhla nadvlády dobytím Egypta a faraoni této dynastie učinili z Egypta velmoc, která konkurovala Asýrii a Řecku. V této fázi se ve velkém stavělo mnoho pyramid a chrámů. Pro núbijské faraony měl duchovní význam Gebel Barkal (Jebel Barkal). Byl považován za příbytek boha Amona. Nacházejí se zde ale také chrámy pro další egyptské bohy – bohyně Mut a Hathor nebo pro boha Bese. Celkem bylo vybudováno třináct chrámů a tři paláce. **Hlavním městem 25. dynastie byla Napatá**. Město ale nebylo kompletně dobudováno. Některé z chrámů byly zbudovány různými faraony, počínaje egyptskými. ## Núbijská architektura a pyramidy **Núbijská architektura v této době byly také pyramidy,** které byly postaveny na třech hlavních místech: El-Kurru, Nuri a Meroë. V Núbii bylo postaveno celkem 223 pyramid, které však nedosahovaly výšek jako ty egyptské. Konvenční konstrukce núbijských pyramid sestávala ze strmých zdí, kaple směřující k východu, schodiště orientovaného rovněž na východ a přístupu do komory po schodišti. Núbijské pyramidy jsou také v Meroë. Pyramid je zde více, než kdekoli jinde. Núbijci zavedli systém geometrie včetně raných verzí slunečních hodin. Mnohé z nich se nacházejí v lokalitách Meroë. Během meroitského období v núbijské historii používali starověcí Núbijci trigonometrickou metodiku nápadně podobnou té egyptské. [![Pyramidy v Gebel Barkal - kresba z roku 1821](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/01-nubijska-architektura-gebel-barkal-pyramidy-150x150.jpg "Pyramidy v Gebel Barkal - kresba z roku 1821")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/01-nubijska-architektura-gebel-barkal-pyramidy.jpg) Pyramidy v Gebel Barkal – kresba z roku 1821 [![Gebel Barkal a pyramidy stojící bezprostředně u něj](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/03-nubijska-architektura-gebel-barkal-pyramidy-150x150.jpg "Gebel Barkal a pyramidy stojící bezprostředně u něj")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/03-nubijska-architektura-gebel-barkal-pyramidy.jpg) Gebel Barkal a pyramidy stojící bezprostředně u něj [![Núbijská architektura - pyramidy poblíž Gebel Barkal](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/02-nubijska-architektura-gebel-barkal-pyramidy-150x150.jpg "Núbijská architektura - pyramidy poblíž Gebel Barkal")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/02-nubijska-architektura-gebel-barkal-pyramidy.jpg) Núbijská architektura – pyramidy poblíž Gebel Barkal [![Pyramidy v Meroe](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/05-nubijska-architektura-pyramidy-v-meroe-150x150.jpg "Pyramidy v Meroe")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/05-nubijska-architektura-pyramidy-v-meroe.jpg) Pyramidy v Meroe **Rubriky:** Kušitské království **Štítky:** Gebel Barkal, Jebel Barkal, Kušité, kušitské království, Núbie, země Kuš --- ### [Kušité - nebezpečí na jižní hranici](https://www.starovekyegypt.net/kusitske-kralovstvi/kusite-nebezpeci-na-jizni-hranici.php) **Published:** 15 prosince, 2024 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Kušité**, kteří byli často najímáni egyptskými faraony do armády jako skvělí lučištníci, **se postupem času stali nebezpečím pro svého souseda**. Nebezpečím takovým, že nakonec egyptští faraoni začali podnikat proti království Kuš válečné výpravy. ## Thutmose I. a Kušité – obsazení království Kušité začali nenápadně – nájezdy podél Nilu s cílem rozšířit svoje území. To se ale nesetkalo s pochopením u faraona a kolem roku 1500 př.n.l. napadl království Kuš [Thutmose I.](/faraoni-nove-rise/thutmose1.php) Důvody k tomuto výpadu byly dva – jednak eliminovat hrozbu z jihu a také získat přístup ke kušitskému zlatu. Jeho armáda došla až k pískovcové hoře Gebel Barkal (Jebel Barkal nebo Čistá hora). Tato hora je zvláštní tím, že zde stojí přírodní věž vedoucí do výšky téměř 76 metrů. Protože připomíná falus, byl pro Kušity symbolem stvoření a plodnosti. Egypťanům připomínala tato hora z jedné strany vztyčenou kobru, z druhé strany pak stojícího Usira. A jak víme, kobra měla silnou spojitost s faraonem. Gebel Barkar (Jebel Barkal) tak starověcí Egypťané prohlásili za rodiště boha Amona a tím získal Thutmose I. záminku k uchvácení území království Kuš. Tak se stalo, že dalších 400 let po vpádu Thutmose I. do této oblasti uctívali egyptští faraoni tuto oblast budování chrámů ve stínu hory Gebel Barkal. **Kušité byli přinuceni přijmout náboženství starověkých Egypťanů**. Pobožnosti vykonávali v chrámech, které postavili Egypťané, kušitští králové si začali stavět hrobky ve tvaru pyramid. V kušitských hrobkách byly objeveny zlaté šperky představující egyptské bohy – Eset, Hathor, Amona a další. **Starověký Egypt obsadil kušitské království na dlouhých 800 let**. Pak se ale stalo něco, co je v historii starověkého Egypta dodnes přecházeno a opomíjeno – z tohoto obsazeného území vzešla nová dynastie egyptských faraonů. [![Kušité přinášejí do Egypta exotické zvířata](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/kusite-egyptske-hrobky-levharti-kuze-150x150.jpg "Kušité přinášejí do Egypta exotické zvířata")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/kusite-egyptske-hrobky-levharti-kuze.jpg) Kušité přinášejí do Egypta exotické zvířata [![Egyptská hrobka - Kušité přinášející opice](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/kusite-egyptske-hrobky-opice-150x150.jpg "Egyptská hrobka - Kušité přinášející opice")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/kusite-egyptske-hrobky-opice.jpg) Egyptská hrobka – Kušité přinášející opice [![Egyptská bohyně Eset - přívěšek ze zlata objevený v kušitské hrobce](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/kusite-eset-150x150.jpg "Egyptská bohyně Eset - přívěšek ze zlata objevený v kušitské hrobce")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/kusite-eset.jpg) Egyptská bohyně Eset – přívěšek ze zlata objevený v kušitské hrobce [![Egyptská bohyně Hathor - přívěšek ze zlata objevený v kušitské hrobce](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/kusite-hathor-150x150.jpg "Egyptská bohyně Hathor - přívěšek ze zlata objevený v kušitské hrobce")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/kusite-hathor.jpg) Egyptská bohyně Hathor – přívěšek ze zlata objevený v kušitské hrobce [![Hrobky kušitských králů na nekropoli El Kurru - po vzoru starověkých Egypťanů začali stavět pyramidy, byť trochu odlišné.](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/kusite-hrobky-150x150.jpg "Hrobky kušitských králů na nekropoli El Kurru - po vzoru starověkých Egypťanů začali stavět pyramidy, byť trochu odlišné.")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/kusite-hrobky.jpg) Hrobky kušitských králů na nekropoli El Kurru – po vzoru starověkých Egypťanů začali stavět pyramidy, byť trochu odlišné. [![Pyramida K1 nacházející se na pohřebišti El Kurru](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/kusite-pyramida-k1-el-kurru-150x150.jpg "Pyramida K1 nacházející se na pohřebišti El Kurru")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/kusite-pyramida-k1-el-kurru.jpg) Pyramida K1 nacházející se na pohřebišti El Kurru **Rubriky:** Kušitské království **Štítky:** Gebel Barkal, Jebel Barkal, Kušité, kušitské království, Thutmose I., země Kuš --- ### [El Kurru - pohřebiště království Kuš](https://www.starovekyegypt.net/kusitske-kralovstvi/el-kurru-pohrebiste-kralovstvi-kus.php) **Published:** 15 prosince, 2024 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Místem, kde mohou dnes archeologové pátrat po historii Kušitů je jejich **pohřebiště El Kurru**. Tuto oblast jako první **začal zkoumat americký archeolog George Andrew Reisner** a objevil hrobky nejvýznamnějších kušitských králů. Na lokalitě působil od roku 1908 až do 30tých let a nutno poznamenat, že ve velmi těžkých podmínkách. Právě on sestavil chronologii kušitských králů, kterou používáme i dnes. Prozkoumal také všechny pyramidy až na jednu – na pyramidu K1. Její strop se zbortil a tak si tato pyramida uchovala své tajemství dál. Při výzkumu pyramid objevil Reisner velké množství velmi umně opracované pohřební výbavy ze zlata a stříbra. Dá se říci, že v některých směrech byly Kušité zručnější než starověcí Egypťané. ## Dosud určené pyramidy na nekropoli El Kurru K1Jedna z největších pyramid. Nachází se vedle pyramidy Pianchiho (K17)K3královna Naparaye – dcera faraona PianchihoK4královna Khensa – pravděpodobně sestra PianchihoK5královna Qalhata – manželka Šabaky (druhého faraona 25. dynastie)K6královna Arty – dcera faraona PianchihoK7královna Pebatjma – manželka Kashty a matka PianchihoK8král Kashta – otec PianchihoK15Šabaka – syn Pianchiho, druhý faraon 25. dynastieK16Tanutamon – syn Taharky, poslední faraon 25. dynastieK17Pianchi – zakladatele 25. dynastieK52královna Nefrukekashta – manželka PianchihoK53Královna Tabiry – manželka Pianchiho## Tajemná pyramida K1 **Pyramida K1 dnes sice připomíná hromadu cihel, ale při svém dokončení byla stavba 4x větší, než je nyní.** To co z ní zbylo narušoval v průběhu času navátý písek a stala se pochopitelně také cílem hledačů pokladů. Ti pásli zejména po núbijském zlatě. Nyní pyramidu zkoumá další americký archeolog Geoff Emberling a objevil obří schodiště. Dělníci ho vysekali do původní skály do celkové hloubky 7,5 metru. V roce 1916 objevil George Reisner žulové sochy kušitských králů s rysy, které připomínaly černošské Afričany. Přesto ale ve svých článcích tvrdil, že králové a stavitelé kušitských monumentů museli být cizinci se světlou pletí. Kušité byli vnímáni starověkými Egypťany jako velké nebezpečí na jižní hranici. Proto zde vznikla [pevnost Uronarti a dalších 14](/zajimavosti/pevnost-uronarti-a-dalsich-14-z-obdobi-stredni-rise.php), které zde nechal postavit Senusret III. **Rubriky:** Kušitské království **Štítky:** Gebel Barkal, George Reisner, Jebel Barkal, Kušité, kušitské království, země Kuš --- ### [Kušité a Egypťané - vyspělé kultury na Nilu](https://www.starovekyegypt.net/kusitske-kralovstvi/kusite-a-egyptane-vyspele-kultury-na-nilu.php) **Published:** 15 prosince, 2024 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Království Kuš bylo mnohem vyspělejší, než se dlouhá léta zdálo. Dokazují to nálezy v lokalitě Kerma – asi 270 km jižně od pohřebiště El Kurru. Právě zde se nachází komplexní stavba zvaná deffufa. Jedná se o chrám, který postavili Kušité ve stejné době, kdy vznikaly v Egyptě první pyramidy a Britové začali stavět Stonehenge. **Deffufa není postavena z kamene, ale z ručně vyrobených cihel**. To znamená, že Kušité nijak nezaostávali se znalostmi za starověkými Egypťany. Právě zdejší nálezy dokazují, že se zde nacházela značně rozvinutá civilizace v době, kdy v Egyptě vládly první dynastie faraonů. Existují tři známé deffufy – západní v Kermě, východní a třetí, málo známá deffufa. **Západní deffufa v Kermě se rozkládá na ploše 50 x 25 metrů** a byla 18 metrů vysoká. Východní deffufa, která je 2km východně od Kermy, je menší co do rozlohy i do výšky – měla něco kolem dvou pater. Je považována za pohřební kapli stejně jako třetí deffufa. ## Kušité a Egypťané – od vzájemné podpory k nenávisti Na počátku své existence Kušité s Egypťany čile obchodovali a vzájemně se podporovali. V egyptských hrobkách najdeme zobrazení lidí ze Sudánu, kterak přinášejí levhartí kůže, opice nebo vzácné kameny. Kerma – díky své poloze na Nilu – se stala postupně významným obchodním centrem mezi subsaharskou Afrikou a Egyptem. Do Egypta proudil zejména eben, slonovina, ale také exotická zvířata. **Vzestup Kušitů byl ale spojen** s jinou hlavní surovinou – **se zlatem**. Zlato bylo vzácné, ale zdaleka ne nedostupné. Snadno se tavilo, neztrácelo lesk a Kušité i Egypťané v něm viděli nejmocnější sílu pouště – slunce. Kušité zlatu přisuzovali zvláštní mystické vlastnosti, což dokládá například přívěšek, který je ve skutečnosti surovým zlatým nugetem. Egypťané používali zlato pro výrobu šperků, ale také pro zdobení nebo výrobu rakví nebo posmrtných mastek – stačí vzpomenout na [hrobku faraona Tutanchamona](/udoli-kralu/tutanchamonova-hrobka-kv62.php). A právě většina zlata pocházela z království Kuš. Kušité byli také vynikající lukostřelci. Této jejich zručnosti využívali dlouhá léta Egypťané, když je zaměstnávali jako námezdní vojáky. Navíc byli vynikající zápasníci. Jenže válečné zkušenosti, které Kušité ve službách faraonům získali se nakonec obrátili proti samotnému Egyptu. ![Západní deffufa - Kerma](/wp-content/uploads/kusite-kerma-zapadni-deffufa.jpg "kusite-kerma-zapadni-deffufa - Starověký Egypt") Západní deffufa – Kerma **Rubriky:** Kušitské království **Štítky:** Gebel Barkal, Jebel Barkal, Kušité, kušitské království, země Kuš --- ### [Království Kuš – země původu černých faraonů](https://www.starovekyegypt.net/kusitske-kralovstvi/kralovstvi-kus-zeme-puvodu-cernych-faraonu.php) **Published:** 15 prosince, 2024 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Kušitské království bylo starověké království podél údolí Nilu v části, kde je dnes jižní Egypt a severní Súdán**. Velká část Núbie se dostala pod egyptskou nadvládu během období Nové říše (1550–1070 př.nl). Až v 8. století př.n.l. ovládl kušitský král Kašta Horní Egypt a jeho dcera Amenirdis byla jmenována božskou manželkou Amona v Thébách. Jeho syn **Pianchi (Piye) ovládl celý Egypt a založil 25. dynastii kušitských faraonů**. Pianchiho dcera Shepenupet II. byla jmenována božskou manželkou Amona. Kušitští faraoni ovládali Egypt více než sto let a nejvýraznějšími faraony této dynastie byli nepochybně Pianchi a Taharka. Vláda Kušitů nad celým Egyptem skončila, když byli poraženi Asyrskou říší, která pak ovládla Deltu a zbytek Nilu a vytvořila 26. dynastii. Pokus o vymazání kušitské dynastie z památek Egypta učinil Psammetik II., který zahladil všechny stopy po kušitských faraonech v Karnaku a podařilo se mu ovládnout nejsevernější část Núbie. Toto území, kterému po dalších 600 let vládli Makedonci a Římané , by bylo v řecko-římském světě známé jako Dodekaschoinos. [ ![Kušité a Egypťané](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/galerie-kusite-egyptane-300x300.png "galerie-kusite-egyptane - Starověký Egypt - Starověký Egypt") ](https://www.starovekyegypt.net/kusitske-kralovstvi/kusite-a-egyptane-vyspele-kultury-na-nilu.php) [ ![Nekropole El Kurru](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/galerie-el-kurru-300x300.png "galerie-el-kurru - Starověký Egypt - Starověký Egypt") ](https://www.starovekyegypt.net/kusitske-kralovstvi/el-kurru-pohrebiste-kralovstvi-kus.php) Kušité a Egypťané Nekropole El Kurru [ ![Thutmose I. a Kušité](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/galerie-nubijska-architektura-1-300x300.png "galerie-nubijska-architektura (1) - Starověký Egypt - Starověký Egypt") ](/kusitske-kralovstvi/kusite-nebezpeci-na-jizni-hranici.php) [ ![Núbijská architektura](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/galerie-nubijska-architektura-300x300.png "galerie-nubijska-architektura - Starověký Egypt - Starověký Egypt") ](https://www.starovekyegypt.net/kusitske-kralovstvi/nubijska-architektura-a-jeji-vyvoj.php) Thutmose I. a Kušité Núbijská architektura **Rubriky:** Kušitské království **Štítky:** Gebel Barkal, Jebel Barkal, Kušité, kušitské království, Núbie, země Kuš --- ### [Artaxerxés I.](https://www.starovekyegypt.net/perska-nadvlada/artaxerxes1.php) **Published:** 23 prosince, 2024 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Artaxerxés I. Makrocheir vládl v letech 465 – 424 př.n.l. a jeho otec Xerxés I. byl strůjcem tzv. řecko-perských válek. Přídomek Makrocheir (Dlouhoruký) se používá v řeckých pramenech, které uvádějí jméno tohoto panovníka. ## Artaxerxés I. usedá na trůn Artaxerxés králem být neměl, ale velitel osobní gardy Artabanos jeho otce Xerxa I. zavraždil nejen Xerxa, ale i nejstaršího syna Dareia a tak na trůn usedl právě Artaxerxés. Na trůn se Artaxerxés dostal po zavraždění Xerxa I. velitelem gardy Artabanem a následném odstranění prince Dareia, nejstaršího královského syna. Artabanos se snažil stát králem sám, to se mu ale stalo osudným a Artaxerxés ho nechal zabít. Krátce po nástupu na trůn vypuklo povstání v Baktrii a záhy na to i v Egyptě, které vedl princ Inaros. Do povstání v Egyptě se navíc zapojil Athénský námořní spolek v čele s [Kimónem](https://cs.wikipedia.org/wiki/Kim%C3%B3n). Ten byl v té době na vrcholu své moci. Egypťané byli úspěšní a podařilo se jim porazit vojskou perského místodržitele a oblehli Mennofer (Memfidu). Ale Artaxerxés I. se s tím nesmířil a jeho vojevůdce Megabyzos povstání roku 454 př.n.l. potlačil. Velké ztráty utrpěl i Athénský námořní spolek, který přišel asi o 50 lodí. ## Války s Řeckem Po potlačení povstání v Egyptě pokračovala řada bojů s Řeky, kde se štěstí přiklánělo střídavě na jednu a druhou stranu. Výsledkem toho byl Kalliův mír uzavřený kolem roku 448 př.n.l. Perský král údajně uznal nezávislost maloasijských řeckých obcí a Řekové akceptovali perskou nadvládu v Egyptě a na Kypru. Pokračoval také s výstavbou palácového komplexu v Persepoli, i když pomalejším tempem, než jeho předchůdci. Svoji hrobku si nechal postavit v Nakš-e Rustamu, ale neexistuje žádný nápis, který by to dokládal. nápisově to ale doložit nelze. Artaxerxés I. po sobě zanechal legitimního syna Xerxa, ale jeho vláda trvala necelý rok. Kromě legitimního syna měl také velké množství levobočků, z nichž dva – Sogdianos a Óchos (Dareios II.) – dosedli později na perský trůn. ![Artaxerxés I. (vlevo) a jeho hrobka v Nakš-e Rustam](/wp-content/uploads/artaxerxes1-hrobka.jpg "Artaxerxés I. (vlevo) a jeho hrobka v Nakš-e Rustam") Artaxerxés I. (vlevo) a jeho hrobka v Nakš-e Rustam **Rubriky:** Perská nadvláda **Štítky:** egyptští faraoni --- ### [Hrobka TT33 - rozsáhlý komplex naproti Luxoru](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/hrobka-tt33-rozsahly-komplex-naproti-luxoru.php) **Published:** 26 prosince, 2024 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Faraoni si stavěli své hrobky v Údolí králů, ale **nedaleko El-Assasif se nachází hrobka TT33**, která je unikátní. Nepostavil si ji žádný faran a přesto může konkurovat hrobkám Sethi I. nebo Ramesse II. **Hrobku objevil v roce 1737 Richad Pocoke.** Výkopové práce ale začaly až v roce 1881. Hrobka byla nepřístupná až do roku 2005. Tehdy tým profesora Trauneckera zboural zeď mezi třetí a čtvrtou síní. Zeď nechal postavit Maspero, aby se zbavil nepříjemných netopýrů, kteří mu znepříjemňovali život. Majitelem hrobky je Pediamenotep (nejvyšší kněz za vlády faraona [Taharky](/3-prechodne-obdobi/taharka-posledni-velky-faraon-z-kuse.php) – posledního velkého faraona 25. dynastie). Hlavní titul byl „Kněz, čtenář a mistr obřadu“. ## Hrobka TT33 – knihovna kněze Pediamenopeta Když v prosinci 2005 získal tým profesora Trauneckera získal povolení rozbít zeď postavenou Masperem, objevila se řada chodeb a místností. Všechny chodby a místnosti hrobky Egypťané dokonale vyzdobili. Na stěně se nachází text označovaný jako výzva Pediamenopeta k živým: *„Ó vy, kteří jste na zemi, kteří jste se narodili a ti, kteří se narodí. Ti, kteří se přišli projít po nekropoli a ti, kteří přicházejí hledat formulace, podívejte se, co je v tomto hrobě. Budete mít požehnání boha Amona, pokud budete hrob respektovat. Obnovte to co je poškozeno.“* Ze své hrobky udělal Pediamenopet knihovnu, když její stěny nechal vyzdobit texty z knihy Amduat, Knihy bran, Knihy jeskyní, Knihy země, Knihy mrtvých, ale najdeme tu také Texty pyramid a Texty rakví. Je to tedy unikátní knihovna nejvýznamnějších náboženských textů starověkého Egypta. [](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/TT33.jpg) ![3D model hrobky TT33](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/TT33-640x480.jpg "3D model hrobky TT33") [](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/TT33-plan.png) ![Hrobka TT33 - plán komplexu](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/TT33-plan-640x480.png "Hrobka TT33 - plán komplexu") [](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/TT33-cesta-hrobkou.jpg) ![Cesta hrobkou, výsledek fotogrametrie](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/TT33-cesta-hrobkou-640x480.jpg "Cesta hrobkou, výsledek fotogrametrie") [](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/TT33-pohrebni-komora.jpg) ![Pohřební komora](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/TT33-pohrebni-komora-640x480.jpg "TT33 - Pohřební komora") [](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/TT33-kniha-Amduat.jpg) ![TT33 kniha Amduat](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/TT33-kniha-Amduat-640x480.jpg "TT33 kniha Amduat") [](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/TT33-kniha-bran.jpg) ![TT33 Kniha bran](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/TT33-kniha-bran-640x480.jpg "TT33 Kniha bran") [](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/TT33-kniha-jeskyni.jpg) ![TT33 Kniha jeskyní](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/TT33-kniha-jeskyni-640x480.jpg "TT33 Kniha jeskyní") [](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/TT33-kniha-mrtvych.jpg) ![TT33 Kniha mrtvých](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/TT33-kniha-mrtvych-640x480.jpg "TT33 Kniha mrtvých") **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Pediamenopet --- ### [Marge Simpsonová na egyptském sarkofágu](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/marge-simpsonova-na-egyptskem-sarkofagu.php) **Published:** 31 prosince, 2024 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Ve městě Minjá objevili archeologové starověký hřbitov. Na něm vykopali 3000 let starý sarkofág, který Egypťané vyzdobili zvláštním způsobem. Na vnitřní straně tohoto víka je 12 malých postav, které se modlí k velké postavě. Tato postava má žlutou kůží, dlouhé modré vlasy a zelené šaty. Jeden z archeologů, kteří sarkofág objevili, při otevření víka řekl: „Tyjo, to je Marge.“ Simpsonovi několikrát ve svých scénách ztvářnili něco z budoucnosti. V roce 1993 onemocnění, které připomínalo Covid-19, který vypukl v roce 2020. V roce 1996 se v jednom díle odehrál útok na Kapitol, ke kterému došlo v roce 2021. Skutečnost je ale mnohem prozaičtější – jedná se o reálnou osobu jménem Tadi Ist, která byla dcerou velekněze. ![Marge Simpsonová na egyptském sarkofágu](/wp-content/uploads/marge-simpsonova-egyptsky-sarkofag.png "Marge Simpsonová na egyptském sarkofágu") Marge Simpsonová na egyptském sarkofágu Zdroj: ČTK **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** sarkofágy --- ### [Nové objevy v chrámu královny Hatšepsut](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/nove-objevy-v-chramu-kralovny-hatsepsut.php) **Published:** 12 ledna, 2025 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Nedaleko Luxoru se nachází lokalita Dér el-Bahrí. Její jasnou dominantou je zádušní chrám královny Hatšepsut. Nové objevy v chrámu královny Hatšepsut (18. dynastie) učinil v lednu 2025 tým archeologů v čele se Zahi Hawassem. Objevili zdobené kamenné bloky s krásnými reliéfy a nápisy. Bloky mají vyjímečně zachovalou barvu, která je stará více než 3600 let. Zádušní chrám se jmenuje Džeser-Džeseru (Nejposvátnější z posvátných) a leží přesně v prodloužení osy hrobky KV20, která je v Údolí králů. **Archeologové objevili cca 1500 zdobených kamenných bloků,** na kterých Egypťané zbrazili [královnu Hatšepsut](/faraoni-nove-rise/hatsepsut.php) a jejího nástupce, faraona [Thutmose III](/faraoni-nove-rise/thutmose3.php)., jak vykonávají posvátné rituály. *„Toto je poprvé, co jsme objevili 1500 vyzdobených bloků. Jsou to nejkrásnější výjevy v barvách, jaké jsem kdy viděl,*“ konstatoval Zahi Hawass. Archeologové objevili také vápencovou desku se jménem správce a architekta Senenmuta. Ten dohlížel na všechny stavby královny Hatšepsut a pochopitelně také na její zádušní chrám. ## Hrobka královny Tetišeri Na konci klenuté kaple s červenou výzdobou objevili archeologové hrobku královny Tetišeri. Tato královna byla matkou Sekenenre Taa a Kamoseho a na konci 17. dynastie sehrála velkou roli. Ahmose I. (zakladatel 18. dynastie) postavil na její počest kenotaf v Abydu. [](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/der-el-bahri-chram-hatsepsut-obejvy-2025-1.jpg) ![Der el-Bahri a objev z roku 2025](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/der-el-bahri-chram-hatsepsut-obejvy-2025-1.jpg "Der el-Bahri a objev z roku 2025") [](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/der-el-bahri-chram-hatsepsut-obejvy-2025-2.jpg) ![Der el-Bahri a objev z roku 2025](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/der-el-bahri-chram-hatsepsut-obejvy-2025-2.jpg "Der el-Bahri a objev z roku 2025") [](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/der-el-bahri-chram-hatsepsut-obejvy-2025-3.jpg) ![Der el-Bahri a objev z roku 2025](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/der-el-bahri-chram-hatsepsut-obejvy-2025-3.jpg "Der el-Bahri a objev z roku 2025") [](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/der-el-bahri-chram-hatsepsut-obejvy-2025-4.jpg) ![Der el-Bahri a objev z roku 2025](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/der-el-bahri-chram-hatsepsut-obejvy-2025-4.jpg "Der el-Bahri a objev z roku 2025") Zdroj: Novinky.cz **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Dér el-Bahrí, Hathor, královna Hatšepsut --- ### [Nové prostory za hrobkou Tutanchamona](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/nove-prostory-za-hrobkou-tutanchamona.php) **Published:** 22 ledna, 2025 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Že jsou nové prostory za [hrobkou Tutanchamona](/udoli-kralu/tutanchamonova-hrobka-kv62.php) tvrdil v roce 2015 britský egyptolog Nicholas Reeves. Ten prohlásil, že za „falešnou“ severní stěnou v Tutanchamonově hrobce je dosud neobjevená hrobka královny Nefertiti. Egyptský ministr pro památky Mahmúd Damátí Damátí v březnu 2016 řekl: *„Za dvěma zdmi jsou podle předběžných výsledků rentgenového zkoumání prázdné prostory. Nejsou ale zcela prázdné. Obsahují organické a kovové materiály.“* ## Mamdouh Eldamaty a radarový průzkum Trojrozměrné snímky severní stěny naznačují, že by za severní stěnou pohřební komory Tutanchamona mohla nacházet dosud neodkrytá místnost. Jeden tým získal povolení pro radarový průzkum skalního masivu, jestli se zde nenachází dosud neobjevená místnost. **Výzkum egyptského archeologa Mamdouha Eldamatyho přinesl nový poznatek**. Jeho **radar odhalil asi 10 metrů dlouhý prostor hned vedle hrobky Tutanchamona za částí, kterou Carter nazval „pokladnice“**. Pokud by byl tento nově objevený prostor propojený s místností, která by ležela za severní stranou pohřební komory, mohlo by jít o dosud neobjevenou část hrobky. Vzhledem k tomu, že obličeje na vešebtech a soškách nepřipomínají vždy Tutanchamona, mohla by se tam nacházet hrobka Nefertiti? ![Nové prostory za hrobkou Tutanchamona](/wp-content/uploads/radarovy-pruzkum-objevil-nove-prostory-za-kv62.png "Nové prostory za hrobkou Tutanchamona") **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Nicholas Reeves, Tutanchamon, Tutanchamonova hrobka --- ### [Dýmějový mor zabíjel už v Egyptě](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/dymejovy-mor-zabijel-uz-v-egypte.php) **Published:** 30 ledna, 2025 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Pandemie nejsou projevem dnešní doby, ale existovaly už mnohem dříve. Nemoc způsobená bakterií Yersinia pestis, se projevovala rychlým nástupem horeček, bolestmi hlavy a tvorbou otoků lymfatických uzlin. Ano, dýmějový mor zabíjel už v Egyptě. Smrt v takovém případě nastala v důsledku selhání orgánů nebo sepse během několika dní od prvních příznaků. Mumie muže, který žil na konci druhého přechodného období, a je stará více než 3300 let dokazuje, že tato nemoc zabíjela už ve starověkém Egyptě. Potvrzuje se tak Ebersův papyrus, který popisuje chorobu, která tvoří boule plné hnisu. Chorobu šířili nakažené blechy žijící na hlodavcích, kteří často migrovali s obchodními karavanami a loděmi. I když bylo [egyptské lékařství](https://www.starovekyegypt.net/egyptane-a-lekarstvi) na velmi vysoké úrovni, na podobné nemoci byli lékaři krátcí. *„Kolem roku 3500 př. n. l. začali lidé podél řeky stavět města. Byla jen otázka času, než se k nim hlodavci i se všemi parazity nastěhují,”* říká Eva Panagiotakopulu, archeoložka a odbornice na fosilní hmyz. Panagiotakopulu se domnívá, že tato choroba nepochází z Evropy, jak někteří předpokládali, ale právě z Egypta. Odtu se pak pomocí obchodních cest přenášela dál do světa. ![Dýmějový mor zabíjel už ve starověkém Egyptě](/wp-content/uploads/dymejovy-mor-staroveky-egypt.jpg "Dýmějový mor zabíjel už ve starověkém Egyptě")Dýmějový mor zabíjel už ve starověkém Egyptě Zdroj: Dotyk.cz **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** lékařství ve starověkém Egyptě --- ### [Abú Rawáš – nekropole faraona Radžedefa](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/abu-rawas-nekropole-faraona-radzedefa.php) **Published:** 3 března, 2025 **Author:** Pavel Felgr **Content:** V rámci projektu IFAO probíhají od roku 2001 vykopávky na pohřebišti „F“ v Abú Rawáš. Tyto vykopávky prokázaly, že to je nekropole třetího faraona 4. dynastie [Radžedefa](/faraoni-stare-rise/radzedef.php), ale není zde pohřben pouze faraon Radžedef. Pohřebiště „F“ v Abú Rawáš se nachází 8 km severně od pyramid v Gize. V období Staré říše to byla nejsevernější část memfidské nekropole. Dominantou byla nepochybně [Radžedefova pyramida](/pyramidy-stare-rise/radzedefova-pyramida.php), která zaujímá prominentní pozici na vrcholu útesů s výhledem do nilského údolí. **Pohřebiště „F“ se nachází 1,5 km východně od pyramidy**, a je tak mnohem blíže záplavové oblasti. Hlavním cílem byl podrobný průzkum těchto hrobek, které byly dříve považovány za součást provinčního pohřebiště z konce Staré říše. Přehodnocení přesné datace výstavby těchto mastab (s podrobným studiem jejich konstmkcí) a celkového uspořádání nekropole byly hlavním zájmem tohoto výzkumu. ## Abú Rawáš a mastaby na pohřebišti „F“ Hroby na pohřebišti „F“ lze rozdělit do jižní a severní skupiny. Každé skupině dominuje jedna nebo více velkých mastab o průměrné velikosti 50 x 25m. Kolem nich postavili Egypťané několik menších mastaba uspořádaných v řadách. **Severní skupinu podrobněji prozkoumal v letech 1922 – 1924 francouzský egyptolog Fernando Bisson de la Roque**. Jižní skupina zůstala z velké části neprozkoumána.Prvním cílem proto bylo zmapování celé oblasti, včetně všech viditelných topografických a archeologických prvků. Současné vykopávky se soustředí na čtyři hrobky v jižní skupině: - dominující mastaba F37 na východě - menší mastaby F38 a F40 v centrální části - satelitní pyramida královny vedle Radžedefovy pyramidy **V tomto období je vnitřní kaple omezena na jedinou místnost půdorysu ve tvaru písmene L**, která se nachází na jižním konci nástavby. Tento typ, který v Gize převládal až do počátku páté dynastie, se opakovaně objevuje také v Abů Rawáši. Toto uspořádání známé jako „twin-mastaba“ se přestalo používat na konci 4. dynastie. Většina hrobek má také složitou vnější kapli z hliněných cihel, která je pro tuto dynastii charakteristická. O výzdobě kamenných kaplí toho bohužel nelze mnoho říci z důvodu intenzivní lomové činnosti na lokalitě. ## Vztah nekropole k Radžedefovi Archeologové prokázali, že mastaby pocházejí ze 4. dynastie. Pak museli vyřešit vztah této nekropole k faraonu Radžedefovi. Vzdálenost 1,5 km nevylučuje označení této části nekropole jako královského hřbitova. V mastabách tedy mohli Egypťané pohřbít členy královského dvora faraona Radžedefa. Označení časti nekropole „F‘ jako královské nekropole podporují obejvy ve dvou mastabách. Ve dvou mastabách objevili archeologové titul „králův syn“. Jedna z nich je mastaba F13, kde Bisson de la Roque obětní tabulku s titulem „králův syn“. Mastaba F15 je druhým příkladem mastaby, ve které byl objeven titul „králův syn“. Tato mastaba patří synovi faraona Radžedefa jménem Nikauradjedef. ![Abu Rawash - nekropole "F"](/wp-content/uploads/aburawash-nekropolef.png "Abu Rawash - nekropole "F"") Abu Rawash – nekropole „F“ **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Radžedef, Radžedefova pyramida --- ### [Archeologové objevili hrobku neznámého faraona](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/archeologove-objevili-hrobku-neznameho-faraona.php) **Published:** 16 dubna, 2025 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Američtí a egyptští arecheologové objevili hrobku neznámého faraona. Hrobka se nachází v Abydu, severozápadně od Luxoru. **Archeologové objevili hrobku neznámého faraona v prosinci 2024 a lednu 2025**, ale neidentifikovali zatím jméno faraona ani dynastii. Americký egyptolog Joe Wegner, který vykopávky vedl k tomu řekl: *„V době vlády těchto králů byl Egypt rozdělen na několik soupeřících království. Bylo tam mnoho konfliktů a zmatků.“* ## Nekropole Abydos a vykopávky **Královská nekropole v Abydu byla založena kolem roku 1839 př.n.l., když zde Egypťané pohřbili mocného faraona 12. dynastie Senusreta III.** Jenže krátce po jeho smti Egypt upadl do období chaosu a nastalo tzv. [2. přechodné období](/2-prechodne-obdobi/druhe-prechodne-obdobi.php). Hrobku tohoto faraona objevili egyptologové v letech 1901 a 1902, ale po několika letech místo opustili. V polovině devadesátých let minulého století zde Wegnerův tým zahájil nové vykopávky. Kromě objevení Senusretovy hrobky objevil i hrobky několika dalších faraonů – mimo jiné hrobku faraona Senebkaje. **Všichni faraoni patřili k dynastii, která vládla v Abydu v období mezi lety 1650 př. n. l. a 1550 př. n. l.** V nově objevené hrobce archeologové neobjevili žádné lidské ostatky. Hrobka, kterou egyptologové objevili je o něco starší než hrobka Senebkaje a Egypťané ji tak mohli postavit pro jednoho z jeho předků. Egypťané hrobku vysekali do skalního podloží a její stěny obložili vápencem. Strop hrobky pak postavili z hliněných cihel. Poloha hrobky, její mohutnost a hieroglyfické nápisy napsané v omítce na cihlách u vchodu do vápencové komory ji identifikovaly jako místo odpočinku faraona. ## Muselo jít o hrobku faraona Pokud srovnáme hrobku Senebkaje objevenou v roce 2014 a tuto hrobku, pak nově objevená hrobka je mnohem větší. Egyptologové se domnívají, že mohla patřit jednomu ze zakladatelů dynastie. Bohužel hrobku už ve starověku padla za oběť vykradačům hrobek a tak egypologové neobjevili žádné předměty, sarkofág ani mumii. To, co se dochovalo, však naznačuje její ztracenou nádheru. *„Myslím, že na toto období starověkého Egypta by to byl velmi bohatě vybavený pohřeb,“* poznamenává Wegner. *„Architektura je poměrně působivá, takže si myslím, že pravděpodobně přilákala vykrádače hrobek poměrně brzy, a to pravděpodobně vícekrát.“* Nezbývá než doufat, že větu „archeologové objevili hrobku neznámého faraona“ budeme moci brzy nahradit větou „archeologové objevili hrobku faraona …“. ![Objevena nová hrobka z 2. přechodného období](/wp-content/uploads/nova-hrobka-abydos.jpg "Objevena nová hrobka z 2. přechodného období") Zdroj: iDnes, National Geographic **Rubriky:** Zajímavosti --- ### [Archeologové našli u Alexandrie potopené město](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/archeologove-nasli-u-alexandrie-potopene-mesto.php) **Published:** 23 srpna, 2025 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Egyptští archeologové našli u Alexandrie potopené město. V zátoce Abúkir nalezli rozsáhlou podmořskou oblast se zbytky staveb, hrobů, vodních nádrží a dalších objektů pocházejících z období před více než dvěma tisíci lety. Podle odborníků může jít o další část legendárního města Canopus, které ve starověku patřilo mezi významná centra ptolemaiovského Egypta. ## Podmořské ruiny nedaleko Alexandrie Objevená lokalita se nachází v přístavní zátoce Abúkir, několik desítek kilometrů od dnešní Alexandrie. Archeologové zde identifikovali pozůstatky vápencových staveb, které mohly sloužit jako chrámy, obchodní domy nebo řemeslnické dílny. Součástí nálezu jsou také bazény a nádrže vytesané do skal, pravděpodobně využívané pro skladování vody nebo chov ryb. Výzkum navazuje na předchozí objevy potopených měst Herakleion a [Canopus](/mesta-starovekeho-egypta/canopus-vyznamny-pristav-v-delte-nilu.php), která byla v minulosti významnými obchodními a náboženskými centry delty Nilu. Obě města postupně zmizela pod hladinou moře v důsledku zemětřesení a stoupající hladiny Středozemního moře. ## Archeologové našli sochy i starověkou loď Mezi nejzajímavější objevy patří fragmenty královských soch a sfing. Jedna ze soch pravděpodobně představuje faraona Ramesse II., i když většina artefaktů je poškozena dlouhodobým pobytem pod vodou. Archeologové rovněž objevili obchodní loď a kamenné kotvy na nábřeží dlouhém přibližně 125 metrů. Egyptské úřady upozorňují, že pouze malá část nalezených předmětů může být vyzdvižena na povrch. Většina artefaktů zůstane součástí podmořského kulturního dědictví Egypta. ## Alexandrii ohrožuje stoupající hladina moře Nový archeologický objev zároveň připomíná, že oblast kolem Alexandrie čelí dlouhodobému ohrožení klimatickými změnami. Podle odborníků se město každoročně propadá přibližně o tři milimetry a do roku 2050 může být část Alexandrie neobyvatelná nebo zaplavená mořem. ![Objev lokality v zátoce přístavu Abúkir nedaleko Alexandrie](/wp-content/uploads/pristav-abukir.png "Objev lokality v zátoce přístavu Abúkir nedaleko Alexandrie") **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Alexandrie, Heracleion, Herakleion, přístav Abúkir --- ### [Dovolená v Egyptě](https://www.starovekyegypt.net/dovolena-v-egypte/proc-dovolena-v-egypte.php) **Published:** 3 srpna, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Egypt není jen dovolená u moře. Je to země, kde se během jednoho dne můžete probudit s výhledem na pyramidy, projít se po místech starých tisíce let a večer sledovat západ slunce nad Nilem. Každý kout Egypta nabízí jiný zážitek – od rušné atmosféry Káhiry a tajemné Gízy až po klidnější a historicky fascinující Luxor. Pokud plánujete cestu, výběr správného místa k ubytování může výrazně ovlivnit celý váš pobyt. Na této stránce najdete přehled ubytování v nejzajímavějších částech Egypta. Chcete být co nejblíž pyramidám a objevovat legendární památky starověkého světa? Podívejte se na ubytování v Gíze. Láká vás spíš atmosféra chrámů, Údolí králů a plavby po Nilu? Pak pokračujte na nabídku ubytování v Luxoru. Vyberte si místo, které bude nejlépe odpovídat tomu, jak chcete Egypt skutečně zažít. [ ![Ubytování v Luxoru](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/luxor-gold-ibis-1024x683.jpg "luxor-gold-ibis - Starověký Egypt - Starověký Egypt") ](/dovolena-v-egypte/ubytovani-v-luxoru.php) [ ![Ubytování v Gíze](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/giza-1024x683.jpg "giza - Starověký Egypt - Starověký Egypt") ](/dovolena-v-egypte/ubytovani-v-gize.php) **Ubytování v Luxoru** **Ubytování v Gíze** ## Oblíbená letoviska v Egyptě Přemýšlíte nad tím, do jakého letoviska vyrazit? Třeba vám pomůžou podrobnější informace o jednotlivých letoviscích. - [Dovolená v letovisku Hurghada](/letoviska-v-egypte/hurghada.php "Hurghada") (původně rybářské osadě u Rudého moře) - [Dovolená v letovisku Dahab](/letoviska-v-egypte/dahab.php "Dahab") (letovisko na severovýchodě Sinajského poloostrova) - [Dovolená v letovisku Marsa Alam](/letoviska-v-egypte/marsa-alarm.php "Marsa Alam") (letovisko v jihovýchodním cípu Egypta) - [Dovolená v letovisku Safaga](/letoviska-v-egypte/safaga.php "Safaga") (letovisko nedaleko Hurghady) - [Dovolená v letovisku Sharm El Sheikh](/letoviska-v-egypte/sharm-el-sheikh.php "Sharm el-Sheikh") (letovisko v nejjižnější části Sinajského poloostrova) - [Dovolená v letovisku Taba](/letoviska-v-egypte/taba.php "Taba") (letovisko u hranic s Izraelem) - [Dovolená v letovisku Ain Soukhna](/letoviska-v-egypte/ain-soukhna.php "Ain Soukhna") (letovisko v severní části Suezského zálivu) **Rubriky:** Dovolená v Egyptě **Štítky:** dovolená v Egyptě, egyptská letoviska --- ### [Ubytování v Luxoru - poznejte Horní Egypt](https://www.starovekyegypt.net/dovolena-v-egypte/ubytovani-v-luxoru.php) **Published:** 10 května, 2026 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Luxor patří mezi nejpůsobivější místa v celém Egyptě a často se mu přezdívá největší muzeum pod širým nebem. Pokud hledáte ubytování v Luxoru, můžete se těšit na jedinečnou kombinaci historie, atmosféry starověkého Egypta a pohodového života podél Nilu. Právě odsud se snadno dostanete k nejznámějším památkám, jako je monumentální [chrámový komplex Karnak](/vychodni-theby/chramovy-komplex-v-karnaku.php), Luxorský chrám nebo slavné [Údolí králů](/udoli-kralu/udoli-kralu), kde byly objeveny hrobky faraonů včetně Tutanchamona. Velkým zážitkem je také návštěva [zádušního chrámu královny Hatšepsut](/zadusni-chramy/zadusni-chram-kralovny-hatsepsut.php) nebo ranní let balonem nad západním břehem Nilu. ## Gold Ibis Hotel & Apartments Hotel se nachází na Západním břehu (West Bank) Nilu v Luxoru. Je ideální volbou pro cestovatele, kteří hledají klidné, autentické a cenově dostupné ubytování v blízkosti starověkých památek. **Ubytování:** - 6 klimatizovaných pokojů s vlastními balkony, výhledem na bazén nebo město a LED televizory - 4 pokoje typu King – prostorné a pohodlné, ideální pro páry - 2 dvoulůžkové pokoje (Twin/Double) – ideální pro přátele nebo samostatné cestovatele - 2 plně vybavená studia – včetně kuchyňského koutu, lednice a jídelního koutu **Proč si vybrat tento hotel?** - Klid a relaxace: Ideální místo pro odpočinek po dni stráveném prohlídkou chrámů. - Skvělý poměr cena/výkon: Nabízí čisté a pohodlné ubytování za velmi příznivé ceny. - Autentický zážitek: Možnost zažít pravý život na egyptském venkově u Nilu. [![Gold Ibis, ubytování v Luxoru](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/ubytovani-luxor-gold-ibis-1-150x150.png "Gold Ibis, ubytování v Luxoru")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/ubytovani-luxor-gold-ibis-1-scaled.png) Gold Ibis, ubytování v Luxoru [![Gold Ibis, ubytování v Luxoru](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/ubytovani-luxor-gold-ibis-5-150x150.png "Gold Ibis, ubytování v Luxoru")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/ubytovani-luxor-gold-ibis-5-scaled.png) Gold Ibis, ubytování v Luxoru [![Gold Ibis, ubytování v Luxoru](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/ubytovani-luxor-gold-ibis-6-150x150.png "Gold Ibis, ubytování v Luxoru")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/ubytovani-luxor-gold-ibis-6-scaled.png) Gold Ibis, ubytování v Luxoru [![Gold Ibis, ubytování v Luxoru](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/ubytovani-luxor-gold-ibis-7-150x150.png "Gold Ibis, ubytování v Luxoru")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/ubytovani-luxor-gold-ibis-7-scaled.png) Gold Ibis, ubytování v Luxoru [![Gold Ibis, ubytování v Luxoru](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/ubytovani-luxor-gold-ibis-4-150x150.png "Gold Ibis, ubytování v Luxoru")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/ubytovani-luxor-gold-ibis-4-scaled.png) Gold Ibis, ubytování v Luxoru [![Gold Ibis, ubytování v Luxoru](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/ubytovani-luxor-gold-ibis-8-150x150.png "Gold Ibis, ubytování v Luxoru")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/ubytovani-luxor-gold-ibis-8-scaled.png) Gold Ibis, ubytování v Luxoru ## Kontaktní formulář Chcete se ubytovat v Luxoru a využít námi doporučovaný hotel? Napište nám a spojíme Vás s hotelem a současně zašleme doporučené lokality, které je možné v okolí navštívit včetně toho, jak to spojit do jednotlivých dnů. Chcete-li vyplnit tento formulář, prosím povolte v prohlížeči JavaScript. Jméno a příjmení \*Křestní jméno Příjmení Jméno a zpráva E-mail \* Komentář nebo zpráva Odeslat![Načítání](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/plugins/wpforms-lite/assets/images/submit-spin.svg) **Rubriky:** Dovolená v Egyptě --- ### [Speos Artemidos - chrám bohyně Pachet](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/speos-artemidos-chram-bohyne-pachet.php) **Published:** 7 května, 2026 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Speos Artemidos patří mezi nejzajímavější skalní chrámy starověkého Egypta. Tento chrám bohyně Pachet nechala vybudovat faraonka [Hatšepsut](/faraoni-nove-rise/hatsepsut.php) poblíž egyptského Beni Hasanu. Chrám Speos Artemidos je významný nejen svou historií, ale také unikátní architekturou vytesanou do skály. ## Historie chrámu Speos Artemidos **Hatšepsutin chrám je vytesali dělníci do vápencového útesu a skládá se ze dvou komor spojených krátkou chodbou**. Vnější portikus je obdélníkový a původně měl osm kamenných sloupů uspořádaných do dvou řad. Bohužel pouze tři ze čtyř sloupů tvořících fasádu jsou stále relativně neporušené. Za portikem se nachází obdélníková síň, její strop podpírají pilíře. Tento prostor využívali egyptští kněží pro rituální shromáždění a řemeslníci ho bohatě vyzdobili reliéfy a nápisy. Na konci této síně vytesali dělníci místo pro sochu bohyně Pachet. Čelní stěnu chrámu vyzdobili Egypťané textem, který odkazoval na královnu Hatšepsut. Ten ale později „upravil“ Sethi I. stejně jako výzdobu uvnitř chrámu, kde svou postavou nahradil Hatšepsut. ![Speos Artemids - chrám bohyně Pachet](/wp-content/uploads/speos-artemidos-chram-pachet.png "Speos Artemids - chrám bohyně Pachet") Speos Artemids – chrám bohyně Pachet **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Beni Hasan, královna Hatšepsut --- ### [Ptahův chrám v Memfidě (Mennoferu)](https://www.starovekyegypt.net/architektura-nove-rise/ptahuv-chram-v-memfide.php) **Published:** 26 ledna, 2014 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Ptahův chrám v Memfidě patřil mezi významné náboženské stavby starověkého Egypta. Rozsáhlý chrámový komplex byl zasvěcen bohu Ptahovi, patronovi řemeslníků, stavitelů a stvořiteli světa podle memfidské teologie. Chrám se nacházel ve městě Mennofer (Memfis). To bylo po dobu Staré říše hlavním městem starověkého Egypta. ## Ptahův chrám v Memfidě **Nejstarší část Memfidy** (Mennoferu) **nazývanou „Bílé zdi“ údajně založil Meni**, legendární zakladatel první historické dynastie. Město rychle přijalo Ptaha za svého ochranného boha. Ptah býval zobrazován zahalený do přiléhavé látky, z níž vyčnívaly jen jeho dvě ruce, ve kterých držel žezlo. Na hlavě měl čapku. Memfida (Mennofer) byla vyhlášeným centrem odlévání kovů, výroby zbraní a klenotů a patronem sochařů a kovářů byl právě Ptah. **Memfida** (Mennofer), sídlo vládců v nejstarších obdobích egyptské historie, **učinila z Ptaha všemocného boha**. Kněžstvo, vzdělaní muži znalí umění vždy dokázali přitahovat velké myslitele egyptského království i zahraničí. Do Memfidy (Mennoferu) cestovali řečtí učenci, aby spolu s kněžími studovali teorie a naučení, které tito vypracovávali již po staletí. ## Ptahův chrám v době Ramessovců **Za Ramessovců svěřovali Ptahovi kněží post velekněze královskému princi**. Za vlády 3. dynastie vznikla díky memfidským kněžím teorie o stvoření světa Ptahovým slovem. Ptah podle ní svým srdcem a jazykem stvořil vše co na zemi existuje: *„Srdce(myšlení) a jazyk mají moc nad všemi údy, neboť srdce je ve všech tělech a jazyk ve všech ústech živých bohů, lidí, zvířat a plazů. Právě jejich prostřednictvím se děje veškerá práce a veškerý pohyb – hýbání rukama, chůze nohou, pohyb ostatních údů. To vše probíhá na příkaz vymyšlený srdcem vyjádřený jazykem“*. Ptahův chrám v Memfidě navštívil o mnoho staletí později také Alexandr Veliký a vykonal zde slavnostní obřad podrobení se, aby se mu od Ptaha a jeho kněžstva dostalo té nevýslovné cti být jmenován egyptským faraonem. ![Ptahův chrám v Memfidě](/wp-content/uploads/architektura/nova-rise/ptahuv-chram.jpg "Ptahův chrám v Memfidě - Starověký Egypt") Z Ptahova chrámu a celé nádherné Memfidy (Mennoferu) se zachovalo jen několik rozvalin mezi datlovými palmami. **Rubriky:** Architektura Nové říše **Štítky:** architektura starověkého Egypta --- ### [Luxor za vlády Ramesse II.](https://www.starovekyegypt.net/architektura-nove-rise/luxor-za-vlady-ramesse2.php) **Published:** 27 ledna, 2014 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Luxor za vlády Ramesse II. představoval jedno z nejvýznamnějších náboženských a politických center starověkého Egypta**. Ramesse II. zde nechal vybudovat a rozšířit řadu monumentálních staveb, které jistě patří mezi nejznámější a nejnavštěvovanější egyptské památky. Během jeho vlády zažil Luxor období mimořádného stavebního rozmachu a stal se symbolem moci egyptské říše. Faraon Ramesse II. vládl ve 13. století př. n. l. během 19. dynastie a proslavil se rozsáhlou stavební činností po celém Egyptě. Významnou pozornost věnoval právě oblasti Théb, kde se nachází dnešní Luxor. Luxor byl centrem kultu boha Amona a jedním z nejdůležitějších měst Nové říše. Mezi jeho stavební zásahy patřily: - obrovský vstupní pylon - kolosální sochy Ramesse II. - obelisky - nádvoří se sloupovými kolonádami ## Pylon Ramesse II. v Luxoru – největší pylon v Egyptě Obrovský působivý pylon vyznačuje vstup na boží pozemky. **Pylon se skládá ze dvou masivních bloků z pískovcových kvádrů, které rámovaly monumentální vchod.** Byl dlouhý 63,04 m, každý ze dvou bloků zdiva byl vysoký 29 m a silný 9,4 m. Šíře brány činila 4,44 m. Průčelí pylonu bylo s výjimkou kratších stran po celé ploše pokryto reliéfní výzdobou. **Obě křídla pylonu se směrem nahoru zužují a jsou zakončená konkávní římsou**. Průčelí bylo původně zdobeno čtyřmi praporci upevněnými na stožáry zapuštěné do země zasazené do svislých žlabů vytesaných do pylonu. V horní části byly stožáry připevněny úchytkami, které procházely skrz celý pylon. Podstavce stožárů tvořily kvádry z červené nebo šedé žuly a bloky ze starších staveb. Před každým křídlem pylonu nechal Ramesse II. vztyčit jednu sedící a dvě stojící kolosální sochy, celkem tedy šest soch. Čtyři z nich byly z černé žuly a dvě z červené žuly. To vše bylo doplněno dvěma obelisky z červené žuly na křemencovém podstavci. Obelisky byly zdobeny vlysy s paviány. Na obelisky a jejich podstavce byla vyryta titulatura Ramesse II. Na vnější straně pylonu reliéfní výzdoba do detailů vykresluje bitvu u Kadeše, zde se egyptský panovník střetl s koalicí tvořenou Syřany, Palestinci a Chetity. ## Elegantní nádvoří se sloupořadím **Také Ramesse II. nechal po vzoru Amenhotepa III. vybudovat nádvoří se sloupořadím (peristy)**. Tvoří jej dvě řady papyrusových sloupů s uzavřenou hlavicí. Zatímco středová část nádvoří není zakryta, sloupořadí bylo zastřešeno a jeho střecha tvořila terasu přístupnou ze schodiště na pylonu. Nádvoří bylo obehnáno zdmi zdobenými reliéfy, které znázorňují jednotlivé fáze svátku Opet. Na výjevech vidíme například průvod horníků, kteří přinášejí Amonovi obětiny nejrůznějších hornin. Nad tímto výjevem je vytesán nápis, který vyjmenovává stavby Ramesse II. v Luxoru (Ipetresejet) a obsahuje rovněž modlitbu adresovanou Amonovi. Na stěnách nádvoří je zachycen pylon, jeho stožáry, kolosální sochy i obelisky. Vnější stěna zdí je zdobena scénami vítězství Ramesse II. v Sýrii a Libyi, především u Tunipu a Dappuru. **Prostor mezi sloupy v jižní polovině nádvoří zabíralo třináct kolosálních soch** z černé žuly (jedenáct stojících a dvě sedící). Na levém boku některých kolosů byly vyryty obrazy manželek Ramesse II. V severozápadním rohu nádvoří nechal král do svého peristylu zakomponovat starší trojdílnou svatyni pro procesní bárku. Stavba vystavěná v době vlády Thutmose III. původně stála zcela samostatně před vstupem do chrámu. Dnes je „přilepená“ k vnitřní straně pylonu. ![První pylon v Luxoru](/wp-content/uploads/architektura/luxor/luxor-prvni-pylon.jpg "První pylon v Luxoru - Starověký Egypt") První pylon se dvěma sochami sedícího Ramesse II. kolem brány a obeliskem. Druhý obelisk, který zde stával, najdeme nyní v Paříži. **Rubriky:** Architektura Nové říše **Štítky:** architektura starověkého Egypta, chrám v Luxoru, Luxor, Ramesse II. --- ### [Luxor za vlády Amenhotepa III.](https://www.starovekyegypt.net/architektura-nove-rise/luxor-za-vlady-amenhotepa3.php) **Published:** 28 ledna, 2014 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Luxor za vlády Amenhotepa III. představoval vrchol prosperity a architektonického rozmachu Nové říše**. Faraon [Amenhotep III.](/faraoni-nove-rise/amenhotep3.php) patřil mezi nejvýznamnější egyptské panovníky a během své vlády proměnil Théby v monumentální centrum plné chrámů a soch. Díky rozsáhlé stavební činnosti se Luxor stal symbolem bohatství a moci starověkého Egypta. Luxorský chrám sloužil především náboženským slavnostem, zejména známému svátku Opet, během kterého byly přenášeny posvátné bárky bohů mezi Karnakem a Luxorem. ## Amenhotep III. z Théby Amenhotep III. vládl během 18. dynastie v období míru a hospodářského rozkvětu. Théby, dnešní Luxor, byly tehdy hlavním náboženským centrem Egypta a sídlem kultu boha Amona. Faraon investoval obrovské prostředky do výstavby chrámů, paláců a monumentálních soch, které měly zdůraznit jeho božský původ. ## Kolonáda Amenhotepa III. v Luxoru Luxor za vlády Amenhotepa III. rozkvétal. **Vstupem do chrámu v Luxoru byla kolonáda, kterou nechal postavit právě Amenhotep III**. Skládala se ze čtrnácti obrovitých papyrusových sloupů s otevřenou hlavicí, tyčících se po obou stranách aleje vedoucí na nádvoří. Nádvoří bylo vyzdobeno reliéfy s výjevy. Výzdoba ale byla provedena teprve za vlády [Tutanchamona](/faraoni-nove-rise/tutanchamon.php "Tutanchamon"), jeho nástupců Aje a Haremheba a konečně Sethi I. Zastřešení kolonády se nedochovalo. Architrávy se původně skládaly z přibližně sto padesáti desek, z nichž každá vážila kolem čtrnácti tun. Boční stěny kolonády sestávaly z vnější a vnitřní lícované zdi a prostor mezi nimi byl vyplněn stavebním odpadem a kamínky. Na zdivo byly použity kameny ze starších staveb, např. kusy jednotlivých sloupů. **V horní části bočních zdí byla v pravidelných vzdálenostech vyražena okna**, která dovnitř vpouštěla trochu světla. **Do průčelí chrámu v Luxoru byly za vlády Aje vytesány a vymalovány výjevy uspořádané do velkých registrů**. Na vnitřních stěnách kolonády jsou zobrazeny oslavy svátku Opet, kterýžto motiv se opakuje i v jiných částech svatyně. ## Luxor za vlády Amenhotepa III. – další stavby **Kolonáda Amenhotepa III. ústí na nádherné nádvoří, z nějž se již vstupovalo do samotného chrámu**. Nádvoří bylo ze tří stran ohraničeno dvěma řadami svazčitých papyrusových sloupů s uzavřenou hlavicí, které nesly masivní architrávy, do nichž byla vyryta celá královská titulatura – jména, epiteta a oslavné přípisky. Pod dlažbou tohoto nádvoří byla objevena slavná skrýše se sochami mnoha slavných panovníků, které jsou nyní vystaveny v luxorském muzeu staroegyptského umění. **Na jižní straně nádvoří plynule přechází ve sloupovou síň**. Do stěn byly vyryty seznamy nomů (krajů), které měly přinášet obětiny bohu Amonovi. Za sloupovou síní následovaly kultovní prostory chrámu: kaple pro procesní bárku náležející Amonovi, Mutě a Chonsuovi, místnost na obětiny, sloupové vestibuly, sklady, svatyně bárky Amona z Karnaku (Ipetisut) a úplně vzadu pak svatyně Amona z Luxoru (Ipetresejet). Do těchto míst mohli vstoupit jen kněží pověření uctíváním božského kultu. V následující svatyni bárky byl přijímán Amon, který při svátku Opet přicházel z Karnaku (Ipetisut). Strop svatyně byl původně rovněž podepřen čtyřmi sloupy, které však byly zbořeny na rozkaz Alexandra Velikého, jenž na jejich místě nechal vystavět novou kapli na posvátnou bárku. Luxor za vlády Amenhotepa III. rozkvetl a jeho další vrchol přišel za 19. dynastie za vlády Ramesse II. [![Luxor za vlády Amenhotepa III. - Celkový pohled na architektonický komplex v Luxoru (Ipetresejet), který vystavěl Amenhotep, syn Hapuův, pro faraona 18. dynastie Amenhotepa III.](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/amenhotep3-luxor-64-300x225.png "Luxor za vlády Amenhotepa III. - Celkový pohled na architektonický komplex v Luxoru (Ipetresejet), který vystavěl Amenhotep, syn Hapuův, pro faraona 18. dynastie Amenhotepa III.")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/amenhotep3-luxor-64.png) Luxor za vlády Amenhotepa III. – Celkový pohled na architektonický komplex v Luxoru (Ipetresejet), který vystavěl Amenhotep, syn Hapuův, pro faraona 18. dynastie Amenhotepa III. [![Luxor za vlády Amenhotepa III. - Svazčité sloupy s uzavřenou hlavicí na nádvoří Amenhotepa III. V pozadí je vidět kolonáda.](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/amenhotep3-luxor-65-300x225.png "Luxor za vlády Amenhotepa III. - Svazčité sloupy s uzavřenou hlavicí na nádvoří Amenhotepa III. V pozadí je vidět kolonáda.")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/amenhotep3-luxor-65.png) Luxor za vlády Amenhotepa III. – Svazčité sloupy s uzavřenou hlavicí na nádvoří Amenhotepa III. V pozadí je vidět kolonáda. [![Luxorský komplex Amenhotepa III. - pohled na jedno křídlo otevřeného sloupového dvora.](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/amenhotep3-luxor-67-300x225.png "Luxorský komplex Amenhotepa III. - pohled na jedno křídlo otevřeného sloupového dvora.")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/amenhotep3-luxor-67.png) Luxorský komplex Amenhotepa III. – pohled na jedno křídlo otevřeného sloupového dvora. **Rubriky:** Architektura Nové říše **Štítky:** Amenhotep III., architektura starověkého Egypta, chrám v Luxoru, Luxor --- ### [Chrám v Karnaku - monumentální sláva](https://www.starovekyegypt.net/architektura-nove-rise/chram-v-karnaku.php) **Published:** 29 ledna, 2014 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Za vlády faraonů 18. dynastie byly nejobdivovanějším egyptským městem právě Théby (Vaset). **Dnes jsou chrámové komplexy v Karnaku** (Ipetisut) **a Luxoru** (Ipetresejet), které byly součástí původních staroegyptských Théb (Vasetu), **nejrozsáhlejší archeologickou lokalitou na světě**. Karnak (Ipetisut) byl největším náboženským chrámovým komplexem celého starého Egypta. Jeho nejpůsobivější součástí je Amonův chrám. Poté, co byli z Egypta posledními králi 17. dynastie vyhnáni Hyksósové, asijský národ, který ovládal sever země ze svého hlavního města Avaris, začala narůstat moc Amonova kněžstva. Postupně došlo k propojení s kultem Rea, a Amon-Re se stal celonárodně uctívaným božstvem. Tento „strážce bezpečí“ Egypta byl nadřazen všem ostatním božstvům. Právě Amonovo kněžstvo potvrzovalo oprávněnost faraona nastoupit na trůn a vlastnilo majetek po celém Egyptě. ## Faraon a Amonův chrám **Chrám v Karnaku je vlastně komplexem chrámů a kaplí** (Ptahův chrám, Chonsuův chrám, chrám Ipet, usirovské kaple)**, které postupně budovali faraoni 18. a 19. dynastie**. Po porážce Hyksósů byla Amonovi projevována mimořádná vděčnost.Vždyť právě pod jeho záštitou Egypt znovu nabyl svou svobodu. Bylo tedy vhodné postavit důstojný chrám odpovídající jeho významu. Tento **zlatý věk Amonova chrámu v Karnaku začíná kolem roku 1500 př.n.l.** za vlády [Thutmose I.](/faraoni-nove-rise/thutmose1.php "Thutmose I.") a pokračuje až do vlády [Thutmose IV.](/faraoni-nove-rise/thutmose4.php "Thutmose IV.") (cca 1390 př.n.l.). První rozsáhlejší práce na chrámu tedy zahájil Thutmose I. Svatyni přeměnil ve skutečný chrám, jehož architektonický půdorys s obelisky a prvním pylonem byl typickým půdorysem chrámů z období Nové říše. [Thutmose II.](/faraoni-nove-rise/thutmose2.php "Thutmose II.") dílo svého předchůdce ještě rozšířil a nechal vystavět rozlehlý sloupový dvůr. **S nástupem královny Hatšepsut se práce na chrámu v Karnaku dále zrychlila**. V Amonově velechrámu nechala Hatšepsut postavit osmý pylon a tzv. Červenou kapli z červeného křemence, která stála uprostřed „paláce Maat“. Hatšepsut také přebudovala vstup do svatyně, který se datoval z období vlády Amenhotepa I. Nechala zde vztyčit dva obelisky zakončené pyramidiony z elektra (přírodní slitiny zlata a stříbra), které měly zářit ve slunečních paprscích. ## Chrám v Karnaku a Thutmose III. **Podle legendy vyrůstal Thutmose III. v samém srdci Amonova chrámu**, kam jej umístila nevlastní matka [Hatšepsut](/faraoni-nove-rise/hatsepsut.php "Hatšepsut") do střeženého domácího vězení. Možná právě proto věnoval později Amonově chrámu takovou pozornost. Po dokončení paláce Maat nechal Thutmose vystavět Achmenu, určený pro význačné obřady, a vyhloubit posvátné jezírko s nilometrem. Chrám obehnal ohradní zdí s monumentálními branami z růžové žuly a vytvořil první velké královské nádvoří. Dále mu vděčíme za výzdobu stěn slavné „botanické síně“, která je skutečnou encyklopedií rostlin. Dalším velkým stavitelem byl Amenhotep III. – pod vedením získal Amonův chrám zřejmě největší lesk. Amenhotep IV., pozdější Achnaton, chtěl moc Amonova kněžství oslabit, to se mu nepodařilo, neboť jeho následníci v čele s Haremhebem vrátili Amonovi jeho mocné postavení. ## Chrám v Karnaku za vlády 19. dynastie **Další rozkvět chrámu nastal za vlád panovníků 19.dynastie** – za vlády Sethi I. a Ramesse II.. Byla vybudována nádherná Velká sloupová síň, obrovský prostor o rozloze 102 x 53 metrů, v němž se do výše 25 metrů zvedalo 134 sloupů. [Ramesse II.](/faraoni-nove-rise/ramesse2.php "Ramesse II.") rozhodl o výstavbě „chrámu Amona, který naslouchá modlitbám“, jenž byl jako první přístupný veřejným pobožnostem. Kolem roku 1250 př.n.l. začal úpadek Nové říše a faraonská moc se začala rozdrobovat, jedinou autoritu v Egyptě mělo Amonovo kněžství. To dosadilo na trůn své členy Hrihora a Pinodžema, kteří byli prvními vládci z dynastie králů-kněží. [![Ohromný Amónův chrám v Luxoru (Ipetresejet) začal stavět Amenhotep III. a stavba pokračovala ještě za vlády jeho nástupců - Tutanchámona, Ramesse II. a Nechtebofa. Poslední dostavby nesou data z období nadvlády Alexandra Velikého a Římanů. Muslimové vystavěli na jednom z chrámových nádvoří mešitu Abu el-Haggag.](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/karnak-01-300x225.jpg "Ohromný Amónův chrám v Luxoru (Ipetresejet) začal stavět Amenhotep III. a stavba pokračovala ještě za vlády jeho nástupců - Tutanchámona, Ramesse II. a Nechtebofa. Poslední dostavby nesou data z období nadvlády Alexandra Velikého a Římanů. Muslimové vystavěli na jednom z chrámových nádvoří mešitu Abu el-Haggag.")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/karnak-01.jpg) Ohromný Amónův chrám v Luxoru (Ipetresejet) začal stavět Amenhotep III. a stavba pokračovala ještě za vlády jeho nástupců – Tutanchámona, Ramesse II. a Nechtebofa. Poslední dostavby nesou data z období nadvlády Alexandra Velikého a Římanů. Muslimové vystavěli na jednom z chrámových nádvoří mešitu Abu el-Haggag. [![Hned za vstupním pylonem luxorského chrámu stojí na nádvoří chrám Tutmose III. Spolu se třemi kaplemi byl zasvěcen božské triádě - Amónovi, Mut a Chonsevovi. Zdejší sloupy, ve tvaru stvolů papyru, jsou o 200 let starší než sloupy hypostylu.](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/karnak-02-300x225.jpg "Hned za vstupním pylonem luxorského chrámu stojí na nádvoří chrám Tutmose III. Spolu se třemi kaplemi byl zasvěcen božské triádě - Amónovi, Mut a Chonsevovi. Zdejší sloupy, ve tvaru stvolů papyru, jsou o 200 let starší než sloupy hypostylu.")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/karnak-02.jpg) Hned za vstupním pylonem luxorského chrámu stojí na nádvoří chrám Tutmose III. Spolu se třemi kaplemi byl zasvěcen božské triádě – Amónovi, Mut a Chonsevovi. Zdejší sloupy, ve tvaru stvolů papyru, jsou o 200 let starší než sloupy hypostylu. [![Od hlavního pylonu ve vstupu do Amónova chrámu míří návštěvníci k impozantní kolonádě Amenhotepa III. Tvoří ji 14 sloupů, zdobených hlavicemi ve tvaru papyru. Sloupy jsou vysoké 16 metrů a kdysi podpíraly strop ohromné síně. Kolonáda ústí na Sloupové nádvoří.](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/karnak-03-300x225.jpg "Od hlavního pylonu ve vstupu do Amónova chrámu míří návštěvníci k impozantní kolonádě Amenhotepa III. Tvoří ji 14 sloupů, zdobených hlavicemi ve tvaru papyru. Sloupy jsou vysoké 16 metrů a kdysi podpíraly strop ohromné síně. Kolonáda ústí na Sloupové nádvoří.")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/karnak-03.jpg) Od hlavního pylonu ve vstupu do Amónova chrámu míří návštěvníci k impozantní kolonádě Amenhotepa III. Tvoří ji 14 sloupů, zdobených hlavicemi ve tvaru papyru. Sloupy jsou vysoké 16 metrů a kdysi podpíraly strop ohromné síně. Kolonáda ústí na Sloupové nádvoří. [![Chrám byl úplně zasypán, a tak se zachoval v poměrně dobrém stavu. Jeho vysvobození z písku trvalo dva roky. Součástí chrámových komplexů byly královské paláce. Nezachovalo se však z nich vůbec nic, protože, na rozdíl od kamenných budov chrámu, byly stavěny ze dřeva.](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/karnak-04-300x225.jpg "Chrám byl úplně zasypán, a tak se zachoval v poměrně dobrém stavu. Jeho vysvobození z písku trvalo dva roky. Součástí chrámových komplexů byly královské paláce. Nezachovalo se však z nich vůbec nic, protože, na rozdíl od kamenných budov chrámu, byly stavěny ze dřeva.")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/karnak-04.jpg) Chrám byl úplně zasypán, a tak se zachoval v poměrně dobrém stavu. Jeho vysvobození z písku trvalo dva roky. Součástí chrámových komplexů byly královské paláce. Nezachovalo se však z nich vůbec nic, protože, na rozdíl od kamenných budov chrámu, byly stavěny ze dřeva. [![Před průčelím vstupního pylonu v luxorském chrámu boha Amóna stojí obelisk z růžové žuly. Je vysoký 24 metry. Původně tu stávaly obelisky dva. Jeden z nich však dnes zdobí náměstí Svornosti (Place de la Concorde) v Paříži. V 1 polovině 19. století ho sem daroval egyptský vicekrál Mohamed Alí.](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/karnak-05-300x225.jpg "Před průčelím vstupního pylonu v luxorském chrámu boha Amóna stojí obelisk z růžové žuly. Je vysoký 24 metry. Původně tu stávaly obelisky dva. Jeden z nich však dnes zdobí náměstí Svornosti (Place de la Concorde) v Paříži. V 1 polovině 19. století ho sem daroval egyptský vicekrál Mohamed Alí.")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/karnak-05.jpg) Před průčelím vstupního pylonu v luxorském chrámu boha Amóna stojí obelisk z růžové žuly. Je vysoký 24 metry. Původně tu stávaly obelisky dva. Jeden z nich však dnes zdobí náměstí Svornosti (Place de la Concorde) v Paříži. V 1 polovině 19. století ho sem daroval egyptský vicekrál Mohamed Alí. [![Noční pohled na Amonův chrám. Na jižním konci kolonády stávala Sloupová síň. Její strop neslo 32 sloupů rozmístěných do čtverce. Za síní se nacházely hlavní chrámové místnosti, obětní kaple a svatostánky jednotlivých bohů.](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/karnak-06-300x225.jpg "Noční pohled na Amonův chrám. Na jižním konci kolonády stávala Sloupová síň. Její strop neslo 32 sloupů rozmístěných do čtverce. Za síní se nacházely hlavní chrámové místnosti, obětní kaple a svatostánky jednotlivých bohů.")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/karnak-06.jpg) Noční pohled na Amonův chrám. Na jižním konci kolonády stávala Sloupová síň. Její strop neslo 32 sloupů rozmístěných do čtverce. Za síní se nacházely hlavní chrámové místnosti, obětní kaple a svatostánky jednotlivých bohů. [![První (vstupní) pylon karnackého chrámu je široký 115 metrů a vysoký 45 metrů. Stěny jsou silné až 15 metrů. Pro tyto rozměry bývá nazýván "Vysoká brána karnacká". Přežil i nájezd Assyřanů v roce 663 př.n.l. Dobyvatelé, vedeni králem Aššurbanipalem, tehdy mnoho památek zcela zničili.](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/karnak-07-300x225.jpg "První (vstupní) pylon karnackého chrámu je široký 115 metrů a vysoký 45 metrů. Stěny jsou silné až 15 metrů. Pro tyto rozměry bývá nazýván "Vysoká brána karnacká". Přežil i nájezd Assyřanů v roce 663 př.n.l. Dobyvatelé, vedeni králem Aššurbanipalem, tehdy mnoho památek zcela zničili.")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/karnak-07.jpg) První (vstupní) pylon karnackého chrámu je široký 115 metrů a vysoký 45 metrů. Stěny jsou silné až 15 metrů. Pro tyto rozměry bývá nazýván „Vysoká brána karnacká“. Přežil i nájezd Assyřanů v roce 663 př.n.l. Dobyvatelé, vedeni králem Aššurbanipalem, tehdy mnoho památek zcela zničili. [![Alej sfing s beranními hlavami vede k prvnímu (vstupnímu) pylonu chrámu v Karnaku (Ipetisut). Právě beran byl ztotožněním boha Amóna, jako posvátné zvíře, ztělesňující symbol plodivé síly. Sfingy lemovaly posvátnou cestu zvanou dromos mezi Amónovými chrámy v Karnaku (Ipetisut) a Luxoru (Ipetresejet), po níž při slavnostech putovala posvátná bárka a odbývaly se zde ty nejvelkolepější slavnosti.](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/karnak-08-300x225.jpg "Alej sfing s beranními hlavami vede k prvnímu (vstupnímu) pylonu chrámu v Karnaku (Ipetisut). Právě beran byl ztotožněním boha Amóna, jako posvátné zvíře, ztělesňující symbol plodivé síly. Sfingy lemovaly posvátnou cestu zvanou dromos mezi Amónovými chrámy v Karnaku (Ipetisut) a Luxoru (Ipetresejet), po níž při slavnostech putovala posvátná bárka a odbývaly se zde ty nejvelkolepější slavnosti.")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/karnak-08.jpg) Alej sfing s beranními hlavami vede k prvnímu (vstupnímu) pylonu chrámu v Karnaku (Ipetisut). Právě beran byl ztotožněním boha Amóna, jako posvátné zvíře, ztělesňující symbol plodivé síly. Sfingy lemovaly posvátnou cestu zvanou dromos mezi Amónovými chrámy v Karnaku (Ipetisut) a Luxoru (Ipetresejet), po níž při slavnostech putovala posvátná bárka a odbývaly se zde ty nejvelkolepější slavnosti. [![Po průchodu 3. a 4. pylonem karnackého chrámového komplexu míjejí návštěvníci dva obelisky. Ten vyšší je největší v Egyptě. Poté se otevírá vstup na ústřední nádvoří. Nachází se zde Velká síň Tuthmose III. se sloupy štíhlejšími u paty než na vrcholu.](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/karnak-09-300x225.jpg "Po průchodu 3. a 4. pylonem karnackého chrámového komplexu míjejí návštěvníci dva obelisky. Ten vyšší je největší v Egyptě. Poté se otevírá vstup na ústřední nádvoří. Nachází se zde Velká síň Tuthmose III. se sloupy štíhlejšími u paty než na vrcholu.")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/karnak-09.jpg) Po průchodu 3. a 4. pylonem karnackého chrámového komplexu míjejí návštěvníci dva obelisky. Ten vyšší je největší v Egyptě. Poté se otevírá vstup na ústřední nádvoří. Nachází se zde Velká síň Tuthmose III. se sloupy štíhlejšími u paty než na vrcholu. [![Nádvoří za vstupním pylonem je jedním z největších otevřených prostorů chrámového komplexu. Po levé straně stojí chrám Sethi II. se třemi svatyněmi božstev Amona, Muty a Chonseva. Severní a jižní stranu nádvoří lemují řady sloupů s hlavicemi ve tvaru papyru. Diagonálně v protilehlém rohu nádvoří se oproti chrámu Sethi II. nachází pozůstatky vstupu do chrámu Ramesse III., který vybíhá větší částí ven z obvodu prvního nádvoří mimo chrámovou stěnu z níž vystupuje jako velký výklenek.](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/karnak-10-300x225.jpg "Nádvoří za vstupním pylonem je jedním z největších otevřených prostorů chrámového komplexu. Po levé straně stojí chrám Sethi II. se třemi svatyněmi božstev Amona, Muty a Chonseva. Severní a jižní stranu nádvoří lemují řady sloupů s hlavicemi ve tvaru papyru. Diagonálně v protilehlém rohu nádvoří se oproti chrámu Sethi II. nachází pozůstatky vstupu do chrámu Ramesse III., který vybíhá větší částí ven z obvodu prvního nádvoří mimo chrámovou stěnu z níž vystupuje jako velký výklenek.")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/karnak-10.jpg) Nádvoří za vstupním pylonem je jedním z největších otevřených prostorů chrámového komplexu. Po levé straně stojí chrám Sethi II. se třemi svatyněmi božstev Amona, Muty a Chonseva. Severní a jižní stranu nádvoří lemují řady sloupů s hlavicemi ve tvaru papyru. Diagonálně v protilehlém rohu nádvoří se oproti chrámu Sethi II. nachází pozůstatky vstupu do chrámu Ramesse III., který vybíhá větší částí ven z obvodu prvního nádvoří mimo chrámovou stěnu z níž vystupuje jako velký výklenek. [![Taharkův sloup je pozůstatkem vysokého centrálního pavilonu o možná až dvaceti sloupech ve čtyřech řadách, kde byla uchováván boží bárka vynášená o procesích.](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/karnak-11-300x225.jpg "Taharkův sloup je pozůstatkem vysokého centrálního pavilonu o možná až dvaceti sloupech ve čtyřech řadách, kde byla uchováván boží bárka vynášená o procesích.")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/karnak-11.jpg) Taharkův sloup je pozůstatkem vysokého centrálního pavilonu o možná až dvaceti sloupech ve čtyřech řadách, kde byla uchováván boží bárka vynášená o procesích. [![Kolonáda podélně po obou stranách nádvoří propojuje první a druhý pylon. Na protilehlé straně nádvoří se nachází chrám Ramesse III. s vlastním menším pylonem, sochami vládce, hypostylovou halou s obětními scénami a vlastní svatyní pro Amonovu bárku.](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/karnak-12-300x225.jpg "Kolonáda podélně po obou stranách nádvoří propojuje první a druhý pylon. Na protilehlé straně nádvoří se nachází chrám Ramesse III. s vlastním menším pylonem, sochami vládce, hypostylovou halou s obětními scénami a vlastní svatyní pro Amonovu bárku.")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/karnak-12.jpg) Kolonáda podélně po obou stranách nádvoří propojuje první a druhý pylon. Na protilehlé straně nádvoří se nachází chrám Ramesse III. s vlastním menším pylonem, sochami vládce, hypostylovou halou s obětními scénami a vlastní svatyní pro Amonovu bárku. [![Velká síň Tutmóse III. stojí za šestým pylonem chrámového komplexu. Před ní se rozprostírá centrální nádvoří. Zdi vestibulu zdobí jedinečné reliéfy botanických a zoologických druhů, s nimiž se panovník setkal na svých výbojích do Sýrie. Podle výzdoby získala tato část komplexu název Botanická zahrada.](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/karnak-13-300x225.jpg "Velká síň Tutmóse III. stojí za šestým pylonem chrámového komplexu. Před ní se rozprostírá centrální nádvoří. Zdi vestibulu zdobí jedinečné reliéfy botanických a zoologických druhů, s nimiž se panovník setkal na svých výbojích do Sýrie. Podle výzdoby získala tato část komplexu název Botanická zahrada.")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/karnak-13.jpg) Velká síň Tutmóse III. stojí za šestým pylonem chrámového komplexu. Před ní se rozprostírá centrální nádvoří. Zdi vestibulu zdobí jedinečné reliéfy botanických a zoologických druhů, s nimiž se panovník setkal na svých výbojích do Sýrie. Podle výzdoby získala tato část komplexu název Botanická zahrada. [![Amonův chrám v noci - zrcadlení ve Svatém jezeře. Chrámový komplex v Karnaku (Ipetisut) byl stále rozšiřován a s chrámem v nedalekém Luxoru (Ipetresejet) jej spojovala posvátná cesta, dromos. Při slavnostech opet se po ní vydávala na cestu posvátná Amonova bárka. Chrám navštěvoval bůh každoročně na dobu 11 dnů.](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/karnak-14-300x225.jpg "Amonův chrám v noci - zrcadlení ve Svatém jezeře. Chrámový komplex v Karnaku (Ipetisut) byl stále rozšiřován a s chrámem v nedalekém Luxoru (Ipetresejet) jej spojovala posvátná cesta, dromos. Při slavnostech opet se po ní vydávala na cestu posvátná Amonova bárka. Chrám navštěvoval bůh každoročně na dobu 11 dnů.")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/karnak-14.jpg) Amonův chrám v noci – zrcadlení ve Svatém jezeře. Chrámový komplex v Karnaku (Ipetisut) byl stále rozšiřován a s chrámem v nedalekém Luxoru (Ipetresejet) jej spojovala posvátná cesta, dromos. Při slavnostech opet se po ní vydávala na cestu posvátná Amonova bárka. Chrám navštěvoval bůh každoročně na dobu 11 dnů. [![Chrám v Karnaku (Ipetisut) byl vybudován na východním břehu Nilu a původní vchod byl směrem k řece.](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/karnak-15-300x225.jpg "Chrám v Karnaku (Ipetisut) byl vybudován na východním břehu Nilu a původní vchod byl směrem k řece.")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/karnak-15.jpg) Chrám v Karnaku (Ipetisut) byl vybudován na východním břehu Nilu a původní vchod byl směrem k řece. [![Letecký pohled na zbytky velkého Amonova chrámu.](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/karnak-16-300x225.jpg "Letecký pohled na zbytky velkého Amonova chrámu.")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/karnak-16.jpg) Letecký pohled na zbytky velkého Amonova chrámu. [![První dvůr Amonova chrámu půlila kolonáda, kterou nechal postavit faraon 25.dynastie Taharka.](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/karnak-17-300x225.jpg "První dvůr Amonova chrámu půlila kolonáda, kterou nechal postavit faraon 25.dynastie Taharka.")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/karnak-17.jpg) První dvůr Amonova chrámu půlila kolonáda, kterou nechal postavit faraon 25.dynastie Taharka. [![Sloupová síň postavená Amenhotepem III.](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/karnak-18-300x225.jpg "Sloupová síň postavená Amenhotepem III.")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/karnak-18.jpg) Sloupová síň postavená Amenhotepem III. **Rubriky:** Architektura Nové říše **Štítky:** architektura starověkého Egypta, chrám v Karnaku, Karnak --- ### [Chrám Ramesse II. v Abydu (Abedžu)](https://www.starovekyegypt.net/architektura-nove-rise/chram-ramesse2-v-abydu.php) **Published:** 30 března, 2014 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Ramesse II.** dokončil stavbu „Chrámu milionů let“ a v Abydu (Abedžu) **si nechal postavit v Abydu svůj chrám – asi 300m severně od chrámu svého otce**. Vzorem při stavbě mu byl chrám v Thébách. I když chrám Ramesse II. v Abydu (Abedžu) dnes nemá střechu a horní části zdí, reliéfní scény na zdech jsou velice zajímavé – zejména tím, že se na nich překvapivě dobře dochovala polychromie. ## Chrám Ramesse II. v Abydu a kalendář svátků **Na vnější straně jižní stěny chrámu Ramesse II. v Abydu** (Abedžu) **je kalendář svátků**, na vnější straně severní stěny a západní stěny je znázorněna bitva u Kadeše. Uvnitř chrámu Ramesse II. je otevřený dvůr s usirovskými pilíři po obvodu, na zdech jsou pak obětní scény. Západně od dvora jsou za malým portikem čtyři kaple – zprava do leva: - kaple zasvěcena Ramessovi II. - kaple zasvěcena Devateru - kaple zasvěcena královským předkům - kaple zasvěcena Sethi I. Za těmito kaplemi je pak další kaple, která je zasvěcena bohu Inheretovi. Stéla v zadní části chrámu skrývá vstup do komnaty, kde je velké žulové sousoší Ramesse II., Sethi I., Amona a dalších dvou bohyní. ![Chrám Ramesse II. v Abydu](/wp-content/uploads/architektura/nova-rise/abydos-ramesse2.gif "Chrám Ramesse II. v Abydu - Starověký Egypt") 1. První pylon 2. Dvůr 3. První sál 4. Druhý sál 5. Třetí sál 6. Místnost s královským seznamem 7. Svatyně **Rubriky:** Architektura Nové říše **Štítky:** Abydos, architektura starověkého Egypta, Ramesse II. --- ### [Bét el-Wálí a skalní chrám Ramesse II.](https://www.starovekyegypt.net/architektura-nove-rise/bet-el-wali-a-skalni-chram-ramesse2.php) **Published:** 2 dubna, 2014 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Ramesse II. během vlády svého otce** [Sethi I.](/faraoni-nove-rise/sethi1.php "Sethi I.") **odpovídal za Núbii** a proto první stavební činnost Ramesse II. byla v Núbii. Zdá se, že během několika let proměnil celou Núbii v jedno velké stanoviště. Ramesse II. totiž vybudoval v Núbii celý řetězec chrámů. Nejsevernější z nich se nachází v Bét el-Wálí, další z nich se nacházel u Gerf Husseinu. Svatyni zasvěcenou Amonovi a Re-Harachtejovi nechal postavit u Wádí es-Sebua (Údolí lvů). ## Bét el-Wálí, nejsevernější chrám v Núbii ![Johann Ludwig Burckhardt](/wp-content/uploads/architektura/nova-rise/johann-ludwig-burckhardt.png "Johann Ludwig Burckhardt - Starověký Egypt")Nejsevernější chrám Ramesse II. v Núbii se nachází v Bét el-Wálí a je zasvěcen Amon-Reovi, Re-Harachtejovi a Chnumovi. Tento chrám byl objeven švýcarským cestovatelem Johannem Ludwigem Burckhardtem. **Chrám Ramesse II. v Bét el-Wálí se skládá ze tří na sebe navazujících místností**, přičemž každá z nich je vysoká téměř 3 metry. Na nádvoří (6 x 12,75 m) navazuje 10 m široká a 4 metry hluboká sloupová síň. Samotná svatyně má rozměry 2,8 x 3,7 metrů. Pokud tedy porovnáme tento skalní chrám v Bét el-Wálí s jinými chrámy Nové řiše (ať už byl jejich stavitelem Ramesse II. nebo jeho předchůdci), jedná se o malý chrám, který ale skrývá tajemství, které zatím nikdo nedokázal uspokojivě vysvětlit. ## Kombinace nízkého a vysokého reliéfu Stěny chrámu Ramesse II. v Bét el-Wálí jsou vyzdobeny reliéfy, které byly napřed provedeny jako tzv. vysoké (vystouplé) reliéfy. U takovéto výzdoby postavy vystupují z plochy ven. Jenže **z dosud nevysvětlitelného důvodu umělci během práce přešli od těchto vysokých reliéfů k nízkému** (zahloubenému) reliéfu, kdy jsou postavy do plochy zapuštěny. Proč tento nezvyklý postup Ramesse II. připustil? Vysoký (vystouplý) reliéf může být kdykoliv zahlazen a použit jako nízky, ale zkuste přeměnit nízký reliéf na vysoký. Vysoký reliéf se používal od počátku starověkého Egypta. **Nízký reliéf jako první použil kacířský faraon** [Amenhotep IV./Achnaton](/faraoni-nove-rise/amenhotep4.php "Amenhotep IV./Achnaton"), ale tento amarnský experiment netrval ani 20 let. Tutanchamon i Harembeb na svých stavbách použili opět techniku vysokého reliéfu. Proč tedy Ramesse II. použil v tomto chrámu kombinaci obou reliéfů zůstává dosud záhadou. [![Nádvoří chrámu Bét el-Wálí](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/bet-el-wali-01-1-300x225.png "Nádvoří chrámu Bét el-Wálí")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/bet-el-wali-01-1.png) Nádvoří chrámu Bét el-Wálí [![Ramesse II. obětuje Horovi](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/bet-el-wali-02-1-300x225.png "Ramesse II. obětuje Horovi")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/bet-el-wali-02-1.png) Ramesse II. obětuje Horovi [![Ramesse II. pobíjí nepřátele Egypta](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/bet-el-wali-03-1-300x225.png "Ramesse II. pobíjí nepřátele Egypta")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/bet-el-wali-03-1.png) Ramesse II. pobíjí nepřátele Egypta **Rubriky:** Architektura Nové říše **Štítky:** architektura starověkého Egypta, Ramesse II. --- ### [Wádí es-Sebua, chrám Ramesse II. v Núbii](https://www.starovekyegypt.net/architektura-nove-rise/wadi-es-sebua-a-chram-ramesse2.php) **Published:** 2 dubna, 2014 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Wádí es-Sebua** (česky „Údolí lvů“) je významná archeologická lokalita v jižní Núbii, kde se nachází chrám Ramesse II. a zbytky staršího chrámu Amenhotepa III. Chrám ukazuje expanzi egyptské moci na jih do oblasti Núbie. Svoje jméno získal díky sfingám, které stály u cesty. Na podstavcích těchto sfing byli zobrazeni zajatí Núbijci. Chrám byl zasvěcen Amonovi a Re-Harachtejovi a byl částečně vyzdoben nástěnnými malbami. ## Plán chrámu ve Wádí es-Sebua **Chrám Ramesse II. ve Wádí es-Sebua (Údolí lvů) měl 3 pylony**, první dva však byly z nekvalitních cihel. Dochovala se pouze kamenná přístupová brána. Za prvním pylonem je první nádvoří se dvěma sfingami s lidskými hlavami a dvě sochy faraona [Ramesse II.](/faraoni-nove-rise/ramesse2.php), které stály původně po obou stanách průchodu. Pouze levá socha Ramsese II. zůstala na svém místě, zatímco druhá socha nyní leží v poušti. Za druhým pylonem se nachází druhé nádvoří se čtyřmi sfingami s hlavou sokola, které představují Hora z Miamu, Meha a Baki a překvapivě Hora z Edfu, i když ten by se dal očekávat spíše v Buhénu místo v Núbii. Mezi jejich nohama je soška s obrazem Ramesse II. s korunou nemes. Třetí pylon je ozdoben v tradičním egyptském stylu faraona, který rozdává silné rány svým nepřátelům a obětuje bohům, včetně sebe. **Po průchodu třetím pylonem se dostáváme do sloupové síně, která je vytesaná do skály**. Sloupovou síň tvoří 12 čtvercových sloupů. Sloupová síň byla později přestavěna na křesťanskou svatyni. V tomto chrámu byl dlouhou dobu uctíván kult Ramesse II. Součástí chrámu byla pochopitelně malá svatyně (cca 3 x 2m). ## Strategická poloha chrámu **Chrám Ramesse II. ve Wádí es-Sebua (Údolí lvů)** byl třetí svatyní, kterou Ramses II. vztyčil v Núbii. Chrám byl postaven cca 150 kilometrů jižně od Asuánu na západním břehu Nilu. Za svou důležitost v průběhu ramsesovského období vděčí faktu, že **byl postaven na místě kudy procházely karavany**. Na tomto obtížném úseku Nilu sídlil také místokrál země Kuš. Řízením prací v této oblasti pověřil Ramses II. místokrále Núbie Setaua. Ten byl nucen, soudě podle nízké kvality soch a Osiridova stylu na dvoře, spokojit se s “neškolenou pracovní sílou, která byla mnohdy sebrána z libyjských oáz” a s “podřadným hrubým materiálem”. V současné době se chrám nachází na jiném místě, než kde ho nechal Ramesse II. postavit. Během záchranné akce UNESCO byl totiž chrám přemístěn na vyšší místo asi 4km západním směrem. [![Nádvoří chrámu Wádí es-Sebua (Údolí lvů)](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/wadi-es-sebua-01-1-300x225.png "Nádvoří chrámu Wádí es-Sebua (Údolí lvů)")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/wadi-es-sebua-01-1.png) Nádvoří chrámu Wádí es-Sebua (Údolí lvů) [![Ramesse II. obětuje bohům](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/wadi-es-sebua-02-1-300x225.png "Ramesse II. obětuje bohům")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/wadi-es-sebua-02-1.png) Ramesse II. obětuje bohům [![Pohled na chrám Ramesse II. v Núbii](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/wadi-es-sebua-03-1-300x225.png "Pohled na chrám Ramesse II. v Núbii")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/wadi-es-sebua-03-1.png) Pohled na chrám Ramesse II. v Núbii **Rubriky:** Architektura Nové říše **Štítky:** architektura starověkého Egypta, Ramesse II. --- ### [Abú Simbel - chrám slávy Ramesse II.](https://www.starovekyegypt.net/architektura-nove-rise/chram-ramesse2-v-abu-simbelu.php) **Published:** 2 dubna, 2014 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Abú Simbel patří mezi nejznámější památky starověkého Egypta**. Tento monumentální skalní chrámový komplex nechal vybudovat faraon [Ramesse II.](/faraoni-nove-rise/ramesse2.php) v jižní Núbii u hranic se Súdánem. Dnes je Abú Simbel jedním z nejvýznamnějších archeologických míst. Abú Simbel leží na jihu Egypta na západním břehu Násirova jezera, přibližně 250 km od Asuánu. Pro starověké Egypt šlo o oblast na hranici s Núbií, kterou Egypt kontroloval. Skalní chrámy v Abú Simbelu leží nedaleko súdánských hranic na jižním okraji Násirova jezera. Velký chrám zasvěcený Ramessovi II. a Malý chrám zasvěcený jeho manželce, královně Nefertari, jsou jedním z nejúžasnějších děl egyptské architektury. ## Abú Simbel – skály vysekané do skály Největší stavbou komplexu je Velký chrám zasvěcený faraonu Ramesse II. a bohům Amon-Re, Re-Harachtejovi a Ptahovi. Chrám je vytesán přímo do pískovcové skály a jeho průčelí tvoří čtyři obří sedící sochy Ramesse II. vysoké přibližně 20 metrů. Egypťané nejprve vykopali do skály dva hluboké otvory, v nichž byly zřízeny svatyně. Do vnější strany skály potom vytesali průčelí, které se skládá z nehybných kamenných soch Ramesse II., jeho manželky Nefertari a dalších členů královské rodiny. **Ramesse II. od počátku u chrámu v Abú Simbelu plánoval přesnou astronomickou orientaci**. Právě díky tomu v den jarní a podzimní rovnodennosti pozorovat, jak sluneční paprsky osvítí nejzazší místnost chrámu a dotknou se soch bohů a samotného Ramesse. Ramesse tak trochu bohy obelhal, neboť sluneční paprsky spočinou na jeho soše o trochu déle než na ostatních, jakoby tím naznačovaly, že právě Ramesse II. je ze všech bohů největší a nejvíce hoden poct. ## Abú Simbel – znovuobjevení chrámu Ramesse II. v písku Podle legendy se o existenci Abú Simbelu údajně nesměli dozvědět žádní cizinci, jen místní obyvatelé o tom věděli. Na počátku 19. století byl monumentální komplex téměř celý pohřben pod pouštním pískem. **Znovuobjevení chrámu Ramesse II. v Abú Simbelu patří mezi největší události moderní egyptologie**. Do Núbie bylo vypraveno několik expedic. Roku 1815 zkoumal Angličan Bankes chrám zasvěcený Nefertari, ale kvůli písku se tam nedostal. Bývalý francouzský konzul Drovetti se snažil přesvědčit místní obyvatelé, ale marně. Úspěšnější byl ve stejném roce britský konzul Henry Salt. Financoval expedici, jejíž vedení svěřil slavnému italskému dobrodruhovi [Giovannimu Battistovi Belzonimu](/egyptologove/belzoni-v-abu-simbelu.php). ## Malý chrám v Abú Simbel Součástí komplexu je také Malý chrám, který je zasvěcen bohyni Hathor a královně Nefertari, oblíbené manželce Ramesse II. Na fasádě chrámu jsou menší, ale stále monumentální sochy krále a královny, což je v egyptské architektuře velmi výjimečné. [![Velký chrám Ramesse II. v Abu Simbelu; Foto: National Geographic](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/01-abu-simbel-chram-ramesse2-300x225.jpg "Velký chrám Ramesse II. v Abu Simbelu; Foto: National Geographic")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/01-abu-simbel-chram-ramesse2.jpg) Velký chrám Ramesse II. v Abu Simbelu; Foto: National Geographic [![Velký chrám Ramesse II. v Abu Simbelu](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/02-abu-simbel-chram-ramesse2-300x225.jpg "Velký chrám Ramesse II. v Abu Simbelu; Foto: National Geographic")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/02-abu-simbel-chram-ramesse2.jpg) Velký chrám Ramesse II. v Abu Simbelu; Foto: National Geographic [![Velký chrám Ramesse II. v Abu Simbelu](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/03-abu-simbel-chram-ramesse2-300x225.jpg "Velký chrám Ramesse II. v Abu Simbelu")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/03-abu-simbel-chram-ramesse2.jpg) Velký chrám Ramesse II. v Abu Simbelu [![Velký chrám Ramesse II. v Abu Simbelu](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/04-abu-simbel-chram-ramesse2-300x225.jpg "Velký chrám Ramesse II. v Abu Simbelu")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/04-abu-simbel-chram-ramesse2.jpg) Velký chrám Ramesse II. v Abu Simbelu [![Velký chrám Ramesse II. v Abu Simbelu](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/05-abu-simbel-chram-ramesse2-300x225.jpg "Velký chrám Ramesse II. v Abu Simbelu")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/05-abu-simbel-chram-ramesse2.jpg) Velký chrám Ramesse II. v Abu Simbelu **Rubriky:** Architektura Nové říše **Štítky:** Abú Simbel, architektura starověkého Egypta, Giovanni Battista Belzoni, Ramesse II. --- ### [Chrám Sethi I. v Abydu (Abedžu)](https://www.starovekyegypt.net/architektura-nove-rise/chram-sethi1-v-abydu.php) **Published:** 3 dubna, 2014 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Chrám Sethi I. v Abydu** patří mezi nejvýznamnější a nejlépe dochované chrámy Nové říše ve starověkém Egyptě. Tento komplex začal stavět faraon Seti I. a dokončil jeho synem Ramessem II. v posvátném městě Abydos. Ten byl centrem kultu boha Usira. Leží přibližně 15 km západně od Nilu na okraji pouště. Chrám Sethiho I. je vybudován z vápence a tvoří součást rozsáhlého chrámového areálu. Jeho půdorys je částečně do tvaru „L“ a zahrnuje několik nádvoří, sloupových sálů a svatyní. Komplex obsahuje: - vstupní pylon a nádvoří - dva hypostylové sály - sedm kaplí bohů - Síně předků (Abydský seznam faraonů) ## Chrám Sethi I. v Abydu (Abedžu) – struktura První i druhé nádvoří je dílem [Ramesse II.](/faraoni-nove-rise/ramesse2.php) V zadní části druhého nádvoří stojí 1,25m vysoký portikus s 12ti pilíři v řadě v průčelí. **Pravá strana prvního pilíře nalevo od hlavní osy chrámu je ozdobena postavou Ramesse II.**, který má na sobě tak tenký plášť, že jsou skrz něj vidět jeho nohy. Poblíž hlavního vstupu obětuje Ramesse II. znaky anch Usirovi, Esetě a Sethi I., jižně od hlavního vstupu pak 116 sloupců textu popisuje první roky vlády Ramesse II. ### První hypostyl Obrovská komora, dvě řady papyrových sloupů po dvanácti v každé řadě, které podpírají strop ve výšce 8m – tak lze stručně charakterizovat první hypostyl. Přední stěna má tři „mola“ po každé stěně hlavního vstupu a mezi nimi velké výklenky. Napravo (v horním registru) táhné král posvátnou bárku Sokara, v dolním registru stojí před bohem Minem. Na druhém „molu“ klečí na symbolech Horního a Dolního Egypta a společnost mu dělají Anup a Hor, dole pak obětuje Ptahovi. Na třetím pak nahoře obětuje nádoby Amenreovi a dole přijímá očistu od Atuma a Amenrea. ### Druhý hypostyl Druhý hypostyl má tři řady po dvanácti sloupech – zadní řada sloupů stojí na nízkém pódiu. Za třetí řadou je sedm průchodů, které vedou do sedmi kaplí. Reliéfy na stěnách byly vytvořeny za vlády Sethi I., ale uzurpoval si je Ramesse II., patří k nejkrásnějším reliéfům starověkého Egypta z období Nové říše. Za poslední řadou sloupů ve druhém hypostylu je za sedmi průchody sedm kaplí – od severu jsou to: - Kostelní sbor - Esetina kaple - Usirova kaple (se soustavou dalších komor za kaplí) - Amenreova kaple - Reharachtejova kaple - Ptahova kaple - Kaple zbožštěného Sethi I. **Prvních šest kaplí má klenuté stropy a připomínají malé rákosové chatky**, které v Archaickém období sloužily jako svatyně. Pátá, šestá a sedmá kaple nebyly nikdy zdobeny malbou, naopak zejména Usirova kaple je zdobená malbou, která i dnes vypadá jako čerstvá. ### Abydský seznam (Síň předků) **Vstup do této Síně předků** (jinak také nazývané Galerie seznamu) **je nalevo od síně Nefertema a Ptah-Sokara**. **Na tomto seznamu** jsou vynechána jména méně důležitých faraonů stejně jako zde **nenajdete jméno královny Hatšepsut ani jména faraonů „amarnského období“**, takže podle tohoto seznamu je nástupcem Amenhotepa III. Haremheb a faraoni [Amenhotep IV./Achnaton](/faroni-nove-rise/amenhotep4.php), Smenchkare, Tutanchamon a Aje jsou tak vynecháni. [![Druhé nádvoří chrámu a portikus](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/03-abydos-sethi1-300x225.jpg "Druhé nádvoří chrámu a portikus")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/03-abydos-sethi1.jpg) Druhé nádvoří chrámu a portikus [![Chodba vedoucí k sedmi kaplím](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/06-abydos-sethi1-300x225.jpg "Chodba vedoucí k sedmi kaplím")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/06-abydos-sethi1.jpg) Chodba vedoucí k sedmi kaplím [![Síň předků](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/07-abydos-sethi1-300x225.jpg "Abydský seznam (Síň předků)")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/07-abydos-sethi1.jpg) Abydský seznam (Síň předků) **Rubriky:** Architektura Nové říše **Štítky:** Abydos, architektura starověkého Egypta, chrám Sethi I., Sethi I. --- ### [Městečko Kanajs a skalní chrám Sethi I.](https://www.starovekyegypt.net/architektura-nove-rise/mestecko-kanajs-a-skalni-chram-sethi1.php) **Published:** 4 dubna, 2014 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Městečko Kanajs** se kdysi nacházelo asi padesát kilometrů od Edfu v místech, kde se kříží Wádí Mijáh a Wádí Baramija, se nalézá lokalita Kanajs (arabsky „kaple“). Toto město **založil druhý faraon 19. dynastie Sethi I.**[.](/faraoni-nove-rise/ramesse2.php "Ramesse II.") Kanajs byl ale zároveň i stanicí, odkud se střežily karavanní cesty vedoucí do okolních zlatých dolů. Právě v těchto místech byl postaven **skalní chrám Sethi I.**, který **byl zasvěcen Amonovi, Reovi, Ptahovi a samotnému Sethi I.** vyprávějí podivuhodný příběh. Cesta z Edfu ke zlatým dolům ve Wádí Baramija byla obtížně schůdná. Lamači kamene si stěžovali na nedostatek vody a řada z nich v poušti zahynula žízní. Zlato, považované za tělo bohů, bylo v Egyptě vyhledávaným vzácným kovem. Voda se tehdy přepravovala do dolů na oslech. Dodávané množství ale nestačilo, což se projevilo na výnosnosti dolů. Proto **Sethi I. pátral po ideálním místě, kde by bylo možné zřídit nádrž a studnu, které by v létě nevysychaly**. ## Městečko Kanajs a založení chrámu Dobové zdroje nehovoří o žádných vrtech, ale zmiňují se o jediném: Sethi I. veden božskou rukou nalezl ideální místo, kde narazil na zdroj podzemní vody napájený přívalovými dešti, které se občas nad oblastí přehnaly. Byl to opravdový zázrak. Na onom místě byla vykopána studna, která ležela na křižovatce dvou wádí. Toto pozoruhodné umístění umožňovalo zásobit vodou všechny okolní lomy, ale i střežit oblast před případnými vpády beduínů. **Na výraz díky bohů založil Sethi I. městečko Kanajs a také kultovní chrám.** Nádrž a studna vyhloubené před chrámem byly přístupné všem. Spojením studny s božským kultem dával král najevo všem, kdo vodní zdroj používali, že zlato vytěžené v horách patří jemu, a kdo by si snad chtěl vzácný kov přivlastnit, bude stižen tělesným trestem a prokletím bohů. ## Skalní chrám Sethi I. uprostřed pouště **Chrám Sethi I. je vyhlouben do pískovcové skály**. Výzdoba vnějších zdí a podzemního naa je velmi zajímavá. Zvenčí je vidět vchod s papyrovými sloupy podpírajícími pískovcový architráv. Ve sloupové předsíni je zdobený strop. Na stěnách jsou zachyceny výjevy, na nichž je Sethi I. přijímán Amon-Reem. **Uvnitř chrámu Sethi I. se nachází kolosální královská usirovská socha** s bílou korunou na hlavě. Samotná kaple má rozměry 6,15 x 5,69 metrů a je rozdělena na tři části. Velmi dobře zachovalý strop je zdoben vyobrazením supa s roztaženými křídly. Ve stěně v zadní části kaple jsou výklenky na sochy, před nimiž poutníci a zlatokopové vzdávali úctu objeviteli zázračného vodního zdroje – [Sethi I.](/faraoni-nove-rise/sethi1.php "Sethi I.") ![Městečko Kanajs a Sklaní chrám Sethi I.](/wp-content/uploads/architektura/nova-rise/chram-sethi1.jpg "Městečko Kanajs a Sklaní chrám Sethi I.") Sklaní chrám Sethi I. v Kanajs **Rubriky:** Architektura Nové říše **Štítky:** architektura starověkého Egypta, chrám Sethi I., Sethi I. --- ### [Ramoseho hrobka TT55 v Luxoru](https://www.starovekyegypt.net/architektura-nove-rise/ramoseho-hrobka.php) **Published:** 4 dubna, 2014 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Ramoseho hrobka TT55 patří mezi nejvýznamnější šlechtické hrobky starověkého Egypta**. Nachází se v oblasti Théb na západním břehu Nilu a pochází z období 18. dynastie, konkrétně z doby vlády faraonů Amenhotepa III. a [Achnatona](/faraoni-nove-rise/achnaton.php). Tato hrobka je výjimečná tím, že zachycuje přechod mezi tradičním egyptským uměním a revolučním amarnským stylem. **Ramoseho hrobka** se nachází v lokalitě Sheikh Abd el-Qurna. Tato oblast byla vyhrazena vysokým úředníkům a šlechtě Nové říše. Přístup k hrobce Ramoseho není náročný a je tím pádem jednou z nejnavštěvovanějších hrobek thébského pohřebiště. **Někdy se Ramoseho hrobka objevuje pod názvem „Stuartova hrobka“**, což je odvozeno od H.W.Stuarta, který ji nechal roku 1879 vyčistit od nánosů písku, sutě a odpadků. První objevení této hrobky se ale datuje do 60tých let 19. století. Ramoseho hrobka (TT55) je vytesaná přímo do skály a skládá se ze čtyř částí: vstupního dvora, sloupové síně, pohřební kaple a výklenků s výzdobou. Hrobka nebyla nikdy dokončena, což umožňuje jedinečný pohled na různé fáze její výstavby. ## Kaple se zobrazením pohřební hostiny Strop první místnosti, kaple, byl podpírán masivními sloupy. Při nálezu hrobky z nich zbývaly už pouze rozvaliny, patky sloupů ale byly zachovány a to umožnilo jejich rekonstrukci. Právě zde se nachází většina dochovaných reliéfů a maleb. **Stavitelé Ramoseho hrobku vykopali do skály z velice kvalitního vápence**. Na levé straně kaple je zachycena velká scéna zobrazující pohřební hostinu, která připomíná skutečné hostiny, kterých se mrtvý účastnil, a také pohřební hostinu konanou při příležitosti jeho pohřbu. Na pravé straně jsou zachyceny různé rituální pohřební výjevy – nosiči obětin, úlitby, dívky hrající na sistrum. Na hlavním výjevu je zobrazen Ramose téměř v životní velikosti, jak provádí očišťující úlitbu. Na jiných výjevech je zachycen jak sleduje rituály prováděné po jeho smrti. Pohřební procesí je zobrazeno ve dvou registrech. Na prvním jsou zachyceny plačky – část žen klečí a na hlavu si sype prach, část žen zdvihá ruce a hořce pláče. Jejich slzy jsou na obličejích dobře patrné. Po nich následují muži, kteří nesou pohřební výbavu, která mimo jiné obsahuje židli, lůžko s podhlavničkou, truhlice, vázy a paletu – symbol Ramoseho vysokého postavení. Horní registr není tak dobře zachován. Je na něm závěr procesí, kde jsou voli táhnoucí katafalk a za nimi nosiči se čtyřmi kanopami, ve kterých jsou uloženy mumifikované vnitřnosti mrtvého. Na saních je tažen také podivný předmět, který je v doprovodném textu označen jako tekenu. Jeho význam není jasně objasněn, ale je možné, že představuje ka zemřelého. **Na zadní stěně je několik nedokončených výjevů, které zachycují druhou část Ramoseho kariéry za Achnatonovy vlády**. Ten je zde zachycen s manželkou Nefertititi a Ramose před nimi klečí na kolenou. Jde o typické zobrazení dvořanů klečících nebo dokonce plazících se před svým panovníkem pro atonské období. ## Kdo byl Ramose Ramose byl vysoce postavený úředník – vezír, tedy jeden z nejmocnějších mužů v egyptské správě. Sloužil pravděpodobně na konci vlády Amenhotepa III. a na počátku vlády Achnatona. Jeho postavení mu umožnilo nechat si vybudovat bohatě zdobenou hrobku v prestižní nekropoli šlechty v Thébách. ![Ramoseho hrobka TT55, detail výzdoby](/wp-content/uploads/architektura/nova-rise/ramoseho-hrobka-vyzdoba.jpg "Ramoseho hrobka TT55, detail výzdoby") Malba pohřebního průvodu v hrobce – amarnské umění **Rubriky:** Architektura Nové říše **Štítky:** architektura starověkého Egypta --- ### [Memnonovy kolosy, obří sochy Amenhotepa III.](https://www.starovekyegypt.net/architektura-nove-rise/memnonovy-kolosy.php) **Published:** 5 dubna, 2014 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Memnonovy kolosy patří mezi nejznámější památky starověkého Egypta**. Tyto monumentální sochy faraona [Amenhotepa III.](/faraoni-nove-rise/amenhotep3.php) se nacházejí na západním břehu Nilu v oblasti Théb, naproti dnešnímu Luxoru. Jsou posledním viditelným pozůstatkem kdysi obrovského zádušního chrámu. ## Memnonovy kolosy – sochy vysoké jako šestipatrový dům **Memnonovy kolosy** představují sedící postavu faraona Amenhotepa III. na trůnu. Každá socha je vytesána z jednoho kusu kamene a působí jako strážce někdejšího chrámu. Základní charakteristika: - výška přibližně 16–18 metrů - vytesány z červeného křemence - váha cca 720 tun - zobrazení faraona v tradičním sedu s korunou a atributy moci Po stranách trůnu jsou zobrazeny menší postavy – jeho matka a manželka, což podtrhuje královský význam scény. Architekt Amenhotep, syn Hapuův, nechal kámen pravděpodobně dovézt z okolí Héliopole, z tzv. Červené hory (dnešní Gebel el-Ahmar nedaleko Káhiry). Kolosy se kdysi tyčily před vstupním pylonem zádušního chrámu Amenhotepa III. Byl to devátý faraon 18. dynastie., patřil k nejmocnějším panovníkům Nové říše. Za jeho vlády byl Egypt na vrcholu své slávy. ## Amenhotep III. a jeho plán výstavby Vzdělaný a inteligentní mladý [Amenhotep III.](/faraoni-stredni-rise/amenhotep3.php "Amenhotep III.") zahájil výjimečný program výstavby. Umělecká a architektonická díla vzniklá za jeho vlády se vyznačují pozoruhodnou vyzrálostí a jemností. Oblíbené byly tehdy především klenby a stavby z nepálených cihel. **Zádušní chrám Amenhotepa III. Memnoneum**, tzv. Dům miliónů let, nazývaný Egypťany „přijetí Amona a místo jeho dokonalosti“, **byl během vlády následujících panovníků zcela zničen** a kameny byly použity na jiné stavby. Dnes z ní zůstaly jen dva kolosy a obrovská pískovcová stéla, na níž je zachycen král, jak zasvěcuje chrám Amonovi. Podle zachovaného popisu byly podlahy sálů pokryty stříbrem a elektrem (přírodní slitina stříbra a zlata) a na vykládání reliéfů byly použity drahé kameny. Na sochách se však výrazně podepsal zub času. Jižní socha, „král králů“, se dochovala lépe a má vcelku jednotný vzhled. Na severní soše jsou patrné neodborné snahy o restaurování. Část těla nad pasem se skládá z několika stupňů zhotovených od toho, který byl použit na horní část. ![Memnonovy kolosy](/wp-content/uploads/architektura/nova-rise/memnonovy-kolosy.jpg "Memnonovy kolosy - Starověký Egypt") Pravděpodobný vzhled vstupního pylonu chrámu Amenhotepa III., jehož vchod oba kolosy střežily. **Rubriky:** Architektura Nové říše **Štítky:** Amenhotep III., architektura starověkého Egypta, Memnonovy kolosy --- ### [Chrám v Dér el-Bahrí - architektonický klenot](https://www.starovekyegypt.net/architektura-nove-rise/chram-v-der-el-bahri-architektonicky-klenot.php) **Published:** 5 dubna, 2014 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Chrám v Dér el-Bahrí** patří mezi nejvýznamnější a nejpůsobivější stavby starověkého Egypta. Tento zádušní chrám královny [Hatšepsut](/faraoni-nove-rise/hatsepsut.php "Hatšepsut") představuje vrchol egyptské chrámové architektury Nové říše a také jednu z nejlépe dochovaných památek v oblasti Théb. Díky své unikátní poloze pod skalním masivem a terasovitému uspořádání se stal symbolem dokonalého propojení architektury s přírodou. **Chrám v Dér el-Bahrí se nachází na západním břehu Nilu** naproti dnešnímu Luxoru. Oblast byla ve starověku součástí posvátné nekropole Théb a sloužila jako místo pohřbívání faraonů a významných osobností. Lokalita byla Egypťany vnímána jako přechod mezi světem živých a mrtvých, což z ní činilo ideální místo pro zádušní chrámy. ## Architektura chrámu v Dér el-Bahrí Chrám v Dér el-Bahrí je částečně vytesán do skalního masivu a částečně postaven jako kamenná stavba. Chrám má netypickou strukturu: - tři navazující terasy - monumentální rampy mezi úrovněmi - sloupořadí s protodórskými sloupy - výklenky a svatyně ve skalní stěně Celá stavba působí symetricky a postupně se zvedá směrem ke skále, do které je zasazena. ## Struktura chrámu Hatšepsut v Dér el-Bahrí První (nejrozsáhlejší) terasa chrámu královny Hatšepsut v Dér el-Bahrí je lemována nízkými širokými zídkami a kdysi se v ní také nacházela jezírka. Po stranách vzestupné rampy, která vede na další terasu, jsou dvě řady sloupů. Druhá terasa je ze tří stran ohraničena sloupovími, z nichž jedno je nedokončené. Odtud se vstupovalo do dvou bočních kaplí – jedna patří bohyni Hathor, druhá Anupovi. Strop Anupovi sloupové síně je zdoben hvězdami a reliéfy zobrazujícími obětiny, kterými Hatšepsut uctila Amona, Anupa a Hathoru. Severní strana kolonády je tvořena dvěma řadami sloupů. Na nich najdeme reliéfy líčící události ze života královny Hatšepsut – božské zrození, výchovu, nástup na trůn atd. Nejzajímavější jsou jistě **výjevy, které zobrazují výpravu královny Hatšepsut do země Punt**. Na jižním konci terasy je vchod do kaple, která je zasvěcena Hathoře. Rampa vedoucí na horní terasu je zdobená vlysem velkého hada. Právě zde se kdysi nacházela rozlehlá sloupová síň, která se ale do dnešních dní nezachovala. Hlavní svatyně se skládá ze tří navazujících místností, v nichž je několik bočních výklenků, kam se ukládaly kultovní předměty. V první místnosti byl podstavec pro posvátnou bárku. Třetí místnost dal vyhloubit teprve v pozdějším období [Ptolemaios VIII. Euergetes II.](/ptolemaiovci/ptolemaios8.php "Ptolemaios VIII.") a je zasvěcena kultu velkých osobností, jakými byli Džoserův architekt Imhotep nebo architekt Amenhotepa III. Amenhotep – syn Hapuův. [![Zádušní chrám Hatšepsut v Dér el-Bahrí](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/der-el-bahri-hatsepsut-01-300x225.jpg "Zádušní chrám Hatšepsut v Dér el-Bahrí")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/der-el-bahri-hatsepsut-01.jpg) Zádušní chrám Hatšepsut v Dér el-Bahrí [![Zádušní chrám Hatšepsut v Dér el-Bahrí](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/der-el-bahri-hatsepsut-02-300x225.jpg "Zádušní chrám Hatšepsut v Dér el-Bahrí")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/der-el-bahri-hatsepsut-02.jpg) Zádušní chrám Hatšepsut v Dér el-Bahrí [![Zádušní chrám Hatšepsut v Dér el-Bahrí](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/der-el-bahri-hatsepsut-03-300x225.jpg "Zádušní chrám Hatšepsut v Dér el-Bahrí")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/der-el-bahri-hatsepsut-03.jpg) Zádušní chrám Hatšepsut v Dér el-Bahrí **Rubriky:** Architektura Nové říše **Štítky:** architektura starověkého Egypta, Dér el-Bahrí, královna Hatšepsut, Senenmut, země Punt --- ### [Pyramida Ahmose I. - poslední pyramida faraona](https://www.starovekyegypt.net/architektura-nove-rise/pyramida-ahmose1-posledni-pyramida-faraona.php) **Published:** 19 prosince, 2021 **Author:** Pavel Felgr **Content:** ![Pyramida Ahmose I. v Abydu](/wp-content/uploads/pyramida-ahmose1.png "Pyramida Ahmose I. v Abydu - Starověký Egypt")**Pyramida Ahmose I. je považována za úplně poslední královskou pyramidu**, kterou si nechal postavit faraon starověkého Egypta. Patří zakladateli 18. dynastie Ahmose I., který ukončil období nadvlády Hyksósů a zahájil éru zvanou Nová říše. Tato stavba v Abydu představuje přechod mezi tradičními pyramidami a novým způsobem pohřbívání faraonů. Architekti pyramidu Ahmose I. postavili z písku a kamení a tvar určil až vnější plášť vápencového obložení. V době objevu se zachovaly první dvě řady původního vápencového obložení. Díky nim anglický egyptolog Arthur Mace určil pravděpodobný sklon stěn pyramidy na 60°. ## Pyramida Ahmose I. a její okolí **Pyramida Ahmose I. stojí v Abydu**, který byl významným náboženským centrem spojeným s kultem boha Usira. Komplex nebyl jen samotnou pyramidou, ale součástí rozsáhlého pohřebního areálu s chrámy a dalšími stavbami. Pyramida nebyla izolovanou stavbou. Byla součástí komplexu, který zahrnoval: - zádušní chrám (4) - menší doprovodné chrámy (5 a 6) - chrám pro kultovní místo královny Ahomes-Nefertari (7) - symbolické pohřební objekty Celý areál měl náboženský význam a byl propojen s kultem královské rodiny i boha Usira. Ahmose-Nefertari byla dcera Sekenenre Taa (a tedy sestra Kamoseho a Ahmose I.). Titul velká královská manželka pak potvrzuje, že se provdala za svého bratra Ahmose I. a stala se matkou Amenhotepa I., za nějž také krátce vládla jako regentka. ## Hrobka nebo kenotaf? Funkce **pyramidy Ahmose I.** není zcela jistá. Archeologové se přiklánějí ke dvěma možnostem: - mohla sloužit jako symbolická hrobka (kenotaf), - nebo jako pamětní stavba bez skutečného pohřbu faraona. Neexistují důkazy o pohřební komoře uvnitř pyramidy, což tuto druhou možnost podporuje. Po období Ahmose I. začali faraoni Nové říše upouštět od stavby pyramid. **Rubriky:** Architektura Nové říše **Štítky:** architektura starověkého Egypta, Sekenenre Tao --- ### [Zádušní chrám Ramesse III. v Medínit Habu](https://www.starovekyegypt.net/zadusni-chramy/zadusni-chram-ramesse3-medinit-habu.php) **Published:** 20 ledna, 2017 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Zádušní chrám Ramesse III. v Medínit Habu patří mezi nejlépe zachované chrámové komplexy starověkého Egypta**. Monumentální stavba na západním břehu Théb byla vybudována během vlády faraona Ramesse III., posledního velkého panovníka Nové říše. Chrám sloužil jako náboženské centrum, místo faraonova posmrtného kultu i symbol egyptské vojenské síly. Chrámový komplex stojí v blízkosti dalších významných památek Nové říše, jako jsou Ramesseum nebo Údolí králů. Medínit Habu bylo významným náboženským centrem a po určitou dobu také správním a hospodářským centrem západních Théb. Za vlády [Ramesse III.](/faraoni-nove-rise/ramesse3.php) se tvary dále prodlužovaly a protahovaly. **Na sedmi usiroformních pilířích kolonády, která lemuje první nádvoří chrámu Ramesse III.** v Medínit Habu (Džametu), je faraon znázorněn v plisované suknici nebo ve dvorském oděvu, který se velmi blíží skutečné podobě šatu. Tento obraz výrazně kontrastuje s idealizovanými a fixními zobrazeními jeho předchůdců z 18. dynastie. ## Zádušní chrám Ramesse III. na místě menšího chrámu **Zádušní chrám Ramesse III. v Medínit Habu se nachází na místě, na němž se již rozkládal menší chrám**. Jeho výstavbu zahájil Amenhotep I., na nějž navázali královna Hatšepsut a Thutmose III. Tento chrám, v němž uctíván karnacký bůh Amon, byl zakomponován do velkolepého chrámového komplexu Ramesse III. Vlastní zádušní chrám Ramesse III. se nacházel v prostoru dlouhém 320 metrů a širokém 220 metrů, který byl obehnán mohutnou ohradní zdí postavenou z nepálených cihel. Asi osmdesát metrů od hlavního vchodu bylo molo, k němuž po kanálu spojeném s Nilem připlouvaly lodi. Z mola přecházel Ramesse III. se svým doprovodem ke vstupní bráně, která se skládala ze dvou nízkých věží. Za ní následovala tzv. Vysoká brána, impozantní dvoupatrová pevnost s královskými komnatami, jejíž věže sahaly do výšky 22 metrů. **Vysoká brána byla vystavěna podle vzoru migdolů – syrských pevností**, které na egyptského panovníka během jeho vojenských tažení tolik zapůsobily. Původně existovala ještě jedno opevněná brána v západní části zdi, která se ale nezachovala. Stejně tak se nezachovalo nic po kolosálních sochách, které se nacházely na kamenných podstavcích u paty obou věží. ## Zádušní chrám Ramesse III. v Medinit Habu – struktura **Nejvýznamnější části komplexu Ramesse III. v Medínit Habu je samotný chrám**. Jeho stavba byla inspirována stavbou Ramessea, které nechal vystavět Ramesse II.. Chrám byl přístupný přes dvě nádvoří se sloupořadími z usiroformních sloupů. Zadní části druhého nádvoří se nacházela první sloupová síň a za ní následovaly další dvě. Síněmi se postupně procházelo ke svatostánku – nejutajovanější části chrámu. První pylon je vysoký 22 metrů a široký 69 metrů a zdoben válečnými výjevy, které zobrazují vítězství Ramesse III. nad mořskými národy. Tohoto vítězství dosáhl v osmém roce své vlády. Do stěny je vytesán projev boha, který chválí krále za jeho úspěšný boj. Reliéfy na stěnách nádvoří oslavují panovníkovi hrdinské činy. **Monumentální reliéfy**, které se začaly objevovat za Ramesse II., **najdeme i na vnitřních a vnějších stěnách chrámu v Medínit Habu** (Džametu). Většina těchto fresek v zapuštěném reliéfu ukazovala egyptskému lidu vítězícího faraona, jenž si je jist svou převahou a silou. Hlavní bylo předvést pohyb, akci, střed armád, válečnou vřavu. Měl být zobrazen chaos symbolizovaný neuspořádaných shlukem nepřátel, kteří byli přemoženi panovníkem, který zastupoval princip maat – řád, pořádek. Reliéfy, na nichž byla jediná scéna zahlcená mnoha postavami, vyvolávaly intenzivní dojem, který se nikdy předtím nepodařilo zobrazit. Z kamene vystupuje děsivá atmosféra, která se vznášela nad bitevním polem. Tématika vítězství Ramesse III. nad nepřáteli Egypta se objevuje v architektonických a výzdobných detailech v celém chrámu. V symbolické rovině tedy Ramesse III. své nepřátele stále zašlapával a vítězil nad nimi. ## Náboženské výjevy v chrámu Ramesse III. **Vítězné bitvy Ramesse III. nejsou jediným tématem velkolepých reliéfních zobrazení**. Stejný přístup nalezneme i u náboženských výjevů, zvláště na druhém nádvoří, které se rovněž nazývalo „nádvoří svátků“. Na tomto posvátném místě probíhaly velké výroční oslavy, zejména při příležitosti Sokarova a Minova svátku. Výjevy z oslav Minova svátku zdobí jednu z bočních stěn nádvoří, které zachycují uctívání, procesí s bárkou thébské triády a předstoupení boha Mina před početný dav. [![Zádušní chrám Ramesse III. v Medínit Habu - monumentální sloupy na druhém nádvoří chrámu. Vidíme na nich Ramesse III., jak přináší obětiny bohům. Na spodních registrech jsou zapsána panovníkova jména.](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/ramesse3-medinit-habu-02-300x225.png "Zádušní chrám Ramesse III. v Medínit Habu - monumentální sloupy na druhém nádvoří chrámu. Vidíme na nich Ramesse III., jak přináší obětiny bohům. Na spodních registrech jsou zapsána panovníkova jména.")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/ramesse3-medinit-habu-02.png) Zádušní chrám Ramesse III. v Medínit Habu – monumentální sloupy na druhém nádvoří chrámu. Vidíme na nich Ramesse III., jak přináší obětiny bohům. Na spodních registrech jsou zapsána panovníkova jména. [![Zádušní chrám Ramesse III. v Medínit Habu - První (vstupní) pylon chrámu Ramesse III. s výjevy vítězství nad nepřáteli.](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/ramesse3-medinit-habu-03-300x225.png "Zádušní chrám Ramesse III. v Medínit Habu - První (vstupní) pylon chrámu Ramesse III. s výjevy vítězství nad nepřáteli.")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/ramesse3-medinit-habu-03.png) Zádušní chrám Ramesse III. v Medínit Habu – První (vstupní) pylon chrámu Ramesse III. s výjevy vítězství nad nepřáteli. [![Zádušní chrám Ramesse III. v Medínit Habu - Letecký pohled na chrám Ramesse III. v Medínit Habu.](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/ramesse3-medinit-habu-05-300x225.png "Zádušní chrám Ramesse III. v Medínit Habu - Letecký pohled na chrám Ramesse III. v Medínit Habu.")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/ramesse3-medinit-habu-05.png) Zádušní chrám Ramesse III. v Medínit Habu – Letecký pohled na chrám Ramesse III. v Medínit Habu. [![Zádušní chrám Ramesse III. v Medínit Habu - Základy ohromných sloupů v chrámu Ramesse III.](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/ramesse3-medinit-habu-06-300x225.png "Zádušní chrám Ramesse III. v Medínit Habu - Základy ohromných sloupů v chrámu Ramesse III.")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/ramesse3-medinit-habu-06.png) Zádušní chrám Ramesse III. v Medínit Habu – Základy ohromných sloupů v chrámu Ramesse III. **Rubriky:** Zádušní chrámy **Štítky:** architektura starověkého Egypta, egyptské zádušní chrámy, Medínit Habu, Ramesse III., zádušní chrámy --- ### [Ramesseum - zádušní chrám Ramesse II. v Thébách](https://www.starovekyegypt.net/zadusni-chramy/ramesseum-zadusni-chram-ramesse2.php) **Published:** 19 února, 2017 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Ramesseum je monumentální zádušní chrám faraona Ramesse II.** ve starověkém Egyptě. Nachází se na západním břehu Nilu v oblasti Théb a patří mezi nejvýznamnější chrámové komplexy Nové říše. Chrám byl zasvěcen kultu zesnulého faraona a bohu Amonovi. Ramesseum leží v thébské nekropoli naproti dnešnímu Luxoru. Stavba byla součástí rozsáhlého pohřebního areálu Ramesse II., který zahrnoval chrám, palácové části i hospodářské budovy. Ramesse II. nazval svůj chrám *„Chrám milionů let Vesermaatrea, v jednotě s Vasetem, na pozemcích Amona západně od Vasetu“*. Zádušní chrám Ramesse II. dnes známe pod názvem Ramesseum. A jde o stavbu vskutku impozantní. **Práce na stavbě Ramessea zahájil Ramesse II. hned po nástupu na trůn.** Zádušní chrám Ramesse II. (Ramesseum) byl dokončeno za 22 let. Dnes se do Ramessea vstupuje úzkým vchodem v severovýchodním rohu ohradní zdi. Stezka odtud vede na jih kolem skladišť ze sušených cihel do Druhého nádvoří a odtud dále na východ směrem k Prvnímu pylonu. ## Zádušní chrám Ramesse II. – struktura chrámu **Ramesseum** bylo navrženo jako „dům milionů let“ – tedy chrám pro věčný kult faraona po jeho smrti. Komplex zahrnoval dva monumentální pylony, rozsáhlá nádvoří, hypostylovou (sloupovou) síň, svatyni zasvěcenou Amonovi a také administrativní a skladové budovy. Nejznámějším prvkem byla kolosální socha Ramesse II., vytesaná z jednoho kusu žuly. Původně dosahovala výšky kolem 17 metrů a vážila přibližně 1000 tun. Dnes z ní zůstaly jen fragmenty, které dokládají monumentálnost celého chrámového komplexu. Mezi Prvním a Druhým pylonem Ramessea se nacházelo První nádvoří, které pokrývá divoce rostoucí tráva. Na jeho jižní straně stála kdysi dvojitá řada sloupů a za nimi brána, která vede do faraonova paláce. **Plán paláce byl podobný tomu, který stál v zádušním chrámu**, který si nechal postavit otec [Ramesse II.](/faraoni-nove-rise/ramesse2.php) – Sethi I. nebo první variantě stavby faraona 20.dynastie Ramesse III. v Medínit Habu (Džametu). ### Ramesseum a druhý pylon **Druhý pylon utrpěl ještě více než První pylon** a do dnešních dní z něj zbývá jen část jeho severní věže. Druhý pylon byl postaven na skále takřka 2 metry nad úrovní podlahy Prvního nádvoří. Kolem druhého nádvoří stojí portikus s řadami usirovských pilířů na východní a západní straně sloupů na západní, severní a jižní straně. Západní fasáda je zdobena obrazy vojenských tažení do západní Asie. Je zde krásně zobrazen chaos bitvy – obrazy jsou plné zděšených koní, umírajících nebo mrtvých vojáků. Chetitská pěchota je drcena egyptskou jízdou a Chetité se vrhají do řeky Orontu ve snaze uniknout. ### Druhé nádvoří Dláždění tvoří velké kamenné bloky, ale zdi, sloupy a pilíře jsou poničeny. Na západní straně vede trojí nízké schodiště k portiku a Hypostylovému sálu. Protikus má vepředu 10 usirovských pilířů a 10 sloupů. Na zdi za ním je pak Ramesse II. veden do chrámu Atumem a Moncuem, napravo pak klečí před Thébskou triádou a na dalších scénách obětuje Ptahovi a Minovi. Zádušní chrám Ramesse II. má za portikem tři brány, které vedou do Hypostylového sálu. Ten tvoří 48 pískovcových sloupů. Prostřední dvě řady sloupů po šesti jsou vyšší než ostatní sloupy, což umožňuje osvětlení mřížovými okny v převýšení. Na všech sloupech je zobrazen Ramesse II. při obětování bohům. Na západ od Hypostylového sálu vedou dveře do Astronomického sálu. Strop tohoto sálu podepírá 8 sloupů a zdobí ho obrazy souhvězdí a 36 skupin hvězd zvaných „dekany“, podle kterých Egypťané dělili noční oblohu. [![První pylon (1); První nádvoří (2); Kolosální socha Ramesse II. (3); Druhé nádvoří (4); Sloupová síň (5); Svatyně (6); Sklady a vedlejší budovy (7); Zahrady (8); Královský palác (9); Přístavní molo a kanál (10)](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/ramesseum-01-1-300x225.jpg "První pylon (1); První nádvoří (2); Kolosální socha Ramesse II. (3); Druhé nádvoří (4); Sloupová síň (5); Svatyně (6); Sklady a vedlejší budovy (7); Zahrady (8); Královský palác (9); Přístavní molo a kanál (10)")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/ramesseum-01-1.jpg) První pylon (1); První nádvoří (2); Kolosální socha Ramesse II. (3); Druhé nádvoří (4); Sloupová síň (5); Svatyně (6); Sklady a vedlejší budovy (7); Zahrady (8); Královský palác (9); Přístavní molo a kanál (10) [![Mohutný chrám Ramesse II. je dnes v troskách. Stával v západních Thébách (Vasetu) a je známý pod názvem Ramesseum. Jen vstupní pylon byl 60 metrů široký.](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/ramesseum-02-1-300x225.jpg "Mohutný chrám Ramesse II. je dnes v troskách. Stával v západních Thébách (Vasetu) a je známý pod názvem Ramesseum. Jen vstupní pylon byl 60 metrů široký.")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/ramesseum-02-1.jpg) Mohutný chrám Ramesse II. je dnes v troskách. Stával v západních Thébách (Vasetu) a je známý pod názvem Ramesseum. Jen vstupní pylon byl 60 metrů široký. [![Ramesseum](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/ramesseum-03-1-300x225.jpg "Ramesseum")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/ramesseum-03-1.jpg) Ramesseum [![Zbytky kolosální sochy Ramesse II. na Prvním nádvoří. Následuje Druhé nádvoří a Hypostylový sál.](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/ramesseum-04-1-300x225.jpg "Zbytky kolosální sochy Ramesse II. na Prvním nádvoří. Následuje Druhé nádvoří a Hypostylový sál.")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/ramesseum-04-1.jpg) Zbytky kolosální sochy Ramesse II. na Prvním nádvoří. Následuje Druhé nádvoří a Hypostylový sál. [![Letecký pohled na Druhé nádvoří.](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/ramesseum-05-1-300x225.jpg "Letecký pohled na Druhé nádvoří.")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/ramesseum-05-1.jpg) Letecký pohled na Druhé nádvoří. [![Detail výzdoby - Ramesse II. na válečném voze.](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/ramesseum-06-1-300x225.jpg "Detail výzdoby - Ramesse II. na válečném voze.")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/ramesseum-06-1.jpg) Detail výzdoby – Ramesse II. na válečném voze. **Rubriky:** Zádušní chrámy **Štítky:** architektura starověkého Egypta, egyptské zádušní chrámy, Ramesse II., Ramesseum, zádušní chrámy --- ### [Všední život ve starověkém Egyptě](https://www.starovekyegypt.net/vsedni-zivot/vsedni-zivot-ve-starovekem-egypte.php) **Published:** 27 listopadu, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Každodenní život ve starověkém Egyptě nebyl jen o faraonech, pyramidách a chrámech. **Většinu obyvatel tvořili obyčejní lidé – rolníci, řemeslníci, obchodníci nebo písaři, kteří žili podél řeky Nil**. Právě Nil určoval rytmus života celé egyptské civilizace, protože pravidelné záplavy přinášely úrodnou půdu potřebnou pro zemědělství. ## Bydlení ve starověkém Egyptě Většina Egypťanů žila v jednoduchých domech z nepálených cihel. Domy byly praktické a chránily před horkým podnebím. Bohatší vrstvy si mohly dovolit větší obydlí se zahradami a služebnictvem. Rodina měla v egyptské společnosti velmi důležité postavení a Egypťané si zakládali na manželství i výchově dětí. ## Práce, povolání a strava Egypťanů **Nejvíce obyvatel pracovalo v zemědělství**. Pěstovalo se obilí, len, zelenina i ovoce. Kromě rolníků existovali také řemeslníci, vojáci, kněží nebo písaři, kteří patřili mezi nejváženější obyvatele díky znalosti písma. Základem egyptské stravy byl chléb a pivo. Egypťané jedli také ryby, zeleninu, datle nebo fíky. Maso bylo běžnější především u bohatších vrstev společnosti. [ ![Dovolená v Egyptě](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/banner-dovolenavegypte-01-1024x357.png "banner-dovolenavegypte-01 - Starověký Egypt - Starověký Egypt") ](https://www.starovekyegypt.net/dovolena-v-egypte/proc-dovolena-v-egypte.php) ## Oblečení a hygiena Egypťanů Kvůli horkému počasí nosili Egypťané lehké lněné oblečení a často používali šperky, parfémy i kosmetiku. Hygiena byla důležitá nejen z praktických důvodů, ale také kvůli náboženství a čistotě těla. ## Náboženství a volný čas Náboženství ovlivňovalo celý každodenní život. Egypťané věřili v mnoho bohů, používali ochranné amulety a věnovali velkou pozornost posmrtnému životu. Ve volném čase měli rádi hudbu, slavnosti nebo deskové hry, například známou hru senet. ## Význam každodenního života ve starověkém Egyptě Díky archeologickým objevům dnes víme, že život ve starověkém Egyptě byl dobře organizovaný a na svou dobu velmi vyspělý. Každodenní život obyčejných lidí pomáhá historikům lépe pochopit fungování celé egyptské civilizace. **Rubriky:** Všední život **Štítky:** Dér el-Medína, život ve starověkém Egyptě --- ### [Egyptologie a egyptologové: věda a její vývoj](https://www.starovekyegypt.net/egyptologove/egyptologove-a-egyptologie.php) **Published:** 23 listopadu, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Egyptologie je vědecký obor, který se zabývá dějinami, jazykem, náboženstvím a kulturou starověkého Egypta**. Díky práci egyptologů dnes známe faraony, pyramidy, hieroglyfy i každodenní život starých Egypťanů. Právě egyptologové dokázali rozluštit egyptské písmo, objevit slavné hrobky a odhalit mnohá tajemství jedné z nejvýznamnějších civilizací historie. Od 19. století se egyptologie postupně vyvinula v moderní vědeckou disciplínu propojující archeologii, historii, lingvistiku i antropologii. Egyptologové dnes využívají nejen klasické vykopávky, ale také satelitní snímky, DNA analýzy nebo 3D technologie. ## Jak vznikla egyptologie Zájem o starověký Egypt existoval už ve starověkém Řecku a Římě. Skutečný rozvoj egyptologie ale začal až po Napoleonově tažení do Egypta v roce 1798. Francouzská expedice přivezla do Evropy množství poznatků, kreseb i archeologických nálezů. **Nejvýznamnějším objevem se stala** [Rosettská deska](t/egyptske-pismo/rosettska-deska-klic-k-hieroglyfum.php), která obsahovala stejný text ve třech různých písmech: hieroglyfickém, démotickém a řeckém. Právě tento nález umožnil rozluštění egyptského písma a položil základy moderní egyptologie. [ ![Dovolená v Egyptě](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/banner-dovolenavegypte-01-1024x357.png "banner-dovolenavegypte-01 - Starověký Egypt - Starověký Egypt") ](https://www.starovekyegypt.net/dovolena-v-egypte/proc-dovolena-v-egypte.php) ## Nejznámnější egyptologové Nejde říci, který z egyptologů je nevýznamnější, protože každý z nich se do historie zapsal svým způsobem. Proto tady uvádíme jména tří pravděpodobně nejznámnějších - [Jean-François Champollion](/egyptologove-lustitele-pisma/jean-francois-champollion.php) **–** rozluštil hieroglyfy a položil základy moderní egyptologie - [Howard Carter](/egyptologove/howard-carter.php) – objevitel hrobky Tutanchamon, jednoho z největších archeologických objevů. - [Flinders Petrie](/egyptologove/flinders-petrie.php) – zakladatel moderní archeologické metodiky v Egyptě. ## Česká egyptologie Česká republika patří mezi významné země světové egyptologie. Český egyptologický ústav Univerzity Karlovy provádí dlouhodobé archeologické výzkumy zejména v oblasti Abúsíru. (starovekyegypt.net) Mezi nejznámější české egyptology patří: - Jaroslav Černý - Zbyněk Žába - Miroslav Verner - Miroslav Bárta Čeští odborníci se podíleli na objevu mnoha hrobek, pyramidových komplexů i významných textů starověkého Egypta. Česká expedice řadu let působí [na koncesi v Abúsíru](/ceska-expedice-v-abusiru/abusir-pusobiste-ceskych-egyptologu.php). **Rubriky:** Egyptologové **Štítky:** egyptologové --- ### [Egyptské písmo: hieroglyfy, vývoj a typy písma](https://www.starovekyegypt.net/egyptske-pismo/egyptske-pismo-ve-staroveku.php) **Published:** 13 listopadu, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Egyptské písmo patří mezi nejznámější a nejzáhadnější systémy psaní v dějinách lidstva**. Hieroglyfy zdobící chrámy, pyramidy a papyry fascinují archeology i laiky už stovky let. Starověcí Egypťané vytvořili propracovaný systém znaků, který sloužil nejen k zapisování náboženských textů, ale také administrativy, literatury a každodenní komunikace. Vznik egyptského písma znamenal zásadní krok v rozvoji civilizace. **Díky písmu mohli starověcí Egypťané zaznamenávat historii, náboženské obřady, zákony i hospodářské údaje**. Dodnes právě hieroglyfy pomáhají odhalovat tajemství starověkého Egypta. ## Jak vzniklo egyptské písmo Písmo nevzniklo původně kvůli literatuře nebo náboženství. První systémy zápisu sloužily hlavně k evidenci majetku, obchodu a účetnictví. Nejstarší známé písmo se objevilo kolem roku 3300 př. n. l. v Mezopotámii, kde vzniklo klínové písmo. [Egyptské hieroglyfy](/egyptske-pismo/hieroglyfy.php) **se začaly používat přibližně kolem roku 3100 př. n. l.** Dodnes není jisté, zda byly inspirovány Mezopotámií, nebo vznikly samostatně. Egyptský systém se ale od klínového písma výrazně lišil a rychle se vyvinul v jeden z nejdokonalejších písemných systémů starověku. [ ![Dovolená v Egyptě](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/banner-dovolenavegypte-01-1024x357.png "banner-dovolenavegypte-01 - Starověký Egypt - Starověký Egypt") ](https://www.starovekyegypt.net/dovolena-v-egypte/proc-dovolena-v-egypte.php) ## Jak se egyptské písmo četlo Hieroglyfy se mohly zapisovat několika směry: - zprava doleva - zleva doprava - shora dolů Nikdy se však nepsaly zdola nahoru. Směr čtení bylo možné poznat podle orientace postav nebo zvířat – text se četl směrem, kam se dívaly. ## Egyptské písmo a náboženství Písmo hrálo v egyptské civilizaci mimořádně důležitou náboženskou roli. Hieroglyfy se používaly v: - pohřebních textech - chrámových nápisech - magických formulích - [Knize mrtvých](/pismo-v-nabozenstvi/egyptska-kniha-mrtvych.php) Egypťané věřili, že správně napsaná slova mají magickou moc. Proto byly texty součástí hrobek, rakví i amuletů. **Rubriky:** Egyptské písmo **Štítky:** písmo starověkého Egypta --- ### [Architektura starověkého Egypta: pyramidy, chrámy, vývoj staveb](https://www.starovekyegypt.net/architektura/architektura-starovekeho-egypta.php) **Published:** 8 prosince, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Architektura starověkého Egypta patří mezi nejvýznamnější stavební tradice lidských dějin. **Monumentální pyramidy, obrovské chrámy a skalní hrobky fascinují archeology i turisty už tisíce let.** Egypťané dokázali vytvořit stavby, které přežily více než čtyři tisíce let a dodnes symbolizují moc faraonů i víru v posmrtný život. **Nejznámějšími památkami jsou pyramidy v Gíze, chrámový komplex v Karnaku nebo skalní chrámy v Abú Simbelu**. Vývoj egyptské architektury však začal mnohem dříve – od jednoduchých hliněných mastab až po složité chrámové komplexy Nové říše. ## Jak se vyvíjela architektura starověkého Egypta Egyptská architektura se vyvíjela více než tři tisíce let. Každé období přineslo nové stavební techniky i odlišný přístup k náboženství a pohřebním stavbám. **Zpočátku Egypťané používali hlavně nepálené cihly**. Teprve ve Staré říši začali ve velkém využívat kámen, který umožnil vznik monumentálních pyramid a chrámů. Největší rozmach přišel během vlády 4. dynastie, kdy vznikly slavné pyramidy v Gíze. **Později se architektura zaměřila více na rozsáhlé chrámy, sloupové síně a skalní hrobky**. V Nové říši se faraoni přestali pohřbívat do pyramid a začali budovat hrobky v [Údolí králů](/udoli-kralu). [ ![Dovolená v Egyptě](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/banner-dovolenavegypte-01-1024x357.png "banner-dovolenavegypte-01 - Starověký Egypt - Starověký Egypt") ](/dovolena-v-egypte/proc-dovolena-v-egypte.php) ## Egyptské chrámy a monumentální komplexy Od období Nové říše začaly dominovat především rozsáhlé chrámové komplexy. Nejvýznamnější byly chrámy v Karnaku, Luxoru nebo Dér el-Bahrí. Typickými prvky egyptských chrámů byly: - mohutné pylony, - sloupové síně, - obelisky, - reliéfy zobrazující faraony a bohy, - dlouhé procesní cesty lemované sfingami. [Zádušní chrám královny Hatšepsut](/zadusni-chramy/zadusni-chram-kralovny-hatsepsut.php) v Dér el-Bahrí dodnes patří mezi architektonické skvosty starověkého Egypta. ## Proč jsou egyptské stavby tak výjimečné Egyptské stavby fascinují svět především svou: - monumentálností, - přesností zpracování, - dlouhou životností, - náboženským významem, - technickou vyspělostí. Mnohé pyramidy, chrámy i hrobky přečkaly tisíce let navzdory zemětřesením, pouštním podmínkám i lidské činnosti. **Rubriky:** Architektura **Štítky:** architektura starověkého Egypta --- ### [Náboženství starověkého Egypta a posmrtný život](https://www.starovekyegypt.net/nabozenstvi/nabozenstvi-starovekeho-egypta.php) **Published:** 7 listopadu, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Náboženství starověkého Egypta patřilo k nejkomplexnějším a nejdéle udržovaným náboženským systémům v dějinách. **Egypťané věřili v množství bohů, posvátný řád světa (Ma’at) a v život po smrti, který byl pro jejich kulturu zásadní**. Tento článek přináší přehled egyptských bohů, náboženských rituálů, víry v posmrtný život a význam chrámů v každodenním životě. ## Klíčové principy egyptského náboženství - **Maat – řád vesmíru** – základní koncept egyptského náboženství představovala Ma’at – rovnováha, pravda a kosmický řád. Všechny rituály i vláda faraonů měly udržovat tento řád. - **Polyteismus** – Egypťané uctívali velké množství bohů, kteří představovali přírodní síly, emoce i společenské funkce. - **Božská role faraona** – faraon byl považován za prostředníka mezi bohy a lidmi, často i za „živého boha“ na zemi. [ ![Dovolená v Egyptě](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/banner-dovolenavegypte-01-1024x357.png "banner-dovolenavegypte-01 - Starověký Egypt - Starověký Egypt") ](https://www.starovekyegypt.net/dovolena-v-egypte/proc-dovolena-v-egypte.php) ## Hlavní bohové starověkého Egypta Na webu najdete [jmenný seznam většiny důležitých bohů](/nabozenstvi/egyptsti-bohove.php) starověkého Egypta. A jací z nich jsou asi nejznámnější? - **Rá – bůh Slunce** – nejdůležitější bůh egyptského panteonu, symbol života, světla a stvoření - **Usir (Osiris)** – vládce podsvětí a soudce mrtvých, klíčová postava egyptské představy o životě po smrti. - **Eset (Isis)** – bohyně magie a mateřství – symbol ochrany, lásky a léčení. Patřila k nejoblíbenějším bohyním. - **Horus** – zobrazovaný jako sokol, spojován s faraony a královskou mocí. - **Anup (Anubis)** – strážce mrtvých – bůh mumifikace a průvodce duší do posmrtného života. ## Víra v posmrtný život - [Mumifikace](/balzamovani/mumifikace-pohrbivani-v-egypte.php) – tělo bylo balzamováno, aby duše (ka) mohla pokračovat v existenci. - [Kniha mrtvých](/pismo-v-nabozenstvi/egyptska-kniha-mrtvych.php) – soubor textů, který měl pomoci zemřelému projít podsvětím. - **Soud duše (Usirův soud)** – srdce zemřelého bylo váženo proti pírku Ma’at – symbolu pravdy. **Náboženství ovlivňovalo:** - politiku a vládu faraonů - architekturu (chrámy, pyramidy) - umění a symboliku - každodenní život obyvatel **Náboženství starověkého Egypta bylo základem celé civilizace**. Propojovalo politiku, kulturu i každodenní život a jeho vliv je dodnes patrný v archeologii i historii. **Rubriky:** Náboženství **Štítky:** bohové starověkého Egypta, náboženství starověkého Egypta --- ### [Faraoni starověkého Egypta: seznam, historie a nejznámější vládci](https://www.starovekyegypt.net/faraoni/faraoni-starovekeho-egypta.php) **Published:** 7 října, 2024 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Faraoni patřili mezi nejmocnější vládce starověkého světa. Ve starověkém Egyptě nebyli jen králi – byli považováni za bohy na zemi. Jaká byla jejich role, kdo byli ti nejznámější a jak se vyvíjela jejich moc v průběhu tisíciletí? V tomto přehledu najdete vše důležité o faraonech – od jejich postavení až po seznam nejvýznamnějších vládců. ## Kdo byli faraoni **Faraon byl** **pán obou zemí a byl zárukou jednoty Egypta**. Na hlavě nosil pšent – dvojitou korunu, která symbolizovala vládu nad Horním i Dolním Egyptem s ochranným sokolem a kobrou (ureem). Pšent byla spojením vysoké bílé koruny Horního Egypta (Hedžet) a červené koruny Dolního Egypta (Dešret). **Vedle koruny patřily k symbolům moci faraona také egyptský kříž** (anch) symbolizující život, **hůl** jako symbol vysokého hodnostáře, **důtky** (flagellum), **a žezlo** (vas), které vzniklo z vidlicové hole, která sloužila k zabíjení hadů. Hůl byla na dolním konci zakončena malou vidlicí a nahoře hlavou chrta, která připomínala záhadné zvíře boha Sutecha. [ ![Dovolená v Egyptě](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/banner-dovolenavegypte-01-1024x357.png "banner-dovolenavegypte-01 - Starověký Egypt - Starověký Egypt") ](https://www.starovekyegypt.net/dovolena-v-egypte/proc-dovolena-v-egypte.php) ## Hlavní rysy postavení faraona - **Nejvyšší vládce Egypta** – měl absolutní moc nad státem, vydával zákony a rozhodoval o válce i míru - **Božský původ** – faraon byl vtělení boha na zemi, po smrti se spojoval s bohem Usirem. - **Zajišťuje maat** – jeho úkolem bylo udržovat kosmický řád, rovnováhu a stabilitu ve společnosti - **Nejvyšší kněz** – faraon byl formálně hlavou náboženství a chrámů (obřady vykonávali kněží) - **Vlastník veškeré půdy** – veškerá země patřila faraonovi, lidé ji pouze užívali a odváděli daně ## Nejznámější faraoni starověkého Egypta - [Džoser](/faraoni-stare-rise/dzoser.php) – první faraon pohřbený do pyramidy ([Stupňovitá pyramida](/pyramidy-stare-rise/dzoserova-stupnovita-pyramida.php)), první kamenné stavby v Egyptě - [Snofru](/faraoni-stare-rise/snofru.php) – velký stavitel, který našel cestu k první pravé pyramidě ([Červená pyramida](/pyramidy-stare-rise/cervena-pyramida.php)) - [Chufu](/faraoni-stare-rise/chufu.php) – pohřben v největší pyramidě, která byla kdy v Egyptě postavena ([Velká pyramida v Gíze](/pyramidy-stare-rise/velka-pyramida.php)) - [Venis](/faraoni-stare-rise/venis.php) – v jeho pohřební komoře byly objeveny nejstarší [Texty pyramid](/pismo-v-nabozenstvi/texty-pyramid.php) - [Hatšepsut](/faraoni-nove-rise/hatsepsut.php) – žena, která se z regentky prohlásila faraonem (známá zejména díky [zádušnímu chrámu](/zadusni-chramy/zadusni-chram-kralovny-hatsepsut.php)) - [Tutanchamon](/faraoni-nove-rise/tutanchamon.php) – proslavila ho vlastně až jeho smrt a objevení nedotčené [hrobky KV62](/udoli-kralu/tutanchamonova-hrobka-kv62.php) - [Ramesse II.](/faraoni-nove-rise/ramesse2.php) – asi nejvýznamnější faraon a velký stavitel známý například[ chrámem v Abu Simbel](/architektura-nove-rise/chram-ramesse2-v-abu-simbelu.php) - [Kleopatra VII.](/ptolemaiovci/kleopatra.php) – poslední faraon předtím, než se Egypt stal provincií Říma ![Koruny faraonů - bílá koruna Horního Egypta (hedzet), červená koruna Dolního Egypta (deshre) a koruna Obou zemí](/wp-content/uploads/faraoni-koruny.png "faraoni-koruny - Starověký Egypt") Koruny faraonů – bílá koruna Horního Egypta (chedžet), červená koruna Dolního Egypta (dešret) a koruna Obou zemí Faraoni byli klíčovými postavami starověkého Egypta, kteří ovlivnili jeho historii, kulturu i náboženství. Jejich odkaz přetrvává dodnes a stále fascinuje historiky i veřejnost. **Rubriky:** Faraoni **Štítky:** egyptští faraoni --- ### [Anchesenpepi II. - zapomenutá královna](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-stare-rise/anchesenpepi2-zapomenuta-kralovna.php) **Published:** 23 února, 2026 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Dávno předtím, než na egyptský trůn usedla Hatšepsut nebo Kleopatra si vybudovala významné postavení jiná žena (často opomíjená) – Anchesenpepi II. Byla manželkou [Pepi I](/faraoni-stare-rise/pepi1.php) a matkou Merenrea a Pepi II., jehož vláda je počítána jak nejdelší vláda v dějinách. **Anchesenpepi II. byla dcerou Chuiho a Nebet.** Její rodina pocházela z Abydu, **otec Chui byl guvernér jedné oblasti** (prostředník mezi královským dvorem a místním lidem). Její **matka Nebet byla první ženou ve funkci vezíra** – faraonova hlavního rádce a nejvyššího úředníka rozsáhlé státní byrokracie. ## Politické sňatky vlivné rodiny s faraonem **Její sestra Anchesenpepi I. byla první manželkou Pepi I. a po její smrti jí vystřídala právě Anchesenpepi II**. Ve druhé polovině své vlády, kdy se s oběma sestrami oženil, byl Pepi I.faraonem, který posílil svou moc vojenskými akcemi i diplomacií. Její bratr Džau byl vezírem už za vlády Merenre I. a pokračoval v této funkci i na počátku vlády Pepi II., kdy Anchesenpepi II vládla jako regentka za nedospělého syna. Když zemřel Merenre I., měl jeho nevlastní bratr Pepi teprve 6 let. Jako královna regentka měla spravovat království v době, kdy situace na dvoře a v Egyptě obecně nebyla zrovna ideální. Neklid byl v Núbii, povstání propukala i v zemích na sever od Egypta. ## Socha Anchesenpepi II. a jejího syna ![Anchesenpepi II.](/wp-content/uploads/anchesenpepi2.png "Anchesenpepi II.") Muzeum v Brooklynu má ve svých prostorách nenápadnou malou alabastrovou sochu vysokou 40 cm. Socha představuje královnu sedící na trůnu a na jejím klíně sedí malý Pepi II. Ten má na hlavě královskou pokrývku nemes, jeden ze symbolů panovníka. **Anchnespepi je dvakrát větší než její syn**. Jde o záměrné porušení egyptských uměleckých pravidel, podle nichž faraon převyšoval všechny kromě bohů. Socha byla záhadou až do roku 1998, kdy francouzsko-švýcarská expedice odkryla pyramidový komplex Anchesenpepi II. **V okamžiku, kdy archeologové pronikli do podzemních prostor pyramidy, objevili na stěnách Texty pyramid**. Ty sloužily faraonům jako magické klíče ke vzkříšení a moci v posmrtném životě. Na soše se nechala zobrazit v napodobení bohyně Eset a vědomě tak propojila svůj příběh s mocnou bohyní, která rovněž chránila svého mladého syna po smrti jeho otce a proklestila mu cestu k trůnu. **Rubriky:** Faraoni Staré říše **Štítky:** egyptští faraoni --- ### [Z hlavy sfingy vede vchod do tajné chodby](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/z-hlavy-sfingy-vede-vchod-do-tajne-chodby.php) **Published:** 16 prosince, 2021 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Sfinga je považována za [strážkyni Gízy](/architektura-stare-rise/sfinga-strazkyne-gizy.php). Od nepaměti také ukrývá mnoho tajemství a nezodpovězených otázek. Teorii, že z hlavy sfingy vede vchod do tajné chodby opírali někteří o kresbu z roku 1802 Vivanta Denona. Ta zachycuje několik mužů na hlavě Sfingy a jeden z nich vypadá, že vylézá přímo ze sochy. ## Zahi Hawass jako problém pro badatele Generálním tajemníkem Nejvyšší rady pro památky Egypta býval za režimu Husního Mubaraka egyptský archeolog Zahi Hawass. Byl to právě on, kdo udílel vědcům povolení zkoumat dosud neprozkoumané. A právě v tomto bodě vyvolával kontroverze. Mnozí si často stěžovali, že jim brání ve výzkumu a zakazuje zveřejňovat informace o objevech. Po pádu režimu sice ztratil původní funkci, ale ten, kdo chce nahlédnout do útrob sfingy, potřebuje jeho povolení. Možnost, že z hlavy sfingy vede vchod do tajné chodby Hawass zarputile popíral. Později ale přiznal, že Velká sfinga nějaké šachty opravdu skrývá, ale nikam prý nevedou. Vědci se přirozeně ptali, jak si může být tak jistý? Co když jsou jen zasypané? Zkoušel se někdo prokopat níže? Existenci podzemního města pod Sfingou sice popírá, ale radarový výzkum nicméně naznačuje, že by se pod sfingou mohla skrývat minimálně jedna rozlehlá komnata. ## Vchod dokazují i letecké snímky Že je v hlavě Sfingy vchod vedoucí do nějaké chodby nebo místnosti dokazuje i několik leteckých snímků hlavy Sfingy. Je tam vidět oválný tvar „víka“ na místě, které odpovídá kresbě z roku 1802. Je tedy jen otázkou času, než se dozvíme, jak se tam vzal a kam vede. ![Z hlavy sfingy vede vchod do tajné chodby; Zdroj: Profimedia.cz](/wp-content/uploads/vivant-denon-sfinga.jpg) Vivant Denon – hlava Sfingy, kresba z roku 1802; Zdroj: Profimedia.cz Zdroj: Dotyk.cz **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Gíza, Sfinga, Zahi Hawass --- ### [Sfinga v Gíze – tajemná strážkyně](https://www.starovekyegypt.net/architektura-stare-rise/sfinga-strazkyne-gizy.php) **Published:** 31 března, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Sfinga v Gíze patří mezi nejznámější a nejzáhadnější památky starověkého Egypta. Tato monumentální socha s tělem lva a lidskou hlavou se nachází na náhorní plošině v Gíze nedaleko Velkých pyramid a dodnes fascinuje archeology, historiky i návštěvníky z celého světa. ## Sfinga – socha lva s lidskou hlavou **Sfinga** (socha lva s lidským obličejem) hledící k východu, strážkyně gízského pohřebiště, **je Araby přezdívána Abú el-Hol, „Otec děsu“**. Byla vytesána přímo z vápencového podloží a představuje jedno z největších monolitických sousoší na světě. Její délka dosahuje přibližně 73 metrů a výška kolem 20 metrů, což z ní činí monument, který i po tisících letech výrazně dominuje okolní krajině. **Sfinga v Gíze střeží brány nejrozsáhlejšího královského pohřebiště starého Egypta**. Tuto nejstarší a největší egyptskou sfingu nechal postavit faraon [Džedefre (Radžedef)](/faraoni-stare-rise/radzedef.php "Džedefre (Radžedef), stavitel Sfingy"), jak dokazuje v dokumentu Sfinga zbavená tajemství přední egyptolog Vasil Dobrev. Z dokumentu stojí za zmínku zejména ten fakt, že i když nyní přicházíme k pyramidám od severu (a vidíme tak Sfingu čelně), v dobách faraonů se k plošině přicházelo od jihu (tedy k boku Sfingy). V tu chvíli není pyramidou za Sfingou [Rachefova pyramida](/pyramidy-stare-rise/rachefova-pyramida.php "Rachefova pyramida"), ale [Velká pyramida (Cheopsova pyramida)](/pyramidy-stare-rise/velka-pyramida.php "Velká pyramida (Cheopsova pyramida)") faraona Chufua. Sfinga kombinuje lidskou hlavu, která symbolizuje inteligenci a vládu, s tělem lva, který představuje sílu a ochranu. V kontextu starověkého Egypta šlo o silný symbol královské moci a božského řádu. Socha byla pravděpodobně chápána jako strážce pohřební oblasti v Gíze, který chrání pyramidy a hrobky faraonů před narušením a nebezpečím. ## Sfinga Thutmosa IV. Úkolem Sfingy bylo každopádně střežit pohřebiště. Mezi tlapami drží „stélu snu“, která je dokladem nejstarších pokusů o restaurování této památky. Na této stéle z červené žuly je vyryt text Thutmose IV. – prvního „zahchránce“ lvího obra s lidským obličejem. Když bylo Thutmose IV. ještě princem, lovil prý v oblasti gízských pyramid a unaven spočinul ve stínu téměř zaváté sfingy. Ve snu se mu zjevil bůh Harmachet a slíbil mu, že pokud sfingu vyprostí z objetí písku stane se králem. [Thutmose IV.](/faraoni-nove-rise/thutmose4.php "Thutmose IV.") prosbě vyhověl, sfingu z písku vyprostil a nechal kolem ní postavit zeď silnou 2,15 metru. V období Nové říše bylo částečně vyměněno obložení sochy. Počínaje Novou říší se budovalo stále více sfing – stavěly se v řadách při vchodech do chrámů. ## Sfingu poškodili mamlúci ranou z děla V rozporu s legendou nebyl obličej Sfingy v Gíze poškozen Bonapartovými oddíly, ale přitom, když mamlúci nacvičovali střelbu, a také v důsledku obrazoboreckých záchvatů jistého šejka ve 14. století. Ten přikázal, aby byl „pohanský“ úsměv Sfingy zničen palbou z děla. Vnější stěny podstavce kaple se vyznačují zvláštní výzdobou. Na východní a západní stěně je zachyceno šestnáct klečících postav, mužů a žen, nad nimiž je uveden text vyjmenovávající země a majetek darovaný Amonovi. Na severní a jižní stěně jsou v pravidelné čtvercové síti citovány egyptské nomy (kraje). Dvacet dva hornoegyptských nomů je zmíněno na jižní stěně, šestnáct dolnoegyptských nomů pak na stěně severní. V šesti zbývajících polích na severní straně jsou výsledky různých měření, např. výška záplav v daném okamžiku. U každého nomu jsou poskytnuty různé informace – jeho rozloha, názvy, hlavní město a ochranné božstvo. ## Sfinga je ve špatné kondici Vzhled Sfingy se od jejího vytvoření hodně změnil. Její obrysy původně zjemňoval vápenec a rysy obličeje byly zvýrazněny živými barvami, jak dokládají nepatrné zbytky barvy na obličeji. **Sfinga byla vytesána do křehkého jílovitého vápence citlivého na vlhkost**, a proto byl tento obr celá tisíciletí ve špatném stavu. Již Thutmosovi IV. se ve snu zjevila tato neodolatelná kočkovitá šelma zpodobující faraona a prosila ho, aby ji vyprostil z písku. To ovšem udělal teprve v roce 1925 francouzský archeolog Émile Baraize. Podzemní vody, eroze, znečištění a necitlivé restaurační pokusy v současnosti dále zvyšují riziko, že obrovitá socha bude nenávratně ztracena. Řada restauračních prací, jako např. v roce 1982, byla prováděna s běžným cementem. Ten je však mnohem tvrdší než vápenec, a tak došlo k popraskání kamene. Tato technická katastrofa vyvrcholila v roce 1988 zhroucením části ramene Sfingy. Od roku 1989 se další práce provádějí pod záštitou UNESCO. ## Záhady Velké sfingy Sfinga v Gíze je obklopena řadou teorií a hypotéz. Někteří badatelé se domnívají, že mohla být postavena dříve, než uvádí tradiční egyptologie, jiní zkoumají její možné astronomické nebo rituální funkce. Mezi nejčastější otázky patří: - jaký přesný účel Sfinga plnila - kdo ji skutečně nechal vytesat - jak byla technicky vytvořena v tak obrovském měřítku [](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/velka-sfinga-01.jpg) ![Velká Sfinga v Gíze](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/velka-sfinga-01-640x480.jpg "Velká Sfinga v Gíze") [](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/velka-sfinga-02.jpg) ![Velká Sfinga v Gíze](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/velka-sfinga-02-640x480.jpg "Velká Sfinga v Gíze") [](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/velka-sfinga-03.jpg) ![Velká Sfinga v Gíze](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/velka-sfinga-03-640x480.jpg "Velká Sfinga v Gíze") [](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/velka-sfinga-04.jpg) ![Velká Sfinga v Gíze](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/velka-sfinga-04-640x480.jpg "Velká Sfinga v Gíze") **Rubriky:** Architektura Staré říše **Štítky:** architektura starověkého Egypta, Sfinga, Thutmose IV., Vassil Dobrev --- ### [Zádušní chrám Merenptaha](https://www.starovekyegypt.net/zadusni-chramy/zadusni-chram-merenptaha.php) **Published:** 18 února, 2017 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Zádušní chrám Merenptaha** leží přímo za chrámem Amenotepa III. Chrám **částečně vyčistil Flinders Petrie**, ale až Švýcarský ústav archeologie proměnil chrám v muzeum pod širým nebem. Chrám je pro veřejnost otevřen od roku 2003. Hlavním lákadlem však není architektura chrámu, ale sochy chrámu Merenptaha. Ten nechal mnoho soch vytesat pouze pro tuto stavbu, ale také vzal mnoho soch z nedalekého chrámu Amenhotepa III. [Merenptah](/faraoni-nove-rise/merenptah.php) se při stavbě evidentně nechal inspirovat Ramesseem, ale velikostí je jeho chrám cca poloviční. ## Zádušní chrám Merenptaha – struktura chrámu **Z Prvního pylonu zůstalo pouze několik vrstev zdiva, jeho původní výška prý byla až 10 metrů**. Vnější průčelí je zdobeno obrazy faraona, boha Amona a blíže neurčené bohyně. Za Prvním pylonem je Přední nádvoří s řadou papyriformních sloupů na severní a jižní straně. V jihovýchodním rohu stojí replika tzv. Izraelské stély, kterou zde objevil Flinder Petrie. Je to jediná zmínka o Izraeli, o které z egyptských textů víme. Stojí na ní krom jiného: *„Izrael je zničen, jeho semeno již není. Palestina se stala vdovou vydanou Egyptu.“* Zmínka o Izraeli je na druhé řádce textu odspodu. Začíná rákosovými listy a končí osm znaků dále determinativem sedícího muže a ženy. Druhý pylon vede do Druhého nádvoří s portiky, které byly přeneseny z chrámu Amenhotepa III. – faraon je zde zobrazen na sochách jako Usir. **Usirovské sochy se střídaly se třemi obrovskými sochami z krystalického vápence, které patřili Amenhotepovi III. a Merenptah je uzurpoval**. Za Druhým nádvořím jsou dva hypostylové sály – první s dvanácti a druhý s osmi sloupy. Za těmito sály je Nejsvětější svatyně, Usirova kaple a kaple slunečního božstva. **Rubriky:** Zádušní chrámy **Štítky:** architektura starověkého Egypta, egyptské zádušní chrámy, Merenptah, zádušní chrámy --- ### [Hrobka faraona Merenptaha KV8](https://www.starovekyegypt.net/udoli-kralu/hrobka-faraona-merenptaha-kv8.php) **Published:** 3 ledna, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Hrobka faraona Merenptaha KV 8 zabírá plochu 2 472 m3 a svou velikostí ji předčí pouze [hrobka synů Ramesse II. KV 5](/udoli-kralu/hrobka-synu-ramesse2.php "Hrobka synů Ramesse II. KV5"). První polovina hrobky, celkem 135 m dlouhé, byla přístupná už ve starověku. Na stěnách prvních šesti komor se nacházejí řecké a latinské grafity. Zadní část odkryl až v roce 1903 [Howard Carter](/egyptologove/carter.php "Howard Carter") a pohřební komora byla dokonce prozkoumána až v roce 1987. Čtyři vedlejší místnosti, které vedou z pohřební komory nebyly dodnes zbaveny suti a naplavenin. Merenptah nastoupil na trůn po dlouhé vládě svého otce Ramesse II. v pokročilém věku a jeho vláda trvala 10 let. I tak stihli Egypťané dokončit hrobku před jeho smrtí. Pouze tři zadní místnosti museli dělníci dokončit po faraonově smrti. ## Plán hrobky faraona Merenptaha [Hrobka faraona Merenptaha KV 8](/wp-content/uploads/architektura/udoli-kralu/plan-hrobky-merenptaha.pdf "Plán hrobky faraona Merenptaha") je hned několik architektonických zajímavostí. **Hlavní osa hrobky KV 8 je rovná bez odklonu uprostřed**, který můžeme vidět v hrobkách Haremheba a Sethi I. Schází také pravoúhlý zlom, jaký je například v hrobce jeho otce Ramesse II., sklon chodeb je mírný. Nejzajímavější je však rys, který egyptologové pokládají za velkou konstrukční chybu. **Plán královského pohřbu vyžadoval tři obrovské žulové sarkofágy a čtvrtý vápencový.** Sarkofágy byly zapuštěné do sebe a umístěné v pohřební komoře. Když byl ale na místo dopraven největší z nich, nemohli ho dostat do hrobky. Víko největšího sarkofágu dosahuje šířky 2,13m a průměrná šířka bran byla 2,12m! Všechny brány tak byly odtesány a po pohřbu znovu dostavěny. Zjizvené zdi jsou důkazem tohoto ostudného omylu. Po vstupu do hrobky se dostáváme do první chodby „B“, kterou zdobí dlouhá verze Hymnu na Rea. Také v chodbě „C“ pokračuje tento Hymnus na Rea, ale najdeme tu i knihu Amduat. Na konci chodby pak najdeme texty ze 151. kapitoly Knihy mrtvých, v chodbě „D“ pak pokračuje kniha Amduat. Komora se šachtou „E“ nebyla nikdy zcela vyčištěna. Na zadní stěně je vlevo Anup a vpravo Merenptah jako Inmutef. Komora měla původně 4 pilíře, ale ještě před dokončením Egypťané dva odstranili. Vedle komory se šachtou je vedlejší místnost, kde najdeme dva pilíře a v její levé zdi malou svatyňku Usira. Dnes je místnost ale uzavřena a slouží jako skladiště pro úlomky sarkofágů. Chodba „G“ je také značně poškozena – původně zde byly scény rituálu Otevírání úst. Víko sarkofágu, které najdeme v místnosti „H“ sem odložili kněží, když rozebírali sarkofágy a několik z nich převezli do Tanidy. Stěny této místnosti zdobí scény ze 125. kapitoly Knihy mrtvých. Z výzdoby následující chodby „I“ však nezbylo vůbec nic. ## Pohřební komora hrobky Merenptaha Pohřební komora musela být původně krásně zdobenou místností, ale **mnoho se z výzdoby pohřební komory Merenptaha nezachovalo, zejména díky záplavám**. Dvě řady po čtyřech sloupech stojí před i za sníženou podlahou, kde najdeme antropomorfní víko sarkofágu. Přední stěnu zdobí scény z Knihy bran, levou a zadní stěnu zdobí jednak scény z Knihy bran, ale také výňatky z Knihy země, na pravé straně najdeme Knihu jeskyň a opět Knihu země. ![3D model hrobky KV8, Zdroj: Thebian Mapping Project](/wp-content/uploads/hrobka-kv8.jpg "3D model hrobky KV8, Zdroj: Thebian Mapping Project") 3D model hrobky KV8, Zdroj: Thebian Mapping Project Celková délka: 164,87 m Celková plocha: 772,55 m² Celkový objem: 2622,08 m³ Maximální výška: 6,47 m Minimální šířka: 0,76 m Maximální šířka: 14,87 m **Rubriky:** Údolí králů **Štítky:** architektura starověkého Egypta, hrobky v Údolí králů, Merenptah, Údolí králů --- ### [Merenptah, vítěz nad Libyjci](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-nove-rise/merenptah.php) **Published:** 29 září, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** ![Kartuš Merenptah](/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-merenptah.gif "- Starověký Egypt")Merenptah byl významný faraon 19. dynastie období Nové říše v Egyptě. Nastoupil na trůn jako syn slavného Ramesse II. a vládl přibližně na konci 13. století př. n. l. Jeho vláda je důležitá především kvůli vojenským tažením, stabilizaci říše po dlouhém období prosperity i kvůli unikátní zmínce o „Izraeli“ v egyptských pramenech. Merenptah byl třináctým synem Ramesse II., jednoho z nejmocnějších faraonů starověkého Egypta. Na trůn se dostal poměrně pozdě, protože jeho otec vládl velmi dlouho a přežil většinu svých dědiců. Jeho nástup byl typický pro pozdní fázi 19. dynastie: - byl již starší muž při převzetí moci - měl zkušenosti jako vojenský velitel - pravděpodobně několik let spoluvládl se svým otcem **Nejvýznamnější vojenskou událostí jeho vlády byla válka s Libyjci v 5 roce jeho vlády**, kteří se pokusili proniknout na egyptské území ve spolupráci s dalšími spojeneckými skupinami z oblasti Středomoří. Merenptah však dokázal tento útok úspěšně odrazit a jeho vítězství se stalo jedním z hlavních témat královských nápisů. Egyptské zdroje popisují tuto událost jako velké triumfální vítězství, které mělo potvrdit sílu faraona a ochránit hranice země. Právě z této doby pochází jeden z nejdůležitějších archeologických nálezů spojených s jeho jménem – Merenptahova stéla. **Merenptahova stéla oslavuje faraonovy vojenské úspěchy** a obsahuje výčet poražených území v oblasti Levanty. Nejvýznamnější je však **zmínka o skupině označené jako „Izrael“**, která je v textu popsána jako poražená nebo zpustošená. Jde o vůbec nejstarší známou zmínku o Izraeli mimo biblické texty, což činí tuto stélu mimořádně důležitou pro historiky i archeology zabývající se dějinami Blízkého východu. ## Merenptah a jeho stavební činnost Kromě vojenských úspěchů pokračoval v tradiční egyptské stavební činnosti. **Merenptah nechal budovat chrámy a monumenty, zejména v oblasti Memfidy** (Mennoferu) **a Théb** (Vasetu), a dokončoval či upravoval stavby započaté jeho předchůdci. Jeho stavební program však nebyl tak rozsáhlý jako u Ramesse II., což odpovídá kratší době jeho vlády i postupně se měnící situaci v říši. **Stavební činnost Merenptah soustředil především na oblast v západních Thébách** (Vasetu) **a v Memfidě** (Mennoferu), aby představil jedinou pohřební svatyni vybudovanou z bloku rozbořené svatyně Amenhotepa III. a komplex palácové svatyně na počest Ptaha a královského kultu. **Merenptah udržoval mírovou smlouvu s Chetity** – na jejím základě pomohl jejich obyvatelům v době velkého hladomoru. S královským dvorem se přestěhoval zpět do Memfidy (Mennoferu). Do doby jeho vlády se datuje [exodus Židů](/faraoni-nove-rise/odchod-zidu-z-egypta.php) z Egypta. **Merenptah byl pohřben v Údolí králů v hrobce označované jako KV8**. Jeho pohřební komplex patří mezi typické příklady ramessovské hrobkové architektury, s rozsáhlými chodbami a bohatou výzdobou, která měla zajistit faraonovi bezpečný přechod do posmrtného života. Jeho mumie byla později objevena spolu s ostatními královskými mumiemi v tzv. královské skrýši, což umožnilo moderním badatelům detailně studovat jeho fyzické pozůstatky. ![Merenptah](/wp-content/uploads/faraoni/nova-rise/merenptah.png "Merenptah - Starověký Egypt") Merenptah ![](/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-merenptah.gif) Kartuš faraona Merenptaha Hrobka: [KV8 v Údolí králů](/udoli-kralu/hrobka-faraona-merenptaha-kv8.php) Předchůdce: [Ramesse II.](/faraoni-nove-rise/ramesse2.php) Nástupce: [Sethi II.](/faraoni-nove-rise/sethi2.php) Doba vlády: 9 let **Manželky:** Isetnofret II., Tachat (matka Tausret a faraona Amenmesse) **Rubriky:** Faraoni Nové říše **Štítky:** egyptští faraoni, Merenptah --- ### [Těhotenský test z Egypta - jak fungoval](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/tehotensky-test-z-egypta.php) **Published:** 28 srpna, 2025 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Starověcí Egypťané patřili k nejvyspělejším civilizacím své doby. Kromě monumentálních staveb a rozvinuté medicíny po sobě zanechali i překvapivě pokročilé zdravotní postupy – mezi nimi i **první známý těhotenský test v historii lidstva**. Tento test, popsaný v lékařských papyrech, ukazuje, že Egypťané dokázali využívat biologické procesy způsobem, který je dnes překvapivě blízký moderní vědě. Papyrus, který dnes známe jako Berlínský lékařský papyrus, popisuje následující postup. **Žena měla pomočit dva oddělené pytlíky se semeny – jeden s pšenicí, druhý s ječmenem**. Jestliže některé ze semen začalo klíčit, byla žena těhotná. Rychleji vyklíčené semeno pak znamenalo, jaké pohlaví bude miminko mít. Pokud první vyklíčil ječmen, mohla rodina čekat chlapečka. Pšenice pak předpovídala holčičku. ## Co říká moderní věda Vědecké experimenty provedené ve 20. století ukázaly překvapivý výsledek: - test může být částečně funkční - u některých případů dosahoval až ~70 % úspěšnosti To naznačuje, že: - hormony v moči skutečně ovlivňují klíčení - Egypťané nevědomky využívali biologický marker těhotenství Nicméně: - přesnost nebyla spolehlivá podle moderních standardů - určování pohlaví nefungovalo ![Těhotenský test z Egypta](/wp-content/uploads/tehotensky-test-staroveky-egypt.jpg "Těhotenský test z Egypta") **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Berlínský papyrus --- ### [Hetepsechemuej: zakladatel 2. dynastie](https://www.starovekyegypt.net/prvni-a-druha-dynastie/hetepsechemuej.php) **Published:** 31 prosince, 2025 **Author:** Pavel Felgr **Content:** ![](/wp-content/uploads/k_Hetepsechemuej.gif)Hetepsechemuej byl prvním faraonem 2. dynastie. I když se egyptologové neschodují přesně na tom, kdy vládl – 2850-2820 (Redford); 2828-2800 (von Beckerath); 2793-2765 (Málek), schodují se na tom, že vládl cca 30 let. **Hetepsechemuejovo Horovo jméno můžeme doslovně přeložit jako „Obě mocnosti jsou usmířeny“nebo „Obě mocnosti jsou spokojené“**. Je tedy možné, že po konci 1. dynastie vypukly boje, které skončili právě nástupem tohoto faraona. Dobové nápisy a různé zdroje informací však o těchto bojích mlčí. Během jeho vlády došlo (pokud je interpretace Manehta správná) k zemětřesení v dolnoegyptské Búbastidě (Pibaste). Hetepsechemuej (a také jeho nástupci Raneb a Ninecer) uctívali ranou formu slunečního božstva Achteje (Boha na obzoru). ## Nástup Hetepsechemueje Hetepsechemuej se dostal k moci přibližně kolem roku 2890 př. n. l. a je považován za zakladatele 2. dynastie. Jeho vláda je významná tím, že: - obnovila centralizovanou moc - stabilizovala stát po nejasném období na konci 1. dynastie - nastavila základ pro další vývoj raného Egypta Archeologické nálezy ukazují, že jeho vláda měla důležitý organizační charakter spíše než expanzivní vojenskou politiku. **Jeho administrativa pokračovala v budování státní správy, podporovala náboženské instituce a udržovala kontrolu nad regiony.** ## Hetepsechemuej a hrobka v Sakkáře Hrobku Hetepsechemueje objevili egyptologové v Sakkáře v blízkosti [Venisovy pyramidy](/pyramidy-stare-rise/venisova-pyramida.php). Poblíž se našly hliněné nádoby s pečetěmi s Hetepsechemuejovým jménem. **Nadzemní část hrobky se nedochovala, protože ji nechal [Venis](/faraoni-stare-rise/venis.php) odstranit**. V jejím okolí na rozdíl od hrobek králů 1. dynastie nenašly hroby určené pro královo služebnictvo. Zdá se tedy, že se začátkem 2. dynastie tedy tento barbarský zvyk usmrcovat služebnictvo vymizel. ![Kamenná nádoba se serechem Hetepsechemueje](/wp-content/uploads/hetepsechemuej-kamenna-nadoba-se-serechem.png "Kamenná nádoba se serechem Hetepsechemueje") Kamenná nádoba se serechem Hetepsechemueje **Rubriky:** První a druhá dynastie **Štítky:** egyptští faraoni --- ### [Raneb (Nebre)](https://www.starovekyegypt.net/prvni-a-druha-dynastie/raneb-nebre.php) **Published:** 7 ledna, 2026 **Author:** Pavel Felgr **Content:** ![kartuš Raneba](/wp-content/uploads/k_raneb.gif "kartuš Raneba")Raneb (alternativní čtení Horova jména tohoto faraona je Nebre) byl druhým faraonem 2.dynastie. Turínský královský papyrus uvádí faraona pod jménem Kakau, řecky Kaiéchos. Manetho ve svém díle uvádí, že zavedl kult některých posvátných zvířat, zejména býka Hapiho v Mennoferu. Palermská deska ale uvádí počátek uctívání Hapiho nejpozději do doby krále Dena z 1. dynastie. ## Ranebova hrobka v Sakkáře ![Žulová stéla faraona Raneba](/wp-content/uploads/raneb-zulova-stela.gif "Žulová stéla faraona Raneba") Ranebovu hrobku postavili Egypťané v Sakkáře. Její **podzemní chodby objevili egyptologové pod místem, kde se dnes nachází zádušní chrám pyramidového komplexu panovníka Venise**. Někteří tuto hrobku považují za hrobku jeho otce [Hetepsechemueje](/prvni-a-druha-dynastie/hetepsechemuej.php), ale egyptologové v ní objevili některé pečetní válečky se jménem Raneba. Raneb je tam mohl zanechat při pohřbu svého otce, nebo si mohl tuto hrobku později uzurpovat. Egyptologové zde objevili také pečetní válečky se jménem Perneba, kněze boha Sopdu. O něm se hovoří jako o synovi krále. Pokud tato hrobka patřila Ranebovi, Perneb mohl být jeho synem. **Rubriky:** První a druhá dynastie **Štítky:** egyptští faraoni --- ### [Ninecer](https://www.starovekyegypt.net/prvni-a-druha-dynastie/ninecer.php) **Published:** 14 ledna, 2026 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Ninecer byl třetím faraonem 2. dynastie. **Palermská deska uvádí informace o slavnostech**, které se za vlády tohoto faraona konaly. Uvádí také informace **o povstání v Dolním Egyptě**, které vypuklo ve třináctém roce vlády. Turínský královský papyrus uvádí, že Ninecer vládl nepravděpodobných 96 let. Manetho jeho vládu spočítal na 47 let, což je mnohem reálnější varianta. - 2 790-2754 (Redford) - 2785-2742 (von Beckerath) - 2750-2707 (Málek) - 2700-2660 (Hornung, Krauss, Warburton) ## Ninecerova hrobka Dlouho byla považována hrobka S2302 za hrobku Ninecera. V této hrobce objevili egyptologové mnoho pečetí se jménem Ninecera. Ale **hrobka S2302 ve skutečnosti patřila úředníkovi Ruabenovi, který žil za vlády faraona Ninecera**. Skutečná Ninecerova hrobka se nacházela blízkosti [Venisovy pyramidy](/pyramidy-stare-rise/venisova-pyramida.php). Sakkárský, Abydoský a Turínský královský seznam uvádějí za přímého nástupce faraona Vadžnese a po něm krále Senedže. Pokud byl Egypt rozdělen již za vlády Senedže, pak mohli faraoni jako Sechemib a Peribsen vládnout jen Hornímu Egyptu. Senedž a jeho nástupci by pak vládli Dolnímu Egyptu. **Za vlády Chasechemueje pak mohlo dojít k opětovnému sjednocení**. ![Ninecerova malá socha oblečeného v obleku na festival Sed](/wp-content/uploads/ninecer-mala-socha.png "Ninecerova malá socha oblečeného v obleku na festival Sed") Ninecerova malá socha oblečeného v obleku na festival Sed **Rubriky:** První a druhá dynastie **Štítky:** egyptští faraoni --- ### [Vadžnes (Weneg)](https://www.starovekyegypt.net/prvni-a-druha-dynastie/vadznes.php) **Published:** 21 ledna, 2026 **Author:** Pavel Felgr **Content:** ![Vadžnes (Weneg)](/wp-content/uploads/k_weneg.gif "Vadžnes (Weneg)")Vadžnes, také známý jako Weneg-Nebty , je trůnní jméno raného egyptského faraon 2. dynastie. Jeho **pořadí v dynastii známé je, ale doba jeho vlády je značně neurčitá**. Není také jasné, který z archeologicky identifikovaných Hórových králů odpovídá Vadžnesovi (Wenegovi). **Jméno „Weneg“ je obecně přijímáno jako nebti – neboli trůnní jméno**, zavedené erbem Dvou dam (bohyní Nechbet a Vadžet ) a erbem z ostřice a včely. Wenegovo jméno se objevuje mimo jiné na sedmnácti nádbách, které se dosud dochovaly. Jedenáct jich archeologové objevili v podzemních galeriích pod Stupňovitou pyramidou faraona Džosera. **Egyptologové jako Nicolas Grimal , Wolfgang Helck a Walter Bryan Emery ztotožňují Wenega s králem Sekhemib-Perenmaat**. Egyptologové vedou spory o používání symbolu, který se používal pro zapsání Wenegova jména. Jedná se o „wenegavý květ“ a ten se v egyptském písmu používá jen zřídka. **Egypťané psali wenegavý květ šesti svislými „tahy“**, třemi na každé straně květního poupata. Význam těchto tahů není znám. Po Wenegavě smrti se jeho heraldický květ znovu nepoužíval až do vlády faraona Tetiho0 (6. dynastie). [Teti](http://faraoni-stare-rise/teti.php) ho použil ve své pyramidě k pojmenování „Wenega“ jako božstva nebe a smrti. Zdá se tedy, že wenegavý květ byl nějakým způsobem spojen s egyptským kultem slunce a smrti. Skutečný význam květu jako královského jména však zůstává neznámý. ![kamenná nádoba, kterou Jochem Kahl použil k ztotožnění Wenega s Ranebem](/wp-content/uploads/weneg-raneb.png "kamenná nádoba, kterou Jochem Kahl použil k ztotožnění Wenega s Ranebem") kamenná nádoba, kterou Jochem Kahl použil k ztotožnění Wenega s Ranebem **Rubriky:** První a druhá dynastie **Štítky:** egyptští faraoni --- ### [Senedž: tajemný faraon 2. dynastie](https://www.starovekyegypt.net/prvni-a-druha-dynastie/senedz.php) **Published:** 28 ledna, 2026 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Senedž patří mezi nejzáhadnější panovníky raného Egypta**. Jeho jméno se objevuje v pozdějších královských seznamech z období Ramessovců, ale je psáno různými způsoby. Archeologických dokladů z jeho doby je velmi málo. Přesto je považován za možného vládce 2. dynastie, období, kdy se teprve formovala struktura egyptského státu. Jeho existence je dodnes předmětem debat egyptologů – a právě to z něj činí jednu z nejzajímavějších postav rané historie Egypta. Seznam faraonů z Abydu napodobuje archaickou formu, Turínský a Sakkárský seznam uvádí jméno s hieroglyfickým znakem husy. Ani v délce vlády se seznamy neshodují – Turínský seznam uvádí 54 let, Manetho pak připisuje vládu 41 let. V roce 1909 objevil Uve Hölscher úlomek z nádoby při vykopávkách v Gíze, na kterém stojí: *„Král Horního a Dolního Egypta, Senedž“*. Další záznam s jeho jménem pochází ze Sakkáry, konkrétně z mastaby velekněze Šeriho, kde najdeme tituly: - „dozorce všech vab-kněží krále Peribsena v nekropoli krále Senedže “ - „dozorce ka-kněží krále Senedže“ - „boží služebník Senedže“ Senedžovo jméno zapsal písař v archaické formě a vsazeno do kartuše. Jenže samotná kartuše se nepoužívala až do konce 3. dynastie, kdy ji jako první použile Huni. Nicméně **Senedž je uveden také na papyru P. Berlin 3038**, který obsahuje lékařské recepty a terapie pro různá onemocnění. **Poslední připomínkou Senedže je bronzová soška představující klečícího faraona s Bílou korunou Horního Egypta, který drží v ruce kadidelnici.** Na zadní straně opasku je jméno Senedž. ## Vládl celému Egyptu? Někteří egyptologové (Wolfgang Helck, Nicolas Grimal , Hermann Alexander Schlögl) předpokládají, že se Ninecer rozhodl rozdělit Egypt a přenechat ho svým dvěma synům (nebo alespoň dvěma vybraným nástupcům). Tito dva synové (nástupci) měli vládnout menším územím a lépe je spravovat. Barbara Bell se domnívá, že Egypt postihla ekonomická katastrofa typu hladomor nebo dlouhé období sucha. Odkazuje se přitom na Palermskou desku, kde podle jejího názoru záznamy záplavách ukazují v tomto období neustále nízké hladiny. Tuto teorii vědci vyvrátili, protože až do konce Staré říše byly hladiny záplav v obvyklé výšce. Palermská deska totiž uvádí pouze měření nilometrů kolem Memfidy, ale nikoli jinde podél řeky. Jakékoliv delší období sucha na základě jiných záznamů můžeme vyloučit. ## Senedž a jeho hrobka Senedžovu hrobku se dosud nepodařilo objevit. Pokud by Senedž a Peribsen byla jedna a táž osoba, pak by to byla hrobka P v Abydu. Toby Wilkinson se ale domnívá, že faraona pohřbili Egypťané pohřben v Sakkáře. Poukazuje na to, že Šeri měl na starosti zádušní kult faraona. Egypťané měli ve zvyku pohřbívat kněží blízko hrobky faraona, kterému sloužil a proto by se taková hrobka musela nacházet v Sakkáře. ## Význam Senedže pro egyptologii I když o něm víme málo, Senedž je důležitý protože: - ukazuje problémy rekonstrukce rané historie Egypta - ilustruje rozdíly mezi archeologií a pozdější tradicí - pomáhá pochopit vývoj královských seznamů - dokládá nestabilitu 2. dynastie **Rubriky:** První a druhá dynastie **Štítky:** egyptští faraoni --- ### [Alexandr Veliký v Egyptě: dobytí, faraon a vznik Alexandrie](https://www.starovekyegypt.net/ptolemaiovci/alexandr-veliky-v-egypte.php) **Published:** 1 února, 2026 **Author:** Pavel Felgr **Content:** ![Kartuš ALexander](/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-alexander.gif "- Starověký Egypt") Příchod Alexandra Velikého do Egypta v roce 332 př. n. l. představuje jeden z nejdůležitějších momentů jeho tažení proti Perské říši. Egypt byl tehdy bohatou, strategicky klíčovou zemí, která byla dlouhodobě pod perskou nadvládou. **Alexandr zde nebyl vnímán jako dobyvatel, ale jako osvoboditel**, což zásadně ovlivnilo jeho rychlé převzetí moci i následný vývoj celé oblasti. Založil zde také první z mnoha Alexandrií. ## Egypt před Alexandrem Velikým Před příchodem Makedonců byl Egypt součástí **Achaimenovské perské říše**. Přestože si zachoval kulturní identitu, politicky byl pod cizí správou. Egypt měl zásadní význam: - obilnice starověkého Středomoří - ekonomické centrum regionu - strategická kontrola Nilu a východního Středomoří ## Alexandr jako egyptský faraon Alexandr byl korunován egyptským faraonem a je prvním faraonem [32. dynastie](/ptolemaiovci/faraoni-32-dynastie.php) tzv. Řeckých vládců. Na rozdíl od Peršanů respektoval místní tradice a náboženství. Podporoval egyptské kněze, nechával opravovat chrámy a účastnil se náboženských obřadů. Alexandr se navíc snažil spojit řeckou a egyptskou kulturu, což později výrazně ovlivnilo vývoj celého regionu. Jedním z největších Alexandrových činů v Egyptě bylo [založení města Alexandrie](/mesta-starovekeho-egypta/alexandrie-ptolemaiovske-hlavni-mesto.php) roku 331 př.n.l. Město bylo postaveno na pobřeží Středozemního moře a mělo několik důležitých funkcí: - obchodní centrum mezi Evropou, Asií a Afrikou - vojenský přístav ve Středozemním moři - kulturní a vzdělanostní centrum Alexandrie se později stala jedním z největších měst starověku. Nacházela se zde slavná Alexandrijská knihovna, která patřila mezi největší centra vzdělanosti ve starověkém světě. Nedaleko města byl také postaven maják na ostrově Faros, který byl jedním ze sedmi divů světa. ## Cesta do oázy Síwa Velmi významnou událostí Alexandrového pobytu v Egyptě byla jeho [cesta do oázy Síwa](/ptolemaiovci/amonova-vestba-alexandrovi.php). Nacházel se zde chrám boha Amóna, který byl jedním z nejvýznamnějších egyptských božstev. **Podle starověkých pramenů kněží v chrámu Alexandra označili za „syna boha Amóna“**. Alexandr tuto událost vnímal jako potvrzení svého výjimečného postavení. Tato myšlenka posílila jeho autoritu nejen v Egyptě, ale i v celé jeho říši. ## Význam Egypta pro Alexandrovou říši **Egypt měl pro Alexandra mimořádný strategický význam**. Díky úrodné půdě poskytoval dostatek potravin pro armádu i obyvatelstvo. Zároveň kontrola egyptských přístavů umožňovala Alexandrově říši ovládat obchod ve Středomoří. Egypt se stal stabilní a důležitou součástí Alexandrových výbojů a poskytoval mu bezpečné zázemí pro další vojenské tažení. Po Alexandrově smrti v roce 323 př.n.l. se Egypt dostal pod vládu jeho generála Ptolemaia. Ten založil Ptolemaiovskou dynastii, která vládla Egyptu téměř 300 let. Poslední panovnicí této dynastie byla slavná Kleopatra VII. ## Dlouhodobý význam Alexandrova pobytu v Egyptě Alexandrův pobyt v Egyptě měl zásadní dopady: - vznik Alexandrie jako centra antického světa - propojení řecké a egyptské kultury - vznik helénistické civilizace - politický model „faraon – dobyvatel“ **Rubriky:** Ptolemaiovci **Štítky:** Alexandr Makedonský, egyptští faraoni --- ### [Alexandr Veliký ve Střední Asii a Indii](https://www.starovekyegypt.net/ptolemaiovci/alexandr-veliky-ve-stredni-asii-a-indii.php) **Published:** 4 února, 2026 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Po vítězství u Gaugamél a obsazení klíčových perských měst se Alexandr mohl prohlásit za dědice Perské říše. Tím ale válka neskončila. Nejtěžší část jeho tažení přišla až potom – **dlouhá a vyčerpávající válka ve Střední Asii** a následná **expedice do Indie**, kde čelil úplně jinému typu boje, terénu i protivníků. Alexandr Veliký ve Střední Asii a Indii zanechal nesmazatelnou stopu. Nabízí se jistě otázka, proč Alexandr po definitivní porážce Dareia v [bitvě u Gaugamél](/ptolemaiovci/bitva-u-gaugamel.php) a obsazení Babylonu pokračoval dál na východ. Nabízí se několik důvodů: - **Zajištění hranic:** Perská říše nezanikla jednou bitvou. Vzdálené provincie (Bactrie, Sogdiana) se mohly kdykoli vzbouřit a tak chtěl zajistit klid - **Pronásledování zbytků odporu:** místní perská elita a někteří satrapové se nechtěli vzdát a tak si to situace prostě žádala - **Prestiž a ambice:** Alexandr chtěl dosáhnout „konce světa“ – hranic, které si představoval jako konečné - **Strategická oblast velké říše:** Střední Asie byla klíčová pro kontrolu obchodních cest (později známých jako hedvábná stezka) ## Přechod přes Hindúkuš a vstup do Bactrie **Alexandr se dostal do oblasti dnešního Afghánistánu a dále k Amudarji**. Hory Hindúkuše byly pro armádu extrémní – zima, nedostatek zásob, obtížné průsmyky. Právě tady se ukázalo, že už nejde o „klasickou“ válku velkých bitev, ale o přežití a logistiku. Ve Střední Asii se Alexandr střetl s odporem, který byl pro Makedonce nezvyklý. Jeho armáda se musela potýkat s útoky rychlých oddílů jízdy, útoky směřovaných na zásobování a následné ústupy do pouště nebo hor. Nejznámějším protivníkem byl **Spitamenés**, vůdce odporu v Sogdianě. Ten opakovaně útočil na makedonské oddíly a dokázal vyvolávat povstání i tam, kde už Alexandr dosadil své správce. Alexandr byl nucen zanechávat posádky v klíčových bodech, budoval nová opevněná města (Alexandrie) a začal používat rychlé trestné výpravy. Po dobytí Sogdiany se Alexandr oženil s **Roxanou**, dcerou místního velmože. Nebyla to jen citové rozhodnutí – šlo o politický signál, že chce Střední Asii integrovat do říše. To se ale nesetkalo s nadšením u Makedonců, kteří se náhle cítili odsunutí. ## Výprava do Indie Nešlo o jednotnou „Indii“ jak ji známe dnes, ale o síť království a kmenů. Někteří vládci se přidali na stranu Alexandra, jiní vzdorovali. V severozápadní Indii Alexandr narazil na silné pevnosti. Mnoho operací bylo obléhacích nebo horských. **Historické prameny uvádějí, že v jedné z bitev u pevnosti Mallů v povodí Indu Alexandr osobně vylezl na hradby a byl vážně zraněn šípem** – skoro zemřel. Pro armádu to byl šok: uvědomili si, jak je celá výprava křehká, pokud Alexandr padne. ### Bitva u Hydaspés (326 př. n. l.) – vrchol indického tažení U řeky Hydaspés se Alexandr utkal s místním vládcem Pórem. Póros měl síly, na které Makedonci nebyli zvyklí – velkou armádu pěchoty, těžkou jízdu, ale hlavně válečné slony, které působili děsivě jak na koně, tak na falangu. Řeka byla rozvodněná a tak Alexandr předstíral opakované pokusy o přechod, čímž nepřítele unavil přiměl je sledovat tyto předstírané přechody. Jedné noci ale přešel s částí armády jinde a udeřil na Pórovo křídlo. Sloni sice na začátku působili Alexandrovi velké ztráty, ale jakmile byli zraněni tak se obrátili proti vlastnímu vojsku (podobnou zkušenost zažil již dříve Hanibal v bitvě u Zammy). Alexandr se po vítězné bitvě ale zachoval pragmaticky. Póra nenechal popravit, ale udělal z něj spojence a správce oblasti. Po této bitvě chtěl Alexandr pokračovat dál – ale armáda se vzbouřila a tak Alexandr poprvé prohrál. Nikoliv s nepřítelem, ale s vlastní armádou, vojáci už odmítli jít dál do neznámých končin a chtěli se vrátit domů. A tak se Alexandr roku 326 př.n.l. otáčí – část armády se vrací po řece Indus, část jde pěšky pouští Gedrósie zpátky do Babylonu. Alexandr Veliký ve Střední Asii a Indii a prožil 4 náročné roky, ale vybudoval největší říši starověku. ![Mapa Alexandrova tažení](/wp-content/uploads/alexandr-veliky-asie-mapa.jpg "Mapa Alexandrova tažení") **Rubriky:** Ptolemaiovci **Štítky:** Alexandr Makedonský, egyptští faraoni --- ### [Alexandr Veliký umírá, na co zemřel stále nevíme](https://www.starovekyegypt.net/ptolemaiovci/alexandr-veliky-umira.php) **Published:** 4 února, 2026 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Po návratu z Indie se Alexandr usadil v Babylonu**, který si vybral jako budoucí hlavní město své říše. Plánoval nové výpravy, především tažení do Arábie. Zároveň se snažil sjednotit Makedonce a Peršany do jednoho národa, což vyvolávalo napětí mezi jeho generály i vojáky. Alexandr byl fyzicky vyčerpaný dlouhými lety válčení, zraněními a náročným pochodem přes pouště a hory. A náhle všechny zaskočila zpráva – Alexandr Veliký umírá. ## Poslední dny Alexandra Velikého Na jaře roku 323 př. n. l. se Alexandr zúčastnil několika hostin a slavností. Krátce poté dostal vysoké horečky a začal slábnout. Dodnes není jisté, co bylo skutečnou příčinou Alexandrově smrti. Nejčastěji se uvádí: - malárie - tyfus - zápal plic Je možné, že Alexandr prodělal infekci a tělo oslabené nadměrným množstvím alkoholu a zraněními z bitev nevydrželo. Průvod s tělem Alexandra Velikého se vydal na cestu z Babylonu a původně měl pravděpodobně směřovat do Makedonie, ale Ptolemaios jeho tělo přesměroval do Egypta a byl pravděpodobně pohřben v Alexandrii. Jeho hrob později navštěvovali podle dobových podkladů i římští císaři. ## Bez určeného nástupce Dodnes nevíme, kde byl Alexandr Veliký nakonec pohřben. **Alexandr Veliký měl teprve třice dvat let, když v noci z 10. na 11. června 323 př.n.l. vydechl naposled**. Alexandr (Aristotelův žák) před svou smrtí nestanovil ani svého nástupce. Jeho manželka Roxana teprve čekala narození dědice. Podle antických pramenů nemoc trvala asi deset až dvanáct dní. Když se ho jeho důstojníci ptali, komu odkazuje svou říši, měl údajně odpovědět: *„Nejsilnějšímu.“* Tato věta se stala symbolem budoucích válek mezi jeho generály (tzv. války diadochů), kteří si po jeho smrti říši rozdělili. Rada proto zvolila regenty – generály Perdikkáse a [Ptolemaia](/ptolemaiovci/ptolemaios1.php). ![Možné místo Alexandrovy hrobky č.7](/wp-content/uploads/alexandrie.png)Možné místo Alexandrovy hrobky č.7 **Rubriky:** Ptolemaiovci **Štítky:** Alexandr Makedonský, egyptští faraoni --- ### [Neferkare I.](https://www.starovekyegypt.net/prvni-a-druha-dynastie/neferkare.php) **Published:** 4 února, 2026 **Author:** Pavel Felgr **Content:** ![Neferkare I.](/wp-content/uploads/k_neferkare.gif "Neferkare I.") Neferkare I. (staroegyptské Nefer-Ka-Ra) byl faraonem 2. dynastie, jehož postava je spojena s mnoha otázkami. **Jméno Neferkare znamená „krásná duše Ra“ nebo „duše Ra je dokonalá“.** Turínský papyrus i Manetho připisují tomuto faraonovi vládu 25 let, ale egyptologové se k tomuto tvrzení staví skepticky. Seznam králů ze Sakkáry i Turínský papyrus ale uvádějí tohoto faraona jako bezprostředního nástupce Senedže. ## Neferkare a rozdělení Egypta **Všeobecně uznávaná teorie říká, že se musel dělit o vládu s jiným vládcem**. Mohlo se jednat o Neferkasokara, který by mohl vládnout v Dolním Egyptu. Stejně tak je možné, že v některých záznamech uváděný faraon Hudžefu I. vládl – stejně jako Neferkasokara – pouze Dolnímu Egyptu. Pokud bychom přijali teorii, že byl Egypt rozdělen už v době jeho nástupu na trůn, potom by faraoni jako Sechemib a Peribsen vládli pouze Hornímu Egyptu, zatímco Neferkara I. a jeho nástupci by vládli Dolnímu Egyptu. Rozdělení Egypta ukončil král Chasechemuej, otec [Necericheta (Džosera)](/faraoni-stare-rise/dzoser.php). [![Sakkárský seznam faraonů a kartuš Neferkare I](/wp-content/uploads/neferkare1-sakkarsky-seznam-jeho-kartus.png)](/wp-content/uploads/sakkarsky-seznam-velky.png) Sakkárský seznam faraonů a kartuš Neferkare I. **Rubriky:** První a druhá dynastie **Štítky:** egyptští faraoni --- ### [Bitva u Megidda - časová osa](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-nove-rise/bitva-u-megidda-casova-osa.php) **Published:** 5 února, 2026 **Author:** Pavel Felgr **Content:** 01 - 10 den Armáda na pochodu z Egypta ![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/timeline-thutmose3.png "timeline-thutmose3 - Starověký Egypt") Egyptská armáda vyráží z pohraniční pevnosti Tjaru. Kolony pěchoty, lučištníků a válečných vozů putují podél pobřeží Sinaje. Zásobovací vozy vezou obilí, pivo, sušené maso i náhradní díly k vozům. 11 - 15 den Tábor v Jachmu a porada velitelů ![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/timeline-tabor-v-jachmu.png "timeline-tabor-v-jachmu - Starověký Egypt") V táboře poblíž města Jachmu přichází klíčový okamžik. Průzkum hlásí, že nepřítel – koalice kanaánských knížat – čeká u města Megido. 16 den Průchod soutěskou Aruna ![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/timeline-souteska-aruna.png "timeline-souteska-aruna - Starověký Egypt") Egyptské armáda se v dlouhé řadě vydává do soutěsky. Válečné vozy musí být rozebrány a taženy jednotlivě. Pokud by Kanaánci zaútočili shora, byl by to masakr. 17 den Překvapení a přípravy na bitvu ![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/timeline-tabor-pred-bitvou.png "timeline-tabor-pred-bitvou - Starověký Egypt") Egyptská armáda vychází z Aruny přímo na planinu před Megidem. Kanaánské vojsko je rozmístěno špatně ale na severu a jihu, protože z těchto stran čekalo útok. 18 den Bitva u Megidda - promarněné vítězství ![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/timeline-bitva-u-megidda.png "timeline-bitva-u-megidda - Starověký Egypt") Egyptské armáda jednoznačně vítězí, ale vojáci Thutmose III. místo toho, aby dorazili nepřítele začali rabovat opuštěné vozy a stany nepřátel. 19 - 200 den Obléhání Megidda a kapitulace ![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/timeline-megiddo.png "timeline-megiddo - Starověký Egypt") Egypťané obléhají Megiddo. Odřízli obyvatele od polí, vody a uvnitř města roste hlad. Spojenci se hádají. Po sedmi měsících v obležení se vzbouřenci vzdávají. **Rubriky:** Faraoni Nové říše **Štítky:** egyptští faraoni --- ### [Bitva u Rafie - vítězství Ptolemaia IV.](https://www.starovekyegypt.net/ptolemaiovci/bitva-u-rafie.php) **Published:** 9 února, 2026 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Bitva u Rafie** patří k největším střetům helénistického světa a **byla klíčovým momentem soupeření mezi Ptolemaiovským Egyptem a Seleukovskou říší o kontrolu nad Sýrií a Palestinou**. Dlouhodobé napětí mezi oběma státy vyvrcholilo během tzv. čtvrté syrské války. Seleukovský král Antiochos III. usiloval o znovuzískání Koilé Sýrie (dnešní jižní Sýrie, Libanon a Palestina), zatímco egyptský král Ptolemaios IV. Filopatór se snažil udržet ptolemaiovskou nadvládu v oblasti. ## Průběh bitvy u Rafie Podle dobových záznamů měly obě armády zhruba 60–70 tisíc pěšáků, několik tisíc jezdců a válečné slony. Seleukovci nasadili indické slony, Ptolemaiovci africké, které se však ukázaly být slabší. **Rozhodující se stala pěchota**: egyptská falanga (zavedl ji Filip II. a zdokonalil Alexandr Veliký), posílená domácími egyptskými vojáky, dokázala prolomit seleukovské linie. Přestože Antiochos osobně zvítězil na jednom křídle, střed jeho armády se zhroutil, což vedlo k celkové porážce. Vítězství upevnilo vládu Ptolemaiovců nad Koilé Sýrií a dočasně zastavilo seleukovskou expanzi. Zároveň však mělo vnitřní dopady: **vyzbrojení egyptského obyvatelstva posílilo jeho sebevědomí a v následujících desetiletích přispělo k častějším povstáním** proti ptolemaiovské moci. Pro Seleukovce byla porážka poučením — Antiochos III. se k boji o oblast vrátil později a nakonec uspěl. Když v roce 204 př. n. l. nastoupil na trůn v Egyptě [Ptolemaios V.](/ptolemaiovci/ptolemaios5.php) (který byl tehdy v dětském věku), osnoval Antiochos nové plány na dobytí Palestiny. Podnikl nový útok a dosáhl v roce 198 př. n. l. v bitvě u Paneionu při pramenu řeky Jordánu rozhodujícího vítězství, které ukončilo vládu Ptolemaiovců nad Palestinou. ![Bitva u Rafie](/wp-content/uploads/bitva-u-rafie.png) **Rubriky:** Ptolemaiovci **Štítky:** egyptští faraoni --- ### [Bitva u Paneionu](https://www.starovekyegypt.net/ptolemaiovci/bitva-u-paneionu.php) **Published:** 9 února, 2026 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Bitva u Paneionu znamenala zlom v boji o Koilé Sýrii mezi Ptolemaiovským Egyptem a Seleukovskou říší**. Odehrála se roku 200 př. n. l. poblíž města Paneion u pramenů Jordánu. Od smrti Alexandra Velikého byla Koilé Sýrie (dnešní jižní Sýrie, Libanon a Palestina) dlouhodobým jablkem sváru mezi oběma státy. Ptolemaios IV. porazil Antiocha III. v [bitvě u Rafie](/ptolemaiovci/bitva-u-rafie.php), Antiochos III. se musel stáhnout a čekat. V okamžiku, kdy v roce 204 př.n.l. na egyptský trůn usedl Ptolemaios V., začal Antiochos III. plánovat odvetu. Reformoval armádu, získal zkušenosti z tažení na východ a připravil se na rozhodující úder. Využil toho, že na egyptském trůnu seděl mladý [Ptolemaios V. Epifanés](/ptolemaiovci/ptolemaios5.php), za kterého jednali regenti. Velitelem armády byl Řek Skopas z Aitólie, který byl velice schopný velitel, ale také příliš sebevědomý. ## Průběh bitvy u Paneionu **Antiochos využil svých zkušeností z předchozích bitev, zvolil výhodný terén** – otevřenou pláň u úpatí hor, která umožnila plné využití jeho jízdy. Obě armády byly typicky helénistické, založené na falangách, jízdě a lehkých jednotkách. Bitva začala typickým střetnutím dvou falang, ale klíčovou roli v bitvě sehrála selelukovská těžká jízda vedená samotným Antiochem III. Jeho jízda rozprášila jízdu egyptskou a poté zaútočila na bok a týl egyptské falangy. Skopas nedokázal na novou situaci dostatečně reagovat, falanga se rozpadla a egyptská armáda se dala na ústup. Část jednotek se stáhla do opevněných měst, kde však byla později obklíčena a donucena ke kapitulaci. Tato bitva ukázala, jak zásadní roli může sehrávat na bitevním poli těžká jízda a také slabinu falangy, pokud nemá dostatečnou podporu na křídlech. Tato bitva také znamenala začátek úpadku Ptolemaiovců. ## Geopolitické následky bitvy - Seleukovci definitivně ovládli Koilé Sýrii - Ptolemaiovská říše ztratila klíčové území i prestiž - Antiochos III. se stal nejmocnějším vládcem východního Středomoří Území dobyté po bitvě bylo později potvrzeno mezinárodními dohodami a přechod pod seleukovskou kontrolu už nikdy nebyl zvrácen. ![Bitva u Paneionu](/wp-content/uploads/bitva-u-paneionu.png "900") **Rubriky:** Ptolemaiovci **Štítky:** egyptští faraoni --- ### [Chasechemuej](https://www.starovekyegypt.net/prvni-a-druha-dynastie/chasechemuej.php) **Published:** 11 února, 2026 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Chasechemuej**, (jinak také Khasekhem nebo Khasekhemwy) **byl posledním faraonem 2. dynastie**. Během své vlády navázal na svého předchůdce Peribsena ve snaze o znovusjednocení Egypta. Jeho syn Necerichet (Džoser) poté založil 3. dynastii. Sjednocení Horního a Dolního Egypta pod jednu centrální moc zásadním způsobem přispělo k dalšímu dynamickému rozvoji 3. dynastie a vytvoření podmínek pro budoucí stavitele stupňovitých a později pravých pyramid. ## Chasechemuej sjednotil Egypt Nápisy na artefaktech v jeho hrobce v nekropoli Abydos vypovídají, že faraon Horního Egypta se vydal na sever. **Vojenský střet Horního a Dolního Egypta skončil vítězstvím Chasechemueje a umožnil mu sjednocení vlády Horního a Dolního Egypta.** To se stalo v 18. roce jeho vlády, kdy si také vzal za manželku princeznu z Dolního Egypta Nimaathap. Na památku tohoto vítězství si změnil jméno na dvojí formu. Mnoho důkazů pochází z jeho sídelního města Hierakonpolis (Nechenu). Archeologové objevili kamenné a alabastrové nádoby, na kterých jsou jeho jména. Jedná se o nádobu s pečetí, která nad serechem zobrazuje Hora (sokola) s obvyklou dvojitou korunou sjednoceného Egypta. V doplňujícím textu se čte „dům rozdělování““, nebo také „dům štědrosti“. ## Hrobka v Abydu Svoji hrobku si nechal postavit v Abydu – nekropoli vládců 1. dynastie. **Chasechemuejova hrobka** (hrobka V) **se od hrobky jeho předchůdce Peribsena liší jak architekturou, tak i svoji mohutností**. Hrobku obdélníkového tvaru se stranami 69 × 12,2 m obklopovala ohradní zeď 123 × 64 m a její stěny byly široké 5,35 m. Tyto stěny dosahující výšku až 11 m. Tak jako všechny dosavadní hrobky postavili Egypťané i hrobku Chasechemueje ze sušených cihel, které se časem zbortily do komor. Tím se ale zachránily cenné artefakty mimo jiné i před vykradači hrobek. Prvním, kdo systematicky popsal arefakty v hrobce, byl William Flinders Petrie. V hrobce se zachovalo poměrně velké množství váz vyrobených z pískovce s okraji potaženými zlatem. Právě tato hrobka je nejstarší doložená hrobka, kde bylo zlata použito jako dekorace pro předměty pohřební výbavy. Řemeslné dovednosti Egypťanů dokazují i měděné nádoby. ## Nechen – hlavní město sjednoceného Egypta Po znovu sjednocení země převedl Chasechemuej své hlavní město do Nechenu. **Archeologové objevili v Nechenu impozantní stavbu označovanou jako „pevnost“ z nepálených cihel**. Stavba o rozměrech 67 m x 57 m má zdi, které jsou u základny široké 5 dosahovala výšky 10 m. Na vnější straně je zdobená řadou vyvýšených pilastrů, které připomínají „palácovou fasádou“ známou z raně dynastických královských serechů. Stěny byly původně potaženy lesklou bílou omítkou, stopy tohoto omítnutí jsou viditelné dodnes. Stavbu z doby Chasechemueje potvrzuje žulový sloup s jeho serechem. Vybavení vnitřní struktury naznačuje, že pevnost není replikou mastaby. Archeologové našli keramické nádoby během vykopávek v roce 1999, které jednoznačně dokazují, že pocházejí z doby vlády posledního faraona 2. dynastie. ![Chasechemuej a jeho hrobka v Abydu](/wp-content/uploads/chasechemuej-hrobka-abydos.png "Chasechemuej a jeho hrobka v Abydu") Chasechemuejova hrobka v Abydu **Rubriky:** První a druhá dynastie **Štítky:** egyptští faraoni --- ### [Egyptští bohové - Tefnut, Thovt, Tauret](https://www.starovekyegypt.net/seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-t.php) **Published:** 7 března, 2026 **Author:** Pavel Felgr **Content:** [A](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-a.php)[B](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-b.php)[E](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-e.php)[G](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-g.php)[H](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-h.php)[CH](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-ch.php)[K](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-k.php)[M](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-m.php)[N](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-n.php)[O](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-o.php)[P](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-p.php)[R](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-r.php)[S](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-s.php)[Š](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-su.php)**T**[U](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-u.php)[V](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-v.php) ![Tefnut](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/tefnut.png "tefnut - Starověký Egypt - Starověký Egypt") Tefnut **Bohyně Tefnut**, jedno z vesmírných božstev Enneády, **byla zosobněním vláhy**. Její manžel (bratr) Šu byl bohem vzduchu a slunečního svitu, a proto byla Tefnut spojována s měsícem. Stejně jako Šu, také Tefunut mohla být považována za „Oko Rea“, potom byla znázorňována se lví hlavou (a byla uctívána v Leontopoli). Objevovala se také jako vztyčená kobra.. Když byla zobrazována v lidské podobě, nosila sluneční kotouč ovinutý kobrou. ![Thovt](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/thovt.png "thovt - Starověký Egypt - Starověký Egypt") Thovt **Bůh moudrosti a písařů Thovt byl znázorňován jako pavián, ibis, nebo člověk s hlavou ibise**. Často figuroval při důležitých procesech jako bylo například „Vážení srdcí“, které probíhalo po smrti. Byl úzce spojen s měsícem a proto nosil na hlavě měsíční kotouč a srpek. **Kultovním centrem Thovta byla Hermopole Magna** ve Středním Egyptě, kde se dodnes dochovaly pouze dvě ohromné sochy , které zde nechal vztyčit faraon 18. dynastie Amenhotep III. Jsou postaveny z velkých bloků křemence, bez základů jsou 4,5 m vysoké a každá váží okolo 35 tun. Za vlády Ptolemaiovců byl Thovt ztotožněn s řeckým Hermem. ![Tveret (Tauret)](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/tveret-tauret.png "tveret-tauret - Starověký Egypt - Starověký Egypt") Tveret (Tauret) **Bohyně Tveret (Tauret) byla společně s trpaslíkem Besem nejoblíbenějším lidovým bůžkem**. Ztělesňovala ji hroší samice a živí i mrtví se dovolávali zejména jejích mateřských a ochranných schopností. Byla vzývána především během porodu, o amuletech zobrazujících tuto bohyni se věřilo že chrání děti před nemocemi a smrtí a její vyobrazení se nachází i na různých předmětech užívaných během porodu. **Rubriky:** Seznam egyptských bohů **Štítky:** bohové starověkého Egypta, egyptští bohové, náboženství starověkého Egypta --- ### [Egyptští bohové - Usir](https://www.starovekyegypt.net/seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-u.php) **Published:** 7 března, 2026 **Author:** Pavel Felgr **Content:** [A](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-a.php)[B](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-b.php)[E](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-e.php)[G](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-g.php)[H](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-h.php)[CH](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-ch.php)[K](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-k.php)[M](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-m.php)[N](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-n.php)[O](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-o.php)[P](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-p.php)[R](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-r.php)[S](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-s.php)[Š](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-su.php)[T](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-t.php)**U**[V](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-v.php) ![Usir (Osiris)](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/usir-osiris.png "usir-osiris - Starověký Egypt - Starověký Egypt") Usir (Osiris) **Usir byl bůh mrtvých a posmrtného života** stejně jako znovuzrození a úrody. **Byl zobrazován jako mumifikovaný člověk, často držel berlu, důtky a hlavu měl zdobenou korunou** atef. Usir mohl mít zelenou nebo černou barvu kůže značící úrodnost nebo černou nilskou naplaveninu a nebo také kůži bílou (barva lněných obvazů na mumiích). Jedním z jeho atributů byl sloup džed, symbol stability, který se rovnal jeho páteři a byl ctěn zejména v jeho kultovním centru Búsiris v nilské Deltě. **Hlavní kultovní centrum Usira ale bylo legendární pohřební místo [Abydos](https://www.starovekyegypt.net/architektura-stare-rise/abydos-usirovo-posvatne-mesto.php) (Abedžu)**, kde byl uctíván spolu se svou sestrou a manželkou Eset a synem Horem. Usir byl členem významné héliopolské Enneády, která se poprvé objevuje v textech pyramid z období Staré říše – přesněji v dobách 5. dynastie. **Rubriky:** Seznam egyptských bohů **Štítky:** bohové starověkého Egypta, egyptští bohové, náboženství starověkého Egypta, Usir --- ### [Egyptští bohové - Vadžver, Vadžet, Vepovet](https://www.starovekyegypt.net/seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-v.php) **Published:** 7 března, 2026 **Author:** Pavel Felgr **Content:** [A](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-a.php)[B](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-b.php)[E](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-e.php)[G](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-g.php)[H](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-h.php)[CH](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-ch.php)[K](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-k.php)[M](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-m.php)[N](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-n.php)[O](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-o.php)[P](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-p.php)[R](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-r.php)[S](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-s.php)[Š](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-su.php)[T](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-t.php)[U](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-u.php)**V** ![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/Vadzer-160x300.png "Vadzer - Starověký Egypt - Starověký Egypt") Vadžver **Vadžver byl egyptský bůh plodnosti**. Obecně se předpokládá, že **byl zosobnění Středozemního moře**, nicméně některé texty naznačují, že představoval také laguny a jezera v nejsevernější deltě Nilu. Nejstarší dochvaná zmínka je z období 5. dynastie a nachází se v zádušním chrámu u pyramidy faraona Sahurea. Tam je zobrazen jako bůh Hapi, ale s tělem naplněným vodními vlnkami. ![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/Wadzet-1024x781.png "Wadzet - Starověký Egypt - Starověký Egypt") Vadžet **Starověká bohyně Vadžet byla téměř vždy zobrazována jako kobra s červenou korunou Dolního Egypta**. Egypťané považovali kobru za symbol svrchovanosti. Svůj kult měla v Bútó v nilské Deltě. Její jméno znamená „Zelená“ nebo „Ta, které patří papyrus“. Věřilo se, že společně se supí bohyní Nechbet je ochránkyní králů. **Hlavní chrám Vadžety se nacházel v jejím domovském městě Bútó**, jeho trosky byly v roce 1886 identifikovány britským egyptologem Flindersem Petriem na pahorku Tell el-Faraín, který se nachází asi 60 km od dnešní obce Tanta. ![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/Vepoved-120x300.png "Vepoved - Starověký Egypt - Starověký Egypt") Vepovet **Vepovet** byl staroegyptský bůh bojovného i ochranného charakteru **spojovaný s královskou mocí.** Standarta s jeho podobou jako psovité šelmy (pravděpodobně šakala, divokého psa nebo jejich křížence) se nachází už na Narmerově paletě v čele královského průvodu. **Sídlem jeho kultu bylo město Asyut** (hlavní město 13. nomu Horního Egypta). Také je spjat s Abydosem, hlavně místem jménem Šen-Her. V Asyutu jsou také známy stély z hrobky Salachana, které Vepvoveta uctívají. **Rubriky:** Seznam egyptských bohů **Štítky:** bohové starověkého Egypta, egyptští bohové, náboženství starověkého Egypta --- ### [Polští vědci budou studovat klima starověkéh Egypta](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/polsti-vedci-budou-studovat-klima-ktere-panovalo-v-egypte-pred-tisici-lety.php) **Published:** 25 června, 2014 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Osm samostatných hlubokých zkušebních vrtů bylo v severním Egyptě vyvrtáno týmem polských vědců vedeným prof. Leszkem Marksem z fakulty geologie Varšavské univerzity. Podrobná analýza získaných jader umožní rekonstrukci klimatu, které panovalo v této oblasti v průběhu předchozích 10 000 let. ![Polští vědci budou studovat klima, které panovalo v Egyptě před tisíci lety](/wp-content/uploads/zajimavosti/polsti-vedci-zkoumaji-klima-v-egypte.jpg "Polští vědci budou studovat klima, které panovalo v Egyptě před tisíci lety - Starověký Egypt")Vrtání bylo uskutečněno v únoru v oblasti jezer Edku, Borolus a Marjut v severní deltě Nilu. Stěžejní však budou analýzy geologických jader z oázy Fajjúm – z jižní části břehu Meridového jezera (Birket Karún) – tato jádra poskytly zajímavé informace. Předchozí badatelé provedli v této oblasti celou řadu geologických vrtů, ale bez podrobné analýzy, jakou plánuje polský tým. Nyní výzkumníci shromáždili z pouhých 8 jader více než 1 000 vzorků. Některé z nich budou testovány v polských laboratořích specialisty z různých vědeckých odvětví. ## Geologické vrty pro studium životního prostředí v Egyptě *„Ještě nikdo nezískal z této oblasti podobně kompletní jádra, ani je nepodrobil tak detailní analýze. Proto budou výsledky našeho projektu zásadní pro rekonstrukci přirozeného životního prostředí v Egyptě a také s ohledem na výzkum historie egyptské civilizace“* – vysvětlil koordinátor projektu Dr. Fabian Welc z Institutu archeologie Univerzity Stefana Wyszyńskiho ve Varšavě. *„Vzorky budeme datovat pomocí metody použití radioaktivního uhlíku C14. Prozkoumáme zbytkové pozůstatky rostlin, rozsivek a měkkýšů. Navíc provedeme řadu specializovaných analýz, včetně granulometrických, litologických a geochemických testů. Ve výsledku pak budeme schopni přesně vysledovat změny v životním prostředí starověkého Egypta v průběhu několika tisíciletí“* – řekl Dr. Welc. Cílem badatelů je dát do souvislostí výsledky geologických prací v severním Egyptě s výsledky archeologů. Předběžné výsledky analýzy jader jsou podle projektového týmu slibné. *„U jednoho z jader jsme měřili magnetickou citlivost shromážděných usazenin. Vysoký feromagnetismus, tj. magnetizace ukazuje na formování usazenin v průběhu suchého období; nízký feromagnetismus na vlhké (horké a dusné), mokré období. Už víme, že předběžná porovnání výsledků zapadají a doplňují existujících nálezy archeologů“* – věří Dr. Welc. Polští badatelé použili pro vrtání samohybnou vrtnou soupravu od americké společnosti Acer. Zařízení umožňuje měření až do hloubky 150 metrů. Materiál se získává technologií plného jádra – usazeniny jsou těženy na povrch uvnitř plastových válců tak, aby jejich struktura nebyla narušena. To umožňuje jejich bezpečnou přepravu do laboratoří a vytěžené usazeniny jsou chráněny před znečišťujícími látkami. Tříletý projekt změn nilského klimatu (NCCP) je financován z grantu uděleného Národním vědeckým centrem fakulty geologie Varšavské univerzity. Projekty mají logistickou podporu Centra středozemní archeologie Varšavské univerzity. Členové mezinárodního týmu NCCP: prof. Leszek Marks (Oddělení klimatické geologie, geologická faktulta, Varšavská univerzita), prof. Alaa Salem (egyptský koordinátor projektu, fakulta věd Země, Univerzita Kafra el Sheika v deltě Nilu), Dr. Fabian Welc a prof. Jerzy Nitychoruk, odborník na jezerní usazeniny (Státní škola vyššího vzdělání papeže Jana Pavla II. v Biała Podlaska). Projektovému týmu pomáhají mnozí další vědci z Polska, Egypta a Číny. **Rubriky:** Zajímavosti --- ### [Nové poznatky o staroegyptské metalurgii](https://www.starovekyegypt.net/prednasky-egyptologu/nove-poznatky-o-staroegyptske-metalurgii-martin-odler-jiri-kmosek.php) **Published:** 30 ledna, 2017 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Desátou závěrečnou z cyklu přednášek Českého egyptologického ústavu připravených pro Městskou knihovnu v Praze přednesli v malém sále ústřední knihovny 24. 1. 2017 egyptolog Mgr. Martin Odler a odborníci na archeometalurgii Bc. Jiří Kmošek a morfometrii Mgr. Ján Dupej, na téma: Nové poznatky o staroegyptské metalurgii. **Rubriky:** Přednášky egyptologů **Štítky:** Český egyptologický ústav, čeští egyptologové --- ### [Achetaton, nové hlavní město](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-nove-rise/achetaton.php) **Published:** 29 září, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Amenhotep IV. (Achnaton) nechal vybudovat nové hlavní město** severovýchodně od Théb (Vasetu) na lokalitě dnes známé jako Tell el-Amarna. Město, **které nazval Achetaton** mělo sice pouze jepičí život, ale faraon mu věnoval zvláštní pozornost. ## Zrod a zánik Achetatonu Achnaton se rozhodl Achetaton vybudovat na východním břehu Nilu v rozsáhlém přírodním amfiteátru. Z východní strany ho ohraničoval masiv, jehož severní i jižní konec obloukem směřovali téměř až k řece. **Území Achetatonu nechal vymezit celkem čtrnácti hraničními stélami** a na ně nechal vyrýt hlavní zásady nového kultu boha Atona. ### Hraniční stély města Achetatonu Na prvních třech stélách, které nechal Achnaton vztyčit, se hovoří o založení města. Jedná se o tzv. severní stélu a dvě tzv. jižní stély. Na stélách je uvedeno i datum – rok čtyři, čtvrtý měsíc doby peret (doba rozpuku), čtvrtý den. Jedenáct stél, které byly vztyčeny třináctý den čtvrtého měsíce doby peret šestého roku vlády již přesněji vymezovalo obrysy města. Tři stély byly umístěny na [západním břehu Nilu](/wp-content/uploads/faraoni/nova-rise/stely.jpg) a zbylých osm bylo vytesáno do horského masivu na východní části. **Achnaton osobně spolu se svými architekty navrhl půdorys Achetatonu** a určil, kde se bude nacházet jeho palác, jeho hrobka, hrob jeho „úctyhodné královské manželky“ Nefertiti a hrob jeho dcery Meritaton. Svůj palác umístil Achnaton podél hlavní třídy Achetatonu, ale do dnešních dnů se zachovaly pouze jeho základy. V paláci se konaly obřadů, ale byl také domovem jeho rodiny. Palác byl dlouhý 270 metrů a vstupovalo se do něj přes nádvoří, jehož stěny měřily 170 metrů a byly obklopeny sochami z křemence a žuly. Tyto sochy představovaly faraona a jeho manželku Nefertiti. Za oficiální částí paláce se nacházela obrovitá budova tvořená několika sloupovými síněmi. Jedna z nich (bezpochyby se jednalo o korunovační síň) byla podepřena 544 pilíři obdélníkového půdorysu, které nesly strop. Ten byl natřen žlutou barvou, která symbolizovala věčný život a Slunce. ### Achnatonův palác **Soukromá rezidence Achnatona byla vystavěna podle vzoru amarnských hodnostářů**. Z oficiálního paláce vstupoval faraon se svou ženou do své soukromé rezidence po mostě, který se klenul nad hlavní ulicí a který mírným sklonem klesal ke královským komnatám. Na konci se mostu sestoupil do rozsáhlé zahrady s množstvím stromů, květin, jezírek a fontán. Domovy dvořanů a různých královských hodnostářů byly vystavěny podle stejného vzoru. Některé ale svou bohatou výzdobou a rozměry vynikaly nad ostatní. To byl příklad Thutmose – hlavního královského sochaře – nebo vezíra Nachta. Jeho dům se rozkládal na ploše více než 880 m2. Tyto domy se vyznačovaly nevídaným přepychem. Nejoblíbenějším materiálem byla žula, alabastr, křemenec, fajáns, zlato a stříbro. Podlahy a stěny byly pokryty malbami, u domu se nacházely rozlehlé zahrady s jezírky. ![Achetaton](/wp-content/uploads/faraoni/nova-rise/achetaton.png "Achetaton - Starověký Egypt") Achetaton, hlavní město Amenhotepa IV. / Achnatona **Rubriky:** Faraoni Nové říše **Štítky:** Achnaton, Amenhotep IV., egyptští faraoni, El Amarna --- ### [Kovový vrták starý 5000 let](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/kovovy-vrtak-stary-5000-let.php) **Published:** 4 března, 2026 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Ve sbírkách University of Cambridge se nacházel předmět, který po letech přepsal dějiny. Moderní výzkum ukázal, že jde o malý kovový vrták starý 5000 let. K tomuto objevu došlo jen díky digitalizaci sbírek univerzity. **Tento předmět byl nalezen už na začátku dvacátého století při výzkumu hřbitova v egyptském Badaru**. Expedice, která předmět objevila popsala předmět jako „malý měděný kus obalený kůží“. Krátký popis nevedl k tomu, že by o předmět měl někdo zájem. Až **tým vedený českým egyptologem Martinem Odlerem zjistil, že jde o nástroj mnohem propracovanější**. Vrták pochází z období Naqada IID, tedy kolem 3300 až 3200 př. n. l. Pod mikroskopem byly vidět jemné stopy po opakovaném rotačním pohybu. Zaoblené hrany a pravidelné pruhy napovídají, že předmět skutečně sloužil k vrtání. Kolem hřídele byly ovinuté kožené pásky připomínající mechanismus luku. Ten umožňoval rychlé střídání pohybu sem a tam, podobně jako u dnešních ručních vrtaček. To znamená, že před 5000 lety starověcí Egypťané ovládali kontrolované mechanické vrtání. ![Kovový vrták starý 5000 let](/wp-content/uploads/kovovy-vrtak-5000-let-egypt.png "Kovový vrták starý 5000 let") Kovový vrták starý 5000 let Zdroj: Daily Mail, Lad Bible **Rubriky:** Zajímavosti --- ### [Stavba egyptských pyramid - mýty, fantazie, hypotézy](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/stavba-egyptskych-pyramid-myty-fantazie-hypotezy.php) **Published:** 20 března, 2026 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Egyptské pyramidy – a zejména pyramidy v Gíze – přitahují od počátku věků řadu teorií o jejich vzniku. Někteří cestovatelé a badatelé je považuje za dílo mimozemšťanů, protože je přece nemohli postavit starověcí Egypťané. Někdo je přesvědčen o tom, že pyramidy postavil někdo mnohem dřív a faraoni si je pouze přivlastnili. Robert Bauval přišel kdysi s teorií, že pyramidy v Gíze i Sfinga vznikli více než 8000 let př.n.l., protože v té době se lev na zemi (Sfinga) díval na souhvězdí lva na horizontu před sebou. Kdo by je ale v té době postavil neuvedl. Egyptologové mají naštěstí dostatek písemných důkazů o tom, že pyramidy skutečně postavili starověcí Egypťané za vlády faraonů 4. dynastie. Je to například [Mererův deník](https://www.starovekyegypt.net/stitky/mereruv-denik), jehož autor měl velmi důležitou hodnost inspektora. Mererovým úkolem bylo převážet velké bloky vápence z Tury na obložení Velké pyramidy. ## „Podzemní svět“ pod pyramidami v Gíze Před nějakou dobou se objevila teorie trojice italských výzkumníků, členů Khafre Research Project, kteří přišli se závěrem, že pod Rachefovou pyramidou jsou rozsáhlé podzemní struktury. Proč je tato teorie mylná [popisuje ve svém článku český egyptolog Jaromír Krejčí](https://www.facebook.com/egyptologieffcuni/posts/pfbid028i5XUbD2ojT6KGE8wqf6TBSd3AN5Jv3zmiq84KcMG1WmydmDZzmNtwkz7qeeM8Gul?__cft__[0]=AZah1mwlifqkXlldxegjlPhH3bpBhWUO9zY1aPmt6JLXsX5AcAEu87JCeRlPIL56zyZSC6Duvlhbp44v1cxvt2klDVxH6QS92r6avd8T794zwI3eGyLDu92kztWQL_ooCv2aIhgOIl5iL729cPDCwC4laVPLnKiuMdpL8YPuZqUidg&__tn__=%2CO%2CP-R). ![Rachefova pyramida podzemní město neukrývá](/wp-content/uploads/rachefova-pyramida-teorie.jpg "Rachefova pyramida podzemní město neukrývá") Foto: Martin Frouz a Khafre Research Project **Rubriky:** Zajímavosti --- ### [Amenemope](https://www.starovekyegypt.net/3-prechodne-obdobi/amenemope.php) **Published:** 2 dubna, 2026 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Amenemope byl faraon 21. dynastie a na trůn usedl po smrti svého otce [Pasbachaenniuta I.](/3-prechodne-obdobi/pasbachaenniut1-stribrny-faraon.php) (jeho otec začal budovat nové sídelní město Tanis a Amenemope na něj navázal). Jeho vláda trvala 9 let, přičemž první 2 nebo 3 roky vládl společně se svým otcem. Krátká vláda je způsobena pokročilým věkem v době nástupu na trůn. Spoluvládu dokládáa lněný obvaz, který uvádí *„rok 49 vlády Pasbachaenniuta I. a … vlády Amenemopea“.* Stejně jako jeho otec používal i Amenemope během své vlády titul „velekněz Amona v Tanisu“. Jeho autoritu uznávali i v Thébách, kde vládl velekněz Amona Smendes II. a poté jeho bratr Pinodžem II. ## Hrobka Amenemopea v Tanisu Egypťané pohřbili Amenomepea v Tanisu stejně jako jeho otce Pasbachaenniuta. Původně ho pohřbili v malé hrobce NRT IV v Tanisu. Předposlední vládce 21. dynastie Siamun přemístil jeho mumii i s pohřební výbavou do hrobky NRT III. jeho otce Pasbachaenniuta. Jeho neporušenou hrobku objevil Pierre Montet jako jednu ze tří neporušených (druhou byla hrobka jeho otce a třetí hrobka Šešonka II.). Montet v jeho hrobce objevil přes 400 vešebtů a spousta předmětů ze zlata a stříbra. Na jeho mumii pak Montet objevil pozlacenou pohřební masku, pektorály, náramky, prsteny a amulety. ![Zlatá maska, dva pektorály a amulet v podobě sokola](/wp-content/uploads/amenemope-pohrebni-vybava.png "Zlatá maska, dva pektorály a amulet v podobě sokola") Zlatá maska, dva pektorály a amulet v podobě sokola **Rubriky:** 3. přechodné období **Štítky:** egyptští faraoni --- ### [Siamun](https://www.starovekyegypt.net/3-prechodne-obdobi/siamun.php) **Published:** 9 dubna, 2026 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Siamun byl šestým egyptským faraonem během jednadvacáté dynastie. Egyptologové ho považují za jednoho z nejmocnějších vládců 21. dynastie po [Pasbachaenniutovi I.](/3-prechodne-obdobi/pasbachaenniut1-stribrny-faraon.php) Siamunovo jméno, Netjerkheperre-Setepenamun, znamená *„Božský je projevem Ra, vyvoleného Amonem “*, ale jméno znamená *„syn Amona“*. **Siamun byl synem Pasbachaenniuta I.**, ale v době smrti svého otce byl ještě malé dítě. To vedlo Osorkona Staršího k tomu, aby se stal králem-regentem. Siamun se pak oženil s Karimalou, dcerou Osorkona Staršího. ## Siamun rozšiřuje Amonův chrám Podle francouzského egyptologa Nicolase Grimala **Siamun zdvojnásobil velikost Amonova chrámu v Tanisu** a zahájil různé práce na Horově chrámu v Mesenu. Postavil a zasvětil Amonovi nový chrám v Memfidě se 6 kamennými sloupy a dveřmi, který nese jeho královské jméno. Jeden fragmentární, ale dobře známý dochovaný triumfální reliéfní výjev z Amonova chrámu v Tanisu zobrazuje egyptského faraona, jak bije své nepřátele palcátem. Jméno krále je na reliéfu výslovně uvedeno jako (Neterkheperre Setepenamun). Siamunovu hrobku archeologové neobjevili. V hrobce NRT III faraona Pasbachaenniuta I. objevil francouzský egyptolog Pierre Montet v jedné komoře rakev Šešonka II. a dvě mumie vedle ní. Jedna z nich patřila právě Siamunovi, druhá jeho nástupci Pasbachaenniutovi II. ![Siamunova sfinga](/wp-content/uploads/siamun-sfinga.png) **Rubriky:** 3. přechodné období **Štítky:** egyptští faraoni --- ### [Mumie se zlatýmy jazyky a Iliadou](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/mumie-se-zlatymy-jazyky-a-iliadou.php) **Published:** 29 dubna, 2026 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Asi 190 km jižně od Káhiry, hodinu cesty od Fajjúmu, odkryli archeologové neobyčejné pohřebiště. Ve starověku se toto místo označovalo jako Oxyrhynchus a badatelé z různých koutů světa se o něj zajímají už dlouho. Vědci z Barcelonské univerzity a Institutu starověkého Předního východu zde narazili na fascinující objev – mumie se zlatými jazyky. ## Mumie se zlatými jazyky a Iliadou Mumie objevili uložené do dřevěných rakví, některé z nich jsou stále zabalené ve lněných tkaninách zdobených precizními geometrickými vzory. V každé rakvi se nacházely drobné jazyky ze zlata a jeden z mědi, pečlivě vložené do úst zesnulých. Skutečná senzace ale přišla v okamžiku, kdy vědci otevřeli jednu z mumií a našli uvnitř papyrus s částí druhé knihy Homérovy Iliady, která popisuje hrdiny trojské války. To dokazuje, že řecká kultura a literatura měla v Egyptě mnohem silnější vliv, než se dosud předpokládalo. V jižní části lokality archeologové odkryli malé figurky z terakoty a bronzu. Mezi nimi nechybí zobrazení boha Harpokrata, někdy jako jezdce, ani postava připomínající Kupida. ## Spalování i stopy dávného zločinu Výzkum odhalil také vápencový komplex se třemi komorami. V jedné z nich byla nalezena velká nádoba s ostatky člověka, který byl zpopelněn. Tato nádoba byla doplněná kostmi kojence a dokonce i hlavou zvířete a vše bylo pečlivě zabaleno do látky. V jiné komoře ležely ostatky dvou lidí smíchané se zvířecími kostmi. Tento neobvyklý mix naznačuje, že místní obyvatelé kombinovali různé pohřební rituály, od tradiční mumifikace až po spalování, což je pro Egypt poměrně netypické. Části pohřebiště nesou jasné stopy po dávném vykrádání. Rakve byly poničené, komory narušené a mnohé ostatky se dochovaly jen v žalostném stavu. Přesto ani tyto škody nedokázaly zcela zničit hodnotu nálezů. Objevený poklad – mumie se zlatýmy jazyky a Iliadou – tedy přinesly nový pohled na pohřební rituály starověkých Egypťanů. V roce 2021 byly objeveny podobné [mumie se zlatými jazyky v lokalitě Taposiris Magna](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/mumie-se-zlatymi-jazyky-stare-2000-let.php) – kde Kathleen Martínezová pátrá po hrobce královny Kleopatry. ![Mumie se zlatými jazyky a Iliadou](/wp-content/uploads/mumie-zlate-jazyky-iliada.jpg "Mumie se zlatými jazyky a Iliadou") **Rubriky:** Zajímavosti --- ### [Huniho pyramida v Médúmu](https://www.starovekyegypt.net/pyramidy-stare-rise/huniho-pyramida.php) **Published:** 9 prosince, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Posledním faraonem 3.dynastie byl** [Huni (Hunej)](/faraoni-stare-rise/hunej.php), který si nechal postavit pyramidu v Médúmu. Huniho pyramida byla původně stupňovitá (jak je patrné z obrázku) a teprve následník Huniho a zakladatel 4.dynastie [Snofru](/faraoni-stare-rise/snofru.php "Snofru") tuto pyramidu přestavěl na „pravou“ pyramidu. ![pyramida](/wp-content/uploads/medum-pyramida-huni.png "- Starověký Egypt")**Základní údaje o pyramidě:**délka základny po dokončení Snofruem: 147 m mvýška pyramidy po dokončení Snofruem: 93,5 múhel sklonu stěn: 51°50’35“ **Vysvětlivky:** 1) pyramida 7 stupňů, 2) pyramida 8 stupňů, 3) pohřební komora, 4) pozůstatky pyramidy dnes Pyramida v Medúmu patří mezi nejzajímavější a zároveň nejzáhadnější stavby starověkého Egypta. Egypťané postavili pyramidu v lokalitě, která se nachází asi 100 km jižně od Káhiry a představuje důležitý mezistupeň ve vývoji egyptských pyramid – přechod od stupňovitých struktur k dokonalým „pravým“ pyramidám, jakou je například Velká pyramida v Gíze. Huni začal stavět stupňovitou pyramidu, podobně jako jeho předchůdci. Ale jeho nástupce Snofru se ji pokusil rozšířit a následně se pokusil postavit první pravou pyramidu. Struktura pyramidy je velmi jednoduchá – vstup se nachází na severní straně, následuje chodba dolů do pohřební komory. Pohřební komoru postavili dělníci z bloků vápence a najdeme zde klenutý strop (který použili Egypťané pak u obou pyramid Snofrua). Dnes má pyramida charakteristický „věžovitý“ vzhled, protože její vnější vrstvy se zřítily. Existuje několik teorií: - **špatná konstrukce** – vnější obložení nebylo dostatečně stabilní - **příliš strmý sklon** - **nestabilní podloží** Pro archeology je to tak významný mezičlánek mezi stupňovitou a pravou pyramidou. A pro Snofrua to byla stavba, ze které se poučil a při stavbě Lomené a Červené pyramidy se z ní potom poučil. Dnes je pyramida přístupná veřejnosti. **Rubriky:** Pyramidy Staré říše **Štítky:** architektura starověkého Egypta, egyptské pyramidy, Médúm --- ### [Mýty o stvoření světa](https://www.starovekyegypt.net/nabozenstvi/egyptske-myty-o-stvoreni-sveta.php) **Published:** 7 listopadu, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Ze starověkého Egypta přežilo několik mýtů o stvožení světa. **Každé větší náboženské středisko mělo vlastní verzi mýtu o stvoření, které se od sebe lišily osobou stvořitele**, který byl samozplozený a stvořil nejprve ostatní bohy a bohyně a potom lidstvo. Jednotlivá božstva, o nichž se v příbězích pojednává, se vztahují k zeměpisným oblastem, v nichž mýtus vznikl. Není ale možné určit který z mýtů byl ve své době nejrozšířenější. ## Mýtus o stvoření z Memfidy Ptah byl samozplozený stvořitel, který byl nazýván „Otec bohů, z něhož vzešel všechen život“. **Ptah stvořil vesmír tím, že si promítl v srdci všechny jeho aspekty a potom své myšlenky vyslovil nahlas**. Nejprve stvořil ostatní bohy a pak města se svatyněmi, v nichž začali bohové bydlet. Ptah poskytl dřevěné, hliněné a kamenné sochy jako těla pro ducha neboli božskou moc (ka) těchto bohů a zařídil, aby jim byly navěky přinášeny oběti. Všechny věci a všichni lidé a zvířata vznikli tak, že Ptah prostě vyslovil jejich jména. [celý mýtus o stvoření](myty-o-stvoreni-sveta/mytus-o-stvoreni-sveta-z-memfidy.php "Mýtus o stvoření světa z Memfidy") ## Mýtus o stvoření z Elefantiny Za stvořitele byl v tomto kultovním středisku považován Chnum, bůh s hlavou berana z oblasti jižního kataraktu. **Chnum stvořil vesmír tak, že na svém hrnčířském kruhu vytvaroval z hlíny ostatní bohy, lidstvo (Egypťany i cizince), zvířata, ptáky, ryby, plazy a rostliny**. Zvláštní pozornost věnoval Chnum tvarování lidského těla, krev nechal téci po kostech a na celé tělo pečlivě natáhl kůži. Pečlivě se také staral o zavedení dýchací a trávicí soustavy, obratlů a pohlavních orgánů. Poté Chnum zajistil pokračování lidské rasy tím, že dohlížel na početí a práci. [celý mýtus o stvoření](myty-o-stvoreni-sveta/mytus-o-stvoreni-sveta-z-elefantiny.php "Mýtus o stvoření světa z Elefantiny") ## Mýtus o stvoření z Hermopole Magny Tento mýtus se nejprve zaměřuje na prvky, které jsou ke stvoření nezbytně nutné. **Základní faktory byly upraveny do čtyř párů**: - **prvotní voda** (Nun a Naunet) - **vzduch neboli síla** (Amon a Amaunet) - **temnota** (Kuk a Kauket) - **beztvarost neboli nekonečnost** překládaná také jako síla záplavy (Heh a Hehet). O těchto božských zosobněních základních prvků světa se mluví jako o Osmeru (egyptsky chemen). Všichni čtyři bohové měli žabí hlavy a všechny čtyři bohyně hlavy hadů. V určité chvíli se tyto čtyři prvky spojily a při prudkém uvolnění energie proběhlo stvoření. [celý mýtus o stvoření](myty-o-stvoreni-sveta/mytus-o-stvoreni-sveta-z-hemopole-magny.php "Mýtus o stvoření světa z Hermopole Magny") **Rubriky:** Náboženství **Štítky:** bohové starověkého Egypta, náboženství starověkého Egypta --- ### [Mýtus o stvoření světa z Memfidy](https://www.starovekyegypt.net/myty-o-stvoreni-sveta/mytus-o-stvoreni-sveta-z-memfidy.php) **Published:** 8 listopadu, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Ptah byl samozplozený stvořitel, který byl nazýván „Otec bohů, z něhož vzešel všechen život“. **Ptah stvořil vesmír tím, že si promítl v srdci všechny jeho aspekty a potom své myšlenky vyslovil nahlas**. Nejprve stvořil ostatní bohy a pak města se svatyněmi, v nichž začali bohové bydlet. Ptah poskytl dřevěné, hliněné a kamenné sochy jako těla pro ducha neboli božskou moc (ka) těchto bohů a zařídil, aby jim byly navěky přinášeny oběti. Všechny věci a všichni lidé a zvířata vznikli tak, že Ptah prostě vyslovil jejich jména. ## Pozadí mýtu Memfis (Mennofer) se nachází asi 24 km na jih od dnešní Káhiry v místech dnešní vesnice Mit Rahína. Město bylo založeno na počátku I. dynastie (přibližně 3100 př.n.l.) jako administrativní centrum Egypta, ale do současnosti se dochovala jen velmi malá část tohoto starověkého města, především proto, že se ve středověku používaly kameny z jeho ruin při stavbě kostelů a mešit v Káhiře. **Mýtus o stvoření světa je zapsán na obdélníkové desce o rozměrech 92 x 137cm z černého ranitu**. Dnes se nachází v Britském muzeu v Londýně. Nápis nechal vytesat panovník 25. dynastie Šabaka, který také nařídil, aby deska byla umístěna v Ptahově chrámu v Memfidě (Mennoferu). V úvodu se vysvětluje, že **Šabaka nechal příběh vytesat do kamene, protože originál byl napsán na materiálu, který rozežírali červi** (pravděpodobně šlo o papyrus nebo kůži). Vzhledem k jazyku na nápisu, který byl typický pro Starou říši, se předpokládalo, že i originál pocházel z tohoto období. Dnes ale víme, že originál pocházel z konce Ramessovského období, přestože se o Ptahovi jako o stvořiteli mluví už v období Staré říše. V mýtu o stvoření světa z Memfidy je bůh spojen s vyřčením svého jména, které vyvolává životní sílu (ka), ta potom potřebuje nádobu, v níž by mohla přebývat. Nejvhodnější je socha, protože tak pak může působit jako modla kultu. **Egypťané věřili, že lidské bytosti mají vlastní ka, které se umělecky znázorňovalo jako dvojník této osoby**. Po smrti pak bylo nutné zachovat tělo, aby přežilo ka (často překládané jako „duch“). Podobný obřad probíhal na sochách bohů a králů ve schránkách a chrámech i na mumifikovaných tělech před pohřbem. V ceremoniálu nazývaném „Otevírání úst“, posledním obřadu před uložením do hrobky, se k ústům a k nosu sochy nebo mrtvého přikládaly různé obřadní nástroje, které měly probudit smysly a pomoci vdechnout život do sošky s ka. Vznik tohoto rituálu je připisován memfidskému stvořiteli Ptahovi. **Současný název „Egypt“ je odvozen z řeckého názvu této země Aigiptos**. Existují domněnky, že název vznikl z pojmenování Ptahova chrámu v Memfidě (Mennoferu) nazývaného Hwt-ka-Ptah (což znamená „Sídlo Ptaha“). **Rubriky:** Egyptské mýty o stvoření světa **Štítky:** bohové starověkého Egypta, náboženství starověkého Egypta --- ### [Mýtus o stvoření světa z Hemopole Magny](https://www.starovekyegypt.net/myty-o-stvoreni-sveta/mytus-o-stvoreni-sveta-z-hemopole-magny.php) **Published:** 8 listopadu, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Tento mýtus o stvoření světa se nejprve zaměřuje na prvky, které jsou ke stvoření nezbytně nutné. **Základní faktory byly upraveny do čtyř párů:** - **prvotní voda** (Nun a Naunet) - **vzduch neboli síla** (Amon a Amaunet) - **temnota** (Kuk a Kauket) - **beztvarost neboli nekonečnost** překládaná také jako síla záplavy (Heh a Hehet). O těchto božských zosobněních základních prvků světa se mluví jako o Osmeru (egyptsky chemen). Všichni čtyři bohové měli žabí hlavy a všechny čtyři bohyně hlavy hadů. V určité chvíli se tyto čtyři prvky spojily a při prudkém uvolnění energie proběhlo stvoření. V tomto mýtu o stvoření světa existují dvě verze toho, co následovalo. Podle jedné povstal prvotní pahorek země – lisovaný jako Ostrov plamenů – z pravod. Bůh [Thovt](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-t.php "bůh Thovt") v podobě ibise snesl na tento pahorek kosmické vejce, které puklo a zrodilo se z něj slunce a okamžitě vystoupilo na oblohu. Podle druhé verze plul na povrchu vodstva lotos (zosobňovaný jako Nefertem), a když se jeho okvětní lístky rozevřely, vystoupilo z nich slunce. Při této přežitosti bylo slunce označeno jako Hor. ## Pozadí mýtu **Hermopolis Magna** (současný el-Ešmúnén, starověký Chemenu) **se nachází na západním břehu Nilu ve středním Egyptě** blízko dnešního moderního města Mallawi. Byl hlavním kultovním střediskem boha Thovta, kterého Řekové ztotožňovali se svým bohem Hermem. Nejranější známá verze tohoto mýtu o stvoření světa se datuje do Střední říše (přibližně 2055 – 1650 př.n.l.). Je skvělou ukázkou toho, jak může místní božstvo ve spojení s určitou teologií dospět k celonárodnímu významu, když vzroste význam jeho kultovního střediska. V daném případě je bohem Amon, který v tomto mýtu vystupuje jako Amon Kematef, „Ten, který dokončil svoji chvíli“. V Thébách (Vesetu) byl [Amon](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-a.php "bůh Amon") považován za hlavního stvořitele a jeho kněží byli schopni v této oblasti sesadit krále. Tam, kde je zobrazováno stvoření boha slunce, je někdy osm prvotních božstev znázorňováno jako paviáni, kteří vítají východ slunce. Je to zajímavá ukázka toho, jak starověcí Egypťané pozorovali svět a svá pozorování zahrnovali do náboženského systému. Při východu slunce si paviáni sedají na zadní nohy a zvedají přední packy, aby jejich spodní stranu mohly zahřát první ranní paprsky slunce. Tato poloha s pažemi i dlaněmi zvednutými před obličej byla přijata jako poloha uctívání bohů. **Starověcí Egypťané se domnívali, že čísla čtyři a osm mají magický význam**. Obě čísla znamenala úplnost, a tak v souvislosti s náhledem obyvatel Hermopole na svět dává smysl stvoření osmi božstev ve čtyřech párech. **Rubriky:** Egyptské mýty o stvoření světa **Štítky:** bohové starověkého Egypta, náboženství starověkého Egypta --- ### [Mýtus o stvoření světa z Elefantiny](https://www.starovekyegypt.net/myty-o-stvoreni-sveta/mytus-o-stvoreni-sveta-z-elefantiny.php) **Published:** 8 listopadu, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Za stvořitele byl v tomto kultovním středisku považován [Chnum](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-ch.php "bůh Chnum"), bůh s hlavou berana z oblasti jižního kataraktu. **Chnum stvořil vesmír tak, že na svém hrnčířském kruhu vytvaroval z hlíny ostatní bohy, lidstvo (Egypťany i cizince), zvířata, ptáky, ryby, plazy a rostliny**. Zvláštní pozornost věnoval Chnum tvarování lidského těla, krev nechal téci po kostech a na celé tělo pečlivě natáhl kůži. Pečlivě se také staral o zavedení dýchací a trávicí soustavy, obratlů a pohlavních orgánů. Poté Chnum zajistil pokračování lidské rasy tím, že dohlížel na početí a práci. ## Pozadí mýtu Elefantina je ostrov uprostřed Nilu nedaleko Asuánu blízko prvního kataraktu u jižní hranice Egypta. V Římském období bylo toto místo velkým městským sídlem. Bylo hlavním kultovním centrem boha Chnuma. Chnum byl uctíván v triádě se svou manželkou Satet a jejich dcerou Anuket. Jeho ženským protějškem byla žabí bohyně Heket, která byla především bohyní porodu a sloužila u královských porodů jako božská prostřednice. Ve chvíli, kdy Chnum vytvořil na svém hrnčířském kruhu prvního člověka, dala Heket život nenarozenému dítěti, které umístila do matky. **Mýtus o stvoření světa z Elefantiny je zachycen na zdech řecko-římského chrámu v Esně** v Horním Egyptě. Z tohoto chrámu se dochoval jen jeden hypostyl. Znění mýtu potvrzují oslavné hymny věnované Chnumovi jeho kněžími. Stejný námět se objevuje v mýtu o božském zrození panovníka, v němž Chnum tvoří vládce a jeho nebo její *ka* na hrnčířském kruhu z hlíny. [zpět](nabozenstvi/egyptske-myty-o-stvoreni-sveta.php "Mýty o stvoření světa") **Rubriky:** Egyptské mýty o stvoření světa **Štítky:** bohové starověkého Egypta, náboženství starověkého Egypta --- ### [Koruny egyptských bohů](https://www.starovekyegypt.net/nabozenstvi/koruny-egyptskych-bohu.php) **Published:** 15 ledna, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** [![Koruna Horního Egypta](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/01-koruna-horniho-egypta-300x300.jpg "Koruna Horního Egypta")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/01-koruna-horniho-egypta.jpg) Koruna Horního Egypta [![Koruna Dolního Egypta](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/02-koruna-dolniho-egypta-300x300.jpg "Koruna Dolního Egypta")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/02-koruna-dolniho-egypta.jpg) Koruna Dolního Egypta [![Koruna Obou zemí](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/03-koruna-obou-zemi-300x300.jpg "Koruna Obou zemí")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/03-koruna-obou-zemi.jpg) Koruna Obou zemí [![Koruna Amon-Hor-Min](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/koruna-amon-hor-min-300x300.jpg "Koruna Amon-Hor-Min")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/koruna-amon-hor-min.jpg) Koruna Amon-Hor-Min [![Koruna Anuket](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/koruna-anuket-300x300.jpg "Koruna Anuket")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/koruna-anuket.jpg) Koruna Anuket [![Koruna Atef](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/koruna-atef-300x300.jpg "Koruna Atef")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/koruna-atef.jpg) Koruna Atef [![Koruna Atum-Hor](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/koruna-atum-hor-300x300.jpg "Koruna Atum-Hor")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/koruna-atum-hor.jpg) Koruna Atum-Hor [![Koruna Bes](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/koruna-bes-300x300.jpg "Koruna Bes")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/koruna-bes.jpg) Koruna Bes [![Koruna Eset](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/koruna-eset-300x300.jpg "Koruna Eset")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/koruna-eset.jpg) Koruna Eset [![Koruna Geb](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/koruna-geb-300x300.jpg "Koruna Geb")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/koruna-geb.jpg) Koruna Geb [![Koruna Hathor](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/koruna-hathor-300x300.jpg "Koruna Hathor")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/koruna-hathor.jpg) Koruna Hathor [![Koruna Hathor-Eset](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/koruna-hathor-eset-300x300.jpg "Koruna Hathor-Eset")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/koruna-hathor-eset.jpg) Koruna Hathor-Eset [![Koruna Chepres](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/koruna-chepres-300x300.jpg "Koruna Chepres")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/koruna-chepres.jpg) Koruna Chepres [![Koruna Chnum](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/koruna-chnum-300x300.jpg "Koruna Chnum")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/koruna-chnum.jpg) Koruna Chnum [![Koruna Chonsu](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/koruna-chonsu-300x300.jpg "Koruna Chonsu")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/koruna-chonsu.jpg) Koruna Chonsu [![Koruna Maat](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/koruna-maat-300x300.jpg "Koruna Maat")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/koruna-maat.jpg) Koruna Maat [![Koruna Nebthet](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/koruna-nebthet-300x300.jpg "Koruna Nebthet")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/koruna-nebthet.jpg) Koruna Nebthet [![Koruna Nefertem](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/koruna-nefertem-300x300.jpg "Koruna Nefertem")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/koruna-nefertem.jpg) Koruna Nefertem [![Koruna Nechbet](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/koruna-nechbet-300x300.jpg "Koruna Nechbet")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/koruna-nechbet.jpg) Koruna Nechbet [![Koruna Neit](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/koruna-neit-300x300.jpg "Koruna Neit")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/koruna-neit.jpg) Koruna Neit [![Koruna Neit](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/koruna-neit-2-300x300.jpg "Koruna Neit")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/koruna-neit-2.jpg) Koruna Neit [![Koruna Nut](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/koruna-nut-300x300.jpg "Koruna Nut")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/koruna-nut.jpg) Koruna Nut [![Koruna Re](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/koruna-re-300x300.jpg "Koruna Re")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/koruna-re.jpg) Koruna Re [![Koruna Re-Harachtej](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/koruna-re-harachtej-300x300.jpg "Koruna Re-Harachtej")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/koruna-re-harachtej.jpg) Koruna Re-Harachtej [![Koruna Renenutet](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/koruna-renenutet-300x300.jpg "Koruna Renenutet")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/koruna-renenutet.jpg) Koruna Renenutet [![Koruna Resef](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/koruna-resef-300x300.jpg)](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/koruna-resef.jpg) [![Koruna Satet](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/koruna-satet-300x300.jpg "Koruna Satet")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/koruna-satet.jpg) Koruna Satet [![Koruna Selket](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/koruna-selket-300x300.jpg "Koruna Selket")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/koruna-selket.jpg) Koruna Selket [![Koruna Sešat](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/koruna-sesat-300x300.jpg "Koruna Sešat")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/koruna-sesat.jpg) Koruna Sešat [![Koruna Sobek](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/koruna-sobek-300x300.jpg "Koruna Sobek")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/koruna-sobek.jpg) Koruna Sobek [![Koruna Thovt](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/koruna-thovt-300x300.jpg "Koruna Thovt")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/koruna-thovt.jpg) Koruna Thovt [![Koruna Usir](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/koruna-usir-300x300.jpg "Koruna Usir")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/koruna-usir.jpg) Koruna Usir **Rubriky:** Náboženství **Štítky:** bohové starověkého Egypta, náboženství starověkého Egypta --- ### [Egyptští bohové - Šu](https://www.starovekyegypt.net/seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-su.php) **Published:** 10 listopadu, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** [A](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-a.php)[B](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-b.php)[E](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-e.php)[G](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-g.php)[H](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-h.php)[CH](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-ch.php)[K](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-k.php)[M](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-m.php)[N](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-n.php)[O](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-o.php)[P](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-p.php)[R](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-r.php)[S](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-s.php)**Š**[T](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-t.php)[U](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-u.php)[V](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-v.php) [ ![bůh Šu](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/su.png "su - Starověký Egypt") ](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/su.png) Šu **Bůh Šu byl božským zosobněním vzduchu a slunečního svitu**. Jeho jméno pravděpodobně znamená „Ten, kdo vstupuje vzhůru“. Egypťané věřili, že každé ráno dává život slunci a chrání ho před hadím démonem podsvětí Apopisem, býval ale také často spojován s měsíčními bohy Thovtem a Chonsuem. I když se to zdá nepravděpodobné, byl bůh Šu považován za vůdce smečky démonů, kteří hrozili mučením zemřelých. **Šu býval zobrazován v lidské podobě s perem na hlavě**, často stojící mezi svými potomky Gebem a Nut, které ochraňoval. V případě spojení s Okem Rea mohl být znázorňován také se lví hlavou. Byl uctíván zejména v Leontopoli v nilské Deltě. **Rubriky:** Seznam egyptských bohů **Štítky:** bohové starověkého Egypta, egyptští bohové, náboženství starověkého Egypta --- ### [Egyptští bohové - Bůh slunce Re](https://www.starovekyegypt.net/seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-r.php) **Published:** 10 listopadu, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** [A](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-a.php)[B](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-b.php)[E](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-e.php)[G](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-g.php)[H](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-h.php)[CH](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-ch.php)[K](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-k.php)[M](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-m.php)[N](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-n.php)[O](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-o.php)[P](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-p.php)**R**[S](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-s.php)[Š](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-su.php)[T](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-t.php)[U](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-u.php)[V](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-v.php) [ ![Sluneční bůh Re](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/re.png "re - Starověký Egypt") ](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/re.png) Sluneční bůh Re **Starověcí Egypťané** měli dobrý důvod pro to, aby **považovali slunce za důležitý zdroj síly**. Bůh slunce Re měl zajistit úspěšnou sklizeň, která přímo závisela právě na slunci a také na každoroční nilské záplavě. Kultovním centrem boha Rea byla Héliopole (starověkými Egypťany nazývaná lunu, nyní předměstí Káhiry), kde úřadovalo velmi mocné kněžstvo. Od vlády krále 4. dynastie Radžedefa (přibližně 2566-2558 př.n.l.) bylo zavedeno další z faraonových pěti jmen, a to přídomek „Syn Reův“, který zdůrazňoval královu totožnost s bohem. **Nejdůležitějším bodem Reova kultu byl obelisk nebo kámen benben** (odvozeno od slovesa weben – rozednívat se). **Bůh slunce Re býval často znázorňován jako člověk s beraní nebo sokolí hlavou zdobenou slunečním kotoučem**. Egypťané věřili, že během dvanácti hodin denního světla cestoval po obloze ve sluneční bárce a v noci putoval říší podsvětí. V jiné ve mýtu o jeho nočním putování ho údajně spolkla Nut, bohyně oblohy, a Re potom cestoval po jejím těle, a byl každé ráno znovuzrozen. V Knize mrtvých je hodinu po hodině popsána cesta, kterou musí Re urazit během dvanácti nočních hodin takto: - První hodina – hodina přeplutí. Reova bárka vjíždí pod obzor. - Druhá hodina – Bůh Re se očišťuje a přestupuje na jinou bárku. - Třetí hodina – Bůh Re je přivítán v Usirově říši - Čtvrtá hodina – Bůh Re se nachází na nepřátelském území Sokara, boha memfidských pohřebišť se sokolí hlavou (ztotožňován s Usirem) - Pátá hodina – Stejná krajina, Reova bárka se mění v hada, aby mohla snáze klouzat po písku. Vládne zde absolutní tma, ale bůh Re odsud vyjde oživen. - Šestá hodina – Bárka se konečně dostává na řeku po které přepluje kraj, kde odpočívá Usir. Začíná skutečná cesta Rea k životu. - Sedmá hodina – jde o nejnebezpečnější hodinu celé cesty. Vládne zde krvežíznivý had Apop. Re se vyhne jeho nástrahám, ale voda, po které se jeho bárka plaví, zmizí. Díky pomoci bohyně Eset se Re dostane z tohoto nebezpečí. - Osmá hodina – Bůh Re přeplouvá kraj, v němž žije celé lidstvo. Obyvatelé této krajiny se obracejí za Sluncem, které dlouho neviděli. - Devátá hodina – v této hodině Reovu bárku opouštějí tajemní veslaři a vracejí se domů do duatu – podzemního světa. Bůh slunce Re už nebude jejich služby potřebovat. - Desátá hodina – začíná Reova proměna – objevuje se skarab, symbol znovuzrození. - Jedenáctá hodina – oči se otevírají pravdě, všichni nepřátelé byli poraženi a vlečné lano bárky se mění zpět v hada. - Dvanáctá hodina – Reova proměna je dovršena, jeho tělo se znovu zrodí v nebeském světě v definitivní podobě skaraba Cheprera. Re se usazuje na své nové bárce a tiskne se k prsu Nut (bohyně Nebe). Re tak může začít nový životní cyklus. Bůh slunce byl všudypřítomný a velmi mocný. Díky procesu slučování byl Re spojen s dalšími božstvy, například Amonem – (Amon-Re) a Horem – (Re-Harachtej). Re mohl být ztotožněn také s jinými bohy; jeden z textů na zdech hrobek v Údolí králů v době Nové říše se nazývá „Litanie Rea“ a Re zde plní stejnou úlohu jako Usir, bůh mrtvých. **Rubriky:** Seznam egyptských bohů **Štítky:** bohové starověkého Egypta, egyptští bohové, náboženství starověkého Egypta --- ### [Egyptští bohové - Sachmet, Sokar, Sutech](https://www.starovekyegypt.net/seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-s.php) **Published:** 10 listopadu, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** [A](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-a.php)[B](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-b.php)[E](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-e.php)[G](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-g.php)[H](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-h.php)[CH](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-ch.php)[K](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-k.php)[M](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-m.php)[N](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-n.php)[O](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-o.php)[P](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-p.php)[R](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-r.php)**S**[Š](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-su.php)[T](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-t.php)[U](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-u.php)[V](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-v.php) [ ![Sachmet](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/sachmet.png "sachmet - Starověký Egypt") ](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/sachmet.png) Sachmet Bohyně Sachmet byla krutým projevem bohyně, ať už Hathory, Bastety (kočičí bohyně v Búbastidě v nilské Deltě) nebo bohyně matky Mut. **Sachmet byla spojována s válkou a bitvou a pomáhala faraonům porazit nepřátele**. Její jméno doslova znamená „Silná“, proto byla Sachmet zobrazována jako lvice nebo žena s hlavou lvice. Na hlavě nosila sluneční kotouč, který upozorňoval, že je dcerou boha slunce Rea. Byla manželkou stvořitele Ptaha a matkou Nefertema, byla proto velmi významnou memfidskou bohyní. [ ![Sobek](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/sobek.png "sobek - Starověký Egypt") ](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/sobek.png) Sobek **Krokodýlí bůh Sobek patří k nejstarším egyptským bohům**. Jeho uctívání je doloženo od počátků starověkého Egypta. Jeho uctívání trvalo až do nástupu křesťanství. Původně **byl spojován zejména s Nilem, úrodou a plodností**. Texty pyramid uvádějí Sobeka jako „dárce zeleně“. V pozdějších dobách je někdy titulován přímo jako „Pán Nilu“, takže vystupuje jako vládce Hapiho (boha záplav). Byl označován jako bůh vod a uctíván především ve Fájjumské oblasti. [ ![Sokar](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/sokar.png "sokar - Starověký Egypt") ](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/sokar.png) Sokar **Bůh Sokar byl spojován se zemí a úrodou**, ale někdy také se smrtí a pohřebními místy hlavního města Memfidy (Mennoferu). Jeho souvislost s pohřebnictvím vedla ke sloučení s Usirem. Protože byl významným memfidským bohem, došlo k další synkretizaci nejvýznamnějšího memfidského božstva Ptah-Sokar-Usira. Sokarovo spojení s Ptahem znamenalo, že měl stejnou manželku – lví bohyni Sachmet. **V textech pyramid je popisován jako tvůrce královských kostí**. Byl znázorňován jako mumifikovaný člověk, někdy se sokolí hlavou. Jeho dřevěné sošky byly nalezeny v hrobkách spolu s množstvím dalšího pohřebního vybavení. [ ![Sutech](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/sutech.png "sutech - Starověký Egypt") ](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/sutech.png) Sutech Sutech byl Usirův zlý bratr. Byl členem héliopolské božské rodiny a byl spojován s chaosem, neplodností a pouští. Panovníci 19. a 20. dynastie odvozovali svá jména právě od tohoto boha – například Sethi a Sutnacht. Jeho uctívání uznávalo, že před existencí pořádku musel panovat chaos. **Hlavním kultovním centrem Sutecha byla Nakáda v Horním Egyptě**. Právě Nakáda byla podle tradice místem jeho náhlého zrození z bohyně Nut. Sutech byl zobrazován ve formě zvířete, jehož totožnost nelze přesně určit. Mělo dlouhý zahnutý zobák, vztyčené hranaté uši, tělo psa a vidlicovitý ocas. Někdy byl také zobrazován jako člověk se zvířecí hlavou. **Rubriky:** Seznam egyptských bohů **Štítky:** bohové starověkého Egypta, egyptští bohové, náboženství starověkého Egypta --- ### [Egyptští bohové - Ptah](https://www.starovekyegypt.net/seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-p.php) **Published:** 10 listopadu, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** [A](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-a.php)[B](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-b.php)[E](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-e.php)[G](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-g.php)[H](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-h.php)[CH](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-ch.php)[K](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-k.php)[M](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-m.php)[N](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-n.php)[O](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-o.php)**P**[R](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-r.php)[S](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-s.php)[Š](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-su.php)[T](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-t.php)[U](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-u.php)[V](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-v.php) [ ![Ptah](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/ptah.png "ptah - Starověký Egypt") ](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/ptah.png) Ptah **Ptah byl hlavním božstvem Memfidy (Mennoferu)**, byl uctíván jako součást triády spolu se svou manželkou, lví bohyní Sachmet a bohem lotosu Nefertemem. Později byl za Ptahova syna považován zbožštěný architekt komplexu Džoserovy stupňovité pyramidy v Sakkáře Imhotep. **Jako hlavní bůh stvořitel byl Ptah považován za patrona řemeslníků**, proto byl důležitou postavou v Dér el-Medíně, vesnici řemeslníků, kteří stavěli hrobky v Údolí králů. V Memfidě (Mennoferu) měl nejvyšší kněz Ptahova kultu titul „Velký dozorce řemeslníků“. Byl znázorňován v lidské, zčásti mumifikované podobě s přiléhavou čapkou na hlavě. V ruce držel hůl tvořenou was – žezlem moci, džed – sloupem stability a anch – znakem pro život. **Od doby Střední říše byl zobrazován s rovnou bradkou**. V období Staré říše byl spojován s memfidským pohřebním bohem se sokolí hlavou Sokarem (Ptah-Sokar). V pozdním období se toto božstvo stalo Ptah-Sokar-Usirem. Jako součást pohřebního vybavení byly do hrobek často umísťovány dřevěné mumifikované sošky se sokolí hlavou. **Rubriky:** Seznam egyptských bohů **Štítky:** bohové starověkého Egypta, Dér el-Medína, egyptští bohové, náboženství starověkého Egypta --- ### [Egyptští bohové - Oko Rea](https://www.starovekyegypt.net/seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-o.php) **Published:** 10 listopadu, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** [A](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-a.php)[B](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-b.php)[E](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-e.php)[G](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-g.php)[H](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-h.php)[CH](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-ch.php)[K](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-k.php)[M](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-m.php)[N](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-n.php)**O**[P](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-p.php)[R](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-r.php)[S](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-s.php)[Š](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-su.php)[T](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-t.php)[U](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-u.php)[V](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-v.php)## Oko Rea Oko slunečního boha bylo oddělené a mohlo samostatně jednat. V mýtu Zkáza lidstva představuje samo sebe nejdříve jako Hathoru, později jako Sachmetu, méně hrozivé ženské božské síly. Oko bylo také ztotožňováno s kobří bohyní Vadžet, jedním z ochranných božstev králů, která se objevuje na přední straně královských ozdob hlavy – vztyčená a připravená vystříknout jed na královy nepřátele. Tato vztyčená kobra je známa jako ureus. ![Reovo oko](/wp-content/uploads/reovo-oko.png) **Rubriky:** Seznam egyptských bohů **Štítky:** bohové starověkého Egypta, egyptští bohové, náboženství starověkého Egypta --- ### [Egyptští bohové - Nefertem, Neit, Nebthet, Nun, Nut](https://www.starovekyegypt.net/seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-n.php) **Published:** 10 listopadu, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** [A](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-a.php)[B](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-b.php)[E](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-e.php)[G](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-g.php)[H](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-h.php)[CH](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-ch.php)[K](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-k.php)[M](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-m.php)**N**[O](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-o.php)[P](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-p.php)[R](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-r.php)[S](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-s.php)[Š](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-su.php)[T](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-t.php)[U](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-u.php)[V](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-v.php) [ ![Nefertem](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/nefertem.png "nefertem - Starověký Egypt") ](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/nefertem.png) Nefertem **Nefertem byl spojován s lotosovým květem a znázorňován v mužské podobě s modrým lotosem** (Nymphaea Caerulea) na hlavě. K ozdobě jeho hlavy někdy také patřila dvojice per a dva vývažky. Mýtus O stvoření z Hermopole Magny uvádí, že slunce povstalo z prvotního lotosového květu. Nefertem byl proto úzce spojen se slunečním bohem. [Texty pyramid](/pismo-v-nabozenstvi/texty-pyramid.php) z období Staré říše mluví o Nefertemovi jako o „Lotosovém květu, který je před Reovým nosem“. Titul „Ochránce obou zemí“ (Chener tawej) – myšlen Horní a Dolní Egypt – poukazuje na všeobecný význam tohoto boha. [ ![Neit](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/neith.png "neith - Starověký Egypt") ](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/neith.png) Neit Neit byla starobylá bohyně, jejímž hlavním kultovním centrem bylo Sais v nilské Deltě. **Neit získala zvláštní význam v době vlády 26. dynastie** (664-525 př.n.l.), protože Sais tehdy bylo domovem vládnoucí rodiny a hlavním městem celého Egypta. Jejím atributem byl **štít se zkříženými šípy, který zdůrazňoval spojitost s válečnictvím** (Řekové ji později ztotožnili s Athénou). **Společně s Esetou, Nebthetou a štíří bohyní Selket byla Neit i pohřebním božstvem**, všechny čtyři bohyně měly za úkol chránit jednoho ze „Čtyř Horových synů“, který pečoval o vnitřní orgány zesnulých. [ ![Nebthet](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/nebthet.png "nebthet - Starověký Egypt") ](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/nebthet.png) Nebthet **Díky spojení s Usirem byla Nebthet v pozdní mytologii považována za matku** Anupa, boha balzamování s šakalí hlavou. Byla také sestrou Esety, Usira a Sutecha. **Nebthet bývala stejně jako Eset znázorňována v lidské podobě, ale mohla být zobrazena také jako jestřáb**. Její jméno znamená „Paní paláce“ a její koruna se skládala z hieroglyfů pro tento přídomek (košík na hradbách velkého domu). Nebthet byla spojována s hlavou zesnulých nebo s celou rakví (ve spolupráci s Esetou u nohou. Byla také jedním z ochranných nebeských božstev – chránila Horova syna Hapiho s hlavou paviána, který střežil plíce mrtvých. [ ![Nut](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/nut.png "nut - Starověký Egypt") ](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/nut.png) Nut **Bohyně Nut byla zosobněním oblohy**. Podle mýtu O stvoření Héliopole byla jedním z dětí Šua a Tefnuty a sestrou – manželkou Geba, boha země. Noční temnota byla vysvětlována tím, že Nut večer spolkla slunce a porodila ho za úsvitu, takže slunce trávilo noční hodiny putováním po jejím těle. Bohyně Nut bývala obvykle znázorňována jako žena ohnutá nad zemí, ale mohla být zobrazena i jako kráva. Věřilo se, že „Božská kráva“ nosí každé ráno na svých zádech boha slunce Re. **Rubriky:** Seznam egyptských bohů **Štítky:** bohové starověkého Egypta, egyptští bohové, náboženství starověkého Egypta --- ### [Egyptští bohové - Maat, Min, Mut](https://www.starovekyegypt.net/seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-m.php) **Published:** 10 listopadu, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** [A](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-a.php)[B](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-b.php)[E](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-e.php)[G](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-g.php)[H](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-h.php)[CH](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-ch.php)[K](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-k.php)**M**[N](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-n.php)[O](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-o.php)[P](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-p.php)[R](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-r.php)[S](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-s.php)[Š](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-su.php)[T](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-t.php)[U](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-u.php)[V](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-v.php) [ ![Maat](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/maat.png "maat - Starověký Egypt") ](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/maat.png) Maat **Maat je staroegyptský pojem představující univerzální řád světa**. Ten byl od doby Staré říše reprezentovaný stejnojmennou bohyní **Maat**. V období Staré říše se pojem maat užívá především ve významech *„pravda“*, *„pořádek“*, *„spravedlnost“*, *„zákonnost“*, *„harmonie“* a *„stabilita“* či prostě *„správné jednání“* . Symbolem pojmu maat bylo pštrosí pero. Bohyně Maat je zobrazována jako žena, jejíž ozdobou je vždy čelenka s pštrosím perem. Podobně jako Eset nebo Nebthet může mít okřídlenou podobu znázorňující ochranu, kterou přítomnost bohyně poskytuje. [ ![Min](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/min.png "min - Starověký Egypt") ](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/min.png) Min **Bůh plodnosti Min byl znázorňován jako částečně mumifikovaný člověk**. Jeho levá ruka držela vztyčený pyj, pravá ruka byla zvednutá. Typickou ozdobou hlavy byla dvojice vysokých per. Znaky jeho kultu byly locika a neidentifikovatelný předmět, snad zástrčka dveří nebo ozubený šíp, svítící blesk či pár zkamenělých mušlí. **Bůh Min byl** poměrně starobylým bohem a byl také **považován za ochránce důlní oblasti na Východní poušti**. Jeho hlavními kultovními středisky byly Koptos a Achmím (řecky Panopolis, protože Řekové ztotožňovali svého boha Pana s Minem). Někdy byl popisován jako syn Esety, jindy byl jejím manželem a Hor byl jejich společným synem. Do doby Nové říše býval ztotožňován s thébským bohem Amonem. [ ![Mut](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/mut.png "mut - Starověký Egypt") ](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/mut.png) Mut **Bohyně Mut byla pokládána za manželku Amona a matku Chonsua**. Tato božská matka byla v Egyptě uctívána zejména v období Nové říše. Byla jí zasvěcována řada chrámů z nichž nejslavnější se nachází v Karnaku. Mut na hlavě nosila spojenou korunu složenou z červené koruny Dolního Egypta a bílé koruny Horního Egypta, která byly vsazeny do sebe. Někdy nosívala čelenku v podobě supice, jejíž dvě křídla spadala po obou stranách obličeje, zatímco hlava ptáka se tyčila na čelem bohyně. **Mut byla uctívána v Ptahově chrámu v Memfidě (Mennoferu)** a v jedné svatyni v Gíze. Známá je ale zejména díky svému chrámu v Karnaku, který jižně sousedí s Amonovým velechrámem. **Rubriky:** Seznam egyptských bohů **Štítky:** bohové starověkého Egypta, egyptští bohové, náboženství starověkého Egypta --- ### [Egyptští bohové - Kuk](https://www.starovekyegypt.net/seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-k.php) **Published:** 10 listopadu, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** [A](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-a.php)[B](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-b.php)[E](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-e.php)[G](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-g.php)[H](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-h.php)[CH](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-ch.php)**K**[M](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-m.php)[N](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-n.php)[O](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-o.php)[P](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-p.php)[R](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-r.php)[S](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-s.php)[Š](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-su.php)[T](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-t.php)[U](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-u.php)[V](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-v.php) [ ![Kek](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/kek.png "kek - Starověký Egypt") ](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/kek.png) Kek Kuk (někdy se uvádí Kek nebo Keku) a jeho ženský protějšek Kauket byli staroegyptští bohové. Tvořili jeden ze čtyř párů Osmera z Chemenu. Jeho členové reprezenovali stav preexistence světa, který předcházel zrození stvořitelského boha (nejčastěji Atuma nebo Rea, případně Thovta nebo Amona). Kuk a Kauket, která, jak se zdá, je jen Kukovou ženskou obdobou, vyjadřují kvalitu temnoty, a to snad v návaznosti na představu stavu před zrozením slunečního boha. ## Čtyři páry Osmera z Chemenu - **Heh a Hauhet** – vyjadřující beztvarost a bezmeznost nebytí - **Kuk a Kauket** – reprezentující temnotu (snad v návaznosti na představu stavu před zrozením slunečního boha) - Nun a Naunet – vyjadřující princip hloubky vod prvotního praoceánu - **Tenemu a Tenemut** – vyjadřující neuspořádanost (v průběhu Střední říše byli nahrazeni Amonem a Amaunetou vyjadřujícími princip skrytosti) ![Čtyři páry Osmera bohů s bohy Ptahem (horní registr) a Thovtem (dolní registr). Reliéf z chrámu na Philae](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/osmero-z-chemenu-nahore-s-ptahem-dole-thovtem.jpg "osmero-z-chemenu-nahore-s-ptahem-dole-thovtem - Starověký Egypt - Starověký Egypt") Čtyři páry Osmera bohů s bohy Ptahem (horní registr) a Thovtem (dolní registr). Reliéf z chrámu na Philae **Rubriky:** Seznam egyptských bohů **Štítky:** bohové starověkého Egypta, egyptští bohové, náboženství starověkého Egypta --- ### [Egyptští bohové - Chnum, Chonsu](https://www.starovekyegypt.net/seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-ch.php) **Published:** 10 listopadu, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** [A](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-a.php)[B](seznam-egprehledyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-b.php)[E](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-e.php)[G](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-g.php)[H](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-h.php)**CH**[K](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-k.php)[M](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-m.php)[N](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-n.php)[O](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-o.php)[P](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-p.php)[R](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-r.php)[S](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-s.php)[Š](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-su.php)[T](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-t.php)[U](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-u.php)[V](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-v.php) [ ![Chnum](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/chnum.png "chnum - Starověký Egypt") ](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/chnum.png) Chnum **Chnum byl starobylým bohem, který byl znázorňován jako muž s hlavou berana nebo v podobě berana**. Druh berana (Ovis longipes) používaný k jeho zobrazení byl nejstarším druhem, který v Egyptě zdomácněl – měl spirálovité rohy vyrůstající vodorovně z hlavy. Staroegyptský výraz pro „berana“ byl ba, což byl také výraz pro princip související s „osobností“ člověka (zřejmě nefyzickými atributy, které činí lidskou existenci unikátní nebo snad s morální podstatou lidských pohnutek a jednání). Zřejmě díky staroegyptské zálibě ve slovních hříčkách začal být Chnum považován za boha slunce Rea, a tak byl tento bůh znázorňován s beraní hlavou, jak pluje podsvětím na sluneční bárce. Ba mrtvého bylo zcela určitě mnohem pohyblivější než jeho ka (duch). **S Chnumovým postavením boha stvořitele souvisela jeho úloha ochranného božstva hrnčířů** a jeho spojitost s úrodnou půdou, každoroční nilskou záplavou a nilskými katarakty. Hlavní kultovní středisko Chnuma leželo na ostrově Elefantine u prvního kataraktu na jižní hranici Egypta. Jiný významný chrám zasvěcený Chnumovi se nacházel v Esně. V tomto chrámu byla jeho chotí lví bohyně Menhit a právě zde se také každoročně slavil „Svátek hrnčířského kruhu“. [ ![Chonsu](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/chonsu.png "chonsu - Starověký Egypt") ](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/chonsu.png) Chonsu **Chonsu byl** synem Amona a Mut a byl **bohem Měsíce**. Jeho jméno znamená „Ten, který cestuje“, což je pravděpodobně odvozeno z pohybu měsíce po obloze. V Pozdní době byl také bohem lékařství. Jeho hlavním kultovním střediskem byly Théby (Veset). V období Staré říše byl v Textech pyramid uváděn jako pomocník panovníka při posmrtném výstupu ke hvězdám. Později byl (krom spojení s měsícem) spojován také se vzduchem a lékařstvím **Rubriky:** Seznam egyptských bohů **Štítky:** bohové starověkého Egypta, egyptští bohové, náboženství starověkého Egypta --- ### [Egyptští bohové - Hathor, Horus](https://www.starovekyegypt.net/seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-h.php) **Published:** 10 listopadu, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** [A](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-a.php)[B](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-b.php)[E](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-e.php)[G](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-g.php)**H**[CH](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-ch.php)[K](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-k.php)[M](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-m.php)[N](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-n.php)[O](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-o.php)[P](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-p.php)[R](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-r.php)[S](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-s.php)[Š](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-su.php)[T](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-t.php)[U](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-u.php)[V](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-v.php) [ ![Hathor](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/hathor.png "hathor - Starověký Egypt") ](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/hathor.png) Hathor **Bohyně matka Hathor, byla spojována s láskou, plodností, sexualitou,** hudbou, tancem a alkoholem. Někdy byla znázorňována zcela antropomorfně, dále také ve tvaru krávy nebo jako žena s kravskými rohy. V různých podobách byla Hathor ctěna jako „Paní západu“, „Paní západního pohoří“, „Paní města Byblu“, „Paní tyrkysu“ a „Paní fajánsu“. „Západ“ nebo „západní pohoří“ odpovídá západu slunce a v analogii také říši mrtvých. **Stejně jako Eset byla Hathor považována za matku sokolího boha Hora** a také za matku krále (ten byl ztotožňován s Horem). Její jméno znamená „Horův dům“. [ ![Horus (Hor)](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/horus.png "horus - Starověký Egypt") ](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/horus.png) Horus (Hor) **Od počátku dynastického období** (přibližně 3100 př.n.l.) **byl faraon úzce spojen s Horem**. Ten byl znázorňován jako sokol nebo muž se sokolí hlavou a jeho všudypřítomným symbolem bylo „Horovo oko“ (oko vedžat). Horovo jméno znamená „Ten, kdo je nahoře“ a vyplývá z jeho titulu boha oblohy a z toho, že **Horus byl znázorňován jako sokol, který může létat velmi vysoko**. Jako „Hor obzoru“ byl nazýván Harachtej a v tomto pojetí byl sloučen se slunečním božstvem Reem – Re-Harachtej. **Horus byl uctíván jako součást božské triády v kultovním centru v Abydu (Abedžu)**. Většinou ale bývá Hor spojován s chrámem v Edfu (starověké Džebě), kde byl uctíván jako součást triády s manželkou Hathor a synem Harsomtumem. Hor byl také úzce spojen s Hierankopolí („Sokolí město“, starověké Nechen) na jihu a městem Behdet v nilské Deltě. „Hor z Behdetu“ byl znázorňován jako okřídlený sluneční kotouč. **Rubriky:** Seznam egyptských bohů **Štítky:** bohové starověkého Egypta, egyptští bohové, Hathor, náboženství starověkého Egypta --- ### [Egyptští bohové - Geb](https://www.starovekyegypt.net/seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-g.php) **Published:** 10 listopadu, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** [A](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-a.php)[B](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-b.php)[E](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-e.php)**G**[H](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-h.php)[CH](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-ch.php)[K](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-k.php)[M](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-m.php)[N](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-n.php)[O](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-o.php)[P](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-p.php)[R](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-r.php)[S](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-s.php)[Š](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-su.php)[T](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-t.php)[U](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-u.php)[V](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-v.php) [ ![Geb](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/geb.png "geb - Starověký Egypt") ](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/geb.png) Geb **Jako božské zosobnění země byl Geb bohem úrody**. Proto byl někdy zobrazován v zelené barvě s květinami vyrůstajícími z jeho těla, ale často byl také znázorňován ležící pod ohnutým tělem bohyně oblohy Nut. V mýtu O stvoření Héliopole byli Geb a Nut dětmi boha Šua a bohyně Tefnut. Byli to milenci, které jejich otec Šu (bůh vzduchu) násilím rozdělil. Byl také zobrazován v lidském těle, někdy se vztyčeným pyjem. **Příležitostně nosil červenou korunu Dolního Egypta, ale častěji míval hlavu zdobenou bílo husou**. Jeho dcera [Eset](https://www.starovekyegypt.net/seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-e.php "bohyně Eset") mohla být proto popisována jako „Husí vejce“. I ona měla – stejně jako Šu – ke Gebovi záporný vztah, který se odrážel v pohřebním náboženství, kdy prý byla schopna uvěznit mrtvé v jejich těle. Zemětřesení bylo popisováno jako „Gebův smích“. **Rubriky:** Seznam egyptských bohů **Štítky:** bohové starověkého Egypta, egyptští bohové, náboženství starověkého Egypta --- ### [Egyptští bohové - Eset](https://www.starovekyegypt.net/seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-e.php) **Published:** 10 listopadu, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** [A](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-a.php)[B](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-b.php)**E**[G](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-g.php)[H](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-h.php)[CH](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-ch.php)[K](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-k.php)[M](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-m.php)[N](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-n.php)[O](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-o.php)[P](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-p.php)[R](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-r.php)[S](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-s.php)[Š](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-su.php)[T](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-t.php)[U](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-u.php)[V](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-v.php) [ ![Eset (Isis)](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/eset-isis.png "eset-isis - Starověký Egypt") ](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/eset-isis.png) Eset (Isis) **Stejně jako Hathor byla i Eset bohyní matkou specifikovanou jako matka Hora** – tedy i krále. Představa Esety kojící Hora (zejména objevovaná v podobě bronzových sošek z Pozdního a Řecko-římského období) připomíná křesťanské ikony (matku s dítětem). **Eset byla znázorňována s hlavou ozdobenou trůnem nebo slunečním kotoučem rámovaným kravími rohy**. Někdy byla považována za zosobnění trůnu. Často byla také znázorňována s velkými ochrannými křídly. Byla součástí Enneády v Héliopoli a jako manželka Usira a matka Hora se objevuje v triádě uctívané v Abydu (Abedžu). Její nejznámější kultovní centrum leželo na ostrově Fílé – na jižní hranici Egypta blízko Asuánu. Byla úzce spojena s kouzelnictvím a magií. V mýtech se často mluví o její schopnosti léčit a přeměňovat se do jakékoliv podoby, kterou právě potřebuje. **Eset měla dvě důležité úlohy – byla „Velkou bílou prasnicí z Héliopole“ a „Eset-krávou“, která způsobila zrození svatého býka Apise z Memfidy (Mennoferu)**. Její uctívání se rozšířilo za hranice Egypta do Sýrie, Palestiny, Řecka i po celém Římském impériu a byla uctívána až do příchodu křesťanství. S bohyní je spojována [Kleopatra VII.](/ptolemaiovci/kleopatra.php) – poslední faraon starověkého Egypta. Ač Ptolemaiovci pocházeli z Řecka, byla právě Kleopatra panovnicí, která se naučila egyptské písmo, jazyk a ztotožnila se s touto bohyní. **Rubriky:** Seznam egyptských bohů **Štítky:** bohové starověkého Egypta, bohyně Eset, egyptští bohové, náboženství starověkého Egypta --- ### [Egyptští bohové - Bastet (kočičí bohyně)](https://www.starovekyegypt.net/seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-b.php) **Published:** 10 listopadu, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** [A](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-a.php)**B**[E](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-e.php)[G](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-e.php)[H](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-h.php)[CH](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-ch.php)[K](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-k.php)[M](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-m.php)[N](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-n.php)[O](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-o.php)[P](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-p.php)[R](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-r.php)[S](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-s.php)[Š](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-su.php)[T](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-t.php)[U](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-u.php)[V](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-v.php) [ ![Bastet](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/bastet.png "bastet - Starověký Egypt") ](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/bastet.png) Bastet **Bohyně Bastet byla ztělesnění rafinované ženskosti**. Tak jako u každé ženy či kočky, v jejíž podobě bývala zobrazována, se za jejím klidem skrýval netušený temperament, který ji mohl změnit v obávané stvoření. **Byla považována za ochránkyni lidstva**. Původně se jednalo jen o místní božstvo – bohyně **Bastet chránila město Tell el-Basta ležící v severovýchodní deltě**. Díky prohlubování vztahů mezi jednotlivými oblastmi země se stávala známější jako „Paní Obou zemí“. **Její první svatyně vznikla v Tell el-Bastě v období Staré říše** za vlády [Pepi I.](/faraoni-stare-rise/pepi1.php), který jí zasvětil kapli. Velkého významu se těšila také za vlády 22. dynastie, který pocházela z tohoto města a zvolili si ho také jako své rezidenční město. **Rubriky:** Seznam egyptských bohů **Štítky:** bohové starověkého Egypta, egyptští bohové, náboženství starověkého Egypta --- ### [Egyptští bohové - Amon, Aker, Anubis (Anup), Atum](https://www.starovekyegypt.net/seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-a.php) **Published:** 10 listopadu, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **A**[B](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-b.php)[E](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-e.php)[G](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-e.php)[H](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-h.php)[CH](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-ch.php)[K](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-k.php)[M](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-m.php)[N](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-n.php)[O](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-o.php)[P](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-p.php)[R](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-r.php)[S](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-s.php)[Š](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-su.php)[T](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-t.php)[U](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-u.php)[V](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-v.php) [ ![Amon](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/amon.png "amon - Starověký Egypt") ](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/amon.png) Amon **V období Nové říše získal Amon postavení hlavy panteonu**. [Na Bílé kapli faraona Senusreta I.](/architektura-stredni-rise/bila-kaple-senusret1.php) v Karnaku je popisován Amon jako „král bohů“. Významné postavení získal Amon také díky sloučení se starobylým slunečním bohem Héliopole Reem a tak vzniklo božstvo Amon-Re. Jméno Amon znamená „Skrytý“ a jeden z jeho přídomků zněl „Tajemný ve formě“ ačkoliv byl obvykle znázorňován v lidském těle s korunou s dvojicí vysokých per. Jeho manželkou byla supí [bohyně Mut](/seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-m.php) a jejich potomkem byl měsíční [bůh Chonsu](/seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-ch.php). [ ![Aker](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/aker.png "aker - Starověký Egypt") ](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/aker.png) Aker **Bůh země Aker byl zosobněním východního a západního horizontu**, které znázorňovaly vchod a východ z podsvětí. Bohyně Aker byla znázorněna dvěma lvy sedícími k sobě zády nebo pruhem země se lví nebo lidskou hlavou na každém konci (jednou otočenou k východu a druhou k západu). **Zajišťuje také bezpečnou plavbu lodi boha slunce Rea**, když v noci proplouvá podsvětím. Někdy také nese lodní stěžeň. Je rovněž považován za ochránce před hadím uštknutím. [ ![Anup (Anubis)](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/anup-anubis.png "anup-anubis - Starověký Egypt") ](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/anup-anubis.png) Anubis (Anup) **Anubis (Anup) byl starověký [bůh balzamování](/balzamovani)** a hřbitovů v době počátků Staré říše, než se stal bohem mrtvých Usir. Vznášely se k němu modlitby za přechod zesnulých do posmrtného života. I později pomáhal při rozsudcích smrti a doprovázel zesnulé k trůnu Usira – k rituálu vážení srdcí. **Anubis (Anup) byl znázorňován jako šakal nebo muž se šakalí hlavou**. Kněží, kteří připravovali těla k pohřbu nosili šakalí masky představující tohoto boha. [ ![Atum](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/atum.png "atum - Starověký Egypt") ](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/atum.png) Atum Atum **byl samozplozeným bohem stvořitelem**, který povstal z pravod chaosu Num, aby vytvořil prvotní pahorek země a dal vzniknout prvkům ve vesmíru. Jako hlava tzv. Enneády (Devatera bohů) měl titul „Pán hranic oblohy“. **Jeho kultovním střediskem byla Héliopole**. Atum byl často spojován s královskou mocí, věřilo se, že vynáší mrtvé panovníky z pyramid ke hvězdám. Později začal být ochráncem všech zesnulých na jejich cestě k posmrtnému životu. **Rubriky:** Seznam egyptských bohů **Štítky:** bohové starověkého Egypta, egyptští bohové, náboženství starověkého Egypta --- ### [Ptolemaios V. Epifanos](https://www.starovekyegypt.net/ptolemaiovci/ptolemaios5.php) **Published:** 22 října, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** ![Kartuš Ptolemaios V.](/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-ptolemaios5.gif "- Starověký Egypt") Když zemřel [Ptolemaios IV.](/ptolemaiovci/ptolemaios4.php), měl jeho syn Ptolemaios V. Epifanos teprve 5 let. Dítě na egyptském trůnu nepředstavovalo velké nebezpečí. Toho využili **syrský král Antiochos III. a makedonský král Filip V. a rozdělili si egyptské državy v Malé Asii a v Egejském moři**. Poručníci mladého krále se obrátili s prosbou o pomoc na Řím. Římané byli po porážce Kartága v 2. punské válce nejsilnějším státem ve středomoří. V páté syrské válce (202 – 195 př.n.l.) proniklo seleukovské vojsko hned zpočátku až na území Palestiny. Dočasně muselo sice ustoupit, ale po příchodu Antiocha III., který mezitím bojoval v Malé Asii proti pergamskému králi Attalovi I., dosáhlo rozhodného vítězství v [bitvě u Paneionu](/ptolemaiovci/bitva-u-paneionu.php). **Jižní Sýrie, Fénicie a převážná část Palestiny se staly součástí syrské říše**. Ptolemaios V. Epifanos navazoval na tradiční ptolemaiovskou podporu Řeků, kteří byli v opozici proti Makedonii. Poskytoval finanční prostředky a lodě achajskému spolku. Zdá se, že Egypťané počítali s novou válkou proti Antiochovi a snažili se k ní získat žoldnéře v Řecku. K boji však nedošlo a roku 180 př.n.l. byl faraon otráven. Po jeho smrti nastala v Egyptě podobná situace jako po jeho nástupu na trůn. ![Ptolemaios V.](/wp-content/uploads/faraoni/ptolemaiovci/ptolemaios5.gif) ![Kartuš faraona Ptolemaia V.](/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-ptolemaios5.gif "Kartuš faraona Ramesse VIII.")Kartuš faraona Ptolemaia V. Hrobka: neidentifikována Předchůdce: [Ptolemaios IV. Filopatór](/ptolemaiovci/ptolemaios4.php) Nástupce: [Ptolemaios VI. Filométor](/ptolemaiovci/ptolemaios6.php) Doba vlády: 25 let **Manželky:** Kleopatra I. (matka faraona Ptolemaia VI.) **Rubriky:** Ptolemaiovci **Štítky:** egyptští faraoni, Ptolemaiovci --- ### [Ptolemaios XII. Neos Dionýsos](https://www.starovekyegypt.net/ptolemaiovci/ptolemaios12.php) **Published:** 31 října, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** ![Kartuš Ptolemaios XII.](/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-ptolemaios12.gif "- Starověký Egypt")Ptolemaios XII. odvozoval svůj původ od [Ptolemaia I.](/ptolemaiovci/ptolemaios1.php), který přišel do Egypta před bezmála třemi staletími s Alexandrem Velikým. Stal se tehdy pánem tohoto území a nastoupil na trůn velkých faraonů. **Ptolemaiovci byli** poněkud zvláštními faraony, v jejich těle kolovala řecká a makedonská krev, řecky se mluvilo na jejich dvoře, řečtina vládla v armádě i administrativě. A přesto to byli **panovníci egyptští v nejlepším slova smyslu, ačkoli se jimi stali tak trochu z nutnosti**. Ptolemaiovci se snažili vystupovat jako zákonní nástupci původních egyptských vládců, proto se museli přizpůsobit zvyklostem. Museli tradičně udržovat dobré vztahy s kněžími, kteří měli na egyptský lid mimořádný vliv. Museli pečovat o chrámy a nutno přiznat, že se tohoto úkolu zhostili lépe než většina jejich předchůdců, vládců původem z Egypta. Ptolemaiovci se nechávali dle tradice také prohlašovat za bohy jako původní faraoni. A přijímali dvojitou korunu egyptskou (Horního a Dolního Egypta), kterou jim na hlavu kladl velekněz v Memfidě (Mennoferu). ## Ptolemaios XII. – cesta nemanželského dítěte na trůn **Ptolemaios XII. Neos Dionýsos** tuto tradici porušil a jako první **se nenechal korunovat v Memfidě (Mennoferu), ale v Alexandrii**, která byla hlavním městem říše už od Ptolemaia I. Navíc se nenechal korunovat okamžitě po převzetí vlády, ale až o čtyři roky později – v březnu roku 76 př.n.l. Měl k tomu závažné důvody. **Ptolemaios XII.** (nutno poznamenat, že egyptští panovníci neměli čísla, ale přídomky, čísla dostali později pro lepší rozlišení) **byl nemanželským synem faraona**. Roku 80 př.n.l. na trůn nastoupil jeho nevlastní bratr Ptolemaios XI., který měl vládnout se svou sestřenicí a zároveň macechou – Bereníké. Jak bývalo u faraonova dvora poměrně běžné, svou spoluvládkyni zavraždil. Jak bývalo méně běžné, lid se vzbouřil a Ptolemaia brutálně zabil. Byl do Egypta dosazen z Říma, kde trávil dlouhá léta, navíc lid Bereníké zbožňoval. ## Otázka nástupnictví po vraždě Ptolemaia XI. Jenže vražda Ptolemaia XI. nastolila závažnou otázku: Kdo dosedne na egyptský trůn? **Panovník z řad Ptolemaiovců byl nutností, protože jinak hrozilo, že se Egypta zmocní Řím** a učiní z něj svou provincii. Ptolemaios XI. však neměl dědice, rod po oficiální linii vymřel. A zanechal podivnou závěť, podle níž měl Egypt připadnout po jeho (nečekané) smrti Římu. V Sýrii však žil jeho nevlastní syn Ptolemaios. Alexandrie ho požádala, aby se ujal vlády nad Egyptem (jeho mladší bratr získal takto Kypr). Ptolemaios Neos Dionýsos, který později získal označení XII., byl velkým milovníkem umění a kultury. Také proto se mu říkalo Pištec. Nebyl však příliš zdatný politik. Výhodou pro něho byly neshody v Římě, proto se mohl nabízeného trůnu ujmout a vládnout Egyptu v poklidu. A protože nebylo zpočátku jasné, jak se Řím zachová, a naopak bylo nutno získat Egypťany na svou stranu, nechal se korunovat až po čtyřech letech vlády. Klid netrval dlouho. **V polovině šedesátých let si Řím na Egypt vzpomněl a o sedm let později zabral aspoň Kypr**. V Egyptě vypukly bouře, které ovšem nelze označovat slovem povstání. Ptolemaios XII. přesto uprchl. Po jeho útěku si lid zvolil jako královnu Ptolemaiovu nejstarší dceru Bereníké (narozenou 78 př.n.l.) a pro ni potřeboval manžela. Prvního nechala Bereníké uškrtit, druhého zabili v boji. Po jeho smrti náhle zemřela i sama Bereníké – nechal ji zavraždit její otec. Vraždění bývalo na egyptském dvoře natolik běžné, že s výjimkou Ptolemaia XI. nikoho příliš nepobuřovalo. Proto se mohl Ptolemaios XII. vrátit do Egypta. Zůstala mu přece ještě mladší dcera – Kleopatra (nar. 69 př.n.l.), nejmladší Arsinoé a dva malí synové. ## Spoluvláda Ptolemaia a Kleopatry **Poslední měsíce života vládl Ptolemaios XII. společně se svou dcerou Kleopatrou**, jak dokládají podpisy a datace některých vládních listin. Pomalu ji připravoval, aby se mohla stát jeho nástupkyní. Kleopatra dosáhla osmnácti let, staršímu synovi bylo sotva deset. Protože vládu v Egyptě nemohla zdědit samotná žena – musela mít spoluvládce – ustanovil v závěti, že jeho nástupcem se stává jak Kleopatra, tak její desetiletý bratr. Pochopitelně měli uzavřít sňatek. Už v březnu roku 51 př.n.l., tedy v samých počátcích spoluvlády s otcem, se Kleopatra vydala na takzvanou inspekční cestu podél toku Nilu na jih, do Horního Egypta. Byla po dlouhé době prvním vládcem, který takovou cestu podnikl, proto se k ní lid stavěl poměrně příznivě. ## Nil nepřinesl záplavy, přišel hlad Ale vzápětí měla přijít katastrofa, která jejím rodícím se dobrým postavením otřásla. **Rok 50 př.n.l. nepřinesl očekávané záplavy**. Nil se nevylil z břehů tolik, aby byla zajištěna dostatečná úroda. Hrozil hladomor, který nebylo možné ani zmírnit zásobami z dvorských sýpek, kde se jindy právě pro takové roky uchovávalo určité množství zrní. **Ptolemaios poslal obilí do Říma. A další část** (spolu s loďmi a vojáky) **dostal Gnaeus Pompeius** (syn Pompeia staršího) – nyní již **od Kleopatry**. V Egyptě se objevil první Říman, který má být v historii s Kleopatrou spojován. Jenže Pompeius byl poražen a v létě roku 48 před naším letopočtem se egyptské lodě, které dostal, vrátily do Alexandrie. Lidé reptali, byl hlad, královna přesto podpořila Římana. To vše a možná i nespokojenost královských rádců a poručníků, kteří po smrti Ptolemaia XII. doufali v neomezovanou vládu nad říší (vždyť mužský dědic byl dítě), vedlo k rozpoutání občanské války i v Egyptě. Ptolemaios XIII. se postavil proti své sestře a vyhnal ji. Kleopatra uprchla do Palestiny, kde začala shromažďovat vojsko, s nímž chtěla vytáhnout zpět do Egypta. **Rubriky:** Ptolemaiovci **Štítky:** egyptští faraoni, Ptolemaiovci --- ### [Ptolemaios X. Alexandr I.](https://www.starovekyegypt.net/ptolemaiovci/ptolemaios10.php) **Published:** 31 října, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** ![Ptolemaios X Alexander I](/wp-content/uploads/ptolemaios10.png "Ptolemaios X Alexander I") **Ptolemaios X.** byl syn Kleopatry III. a [Ptolemaia VIII.](/ptolemaiovci/ptolemaios8.php "Ptolemaios VIII.") a **vládl Egyptu jako faraon vládl v letech 107 – 88 př.n.l.** Když zemřel [Ptolemaios VIII.](/ptolemaiovci/ptolemaios8.php), usedl na trůn jeho bratr Ptolemaios IX. a ten poslal bratra na Kypr, aby vykonával funkci „guvernéra“. Justin (latinský spisovatel v období starověkého Říma) tvrdí, že Kleopatra III. chtěla zvolit Ptolemaia X., ale Alexandrijský lid se bouřil a donutil ji vybrat Ptolemaia IX. Jiné zdroje tvrdí, že ho za svého nástupce určit jeho otec Ptolemaios VIII. ## Ptolemaios X. jako faraon **Když se ale Kleopatra III. dostala do sporu s Ptolemaiem IX., prosadila si, že na trůn usedl právě Ptolemaios X.** V roce 101 př. n. l. nechal zavraždit svou matku Kleopatru III. a spoluregentkou jmenoval svou neteř a manželku Bereniku III. Egyptské povstání v roce 91 př. n. l. způsobilo, že ztratil kontrolu nad jihem země. V roce 88 př. n. l. ho lidé vyhnali z Alexandrie a na trůn byl povolán znovu Ptolemaios IX. S římskou pomocí se sice podařilo Ptolemaiovi X. postavit armádu a napadl Kypr, ale byl zabit. ![Kartuš faraona Ptolemaia X.](/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-ptolemaios10.gif "Kartuš faraona Ptolemaia X.")Kartuš faraona Ptolemaia X. Hrobka: neidentifikována Předchůdce: [Ptolemaios IX. Sótér II.](/ptolemaiovci/ptolemaios9.php) Nástupce: Ptolemaios XI. Alexandr II. Doba vlády: 19 let **Manželky:** Kleopatra III. (matka Ptolemaia IX.); Berenika III. **Rubriky:** Ptolemaiovci **Štítky:** egyptští faraoni, Ptolemaiovci --- ### [Ptolemaios VIII. Euergetés II.](https://www.starovekyegypt.net/ptolemaiovci/ptolemaios8.php) **Published:** 23 října, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** ![Kartuš Ptolemaios VIII.](/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-ptolemaios8.gif "- Starověký Egypt")**Ptolemaios VIII. byl syn Kleopatry I. a Ptolemaia Epifanese**, bratr Ptolemaia VI. Filométóra a [Kleopatry II.](/ptolemaiovci/kleopatra2.php) V letech 170-163 vládl Egyptu společně se sourozenci. Od roku 163 př.n.l. na základě dohody uzavřené se svým bratrem zůstal Ptolemaios VIII. vládcem Cyrany (Cyrena – řecky Kurene město v severní Libyi), podporován Římem ve své činosti do převzetí vlády nad Kyprem. **Po smrti bratra se oženil se svoji sestrou Kleopatrou II.** a usedl na Egyptském trůně. Se svoji novou ženou měl syna Ptolemaia, zvaného od místa narození Mefites. V roce 142 př.n.l. se slavnostně oženil se svou sestřenicí Kleopatrou III. Tak se objevily dvě právoplatné královny, dvě manželky vládců, to způsobilo samozřejmě konflikt v královské rodině. ## Ptolemaios VIII. a občanská válka v Egyptě Ptolemaios VIII. byl vládce nemilosrdný. Dal rozkaz zabít svého syna Mamfitese a jeho tělo rozčtvrtit a poslat matce. To způsobilo občanskou válku a rozpad země. V roce 129 př.n.l. Ptolemaios VIII. ovládl celou zem mimo Alexandrie, která zůstala věrná Kleopatře. Nakonec Alexandrii dobyl v roce 126 př.n.l. a vykonal sérii represí, které mu nepřidali na popularitě. V roce 123 se Kleopatra vrátila z vyhnanství po dobytí města a počala opětovně vládnout spolu s bratrem-manželem. Obyvatelé Alexandrie ho pohrdačně nazývali Physkonem (pupkáč). Zemřel 28. června 116 př.n.l. V závěti odkázal Egypt své sestřenici-ženě Kleopatře III. a tomu ze synů, kterého matka sama určí jako spoluvládce. Druhý měl vládnout samostatně Kypru. ![Rub a líc mince Ptolemaia VIII.](/wp-content/uploads/faraoni/ptolemaiovci/ptolemaios8-didrachma.png "Rub a líc mince Ptolemaia VIII. - Starověký Egypt") Rub a líc mince Ptolemaia VIII. ![Kartuš faraona Ptolemaia VIII.](/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-ptolemaios8.gif "Kartuš faraona Ptolemaia VIII.")Kartuš faraona Ptolemaia VIII. Hrobka: neidentifikována Předchůdce: [Ptolemaios VII. Neos Filopatór](/ptolemaiovci/ptolemaios7.php) Nástupce: [Ptolemaios IX. Sótér II.](/ptolemaiovci/ptolemaios9.php) Doba vlády: 29 let **Manželky:** [Kleopatra II.](/ptolemaiovci/kleopatra2.php) a Kleopatra III. (matka Ptolemaia IX.) **Rubriky:** Ptolemaiovci **Štítky:** egyptští faraoni, Kleopatra II., Ptolemaiovci --- ### [Ptolemaios IV. Filopatór](https://www.starovekyegypt.net/ptolemaiovci/ptolemaios4.php) **Published:** 22 října, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** ![Kartuš Ptolemaios IV.](/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-ptolemaios4.gif "- Starověký Egypt")Když na egyptský trůn usedl Ptolemaios IV., změnila se vnitřní i zahraniční situace. Znamenala konec předchozího rozmachu. Za vlády Ptolemaia IV. se snížil mezinárodní vliv Egypta, přišly hospodářské těžkosti a faraonova moc slábla. ![Ptolemaios IV. Filopatór](/wp-content/uploads/faraoni/ptolemaiovci/ptolemaios4.png "- Starověký Egypt")**Ptolemaios IV. nejprve vládl společně s matkou**. Za jeho vlády měl značnou moc první ministr Sósibios. Právě on stál za vraždami předních členů královské rodiny – mezi jeho oběti patřila králova matka Bereníké, jeho bratr Magás a strýc Lýsimachos. Také se „podepsal“ na smrti Kleomena III., který po nezdařeném povstání proti Sósibiovi spáchal sebevraždu a jeho děti, matka a ženy z jeho okolí byly bez výjimky odstraněny. **Stejně jako jeho otec [Ptolemaios III.](/ptolemaiovci/ptolemaios3.php) vedl i Ptolemaios IV. boj se syrským panovníkem, kterým byl v té době Antiocha III.** Průbojný seleukovský vládce sice zpočátku dosahoval v této čtvrté syrské válce (221 – 217 př.n.l.) výrazných úspěchů, jeho tažení však skončilo v [bitvě u Rafie v roce 217 př.n.l.](/ptolemaiovci/bitva-u-rafie.php) Značnou zásluhu na vítězství ptolemaiovského vojska měl právě Sósibios, který byl velitelem pěchoty. Po tomto vítězství Egypt udržel jižní Sýrii, ale nemohl už Antiochovi III. zabránit v opětném upevnění syrských pozic na východě. **Smrtí Ptolemaia IV. skončila doba velmocenského i hospodářského rozkvětu Egypta**. Podle názoru některých egyptologů byl nejhorším panovníkem z celé dynastie. Spíš než o vládu se staral o hostinu a pitky, které končily orgiemi a od svých řeckých poddaných dostal přezdívku Tryfón („hýřil“). ![Kartuš faraona Ptolemaia IV.](/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-ptolemaios4.gif "Kartuš faraona Ramesse VIII.")Kartuš faraona Ptolemaia IV. Hrobka: neidentifikována Předchůdce: [Ptolemaios III. Euergetés](/ptolemaiovci/ptolemaios3.php) Nástupce: [ Ptolemaios V. Epifanés](/ptolemaiovci/ptolemaios5.php) Doba vlády: 17 let **Manželky:** Arsinoé III. (matka faraona Ptolemaia V.) **Rubriky:** Ptolemaiovci **Štítky:** egyptští faraoni, Ptolemaiovci --- ### [Thutmose III. - bitva u Megidda](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-nove-rise/bitva-u-megidda.php) **Published:** 29 září, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Když si [Thutmose III. ](/faraoni-nove-rise/thutmose3.php "Thutmose III.")zabezpečil týl dobitím několika přístavů ve Foinícii, zahájil ofenzívu proti mitannskému království, kterou později ukončila bitva u Megidda. Přešel Sýrii, dostal se k Eufratu a nakonec došel k Megiddu, kde došlo k rozhodující bitvě se vzbouřenci. Ta je nejstarší podrobně doloženou bitvou starověku. ## Megiddo, pevnost království Mitanni V pevnosti Megiddo se soustředila vojska království Mitanni, Kadeše, Kananejci, Syřané a několik dalších menších vládců. Pevnost byla pro obě strany klíčová, protože střežila hlavní obchodní cesty vedoucí na sever. Thutmose III. měl na výběr ze tří cest. Jedna vedla úzkou soutěskou, kde bylo možné využít moment překvapení, ale byla poněkud náročná na čas. Další dvě cesty vedly otevřenou krajinou – jedna severně a druhá jižně od města. **Thutmose III. se** po poradě s generály **rozhodl pro cestu soutěskou Aruna**, kterou bez nesnází prošel. Nepřítel totiž očekával egyptskou armádu na severu nebo jihu. Při volbě další taktiky se Thutmose III. rozhodl obklíčit město z jihu, východu a severozápadu a vytlačit tak nepřítele k horskému hřbetu Karmel. ## Bitva a obléhání Megidda Druhý den se rozpoutala bitva u Megidda. Koaliční vojska byla rozmístěna před městem. Útok byl velice rychlý a prudký, Egypťané si s nepřítelem ale brzy poradili a získali mnoho zajatců a velkou kořist. Bohužel vojáci se pustili do rabování a tak se část vojska vzbouřenců dokázala stáhnout do pevnosti. Pevnost však stále odolávala. Začalo **obléhání**, které **trvalo 7 měsíců** a během této doby obležení prokázali velké hrdinství. Egypťané kolem města vybudovali mohutnou zeď, aby znemožnili obleženým jakýkoliv pokus o útěk. Nakonec pevnost zachvátil hladomor a **velitelé koaličních vojsk i se svými dětmi předstoupili před Thutmose III.**. Odevzdali mnoho zlata a stříbra, koně, zlaté a stříbrné vozy a veškerou vojenskou zbroj. Thutmose jim dal najíst a vzal je s sebou do Egypta. Tímto vítězstvím si Thutmose III. otevřel cestu na sever. Na středomořském pobřeží nechal vybudovat řadu pevností, která zasahovala až na území dnešního Libanonu. Tato obranná linie byla podporována egyptským loďstvem v syrských přístavech. Nabízíme i [časovou osu celé bitvy u Megidda](/faraoni-nove-rise/bitva-u-megidda-casova-osa.php). ![Bitva u Megidda - model pevnosti Megiddo 1457 př.n.l.](/wp-content/uploads/faraoni/nova-rise/model-megidda-1457.png "Bitva u Megidda - model pevnosti Megiddo 1457 př.n.l. - Starověký Egypt") Bitva u Megidda – model pevnosti Megiddo 1457 př.n.l. **Rubriky:** Faraoni Nové říše **Štítky:** egyptští faraoni, Thutmose III. --- ### [Faraoni 32. dynastie, 332 - 305 př.n.l.](https://www.starovekyegypt.net/ptolemaiovci/faraoni-32-dynastie.php) **Published:** 2 února, 2026 **Author:** Pavel Felgr **Content:** \[table id=45 /\] ![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/32-dynastie.png "32-dynastie - Starověký Egypt") **Rubriky:** Ptolemaiovci **Štítky:** egyptští faraoni --- ### [Bitva u Issu - první bitva s Dareiem III.](https://www.starovekyegypt.net/ptolemaiovci/bitva-u-issu.php) **Published:** 6 ledna, 2014 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Bitva u Issu v roce 333 př. n. l. byla prvním přímým střetem makedonského krále Alexandra Velikého a perského velkokrále Dareia III.** V bitvě u Gráníku, která se konala rok před touto bitvou, podlehlo Alexandrovi perské vojsko a řečtí žoldnéři ve službách perských satrapů. Alexandr po bitvě u Gráníku postupoval podél západního pobřeží Malé Asie do perského vnitrozemí. V Tarsu se Alexandr doslechl o tom, že Dareios shromažďuje obrovské vojsko. Alexandr musel zabránit tomu, aby se Dareiovo vojsko spojilo s perskou flotilou, která stále ještě operovala ve Středozemním moři. **Pokud by se totiž Dareios s flotilou spojil, odpadly by Peršanům problémy se zásobováním** a zároveň by se Dareios mohl vylodit v týlu Alexandrovy armády. ## Přípravy na bitvu [Alexandr ](/ptolemaiovci/alexandr-veliky.php)vyslal Parmeniona s 15 000 muži napřed, aby obsadil horské průsmyky na hranicích Sýrie a Kilíkie, dříve než jich dosáhnou Peršané. Alexandr vyčkával s hlavní částí vojska v Tarsu a když Parmenion úkol splnil, vyrazil Alexandr se svým vojskem k Issu. V listopadu postoupilo perské vojsko z Babylonie do Sýrie. **Dareios postupoval se svojí velkou armádou směrem k Issu. Postupoval severnější cestou, protože věděl, že Parmenion ovládá syrské průsmyky**. Všem nemocným a zraněným vojákům, které zde zanechal Alexandr, nechal usekat ruce. Dareios se ocitl v týlu Makedonců, čímž je odřízl od jejich zásobovacích linií a vydal se je ihned pronásledovat. Když se Alexandr dozvěděl, že má Dareia v zádech, přikázal vojsku okamžitý návrat zpět do Issu. Bitevní pole bylo z topografického hlediska sevřeno z jedné strany vysokými horami a z druhé Středozemním mořem. Peršané tak nemohli zcela využít své početní převahy, což bylo pro Alexandra velmi výhodné. ## Průběh bitvy u Issu **Většinu své jízdy umístil Alexandr na pravé křídlo, odkud také velel celé bitvě**. Jádro makedonské sestavy tvořila falanga, na jejímž levém okraji blízko k moři zaujala postavení Parmenionova jízda a pěchota. Dareios poslal svoji těžkou jízdu na pravou stranu proti Parmenionovi, neboť zdejší rovinatý terén byl jako stvořený pro útok jízdy. Střed perské linie byl obsazen řeckými žoldnéři. Vlevo měla působit tradičně jen lehce ozbrojená perská pěchota. Bitva u Issu byla zahájena perskou jízdou, která překročila řeku a napadla Parmenionova vojska. Alexandr s těžkou makedonskou jízdou vyrazil vstříc nepříteli s cílem prorazit mezi lehkou perskou pěchotu. Ta pod náporem skutečně povolila, ale nedala se na ústup a pokračovala v boji. Alexandr se postupně probojoval až do těsné blízkosti Dareia, který z bitvy uprchl. Alexandrova falanga překročila dravou horskou řeku Pinaros, přitom ale došlo k narušení formace. Toho využili Řekové ve službách Dareia a uštědřili Makedoncům citelné ztráty. Také Parmenionova situace začínala být vážná. Perská jízda zde zatlačila Alexandrovu peloponéskou jízdu a jeho řecké spojence. Alexandr poslal Parmenionovi na pomoc svoji jízdu, ale perské jezdectvo zastavilo svůj postup až ve chvíli, kdy vidělo králův útěk. Prchající nepřátelskou pěchotu nařídil Alexandr zmasakrovat. ## Důsledky bitvy u Issu **Vítězstvím u Issu se Alexandr zmocnil celé západní poloviny perské říše**. Jeho sen o ovládnutí Asie se začal blížit svému naplnění. Když mu Dareios III. výměnou za propuštění jeho rodinných příslušníků nabídl přenechat vládu nad územím za řekou Halys a věčné spojenectví mezi oběma říšemi, Alexandr jeho návrh bez váhání odmítl. [![Bitva u Issu](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/bitva-u-issu-1-300x232.png "Bitva u Issu")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/bitva-u-issu-1.png) Bitva u Issu [![Bitva u Issu](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/bitva-u-issu-2-300x232.png "Bitva u Issu")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/bitva-u-issu-2.png) Bitva u Issu **Rubriky:** Ptolemaiovci **Štítky:** Alexandr Makedonský, Dareios III., egyptští faraoni --- ### [Bitva u Gráníku - první bitva s Peršany](https://www.starovekyegypt.net/ptolemaiovci/bitva-u-graniku.php) **Published:** 17 října, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Bitva u Gráníku** proběhla v květnu 334 př. n. l. a **byla prvním velkým vítězstvím Alexandra Velikého během jeho tažení proti perské říši**. Na tomto místě, ležícím nedaleko mýtické Tróje, porazil Alexandr vojsko perských satrapů Malé Asie doplněných velkým oddílem řeckých žoldnéřů. ## Přípravy na bitvu Alexandr Veliký postavil do bitvy 30 000 pěšáků a 5 000 jezdců. Peršané shromáždili celkem 10 000 perských pěšáků, 8 000 řeckých žoldnéřů a 15 000 perských jezdců. Různé zdroje uvádějí různá čísla, většinou se ale shodují v počtu zhruba 30 – 35 000 mužů na straně Alexandra a 25 – 33 000 na perské straně. Řeka Gráník (dnes Biga) byla na bitevním poli široká jen 20 metrů. Peršané rozmístili své vojsko na západním břehu řeky na kopci. Tato pozice byla velice výhodná, protože zde byla velice bahnitá půda a navíc břeh stoupal strmě vzhůru. To mělo otupit předpokládaný makedonský útok. Navíc blízkost moře měla Alexandrovi znemožnit obejití tohoto perského postavení. ## Průběh bitvy u Gráníku **Alexandr prý na Peršany narazil při svém postupu z Abydu (Abedžu)**. Jak přesně bitva probíhala je těžké říci, protože různé antické prameny si vzájemně odporují. Perská jízda byla prý rozestavena na nevhodném terénu na břehu řeky, zatímco pěchota společně s řeckými hoplíty byla umístěna v záloze. Alexandr si zřejmě okamžitě povšiml nerozumného bitevního uspořádání nepřítele. O dalším průběhu střetu existují různé názory, podle nichž Alexandr buď okamžitě zaútočil na nepřítele, anebo nejprve v noci překročil řeku proti proudu a napadl Peršany až za úsvitu následujícího dne (jak navrhoval Alexandrův generál Parmenion). **Bitva začala klamným útokem makedonské jízdy a lehké pěchoty na levém křídle**, kterému velel Parmenion. Peršané reagovali okamžitě a přesunuli zálohy na tuto stranu své linie. Makedonci byli zatlačeni zpět. Ve stejném okamžiku Alexandr se svou družinou v klasické klínové formaci vnikl do středu perské sestavy. **Makedonská jízda se pak** stočila doleva a **začala pomalu zatlačovat Peršany**, kteří byli stále zaneprázdněni levou stranou makedonské linie. Toho využila makedonská pěchota k útoku proti méně kvalitním perským pěšákům stojícím v týlu perské linie. Zhroucení středu bitevní linie vyvolalo paniku v řadách perské jízdy, která se následně utekla z bojiště. Opuštěná perská pěchota se poté obrátila na útěk, při kterém byli ale mnozí perští vojáci pobiti. ![Bitva u Gráníku](/wp-content/uploads/faraoni/ptolemaiovci/bitva-u-graniku/bitva-u-graniku.png "Bitva u Gráníku - Starověký Egypt") Bitva u Gráníku **Rubriky:** Ptolemaiovci **Štítky:** Alexandr Makedonský, Dareios III., egyptští faraoni --- ### [Bitva u Gaugamél - definitivní porážka Dareia](https://www.starovekyegypt.net/ptolemaiovci/bitva-u-gaugamel.php) **Published:** 19 října, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Bitva u Gaugamél** (dnes vesnice Tel Gomel v severním Iráku) roku 331 př. n. l. **byla jednou z největších a nejvýznamnějších bitev světových dějin**. [Alexandr Veliký](/ptolemaiovci/alexandr-veliky.php "Alexandr Veliký") zde dosáhl fantastického vítězství nad Peršany vedenými králem Dareiem III. Dva roky po bitvě u Issu ovládl Alexandr celé východní pobřeží Středozemního moře a Egypt. Pak se vydal do perské říše – Alexandrovo vojsko překročilo řeky Eufrat a Tigris a na planině poblíž vesnice Gaugamél se mu do cesty postavila perská armáda. ## Přípravy na bitvu Alexandr velel celkem asi 40 000 pěšákům a 7 000 jezdcům. Makedonské vojsko bylo nebylo tak početné jako perské, převyšovalo však Peršany svojí organizací, disciplínou, pružností velení a zkušenostmi z četných bojů. **Jádro vojska tvořili těžkooděnci organizovaní ve falanze** a vybavení kopím dlouhým téměř 6 metrů. Elitní pěší jednotku představovali hypaspistas (štítonoši) vyzbrojení podobně jako řečtí hoplíté, kteří ale byli mnohem pohyblivější než hoplíté. Makedonského těžká jízda byla tvořena makedonskými šlechtici – královými druhy. Jezdci měli brnění, přilbu a kopí, které bylo určeno spíš k úderu než k vrhu. **Perské vojsko čítalo patrně kolem 150 000 mužů** (některé prameny však hovoří i o 250 000 vojácích). Tvořilo ji mimo jiné 20 000 řeckých žoldnéřů, 12 000 těžkých jezdců z Baktrie a 200 válečných vozů. Každý válečný vůz měl na kolech upevněné srpy. Součástí perské armády bylo také 15 válečných slonů. **Dareiova armáda se skládala z velkého množství různých kmenů** z Mezopotámie, Persie, Baktrie a dalších východních zemí. Jejich jedinou předností byl však jejich veliký počet – ve všech ostatních hlediscích za vojáky Alexandra Velikého značně zaostávali. Většinou postrádali motivaci, výcvik i cenné bojové zkušenosti. Perská jízda byla složená z oddílů ze středního a východního Íránu, dále z Kappadoků a Arménů z Anatolie, stejně jako z válečníků z jižního pobřeží Kaspického moře a ze střední Asie. ## Bitva u Gaugamél – průběh bitvy Bitva u Gaugamél měla podobný průběh jako předchozí bitvy mezi Alexandrem a Dareiem . Alexandrův plán spočíval v tom, že **se rozhodl upoutat na svých křídlech co největší množství perské jízdy**. Cílem bylo vytvořit mezeru v perské linii, kde by pak mohl osobně udeřit proti Dareiovi, stojícímu ve středu perského vojska. Aby plán vyšel, bylo nutné přesné načasování a součinnost celého makedonského vojska. **Křídlům nařídil Alexandr stočit se zpět pod úhlem 45 stupňů**, aby tak mohly snáze zachytit útok perské jízdy. Když takto uspořádal své muže, vydal se Alexandr pomalu na pravou stranu, čímž byl Dareios, zneklidněný Alexandrovým manévrem, donucen proti své vůli (po zkušenosti z bitvy u Issu) zahájit útok. Dareios začal bitvu vysláním válečných vozů. Makedonci si na válečné vozy ale připravili zvláštní taktiku. První řada měla před vozy ukročit stranou a otevřít tak mezeru v linii. Koně odmítali běžet proti kopím první linie a vstoupit tak do pasti, takže mohli být zastaveni teprve kopími zadní linie. ### Alexandrův rozhodující útok Po útoku vozů vyslal Dareios do bitvy první linii pěchoty a jízdu. **Úderem Peršanů na pravé makedonské křídlo ale vznikla mezi Béssovým křídlem a Dareiovým středem mezera**. Přesně na to Alexandr čekal a svoji těžkou jízdu připravil na rozhodující útok na střed perských linií. Jízda ve tvaru obrovského klínu zaútočila na perský střed a za ní postupovali lehkooděnci. Tento klín pak vrazil do oslabeného perského středu, který tvořili Nesmrtelní a řečtí žoldnéři. Béssos ztratil spojení s Dareiem a aby předešel obklíčení, začal ustupovat. Samotnému Dareiovi nyní hrozilo odříznutí. Alexandr se ale nemohl pustit do pronásledování Dareia, protože musel pomoci oddílům Parmeniona na levém křídle. **Alexandrův útok na perský střed vytvořil mezeru, do které pronikla perská a indická jízda**. Jenže místo napadení Parmenionovy falangy a jejího obklíčení se vydala vyplenit makedonský tábor. ## Důsledky bitvy u Gaugamél Po bitvě se Parmenion zmocnil celého perského trénu, zatímco Alexandr a jeho těžká jízda se pokusili pronásledovat Dareia. **Podobně jako po vítězství u Issu získali Makedonci ohromnou kořist** asi 4 000 talentů a také Dareiův osobní válečný vůz a luk. Ukořistěni byli rovněž všichni váleční sloni. Bitva u Gaugamél skončila, ale Dareiovi se podařilo uniknout směrem do Ekbatany. Dareia dostihl také Béssos a jeho jízda, stejně jako část Nesmrtelných a asi 2 000 řeckých žoldnéřů. Dareios se chtěl uchýlit na východ a tam shromáždit novou armádu, se kterou by Alexandra porazil. Jenže **Mazaios zatím otevřel Makedoncům brány Babylónu a Dareios byl krátce poté zavražděn Béssem**. [![Bitva u Gaugamél](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/bitva-u-gaugamel-1-300x232.png "Bitva u Gaugamél")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/bitva-u-gaugamel-1.png) Bitva u Gaugamél [![Bitva u Gaugamél](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/bitva-u-gaugamel-2-300x232.png "Bitva u Gaugamél")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/bitva-u-gaugamel-2.png) Bitva u Gaugamél **Rubriky:** Ptolemaiovci **Štítky:** Alexandr Makedonský, Dareios III., egyptští faraoni --- ### [Amonova věštba Alexandru Velikému](https://www.starovekyegypt.net/ptolemaiovci/amonova-vestba-alexandrovi.php) **Published:** 31 října, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Roku 332 př.n.l. vstoupil Alexandr Veliký do Egypta poté, co porazil Peršany pod vedením krále Dareia III.** [v bitvě u Issu](/ptolemaiovci/bitva-u-issu.php "Bitva u Issu") a rozhodl se obrátit na orákulum v Amonově chrámu v oáze Síwa. Alexandr doufal, že ho orákulum stvrdí jako faraona. Jeho první cesta vedla ale do Memfidy (Mennoferu), kde se nechal Ptahovým kněžstvem oficiálně uznat faraonem. Jejich uznání ale Alexandrovi nestačilo a proto se rozhodl obrátit se na orákulum v Síwě. Toto rozhodnutí bylo především součástí strategie a diplomacie. Alexandr potřeboval vyslat k obyvatelstvu příznivý signál, kterým by si získal jejich důvěru a věrnost. **Návštěvou orákula projevil Alexandr úctu k víře Egypťanů**. Pro Egypťany tento krok rozehnal poslední známky nedůvěry, které k Alexandrovi chovali. ## Věštírna v Síwě **V zimě roku 331 př.n.l. podnikl Alexandr nebezpečnou cestu do oázy Síwa**, která se nacházela západně od Fajjúmu směrem k Libyi. Cesta byla dlouhá asi tisíc kilometrů a vedla z Memfidy (Mennoferu) jižně podél Fajjúmské prolákliny. Je ale možné, že se Alexandr rozhodl pro cestu po moři a v tom případě by plul podél pobřeží až k městu Paetonium a odtud by pak pokračoval do pouště po cestě vedoucí jižně od Kattarské prolákliny. **Po příchodu do oázy** skryté ve stínu datlovníků **se Alexandr odebral do Amonova chrámu**, který byl založen za vlády 26. dynastie a kde se nacházela věštírna. Alexandrovou výhodou bylo, že znal egyptské zvyky a obyčeje. Amonův chrám se nacházel na útesu. Na nádvoří vedla přístupová cesta, po které se Alexandr dostal do vestibulu, odkud mohl vstoupit do svatyně. Co se tehdy Alexandr dozvěděl se nikdo nikdy nedozví, ale samotný rituál stačil k tomu, aby se Alexandr stal novým egyptským faraonem. ![Amonův chrám v oáze Síwa](/wp-content/uploads/amonuv-chram-siwa-01.png "Amonův chrám v oáze Síwa") **Rubriky:** Ptolemaiovci **Štítky:** Alexandr Makedonský, Dareios III., egyptští faraoni --- ### [Ztracená hrobka Alexandra Velikého](https://www.starovekyegypt.net/ptolemaiovci/hrobka-alexandra-velikeho.php) **Published:** 16 října, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Po celou dobu rokování o budoucím vládci byly ostatky Alexandra v sarkofágu. Šestý den uložili nabalzamováné tělo do zlatého sarkofágu. Vznikl spor o to, kdo povede pohřební obřad a kde bude panovník vlastně pohřben? **Perdikkás nařídil, aby bylo Alexandrovo tělo převezeno do Aigai.** V tomto městě se nachází hrob rodičů Alexandra Velikého. ## Hrobka Alexandra Velikého byla v Egyptě Celé dva roky se pracovalo na stavbě velkolepého pohřebního vozu. Roku 321 př.n.l. konečně tělo Alexandra Velikého opustilo Babylon. **Když se ale pohřební průvod dostal do Sýrie, Ptolemaios ho nasměroval do Egypta**. V této souvislosti se vynořuje hned několik otázek. - Nechal Ptolemaios pohřbít Alexandra napřed v Memfidě (Mennoferu)? - Nechal Ptolemaios vybudovat hrobku pro Alexandra v Alexandrii, do které ho pohřbil Ptolemaios II? - Byl snad pohřben přímo ve městě, které sám roku 332. př.n.l. založil? Podle některých svědectví jeden z Ptolemaiových potomků nahradil zlatý sarkofág skleněnou rakví. Nicméně v roce 1850 prohlásil jeden zaměstnanec ruského konzulátu, že otvorem ve dveřích viděl „lidské tělo s diadémem na hlavě v jakési skleněné kleci“ a v roce 1896 jeden dopisovatel Egyptského institutu zaznamenal, že každý rok se objevovaly zprávy „o nálezu údajného sarkofágu velkého dobyvatele v Egyptě nebo Sýrii“. ## Možná nová stopa [Alexandr, syn Amonův](/ptolemaiovci/alexandrova-vestba.php "Alexandrova věštba") a egyptský král, nechal v oáze Síwa západně od Alexandrie postavit podle faraonských tradic zádušní chrám. Domněnku, že by se právě zde mohlo nacházet jeho tělo dnes již všichni zavrhli. Ale **v roce 1995 řecká archeoložka Liana Souvaltziová provedla v této lokalitě vykopávky a oznámila, že objevila hrobku muže jménem Alexandr**. Vyvolalo to dlouhou diskuzi. Výsledkem bylo, že bylo Souvaltziové odebráno povolení k vykopávkám a výzkumy byly přerušeny. Prozatím … **Rubriky:** Ptolemaiovci **Štítky:** egyptští faraoni --- ### [Alexandr Veliký (Makedonský)](https://www.starovekyegypt.net/ptolemaiovci/alexandr-veliky.php) **Published:** 22 června, 2014 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Alexandr Veliký se narodil roku 356 př.n.l. v Pelle, které bylo hlavním městem makedonského království. Jeho vychovatelem byl Aristoteles. **Na trůn usedl Alexandr Veliký ve dvaceti letech** a jako vládce Řecka zahájil dobývání Asie. Během deseti let vybudoval říši, která sahala z Makedonie do Egypta, Afghánistánu a k řece Indu. **Na egyptský trůn Alexandr Veliký nastoupil v roce 330 př.n.l.** a dva roky předtím založil město Alexandrii, která se stala později sídlem Ptolemaiovců a hlavním městem Egypta. Toto město se krom jiného proslavilo krásným majákem, na jehož vrcholu stála socha boha Dia. Maják naváděl do přístavu mořeplavce z celého Středozemí. ## Alexandrovo tažení proti Perské říši ![Alexander Veliký Makedonský](/wp-content/uploads/alexander-veliky-300.png "Alexander Veliký Makedonský - Starověký Egypt")Poté, co si Alexandr Veliký upevnil postavení ve své domovině, vyrazil na tažení, kterým dobude téměř celý tehdy známý svět. **Alexandr vyrazil na jaře roku 334 př.n.l. s vojskem čítajícím 30 000 pěšáků, množství lehké pěchoty, lukostřelců a 5 000 jezdců.** Jeho cílem bylo porazit perskou říši, která dokázala postavit do pole snadno přes milion mužů, i když pravda méně kvalitních než Makedonci. Prvním problémem, na který Alexandr narazil bylo překonání Helléspontu, který strážila perská flotila. Naštěstí pro Makedonce na ně vůbec nezaútočila a nechala všechny vojáky přeplavit úžinu beze ztrát. Alexandr tak opustil Evropu, kterou už neměl nikdy spatřit. ### Trója – Dardanely – Gráník **Alexandr nejprve zamířil k dávno zničené Tróji**, kde uctil památku trojských hrdinů (Homérovy eposy Alexandr nesmírně miloval). Poté vytáhl Alexandr na sever k Dardanelám a tam se otočil na východ, kde svedl vítěznou bitvu u řeky Gráníku, kde se poprvé utkal s perským vojskem. Alexandr porazil perské satrapy a toto vítězství mu otevřelo cestu do celé Malé Asie. Města se mu postupně vzdávala a mnohá ho vítala jako osvoboditele od perské nadvlády. [Bitva u Gráníku](/ptolemaiovci/bitva-u-graniku.php "Bitva u Graníku") je popsána na jiném místě tohot webu. Po této první z dlouhé řady Alexandrových úspěšných bitev proti Peršanům se vydali Makedonci do Sard. Zde mu místní Lýdové otevřeli brány a vydali mu i městský poklad značné ceny, který po nějakou dobu zažehnal Alexandrovy finanční problémy. Stejně jako Sardy získali Makedonci i slavný Efesos, kde při první zmínce o Alexandrovi zlynčovali perské velení města a otevřeli brány. **Rubriky:** Ptolemaiovci **Štítky:** Alexandr Makedonský, Dareios III., egyptští faraoni --- ### [Faraoni 27. dynastie, 525 - 404 př.n.l.](https://www.starovekyegypt.net/obdobi-upadku/faraoni-27-dynastie.php) **Published:** 2 února, 2026 **Author:** Pavel Felgr **Content:** \[table id=39 /\] **Rubriky:** Období úpadku **Štítky:** egyptští faraoni --- ### [Faraoni 28. - 30. dynastie, 404 - 343 př.n.l.](https://www.starovekyegypt.net/obdobi-upadku/faraoni-28-30-dynastie.php) **Published:** 2 února, 2026 **Author:** Pavel Felgr **Content:** \[table id=42 /\] **Rubriky:** Období úpadku **Štítky:** egyptští faraoni --- ### [Faraoni 31. dynastie, 343 - 332 př.n.l.](https://www.starovekyegypt.net/obdobi-upadku/faraoni-31-dynastie.php) **Published:** 2 února, 2026 **Author:** Pavel Felgr **Content:** \[table id=40 /\] **Rubriky:** Období úpadku **Štítky:** egyptští faraoni --- ### [Faraoni 26. dynastie, 665 - 525 př.n.l.](https://www.starovekyegypt.net/obdobi-upadku/faraoni-26-az-32-dynastie.php) **Published:** 31 října, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** \[table id=20 /\] ![Faraoni 26. dynastie](/wp-content/uploads/dynastie-26.png "Faraoni 26. dynastie") **Rubriky:** Období úpadku **Štítky:** egyptští faraoni --- ### [Období úpadku](https://www.starovekyegypt.net/obdobi-upadku/postupny-upadek-starovekeho-egypta.php) **Published:** 1 listopadu, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Pianchi byl posledním velkým faraonem starověkého Egypta – jeho následníci podlehli Asyrské říši. Asyřané dobyli Memfidu (Mennofer), severní část Egypta a vyplenili Théby (Vaset). ## 26. dynastie (664 – 525 př.n.l.) [Psammetik I.](obdobi-upadku/psammetik1.php "Psammetik I."), místní vládce v Sajích, **vyhnal s pomocí řeckých žoldnéřů Asyřany z Egypta** a díky tomu v Egyptě opět zavládl mír. Jeho syn Neko II. zahájil práce na proražení průplavu mezi pelusijským ramenem Nilu a Rudým mořem – předchůdcem Suezského průplavu. Posledním velkým faraonem tohoto období byl [Ahmose II.](obdobi-upadku/ähmose2.php "Ahmose II."), který dokázal stabilizovat Egypt a dokonce vést aktivní zahraniční politiku. Ke konci své vlády se začal připravovat na obranu před Perskou říší, ale než se Peršané odhodlali k útoku, Ahmose II. zemřel a jeho syn Psammetik III. podlehl. Tak přišlo období první perské nadvlády. ## 27. dynastie (525 – 404 př.n.l.) – první perská nadvláda Následníci Psammetika I. podlehli Peršanům pod vedením Kambýsa a později Dareia. Po více než sto let pak vládli Peršané Egyptu. ## 28. dynastie (404 – 399 př.n.l.) Tuto dynastii tvoří jen Amenardis. Jeho vláda trvala jen 5 let, protože se proti němu vzbouřil generál Nefaarudž z města Džedet, faraona zabil a založil 29. dynastii ## 29. dynastie (399 – 380 př.n.l.) Nefaarudž I. po zavraždění Amenardise založl 29.dynastii a hlavní měst přesunul do svého rodného Džedetu. Po jeho smrti došlo k boji o moc mezi Pašerimutem a Hakorem (první vládl 1 rok, druhý 3 roky). Poté usedl na trůn Nefaarudž II., který ale vládl jen několik měsíců, než ho sesadil Nachtnebef a založil 30. dynastii. ## 30. dynastie (380 – 343 př.n.l.) Byla to poslední egyptská dynastie před nástupem makedonských vládců. Založil ji Nachtnebef, princ ze Sají. Jemu a jeho synovi Džedhorovi se podařilo zastavit další perské invaze. Egypt ale nakonec znovu podlehl perskému vládci Artaxerxésovi III., který jej dobyl s mohutnou armádou o 300 000 vojáků. **Rubriky:** Období úpadku **Štítky:** egyptští faraoni --- ### [Třetí přechodné období](https://www.starovekyegypt.net/3-prechodne-obdobi/treti-prechodne-obdobi.php) **Published:** 13 října, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Třetí přechodné období je ohraničeno vládami 21. a 25. dynastie, časově ho lze datovat do obdbobí cca 1078 – 664 př.n.l. **Počátkem tohoto období se v jižní části Egypta zmocnilo vlády Amonovo kněžstvo**. V severní části Egypta byla panovníkem Nesbanedžedem založena 21. dynastii. V egyptské deltě se později chopili moci libyjští dobyvatelé, jejich 22. dynastie vládla severní části Egypta a postupně ovládli i střední Egypt. ## Od 22. dynastie k 24. dynastii (945 př.n.l. – 720 př.n.l.) **Díky libyjským žoldnéřům**, kteří byli už dlouho členy královské armády, **se k moci dostala dynastie Šešonků**. Nastolila vojenskou diktaturu, ale zachovala královské rituály. Království se ale znovu začalo rozpadat, protože nikdo z potomků Šešonka I. nebyl schopen zachovat jednotu země. Egypt se rozpadl na menší oblasti, které byly ovládány královskými rodinami z velkých center jako např. z Tanidy, Herakleopole Magny nebo Leontopole. **Dvacátá čtvrtá dynastie (jinak také saiská dynastie) vládla od roku 724 do roku 712 př.n.l.** Nejvýznamější panovník byl Bekenrenef (Bokchoris), vládce v městě Sais v nilské deltě. Podařilo se mu znovu sjednotit celý Egypt, byť jen na devět let. Nakonec však byl sám svržen. ## 25. dynastie (745 př.n.l. – 664 př.n.l. ) 25\. dynastie (někdy též nazývaná jako núbijská, kušitská nebo etiopská dynastie) je první dynastií, které patří do historického období označovaného jako Pozdní doba (někteří badatelé ji ovšem řadí do Třetí přechodné doby a Pozdní dobu počítají až od následující 26. dynastie). **Pianchi** – první faraon 25. dynastie – **dokázal ovládnout tři čtvrtiny území**. Jeho následníci ale byli poraženi Asyřany, kteří dobyli Memfidu (Mennofer), severní část Egypta a vyplenili Théby (Veset). [![25. dynastie](/wp-content/uploads/dynstie-25-kusite.png)](/wp-content/uploads/dynstie-25.jpg) **Rubriky:** 3. přechodné období **Štítky:** egyptští faraoni --- ### [Faraoni 15. a 16. dynastie, 1634 - 1526 př.n.l.](https://www.starovekyegypt.net/2-prechodne-obdobi/faraoni-15-a-16-dynastie.php) **Published:** 24 září, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** \[table id=10 /\] **Rubriky:** 2. přechodné období **Štítky:** egyptští faraoni --- ### [Období Střední říše](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-stredni-rise/obdobi-stredni-rise.php) **Published:** 24 září, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Střední říše** (2055-1650 př. Kr.) **byla obdobím politické jednoty**, jehož jádro tvořily dvě fáze: 11. dynastie, vládnoucí z hornoegyptských Théb (Vesetu), a 12. dynastie, která sídlila nedaleko Lištu u Fajjúmské oázy. Dříve se historikové domnívali, že Střední říše zahrnovala pouze 11. a 12. dynastii, v nedávné době však výzkumy jasně ukazují, že nejméně první polovina tzv. 13. dynastie (která postrádá typické rysy skutečné politické dynastie) jednoznačně patří ještě ke Střední říši. Nedošlo k přesunu hlavního města či královské rezidence, ani k výraznému úbytku královských aktivit nebo úpadku umění – naopak, některá z vynikajících uměleckých a literárních děl pocházejí právě ze 13. dynastie. Úpadek ovšem nastal v budování velkých monumentů, což naznačuje, že 13. dynastie nebyla tak silná, ani tak ovlivněná velkolepými myšlenkami, které charakterizovaly vládu panovníků konce 12. dynastie. Tento jev bezpochyby zapříčinila krátká vláda většiny panovníků 13. dynastie, ale důvody pro tyto změny politického obrazu dosud neznáme. ## Faraoni 11. dynastie (2046 – 1994 př.n.l.) **Prvním panovníkem 11. dynastie, který získal vládu nad celým Egyptem, byl Mentuhotep II.** (2055-2004 př.n.l.), jenž pravděpodobně vystřídal na thébském trůnu Antefa III. (2063-2055 př.n.l.). Mentuhotepův obrovský úspěch při znovusjednocování Egypta byl uznáván samotnými starověkými Egypťany a ještě za 20. dynastie ho nápisy v mnoha soukromých hrobkách oslavovaly jako zakladatele Střední říše. Zvláště významnými ukazateli úspěšného obnovení míru je nárůst počtu historických záznamů a stavební činnosti, očividná prosperita země za pozdějších let jeho vlády a obroda a rozvoj všech forem umění. Je ironií osudu, že po tak slibném začátku zanikla 11. dynastie pouhých devatenáct let po jeho smrti. ## Faraoni 12. dynastie (1994 – 1797 př.n.l.) Chronologie 12. dynastie se ve světle intenzivního studia datovaných monumentálních památek postupně přepracovává. Některé z těchto studií uvádějí mnohem kratší období vlády než fragmentárníTurínský papyrus a výtahy z Manethona. **Kontroverzní jsou zejména vlády Senusreta II. a III.** Další zmatek vneslo do chronologií objevení „hieratických kontrolních značek“ vyrytých do zdiva monumentů Senusreta III., a proto je datování 12. dynastie ve stavu neustálých změn. Josef Wegner například předkládá velmi silné důkazy pro devětatřicetiletou vládu v případě Senusreta III., které – spolu s objevem odkazů na „rok 30“ Senusreta III. v Lištu a s důkazy o tom, že slavil svátek sed (královské jubileum) – hovoří ve prospěch mnohem delšího panování tohoto krále, než uvádí většina moderních chronologií. **Existují domněnky, že vláda Senusreta II. trvala pravděpodobně devatenáct let** (jak naznačují papyry objevené v městě Láhúnu) než kratší dobu, jak uvádějí zrevidované chronologie, je však poněkud obtížné vtěsnat tyto dlouhé vlády mezi absolutní data, která navrhují někteří egyptologové. Důkazy pro delší vlády panovníků 12. dynastie by mohly svědčit ve prospěch teorie koregencí, založené na monumentech s dvojím datováním. Mnoho badatelů však předložilo přesvědčivé důkazy vyvracející některé spoluvlády, jako například koregenci Amenemheta I. se Senusretem I., Senusreta I. s Amenemhetem II. i a Senusreta III. s Amenemhetem III. Následovalo 2. přechodné období, které trvalo více než 200 let. Během tohoto období se do Egypta dostal asijský národ Hyksósů. **Rubriky:** Faraoni Střední říše **Štítky:** egyptští faraoni --- ### [Období Nové říše](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-nove-rise/obdobi-nove-rise.php) **Published:** 29 září, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Nadvládu národa Hyksósů, která přesdstavovala [2. přechodné období](2-prechodne-obdobi/index.php "2. přechodné období"), ukončil teprve [Ahmose I.](faraoni-nove-rise/ahmose1.php "Ahmose I.") – zakladatel 18. dynastie. S jeho nástupem začalo pro Egypt nové období blahobytu a rozkvětu země – období Nové říše. ## 18. dynastie (1543 – 1292 př.n.l.) **Faraoni 18. dynastie definitivně vyhnali z Egypta Hyksósy**. Dokázali stabilizovat Egypt a přivést Egypt znovu k blahobytu. [Ahmose I.](faraoni-nove-rise/ahmose1.php "Ahmose I.") se staral zejména o reorganizaci státní správy a obnovu náboženství. V jeho snažení pokračoval jeho syn Amenhotep I., který nechal vystavět velké množství chrámů. [Thutmose I.](faraoni-nove-rise/thutmose1.php "Thutmose I.") dobyl Núbii až po území 3. kataraktu a v Asii se dostal až k řece Eufrat. ### Hatšepsut a Thutmose III. Thutmose II. (syn Thutmose I.) neměl s manželkou Hatšepsut mužského potomka a po jeho smrti tedy nastal problém s nástupnictvím. Jeho nástupcem byl ustanoven [Thutmose III.](faraoni-nove-rise/thutmose3.php "Thutmose III.") – syn zemřelého faraona s vedlejší manželkou. Protože byl ale příliš mladý, **Hatšepsut** (nevlastní matka Thutmose III.) **se stala regentkou**. Regentství se ale velmi rychle přeměnilo ve skutečnou vládu, která trvala 22 let. [Hatšepsut ](faraoni-nove-rise/hatsepsut.php "Hatšepsut")se do historie zapsala zejména obchody s tajemnou zemí Punt a zádušním chrámem v Dér el-Bahrí. ### Amenhotep IV. (Achnaton) – kacířský faraon Další neklidná doba na sebe nenechala dlouho čekat. Po smrti faraona Amenhotepa III. nastoupil na trůn Amenhotep IV, zvaný „kacířský faraon“. Pod vlivem své manželky Nefertiti stanovil [Amenhotep IV.](faraoni-nove-rise/amenhotep4-achnaton.php "Amenhotep IV. / Achnaton") hlavním bohem slunečního boha Atona místo do té doby uctívaného Amona a přijal jméno Achnaton. Z Théb (Vasetu) přesídlil do severněji položeného Achetatonu (dnešní el-Amarna). Po jeho smrti nastoupil na trůn mladý [Tutanchaton](faraoni-nove-rise/tutanchamon.php "Tutanchamon"), který se vrátil do Théb (Vasetu) a pod vlivem Amonova kněžstva se přejmenoval na Tutanchamona. ## 19. dynastie (1292 – 1186 př.n.l.) **Haremheb neměl dědice a tak za svého nástupce určil dalšího generála**, který se ujal vlády pod jménem [Ramesse I.](faraoni-nove-rise/ramesse1.php "Ramesse I.") Ten začal se stavbou Velké sloupové síně v Karnaku. Velký rozmach Egypta nastal za vlády Sethi I. (syna Ramesse I.) a jeho syna Ramesse II. Ten se do historie zapsal velkou bitvou s Chetity u Kadeše, následně uzavřenou mírovou smlouvou s Chetity, chrámem v Abú Simbelu a novým hlavním městem Piramesse. ### Ramesse II. – největší egyptský faraon Dlouhá vláda Ramesse II. (66 let) skončila smrtí v roce 1212 př.n.l. a znamenala konec období prosperity a rozkvětu Egypta. Ramesse II. odkázal trůn svému třináctému synovi Merenptahovi, kterému bylo tehdy přibližně 60 let. [Merenptah](faraoni-nove-rise/merenptah.php "Merenptah") ještě udržel prestiž Egypta, podnikl vítězná tažení do Libye a Asie, ale nebezpečí tím zažehnáno zdaleka nebylo. Velké stěhování indoevropských národů na konci 2. tisíciletí př.n.l. otřáslo postavením mocností. **Chetité a Asyřané byli pro Egypt stále nepříjemnějšími soupeři**. ## 20. dynastie (1186 – 1078 př.n.l.) Za vlády Sethnachtova syna Ramesse III. zažil Egypt poslední přechodné uklidnění. Ramesse III. provedl rozsáhlé správní a sociální reformy a upevnil vojenský systém, který byl narušen několikaletou anarchií. Konec jeho vlády byl poznamenán hospodářskými nesnázemi a spiknutími, které organizovali lidé blízcí faraonovi a ženy z královského harému. **Vlády Ramesse IV. až Ramesse XI. znovu přinesly anarchii a rabování země**. Žádný z těchto panovníků nebyl schopen dostatečně se prosadit. Po smrti posledního panovníka ramessovské dynastie se země rozpadla na dvě části. Skončilo tak období Nové říše a následující období označujeme jako Třetí přechodné období (1078 – 715 př.n.l.). **Rubriky:** Faraoni Nové říše **Štítky:** egyptští faraoni --- ### [Faraoni 11. dynastie, 2046 - 1994 př.n.l.](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-stredni-rise/faraoni-11-dynastie.php) **Published:** 24 září, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Prvním panovníkem 11. dynastie, který získal vládu nad celým Egyptem, byl** [Mentuhotep II.](faraoni-stredni-rise/mentuhotep2.php), který pravděpodobně vystřídal na thébském trůnu Antefa III. (2063-2055 př.n.l.). Mentuhotepův úspěch při sjednocování Egypta byl uznáván samotnými starověkými Egypťany. Ještě za 20. dynastie ho nápisy v mnoha soukromých hrobkách oslavovaly jako zakladatele Střední říše. Významnými ukazateli úspěšného obnovení míru je nárůst počtu historických záznamů a stavební činnosti, očividná prosperita země za pozdějších let jeho vlády a obroda a rozvoj všech forem umění. Je ironií osudu, že po tak slibném začátku zanikla 11. dynastie pouhých devatenáct let po jeho smrti. \[table id=6 /\] ![11. dynastie](/wp-content/uploads/dynastie-11.png "11. dynastie") **Rubriky:** Faraoni Střední říše **Štítky:** egyptští faraoni --- ### [Faraoni 7. až 11. dynastie, 2180 - 2046 př.n.l.](https://www.starovekyegypt.net/1-prechodne-obdobi/faraoni-7-az-11-dynastie.php) **Published:** 24 září, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** \[table id=5 /\] **Rubriky:** 1. přechodné období **Štítky:** egyptští faraoni --- ### [Období Staré říše](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-stare-rise/obdobi-stare-rise.php) **Published:** 17 září, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Prvním faraonem Staré říše, po němž zůstaly hmatatelné stopy, byl **Džoser**. Tento faraon **byl zakladatelem 3. dynastie**. Mezi touto dynastií a dvěma raně dynastickými rody nedošlo k výraznému zlomu, avšak teprve s ní opravdu začíná historie egyptské civilizace. Postupně se začala systematicky zavlažovat úrodná půda, byl zaveden systém náboženských představ, jediný jazyk a jedno písmo a došlo k uvědomění si existence země v pravém slova smyslu. Džoserovi nástupci mohli využít znalostí nashromážděných během staletí a vytvářet originální civilizaci. ## 3. dynastie (2700–2630) **Nejvýznačnější událostí vlády faraona Džosera bylo založení nového hlavního města Memfidy** (Mennoferu), které vystřídalo Cenej (poblíž Abydu). Džoser ovlivnil historii i tím, že pověřil svého vezíra, vynalézavého Imhotepa, výstavbou Stupňovité pyramidy v Sakkáře. Převzal dobré zvyky svých předchůdců a pokračoval v prvních egyptských nájezdech na Núbii. O faraonech, kteří nastoupili na trůn po Džoserovi, nevíme téměř nic. Tito panovníci se jmenovali Sechemchet, Chaba, Neferka a Huni. ## 4. dynastie (2630–2510) **Čtvrtá dynastie byla dynastii velkých stavitelů pyramid**. Prvním faraonem této dynastie byl Snofru a pro jeho vládu byly typické výpady do Núbie, Libye a na Sinaj. Nechal si postavit pyramidy v Médúmu a dvě další v Dahšúru. Jeho syn Chufu je znám díky rozsáhlé a nádherné pyramidě s hladkými stěnami, kterou nechal během dvaceti let postavit na skalní plošině v Gíze, dnešního předměstí Káhiry. O následnictví po Chufuovi podle dnes již překonaného názoru soupeřily různé větve královské rodiny. Tyto boje měly mít podobu zavraždění následníka trůnu Kuaba jeho bratrem, pozdějším panovníkem Radžedefem, jenž byl posléze rovněž usmrcen Rachefem, stavitelem Velké sfingy Gíze, který tak pomstil bratra. Podle současných teorií však Radžedefův bratr zemřel sice předčasně, ale přirozenou smrtí. Dynastie bohatá na velkolepá architektonická díla končí vládami Menkaurea, stavitele třetí gízské pyramidy a Šepseskafa. ## 5. dynastie (2510–2365) **Během vlády 5. dynastie byl ve zvýšené míře uctíván Re, bůh Slunce**. Tohoto boha si vybrala možná proto, že sama pocházela z Héliopole. Titul panovníka „Syn Reův“, jímž se král identifikoval se slunečním božstvem, a který byl poprvé použit již v předchozí dynastii, nabývá na významu. Jméno boha Rea se stává součástí rodných jmen panovníků této dynastie. Řada faraonů podnikala tažení na Sinaj. Zdá se tedy, že se zaměřili na Asii, aniž by však opomíjeli Núbii. Na konci vlády této dynastie byla Stará říše na vrcholu své slávy. ## 6. dynastie (2365–2180) Poslední dynastie Staré říše je spojena zejména se dvěma faraony – Pepi I. a Pepi II. Jejich vláda byla dlouhá (v případě Pepi II. se uvádí dokonce neuvěřitelných 94 let) a oba se do historie Egypta zapsali nesmazatelným písmem. **Pepi I.** nechal postavit několik chrámů, oženil se s dcerou vysokého hodnostáře města Abydu a jako druhou manželku si zvolil její sestru. S těmito dvěma sestrami měl syny, kteří po něm převzali vládu. Tak jako jeho předchůdci i on **měl zájem o Núbii a provedl mnoho výpadů do Asie**. Vládl téměř čtyřicet let. Jeho syn Merenre I. vládl pouze několik let. Navázal na núbijskou politiku svého otce a dostal se hluboko za první katarakt, kde si podrobil Súdánce. Po něm nastoupil na trůn jeho tehdy šestiletý nevlastní bratr **Pepi II., který vládl neuvěřitelných devadesát čtyři let**. Právě za vlády tohoto faraona, která byla nejdelší v celé egyptské historii, proběhly první obchodní výpravy do Byblu (Foinície) a země Punt. Titul nomarchy, tj. správce nomu, se stal dědičným. S Pepim II. začal úpadek Staré říše. Vysoký věk a neschopnost energicky vládnout rozsáhlé říší znamenaly konec jedinečné prosperity. **Rubriky:** Faraoni Staré říše **Štítky:** egyptští faraoni --- ### [Faraoni 6. dynastie, 2365 - 2180 př.n.l.](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-stare-rise/faraoni-6-dynastie.php) **Published:** 17 září, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Nejznámějším panovníkem 6. dynastie je [Pepi I.](faraoni-stare-rise/pepi1.php "Pepi I."). Nechal postavit několik chrámů, oženil se s dcerou vysokého hodnostáře města Abydu a jako druhou manželku si zvolil její sestru. S těmito dvěma sestrami měl syny, kteří po něm převzali vládu. Tak jako jeho předchůdci i on měl zájem o Núbii. **Pepi I. podnikl také mnoho výpadů do Asie**. Vládl téměř čtyřicet let. Jeho syn **Merenre I.** vládl pouze několik let. Navázal na núbijskou politiku Pepi I. a dostal se hluboko za první katarakt, kde si podrobil Súdánce. Po něm nastoupil na trůn jeho tehdy šestiletý nevlastní bratr [Pepi II.](faraoni-stare-rise/pepi2.php "Pepi II."), který vládl neuvěřitelných devadesát čtyři let. Právě za vlády tohoto faraona, která byla nejdelší v celé egyptské historii, proběhly první obchodní výpravy do Byblu (Foinície) a země Punt. Titul nomarchy, tj. správce nomu, se stal dědičným. **Za vlády Pepi II. začal úpadek Staré říše**. Vysoký věk a neschopnost energicky vládnout rozsáhlé říší znamenaly konec jedinečné prosperity. \[table id=4 /\] [![5. až 6. dynastie](/wp-content/uploads/dynastie-05-06.png)](/wp-content/uploads/dynastie-06-velka.jpg) **Rubriky:** Faraoni Staré říše **Štítky:** egyptští faraoni --- ### [Faraoni 5.dynastie, 2510 - 2365 př.n.l.](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-stare-rise/faraoni-5-dynastie.php) **Published:** 17 září, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Během vlády faraonů 5. dynastie byl ve zvýšené míře uctíván [bůh Slunce Re](nabozenstvi/prehled-bohu-egypta_r.php "bůh Re"). Boha Rea si vybrala možná proto, že faraoni této dynastie pocházeli z Héliopole. Titul panovníka „Syn Reův“, jímž se král identifikoval se slunečním božstvem, a který byl poprvé použit již v předchozí dynastii, nabývá na významu. **Jméno boha Rea se stává součástí rodných jmen panovníků** této dynastie. Řada faraonů podnikala tažení na Sinaj. Zdá se tedy, že se zaměřili na Asii, aniž by však opomíjeli Núbii. Na konci vlády této dynastie byla Stará říše na vrcholu své slávy. Také faraoni 5. dynastie pokračovali ve stavbách pyramid, ale něčím byly pyramidy této dynastie přece jen zvláštní. Poslední faraon 5. dynastie **Venis** nechal vyzdobit stěny pohřební komory [Texty pyramid](/pismo-v-nabozenstvi/texty-pyramid.php "Texty pyramid"). \[table id=3 /\] ![5. dynastie](/wp-content/uploads/dynastie-05-velka.png "5. dynastie") **Rubriky:** Faraoni Staré říše **Štítky:** egyptští faraoni --- ### [Faraoni 4. dynastie, 2630 - 2510 př.n.l.](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-stare-rise/faraoni-4-dynastie.php) **Published:** 17 září, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Nejznámější dynastíí Staré říše je nepochybně **4. dynastie**. Byla to dynastie velkých stavitelů pyramid. Prvním faraonem této dynastie byl [faraon Snofru](faraoni-stare-rise/snofru.php "Snofru"), který si nechal postavit pyramidy v Dahšúru a dokončil pyramidu svého otce Huneje v Médúmu. Jeho syn [Chufu(řecky Cheops)](faraoni-stare-rise/chufu.php "Chufu (Cheops)") je znám díky rozsáhlé a nádherné pyramidě s hladkými stěnami, kterou nechal během dvaceti let postavit na skalní plošině v Gíze, dnešního předměstí Káhiry. O následnictví po Chufevovi podle dnes již překonaného názoru soupeřily různé větve královské rodiny. Tyto boje měly mít podobu zavraždění následníka trůnu Kuaba jeho bratrem, pozdějším panovníkem Radžedefem. Ten byl posléze rovněž usmrcen Rachefem, stavitelem Velké sfingy Gíze. [Rachef](faraoni-stare-rise/rachef.php "Rachef") pomstil bratra Kuaba a stal se faraonem a stavitelem druhé pyramidy v Gíze. Podle současných teorií však Radžedefův bratr zemřel sice předčasně, ale přirozenou smrtí. Dynastie bohatá na velkolepá architektonická díla končí vládami [faraona Menkaurea](faraoni-stare-rise/menkaure.php "Menkaure"), stavitele třetí gízské pyramidy a [Šepseskafa](faraoni-stare-rise/sepseskaf.php "Šepseskaf"). \[table id=2 /\] [![Faraoni 3. a 4. dynastie](/wp-content/uploads/dynastie-04.png)](/wp-content/uploads/dynastie-04-velka.jpg) **Rubriky:** Faraoni Staré říše **Štítky:** egyptští faraoni --- ### [Faraoni 3. dynastie, 2700 - 2630 př.n.l.](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-stare-rise/faraoni-3-dynastie.php) **Published:** 17 září, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Nejvýznačnější událostí vlády [faraona Džosera](faraoni-stare-rise/dzoser.php "Necerichet (Džoser)") bylo bezpochyby založení nového hlavního města Memfidy (Mennoferu), které vystřídalo Cenej (poblíž Abydu). **Džoser ovlivnil historii** i tím, že pověřil svého vezíra, vynalézavého Imhotepa, **výstavbou Stupňovité pyramidy v Sakkáře**. Džoser převzal dobré zvyky svých předchůdců a pokračoval v prvních egyptských nájezdech na Núbii. O faraonech, kteří nastoupili na trůn po Džoserovi, nevíme téměř nic. Tito panovníci se jmenovali Sechemchet, Chaba, Neferka a Huni. \[table id=1 /\] [![Faraoni 3. a 4. dynastie](/wp-content/uploads/dynastie-03-04.png)](/wp-content/uploads/dynastie-03-04-velka.jpg) **Rubriky:** Faraoni Staré říše **Štítky:** egyptští faraoni --- ### [Pasbachaenniut I. - stříbrný faraon](https://www.starovekyegypt.net/3-prechodne-obdobi/pasbachaenniut1-stribrny-faraon.php) **Published:** 2 ledna, 2022 **Author:** Pavel Felgr **Content:** ![Pasbachaenniut I.](/wp-content/uploads/pasbachaenniut1.png "Pasbachaenniut I. - Starověký Egypt") Asi nejslavnějším faraonem 21. dynastie je nepochybně Pasbachaenniut I. (známý jako [stříbrný faraon](/faraoni-starovekeho-egypta/pasbachaenniut1-tajemstvi-stribrneho-faraona.php)). Jeho otcem byl Pinodžem I. – velkněz boha Amona v Thébách a prakticky vládce Horního Egypta. Jeho matkou byla dcera Ramesse XI. jménem Henauttawy. Od vlády faraona Ramesse II. bylo hlavním městem Piramesse. Pasbachaenniut I. přesunul sídlo do Tanisu. Ten existoval už od Staré říše, ale nyní došlo k jeho zásadní rekonstrukci a rozšíření. K tomu využil i mnohé stavby z Piramesse. Egypťané je rozebrali a přestěhovali do Tanisu. ## Pasbachaenniut I. – hrobka v Tanisu Nenavázal na faraony 20. dynastie a místo hrobky v Údolí králů si nechal postavit hrobku označovanou jako NRT III v Tanisu. V roce 1939 objevil tuto hrobku Pierre Montet – a byla neporušená. Poklad objevený v této hrobce je srovnatelný s pokladem faraona Tutanchamona. **Montet objevil hrobku skládající se z šesti místností** - Vstupní komora obsahovala zbytky několika částí pohřebního nábytku s mumiemi Siamona a Pasbachaenniuta II. (posledních dvou faraonů 21. dynastie) - Nábytek se nacházel kolem neporušeného stříbrného sarkofágu Šešonka II. (zakladatele 22. dynastie) s jeho mumií a všemi královskými ozdobami - V zadní částí vstupní komory objevil Montet vchod do další komory. V ní se nacházel neporušený sarkofág Pasbachaenniuta I. s bohatou pohřební výbavou - Sousední komora obsahovala sarkofág jeho syna Amenemopa se skromnou výbavou - Další boční komora (III/3) obsahovala prázdný sarkofág generála a správce Amonova chrámu Ankhefenmuta - V komoře (III/4) (ta byla přistavěna později) byl neporušený pohřeb generála Wendjebauendjeda včetně sarkofágu a bohaté pohřební výbavy ![](/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-pasbachaenniut-trun.gif)kartuš faraona Pasbachaenniuta I. Hrobka: hrobka NRT III v Tanisu Předchůdce: [Amenemnesut](/3-prechodne-obdobi/amenemnesut.php) Nástupce: Amenemope Doba vlády: 49 let **Manželka:** Mutnodjmet (jeho sestra a velká královská manželka) **Rubriky:** 3. přechodné období **Štítky:** egyptští faraoni, Tanida, Tanidský poklad, Tanis --- ### [Amenemnesut](https://www.starovekyegypt.net/3-prechodne-obdobi/amenemnesut.php) **Published:** 23 prosince, 2021 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Nesbanebdžeda nahradil na egyptském trůnu Amenemnesut a stal se druhým faraonem 21. dynastie. Na trůn nastoupil po smrti Nesbanebdžeda, ale jeho vláda trvala jen 4 roky. V roce 1940 objevil Pierre Montet hrobku jeho nástupce Pasbachaenniuta I. a v ní i trůnní jméno Amenemnesuta. Tento nález potvrdil existenci a vládu tohoto faraona (The Third Intermediate Period in Egypt – Kenneth Anderson Kitchen). Dokud neobjevil Montet jeho trůnní jméno, nebylo jisté, zda opravdu žil a vládl. Nebyly totiž nalezeny žádné předměty s jeho jménem. Jediná zmínka o něm pocházela z Manethova seznamu. Jako druhého faraona 21. dynastie uvádí Manetho jméno Nefercheres. Jméno Nefercheres je trůnním jménem faraona. Nyní můžeme říci, že po smrti [Nesbanebdžeda](/3-prechodne-obdobi/nesbanebdzed.php) vládl právě Amenemnesut. ![Kresba dvou zlatých uzávěrů luku se jmény faraonů Amenemnesut a Pasbachaenniuta I. z 21. dynastie, nalezených Pierrem Montetem v roce 1940](/wp-content/uploads/amenemnesut.png) Kresba dvou uzávěrů luku se jmény faraonů Amenemnesut a Pasbachaenniuta I. z 21. dynastie, nalezených Pierrem Montetem v roce 1940 ![](/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-amenemnesut-trun.gif)kartuš faraona Amenemnesuta Hrobka: neznámá Předchůdce: [Nesbanebdžed (Smendes)](/3-prechodne-obdobi/nesbanebdzed.php "Nesbanebdžed") Nástupce: [Pasbachaenniut I.](/3-prechodne-obdobi/pasbachaenniut1-stribrny-faraon.php) Doba vlády: 4 roky **Rubriky:** 3. přechodné období **Štítky:** egyptští faraoni --- ### [Nesbanebdžed (Smendes)](https://www.starovekyegypt.net/3-prechodne-obdobi/nesbanebdzed.php) **Published:** 13 října, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Poslední faraon 20.dynastie Ramesse XI. se pokoušel zastavit dlouhodobý politický a ekonomický úpadek starověkého Egypta. Bohužel jeho snaha vyzněla naprázdno. Ke konci vlády Ramesse XI. byl Egypt rozdělen na dvě části, které byly víceméně autonomní. Hranice mezi nimi probíhala přibližně na úrovní Fajjúmské oázy. ![Kartuš Nesbanebdžed](/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-smendes.gif "- Starověký Egypt")**Vládu nad severní částí držel Nesbanebdžed (Smendes)**, který zde pravděpodobně působil jako vezír a vysoký vojenský velitel za vlády Ramesse XI. a po jeho smrti se oženil s jeho dcerou Tentamon, uzmul si tak královskou titulaturu a stal se tak zakladatelem 21.dynastie. Sídelním městem faraonů této dynastie se stala Tanida. Jižní část Egypta kontroloval Hrihor, velekněz v Amonově chrámu v Karnaku. ## Nesbanebdžed (Smendes) x Hrihor **Rozklad egyptského státu zcela nepochybně souvisel se stále větším soustřeďování moci v rukou hodnostářů** a někdy i celých rodin. Tito hodnostáři zastávali vysoké administrativní, vojenské i kněžské funkce, které se velmi často stávaly dědičnými. Další příčinou byly velice rozsáhlé přesuny obyvatelstva ve východním Středomoří. Těmto změnám sice Egypt jako jediný s vypětím všech sil sice odolal, ale neubránil se změnám v etnickém složení obyvatelstva. Většina půdy v Deltě patřila Libyjcům, kteří se do Egypta dostali většinou jako váleční zajatci. Ačkoliv se tyto skupiny celkem rychle „egyptianizovali“, zachovávaly si do značné míra původní společenskou strukturu a organizaci. **![Nesbanebdžed](/wp-content/uploads/faraoni/3prechod/nesbanebdjed-smendes.png "Nesbanebdžed - Starověký Egypt")Na západní pomezí delty neustále pronikaly kočovné a polokočovné kmeny**, které „libyjský živel“ ještě více posilovaly. Další generace libyjských usedlíků se tak stávala klíčovou složkou ve společnosti, navíc žoldnéři libyjského původu se stali na dlouho základní složkou egyptské armády. **Nesbanebdžed a jeho nástupci se v domácí i zahraniční politice pokoušeli navázat na vládu posledních Ramessovců**, což dokazují i královské titulatury, které vycházejí z předloh období Nové říše. Zvláštní důraz se kladl na boha Amona a rozhodně ne náhodou nahradili vládci 21.dynastie Sutecha (do té doby hlavního boha Tanidy) právě Amonem a dalšími božstvy, která byla spojena s [Thébami (Vasetem)](/architektura-nove-rise/theby-mesto-sta-bran.php). ![](/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-smendes.gif) kartuš faraona Nesbanebdžeda Hrobka: neznámá Předchůdce: Ramesse XI. Nástupce: [Amenemnesut](/3-prechodne-obdobi/amenemnesut.php) Doba vlády: 26 let **Manželka:** Tentamon (pravděpodobně dcera Ramesse XI.) **Rubriky:** 3. přechodné období **Štítky:** egyptští faraoni --- ### [Pyramida Senusreta II. v Láhúnu](https://www.starovekyegypt.net/pyramidy-stredni-rise/pyramida-senusreta2.php) **Published:** 10 prosince, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** [Senusret II.](/faraoni-stredni-rise/senusret2.php "Senusret II.") věnoval Fajjúmské oáze mimořádnou pozornost – jednak rozvojem melioračních prací a následně kolonizaci, která měla přispět ke zvýšení zemědělské výroby. Proto i pyramida Senusreta II. stojí v této oblasti. Důkladný průzkum této pyramidy provedl koncem 19. století Petrie. Jeho první pokusy proniknout do pyramidy byly neúspěšné, protože hledal vchod uprostřed severní strany – tedy v místech, kde býval u pyramid Staré říše i na počátku Střední říše. Stavitelé pyramidy zde také postavili velice rafinovaně malou kapli. [Petrie](/egyptologove/william-petrie.php "William Matthew Flinders Petrie") ale netušil, že to byl právě **Senusret II.**, kdo **provedl malou „revoluci“ v plánu [substruktury pyramidy](/pyramidy-stredni-rise/pyramida-senusreta-ii-v-lahunu-pohled-do-nitra.php)** – jednak z náboženských důvodů, ale také díky špatným zkušenostem s vykradači hrobek. Vchod do podzemí pyramidy Senusreta II. se totiž nacházel pod podlahou jedné z hrobek, které se nacházejí několik desítek metrů od jižní strany pyramidy (K)! Východním směrem od této hrobky pak Petrie v hrobce princezny Sithathoriunety objevil „láhúnský poklad“ – nádherné předměty a šperky z princezniny pohřební výbavy. Poklad je vystavený v Egyptském muzeu v Káhiře. ![pyramida](/wp-content/uploads/architektura/pyramidy/senusret2-01.gif "- Starověký Egypt")**Základní údaje o pyramidě:****Popis pyramidy:**šířka základny: 107 mA ohradní zeďG předsíňvýška pyramidy: 48 mB falešná chodbaH pohřební komoraúhel sklonu stěn: 42°35′C vstupní šachtaI severní kapleD šachtaJ pyramida královnyE konstrukční šachtaK vchod do pyramidyF zádušní chrám **Rubriky:** Pyramidy Střední říše **Štítky:** architektura starověkého Egypta, egyptské pyramidy --- ### [Spolek přátel starověkého Egypta](https://www.starovekyegypt.net/o-webu/spolek-pratel-starovekeho-egypta.php) **Published:** 28 září, 2019 **Author:** Pavel Felgr **Content:** ![Spolek přátel starověkého Egypta](/wp-content/uploads/spolek-pratel-egypta/logo-spolek.png "Spolek přátel starověkého Egypta") Spolek přátel starověkého Egypta z.s. sdružuje občany, kteří se zajímají o historii starověkého Egypta. Spolek je zapsán ve [spolkovém rejstříku](https://rejstrik-firem.kurzy.cz/06694799/spolek-pratel-starovekeho-egypta-z-s/) od 6. ledna 2018. Dle stanov (čl. 9, bod 1) jsou statutárním orgánem předseda a místopředseda spolku, kteří za spolek jednají jeho jménem – každý z nich samostatně. V případě, že předseda nemůže vykonávat svou funkci nebo funkce není obsazena, vykonává jeho pravomoc radou pověřený místopředseda. Rozsah pravomocí předsedy stanoví rada. Členem spolku se může stát každý občan ČR. Ke konci roku 2018 měl spolek 18 členů. ## Přehled činnosti Spolek se soustředí na propagaci nových objevů v Egyptě – a to jak českých egyptologů, tak dalších egyptologických týmů. Propagaci provádíme na webu www.starovekyegypt.net. Web byl spuštěn v roce 2005 a od roku 2017 ho provozuje Spolek přátel starověkého Egypta z.s. Kromě internetových stránek spolek provozuje také FB stránky – [www.facebook.com/starovekyegypt](http://www.facebook.com/starovekyegypt) a [www.facebook.com/spolekpratelegypta](http://www.facebook.com/spolekpratelegypta). Spolek si spravuje internetové stránky sám. Při psaní článků využíváme české i zahraniční články, případně i televizní dokumenty. V případě dostupnosti vkládáme některé dokumenty z kanálu Youtube přímo do webu. ## Jak se stát členem/členkou spolku Pokud se chcete stát členem/členkou spolku, napište nám email na , do kterého uvedete **jméno, příjmení, emailovou adresu a město, kde bydlíte**. Následně obdržíte rozhodnutí o přijetí. ### Podmínky pro členství **Každý člen spolku platí roční členský příspěvek 500 Kč se platí na transparentní účet 2301686260/2010 u FIO banky**. Z této částky se platí pronájem prostor pro přednášky, odměny pro přednášející a výdaje týkající se internetových stránek. Vstupné na jednotlivé akce je pak pro členy spolku zdarma. Současně hledáme partnery, kteří by spolek podpořili finančně pro realizaci některých projektů. ## Statistika webu \[table id=29 /\] **Rubriky:** O webu --- ### [Šestý pylon v Karnaku](https://www.starovekyegypt.net/chramy-v-karnaku/sesty-pylon-v-karnaku.php) **Published:** 9 února, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Stavitelem Šestého pylonu byl Thutmose III.** (18. dynastie). Západní fasáda Šestého pylonu je popsána 120 syrskými (nalevo) a núbijskými (napravo) městy, která [Thutmose III.](/faraoni-nove-rise/thutmose3.php "Thutmose III.") dobyl se svou armádou. Brána Šestého pylonu je z červené žuly, malé komnaty nacházející se východně od pylonu jsou známé jako Síň análů Thutmose III.. Na severní straně osy chrámu stojí dva velké heraldické pilíře z červené žuly – na jednom je vytesaný lotosový květ (symbol Horního Egypta), na druhém papyrus (symbol Dolního Egypta). Poblíž stojí zbytky soch boha Amona, které pocházejí z doby vlády [Tutanchamona](/faraoni-nove-rise/tutanchamon.php "Tutanchamon"). ![Šestý pylon v Karnaku](../wp-content/uploads/sesty-pylon-karnak.png "Šestý pylon v Karnaku") Šestý pylon v Karnaku **Rubriky:** Chrámy v Karnaku **Štítky:** architektura starověkého Egypta, chrám v Karnaku, Karnak, Thutmose III. --- ### [Pátý pylon v Karnaku](https://www.starovekyegypt.net/chramy-v-karnaku/paty-pylon-v-karnaku.php) **Published:** 9 února, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Pozůstatky pátého pylonu jsou velmi malé**. Stejně jako Čtvrtý pylon nechal i tento postavit Thutmose I. (18. dynastie) a upravili ho Thutmose III. (18. dynastie) a Amenhotep III. (18. dynastie). Za vlády Thutmose III. sloužil jako vstup do dalšího příčného sálu, ten je dnes ale velmi poškozen. Původně zde bylo ale 20 šestnáctistranných sloupů a řada soch boha Usira podél východní strany. ![Pátý pylon v Karnaku](../wp-content/uploads/paty-pylon-karnak.png "Pátý pylon v Karnaku") Pátý pylon v Karnaku **Rubriky:** Chrámy v Karnaku **Štítky:** architektura starověkého Egypta, chrám v Karnaku, Karnak --- ### [Brána Búbastovců](https://www.starovekyegypt.net/chramy-v-karnaku/brana-bubastovcu.php) **Published:** 8 února, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Mezi svatyní Ramesse III. a Druhým pylonem stojí brána, která je známá jako brána Búbastovců. **Její jméno je odvozeno od města v Deltě, Per-Bastetu** (řecky Búbastida). Faraoni 22. dynastie si Búbastidu nechali postavit a zvolili si ji za svoje sídelní město. Kameny, které byly použity při stavbě této brány pocházejí z lomu jižně od Théb (Vasetu) – z Gebel is-Silsily. Skalní nápis nám říká, že faraon Šešonk I. pověřil touto stavbou svého dohlížitele královských prací Horemsafa. Ve vrchní části východní zdi brány přijímá Osorkon I. od Amenrea meč a palmovou ratolest, která symbolizuje dlouhý život. O něco níž podává Chnum kříž života anch a faraona kojí bohyně Hathora. Na západní zdi stojí před bohem Takelot II. a jeho syn – velekněz Amonův. ![Brána Bubastovců](../wp-content/uploads/brana-bubastovcu.jpg "Brána Bubastovců") Brána Bubastovců **Rubriky:** Chrámy v Karnaku **Štítky:** architektura starověkého Egypta, chrám v Karnaku, Karnak --- ### [První a druhá dynastie](https://www.starovekyegypt.net/archaicke-obdobi/prvni-a-druha-dynastie.php) **Published:** 7 března, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Za sjednotitele Egypta se považuje** podle tradice **král Meni** (též Menej, řecky Menés). Jedná se o panovníka, který byl totožný s jiným známým jménem – Narmer. Informace o sjednocení je zachycena v Manethových Egyptských pamětihodnostech, na tzv. Ebózevské desce a na Turínském papyru. Za své sídelní město si Meni (Narmer) zvolil Cenej (This) v Horním Egyptě. Toto město se nacházelo asi 500 km jižně od Káhiry. Zbytky tohoto města nejsou dodnes přesně identifikovány. Odtud se vypravil do Dolního Egypta a někdy kolem roku 3000 př.n.l. ho dobyl. Na hranicích obou zemí založil pak nové hlavní město [Mennofer (Memfis)](/mesta-starovekeho-egypta/mennofer-memfis.php). **Je možné, že k pokusům o sjednocení Egypta došlo už podstatně dříve**, a to ze strany vládců Dolního Egypta, kteří sídlili v [Heliopoli (Iunu)](/nabozenstvi/heliopolis-reovo-mesto.php). Úspěch měl však, podle všech dochovaných informací, teprve Meni (Narmer?). ### Faraoni 1. dynastie \[table id=37 /\] **Rubriky:** Archaické období **Štítky:** egyptští faraoni --- ### [Sechemchetova pyramida v Sakkáře](https://www.starovekyegypt.net/pyramidy-stare-rise/sechemchetova-pyramida.php) **Published:** 11 prosince, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Sechemchetova pyramida i celý komplex v Sakkáře je pravděpodobně znovu dílem Imhotepa**. Podobnost s komplexem, který si nechal postavit faraon [Džoser](/faraoni-stare-rise/dzoser.php), je více než zřejmá. Tento komplex ale nikdy nebyl dokončen a jeho ruiny objevil až egyptský archeolog Muhammad Zakaríja Ghoném v roce 1952. ![pyramida](/wp-content/uploads/architektura/pyramidy/sechemchet-02.gif "- Starověký Egypt") **Základní údaje o pyramidě:****Popis pyramidy:**délka základny: 120 mA Chodbavýška pyramidy: 70 mB ChodbaC Pohřební komoraD Bílá ohradní zeďE Sestupná chodbaF Vchod**Sechemchetova pyramida** se základnou 120 metrů **se nachází (resp. nacházela) v Sakkáře jihozápadně od komplexu faraona Džosera**. Měla mít 6 až 7 stupňů a měla být vysoká 70m. Měla být stavěna metodou skloněných vrstev, ale ještě během stavby byly práce zastaveny a tak je dnes vidět jen první stupeň s výběžkem druhého. Oba jsou z bílého vápence, který se získával přímo na místě stavby. **Dnes se z pyramidy faraona Sechemcheta zachoval první stupeň se zbytky druhého** (120×120 na výšku 10m). Kolem něho byly zbytky vstupní šachty, trosky chrámu a rampy z dob stavby. V pozadí bylo 80 m bílé stěny ohradní zdi. Pod stupněm byla pohřební komora dlouhá 9 metru, vysoká a široká 5 metrů. **Obvod pyramidy lemovala ze tří stran podzemní chodba**, ze které vystupovalo 132 komor pro pohřební výbavu. Našly se zde zlaté jehlice a hůlky, zlatá skříňka na líčidla a několik set démotických papyrů. ![pyramida](/wp-content/uploads/architektura/pyramidy/sechemchet-01.gif "- Starověký Egypt")A Jižní dvůrB Severní dvůrC Jižní hrobD Bílá ohradní zeď **Rubriky:** Pyramidy Staré říše **Štítky:** architektura starověkého Egypta, egyptské pyramidy, Sakkára, Sechemchetova pyramida --- ### [Ochranná božstva krajů](https://www.starovekyegypt.net/nabozenstvi/ochranna-bozstva-kraju.php) **Published:** 8 listopadu, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Starověký Egypt byl rozdělen do mnoha krajů (nomů) a každý z těchto nomů měl své místní božstvo, které se někdy měnilo od období Staré říše až po konec existence samostatného Egypta. Egypt se skládal ze dvou základních částí – z Dolního a Horního Egypta. **Dolní Egypt** byl rozdělen na dvacet nomů, což odpovídá dvaceti velkým přírodním oblastem v deltě, vymezeným rameny Nilu, které se vějířovitě rozvírají severně od centrální Memfidy (Mennoferu). Ta je prvním dolnoegyptským nomem. **Horní Egypt** byl rozdělen na třiadvaceti nomů, přičemž třináct nomů se nacházelo v „jižní části“, která se nacházela mezi městy Asjút na severu a Kóm Ombo na jihu a „Střední Egypt“, který se rozkládal mezi Memfidou na severu a Asjútem na jihu. Tato část však byla vymezena moderními zeměpisci a v období Starověkého Egypta byla nedílnou součástí Horního Egypta. ## Ochranná božstva krajů – delta Nilu Dvacet nomů Dolního Egypta odpovídá dvaceti velkým přírodním oblastem v deltě, vymezeným rameny Nilu, které se vějířovitě rozvírají severně od centrální Memfidy (Mennoferu). Ta je prvním dolnoegyptským nomem. U každého nomu je uvedeno jeho symbolické označení a jméno hlavního města v řečtině a egyptštině. [ochranná božstva krajů delty Nilu – seznam](ochranna-bozstva-kraju/ochranna-bozstva-kraju-delta-nilu.php "Ochranná božstva krajů delty Nilu") ## Ochranná božstva krajů – jižní část Horního Egypta Jižní část Horního Egypta se rozkládala mezi městy Asjút na severu a Kóm Ombo na jihu. Kraj v okolí Kóm Ombo byl v období Ptolemaiovců jižní hranicí Egypta. Tato část měla celkem dvanáct nomů, z nichž nejvýznamnější byl nepochybně thébský kraj. U každého nomu je uvedeno jeho symbolické označení a jméno hlavního města v řečtině a egyptštině. [ochranná božstva jižní části Horního Egypta – seznam](ochranna-bozstva-kraju/ochranna-bozstva-kraju-horni-egypt-jih.php "Ochranná božstva jižní části Horního Egypta") ## Ochranná božstva krajů – střední Egypt Střední Egypt se rozkládal mezi Memfidou (Mennoferem) na severu a Asjútem na jihu. Tuto oblast arbitrárně vymezili moderní zeměpisci, ve starověku tvořila nedílnou součást Horního Egypta. Spadá do ní deset nomů, z nichž nejdůležitější jsou kraje s hlavními městy Hermopolis (zasvěcené bohu Thovtovi, řeckému Hermésovi) a Hérakleopolis, které sehrálo zásadní úlohu v Prvním přechodném období. Jejich číslování navazuje na číslování jižních hornoegyptských krajů. U každého nomu je uvedeno jeho symbolické označení a jméno hlavního města v řečtině a egyptštině. [ochranná božstva středního Egypta – seznam](ochranna-bozstva-kraju/ochranna-bozstva-kraju-stredni-egypt.php "Ochranná božstva středního Egypta") **Rubriky:** Náboženství **Štítky:** bohové starověkého Egypta, náboženství starověkého Egypta --- ### [Ochranná božstva krajů - delta Nilu](https://www.starovekyegypt.net/ochranna-bozstva-kraju/ochranna-bozstva-kraju-delta-nilu.php) **Published:** 8 listopadu, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Dvacet nomů Dolního Egypta odpovídá dvaceti velkým přírodním oblastem v deltě, vymezeným rameny Nilu, které se vějířovitě rozvírají severně od centrální Memfidy (Mennoferu). Ta je prvním dolnoegyptským nomem. U každého nomu je uvedeno jeho symbolické označení a jméno hlavního města v řečtině a egyptštině. ## 1. DOLNOEGYPTSKÝ NOM – „Kraj bílých zdí“, Memfis (Mennefer) Prvním ochranným božstvem města byl pravděpodobně Henu, prastarý bůh se sokolí hlavou. Po něm pak městu vládl Usirův předchůdce – Sokar. Jeho úkolem bylo střežit pohřebiště v Sakkáře. Nejuctívanějším místním bohem byl ale zcela jistě Ptah, který v období Nové říše vytvořil s bohyní Sachmet a jejich synem Nefertumem jednu z nejznámějších egyptských triád. ## 2. DOLNOEGYPTSKÝ NOM – „Kraj kýty“, Létopolis/Ausím (Sechem) V tomto kraji nedaleko Héliopole byl prvním božstvem Cherty, bůh v podobě ležícího berana. Jeho původ je ale zahalen tajemstvím. Ausím byl rovněž městem boha Mechentiirteje (mumifikovaného sokola), za jehož pravé oko bylo považováno Slunce a za levé Měsíc. Později byl ztotožněn s Horem pod jménem Haruer (Velký Hor). ## 3. DOLNOEGYPTSKÝ NOM – „Kraj západu“, Momemfis (Imau) Prastaré Imau, „Město stromů ima“, je totožné s řeckým městem Momemfis. Ochrannou bohyní města byla bohyně s kraví hlavou Sachmet-Hathor. ## 4. DOLNOEGYPTSKÝ NOM – „Kraj jižní Neity“, Kóm Manus (Džeqaper) Obtížně lokalizovatelné hlavní město možná odpovídá dnešnímu Záwijit Rezin při Menufijském kanálu. Byla v něm uctívána proslulá bohyně Neit. ## 5. DOLNOEGYPTSKÝ NOM – „Kraj severní Neity“, Sais (Sau) Nejdůležitějším božstvem města Sais byla bohyně Neit, královna s červenou korunou Dolního Egypta. Byla zobrazována jako žena vyzbrojená lukem a šípy. Tato významná bohyně, matka světa a krokodýlího boha Sobka, byla po příchodu sajské dynastie k moci uctívána po celé zemi. ## 6. DOLNOEGYPTSKÝ NOM – „Kraj pouštního býka“, Chois (Pa Chasuu) Nejstarším bohem města Chois, které je považováno za rodné město 14. dynastie, byl bůh Re, v období Střední říše Amon-Re. Vytvářel prvopočáteční triádu s bohyní Tefnut a bohem Šu. ## 7. DOLNOEGYPTSKÝ NOM – „Kraj západní harpuny“, Damanhur (Besylet) Ochranným božstvem tohoto města ležícího ne daleko rosettského ramene Nilu byl Ha, válečnický bůh vyzbrojený kopím, jehož úkolem bylo chránit západní Egypt před vpády libyjských národů. Ha byl rovněž uctíván v oázách v západní poušti. ## 8. DOLNOEGYPTSKÝ NOM – „Kraj východní harpuny“, Pithom (Pertem) V tomto kvetoucím městě skrytém za hradbami se uctíval kult boha Atuma, stvořitele a hrnčíře světa. Severně od města se nalézalo řeckořímské město Heroonpolis, vystavěné na místě prastarého Pikeret, v němž údajně byla uchovávána relikvie Usirovy kůže. ## 9. DOLNOEGYPTSKÝ NOM – „Kraj ochránce“, Búsiris (Perusir, Džedu) Prvním ochranným bohem Búsiris byl beran Andžtej se dvěma pery na hlavě. Později se město stalo posvátným místem (Usirův okrsek), kde se uctívala bohova páteř symbolizovaná pilířem džed. ## 10. DOLNOEGYPTSKÝ NOM – „Kraj velkého červeného býka“, Athribis/Tell Atríb Prastaré Huttaherib (Dům země středu), jedno z nejdůležitějších měst delty, zaznamenalo svůj vrcholný rozvoj za vlády Ramessovců. Místním bohem byl Chentechtej, spojovaný s býkem Kemuerem (Velkým černým), který byl spolu s Apidem, Meruerem a Vehemuem jedním ze čtyř posvátných býků delty. ## 11. DOLNOEGYPTSKÝ NOM – „Kraj býka v jeho obinadlech“, Farbaethos (Natchu) Toto město uctívalo kulty Nefertuma, syna Ptaha a Sachmety, a Hora-Merteje (Hor s oběma očima). Na jednom z městských pohřebišť byli pohřbíváni posvátní býci Vehemu. ## 12. DOLNOEGYPTSKÝ NOM – „Kraj kravího telete“, Sebennytos (Cebneceret) Město Cebneceret, „Božské tele“, bylo rodištěm historika Manethona (bližší informace o něm naleznete v části Faraoni – Období Ptolemaiovců) a důležitou křižovatkou delty. Jeho obyvatelé uctívali kult Inheret-Šua, syna Reova a pána kopí, který byl rovněž spojován s bohyní Menhit. Nedaleko města se nacházelo Eseteum, primitivní svatyně bohyně Esety. ## 13. DOLNOEGYPTSKÝ NOM – „Kraj pilíře“, Héliopolis (Iunu) Iunu, „Město pilíře iun“, patří mezi nejstarší egyptská města. K tomuto kultovnímu místu měla významné vazby 5. dynastie, která snad odtud pocházela, a vznikly zde základy království vycházejícího ze slunečního kultu. Ve městě se uctíval Re, spojovaný s posvátným býkem Meruerem, později Atum a jeho dvě manželky lusaas a Nebethetepet, postupně ztotožněná s bohyní Hathorou. ## 14. DOLNOEGYPTSKÝ NOM – „Kraj východního dílu“, Silé (Caru) Silé byla citadela strategicky položená při východní výspě delty u cesty do Pelusia. Jejím úkolem bylo dohlížet na karavany přijíždějící z Palestiny. Chránila přístup ke kanálům, po nichž se dalo plout do údolí Nilu. Město uctívalo Hora, bohyni Vadžet, boha Reharachteje a Atuma. ## 15. DOLNOEGYPTSKÝ NOM – „Kraj ibise“, Hermopolis (Bah) Pro město Hermopolis byl charakteristický kult Thovta, „Toho, kdo odděluje dva protivníky“ (Usira a Sutecha). V dolnoegyptské Hermopoli se nacházelo pohřebiště pro mumie posvátných ibisů, spojovaných s ochranným bohem města. ## 16. DOLNOEGYPTSKÝ NOM – „Kraj sumce“, Mendés (Džedef) Uctíval se zde beraní bůh Banebdžedet spojovaný s rybí bohyní Hatmehit. ## 17. DOLNOEGYPTSKÝ NOM – „Kraj svatyně“, Diospolis (Behdet) Město známé od Staré říše. Jeho současný název Tell el-Balamún připomíná prastarý kult zasvěcený bohu Amonovi (peramon). ## 18. DOLNOEGYPTSKÝ NOM – „Kraj jižního královského dítěte“, Búbastis/Tell el-Basta Ochrannou bohyní města Búbastidy byla kočičí bohyně Bastet, které se za Staré říše přikládala stejná důležitost jako bohyni Hathor. Bastet tvořila triádu s Atumem a Mahesem. ## 19. DOLNOEGYPTSKÝ NOM – „Kraj severního královského dítěte“, Tanis (Džanef) Přesné umístění města bylo dlouho předmětem spekulací. Tanis uctívala kult Amon-Rea a thébské triády (Amon, Mut, Chonsu). ## 20. DOLNOEGYPTSKÝ NOM – „Kraj mumifikovaného sokola“, Saft el-Henna (Persopdu) Poslední hradbou proti případným asijským dobyvatelům bylo město Persopdu, „Příbytek Sopdua“, v němž se uctíval Sopdu, hlavní božstvo východní oblasti, jehož úkolem bylo chránit obyvatelstvo před útoky cizáků. **Rubriky:** Ochranná božstva krajů **Štítky:** bohové starověkého Egypta, náboženství starověkého Egypta --- ### [Ochranná božstva krajů - jižní část Horního Egypta](https://www.starovekyegypt.net/ochranna-bozstva-kraju/ochranna-bozstva-kraju-horni-egypt-jih.php) **Published:** 8 listopadu, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Jižní část Horního Egypta se rozkládala mezi městy Asjút na severu a Kóm Ombo na jihu. Kraj v okolí Kóm Ombo byl v období Ptolemaiovců jižní hranicí Egypta. Tato část měla celkem dvanáct nomů, z nichž nejvýznamnější byl nepochybně thébský kraj. U každého nomu je uvedeno jeho symbolické označení a jméno hlavního města v řečtině a egyptštině. ## 1. HORNOEGYPTSKÝ NOM – „Kraj luku“, Kóm Ombo (Nubt) Kóm Ombo se stalo hlavním městem prvního hornoegyptského nomu v Ptolemaiovské době, protože původní Metropole Elefantina byla příliš ohrožována nájezdy lupičů. Byl zde chrám zasvěcený společně krokodýlímu bohu Sobkovi a sokolímu bohu Haruerovi. V Ptolemaiovské době se v Kóm Ombo uctívaly dvě význačné triády: jednak triáda Haruera, Senetneferety a Panebtaueje (Pána Obou zemí), jednak triáda Sobka, bohyně Hathory a Chonsua. Později byla Senetneferet ztotožněna s Hathorou a Panebtauej s Chonsuem, takže obě triády splynuly v jedinou. Ve městě se nacházelo pohřebiště posvátných zvířat, na němž jsou mimo jiné uloženi mumifikovaní krokodýli. ## 2. HORNOEGYPTSKÝ NOM – „Kraj Horova trůnu“, Apollónopolis/ Edfu (Džeba) Ochranným bohem Edfu, jednoho z nejstarších a nejvlivnějších egyptských měst (nejstarší doklady pocházejí z doby vlády Wadžiho, panovníka 1. dynastie), byl sokolí bůh Haruer, jehož přítomnost je tu doložena od vlády 3. dynastie. Jiný kult byl zasvěcen štíří bohyni Hededet (později Selket). Dalším uctívaným bohem byl Hor z Edfu, jenž střežil zlato a prospektory, kteří po něm pátrali v Arabské poušti. ## 3. HORNOEGYPTSKÝ NOM – „Venkovský kraj“, Eileithyiaspolis/el-Káb (Necheb) Vpredynastickém období byla ve městě uctívána divoká kráva Sematuret, kterou postupně nahradila supí bohyně Nechbet. Řekové město nazvali Eileithyiaspolis, neboť Nechbetu ztotožnili se svou bohyní porodních bolestí Eileithyiou. ## 4. HORNOEGYPTSKÝ NOM – „Kraj žezla vas“, Théby (Veset) Prvním bohem Théb (Vesetu) byl Moncu, sokolí bůh se slunečním kotoučem na hlavě. Po něm přišli na řadu Amon a Veseret (jedno ze jmen lví bohyně Sachmety). Za vlády 12. dynastie byla Veseret ztotožněna s Mutou a na popud Amonova kněžstva vznikla thébská triáda složená z Amona, Muty a Chonsua. ## 5. HORNOEGYPTSKÝ NOM – „Kraj dvou sokolů“, Kuft (Gebtu) Město získalo na prestiži díky dolům v Arabské poušti. Již od Archaické doby bezvýhradně uctívalo Mina, boha božské energie, úrodnosti a dolů ve Východní poušti. ## 6. HORNOEGYPTSKÝ NOM – „Krokodýlí kraj“, Tentyra/Dendera (Tareret) Ochranným božstvem posvátného města Dendera byla kraví bohyně Hathor. Její existence je sice doložena již od Staré říše, hlavní stavby zasvěcené Hathoře se ale datují teprve z Ptolemaiovské doby a její chrám je nejkrásnějším a nejlépe zachovalým chrámem v Egyptě. Hathora z Dendery stála údajně u zrodu všech ostatních Hathořiných podob. Mezi kněžstvy z Dendery a Edfu bylo velmi úzké pouto. Jejich společné posvátné texty se zmiňovaly o spojení mezi oběma božstvy (Hathorou a Horem), z něhož se zrodil božský syn a král lhej. ## 7. HORNOEGYPTSKÝ NOM – „Kraj sistra“, Diospolis Mikra (Hiu) Prastarý kult byl zasvěcen Batě, božstvu s ženskou hlavou s rohy. Od prvních dynastií byla spojována s Hathorou. ## 8. HORNOEGYPTSKÝ NOM – „Kraj nejstarší země“, This (Cenej) Cenej bylo pod ochranou božského páru Inhereta a Menhity (lví bohyně). Později se hlavním městem kraje stal Abydos (Abedžu), ležící naproti Ceneji, v němž se uctíval černý zádušní pes Chontamentej, jehož v období Staré říše nahradil Usir. Abydos se stal hlavím městem kultu vzkříšeného Usira. ## 9. HORNOEGYPTSKÝ NOM – „Kraj Minova emblému“, Panopolis/Achmím (Ipu) Město patřilo k oddaným boha Mina a lví bohyně Repity, spojované s Aperetisetou (dřívější Minovou družkou). Min a Repit tvořili spolu se svým dítětem Kolanthem místní triádu. Řecký název města Panopolis je poctou bohu Panovi, s nímž Řekové ztotožnili Mina. ## 10. HORNOEGYPTSKÝ NOM – „Kraj kobry“, Afrodítopolis (Cebu) Hlavním božstvem metro pole 10. kraje byla Eset, kterou Řekové později ztotožnili se svou Afrodíté. ## 11. HORNOEGYPTSKÝ NOM – „Kraj chrta“, Hypsélé (Šutb) Jedná se o nejmenší hornoegyptský nom. Byl zde uctíván bůh Chnum v podobě berana s nejprve vodorovnými, později stočenými rohy (tzv. Amonovy rohy). ## 12. HORNOEGYPTSKÝ NOM – „Kraj hadů“, Antaeopolis (Pi-Anti) Hlavní město dvanáctého kraje bylo přilepeno na útes nedaleko Nilu. Uctívalo lví bohyni Matit, kterou později vystřídal sokolí bůh Nemtej. Řekové pak toto místní božstvo ztotožnili se svým obrem Antaiem (odtud název těsta), pověstným svou silou. **Rubriky:** Ochranná božstva krajů **Štítky:** bohové starověkého Egypta, náboženství starověkého Egypta --- ### [Ochranná božstva krajů - střední Egypt](https://www.starovekyegypt.net/ochranna-bozstva-kraju/ochranna-bozstva-kraju-stredni-egypt.php) **Published:** 8 listopadu, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Střední Egypt se rozkládal mezi Memfidou (Mennoferem) na severu a Asjútem na jihu. Tuto oblast arbitrárně vymezili moderní zeměpisci, ve starověku tvořila nedílnou součást Horního Egypta. Spadá do ní deset nomů, z nichž nejdůležitější jsou kraje s hlavními městy Hermopolis (zasvěcené bohu Thovtovi, řeckému Hermésovi) a Hérakleopolis, které sehrálo zásadní úlohu v Prvním přechodném období. Jejich číslování navazuje na číslování jižních hornoegyptských krajů. U každého nomu je uvedeno jeho symbolické označení a jméno hlavního města v řečtině a egyptštině. ## 13. HORNOEGYPTSKÝ NOM – „Kraj horního granátovníku“, Lykopolis/Asjút (Saut) Asjút se původně v egyptštině nazýval Saut. Jeho ochranným božstvem byl Vepuauet, černý pes (odtud řecké jméno Lykopolis), který byl významným pohřebním bohem. Vepuauet, „Ten, který otevírá cesty“, byl místní verzí Anupa. Vládcové kraje působili často zároveň jako velekněží. Město hrálo významnou úlohu zvláště za vlády 12. dynastie, když Senusret I. dobýval Núbii. ## 14. HORNOEGYPTSKÝ NOM – „Kraj dolního granátovníku“, Kusae/Kúsíja (Kus) Hlavní bohyní města Kus byla bohyně Hathor, ochranné božstvo hrobek z období Staré a Střední říše. Právě v této lokalitě byli ve skalnatých útesech Západní pouště pohřbíváni nomarchové 14. kraje. ## 15. HORNOEGYPTSKÝ NOM – „Kraj zajíce“, Hermopolis/Ešmúnén (Chemenu) Starobylé náboženské centrum, jehož hlavním bohem byl Thovt, hrálo zřejmě prvořadou úlohu za vlády Ptolemaiovců. Řekové ztotožňovali Thovta, vynálezce písma a tajemníka Devatera, se svým bohem Hermésem, podle nějž také město nazvali. Hermopolis je rovněž jedním z míst, kde vznikly tři hlavní mýty o stvoření. V prvním mýtu se jednalo o tzv. hermopolské Osmero (egyptský název Chemenu odpovídal číslovce osm), tedy kolegium osmi bohů, čímž se mýtus lišil od tradiční kosmogonie, která hovořila o devíti bozích. Osmero tvořily čtyři páry bohů: Nun a Naunet (pravodstvo), Huh a Hauhet (beztvarost), Kuk a Kauket (temnota) a Amon a Amaunet (nepoznatelnost). Podle druhého mýtu bůh Thovt vyslal na kopec ibise, aby snesl kosmické vejce, z něhož se zrod í svět. Ve třetím mýtu se popisuje, jak se Re zrodil z otevřeného lotosového květu, který vystoupal z pravodstva. Lotosový květ se podobně jako slunce ráno otevírá a večer opět zavírá. ## 16. HORNOEGYPTSKÝ NOM – „Gazelí kraj“, Theodosiopolis/Bení Hasan (Hebenu) V dnešním Bení Hasanu se uctíval kult boha Hora a v jedné posvátné jeskyni také kult lví bohyně Pachety, obávané dcery Rea, která byla zároveň „Paní pramenů“ a „schopná rozdělit horu“. Obyvatelé kraje uctívali rovněž boha Chnuma a bohyni Hathoru. ## 17. HORNOEGYPTSKÝ NOM – „Kraj černého psa“, Kynopolis (Henu) Bohem města i kraje byl černý pes Anup, syn bílé krávy Hesety. Byl strážcem pohřebišť celého Egypta. ## 18. HORNOEGYPTSKÝ NOM – „Kraj sokola s roztaženými křídly“, Ankyronpolis (Dehenet) Dehenet, „Útes“, byl opevněným vojenským městem, které hrálo významnou úlohu především za vlády 21. dynastie. Město v té době leželo na severní hranici oblasti podléhající vlivu Théb (Vesetu) a uctívalo zvláště bohyni Hathoru. ## 19. HORNOEGYPTSKÝ NOM – „Kraj čistého žezla“, Oxyrhynchos (Permedžed) Město patřilo k nejvíce vzkvétajícím sídlům Ptolemaiovské a Římské doby. Bylo zasvěceno Sutechovi-Tyfónovi (pouštní oblast, v níž se město rozkládalo, se nazývala Tyfónie), to však nebránilo tamním obyvatelům, aby jako božstvo uctívali rybu Oxyrhynchos, která si vypůjčila korunu od Hathory. Ve městě měla i vlastní pohřebiště. ## 20. HORNOEGYPTSKÝ NOM – „Kraj horního oleandru“, Hérakleopolis/Ehnásíja el-Medína (Henennisut) Henennisut, „Královské dítě“, bylo za vlády 9. a 10. dynastie (První přechodné období) hlavním městem Egypta, které navazovalo na memfidskou tradici. Jeho hlavním božstvem byl beraní bůh Herišef, uctívaly se ale také kulty Amona, Hathory a Nehebkau. ## 21. HORNOEGYPTSKÝ NOM – „Kraj dolního oleandru“, Krokodilopolis/Medinit Fajjúm (Šedet) Jak naznačuje řecký název, v hlavním městě tohoto kraje se uctíval především kult krokodýlího boha Sobka. Podle Hérodota přicházeli do města návštěvníci z celého Egypta, a dokonce i z Řecka, aby na břehu jezera Birkit Kárún sledovali krmení posvátných krokodýlů, kteří byli pro tuto příležitost vyšňořeni náušnicemi a náramky na předních tlapách. ## 22. HORNOEGYPTSKÝ NOM – „Kraj nože“, Afrodítopolis/Atfíh (Tep-lhu) Město Tep-lhu, „Hlavní kráva“, bylo metropolí 22. kraje. Jeho nejdůležitějším božstvem byla Eset-Hathor a ležící posvátná bílá kráva Heset. Při nedávných vykopávkách bylo v lokalitě nalezeno pohřebiště posvátných krav, které bylo obdobou Serapea, pohřebiště býků Ápidů. **Rubriky:** Ochranná božstva krajů **Štítky:** bohové starověkého Egypta, Dér el-Medína, náboženství starověkého Egypta --- ### [Amenemhet III. - největší faraon Střední říše](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-stredni-rise/amenemhet3.php) **Published:** 24 září, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Amenemhet III. se významnou měrou se zasloužil o hospodářský rozvoj Egypta**. Jeho trůnní jméno je Marrhos. Dobrá vláda jeho otce Senusreta III., který získal Núbii a sebral moc nomarchům, umožnila tomuto faraonovi věnovat se vnitřnímu rozvoji Egypta. Z jeho vladařských a stavebních počinů stojí za to upozornit na: - rozšiřování sítě zavodňovacích kanálů - rozvoj řemesel a rozšiřování těžby zlata a mědi - propojení Nilu s jezerem ve Fajjúmské oáze - stavbu chrámu věnovanému Sobkovi ve Fajjúmské oáze Také on si byl vědom, že je potřeba nadále zabezpečovat jižní hranici, protože Núbije byla pro starověké Egypťany zdrojem cenných surovin včetně zlata. Kvalitní měď ze Sinajského poloostrova s obsahem příměsi železa, zinku a arsenu se používala nejen na výrobu pracovních nástrojů ve stavebnictví, ale také na výrobu zbraní i předmětů denní potřeby. Za jeho vlády vznikaly nové karavanní cesty přes Západní poušť na straně jedné a k Rudému moři na straně druhé. Stávající cesty byly pečlivě zabezpečovány. ## Amenemhet III. a jeho pyramidy V prvním roce své vlády zahájil stavbu[ pyramidy v Dahšúru](/pyramidy-stredni-rise/pyramida-amenemheta3-dahsur.php) – nedaleko pyramid faraona Snofrua. Tato pyramida (nazývaná také někdy Černá pyramida) byla dokončena v 15. roce jeho vlády. Krátce po dokončení se ale začaly objevovat v dolní části praskliny v důsledku průsaků spodních vod. Faraon si tak – podobně jako Snofru – nechal postavit druhou [pyramidu v Hawáře](/pyramidy-stredni-rise/pyramida-amenemheta3-v-haware.php). ![Amenemhet III.](/wp-content/uploads/faraoni/stredni-rise/amenemhet3.gif "- Starověký Egypt") Amenemhet III. ![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-amenemhet3.gif)Kartuš faraona Amenemheta III. Hrobka: [pyramida Amenemheta III.](/pyramidy-stredni-rise/pyramida-amenemheta3-v-haware.php) Předchůdce: [Senusret III.](/faraoni-stredni-rise/senusret3.php) Nástupce: [Amenemhet IV.](/faraoni-stredni-rise/amenemhet4.php) Doba vlády: 47 let **Manželky:** Aat, Chenemetneferhedžet III., Hetepti **Rubriky:** Faraoni Střední říše **Štítky:** Amenemhet III., Dahšúr, egyptští faraoni, Hawára, pyramidy v Dahšúru, pyramidy v Hawáře --- ### [Pyramida Amenemheta III. v Hawáře, pohled do nitra](https://www.starovekyegypt.net/pyramidy-stredni-rise/pyramida-amenemheta-iii-v-haware-pohled-do-nitra.php) **Published:** 10 prosince, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Pyramida Amenemheta III. v Hawáře byla postavena v duchu 12.dynastie. **Jádro pyramidy Amenemheta III. postavili Egypťané ze sušených cihel a pyramidu obložili jemným bílým vápencem**. Vchod do podzemí umístili přímo v obložení pyramidy, poblíž jihozápadního nároží. Od vchodu pokračovala sestupná chodba se schodištěm směřujícím k severu. Stěny chodby obložili vápencem a opatřili několika zátarasy. V podzemí se navíc několikrát lomila kolem svislé osy pyramidy. ### Pyramida Amenemheta III. a netradiční pohřební komora Po špatných zkušenostech se stavbou pohřební komory v Dahšúru se stavitelé rozhodli pro několik opatření, která by zvýšila její bezpečnost a stabilitu. **Do skalního podloží vyhloubili obdélnou jámu**, kterou obložili vápencem **a tím vytvořili boční stěny pohřební komory**. Do ní pak spustili obrovský křemencový monolit o hmotnosti více než 100 tun. V monolitu vytesali obdélníkovou jámu a teprve do ní umístili sarkofág z křemence. Na monolitu byly vedle sebe tři velké křemencové bloky, které tvořily víko (možná i strop pohřební komory). Krajní stropní blok byl nadzvednutý a byl spuštěn až po ukončení pohřbu. **Nad pohřební komorou umístili ještě stropní blok o sklonu stěn 45°**, který stál na čtyřech pilířích. Pilíře usadili na písku v šachtách, které byly vytesali do skalního podloží podél bočních stran křemencového monolitu. Odebráním písku z těchto šachet pak klesl strop na určené místo a uzavřel se tak přístup k sarkofágu. Tento postup pak zopakovali při stavbě pyramidy Ameneheta IV. ale i v pozdějších dobách například ve velkých šachtových hrobech. Ani toto zabezpečení se však stavitelům nezdálo dostatečné a tak má pyramida Amenemheta III. v Hawáře ještě jedno zabezpečení – nad plochým stropem se zvedal sedlový strop z obrovských (až 50 tun vážících) vápencových bloků a nad ním pak ještě 7 m vysoká cihlová klenba. Vzniklo tak unikátní stavební dílo, které ale splnilo svůj účel a odolalo obrovskému tlaku hmoty pyramidy. Neodolalo ale cílenému tlaku vykradačů hrobů. Ti do pohřební komory pronikli i přes další důmyslné zabezpečení stavitelů, kteří vchod do pohřební komory zamaskovali v dlažbě sousední a o něco výše položené předsíně. ### Labyrint antických cestovatelů Před jižní stěnou pyramidy Amenemheta III. v Hawáře odkryl [William Matthew Flinders Petrie](/egyptologove/william-petrie.php "William Matthew Flinders Petrie") zbytky rozlehlého a velice členitého komplexu – Labyrintu antických cestovatelů, o kterém psalo šest antických autorů včetně Herodota. Podle některých byl stavitelem tohoto komplexu Mendes, podle jiných Moteris, Moeris aj. Stavba byla rozsáhle zdevastována již v dávné době, například žulové sloupy byly použity na ptolemaiovské a římské stavby ve Fajjúmské oáze. Dílo zkázy dokončilo vybudování kanálu přes část chrámu. Proto nejde původní plán přesně rekonstruovat. Zdá se, že v severní části chrámu ležela intimní část s obětní síní, před kterou byl komplex obětních síní, sloupových dvorů, portiků, kolonád, komor, chodeb … Jižně se nacházel rozlehlý otevřený dvůr. Že nešlo o žádnou malou stavbu dokládá rozloha – cca 28 000 m2. Síní bylo podle Starbona tolik, kolik bylo egyptských správních krajů (nomů) – tedy 42. V těchto síních měla být uctívána božstva těchto krajů – Petrie zde objevil zbytky vápencových soch Sobka a Hathory. [](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/fajjumska-oaza-pyramida-amenemhet3-intro-01.jpg) ![Pyramida Amenemheta III. v Hawáře - struktura pohřební komory](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/fajjumska-oaza-pyramida-amenemhet3-intro-01-640x480.jpg "Pyramida Amenemheta III. v Hawáře - struktura pohřební komory") [](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/fajjumska-oaza-pyramida-amenemhet3-intro-02.jpg) ![Pyramida Amenemheta III. v Hawáře - systém tří stropů](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/fajjumska-oaza-pyramida-amenemhet3-intro-02-640x480.jpg "Pyramida Amenemheta III. v Hawáře - systém tří stropů") [](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/fajjumska-oaza-pyramida-amenemhet3-intro-03.jpg) ![Pyramida Amenemheta III. v Hawáře](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/fajjumska-oaza-pyramida-amenemhet3-intro-03-640x480.jpg "Pyramida Amenemheta III. v Hawáře") [](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/fajjumska-oaza-pyramida-amenemhet3-intro-04.jpg) ![Pyramida Amenemheta III. v Hawáře - strop chránící pohřební komoru před tíhou stavby](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/fajjumska-oaza-pyramida-amenemhet3-intro-04-640x480.jpg "Pyramida Amenemheta III. v Hawáře - strop chránící pohřební komoru před tíhou stavby") **Rubriky:** Pyramidy Střední říše **Štítky:** Amenemhet III., architektura starověkého Egypta, egyptské pyramidy, Hawára, pyramida Amenemheta III. --- ### [Neporušený sarkofág z černé žuly](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/neporuseny-sarkofag-z-cerne-zuly.php) **Published:** 13 července, 2018 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Vykopávky ve městě Alexandrie na severním pobřeží Egypta přinesly egyptským archeologům nový objev. [Alexandrie](/mesta-starovekeho-egypta/alexandrie-ptolemaiovske-hlavni-mesto.php) vydala neporušený sarkofág z černé žuly. Vzhledem k jeho rozměrům (1,85 metrů vysoký, 2,65 metrů dlouhý a 1,65 metrů široký) se jedná o dosud největší posmrtnou schránu, jaká kdy byla v této oblasti objevena. **Sarkofág z černé žuly nalezený v alexandrijské čtvrti Sidi Gaber pochází z období vlády Ptolemaiovců**. Archeologové zatím nezjistili majitele sarkofágu. Těší je ale skutečnost, že **sarkofág byl nalezen neporušený**. Pod pětimetrovou vrstvou půdy tak tento masivní artefakt s neznámým obsahem pod povšimnutí spočíval přes 2000 let. ## Neporušený sarkofág odloží stavbu domu **Neporušený sarkofág z černé žuly objevili archeologové během preventivního výkopu**. Alexandrie je bohatým nalezištěm památek především z období starověku a místní úřady tak mají právo před započetím stavebních prací provádět vlastní průzkumy. Archeologům se tentokrát zadařilo, majitel pozemku však bude muset plánovanou stavbu domu odložit. **Kromě neporušeného sarkofágu archeologové nalezli i dobovou bustu muže ze sádrovce**. Ačkoliv předpokládají, že se jedná o bustu nebožtíka ve schráně, k určení jeho identity jim zatím nepomohla. Je totiž značně poškozená. Podle odborných odhadů však může jít o Makedonce, či Řeka z vyšší společenské vrstvy. Ptolemaiovci vládli egyptské říši od roku 323 př. n. l., kdy ji po smrti Alexandra Makedonského zdědil jeden z jeho generálů, Ptolemaios I. Sotér. U moci vydrželi téměř tři staletí. Jejich moc nad Egyptem roku 30 př. n. l. zlomil až římský císař Octavianus, který v bitvě u Actia porazil egyptské vojsko vedené jeho sokem Marcem Antoniem a Kleopatrou. [![Sarkofág z černé žuly; Zdroj: Ministry of Antiquities/Facebook](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/sarkofag-01-300x188.jpg "Sarkofág z černé žuly; Zdroj: Ministry of Antiquities/Facebook")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/sarkofag-01.jpg) Sarkofág z černé žuly; Zdroj: Ministry of Antiquities/Facebook [![Sarkofág z černé žuly; Zdroj: Ministry of Antiquities/Facebook](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/sarkofag-02-300x188.jpg "Sarkofág z černé žuly; Zdroj: Ministry of Antiquities/Facebook")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/sarkofag-02.jpg) Sarkofág z černé žuly; Zdroj: Ministry of Antiquities/Facebook [![Sarkofág z černé žuly; Zdroj: Ministry of Antiquities/Facebook](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/sarkofag-03-300x188.jpg "Sarkofág z černé žuly; Zdroj: Ministry of Antiquities/Facebook")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/sarkofag-03.jpg) Sarkofág z černé žuly; Zdroj: Ministry of Antiquities/Facebook Zdroj: Echo24.cz **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Alexandrie, sarkofágy --- ### [Egyptský sarkofág ukrýval důkaz o starověkých operacích](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/egyptsky-sarkofag-ukryval-dukaz-o-starovekych-operacich.php) **Published:** 8 září, 2018 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Když byl v červenci v [Alexandrii](/mesta-starovekeho-egypta/alexandrie-ptolemaiovske-hlavni-mesto.php) objeven neporušený sarkofág, očekávání byla veliká. Později se ukázalo, že v něm jsou tři neoznačené kostry a bohužel i spousta exkrementů z nedalekého odpadního potrubí. Jenže – něco podstatného sarkofág přece jen přinesl. ## Tajemství starověkých operací Nadia Kheiderová z egyptského ministerstva starožitností řekla, že nález rozhodně není bez zajímavosti. Uvnitř sarkofágy byla skutečně nalezena tři lidská těla – dvě patřila mužům, jedno ženě. Jeden muž zemřel ve věku 20 – 25 let, druhý muž zemřel kolem 40 let a žena zemřela ve věku 20 – 25 let. U mužů se pravděpodobnou příčinu smrti či zranění zjistit nepodařilo, v případě ženy dopadli archeologové lépe. První informace po otevření sarkofágu říkaly, že jedno z těl má uvnitř lebky otevřenou ránu, pravděpodobně po úderu šípem. Z toho se hned začala vyvozovat možnost násilné smrti všech tří těl v sarkofágu uložených. Detailnější analýza však ukázala, že rána na ženině lebce se zahojila, a žena s ní nejspíše žila řadu dalších let. Nešlo tedy o násilí, ale naopak o kvalitní chirurgický zákrok ve formě starověké trepanace. ### Kvalitní chirurgický zákrok Trepanace je jedním z nejstarších příkladů chirurgických zákroků před počátkem moderní medicíny. I když dnes mají trepanace spíše špatnou pověst, ve skutečnosti mohlo jít v případě fraktury lebky o jediný racionální zákrok. Trepanace měly vysokou míru úspěšnosti, což je dokladem schopnosti egyptských lékařů, kteří zákroky vykonávali. Případ „ženy z Alexandrie“ je tak dalším příkladem soudobého zákroku, po němž se pacient alespoň částečně zotavil. Nízký věk dožití ženy přesto naznačuje, že trepanace či zranění k nim vedoucí mohly život prodloužit jenom krátce. Momentálně je však jakékoliv spekulování nad úspěšností jejího zákroku spíše hádáním. ![Neporušený sarkofág v Alexandrii - obsah](/wp-content/uploads/zajimavosti/alexandrijsky-sarkofag-obsah.jpg "Neporušený sarkofág v Alexandrii - obsah") Neporušený sarkofág v Alexandrii – obsah Zdroj: Nedd.cz **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** sarkofágy --- ### [V Luxoru byl obejeven 3000 let starý nedotčený sarkofág](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/v-luxoru-byl-obejeven-3000-let-stary-nedotceny-sarkofag.php) **Published:** 28 listopadu, 2018 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Archeologové si připsali další letošní objev. V Luxoru objevili hrobku, která byla ukryta pod 300 metry krychlovými písku a suti. V ní objevili sarkofág starý 3000 let obsahující zachovalou mumii ženy. Znaky na sarkofágu odkazují k 17. a 18. egyptské dynastii. V té době v Egyptě vládla například královna Nefertiti nebo faraon Tutanchamon. --- Celých 5 měsíců trvalo francouzským archeologům, než se do hrobky dostali. Hrobka se nachází v nekropoli el-Asasef na západním břehu Nilu. V této oblasti byli pohřbívání vysocí úřednící, kteří měli blízko k faraonovi. *„Jeden sarkofág byl vyrobený ve stylu rishi, který je datovaný do 17. dynastie. Druhý pak pocházel z 18. dynastie. Oba uvnitř obsahovaly své mumie,“* řekl egyptský ministr památek Khaled al-Ananí. Archeologové zde také objevili mumie, kostry a lebky, které pocházely z období Střední říše před 4000 lety. [![Hrobka v Luxoru ukrývala neporušený sarkofág ženy starý 3000 let Foto: Reuters](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/luxor-sarkofag-mumie-zeny-1-300x204.jpg "Hrobka v Luxoru ukrývala neporušený sarkofág ženy starý 3000 let Foto: Reuters")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/luxor-sarkofag-mumie-zeny-1.jpg) Hrobka v Luxoru ukrývala neporušený sarkofág ženy starý 3000 let Foto: Reuters [![Hrobka v Luxoru ukrývala neporušený sarkofág ženy starý 3000 let Foto: Reuters](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/luxor-sarkofag-mumie-zeny-2-300x204.jpg "Hrobka v Luxoru ukrývala neporušený sarkofág ženy starý 3000 let Foto: Reuters")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/luxor-sarkofag-mumie-zeny-2.jpg) Hrobka v Luxoru ukrývala neporušený sarkofág ženy starý 3000 let Foto: Reuters [![Hrobka v Luxoru ukrývala neporušený sarkofág ženy starý 3000 let Foto: Reuters](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/luxor-sarkofag-mumie-zeny-3-300x204.jpg "Hrobka v Luxoru ukrývala neporušený sarkofág ženy starý 3000 let Foto: Reuters")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/luxor-sarkofag-mumie-zeny-3.jpg) Hrobka v Luxoru ukrývala neporušený sarkofág ženy starý 3000 let Foto: Reuters [![Hrobka v Luxoru ukrývala neporušený sarkofág ženy starý 3000 let Foto: Reuters](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/luxor-sarkofag-mumie-zeny-4-300x204.jpg "Hrobka v Luxoru ukrývala neporušený sarkofág ženy starý 3000 let Foto: Reuters")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/luxor-sarkofag-mumie-zeny-4.jpg) Hrobka v Luxoru ukrývala neporušený sarkofág ženy starý 3000 let Foto: Reuters [![Hrobka v Luxoru ukrývala neporušený sarkofág ženy starý 3000 let Foto: Reuters](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/luxor-sarkofag-mumie-zeny-5-300x204.jpg "Hrobka v Luxoru ukrývala neporušený sarkofág ženy starý 3000 let Foto: Reuters")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/luxor-sarkofag-mumie-zeny-5.jpg) Hrobka v Luxoru ukrývala neporušený sarkofág ženy starý 3000 let Foto: Reuters Zdroj: Deník, Aktualne.cz **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** sarkofágy --- ### [Otevřen sarkofág s mumií nejvyššího velekněze](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/otevren-sarkofag-s-mumii-nejvyssiho-velekneze.php) **Published:** 9 dubna, 2019 **Author:** Pavel Felgr **Content:** V únoru objevili egyptští archeologové jižně od Káhiry síť svislých šachet, která vedla k tunelům a hrobkám obsahujícím 40 mumií z doby Ptolemaiovců. Ptolemaiovci byla dynastie makedonského původu – zakladatelem byl generál Alexandra Velikého jménem Ptolemaios. Tato dynastie vládla v Egyptě v letech 323 až 30 přn.l. --- Stav mumií i jejich uložení vedl vědce k přesvědčení, že jde o příslušníky tehdejší elity. **V neděli 7. dubna otevřeli egyptští archeologové sarkofág obsahující mumii egyptského nejvyššího velekněze**. Jeho sarkofág byl velmi složitě a zdobeně vyřezávaný a pro jeho otevření bylo potřeba hrubé síly několika mužů. *„Nemůžu tomu uvěřit, je to neuvěřitelné,“* zvolal podle agentury AFP Zahi Hawass, egyptský archeolog a bývalý generální tajemník Nejvyšší rady pro památky Egypta. Zahi Hawass spolupracuje na výzkumu s Američanem Joshem Gatesem, který je také průvodcem dokumentu na Discovery. [![Objevení mumie velekněze v Káhiře - Foto: Repro Youtube](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/01-mumie-velekneze-kahira-300x225.jpg "Objevení mumie velekněze v Káhiře - Foto: Repro Youtube")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/01-mumie-velekneze-kahira.jpg) Objevení mumie velekněze v Káhiře – Foto: Repro Youtube [![Objevení mumie velekněze v Káhiře - Foto: Repro Youtube](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/02-mumie-velekneze-kahira-300x225.jpg "Objevení mumie velekněze v Káhiře - Foto: Repro Youtube")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/02-mumie-velekneze-kahira.jpg) Objevení mumie velekněze v Káhiře – Foto: Repro Youtube [![Objevení mumie velekněze v Káhiře - Foto: Repro Youtube](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/03-mumie-velekneze-kahira-300x225.jpg "Objevení mumie velekněze v Káhiře - Foto: Repro Youtube")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/03-mumie-velekneze-kahira.jpg) Objevení mumie velekněze v Káhiře – Foto: Repro Youtube Zdroj: Denik.cz **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** sarkofágy --- ### [Dřevěné sarkofágy z období 22. dynastie](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/drevene-sarkofagy-z-obdobi-22-dynastie.php) **Published:** 27 října, 2019 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Egyptské úřady v Luxoru představily nový objev – jsou jí dřevěné sarkofágy v Luxoru. Jejich stáří odhadují na 3000 let. Jedná se o největší podobný nález za poslední století, jak uvedlo egyptské ministerstvo pro památky. Sarkofágy, ve kterých jsou mumie mužů, žen i dětí, jsou i přes své stáří velmi zachovalé. --- Egyptšté archeologové objevili památky v rozsáhlé lokalitě na západním břehu Nilu – v thébské nekropoli. Ta je zařazená na seznamu světového dědictví UNESCO. Dřevěné sarkofágy jsou bohatě zdobené hieroglyfy. Nacházely se cca 1 metr pod zemí naskládány na sebe ve dvou řadách. Uvnitř našli mumie kněžích, kněžek a dětí, kteří žili během 22. dynastie, jež vládla přibližně v letech 945 až 715 před naším letopočtem. ## Sarkofágy pomalované žlutě *„Jedná se o první velký nález sarkofágů s lidskými pozůstatky od konce 19. století,“* citovala egyptského ministra pro památky Chálida Ananího agentura Reuters. Poslední dva nálezy roku 1881 a 1891 byly v rukou cizinců, řekl generální tajemník ministerstva Mostafa Waziri. *„Jde o nepopsatelný pocit, přísahám Bohu,*“ dodal. Dřevěné sarkofágy v Luxoru jsou pomalovány jasnou žlutou barvou. Ta je pokrytá písmem a výjevy egyptských bohů, zvířat a rostlin v zelené, červené a žluté barvě. I přesto že jsou sarkofágy v dobrém stavu, projdou ještě rukama restauratérů. Následně budou vystaveny v novém muzeu zasvěcenému egyptských památkám, které tamní úřady plánují otevřít příští rok poblíž pyramid v Gíze. Egypt se v posledních letech snaží o nových nálezech důkladně informovat, a nalákat tak více návštěvníků; turistický sektor tvrdě zasáhlo povstání a politické nepokoje takzvaného arabského jara v roce 2011. Podle Ananího konflikt snížil i počet nálezů významných archeologických památek, jakým jsou i prezentované sarkofágy. [![Dřevěné sarkofágy v Luxoru obsahují mumie kněžích, kněžek a dětí, kteří žili během 22. dynastie, jež vládla přibližně v letech 945 až 715 před naším letopočtem. FOTO: Ministry of Antiquities](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/01-drevene-sarkofagy-luxor-300x188.jpg "Sarkofágy v Luxoru obsahují mumie kněžích, kněžek a dětí, kteří žili během 22. dynastie, jež vládla přibližně v letech 945 až 715 před naším letopočtem. FOTO: Ministry of Antiquities")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/01-drevene-sarkofagy-luxor.jpg) Sarkofágy v Luxoru obsahují mumie kněžích, kněžek a dětí, kteří žili během 22. dynastie, jež vládla přibližně v letech 945 až 715 před naším letopočtem. FOTO: Ministry of Antiquities [![Sarkofágy v Luxoru obsahují mumie kněžích, kněžek a dětí, kteří žili během 22. dynastie, jež vládla přibližně v letech 945 až 715 před naším letopočtem. FOTO: Ministry of Antiquities](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/02-drevene-sarkofagy-luxor-300x188.jpg "Sarkofágy v Luxoru obsahují mumie kněžích, kněžek a dětí, kteří žili během 22. dynastie, jež vládla přibližně v letech 945 až 715 před naším letopočtem. FOTO: Ministry of Antiquities")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/02-drevene-sarkofagy-luxor.jpg) Sarkofágy v Luxoru obsahují mumie kněžích, kněžek a dětí, kteří žili během 22. dynastie, jež vládla přibližně v letech 945 až 715 před naším letopočtem. FOTO: Ministry of Antiquities [![Dřevěné sarkofágy v Luxoru obsahují mumie kněžích, kněžek a dětí, kteří žili během 22. dynastie, jež vládla přibližně v letech 945 až 715 před naším letopočtem. FOTO: Ministry of Antiquities](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/03-drevene-sarkofagy-luxor-300x188.jpg "Sarkofágy v Luxoru obsahují mumie kněžích, kněžek a dětí, kteří žili během 22. dynastie, jež vládla přibližně v letech 945 až 715 před naším letopočtem. FOTO: Ministry of Antiquities")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/03-drevene-sarkofagy-luxor.jpg) Sarkofágy v Luxoru obsahují mumie kněžích, kněžek a dětí, kteří žili během 22. dynastie, jež vládla přibližně v letech 945 až 715 před naším letopočtem. FOTO: Ministry of Antiquities [![Sarkofágy v Luxoru obsahují mumie kněžích, kněžek a dětí, kteří žili během 22. dynastie, jež vládla přibližně v letech 945 až 715 před naším letopočtem. FOTO: Ministry of Antiquities](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/04-drevene-sarkofagy-luxor-300x188.jpg "Sarkofágy v Luxoru obsahují mumie kněžích, kněžek a dětí, kteří žili během 22. dynastie, jež vládla přibližně v letech 945 až 715 před naším letopočtem. FOTO: Ministry of Antiquities")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/04-drevene-sarkofagy-luxor.jpg) Sarkofágy v Luxoru obsahují mumie kněžích, kněžek a dětí, kteří žili během 22. dynastie, jež vládla přibližně v letech 945 až 715 před naším letopočtem. FOTO: Ministry of Antiquities [![Dřevěné sarkofágy v Luxoru obsahují mumie kněžích, kněžek a dětí, kteří žili během 22. dynastie, jež vládla přibližně v letech 945 až 715 před naším letopočtem. FOTO: Ministry of Antiquities](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/05-drevene-sarkofagy-luxor-300x188.jpg "Sarkofágy v Luxoru obsahují mumie kněžích, kněžek a dětí, kteří žili během 22. dynastie, jež vládla přibližně v letech 945 až 715 před naším letopočtem. FOTO: Ministry of Antiquities")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/05-drevene-sarkofagy-luxor.jpg) Sarkofágy v Luxoru obsahují mumie kněžích, kněžek a dětí, kteří žili během 22. dynastie, jež vládla přibližně v letech 945 až 715 před naším letopočtem. FOTO: Ministry of Antiquities [![Sarkofágy v Luxoru obsahují mumie kněžích, kněžek a dětí, kteří žili během 22. dynastie, jež vládla přibližně v letech 945 až 715 před naším letopočtem. FOTO: Ministry of Antiquities](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/06-drevene-sarkofagy-luxor-300x188.jpg "Sarkofágy v Luxoru obsahují mumie kněžích, kněžek a dětí, kteří žili během 22. dynastie, jež vládla přibližně v letech 945 až 715 před naším letopočtem. FOTO: Ministry of Antiquities")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/06-drevene-sarkofagy-luxor.jpg) Sarkofágy v Luxoru obsahují mumie kněžích, kněžek a dětí, kteří žili během 22. dynastie, jež vládla přibližně v letech 945 až 715 před naším letopočtem. FOTO: Ministry of Antiquities Zdroj: Echo24.cz **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** sarkofágy --- ### [Sahure - zakladatel pohřebiště v Abúsíru](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-stare-rise/sahure.php) **Published:** 22 září, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Sahure byl synem [Veserkafa](/faraoni-stare-rise/veserkaf.php) a pravděpodobně Chentkaus I. Byl by to první případ v dějinách Egypta, kdy si faraon vzal za manželku svoji matku. Tyto příbuzenské sňatky se později hojně objevovaly za vlády Ptolemaiovců. **Zkonsolidoval vnitřní poměry v Egyptě a zefektivnit státní správu**. Podnikal výbojné cesty, zejména pak do Libyje, na Sinaj a Núbie. Účelem těchto cest bylo získání otroků, dolů, dobytka a dokonce i krásek pro královský harém. Jednu válečnou výpravu vyslal dokonce do Byblu (dnešního Libanonu) s cílem získat kvalitní cedrové dřevo. Za vlády Sahurea se těžila měděná ruda a tyrkys ve Wádí Magháře na Sinaji, diorti v lomech v Abú Simbelu, z Byblu se dováželo cedrové dřevo a dokonce vyslal výpravu do tajemné země Punt. ## Sahure – zakladatel královského pohřebiště v Abúsíru **Sahure založil královské pohřebiště u Abúsíru**, kde si postavil pyramidový komplex. Ten se nachází v sousedství Veserkafova Slunečního chrámu. Bohatá reliéfní výzdoba komplexu představuje vrchol reliéfního umění Staré říše. On i další faraoni této dynastie důsledně prosazovali kult slunečního boha Rea. Ze soudobých písemných pramenů je známo, že Sahure postavil také sluneční chrám, který však dosud nebyl objeven. Objevena ale byla [Sahureova pyramida](/pyramidy-stare-rise/sahureova-pyramida.php "Sahureova pyramida") v Abúsíru. ![Sahure](/wp-content/uploads/faraoni/stara-rise/sahure.gif "- Starověký Egypt") ![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-sahure.gif) Kartuš faraona Sahurea Hrobka: [Sahureova pyramida](/pyramidy-stare-rise/sahureova-pyramida.php) Předchůdce: [Veserkaf](/faraoni-stare-rise/veserkaf.php) Nástupce: [Neferirkare](/faraoni-stare-rise/neferirkare.php) Doba vlády: 14 let **Manželka:** Meretnebtej **Rubriky:** Faraoni Staré říše **Štítky:** Abúsír, egyptští faraoni, Sahure, Sahureova pyramida --- ### [Sebeknofru - faraonka na konci 12. dynastie](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-stredni-rise/sebeknofru.php) **Published:** 10 července, 2021 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Turínský papyrus obsahuje mezi jmény faraonů jedno, které téměř nikdo nezná – Sebeknofru. [Amenemhet III.](/faraoni-stredni-rise/amenemhet3.php) vládl Egyptu téměř 50 let a po jeho smrti nastoupili na trůn jeho děti – napřed Amenemhet IV. Ten ale zemřel bez mužského potomka a tak na trůn usedla Sebeknofru – dcera Amenemheta III. Právě ona byla posledním žijícím příslušníkem [12. dynastie](/faraoni-stredni-rise/faraoni-12-dynastie.php), která ukončila období Střední říše. ## Cesta Sebeknofru na trůn Předčasná smrt Amenemheta IV. otevřela otázku, kdo usedne na egyptský trůn. Egypťané raději nechali vládnout ženu, než aby zemi zevnitř rozdělil nějaký ambiciózní vojevůdce. Tak usedla na trůn právě Sebeknofru – první faraonka v dějinách starověkého Egypta. Její vláda podle papyru trvala 4 roky. Její jméno je neobvyklé – skládá se ze „Sebek (Sobek)“ což byl krokodýlí bůh a „nefru“ znamená krásná. Mohli bychom to tedy přeložit jako „Kráska krokodýlího boha“. Krokodýl byl ve starověkém Egyptě velmi uctívaný, krokodýli jsou silní, velcí a divocí. Zvolila tedy jméno proto, že jí dodávalo auru síly a moci? ## Avaris – socha krokodýlí královny V Avaris byla objevena socha krokodýlí královny, která se od ostatních soch faraonek liší. Ostatní faraonky se nechávaly zobrazovat s plochou hrudí jako muži. Socha krokodýlí královny je ale oblečena v ženských šatech s pruhy látky přes prsa, štíhlý pas a plné boky. Zdá se, že Sebeknofru dokázala spojit ženskou přirozenost a funkci faraonky. Po její smrti nastoupila nová – [13. dynastie](/2-prechodne-obdobi/faraoni-13-dynastie.php) – ale mnoho faraonů přijalo (po vzoru Sebeknofru) jméno krokodýlího boha. ![Sebeknofru - první faraonka starověkého Egypta](/wp-content/uploads/sebeknofru.jpg "Sebeknofru - první faraonka starověkého Egypta - Starověký Egypt") ![](/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-sobeknofru.gif) Kartuš faraonky Sebeknofru Hrobka: Pyramida v Mazghunu Předchůdce: [Amenemhet IV.](/faraoni-stare-rise/amenemhet4.php) Nástupce: Wegaf (13. dynastie) Doba vlády: 7 let **Manžel:** Amenemhet IV. (otcem byl Amenemhet III.) **Rubriky:** Faraoni Střední říše **Štítky:** egyptští faraoni --- ### [Amenemhet IV. - začíná pád dynastie](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-stredni-rise/amenemhet4.php) **Published:** 25 května, 2020 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Amenemheta III. vládl skoro 50 let a po jeho smrti nastoupil na trůn jeho syn Amenemhet IV. Egyptská říše byla v období stagnace – rozdílná úroveň v oblastech v Déltě a u jižní hranice s Núbií byla předpokladem pro postupný úpadek. **Vláda Amenemheta IV. začala dvouletou spoluvládou s Amenemhetem III.** Na počátku své vlády podnikl expedici na Sinajský poloostrov (zde za jeho vlády vznikly některé části chrámu bohyně Hathor) a také do země Punt. Expedice na Sinaj byly z důvodu dobývání tyrkysu v tamních dolech. Jenže klidná jeho vláda rozhodně nebyla … **Vládci v jednotlivých oblastech od Délty po Núbii projevovali stále větší a větší mocenské ambice**. K tomu všemu do hraničních oblastí pronikali více a více asijské národy. Amenemhet IV. se sice pokoušel obnovit centralizovanou moc, ale jeho pokus nebyl úspěšný. Zdá se, že se musel potýkat i s ekonomickými nedostatky (způsobené mimo jiné nedostatečnými záplavami). V takové situaci pak bylo pro nového faraona velmi těžké bránit migraci asijských národů do Egypta. Krátká vláda královny Sebeknofru vývoj událostí nijak zásadně neovlivnila. Následující 13. dynastie je již zahrnuta do [Druhého přechodného období](/2-prechodne-obdobi/druhe-prechodne-obdobi.php), které trvalo více než 200 let. [Pyramida Amenemheta IV. v Mazghunu](/pyramidy-stredni-rise/pyramida-amenemheta4.php) (jižně od Dahšúru) měla jádro postaveno ze sušených cihel (což rozhodně není nejpevnější stavební materiál). To jen koresponduje s ekonomickou situací země za jeho vlády. Archeologové nemohou určit ani přesnou výšku, ani sklon stěn. Obložení pyramidy totiž dávno zmizelo. ![Amenemhet IV.](/wp-content/uploads/amenemhet4.png "Amenemhet IV.") Amenemhet IV. ![](/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-amenemhet4.gif)Kartuš faraona Amenemheta IV. Hrobka: [Pyramida v Mazghunu](/pyramidy-stredni-rise/pyramida-amenemheta4.php) Předchůdce: [Amenemhet III.](/faraoni-stare-rise/amenemhet3.php) Nástupce: [Sebeknofru](/faraoni-stare-rise/sebeknofru.php) Doba vlády: 8 let **Manželka:** Sebeknofru (dcera Amenemheta III.) **Rubriky:** Faraoni Střední říše **Štítky:** egyptští faraoni --- ### [Senusret III. a rozkvět Egypta](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-stredni-rise/senusret3.php) **Published:** 24 září, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Za vlády Senusreta III. (1872 – 1854 př.n.l.) poznal Egypt nebývalý rozkvět. **Senusret III. reformoval státní správu a zabezpečil hranice země, díky čemuž se stal legendární postavou.** ## Reforma státní správy a zabezpečení hranic Krátce po svém nástupu na trůn musel Senusret III. řešit závažnou otázku – bylo třeba zásadně omezit moc některých nomarchů, kteří svým vlivem a bohatstvím soupeřili se samotným faraonem. **Senusret III.** se odhodlal k radikálnímu kroku a **zrušil úřad nomarchů**. Zemi pak rozdělil na tři kraje – Sever, Jih a Hlavu jihu. Ty podléhaly přímo vezírovi a jednotlivé kraje spravovali úředníci, kteří spolupracovali s poradním sborem. ## Vojenské úspěchy Senusreta III. ![Senusret III.](/wp-content/uploads/faraoni/stredni-rise/senusret3.png "Senusret III. - Starověký Egypt")Amenemhet II. a Senusret II. (předchůdci Senusreta III.) polevili v ostraze hranic a toho využily súdánské kmeny, které pronikly do dolní Núbie. Senusret III. se s nimi rozhodl rázně zatočit – vyslal do této oblasti početnou armádu a aby se několik desítek tisíc mužů mohlo na širokých lodích přepravit do Núbie, nechal prokopat průplav 1.kataraktem. **Díky vítěznému tažení do země Kuš a dvou vítězných tažení do Núbie rozšířil Senusret III. hranice Egypta**. Aby zabránil povstání na dobitých územích, nechal postavit nebo rozšířit pohraniční pevnosti. Definitivně tak přičlenil Dolní Núbii (Vavat) k egyptskému území. Výsledkem tří vojenských výprav Senusreta III. bylo posunutí jižní hranice Egypta hluboko do núbijského území k pevnosti Semna. Pevnost Semna byla postavena nad velmi úzkým úsekem řeky, kterým v případě nízké hladiny řeky nebylo možné proplout na lodi. Egypťané tak kontrolovali celý tok Nilu. **Senusret III. zahájil první opravdové vojenské tažení proti syrským a palestinským kmenům**. Po tomto tažení se začaly rozvíjet kontakty mezi oběma regiony. Vzkvétající Egypt hlavně přitahoval mnoho východních pracovníků. Zemědělci a řemeslníci byli najímáni na zvelebovací práce ve Fajjúmu. Senusret III. má pochopitelně stejně jako ostatní faraoni i zásluhy architektonické. Nechal vybudovat překrásné stavby na Elefantině, v Abydu (Abedžu) a v Karnaku. **Do doby vlády Senusreta III. spadá také počátek výstavby hlavního chrámu boha Moncua v Medamúdu**. Bohužel jen málo památek se dochovalo do dnešních dnů. Doba jeho vlády rovněž představuje jeden z vrcholů královského sochařství. [Pyramida Senusreta III.](/pyramidy-stredni-rise/pyramida-senusreta3.php "Pyramida Senusreta III.") stojí v Dahšúru nedaleko Červené pyramidy faraona Snofrua. ![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-senusret3.gif)Kartuš faraona Senusreta III. Hrobka: [pyramida Senusreta III.](/pyramidy-stredni-rise/pyramida-senusreta3.php) Předchůdce: [Senusret II.](/faraoni-stredni-rise/senusret2.php) Nástupce: [Amenemhet III.](/faraoni-stredni-rise/amenemhet3.php) Doba vlády: 39 let **Manželky:** Neferthenut (matka Amenemheta III.); Chenemetneferhedžet II.; Sit-Hatror-Inut; Meretseger **Rubriky:** Faraoni Střední říše **Štítky:** Dahšúr, egyptští faraoni, pevnost Buhen, pevnost Uronarti, pyramidy v Dahšúru, Senusret III., země Kuš --- ### [Senusret II. - mírová vláda a rozvoj Egypta](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-stredni-rise/senusret2.php) **Published:** 24 září, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Senusret II. nebyl rozhodně válečník a do historie se zapsal mírovou vládou. **Do popředí jeho zájmu se dostala oblast Fajjúmu** v proláklině Libyjské pouště (dnes je asi 44m pod hladinou moře). Fajjúm tvořilo z větší části jezero, které spojoval s Nilem kanál Bahr Júsuf. Pozůstatkem tohoto jezera je dnešní Birkit Kárún. Senusret II. i jeho nástupci budovali ve Fajjúmu síť hrází a zavodňovacích kanálů. Vznikal tak systém umělého zavlažování. To umožnilo získat nové plochy úrodné půdy a zdejší (původně bažinatá) krajina se stala nejvýznamnější zemědělskou oblastí Egypta. Podařilo se mu upevnit vládu nad Núbií, která se tak stala egyptskou provincií. Bezpečnou lodní dopravu po Nilu jižně od Luxoru zabezpečoval systém pevností, které současně odrazovaly Núbijce a Kušity od povstání. Se stavbou některých pevností začal už jeho otec, ale Senusret v díle pokračoval a síť zásadním způsobem rozšířil. ## Senusret II. – nové královské pohřebiště [Pyramida Senusreta II.](/pyramidy-stredni-rise/pyramida-senusreta2.php "Pyramida Senusreta II.") **stojí na okraji pouště u dnešního Láhúnu**. Na východ od Láhúnu leží zbytky nejstaršího města, které bylo vybudováno přesně podle plánu. V městě žili úředníci, kněží a řemeslníci, kteří pracovali na stavbě pyramidy. ![Senusret II.](/wp-content/uploads/faraoni/stredni-rise/senusret2.png "Senusret II. - Starověký Egypt") ![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-senusret2.gif)Kartuš faraona Senusreta II. Hrobka: [pyramida Senusreta II.](/pyramidy-stredni-rise/pyramida-senusreta2.php) Předchůdce: [Amenemhet II.](/faraoni-stredni-rise/amenemhet2.php) Nástupce: [Senusret III.](/faraoni-stredni-rise/senusret3.php) Doba vlády: 18 let **Manželky:** Chenemetneferhedžet I. (matka Senusreta III.); Nofret II.; Itaweret; Khnemet (všechny manželky byly jeho sestry) **Rubriky:** Faraoni Střední říše **Štítky:** egyptští faraoni --- ### [Amenemhet II. a návrat do Dahšúru](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-stredni-rise/amenemhet2.php) **Published:** 24 září, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Amenemhet II. po nástupu na trůn pokračuje v rozvoji obchodu a rozkvětu Egypta. Rozvíjel obchod se zemí Punt, Přední Asií a Krétou.** Důkazem toho jsou egyptské předměty, které byly v těchto místech nalezeny, stejně jako objekty cizího původu, které byly nalezeny v Egyptě. ![Amenemhet II. - faraonova socha v Berlínském muzeu](/wp-content/uploads/amenemhet2-socha-berlinske-muzeum-187x300.jpg "amenemhet2-socha-berlinske-muzeum - Starověký Egypt")Amenemhet II faraonova socha v Berlínském muzeu [Pyramida Amenemheta II.](/pyramidy-stredni-rise/pyramida-amenemheta2.php "Pyramida Amenemheta II.") **stojí** na starém královském pohřebišti z počátku 4. dynastie **v Dáhšúru, na okraji pouště východně od Červené pyramidy**. Původní jméno pyramidy bylo „Amenemhet je dobře zaopatřen“. Dnes pyramidu připomíná pouze nevzhledná šedočerná hromada sušených cihel, což je v příkrém rozporu s místním názvem pyramidy „Bílá pyramida“. Archeologický výzkum zde provedl Jacques de Morgan v letech 1894 – 1995. Vchod do podzemí ležel uprostřed severní strany pyramidy, na úrovni základny. Za vchodem následovala svažující se chodba. Nad plochým stropem chodby byl ještě sedlový z vápencových, proti sobě vzepřených vápencových desek. Na dolním konci se chodba měnila na vodorovnou a ústila do pohřební komory umístěné ve svislé ose pyramidy. Architekti na tomto místě vybudovali zátaras tvořený dvěma svislými žulovými deskami. Pohřební komora je orientována východo-západním směrem. Křemencový sarkofág se nachází u západní stěny pohřební komory. **Zádušní chrám Amenemheta II. se bohužel do dnešních dnů nedochoval.** Jeho zbytky před východní stranou zkoumány nebyly. Vzestupná cesta a údolní chrám pak už vůbec ne. V prostoru mezi západní stranou pyramidy a západním křídlem ohradní zdi de Morgan objevil hrobky členů královské rodiny. V hrobkách princezen nalezl zbytky pohřební výbavy. Nejcennější jsou nádherné šperky z hrobek Ity a Chnemety, které jsou vystaveny v klenotnici Egyptského muzea v Káhiře. ![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-amenemhet2.gif)Kartuš Amenemheta II. Hrobka: [pyramida Amenemheta II.](/pyramidy-stredni-rise/pyramida-amenemheta2.php) Předchůdce: [Senusret I.](/faraoni-stredni-rise/senusret1.php) Nástupce: [Senusret II.](/faraoni-stredni-rise/senusret2.php) Doba vlády: 38 let **Manželky:** Senet; Keneferu; Keminub; Sitathormeret; Kenub **Rubriky:** Faraoni Střední říše **Štítky:** Dahšúr, egyptští faraoni, pyramidy v Dahšúru, země Punt --- ### [Senusret I.](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-stredni-rise/senusret1.php) **Published:** 24 září, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** O smrti svého otce Amenemheta I. se mladý Senusret I. dozvěděl při návratu z vítězného tažení do Libye. Na trůn nastoupil v roce 1964 př.n.l. a vzhledem k tomu, že měl za sebou již 10 let spoluvlády se svým otcem, nebyly pro něj královské povinnosti žádnou novinkou. **Pět let před nástupem na trůn dosáhl Senusret I. rozhodujícího vítězství nad beduíny**. Díky tomuto vítězství Egypt opět získal pod kontrolu tyrkysové doly na Sinajském poloostrově. Senusret I. vedl i několik tažení do Núbie a postupoval proti proudu Nilu až ke druhému kataraktu, který se nachází poblíž dnešní hranice mezi Egyptem a Súdánem. A právě při tomto tažení se dozvěděl, že se jeho otec stal obětí palácového spiknutí a byl zavražděn. Okamžitě tedy spěchal do Lištu – nového hlavního města, které jeho otec založil asi 30 let před svou smrtí. I přes pokračující vzpouru se mu podařilo zmocnit se trůnu a zabránil tak občanské válce. Současně se mu podařilo stvrdit legitimitu 12. dynastie. ## Stavitel Senusret I. **Senusret I. se projevoval jako velký stavitel.** Podařilo se mu dokončit kolonizaci Núbie, takže vliv Egypta sahal až za 3.nilský katarakt. Na severu nechal přestavět chrám Rea-Atuma v Héliopoli, který o třicet let později obohatil dvěma obelisky. Jako jeden z prvních faraonů se zajímal o oblast Fajjúmu na západním břehu Nilu, přibližně 100km od dnešní Káhiry. [Pyramida Senusreta I.](/pyramidy-stredni-rise/pyramida-senusreta1.php "Pyramida Senusreta I.") stojí nedaleko Lištu. Nechal také vybudovat řadu staveb okolo Théb (Vasetu), odkud pocházel jeho otec a celá 12. dynastie. **Senusret I. se také podílel na rozšíření chrámu v Karnaku** a jeho [Bílá kaple](/architektura-stredni-rise/bila-kaple-senusret1.php "Bílá kaple Senusreta I.") bývá označována za nejkrásnější stavbu komplexu. Stál u zrodu mnoha vojenských pevností, které posílily obranyschopnost země. Nejvýznačnější byla pevnost v Búhénu, která se rozkládala na ploše 13 000m2. ![Senusret I.](/wp-content/uploads/faraoni/stredni-rise/senusret1.png "Senusret I. - Starověký Egypt") ![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-senusret1.gif)Kartuš Senusreta I. Hrobka: [pyramida Senusreta I.](/pyramidy-stredni-rise/pyramida-senusreta1.php) Předchůdce: [Amenemhet I.](/faraoni-stredni-rise/amenemhet1.php) Nástupce: [Amenemhet II.](/faraoni-stredni-rise/amenemhet2.php) Doba vlády: 45 let **Manželka:** Neferu III. (sestra Senusreta I. a matka Amenemheta II.) **Rubriky:** Faraoni Střední říše **Štítky:** egyptští faraoni, pyramidy v Lištu, Senusret I. --- ### [Pepi II. - nejdelší vláda faraona v Egyptě](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-stare-rise/pepi2.php) **Published:** 23 září, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Šedesát čtyři let! Tak dlouho údajně trvala** nejdelší vláda faraonských dějin, **vláda faraona 6. dynastie Pepi II.** Nepříjemným důsledkem jeho výjimečné dlouhověkosti ovšem byl politický chaos. Ten dosáhl takových rozměrů, že jeho smrt byla zároveň koncem zlatého věku. **Pepi II.**, čtvrtý nebo pátý faraon 6. dynastie (2360 – 2180 př.n.l.), **byl pravděpodobně synem Pepi I. a Anchesenmerire II.** Ta byla princeznou pocházející z Abydu (Abedžu). Před Pepim II. vládl jeho nevlastní bratr Merenre, který ovšem u moci zůstal jen velmi krátce, zřejmě jen pět nebo šest let. Merenre svou krátkou vládou navázal na politiku svého otce [Pepi I.](/faraoni-stare-rise/pepi1.php "Pepi I.") Těžil v dolech na Sinajském poloostrově a pod vedením věrného generála Veniho podnikal vojenská tažení do Palestiny. ## Faraonem v sedmi letech Když nastoupil na trůn, bylo pouhých sedm let, a nemohl tedy sám panovat. **Jako regenti tak místo něj vládli jeho matka Anchesenmerire II. a matčin bratr a Pepiho strýc Džau**. Ten už za Merenreovy vlády vykonával funkci vezíra. Anchesenmerire II. byla zcela jistě velmi silnou osobností, která výrazným způsobem zasahovala do politických dějin Egypta. Na vápencovém bloku pocházejícím z jejího zádušního chrámu se dochoval nápis, který Anchesenmerire II. popisuje jako „královskou manželku Pepi I. a Merenrea a matku krále Pepi II.“. Když dospěl do věku, v němž mohl začít samostatně vládnout, **navázal na politiku svého otce a nevlastního bratra**. Nezkušenému faraonovi jistě stále pomáhal dřívější regent Džau. Soustředil se na Sinajský poloostrova zemi Punt (s níž faraoni obchodovali již za vlády 5. dynastie), odkud se dováželo stále více vzácných kovů. Pepi II. se zajímal i o Núbii, která měla pro egyptské hospodářství zásadní význam. Na počátku své vlády panovník podnikl vítězná tažení v oblasti Dongoly. Další tažení podnikl ještě dále na jih, do země Jam, která se rozkládala jižně od Buhénu mezi druhým a třetím kataraktem. ## Pepi II. a jeho stavební činnost Pepi II., o kterém toho vlastně moc nevíme, byl zřejmě nepříliš výrazným faraonem, který se vyznačoval jen svým nezdolným zdravím. **Podílel se na zkrášlení svého hlavního města Memfidy (Mennoferu) a důležitých měst v Horním Egyptě**. [Pyramida Pepi II.](/pyramidy-stare-rise/pyramida-pepi2.php "Pyramida Pepi II.") stojí v jižní části Sakkáry ([Sakkára je nejstarší nekropole](/egyptske-nekropole/sakkara-nejstarsi-egyptske-pohrebiste.php) starověkého Egypta) o „skromné“ výšce 50m. Jeho vláda byla příliš dlouhá a královská moc se postupně oslabovala ve prospěch nomů. Král byl dokonce donucen k vydání dvou dekretů o imunitě, jimiž zbavil povinnosti platit daně a jiné odvody všechny lidi a majetek patřící k Minovu chrámu v Koptu. **Ve druhé polovině Pepiho vlády se začala stále více projevovat nespokojenost zemědělců**, až se nakonec proti úředníkům státní správy vzbouřili. Kromě těchto lidových povstání musel starý panovník čelit i nátlaku egyptských boháčů, kteří pro provádění svého zádušního kultu získávali další a další pozemky po celé zemi, což ještě zvyšovalo nerovnosti mezi společenskými vrstvami. Jeho smrtí skončil zlatý věk Staré říše a začalo nepokojné První přechodné období, poznamenané nejistotou a chaosem. Spory o trůn vedly k nevyhnutelné krizi. Na trůn usedl Merenre II., jeden ze synů, které měl se svou nevlastní sestrou Neit. Merenreovou manželkou byla údajně královna Neitokret, která se stala poslední panovnicí 6. dynastie. ![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-pepi2.gif)Kartuš faraona Pepi II. Hrobka: [Pyramida Pepi II.](/pyramidy-stare-rise/pyramida-pepi2.php) Předchůdce: [Merenre I.](/faraoni-stare-rise/merenre1.php) Nástupce: Merenre II. Doba vlády: 94 let **Manželky:** Neit (matka Merenre II. a královny Neitokret); Udžebten; Iput II. (matka další budoucí manželky Anchesenpepi IV.); Anchesenpepi III. (dcera Merenrea I.); Anchesenpepi IV. **Rubriky:** Faraoni Staré říše **Štítky:** egyptští faraoni, Pepi II., Sakkára --- ### [Chaba](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-stare-rise/chaba.php) **Published:** 30 prosince, 2021 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Chaba byl určitě faraonem 3. dynastie, ale přesné pořadí faraonů v této dynastii není dosud známo. Seznamy egyptských faraonů, které vznikly v období Nové říše, se v pořadí faraonů této dynastie neshodují. Chabův „serech“ ( egyptský název pro zvláštní, zpravidla na výšku postavený obdélník – součást hieroglyfického zápisu královské titulatury) objevili archeologové v Zawíjit el-Arjánu, Abúsíru a Naga-ed-Deiru. Nádoby jsou vyrobeny z magnezitu, travertinu a dioritu. ## Chaba jako zlatý Hor Chaba je jedním z mála faraonů 2. a 3. dynastie s doloženým jménem „zlatý Hor“. Toto jméno ustanovil jako trvalou součást titulatury faraonů zakladatel 4. dynastie [Snofru](/faraoni-stare-rise/snofru.php). Jeho jméno zlatý Hor Netžer-nub (v překladu zlatý sokol) objevili archeologové na několika pečetích. ## Chabova pyramida v Zawijít el-Arjánu Torzo pyramidy v Zawijít e-Arjánu patří Chabovi. Jeho pyramida egyptští architekti pojali jako stupňovitou (stejně jako v případě Džoserovy pyramidy a Sechemchetovy pyramidy). [Chabova pyramida](/pyramidy-stare-rise/chabova-pyramida.php) byla postavena jako stupňovitá a v podzemí podobá Sechemchetově pyramidě. Její plán je ale jednodušší. Po dokončení dosahovala pyramida výšky 45 metrů a byla tedy nižší než Sechemchetova pyramida s výškou 70 metrů. ![Chabova pyramida v Záwíjit el-Arján](/wp-content/uploads/chabova-pyramida.png "Chabova pyramida v Záwíjit el-Arján") Chabova pyramida v Záwíjit el-Arján ![](/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-chaba.gif)Kartuš faraona Chaby Hrobka: Pyramida v Záwíjit el-Arján Předchůdce: [Sanacht](/faraoni-stare-rise/sanacht.php) Nástupce: Neferka Doba vlády: 6 let **Manželka:** **Rubriky:** Faraoni Staré říše **Štítky:** egyptští faraoni, Zawijít el-Arján --- ### [Faraoni 25. dynastie - kušitští faraoni](https://www.starovekyegypt.net/3-prechodne-obdobi/faraoni-25-dynastie.php) **Published:** 13 října, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Kušitští faraoni ovládali tak rozsáhlé území, jaké žádná jiná dynastie před nimi ani po nich. Zakladatel dynastie [Pianchi](/3-prechodne-obdobi/pianchi.php) vládl více než 30 let. Jeho hrobka se nachází na pohřebišti El Kurra tak jako hrobky ostatních kušitských králů. Byla to dynastie silných, ale milosrdných vládců. Například nezabíjeli vězně, ale posílali je kopat kanály. To rozhodně nebylo pro starověké krále a faraony typické. Druhým nejvýznamnější faraonem této dynastie byl [Taharka](/3-prechodne-obdobi/taharka-posledni-velky-faraon-z-kuse.php), který **zachránil Jeruzalém a Šalamounův chrám před útokem Asyřanů**. Tento čin je zaznamenán dokonce ve Starém zákoně. Také Taharka uctíval posvátnou horu Gebel Barkal a dokonce na ní nechal napsat nápis, kde popisuje svoje úspěchy. Ten je viditelný i dnes, ale jsou zde navíc také otvory, které by v takovém nápisu jinak neměly být. Americký archeolog Dr. Tim Kendall se domnívá, že nápis překrývaly tenké pláty zlata a díky tomu zářil do okolní krajiny. Na konci své vlády nedokázal ale odolávat nájezdům Asyřanů a ti postupně ovládli severní část Egypta až k Thébám. \[table id=19 /\] [![25. dynastie](/wp-content/uploads/dynstie-25-kusite.png)](/wp-content/uploads/dynstie-25.jpg) **Rubriky:** 3. přechodné období **Štítky:** egyptští faraoni, Kušité, kušitské království, země Kuš --- ### [Raneferef - ten s nedokončenou pyramidou](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-stare-rise/raneferef.php) **Published:** 22 září, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Raneferef byl nejstarší syn Neferikarea (Nefer ir ka Ra) a Chentkaus II.** a je znám také pod jménem Neferefre. Archeologové došli (podle dostupných důkazů) k závěru, že nedokončená pyramida patří právě jemu. Raneferef (Neferefre) umírá kolem 20 let a pyramida ještě zdaleka není hotova. Po jeho předčasné smrti ho vystřídal na trůnu jeho mladší bratr Niuserre. **Abúsírské papyry**, které objevili archeologové v chrámu Chentkaus II. **potvrzují vládu tohoto faraona**. Archeologové tyto papyry datují do konce 5. dynastie a zmiňují se mimo jiné o zádušním chrámu Raneferefa. Na jeho výzkumu se podílel i český egyptolog [Miroslav Verner](/cesti-egyptologove/miroslav-verner.php). ## Raneferef v chronologii Faraon je uveden na všech královských seznamech, jen pořadí se občas liší. - Královský seznam z Abydu (sepsaný za Sethi I.) uvádí Raneferefa mezi Neferirkarea a Niuserrea - Sakkárský seznam (sepsaný za Ramesse II.) uvádí mezi Raneferem a Neferirkarem ještě Šepseskarea - Turínský papyrus – uvádí jméno faraona, ale je ztraceno v mezeře ## Pyramida přestavěná na mastabu [Raneferova pyramida](/pyramidy-stare-rise/raneferefova-pyramida.php "Raneferefova pyramida") (nedokončená) byla v čase smrti faraona nedokončená. Jeho mladší bratr Niuserre ji přestavěl na mastabu. V zádušním chrámu byly objeveny mj. papyrový archív a soubor kamenných soch. Je zajímavé, že **v jeho malém zádušním chrámu sloužilo na 200 kněží**. Zajímavostí je, že byla třetí pyramidou v řadě pyramid, jejichž severozápadní rohy tvoří osu, která směřovala do Heliopole, centra boha Rea. Ještě 200 let po své smrti byl Raneferef uctíván. Kvůli Raneferefovi se pořádají (i po takové době) různé oslavy a svátky. ![Raneferef](/wp-content/uploads/faraoni/stara-rise/raneferef-02.png "Raneferef - Starověký Egypt") ![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-raneferef.gif)Kartuš faraona Raneferefa Hrobka: [Raneferefova pyramida](/pyramidy-stare-rise/raneferefova-pyramida.php) Předchůdce: [Šepseskare](/faraoni-stare-rise/sepseskare.php) Nástupce: [Niuserre](/faraoni-stare-rise/niuserre.php) Doba vlády: 7 let **Manželka:** Chentkaus III. **Rubriky:** Faraoni Staré říše **Štítky:** Abúsír, egyptští faraoni, Raneferef --- ### [Rozhovory - jak to všechno začalo](https://www.starovekyegypt.net/rozhovory/rozhovory-jak-to-vsechno-zacalo.php) **Published:** 9 března, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Když jsem v roce 2004 začal připravovat web věnovaný starověkému Egyptu, ani ve snu mne nenapadlo, že by se mohlo najít tolik stálých nadšenců pro starověký Egypt. Už během prvního roku byly návštěvy kolem 2000 za každý měsíc, což několikanásobně předčilo mé očekávání. Váš zájem mne pochopitelně těší a také zavazuje. Proto když jsem přemýšlel jak vylepšit stávající podobu tohoto webu, napadla mne šílená myšlenka – zkusit nějakým způsobem oslovit Český egyptologický ústav. ## [Rozhovor s Prof. PhDr. Ladislav Bareš, CSc.](/rozhovor-s-ladislavem-baresem/rozhovor-s-ladislavem-baresem.php) Proto jsem byl velmi mile překvapen, když tehdejší ředitel Českého egyptologického ústavu Prof. PhDr. Ladislav Bareš, CSc. souhlasil s rozhovorem pro tento web. ## [Rozhovor s PhDr. Janou Mynářovou, Ph.D. o období Nové říše](/rozhovor-s-janou-mynarovou/rozhovor-s-janou-mynarovou.php) Ohlas na rozhovor s Prof. Barešem byl tak velký, že jsem zanedlouho oslovil s žádostí o rozhovor vynikající egyptoložku PhDr. Janou Mynářovou, Ph.D. a ohlas na dvoudílný rozhovor byl opět veliký. **Rubriky:** Rozhovory **Štítky:** ČEgU, Český egyptologický ústav, čeští egyptologové --- ### [Ahmose I. - první faraon Nové říše](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-nove-rise/ahmose1.php) **Published:** 29 září, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Vláda Ahmose I. spadá do druhé poloviny 16. století př.n.l. Jeho otcem byl [Sekenenre Tao](/2-prechodne-obdobi/sekenenre-tao-pocatek-boje-za-vyhnani-hyksosu.php), který padl v bitvě s Hyksósy. Po jeho smrtiv nastoupil na trůn Kamose, který se ale vyhnání Hyksósů nedožil. A tak nastoupil na trůn Ahmose I. a založil 18. dynastii. Jeho vláda je počátkem období, které se nazývá Nová říše. **Během 25 let své vlády dokázal Ahmose I. definitivně vyhnat Hyksósy**, znovu sjednotit Egypt a dát impuls rozvoji hospodářství. Jeho vládou začíná období, které se v historii starověkého Egypta označuje jako Nová říše, období rozmachu, v němž se Egypt stal světovou mocností. Ahmose I. měl nastoupit na egyptský trůn v roce 1550 př.n.l., kdy jeho bratr Kamose zahynul na bitevním poli, když předtím zahájil říční tažení proti Hyksósům. Tehdy byl však ještě chlapec a tak se vlády ujala královská matka Ahhotep I. jako regentka. Boj s Hyksósy tak ustal na mrtvém bodě. ## Válka s Hyksósy ![Ahmose I.](/wp-content/uploads/faraoni/nova-rise/ahmose1.png "Ahmose I.")Přibližně **v jedenáctém roce své vlády se Ahmose I. pustil do boje proti Hyksósům**. Nejprve získal Memfidu (Mennofer) a poté získal i poslední baštu nepřátel – jejich hlavní město Avaridu. Hyksósy pak hnal až do Palestiny a jejich odpor definitivně zlomil tím, že zničil i jejich týlovou základnu Šaruhén, která se nacházela jižně od Gazy. Boj to však nebyl zdaleka jednoduchý, obléhání trvalo celé 3 roky. Povzbuzen tímto úspěchem pustil se do dalšího tažení, během kterého dobyl Foínikii a jižní Sýrii a tak se jako první egyptský panovník dostal k břehům Eufratu. Po vyhnání Hyksósů bylo třeba pojistit kontrolu nad středním Egyptem a dobýt zpět Núbii. To se mu podařilo během tří tažení. **Zdůraznil svou nadvládu nad královstvím Kuš** tím, že do Buhénu umístil nejvýznamnější egyptské správní centrum a jižně od města v Sai vystavěl první chrám v období Nové říše. Hlavní město ponechal v Thébách (Vasetu) a podporoval kult Amon-Rea, pod jehož standartou sjednotil zemi na úkor božstev středního a dolního Egypta. **Ahmose I. reorganizoval správu chrámů**, převzal dohled nad trhem s obilím a výrazně se podepsal na oživení egyptského hospodářství zejména množstvím staveb, které budoval po celé zemi – v Karnaku, Abydu (Abedžu), Buhénu, Armantu, Memfidě (Mennoferu) a dalších lokalitách. Znovu otevřel doly a lomy, protože bylo třeba pokrýt zvýšenou poptávku po stavebním materiálu. V době panování Ahmose I. žilo několik významných hodnostářů – nejznámějším je [Ahmose, syn Abany](faraoni-nove-rise/ahmose.php "Ahmose, syn Abany"). Byl to jmenovec faraona, který již v ranném věku velel královské lodi. Byl u všech velkých bitev Ahmose I. a vždy se vyznamenal odvahou a hrdinstvím. Jeho služby využíval jak Amenhotep I. tak i Thutmose I. Právě za vlády tohoto faraona vedl ještě – přes svůj pokročilý věk – tažení do Súdánu a Malé Asie. ## Osudové ženy Ahmose I. **Ahmose I. byl Egypťany horlivě oslavován a uctíván ještě dlouho po své smrti** (zemřel přibližně v roce 1518 př.n.l.). Byl pohřben v Dra Abú en-Naga, ale jeho zádušní kult byl udržován v Abydu (Abedžu). Kromě panovníka zde byly uctívány také jeho babička Tetišeri a matka Ahhotep I. – dcera Taa I. Ahhotep se podílela na vládě svého manžela Sekenenre Taa II. a v Ahmosově mládí vládla sama jako regentka. I Ahmosova manželka Ahmose-Nefertari se aktivně podílela na vládě. Pokaždé, když její manžel odjel do války stála sama v čele země a po jeho smrti vládla sama jako regentka za syna Amenhotepa I. Později se stala první Božskou manželkou Amona. ![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-ahmose1.gif) Kartuš faraona Ahmose I. Hrobka: [pyramida v Abydu](/architektura-nove-rise/pyramida-ahmose1-posledni-pyramida-faraona.php) Předchůdce: [Kamose](/faraoni-2prechodne-obdobi/kamose.php) Nástupce: [Amenhotep I.](https://www.starovekyegypt.net/2-prechodne-obdobi/kamose.php) Doba vlády: 25 let **Manželky:** Ahmose-Nefertari (dcera Sekenenre Taa a matka Amenhotepa I.); Ahmose-Sitkamose (dcera Kamoseho); Ahmose-Henuttamehu (sestra) **Rubriky:** Faraoni Nové říše **Štítky:** egyptští faraoni --- ### [Haibre](https://www.starovekyegypt.net/obdobi-upadku/haibre.php) **Published:** 31 října, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Syn Psametika II. Haibre (biblický Hofra) nevládl stejně jako jeho otec příliš dlouho (asi kolem 9ti let). **Během své vlády se Haibre podpořil povstání Židů proti babylonskému králi Nabukadnezzarovi**. Toto povstání skončilo nezdarem a část Židů poté prchla do Egypta. V egyptské armádě tak vzrostl počet židovských žoldnéřů. Svedl neúspěšnou válku s řeckou kolonií Kyréné a přávě to vedlo ke vzpouře v egyptské armádě, která vynesla k moci generála jménem Ahmose. Ten byl původně velitelem oddílů, které šli vzpouru potlačit. Vypukla tak několik let trvající občanská válka, Haibre se snažil získat vládu zpět i s pomocí Nabukadnezzara, ale válka skončila jeho porážkou a smrtí. ![Haibre - sfinga faraona, nyní v muzeu v Louvre](/wp-content/uploads/haibre.png "Haibre - sfinga faraona, nyní v muzeu v Louvre") ![](/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-haibre.gif)kartuš faraona Haibre Hrobka: neznámá Předchůdce: [Psammetik II.](/obdobi-upadku/psammetik2.php) Nástupce: [Ahmose II.](/obdobi-upadku/ahmose2.php) Doba vlády: 9 let **Manželky:** neznámá **Rubriky:** Období úpadku **Štítky:** egyptští faraoni, sajská dynastie --- ### [Neko II.](https://www.starovekyegypt.net/obdobi-upadku/neko2.php) **Published:** 31 října, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Neko II. (syn Psametika I. a královny Mehitenusechet) podporoval Asyřany v jejich boji proti Babylonii. **Při výpravě do Sýrie v roce vedené osobně Nekem II. porazili Egypťané u Megida židovského krále Jóšijáše**. Na jeho místo dosadil Neko jeho syna Joachaze a později Joakima a upevnil tak nadvládu Egypta v Palestině. Po prohrané bitvě u Karchemiše se silnou Babylonskou armádou v roce 605 se egyptská vojska stáhla do Egypta a jenom smrt Nabopolassara, otce Nabuchodonozora, zachránila Egypt před nájezdem. V roce 601 odrazil babylónský útok na Egypt, jak píše i Herodot, a při pronásledování prchajícího nepřítele dobyl Gazu. **Neko II. budoval egyptské loďstvo**, které na jeho rozkaz stavěli korintští řemeslníci. Zahájil také nevydařenou stavbu kanálu spojujícího Nil s Rudým mořem. Pravděpodobně zorganizoval obchodní výpravu, která poprvé v dějinách obeplula Afriku. Tato událost je však spíše rozporuplná než aby mohla být brána jako historický fakt, skarabeus z Brukseli který ji má potvrzovat je pravděpodobně falzifikát. Neko II. zemřel v květnu 594 př.n.l a přenechal tak trůn svému synovi Psametikovi II. ![Megido, kde Neko II. porazil židovského krále](/wp-content/uploads/megido-dnesni-pohled.jpg "Megido, kde Neko II. porazil židovského krále - Starověký Egypt") ![](/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-neko2.gif)kartuš faraona Neka II. Hrobka: neznámá Předchůdce: [Psammetik I.](/obdobi-upadku/psammetik1.php) Nástupce: [Psammetik II.](/obdobi-upadku/psammetik2.php) Doba vlády: 5 let **Manželky:** Khedebneithirbinet I. (matka Psammetika II.) **Rubriky:** Období úpadku **Štítky:** egyptští faraoni, sajská dynastie --- ### [Psammetik I. - zakladatel Sajské dynastie](https://www.starovekyegypt.net/obdobi-upadku/psammetik1.php) **Published:** 31 října, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Počátkem 11. století př.n.l. začíná závěrečná fáze vývoje egyptského státu**, která trvala až do doby Alexandra Makedonského. Po velkou část tohoto období byl Egypt roztříštěn do drobných území, ovládaných místními vládci. V zemi se střídaly dynastie libyjského a núbijského původu, což stabilitě pochopitelně nepřidalo. Krátce před polovinou 7. stol. př.n.l. se Egypta zmocnili Asyřané. Jejich nadvládu se podařilo setřást faraonům 26. dynastie (zvané sajská podle hlavního města Saje v deltě odkud pocházeli), kterou založil Psammetik I. ## Psammetik I., zakladatel sajské dynastie **Zakladatelem 26. dynastie (sajské dynastie) byl Psammetik I.** – Libyjec, který vyhnal Asyřany a začal tzv. Sajská renesance (podle města Sais v deltě). Obnovil nezávislost Egypta, z jižní části vytlačil Núbijce a podrobil si místní vládce. Také obnovil staré chrámy a Egypt se za jeho vlády vrací k umění staré a střední říše. Psammetik I. vybudoval silnou armádu, která se opírala o řecké žoldnéře, kteří se také začali usazovat v nilské deltě. **Na konci své vlády se stal spojencem Asýrie**, která bojovala s Babylonská říše. Obával se zániku Asýrie a vzniku nové velmoci, která by později ohrožovala Egypt. Ale roku 612 př.n.l. bylo dobyto Ninive – hlavní město Asýrie, které dobyli Médové spolu s Chaldejci. Dobytím [Ninive](/obdobi-upadku/ninive-hlavni-mesto-asyrie.php) zmizela Asýrie z mapy světa. ![](/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-psammetik1.gif)kartuš faraona Psammetika I. Hrobka: Chrám Neith v Sajs Předchůdce: Neko I. Nástupce: [Neko II. ](/obdobi-upadku/neko2.php) Doba vlády: 54 let **Manželky:** Mekhtemweskhet (matka faraona Neka II.) **Rubriky:** Období úpadku **Štítky:** egyptští faraoni, sajská dynastie --- ### [Psammetik II.](https://www.starovekyegypt.net/obdobi-upadku/psammetik2.php) **Published:** 31 října, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** ![Psammetik II.](/wp-content/uploads/psametik2.png "Psammetik II.") Psammetik II. byl synem Neka II. a královny Chedebnetiretbinet. **Během své krátké vlády osobně vedl výpravu proti Ubijcům**, což dokládají nápisy na několika stélách a také zmínka Hérodota. [Neko II.](/obdobi-upadku/neko2.php) předal Psammetikovi II. poměrně zkonsolidovaný Egypt. Mocenské ambice Neka II. zasahovali až do území Mezopotámie. Postupně ale docházelo stále častěji ke konfliktům mezi Asýrii a Babylonem, kde se Psammetik rozhodl podpořit Asyřany. Jeho cílem bylo omezit expanzi Bybylonu, jenže vojenské tažení skončilo porážkou u Karchemiš 605 př. n. l. Z doby vlády Psammetika II. se dochovalo mnoho památek, výzdoba budov drobnými architektonickými prvky, mnoho z nich navrhl sám, mnoho si jich také přivlastnil. **Psammetik II. zemřel při návratu z cestování po Fénicii**. ![Chrám v oáze Kharga Psammetika II.](/wp-content/uploads/chram-hibis-oaza-karga-psammetik2.png "Chrám v oáze Kharga Psammetika II.")Chrám v oáze Kharga Psammetika II. (rekonstrukce z roku 2008) ![](/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-psammetik2.gif)kartuš faraona Psammetika II. Hrobka: neznámá Předchůdce: [Neko II.](/obdobi-upadku/neko2.php) Nástupce: [Haibre](/obdobi-upadku/haibre.php) Doba vlády: 6 let **Manželky:** Takhuit **Rubriky:** Období úpadku **Štítky:** egyptští faraoni, sajská dynastie --- ### [Psammetik III. podlehl Peršanům](https://www.starovekyegypt.net/obdobi-upadku/psammetik3.php) **Published:** 30 července, 2014 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Psammetik III. byl posledním faraonem 26. dynastie a jeho vláda trvala jen několik měsíců. Na egyptský trůn usedl v dost složité situaci. Peršané podnikli rozhodující útok na Egypt, Ahmose II. zemřel a novým faraonem se stal nezkušený mladíček. ## Bitva u Pelusia Schylovalo se k rozhodující bitvě mezi Peršany a Egypťany. Na jedné straně [Kambýsés II.](obdobi-upadku/kambyses2.php "Kambýsés II.") jako zkušený vojevůdce, na druhé straně mladý a nezkušený Psammetik III. **Bitva u Pelusia se odehrála na jaře roku 525 př.n.l.** – Peršané rozdrtili vojsko Psammetika III., dobyli Memfidu (Mennofer) a zajali samotného faraona. Peršané ovládli celý Egypt s výjimkou oázy Síwa. Když Peršané dobyli Memfidu (Mennofer), padl do zajetí a po pokusu zorganizovat povstání proti Peršanům byl popraven. ![Kambýsés II. a zajatý faraon Psammetik III.](/wp-content/uploads/faraoni/upadek/kambyses2-zajaty-psammetik3.png "Kambýsés II. a zajatý faraon Psammetik III. - Starověký Egypt") Kambýsés II. a zajatý faraon Psammetik III. ![](/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-psammetik3.gif)kartuš faraona Psammetika III. Hrobka: neznámá Předchůdce: [Ahmose II.](/obdobi-upadku/ahmose2.php) Nástupce: [Kambýsés](/obdobi-upadku/kambyses2.php) (počátek perské nadvlády) Doba vlády: 1 rok **Manželky:** neznámá **Rubriky:** Období úpadku **Štítky:** bitva u Pelusia, egyptští faraoni, sajská dynastie --- ### [Dareios I. - králem vzdor osudu](https://www.starovekyegypt.net/perska-nadvlada/dareios1.php) **Published:** 20 června, 2017 **Author:** Pavel Felgr **Content:** ![Kartuš Dareios I.](/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-dareios1.gif "- Starověký Egypt")**Dareios I.** vládl v letech 522 – 486 př.n.l. a **pocházel z mladší větve achaimenovského rodu**, která se od hlavní linie oddělila někdy v poslední třetině 7. století př.n.l. Jeho otcem byl Hystaspés (Vištáspa), dědem Arsamés (Aršáma) a praprapradědem Achaimenés (Hachámaniš), zakladatel dynastie. **Do dějin se Dareios zapsal hlavně jako skvělý organizátor a stavitel**, méně už jako zdatný vojevůdce, i když ani v tomto ohledu nebyl zdaleka neúspěšný. [Dareiova cesta k moci](/perska-nadvlada/dareios1-a-jeho-cesta-k-moci.php) ale nebyla vůbec snadná. ## Povstání uvnitř říše ![Dareios I.](/wp-content/uploads/dareios1-240x300.jpg "dareios1 - Starověký Egypt") Dareios I. ještě neměl ani zdaleka vyhráno, protože v říši nyní vzplály četné revolty. Nejprve odpadl Elam a Babylón, kde se zmocnili vlády muži jménem Açina a Nidintubel, další nepokoje měly následovat. **Za nejnebezpečnější pokládal Dareios povstání v Babylóně**, neboť se tam vypravil osobně. Jeho vojsko bez potíží překročilo Tigris, porazilo Nidintubela u Zazána při Eufratu a koncem roku 522 př.n.l. opanovalo Babylón. Açinovu vzpouru zatím zlikvidovali Dareiovi velitelé. V Elamu se ale situace ani poté neuklidnila. Jakýsi Martija zde usiloval o vládu a teprve Dareiovy hrozby Elamity přiměly, aby Martiju ještě před příchodem královského vojska zabili. **Mnohem vážněji se vyvíjela vzpoura v Médii, vedená Fravartišem**, protože se k ní připojila většina médských jednotek ve vojsku. Dareios neměl na vybranou – musel Fravartiše stůj co stůj porazit, jinak by ztratil kontrolu nad centrálními oblastmi říše. Naštěstí pro něj skončila bitva u Kunduru Fravartišovým útěkem, čímž uhaslo další ohnisko odporu. V průběhu roku 521 př.n.l. zasahoval Dareios ještě v Arménii, Sagartii a dokonce i ve vlastní Persidě, kde revoltoval jistý Vahjazdáta, další falešný Smerdis. Všechna tato pozdvižení však skončila vítězstvím královských jednotek a popravami odbojníků. Když Dareios v závěru roku potlačil i novou vzpouru v Babylóně zorganizovanou Arménem Arachou, rozhostil se v říši konečně klid. **Dareios I. prosadil svou autoritu ve všech zemích, které kdysi spravoval Kambýsés**. Říše kterou ovládl, byla rozlehlým státním útvarem, vůbec největším, jaký do té doby na Předním východě vznikl. Perské državy se táhly od Egypta a Malé Asie na Západě až k hranicím dnešního Afghánistánu a od toku Amudarji až po Perský záliv. ![Perská říše za Dareia I.](/wp-content/uploads/perska-rise-dareios1.png "Perská říše za Dareia I.")Perská říše za Dareia I. ![](/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-dareios1.gif)kartuš faraona Dareia I. Předchůdce: [Kambýsés II.](/perska-nadvlada/kambyses2.php) Nástupce: [Xerxés I.](/perska-nadvlada/xerxes1.php) Doba vlády: 522 – 486 př.n.l. **Rubriky:** Perská nadvláda **Štítky:** Dareios I., Dareios Veliký, egyptští faraoni --- ### [Kambýsés II. dobyl Egypt](https://www.starovekyegypt.net/perska-nadvlada/kambyses2.php) **Published:** 31 října, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** ![Kartuš Kambýsés II.](/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-kambyses.gif "- Starověký Egypt")**Kambýsés II. byl synem** zakladatele achaimenovské monarchie **Kýra Velikého** a Kassandané, dcery Farnaspovy. Jeho perské jméno znělo Kambudžija, jako egyptský král se nazýval Mesutire Kembicet. Měl několik sourozenců, z nichž jmenovitě známe bratra Smerdia (Bardiju) a sestry Atossu a Roxanu. Do dějin se Kambýsés zapsal již za vlády svého otce Kýra Velikého, kdy jistou dobu užíval titul krále babylónského, **proslulost mu však přinesla až výprava do Egypta**, vyplňující velkou část jeho samostatného panování. Výpravu do Egypta plánoval už Kýros, ale smrtelné zranění utržené na výpravě proti Massagetům (Sakům) mu zabránilo plány realizovat. ## Kambýsés II – Bitva u Pelusia Při přípravách tažení neponechal Kambýsés nic náhodě. Záhy po svém nástupu na trůn dal tajně zavraždit svého bratra Smerdia. Ten by mu mohl během jeho nepřítomnosti „dělat potíže“. **Na jaře roku 525 př.n.l. pak Peršané rozdrtili vojsko Egypťanů v bitvě u Pelusia**, dobyli Memfidu (Mennofer) **a zajali samotného faraona Psammetika III.** S výjimkou oázy Síwa se jim pokořila celá země až po hranice Núbie. Podle řeckého dějepisce Hérodota si Kambýsés v Egyptě počínal násilnicky a projevoval značnou neúctu vůči místním zvyklostem včetně náboženských symbolů. Ve skutečnosti se zdá, že spíše navazoval na politiku dorozumění prosazovanou Kýrem Velikým a snažil se získat na svou stranu část egyptské politické elity. **Bez tvrdých kroků se ustavení perské nadvlády jistě neobešlo** (příznačná je poprava exkrále Psammetika podezřelého z účasti na spiknutí)**, avšak k rozsáhlým násilnostem nedocházelo**. Možná že někteří kněží rozdmýchávali opoziční nálady v zemi, což vyvolalo Kambýsovu reakci vůči konkrétním chrámům. Většinou ale egyptské kulty nebyly nijak diskriminovány. ## Výprava do Núbie Peršané dobyli Egypt bez větších komplikací a Kambýsés tak mohl spřádat další dobyvačné plány. Uvažoval o výpravě proti Kartágu, čímž by získal kontrolu nad severoafrickým pobřežím, ale jeho foiničtí spojenci se postavili proti. Kartágo bylo foinickou kolonií a proto neměli důvod ho v jeho plánech podporovat. Kambýsés se tedy začal zajímat o Núbii. **Tažení do Núbie od počátku provázely těžkosti**. Perské jednotky neměly na cestu dost zásob, v pouštních krajinách je začal sužovat hlad a Kambýsés nakonec musel nařídit zpáteční pochod, aby neutrpěl zbytečné ztráty. Přesto se mu patrně některé núbijské kmeny podrobily, protože za vlády Dareia I. slyšíme o pravidelných darech, které „Aithiopové“ přinášeli králi. ![](/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-kambyses.gif)kartuš faraona Kambýsés II. Předchůdce: [Psammetik III.](/obdobi-upadku/psammetik3.php), Kýros Veliký (Persie) Nástupce: [Dareios I.](/perska-nadvlada/dareios1.php) Doba vlády: 530 – 522 př.n.l. **Manželky:** Roxana (možná byla i jeho sestra) **Rubriky:** Perská nadvláda **Štítky:** bitva u Pelusia, egyptští faraoni --- ### [Dareios I. a jeho cesta k moci](https://www.starovekyegypt.net/perska-nadvlada/dareios1-a-jeho-cesta-k-moci.php) **Published:** 20 června, 2017 **Author:** Pavel Felgr **Content:** [Dareios I.](/obdobi-upadku/dareios1.php) neměl cestu k moci předem danou. Zakladatel achaimenovské říše Kýros Veliký (559 – 530 př.n.l.) po sobě zanechal dva dospělé syny – Kambýsa a Smerdia. I když Dareios I. rovněž pocházel z vládnoucího rodu, nebylo příliš pravděpodobné, že jednou dosedne na perský trůn. Situaci mu však značně ulehčili oba královští bratři. Kambýsés dal nejprve zavraždit svého bratra, sám pak zemřel bez následníka v první polovině roku 522 př.n.l. ![Dareios I.](/wp-content/uploads/dareios1.jpg) Skutečnost byla pravděpodobně ještě trochu složitější. Když král Kambýsés (530 – 522 př.n.l.) nechal Smerdia zahubit. Učinil to tajně – podle řeckého dějepisce Hérodota znal pravdu jen on a dvořan, který vraždu vykonal. To umožnilo jistému mágovi jménem Gaumáta, aby se na samém sklonku Kambýsovi vlády vydával za Smerdia. Gaumáta byl prý pravému Smerdiovi mimořádně podobný a nahrávaly mu i uvolněné poměry v centrální Persidě, vyvolané královou dlouholetou nepřítomností v zemi. Kambýsés po roce 526 př.n.l. vytáhl na vojenskou výpravu, aby si podrobil Egypt. Mágova vzpoura se klade do doby po 11. březnu 522 př.n.l., 1. července ho již uznávala celá říše včetně Babylonie a Egypta. Někdy mezi těmito daty zemřel na následky úrazu Kambýsés, který již nestačil proti uchvatiteli zakročit. V létě toho roku vstupuje na scénu mladý, zhruba osmadvacetiletý Dareios, syn Hystaspův. Pomáhá mu přitom šest jeho druhů – Otanés (Utána), Góbryas ( Gaubaruva), Intafernés (Vindafarná), Megabyxos (Bagabuchša), Hydarnés (Vidarna) a Ardumanis (Ardumaniš). Ti všichni prohlédli Gaumátův podvod a usnesli se nepravého Smerdia ztrestat. Dne 29. září 522 př.n.l. pronikli společně do pevnosti Sikajauvatiš v Médii, kde mága zavraždili. **Dareios se stal novým velkokrálem a přeskočil tak vlastně v následnickém pořadí svého otce a děda**, kteří byli v době převratu ještě naživu. Svůj popis událostí vtělil Dareios do několika skalních nápisů, z nichž nejznámější se dochoval nedaleko Behistunu (je psán persky, akkadsky a elamsky). **Rubriky:** Perská nadvláda **Štítky:** Dareios I., Dareios Veliký, egyptští faraoni --- ### [Dareios Veliký jako dobyvatel](https://www.starovekyegypt.net/perska-nadvlada/dareios-veliky-jako-dobyvatel.php) **Published:** 20 června, 2017 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Starověké říše ke svému životu potřebovaly expanzi, protože jen tak se dal udržovat respekt vůči královské moci. To věděl i Dareios Veliký. Výboje znamenaly příliv otroků z dobytých území, rozšíření obchodních kontaktů a v neposlední řadě i odměny pro vojsko a dvořany. **Politika Dareia I. byla relativně úspěšná na Východě, kde posunul perské panství až k hranicím Indie**. Naproti tomu na Západě se mu podařilo dosáhnout jen dočasných nebo vůbec žádných zisků. Začalo to tažením proti nomádským Skythům, kteří obývali kraje mezi Dunajem a Donem na dnešní Ukrajině. Dareios se proti nim vypravil kolem roku 513 př.n.l. a i když pronikl hluboko do jejich území, nedokázal je přimět k rozhodující bitvě. Nakonec raději odtáhl, aby se příliš nevzdálil od svých základen a zásobovacích tras. ### Dareios Veliký neuspěl s řeckými městskými státy ![Dareios Veliký](/wp-content/uploads/dareios-veliky.jpg "Dareios Veliký") Podstatně hůř skončila konfrontace s řeckými městskými státy, ačkoliv zpočátku to na to vůbec nevypadalo. Prapůvod konfliktu sahá až do časů vlády Kýra Velikého, kdy Peršané ovládli mnoho řeckých osad v Malé Asii, které byly do té doby pod vlivem lýdské říše. Achaimenovská správa se sice vyznačovala mírností a tolerancí, řada objektivních i subjektivních příčin však maloasijské Řeky stavěla proti novým pánům – to v letech 500/499 př.n.l. vedlo k iónskému povstání obchodních osad. Peršané odboj potlačovali několik let, dokonce kvůli němu zbudovali nové válečné loďstvo. Dareios Veliký se rozhodl kout železo, dokud je žhavé, a podmanit si i dosud nezávislé evropské Řecko, jehož samostatnost mohla podněcovat perské poddané k dalším revoltám. Jako záminka mu posloužil fakt, že povstání v Malé Asii podporovala dvě města v Evropě: Eretrie a Athény. Válka nezačala příliš slibně – perské loďstvo ztroskotalo roku 492 př.n.l. u Athosu a vojsko se zapletlo do bojů s Thráky. Dareios musel urychleně zorganizovat výpravu novou, aby před soupeřem neztratil tvář. Při ní Peršané dobyli Eretrie a její obyvatelstvo deportovali do Elamu, střetnutí s Athéňany však pro ně dopadlo špatně – zkušený vojevůdce Miltiadés porazil a zahnal na útěk jejich vojsko[ v bitvě u Marathónu](/obdobi-upadku/bitva-u-marathonu.php) v roce 490 př.n.l. Přestože bitva neznamenala z vojenského hlediska pro Peršany žádnou katastrofu, velmi posílila řecké sebevědomí. ## Problém s následníkem **Dareios I. již nebyl schopen v evropském Řecku znovu zakročit**, i když se s přípravami na trestnou expedici začalo téměř okamžitě. Zabránily mu v tom nejdříve nepokoje v Egyptě a později i nemoc a smrt – zemřel v listopadu roku 486 př.n.l. Válku s Řeky musel chtě nechtě odkázat svému nástupci. Ale kdo jím má být? Nejstarší Dareiův syn Artabazanés, jehož matkou byla dcera jednoho z účastníků převratu proti Gaumátovi, měl pocit, že právo prvorozenectví hovoří jasně. Mladší syn Xerxés zase tvrdil, že jeho k vládě předurčuje urozenější původ – byl synem Atossy, dcery Kýra Velikého. Kromě toho je prý Artabazanés vlastně synem soukromníka, protože v době jeho narození Dareios ještě nebyl králem. Patrně pod vlivem Atossiným se Dareios přiklonil na stranu prince Xerxa. Šlo o jedno z jeho málo šťastných rozhodnutí – Xerxés měl příliš vrtkavou povahu na to, aby mohl řádně vládnout, o úspěšném potlačení řeckých rebelů ani nemluvě. **Rubriky:** Perská nadvláda **Štítky:** Dareios I., Dareios Veliký, egyptští faraoni --- ### [Théby (Vaset) - město sta bran](https://www.starovekyegypt.net/mesta-starovekeho-egypta/theby-mesto-sta-bran.php) **Published:** 25 ledna, 2014 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Teorie o vzniku Théb jsou plné nejasností. Zřejmě přibližně za [11. dynastie](/faraoni-stredni-rise/faraoni-11-dynastie.php) (asi 2000 let př.n.l.) zde vládcové z Amantu, města ležícího dále na jih, sloučili několik vesnic. **Théby (Vaset) za svůj význam vděčí spíše geopolitické poloze než úrodné půdě**, která je obklopovala. Město totiž kontrolovalo cesty, po kterých se dopravovalo zlato z dolů mezi Nilem, Rudým mořem a v Núbii. **Díky strategické poloze se Théby (Vaset) staly největším trhem v Egyptě.** Procházely tudy všechny karavany, které z Núbie přivážely pštrosí pera, eben, slonovinu, zlato nebo arabskou gumu. ## Théby – nezapomenutelný zážitek Pro cizince byla podívaná na Théby (Vaset) nezapomenutelným zážitkem. Neuvěřitelné množství staveb, obelisků tyčících se před pylony svatyní, korza v rušném přístavu a pohled na Nil, jehož vody brázdily lodě s malovanou přídí a dlouhými vesly zdobenými posvátným okem, to vše návštěvníkům učarovalo. Nesmíme zapomenout ani na několik kilometrů dlouhé aleje, které vedly k chrámům. Po stranách byly střeženy tisíci ležícími sfingami s beraní hlavou. Mohl se však ocitnout i v docela jiném světě – v lidových čtvrtích a jejich uličkách prosycených vůněmi a lemovaných domky z mazaniny. Ve světě křičících, zpívajících, handrkujících se lidiček. **Théby (Vaset) byly opravdovou babylónskou věží**, v níž se Núbijci potkávali s Foiničany nosícími typické špičaté čapky a v níž syrští trhovci vychvalovali přednosti svého vína nebo piva z Malé Asie. Na předměstí se nacházely domy bohatých Egypťanů, jejichž nádherné zahrady vydávaly libou vůni exotických rostlin, akácií a tamaryšků. Poblíž Amonova chrámu se tlačil různorodý dav. Elegantní ženy oděné do šatů z průhledné látky s čelenkou ve vlasech naslouchaly místnímu průvodci, kterak vychvaluje obelisky, jejichž pozlacené pyramidiony (vrcholky ve tvaru pyramidy) zářily jako mnoho sluncí. **Řek Hérodotos popsal Théby (Vaset) jako město sta bran**, nad nimiž byly připíchnuty vysušené hlavy poražených Asiatů. Théby (Vaset), zvelebované deseti generacemi faraonů – stavitelů, město, které zastínilo všechna ostatní, se mohly pyšnit nejrozsáhlejšími chrámovými komplexy v celé zemi. ## Théby – největší město světa **Obchodníci měli v Thébách (Vasetu) vše potřebné k tomu, aby jejich živnost kvetla**. Také obyvatelé si mohli pořídit vše, po čem toužili. Núbijské pomády k zesílení vlasů, dozlatova propečené husičky, zázračné masti, kouzelné lektvary, nasolené ryby, kachny právě ulovené v nilských močálech plných zvěře, nemluvě o vysoce účinných depilačních krémech vyráběných ze směsi nehašeného vápna a oxidu arzenitého. V sousední uličce vyměňovali rolníci šťavnaté fíky za pivo, zatímco o kus dál honili svalnatí Núbijci zlodějíčky, kteří se pokusili o krádež. Núbie totiž poskytovala faraonovi jako daň pořádkové síly. Vedle zase stánkaři vychvalovali přednosti alabastrových nádob nebo látek dovezených ze Sýrie. Díky tomuto bizarnímu světu vzniklo jedno z nejúchvatnějších a nejvíce fascinujících měst celého starověku. ## Krásné okolí Théb (Vasetu) **Okolo Théb se rozkládaly palmové háje, rozsáhlá obdělávaná panství a vesnice řemeslníků**, kteří pracovali v nekropolích (pohřebištích). Byli to lidé, již měli na starost přípravu mrtvých těl a jejich zavinutí do obinadel, nosiči rakví a pohřebních loží, ale i balzamovači, kteří museli žít v odloučení od světa živých. **Rubriky:** Egyptská města **Štítky:** architektura starověkého Egypta, Théby, Vaset --- ### [Thutmose III. - faraon dobyvatel](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-nove-rise/thutmose3.php) **Published:** 29 září, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Thutmose II. neměl přímého mužského dědice krom syna, kterého zplodil s jednou svou vedlejší ženou Esetou. Po jeho smrti roku 1480 př.n.l. byl tedy faraonem prohlášen právě tento syn – Thutmose III. ## Regentství matky a tety Hatšepsut Thutmose III. byl po smrti otce ještě příliš malý, proto se ujala regentství jeho nevlastní matka a teta – [Hatšepsut](/faraoni-nove-rise/hatsepsut.php "Hatšepsut"). **Regentství Hatšepsut ale záhy přerostlo ve skutečnou vládu a mladý Thutmose III. tak byl na 22 let odstaven**. Není známo, zda byl vychováván mimo královský palác, ale předpokládá se, že pobýval v Memfidě (Mennoferu), kde byla vojenská posádka a kde získal první vojenské zkušenosti. ![Thutmose III.](/wp-content/uploads/faraoni/nova-rise/thutmose3.png "Thutmose III.")**Thutmose III. je považován za jednoho z nejvýznačnějších faraonů** egyptské historie. Za svou slávu vděčí hlavně vojenským tažením, neboť v této oblasti prokázal mimořádné schopnosti. Za jeho vlády dosáhl Egypt takového územního rozmachu, jaký už žádný z jeho následovníků nedokázal zopakovat. **Egyptská říše sahala od 4. nilského kataraktu až k Eufratu v Malé Asii**. Království Mitanni rozkládající se na území Arménie, Sýrie a Asyrské říše chtělo totiž získat území, která podléhala Egyptu. Musel podniknout celkem 17 vojenských tažení, než se mu podařilo v oblasti Předního východu nastolit pořádek. ## Thutmose III. – faraon dobyvatel **Thutmose III. se nejprve zmocnil Sýrie a Palestiny** a po tři roky tam reorganizoval státní správu. Poté zaměřil své úsilí na několik foinických přístavů, aby získal bezpečnou námořní základnu a vyhnul se tak dlouhé cestě po souši, která by z velké části vedla i pouští. Po tomto zajištění zahájil osmým tažením ofenzívu proti mitannskému království. Přešel Sýrii, dostal se k Eufratu a nakonec porazil nepřítele v [bitvě u Megidda](/faraoni-nove-rise/bitva-u-megidda.php "Bitva u Megidda") (na území dnešního Izraele). **Toto vítězství bylo tak přesvědčivé, že** ostatní nepřátelé (**Chetité, Babyloňané a Asyřané**) **se Egyptu podrobili raději dobrovolně**. Byl to velmi mocný, ale také nelítostný. Říkalo se, že vystavuje hlavy svých poražených nepřátel jako lovecké trofeje! Ke konci svého života ještě potlačil povstání v Súdánu. Jeho armáda se tak dostala až ke 4. kataraktu, což se nikomu z jeho předchůdců nepodařilo. Po jeho smrti nenastal problém s nástupnictvím, protože nechtěl připustit podobné problémy, jaké zažil sám a proto ještě za svého života zapojil svého nástupce Amenhotepa II. do vlády a tak když roku 1424 Thutmose III. zemřel, ujal se [Amenhotep II.](/faraoni-nove-rise/amenhotep2.php "Amenhotep II.") moci. ![](/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-thutmose3.gif) Kartuš faraona Thutmose III. Hrobka: [KV34 v Údolí králů](/udoli-kralu/hrobka-kv34-thutmose3.php) Předchůdce: [Hatšepsut](/faraoni-nove-rise/hatsepsut.php) Nástupce: [Amenhotep II.](/faraoni-nove-rise/amenhotep2.php) Doba vlády: 52 let **Manželky:** Satiah (dcera královské ošetřovatelky), Merit-Re-Hatšepsut (matka Amenhotepa II.), Nebtu (manželkou se stala po smrti prvních dvou); Nebsemi **Rubriky:** Faraoni Nové říše **Štítky:** egyptští faraoni, Thutmose III. --- ### [Devátý pylon v Karnaku](https://www.starovekyegypt.net/chramy-v-karnaku/devaty-pylon-v-karnaku.php) **Published:** 9 února, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Devátý pylon v Karnaku nechal postavit [Haremheb](/faraoni-nove-rise/haremheb.php) (18. dynastie) a na jeho stavbu (přesněji na výplň pylonu) použil 60 000 stavebních bloků. Jednalo se o bloky z rozebraného chrámu Amenhotepa IV./Achnatona, který nechal stavět v Karnaku na počátku své vlády. Tato výplň byla archeology vyjmuta a v současnosti probíhá rekonstrukce tohoto pylonu. Mezi Devátým a Desátým pylonem se nachází Čtvrté nádvoří, na jehož levé straně je postavena kaple pro svátek Sed faraona Amenhotepa II. ![Devátý pylon v Karnaku nechal postavit Haremheb. Uvnitř se nacházejí talatáty Amenhotepa IV.](/wp-content/uploads/devaty-pylon-karnak-haremheb.jpg "Devátý pylon v Karnaku nechal postavit Haremheb. Uvnitř se nacházejí talatáty Amenhotepa IV.") **Rubriky:** Chrámy v Karnaku **Štítky:** architektura starověkého Egypta, chrám v Karnaku, Karnak --- ### [Ebersův lékařský papyrus poprvé v češtině](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/ebersuv-lekarsky-papyrus-poprve-v-cestine.php) **Published:** 1 ledna, 2021 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Ebersův lékařský papyrus je jedinečným souborem léčebných postupů, které používali starověcí Egypťané. Má pověst „nejkrásnějšího a nejdelšího rukopisu starověku“. Dosud byl přeložen jen do hlavních světových jazyků. Do češtiny ho přeložil Břetislav Vachala, který k tomu pro MF DNES loni řekl: *„Ebersův papyrus pochází z doby před 3 500 lety a prokazuje spolu s dalšími lékařskými papyry vysokou úroveň egyptské medicíny. Však také staroegyptské lékařské znalosti postupně převzaly medicíny řecká, římská, židovská, byzantská a arabská, jež vyústily v lékařství evropské“.* Jeho vydání se bohužel nedožil. Ebersův lékařský papyrus je téměř 20 metrů dlouhý svitek a je to nejdelší dochovaný lékařský papyrus. Vědci ho právem označují za jednu z nejvýznamnějších památek staroegyptského písemnictví. Zaznamenává 877 případů chirurgických, interních, močových, kožních, zubních či očních a ušních. Popisuje ale také, jak na uštknutí jedovatými hady, popáleniny nebo třeba obtížný hmyz. A v souladu s tím, jak staří Egypťané léčili s pomocí magických postupů, jsou součástí receptů i kouzelná říkání. Léčebné přísady a postupy se v některých případech za tisíce let nezměnily. Hana Vymazalová, která s Břetislavem Vachalou na překladu spolupracovala, k tomu dodává: *„Léky a léčebné postupy, které se v těchto starých textech objevují, se dají přirovnat k lidovému léčitelství. I Egypťané řešili spoustu potíží týkajících se třeba trávicího traktu úpravou stravy, což se dnes také doporučuje. Když někdo trpěl plynatostí nebo měl zácpu, či naopak průjmy, pomohla mu úprava stravy se zapojením různých typů koření, o němž víme, že má účinky prospěšné pro trávení“.* ## Ebersův lékařský papyrus – recepty sbírané po staletí [Ebersův lékařský papyrus](/zajimavosti/ebersuv-papyrus.php) je mimořádný množstvím shromážděných receptů. Hana Vymazalová k tomu dodává: *„Ebersův papyrus byl sestaven z mnoha různých zdrojů, které dosvědčují, že jde o zkušenosti a znalosti shromažďované po generace, po stovky let. Je to nádherná sbírka a mohla se jí pyšnit kterákoli knihovna lékařských škol, které v té době mohly být v Domech života“.* Lékařské papyry používali pochopitelně především lékaři, ale papyry s konkrétnímy typy chorob používali i běžní Egypťané. Egyptští lékaři byli žádaní i na zahraničních královských dvorech. Tak jako jiné vědní obory, například matematika či astronomie, i lékařství má své kořeny v Egyptě. ![Ebersův lékařský papyrus přeložil do češtiny český egyptolog Břetislav Vachala. Jeho vydání se ale už nedožil.](/wp-content/uploads/ebersuv-papyrus-vachala-01.jpg "Ebersův lékařský papyrus přeložil do češtiny český egyptolog Břetislav Vachala. Jeho vydání se ale už nedožil. - Starověký Egypt") Zdroj: iDnes.cz **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Amenhotep I., Ebersův papyrus, George Ebers --- ### [Ebersův papyrus z doby Amenhotepa I.](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/ebersuv-papyrus.php) **Published:** 12 července, 2016 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Ebersův papyrus je** dosud nejvýznamnější a nejdelší papyrus, dnes **uložený v knihovně Lipské univerzity**. Jméno získal po svém objeviteli Georgovi Ebersovi, který ho zakoupil v r. 1872 od jistého Egypťana. Egypťan tvrdil, že papyrus objevil před deseti lety v nohách mumie v jedné z thébských hrobek. [Papyrus](/egyptske-zemedelstvi/papyrus.php) používali Egypťané jen na vybrané druhy zápisů a lékařský papyrus takovým dokumentem rozhodně byl. ## Ebersův papyrus jako přepis starších záznamů Ebersův papyrus o délce více než 20 metrů a šířce 30 cm obsahuje 108 stran o 20 až 22 řádcích očíslovaných do 110. (Za stranou 27 však následuje přímo strana 30.) **Ebersův papyrus pochází z 9. roku vlády krále Amenhotepa I.** (cca 1550 př. Kr.). Lze říci, že se jedná o kopii staršího díla z období Staré říše – dle gramatických konstrukcí. V jedné části písař uvádí lék na vlasy, který používali jeho předchůdci v období 6. dynastie (ca 2500 př. Kr.) Papyru věnovali značnou pozornost badatelé Ebbel a Wreszinski. **Ebersův papyrus obsahuje 875 různorodých receptů bez logického řazení**. Jde o pojednání rázu farmakologického a terapeutického, obsahuje několik klinických popisů. 47 receptů reaguje na stanovenou diagnózu. Ebersův papyrus se významně zapsal do dějin medicíny – „Velkým pojednáním o srdci a močových cestách“. Papyrus obsahuje mnoho zaklínadel, která byla vyslovována proti démonům způsobujícím onemocnění. V Ebersově papyru se uvádí, že srdce je centrem krevního oběhu a řídí velké množství cév. Tyto cévy pak vedou a odvádějí tekutiny do a ze všech částí těla – krev, slzy, moč a sperma. V papyru jsou detailizovány i mentální poruchy – deprese a demence. Popisy obou těchto poruch napovídají o tom, že Egypťané posuzovali mentální a psychické onemocnění jedním a tím samým způsobem. Papyrus dále obsahuje kapitoly o antikoncepčních metodách, diagnózu těhotenství a další gynekologické záležitosti, střevní onemocnění a parazity, oční a kožní problémy, stomatologii a operativní léčbu abscesů a nádorů, kosti a léčbu popálenin. ## Příklad léčby – „Mrtví strachem“ Strava vojáků a špatná hygiena bezesporu zavinily šíření průjmových onemocnění. V terénu se lze těžko řídit dietetickými radami, jako např. nepít zteplalé pivo, nejíst příliš syrové maso… Způsob léčby sumarizuje Ebersův papyrus ve dvou paragrafech nazvaných „průjem“ a „nový recept na krvavý průjem“. Je tu předpis na čerstvé těsto, které se má polknout. Jde o chlebové těsto z pšenice dvouzrnky a dále z pšenice a ječmene rozpuštěné v mléce: „rostlina (džaret) čerstvá – 1/8, těsto čerstvé – 1/8, tuk, olej/med – 1/4, vosk – 1/16, voda – 25 ro. Uvařit a jíst čtyři dny po sobě.“ Rostlina (džaret) je označení pro semeno svatojánského chleba široce využívaného ve fyzioterapii právě pro léčbu průjmů. ![Ebersův papyrus](/wp-content/uploads/zajimavosti/ebersuv-papyrus.jpg "- Starověký Egypt") Chufuovy papyry **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Ebersův papyrus, George Ebers --- ### [Papyrus - královská rostlina](https://www.starovekyegypt.net/egyptske-zemedelstvi/papyrus.php) **Published:** 8 března, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Papyrus byla královská rostlina, symbol radosti a kouzelné žezlo bohyň rostl v nejlehčích částech delty. **Egypťané z papyru vyráběli sandály, suknice, koše**. Jeho měkká hlíza sloužila jako potravina a jeho kořen sloužil jako palivo – jeho dřeň se používala k výrobě zápalné části pochodní. Sloužil také při výrobě lodí při utěsňování spár, výrobě plachet a lanoví a stavěli se z něj malé čluny, které se používali pro přepravu v močálech. **Papyrus byl nejhodnotnější v podobě bílého odolného papíru, na který se zapisovaly hieroglyfy**. Nejznámnějším dílem je nepochybně [Ebersův papyrus](http://zajimavosti/ebersuv-papyrus.php) o délce 20 metrů. ## Obyvatelé delty Papyru se velice dařilo v močálovitých oblastech delty, kde ho byly skutečné lesy. Dosahoval výšky 5 až 6 metrů. Na vyvýšených místech chráněných před záplavami vznikly vesnice, jejichž obyvatelé se živili chovem, lovem a rybolovem. Mezi obyvateli bažin byli také ti, kterým se říkalo „trhači papyru“. Jejich práce byla opravdu strastiplná, protože v bahnitých močálech se pohybovali s největšími obtížemi. Každou chvíli hrozilo totiž setkání s hrochem, krokodýlem, kobrou nebo jiným živočichem, který si liboval v tichu a vlhkosti papyrových houštin. Večer se trhači papyru vraceli prohýbajíc se pod tíhou otepí. V papyrových dílnách pak Egypťané tuto surovinu dále zpracovávali. Znalost přeměny papyru na papír s dědila z generace na generaci. ## Práce v dílně Už od dávných dob uměli Egypťané zpracovat vláknitou dřeň na jemný bílý papír, který nesál inkoust a dokázal vzdorovat i zubu času. Protože byla výroba papyru nákladná, používali ho písaři jen pro předem určené texty. Na papyrus tak zapisovali především archiválie, účetní doklady, náboženské, vědecké a literární texty. Výroba probíhala tak, že dělníci rozřezali stonek na kousky, jejichž výška odpovídala výšce budoucího svitku. Dřeň byla rozdělena na tenké plátky, které pak dělníci rozklepávali kladívkem. Takto získané průsvitné plátky byly narovnány do dvou vrstev, které se překrývaly v pravém úhlu. Tento list byl zvlhčen a dlouho slisováván pomocí kladiva. Po vysušení se archy slepovaly k sobě do svitků (medžat), jejichž délka dosahovala až 40 metrů. Pásy papyrových svitků se smotávaly tak, aby vodorovná vlákna směřovala dovnitř. ![Papyrus se pěstoval zejména v Deltě Nilu](/wp-content/uploads/egyptske-zemedelstvi-papyrus.jpg "Papyrus se pěstoval zejména v Deltě Nilu - Starověký Egypt") **Rubriky:** Zemědělství **Štítky:** zemědělství starověkého Egypta, život ve starověkém Egyptě --- ### [Ruští archeologové odkryli „Bílé zdi“ egyptského města Memfis](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/rusti-archeologove-odkryli-bile-zdi-egyptskeho-mesta-memfis.php) **Published:** 9 července, 2015 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Ruská archeologická expedice trvající více než 10 let odkryla ohrazující zdi Mennoferu (řecky Memfis). Toto legendární město bylo srdcem egyptské civilizace více než 2 000 let. Vědci z Centra egyptologických studií Ruské akademie věd (CESRAS) věří, že odkryli základy kdysi obrovských zdí. Bílé zdi obklopovaly [Mennofer](/mesta-starovekeho-egypta/mennofer-memfis.php) nyní známého pod řeckým názvem Memfis. **Mennofer (Memfis) bylo hlavním městem starověkého Egypta v letech 2 625 – 2 160 př.n.l.** Byl to pravděpodobně [Džoser](/faraoni-stare-rise/dzoser.php) (zakladatel 3. dynastie), který si ho zvolil za svoje sídlo. Jako hlavní město pak sloužilo 5 století. Úspěch ruského úsilí vynést na světlo 5 200 let staré zdi potvrdil egyptský ministrm pro památky Mamdouhem al-Damatym. *“Několik fragmentů bílého vápence ze zdí kapitolu bylo objeveno v průběhu vykopávkových prací prováděných týmem archeologů Ruského institutu egyptologie v Kom Tumanu, jižně od pyramid v Gíze,* řekl Damaty. *“Doufáme, že tento nález rozšíří naše znalosti o jednom z nejdůležitějších měst starověkého Egypta. Memfis hrál významnou politickou, náboženskou a ekonomickou roli v historii země. Jedním z jeho jmen bylo* *Inebuhedž nebo Bílé stěny,”*. Vykopávky u nové stěny v Memfisu potrvají neurčitou dobu. *„Obytná vrstva leží v 15 metrech, jak jsme odhalili při kontrolních vrtech v místě vykopávek“*, řekla RT ředitelka CESRAS Galina Belova. *“Koncepčně je toto archeologické naleziště nevyčerpatelné,”* řekla Belova. *“Kéž bychom měli…lepší zajištění financí, mohli bychom provádět vykopávky v mnohem širší oblasti, ale nedostatečné financování bohužel velmi zužuje náš výzkum,”* řekla. ![Memfis - Z oficiální webové stránky Centra egyptologických studií Ruské akademie věd (www.cesras.ru)](/wp-content/uploads/memphis-mennofer-01.jpg "Memfis - Z oficiální webové stránky Centra egyptologických studií Ruské akademie věd (www.cesras.ru)") Z oficiální webové stránky Centra egyptologických studií Ruské akademie věd (www.cesras.ru) **Rubriky:** Zajímavosti --- ### [Nehesej - z hodnostáře faraon](https://www.starovekyegypt.net/2-prechodne-obdobi/nehesej.php) **Published:** 24 září, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** ![Kartuš Nehesej](/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-nehesej.gif "- Starověký Egypt")Turínský papyrus uvádí jméno Nehesej ve skupině, která je obvykle ztotožňována se 14. dynastií. Hlavním městem této dynastie byla – podle Manetha – Chois v západní deltě. **Nehesej byl vysokým hodnostářem, který na krátkou dobu získal v [Avaridě](/2-prechodne-obdobi/avarida.php) postavení farona.** Není známa přesná délka jeho vlády, ale pravděpodobně vládl 3 roky. Byl to pravděpodobně Egypťan, nebo snad Núbijec (což je doslovný význam jeho jména). Nehesej pracoval pro faraona, který vládl v Lištu. Z této lokality později i sám vládl. Tuto lokalitu Egypťané opustili až po roce 1685 př.n.l., ačkoli posledním skutečně mocným králem 13. dynastie byl Sebekhotep IV. Je pravděpodobné, že po Sebekhotepově vládě se jednota země začala rozpadat. Podle zdrojů, kde se objevuje jméno tohoto faraona můžeme říci, že ovládal východní deltu od Tell el-Mukdamu po Tell el-Habua. Protože ale jediné památky nalezené na místech, kde původně stály, pocházejí z Tell el-Habua a Tell el-Daby, mohlo být území jeho vlivu daleko menší. ![Tell el-Daba](/wp-content/uploads/faraoni/2prechod/tell-el-daba-nehesej.png "Tell el-Daba - Starověký Egypt") Tell el-Daba **Rubriky:** 2. přechodné období **Štítky:** egyptští faraoni --- ### [Pevnost Uronarti a dalších 14 z období Střední říše](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/pevnost-uronarti-a-dalsich-14-z-obdobi-stredni-rise.php) **Published:** 16 září, 2020 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Starověcí Egypťané byli vynikající stavitelé. Dokázali postavit mohutné pyramidy, chrámy nebývalých rozměrů, vykopat do skály řadu hrobek. Ale přesto postavili ještě něco, co bylo dlouho skryto a zapomenuto. Jde o řadu patnácti mohutných pevností za dnešní Asuánskou přehradou. Z nich se do dnešních dnů dochovala jen pevnost Uronarti. Pevnosti jsou kolosální díla starověkých Egypťanů. Technologicky je můžeme srovnávat se středověkými evropskými hrady, které ale vznikly o 3 000 let později. Pevnosti se nacházejí pod hladinou Násirova jezera a jejich přesný účel zůstává pro archeology záhadou. Protože jsou vody v jezeru kalné, nelze provést snímkování kamerou a potápění by mohlo být (s ohledem na krokodýli) životu nebezpečné. ## Pevnost Uronarti Přesto ale existuje stopa, která nám o těchto pevnostech může něco prozradit. Je to **pevnost Uronarti** (Ostrov krále), která **se nachází u druhého kataraktu na severu Súdánu**. Tuto pevnost postavili kolem roku 1850 př.n.l. – tedy v období [Střední říše](/faraoni-stredni-rise/obdobi-stredni-rise.php). Nacházela se na nejjižnější části světa, který Egypťané znali. Tam se nacházela Núbie a země Kuš. A byli to právě Kušité, kteří často napadali Egypt a tak museli faraoni jižní hranici Egypta zabezpečit. Proto vznikla řada patnácti pevností, které se táhly v délce 320 km. Při budování systému pevností je architekt navrhl v dostatečné signalizační vzdálenosti od sebe. Pevnosti chránily Nil jako důležitou dopravní tepnu a současně odrazovaly Kušity od útoků na Egypt. Nápis na zdi dokládá, že řadu pevností nechal postavit [Senusret III.](/faraoni-stredni-rise/senusret3.php), který podnikl vojenskou výpravu do země Kuš. Architekt umístil na zeď pevnosti slova Senusreta III.: *„Nejsou to lidé hodní úcty, jsou to ničemové. Zajal jsem jejich ženy, zničil jejich studny, pozabíjel dobytek, posekal obilí.“* Nikdy poté už hranice Egypta nesahala jižněji. ## Pevnost Buhen – největší pevnost pod hladinou Ostatní pevnosti padly za oběť stavbě velké Asuánské přehradě. Mapa s jejich polohou a strukturou je dnes uchována v Egyptské výzkumné společnosti. Největší ze zatopených pevností je pevnost Buhen. Díky archeologickým datům a 3D technice mohli vědci „vypustit vodu z jezera“ a objevit několik tajemství. - pevnost Buhen zabírá 20x větší plochu než pevnost Uronarti - obvodové zdi měří dohromady téměř 1,5 km - zdi u břehu Nilu byly vysoké 11 metrů Taková stavba už jen tím jak byla postavena protivníky zastrašovala. A je tu ještě něco, co udivuje nejen archeology. ## Starověká pevnost jako středověký hrad Byla už řeč o středověkých hradech, jenže **všechny bezpečnostní prvky, které známe z hradů měla už pevnost Buhen**. - suchý příkop - opevněná vstupní brána - obranné cimbuří - otvory pro střelbu šípy se střeleckým úhlem 180° Zastrašující dojem pevností asi splnil svůj cíl, protože archeologický výzkum v nich neobjevil žádné stopy boje. Našlo se tu ale něco jiného – ohromné sýpky, které byly mnohem větší, než bylo potřeba pro zdejší posádku. Archeologové došly k závěru, že Egypt vyměňoval obilí za zlato. Pevnosti tedy nejen že odrazovaly nepřátele, ale střežili obchodní cesty ze zlatých dolů v Núbii. [![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/egyptske-pevnosti-pevnost-uronarti-01-150x150.jpg "Starověký Egypt - jižní hranice, umístění pevnosti Uronarti")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/egyptske-pevnosti-pevnost-uronarti-01.jpg) Starověký Egypt – jižní hranice, umístění pevnosti Uronarti [![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/egyptske-pevnosti-pevnost-uronarti-02-150x150.jpg "Jižně od Egypta se nacházela Núbie a země Kuš")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/egyptske-pevnosti-pevnost-uronarti-02.jpg) Jižně od Egypta se nacházela Núbie a země Kuš [![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/egyptske-pevnosti-pevnost-uronarti-03-150x150.jpg "Starověký Egypt - pevnosti Uronarti (Ostrov krále)")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/egyptske-pevnosti-pevnost-uronarti-03.jpg) Starověký Egypt – pevnosti Uronarti (Ostrov krále) [![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/egyptske-pevnosti-pevnost-uronarti-04-150x150.jpg "Řada 15ti pevností podél Nilu")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/egyptske-pevnosti-pevnost-uronarti-04.jpg) Řada 15ti pevností podél Nilu [![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/egyptske-pevnosti-pevnost-buhen-01-150x150.jpg "Rekonstrukce pevnosti Buhen - největší z potopených v Násirově jezeře")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/egyptske-pevnosti-pevnost-buhen-01.jpg) Rekonstrukce pevnosti Buhen – největší z potopených v Násirově jezeře [![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/egyptske-pevnosti-pevnost-buhen-02-150x150.jpg "Pevnost Buhen byla 20x větší než pevnost Uronarti a ve své době byla nedobytná.")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/egyptske-pevnosti-pevnost-buhen-02.jpg) Pevnost Buhen byla 20x větší než pevnost Uronarti a ve své době byla nedobytná. [![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/egyptske-pevnosti-pevnost-buhen-04-150x150.jpg "Opevněná vstupní brána - další prvek, který najdeme v Buhenu stejně jako na evropských hradech, které vznikly o 3000 let později.")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/egyptske-pevnosti-pevnost-buhen-04.jpg) Opevněná vstupní brána – další prvek, který najdeme v Buhenu stejně jako na evropských hradech, které vznikly o 3000 let později. [![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/egyptske-pevnosti-pevnost-buhen-05-150x150.jpg "Otvory pro lukostřelce pod cimbuřím umožňovali střelbu v úhlu 180°")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/egyptske-pevnosti-pevnost-buhen-05.jpg) Otvory pro lukostřelce pod cimbuřím umožňovali střelbu v úhlu 180° Zdroj: National Geographic **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** pevnost Buhen, pevnost Uronarti, Senusret III., země Kuš --- ### [Alexandrijský maják bude znovu postaven na původním místě](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/alexandrijsky-majak-bude-znovu-postaven-na-puvodnim-miste.php) **Published:** 3 července, 2015 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Maják na ostrově Faru (Alexandrijský maják), jeden ze sedmi starověkých divů světa, který byl velmi poničen třemi zemětřeseními, bude znovu postaven poblíž jeho původního místa. Dr. Mostafa Amin řekl: *„Členové Stálého výboru egyptských starožitností schválili starý projekt, předložený již dříve alexandrijským guvernorátem, jehož cílem je oživit maják.“* Vysvětlil, že se členové výboru shodli na rekonstrukci majáku. Ta proběhne na pozemku, který se nachází jen několik metrů na jihozápad od původního umístění. Alexandrijský guvernorát dostal ke konečnému schválení komplexní studii. Alexandrijský maják, známý také jako Maják na ostrově Faru, poškodila série zemětřesení, která zasáhla Alexandrii a Středozemní oblast mezi 3. a 12. stoletím. Podle Khourshida *„silné zemětřesení v roce 1303 způsobilo obrovské poškození monumentu a mamelucký sultán Al-Ašraf Kajtbáj pak v roce 1480 znovu použil ruiny tohoto monumentu pro postavení pevnosti (která v současnosti stále ještě stojí a nese jeho jméno) na původním místě majáku Faru, severozápadně od Alexandrie”.* Věž postavil řecký architekt Sostratos z Knidu za účelem navigace námořníků do přístavu. Dělníci ji dokončili za vlády [Ptolemaia II. Filadelfa](/ptolemaiovci/ptolemaios2.php). Původní stavba se skládala ze tří stupňů – dolní čtvercové sekce, střední osmiúhelníkové sekce a kruhové sekce na vrcholu. Vrchol stavby míval zrcadlo, které odráželo sluneční světlo ve dne. V noci hlídka zapalovala oheň, aby naváděl lodě do přístavu. V roce 1994 odhalili archeologové pozůstatky původní stavby na dně propadlé části alexandrijského východního přístavu. S odhadovanou výškou 130 metrů (420 stop) byla věž po mnoho století nejvyšší člověkem vytvořenou konstrukcí za zemi. ![Maják na ostrově Faru (Alexandrijský maják)](/wp-content/uploads/alexandrijsky-majak-kolaz.jpg "Maják na ostrově Faru (Alexandrijský maják)") Maják na ostrově Faru (Alexandrijský maják) Zdroj: The Cairo Post (online na http://www.thecairopost.com); Český překlad: Alííí **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Alexandrijský maják, Maják na ostrově Faru --- ### [Hrobka královny Kleopatry objevena?](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/hrobka-kralovny-kleopatry-objevena.php) **Published:** 9 listopadu, 2019 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Egyptologové dlouho pátrají po hrobce královny Kleopatry. Ta byla posledním faraonem starověkého Egypta. Někteří archeologové se domnívají, že Egypťané pohřbili Kleopatru společně s Markem Antoniem. Egyptoložka Kathleen Martinez věří, že Taposiris Magna je místem posledního odpočinku Kleopatry. Je tedy hrobka královny Kleopatry objevena? ## Hrobka královny Kleopatry v Taposiris Magna Taposiris Magna se nachází asi 30km od Alexandrie. V lednu tohoto roku Zahi Hawas řekl: *„Dlouho hledaná hrobka Marka Antonia a Kleopatry může být nyní konečně odkryta. Věřím, že se to podaří velmi brzy. Víme přesně, kde máme kopat. Já osobně doufám, že tito dva velikáni lidských dějin budou pohřbeni spolu.“* Chrám v Taposiris Magna postavili Egypťané ve 3. stol. př.n.l. V roce 2008 zde archeologové objevili alabastrovou hlavu sochy Kleopatry. To byla slibná stopa, že by tu mohla být hrobka královny Kleopatry. ## Chrám bohyně Isis – stop přibývá [Kleopatra](/faraoni/ptolemaiovci/kleopatra.php) a bohyně Eset – to prostě patří k sobě. Archeologové v roce 2009 pomocí speciálního radaru objevili asi dvacet metrů hluboko pod chrámem tři rozlehlé komory. Pohřbili do některé z nich Egypťané Kleopatru? Jestliže do jedné z komor Egypťané pohřbili Kleopatru, pohřbili sem i Marca Antonia? Týmu Kathleen Martinez se podařilo najít hodně předmětů s vyobrazením Kleopatry. Kathleen Martinez věří, že ztracená hrobka Kleopatry se brzy objeví. **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Kleopatra, Kleopatra VII., královna Kleopatra, Ptolemaiovci, Taposiris Magna, Usir --- ### [Terasovitá hrobka Mentuhotepa II.](https://www.starovekyegypt.net/pyramidy-stredni-rise/terasovita-hrobka-mentuhotepa2.php) **Published:** 10 prosince, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** [Mentuhotep II.](/faraoni-stredni-rise/mentuhotep2.php) pocházel z Théb (Vasetu) a na konci 1. přechodného období sjednotil Egypt. V Thébách (Vasetu) si také nechal postavit hrobku a to i přes ten fakt, že hlavním městem Egypta byla Memfida (Mennofer). **Terasovitá hrobka Mentuhotepa II. stojí u skalnatého úbočí na západním břehu Nilu u dnešního Dér el-Bahrí**. Zde měli hrobky jeho předchůdci, kteří byli pohřbeni ve skalních hrobkách s širokým nádvořím s dlouhými řadami pilířů. ## Terasovitá hrobka Mentuhotepa II., dohady o vzhledu Mentuhotep II. tuto tradici porušil a to jak do velikosti hrobky tak do koncepce její stavby. **Jak přesně vypadala terasovitá hrobka Mentuhotepa II. dnes nevíme a názory egyptologů se různí**. Jisté je, že Mentuhotep II. hrobku nazval „Osvícená jsou místa Amonova-Mentuhotepova (kultu)“. **Základní údaje o hrobce:**základna střední terasy: 60,18 x 43mvzestupná cesta – délka: 1200 mvzestupná cesta – šířka: 28,13 m## Zádušní komplex Mentuhotepa II. Zádušní komplex Mentuhotepa II. začali zkoumat na počátku 20.století Henri Edouard Naville (1844-1929) a Henry Reginald Hall (1873-1930) z pověření Nadace pro výzkum Egypta. Na výsledky jejich práce později navázala expedice Metropolitního muzea New Yorku, kterou vedl Herbert Eustis Winlock (1884-1950), ale ani tato expedice vykopávky nedokončila. To se podařilo až expedici Německého archeologického ústavu v Káhiře, kterou vedl Arnold. **Zádušní komplex Mentuhotepa II. tvořil údolní chrám,** jeho pozůstatky jsou dnes pod poli a zahradami v údolí Nilu. Od údolního chrámu vedla **dlouhá vzestupná cesta na jejímž konci byla terasovitá hrobka**. Hrobku architekt na západní straně zapustil do skalního masivu a pohřební komoru umístil do podzemí. Jak vidno z popisu – najdeme zde kombinaci prvků předchůdců Mentuhotepa II. z tzv. „saff hrobek“ stejně jako prvky pyramidových komplexů z období Staré říše – údolní chrám, vzestupná cesta, pohřební komora. **Nejedná se jen o zádušní kult Mentuhotepa II., ale je to vlastně společný kult faraona a bohů**. Poprvé se zde setkáváme se zobrazením bohů předávajících palmové ratolesti faraonovi. Další zajímavostí je, že **v porovnání s většinou pyramidových komplexů Staré říše byla vzestupná cesta otevřená.** V pravidelných intervalech byly po obou stranách rozestavěny sochy Mentuhotepa II. ztotožněného s Usirem. ## Zádušní komplex Mentuhotepa II. – jak se u něj neztratit **V západní části dvora byla mohutná stavba zádušního chrámu přístupná po široké rampě**. Po obou stranách rampy se nacházel háj s alejemi uměle vysázených stromů. Východní průčelí tvořil z vápencových bloků postavený portik se dvěma řadami pilířů. Na stěnách portiku byly kdysi scény z válečných výprav. **Střední část terasy tvořila nízká stavba kubického tvaru**, jejímž jádrem byla opracovaná původní skála. Ze všech čtyř stran ji obklopoval portik z vápencových bloků ze 124 pilířů, který architekt uspořádal do dvou řad. Kolem byla nízká kamenná zeď, která kdysi tvořila vnější fasádu ochozu – nasvědčuje tomu mírný sklon líce této stěny. **Vchod ležel na východní straně v hlavní ose stavby na úrovni střední terasy** a vstupovalo se tak do sloupového ochozu. V ochozu bylo 40 oktogonálních sloupů uspořádaných ve třech řadách. Na západní stěně se původně nacházelo 6 šachtových hrobek vyhloubených do skalního podloží. **Nadzemní část tvořily kaple z vápence s nepravými dveřmi a kultovními sochami**. V těchto hrobkách byly pohřbeny královny a princezny – ženy Mentuhotepovy rodiny. Všechny zemřely velmi mladé – nejstarší bylo 22 let, nejmladší 5 let. ## Svatyně a pohřební komora Nejzápadnější část komplexu tvořila svatyně – byla to protáhlá klenutá místnost z vápence s pískovcovou dlažbou. Původně zde byly nepravé dveře a stála zde také kultovní socha Mentuhotepa II. v nadživotní velikosti. Krom dalších předmětů zde byla sedící socha boha Amona, vedle zádušního kultu byl v chrámu pěstován také kult významných božstev – Amona, Moncua, Usira a Hathory. V ose sloupového dvora se otevírala sestupná chodba dlouhá několik desítek metrů, která vedla do podzemní pohřební komory se sedlovým stropem. Tuto chodbu otevřel Henri Edouard Naville v roce 1906, v roce 1971 ji pak znovu prozkoumal Arnold. Pohřební komora byla z červené žuly, ale její velkou část zabírala alabastrová kaple, do které se vstupovalo dvojitými dveřmi. Protože zde nebyl nalezen sarkofág, domníval se Naville, že šlo o komoru pro panovníkovo ka. S tímto závěrem ale nesouhlasil Arnold a argumentuje dalším senzačním objevem, podzemní kryptou. Ta měla během stavebních prací na hrobovém komplexu sloužit jako pohřební komora. Krypta ale nebyla nakonec dokončena a stala se kenotafem, symbolickou hrobkou, používanou při oslavách Mentuhotepova svátku sed. ![Terasovitá hrobka Mentuhotepa II.](/wp-content/uploads/terasovita-hrobka-mentuhotep2.jpg "chram-mentuhotepa2 - Starověký Egypt") Terasovitá hrobka Mentuhotepa II. **Rubriky:** Pyramidy Střední říše **Štítky:** architektura starověkého Egypta, Dér el-Bahrí, egyptské pyramidy, terasovitá hrobka Mentuhotepa II. --- ### [Fajjúmská oáza rozkvetla díky Nilu](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/fajjumska-oaza-rozkvetla-diky-nilu.php) **Published:** 4 ledna, 2021 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Jestli se některý faraon může řadit vedle Ramesse II. a [Thutmose III.](/faraoni-nove-rise/thutmose3.php), pak je to nepochybně Amenemhet III. Nebyl sice zdaleka takový válečník jako zmiňovaní faraoni, ale má zásadní podíl o rozvoj starověkého Egypta. Za jeho vlády rozkvetla Fajjúmská oáza. **Vykopáním kanálu Bahr Yussef** spojil Nil s jezerem Moeris, které mělo slanou vodu. Obnovil tak spojení mezi Nilem a Fajjúmskou oázou. Voda **se dostala do jezera, které se díky vodě z Nilu stalo sladkovodním a použitelným pro zemědělství** a rozvoj této lokality. Šlo o první umělou zemědělskou oblast v Egyptě. ## Fajjúmská oáza za vlády Amenemheta III. Tato vodní plocha je v Egyptě dodnes. Jedná se o 230 km2 velkou vodní plochu s miliardou m3 vody. Ze slanovodního jezera udělali sladkovodní tak, že do něj přivedli Nil. Na březích kanálu, který je dnes už vyschlý, nechal Amenemhet III. postavit dvě obří sochy z křemence na vápencových podstavcích. Tvořily symbolický vstup do Fajjúmské oázy. Dnes z nich zbylo už jen pár kamenů poblíž vesnice Biahmu. **Díky fotogrammetrii vědci zjistili, že sochy byly vysoké asi 11 metrů a stály na podstavcích vysokých 6 metrů**. Prostor kolem nich tvořily hradby, jejichž zdi byly široké 5 metrů. Každá z těchto soch vážila kolem 350 tun (tedy cca 15 autobusů). Jedná se o nejstarší obří sochy faraona. ## Hawára a zatopená pyramida Amenemheta III. Asi 20km jižně od Fajjúmské oázy se nachází torzo pyramidy, kterou si nechal Amenemhet III. postavit v Hawáře. Zde si nechal postavit pyramidu poté, co jeho pyramida v Dahšúru musela být opuštěna těsně před dokončením, protože nestála na pevném podloží a byla tudíž nestabilní. [Pyramida Amenemheta III. v Hawáře](/pyramidy-stredni-rise/pyramida-amenemheta3-v-haware.php) obsahuje unikátní zabezpečení, které zabránilo tomu, aby se do ní dostal kdokoliv. Kdokoliv kromě vody – lokalitou prochází kanál, který vznikl roku 1820 a voda z Nilu tak pronikla až do pyramidy. Zaplavila pohřební komoru i všechny další chodby. Jediný výzkum v pyramidě provedl Petrie v roce 1888, další výzkumy už nebyly pro zatopení možné. [![Fajjúmská oáza dosáhla svého vrcholu za vlády Amenemheta III.](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/fajjumska-oaza-01-150x150.jpg "Fajjúmská oáza dosáhla svého vrcholu za vlády Amenemheta III.")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/fajjumska-oaza-01.jpg) Fajjúmská oáza dosáhla svého vrcholu za vlády Amenemheta III. [![Fajjúmská oáza - Kanál Bahr Yussef propojil Nil s jezerem Moeris a vznikla tak obří vodní plocha, která existuje dodnes.](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/fajjumska-oaza-03-150x150.jpg "Fajjúmská oáza - Kanál Bahr Yussef propojil Nil s jezerem Moeris a vznikla tak obří vodní plocha, která existuje dodnes.")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/fajjumska-oaza-03.jpg) Fajjúmská oáza – Kanál Bahr Yussef propojil Nil s jezerem Moeris a vznikla tak obří vodní plocha, která existuje dodnes. [![Fajjúmská oáza - pohled na torza kolosálních soch Amenemheta III. - viditelné jsou ještě zbytky ohradních zdí](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/fajjumska-oaza-04-150x150.jpg "Fajjúmská oáza - pohled na torza kolosálních soch Amenemheta III. - viditelné jsou ještě zbytky ohradních zdí")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/fajjumska-oaza-04.jpg) Fajjúmská oáza – pohled na torza kolosálních soch Amenemheta III. – viditelné jsou ještě zbytky ohradních zdí [![Nedaleko se nachází pyramida Amenemheta III. v Hawáře](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/fajjumska-oaza-02-150x150.jpg "Nedaleko se nachází pyramida Amenemheta III. v Hawáře")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/fajjumska-oaza-02.jpg) Nedaleko se nachází pyramida Amenemheta III. v Hawáře [![Obří sochy se nacházejí v blízkosti vesnice Biahmu, 20 km jižně je pak Hawára a pyramida Amenemheta III.](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/fajjumska-oaza-hawara-amenemhet3-01-150x150.jpg "Obří sochy se nacházejí v blízkosti vesnice Biahmu, 20 km jižně je pak Hawára a pyramida Amenemheta III.")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/fajjumska-oaza-hawara-amenemhet3-01.jpg) Obří sochy se nacházejí v blízkosti vesnice Biahmu, 20 km jižně je pak Hawára a pyramida Amenemheta III. [![V blízkosti pyramidy dnes vede kanál, který byl vykopán po roce 1820](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/fajjumska-oaza-hawara-amenemhet3-02-150x150.jpg "V blízkosti pyramidy dnes vede kanál, který byl vykopán po roce 1820")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/fajjumska-oaza-hawara-amenemhet3-02.jpg) V blízkosti pyramidy dnes vede kanál, který byl vykopán po roce 1820 [![Právě tento kanál je příčinou toho, že pohřební komora a ostatní chodby jsou dnes zatopeny](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/fajjumska-oaza-hawara-amenemhet3-03-150x150.jpg "Právě tento kanál je příčinou toho, že pohřební komora a ostatní chodby jsou dnes zatopeny")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/fajjumska-oaza-hawara-amenemhet3-03.jpg) Právě tento kanál je příčinou toho, že pohřební komora a ostatní chodby jsou dnes zatopeny **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Amenemhet III., Fajjúmská oáza, Hawára, pyramidy v Hawáře --- ### [Maják na ostrově Faru znovu ožívá](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/majak-na-ostrove-faru-znovu-oziva.php) **Published:** 6 září, 2020 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Alexandrijský maják (jinak také maják na ostrově Faru) byl symbolem Alexandrie. Město založil Alexandr Veliký a maják byl jeho velkým a zářivým symbolem řadu staletí. Tento navigační bod byl vidět ze vzdálenosti 60 km. Vrcholem pak byl světelná show, která se odehrávala nahoře za pomocí zrcadel. Stavba byla dokončena za vlády [Ptolemaia II.](/ptolemaiovci/ptolemaios2.php) Jak ale slábla moc Egypta, chátral i maják na ostrově Faru, až se ve 14. století v důsledku zemětřesení zhroutil. Dnes se jeho pozůstatky nacházejí v hloubce 7 metrů u vstupu do Alexandrijského přístavu. Francouzští egyptologové hledají za pomoci nejmodernějších počítačových technik jeho stopy. Výzkum vede egyptoložka Isabelle Hairyová, která se majákem zabývá už více než 20 let. ## Jak vypadal maják na ostrově Podařilo se zmapovat mořské dno, kde se na ploše 1,2 ha nachází téměř 3 000 bloků majáku. Jsou zde podstavce soch, kusy pilířů, překlady dveří … Pro rekonstrukci majáku musí ale archeologové zjistit jeho skutečnou podobu. Vyobrazení je spousta a dost se od sebe liší. **Snímání bloků ukázalo, že stěny majáku rozhodně nebyly šikmé**. Jednalo se tedy o stavbu s rovnými stěnami. I když některé díly skládanky chybějí, protože se nacházejí v muzeích, nejpodstatnější část majáku se nenachází pod hladinou moře, ale na nábřeží. Jedná se o mohutné zárubně pro masivní dveře. Díky počítačovému skenování pod mořem můžeme říci, že **vchod byl 12 metrů vysoký a tvořil ho obří žulový rám, kam byly zasazeny dřevěné dveře**. Vchod do jednoho ze sedmi divů starověkého světa máme – ale jak vypadal celý maják? I když si historické prameny občas protiřečí, většina se shoduje v tomu, že se skládal ze tří částí. Čtvercové základny, osmiúhelníkové střední části a kruhové vrchní části. Na místě, kde dříve stával maják, se dnes nachází pevnost Quait Bay, která byla postavena 42 let poté, co se maják zřítil. V pevnosti se nachází mešita, která je přesně takto rozdělena a Isabelle Hairyová věří, že architekti se inspirovali právě majákem. ## První „mrakodrap“ Víme, že vchod do majáku byl impozantní. Ale jaká byla výška majáku a jeho celkové rozměry? Vodítek je několik – ale pocházejí z různých dob a přeložit je do dnešních rozměrů není jednoduché. Španěl Al Balavi v roce 1166 uvedl přesný popis majáku a podle jeho zápisků byl vysoký 300 loktů. Marocký učenec Ibn Battúta, že stěny majáku jsou silné 10 pídí. Jak ale tyto údaje převést? Průlom přinesla až rekonstrukce vchodu do majáku. Vnější okraj zárubní odtajnil přesnou tloušťku vnější zdi majáku. Ta se shoduje s tím, co zapsal Ibn Battúta – 10 pídí odpovídá 6 stopám a 10 palcům, tedy přibližně 2 metrům. Tomu odpovídají i tloušťky některých bloků na dně moře. Tak mohla Isabelle Hairyová rozluštit údaje Al Balaviho a Ibn Battúty. Maják na ostrově Faru byl vysoký téměř 100 metrů, což můžeme přirovnat ke zhruba 32 patrové budově a patřil k nejvyšším stavbám starověkého světa vůbec. Vrcholem byl pak starověký technologický zázrak – ohně a železná zrcadla, která odrážela světlo. [![Maják na ostrově Faru - místo nálezu bloků majáku](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/01-majak-na-ostrove-faru-vstup-do-pristavu-150x150.jpg "Maják na ostrově Faru - místo nálezu bloků majáku")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/01-majak-na-ostrove-faru-vstup-do-pristavu.jpg) Maják na ostrově Faru – místo nálezu bloků majáku [![Maják na ostrově Faru - bloky majáku odkryté počítačovou technikou](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/02-majak-na-ostrove-faru-150x150.jpg "Maják na ostrově Faru - bloky majáku odkryté počítačovou technikou")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/02-majak-na-ostrove-faru.jpg) Maják na ostrově Faru – bloky majáku odkryté počítačovou technikou [![Bloky majáku odkryté počítačovou technikou](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/03-majak-na-ostrove-faru-150x150.jpg "Bloky majáku odkryté počítačovou technikou")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/03-majak-na-ostrove-faru.jpg) Bloky majáku odkryté počítačovou technikou [![Žulové zárubně vysoké 12 metrů pro dřevěné dveře](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/04-majak-na-ostrove-faru-150x150.jpg "Žulové zárubně vysoké 12 metrů pro dřevěné dveře")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/04-majak-na-ostrove-faru.jpg) Žulové zárubně vysoké 12 metrů pro dřevěné dveře [![Počítačově zrekonstruovaný vstup do majáku](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/05-majak-na-ostrove-faru-150x150.jpg "Počítačově zrekonstruovaný vstup do majáku")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/05-majak-na-ostrove-faru.jpg) Počítačově zrekonstruovaný vstup do majáku [![Síla vnějších zdí byla 6 stop a 10 palců - tedy skoro 2 metry](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/07-majak-na-ostrove-faru-150x150.jpg "Síla vnějších zdí byla 6 stop a 10 palců - tedy skoro 2 metry")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/07-majak-na-ostrove-faru.jpg) Síla vnějších zdí byla 6 stop a 10 palců – tedy skoro 2 metry [![Pevnost Quait Bay stojí na místě, kde stával maják](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/06-majak-na-ostrove-faru-quait-bay-150x150.jpg "Pevnost Quait Bay stojí na místě, kde stával maják")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/06-majak-na-ostrove-faru-quait-bay.jpg) Pevnost Quait Bay stojí na místě, kde stával maják Zdroj: National Geographic **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Alexandrijský maják, Maják na ostrově Faru --- ### [Mumie se zlatými jazyky staré 2000 let](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/mumie-se-zlatymi-jazyky-stare-2000-let.php) **Published:** 8 února, 2021 **Author:** Pavel Felgr **Content:** [Alexandrie](/mesta-starovekeho-egypta/alexandrie-ptolemaiovske-hlavni-mesto.php), nejmladší hlavní město starověkého Egypta založené Alexandrem Velikým, se proslavila zejména díky Alexandrijské knihovně a majáku na ostrově Faru. Nyní tým archeologů objevil nedaleko tohoto města 2000 let staré mumie se zlatými jazyky. Jedná se pochopitelně o zlaté amulety ve tvaru jazyka. **Mumie**, které nejsou dobře zachované, **byly nalezeny v 16 skalních hrobkách v areálu chrámu Taposiris Magna**. Mimochodem o oblasti Taposiris Magna se uvažuje jako o místě, kde se může nacházet [hrobka královny Kleopatry](/zajimavosti/hrobka-kralovny-kleopatry-objevena.php). Mumie objevili archeologové z Egypta a Dominikánské republiky. Podle nich byly mumiím vloženy zlaté amulety ve tvaru jazyka proto, aby v posmrtném životě mohly promluvit před soudem boha Usira. **Starověcí Egypťané věřili, že Usir je bohem podsvětí a soudcem mrtvých**. Usir byl podle archeoložky Kathleen Martínezové rovněž zobrazen na pozlacené kartonáži, materiálu vyrobeném z vrstev sádry, lnu a lepidla, jedné z mumií. Kartonáž přitom podle ní tuto mumii pokrývala jen částečně. Hlavu další mumie zdobila kartonáž s korunou, kobrou a rohy. Na hrudi měla mumie dekoraci ve tvaru náhrdelníku, ze kterého visela hlava sokola – symbol boha Hora. Mumie se zlatými jazyky nebyly ale jediným objevem. Při vykopávkách objevili archeologové pohřební masku ženy, osm zlatých plátů ze zlatého věnce a osm mramorových masek z řecko-římské doby. Egyptské ministerstvo památek uvedlo, že v chrámu bylo předtím objeveno několik mincí se jménem a portrétem královny Kleopatry VII. ![Mumie se zlatými jazyky](/wp-content/uploads/mumie-zlate-jazyky-alexandrie.jpg "Mumie se zlatými jazyky - Starověký Egypt") Zdroj: Novinky.cz **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Alexandrie, Taposiris Magna --- ### [Alexandrie - ptolemaiovské hlavní město](https://www.starovekyegypt.net/mesta-starovekeho-egypta/alexandrie-ptolemaiovske-hlavni-mesto.php) **Published:** 15 října, 2020 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Když Alexandr Veliký Makedonský osvobodil Egypt od perské nadvlády, založil na pobřeží Středozemního moře nové hlavní město a nazval ho Alexandrie. Toto město si pak za svoje sídlo zvolili všichni faraoni tzv. Ptolemaiovské dynastie. Na místě, kde [Alexandr Veliký](/ptolemaiovci/alexandr-veliky.php) založil v dubnu 331 př.n.l. založil nové hlavní město, stál v období Tutanchamona námořní přístav (to popisuje například v knize [Vzestup a pád Alexandrie](https://www.luxor.cz/product/vzestup-a-pad-alexandrie-zbo000203131) Justin Pollard) pro obchod s egejskou oblastí. Město bylo vybudováno podle projektu Deinokrata z Rhodu jako typické antické město. Za Alexandra se zde proti ostrovu Faros nacházela malá vesnice Ra-kedet, která se později stala součástí Alexandrie. Alexandr Veliký na svých taženích založil mnoho měst a všechna pojmenoval Alexandrie, ale „egyptská Alexandrie“ byla první. ## Alexandrie – centrum helénistického světa Kolem roku 320 př. n. l. se Alexandrie stala hlavním městem starověkého Egypta. **Alexandrie se krátce po svém založení stala nejdůležitějším vědeckým, kulturním, obchodním a politickým centrem celého helénistického světa**. Na tom má velkou zásluhu zejména [Ptolemaios I.](/ptolemaiovci/ptolemaios1.php) a jeho nástupci. Přispěla k tomu nejen [Alexandrova hrobka](/ptolemaiovci/hrobka-alexandra-velikeho.php), ale především slavná Alexandrijská knihovna, [maják na ostrově Faru](/architektura-za-ptolemaiovcu/majak-na-ostrove-faru.php) a pochopitelně okázalost a honosnost tohoto města, které neslo velké jméno svého zakladatele. Nemálo k tomu přispělo nepochybně také to, že bez ohledu na řeckou kulturní dominanci byla místem skutečného setkávání nejrůznějších soudobých kulturních a duchovních proudů překračujícího národnostní tradice. Každý faraon Ptolemaiovské dynastie hlavní město stále rozvíjel, protože toto město využívali jako výkladní skříň svého bohatství a slávy. Svého **vrcholného rozkvětu dosáhla Alexandrie za vlády Kleopatry VII.** a v době následující, kdy počet jejích obyvatel výrazně přesáhl půl milionu. [Bitva u Acita](/ptolemaiovci/bitva-u-actia.php) znamenala porážku Marca Antonia a Kleopatry, ale také konec samostatnosti Egypta. Alexandrie se tak dostala pod římskou nadvládu, ale stále byla (hned po Římu) hlavním centrem východního Středomoří. ## Úpadek díky politice i živlům **Pozvolný pokles jejího významu přineslo až založení Konstantinopole roku 330**. Když západní Krétu v roce 365 postihlo velké zemětřesení, zvedla se vlna tsunami, která Alexandrii zasadila další ničivou ránu. Smolné století pak završilo rozdělení římské říše roku 395 na západní a východní část. Alexandrie byla součástí východořímské říše a tím do značné části ztratila roli zprostředkovatele obchodu. Dál si ale podržela svůj vliv vědecký a kulturní, a to až do obsazení Araby v roce 643. Arabští vládci přesunuli centrum na území dnešní Káhiry a význam a pozice tohoto někdejšího centra helénistického světa dál upadal. [![Alexandrie - starověká mapa](/wp-content/uploads/alexandrie-staroveka-mapa-small.jpg)](/wp-content/uploads/alexandrie-staroveka-mapa.jpg) **Rubriky:** Egyptská města **Štítky:** Alexandr Makedonský, Alexandrie, Alexandrijský maják, Maják na ostrově Faru, život ve starověkém Egyptě --- ### [Hrobka KV2 Ramesse IV.](https://www.starovekyegypt.net/udoli-kralu/hrobka-kv2-ramesse4.php) **Published:** 1 ledna, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Hrobka KV2 Ramesse IV. ještě nebyla dokončena, ale faraon v sedmém roce vlády zemřel. Práce tak musely být nečekaně ukončeny. Původní komoru se čtyřmi pilíři tedy museli dělníci rychle přestavět na faraonovu pohřební komoru. Ramesse IV. se rozhodl nenavázat na tradici stavby hrobek vytvořením větší hrobky než kterýkoliv z jeho předchůdců, ale zvětšil některé části hrobky. Chodby a brány vysekali dělníci v hrobce KV 2 vyšší a širší. Je to jedna z mála hrobek, ke které se nám dochoval soudobý plán – papyrus s [plánem hrobky KV 2](/wp-content/uploads/architektura/udoli-kralu/plan-hrobky-ramesse4.pdf "Plán hrobky Ramesse IV.") je v Egyptském muzeu v Turíně. ## Plán hrobky Ramesse IV. **Hrobka KV2 Ramesse IV. je 89m dlouhá a pokrývá 305 m2**. Před hrobkou vytvořili dělníci novodobé nádvoří, kde na počátku výzkumu hrobky objevili archeologové 9 zakládacích depozitů (je to neobvykle vysoké číslo). Tyto depozity obsahovaly sbírku nádob a náčiní, které byly doprovázeny dalšími předměty. Na levé stěně chodby „B“ stojí Ramesse IV. před Reharachtejem, napravo pak začíná propracovaná verze Hymnu na Rea. Tento hymnus umístili dělníci do jediné chodby, kam ráno proniknou sluneční paprsky. Hymnus na Rea pokračuje také v chodbě „C“. Strop v této chodbě zdobí sluneční kotouče obsahující ba Rea v doprovodu Esety a Nebthety. Chodbu „D“ zdobí první a druhá část Knihy jeskyní. Rampa, která začíná v chodbě „D“ pak vede dál komorou „E“, která měla být původně komorou se šachtou. Při přestavbě pilířové síně na pohřební komoru ale dělníci přestavěli komoru „E“ na předsíň. Zdobí ji 74 sloupců textu z Knihy mrtvých. ## Pohřební komora hrobky KV2 Ramesse IV. Pohřební komora je o něco větší než většina pohřebních komor (61 m2) a vysoká je 5,2 m. Výzdobu zde tvoří zahloubené reliéfy se žlutým pozadím pro texty a bílým pro scény. Najdeme zde scény z Knihy bran, Knihy Amduat a také z Knihy Nut. Ta popisuje cestu, kterou na své pouti oblohou podniká Slunce, věnuje se vzdáleným oblastem vesmíru a stěhovavým ptákům. Najdeme zde také scény Knihy noci a Knihy země. **Za pohřební komorou hrobky Ramesse IV. je úzká chodba „K“, kterou zdobí scény z první části Knihy jeskyní**. Ve výklencích této chodby se nacházejí postavy bohů a různé obětiny. ![3D model hrobky KV2, Zdroj: Thebian Mapping Project](/wp-content/uploads/hrobka-kv2.jpg ""3D") 3D model hrobky KV2, Zdroj: Thebian Mapping Project Celková délka: 88,67 m Celková plocha: 304,89 m² Celkový objem: 1105,25 m³ Maximální výška: 5,22 m Minimální šířka: 1,24 m Maximální šířka: 8,33 m **Rubriky:** Údolí králů **Štítky:** architektura starověkého Egypta, hrobky v Údolí králů, Údolí králů --- ### [Hrobka prince Montuhirchepešefa KV19](https://www.starovekyegypt.net/udoli-kralu/hrobka-prince-montuhirchepesefa.php) **Published:** 1 ledna, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Montuhirchepešef (syn Ramesse IX.) je jediným princem (kromě synů Ramesse II.), kterého pohřbili ve zdobené hrobce v Údolí králů. **Hrobka prince Montuhirchepešefa KV19 se nachází na východní straně Údolí králů. Nachází se pod hrobkou královny Hatšepsut KV 20 a nad hrobkou KV 60 z období Nové říše.** Hrobku objevil v roce 1817 [Giovanni Belzoni](/egyptologove/giovanni-belzoni.php). Hrobka prince Montuhirchepešefa KV19 možná dělníci původně sekali pro Ramesse VIII. a později ji převzal Montuhirchepešef. Hrobka KV 19 je nedokončená a původně plánovanou chodbu „C“ upravili Egypťané na pohřební komoru. Do podlahy vyhloubili pohřební jámu, kterou zakryli kamennými bloky. Malíři vyzdobili pouze chodbu „B“. Kvalita výzdoby je vynikající a podtrhuje ji čistě bílé pozadí. Výzdoba hrobky je podobná výzdobě hrobek královských synů v Údolí královen. Malíř tu vyvedl portrét otce (Ramesse IX.) a syna. Na začátku chodby vymalovali Egypťané jednoduché dveře popsané dnes už bohužel zničeným hieratickým nápisem. Nalevo je kapitola 139 z Knihy mrtvých, napravo kapitola 123 ze stejné knihy – jedná se o dvě varianty říkadla pro vstoupení do velkého domu. Kdyby dělníci hrobku KV 19 dokončili, jednalo by se pravděpodobně o velice rozsáhlou hrobku. Její chodby a brány patří k nejširším v Údolí králů, ale její nedokončený stav nabízí návštěvníkům pozorovat, jak starověcí kameníci pracovali. Za pohřební komorou odtesávali kámen shora dolů a tím vytvářeli soustavu stupňů, na kterých mohli dělníci stát. ![Montuhirchepešef obětuje bohyni Sachmet](/wp-content/uploads/architektura/udoli-kralu/hrobka-prince-montuhirchepesefa.png "Montuhirchepešef obětuje bohyni Sachmet - Starověký Egypt") Montuhirchepešef obětuje bohyni Sachmet **Rubriky:** Údolí králů **Štítky:** architektura starověkého Egypta, hrobky v Údolí králů, Údolí králů --- ### [Hrobka KV6 Ramesse IX.](https://www.starovekyegypt.net/udoli-kralu/hrobka-kv6-ramesse9.php) **Published:** 1 ledna, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Hrobka KV6 Ramesse IX.** má jednu velkou výhodu, kterou je její poloha. Hrobka **nevede ani příliš hluboko dolů, ale je velmi hezky zdobená**. Bohužel právě díky své poloze je pravděpodobně nejnavštěvovanější hrobkou v Údolí králů. Na stěnách jsou navíc špinavé a světlo odrážející skleněné tabule, přes které je výzdoba jen velmi těžce viditelná. Po poledni se ale i zde situace uklidní a návštěva této hrobky může být velice zajímavá. Vysoko na stěnách vidíme velké množství grafit. To naznačuje, že hrobka byla dlouho zasypána jedno až dvoumetrovou vrstvou suti. I tak ale zůstávala hrobka alespoň z části přístupná. Vyčištěna byla v roce 1888. Vláda faraona Ramesse IX. ([20. dynastie](/faraoni-nove-rise/faraoni-20-dynastie.php)) byla v Egyptě obdobím hospodářské a politické nejistoty, což se odrazilo i na způsobu, jakým byla jeho hrobka postavena a vyzdobena. Ramesse IX. vládl 18 let, ale řemeslníci pracovali na jeho hrobce jen přerušovaně – pravděpodobně vždy v dobách, kdy si faraon Ramesse IX. mohl dovolit zaplatit jejich mzdy. Proto zůstala hrobka i po 18ti letech částečně nedokončená. ## Hrobka KV6 Ramesse IX. – dokončená ve spěchu **Můžeme snadno určit, které části hrobky KV6 Ramesse IX. dokončili dělníci před smrtí faraona a které až po jeho smrti**. Práce provedené před smrtí faraona Ramesse IX. je provedená pečlivě, pozdější práce je spíš „odfláknutá“. Rozdíl v kvalitě je znatelný, porovnáme-li scény na začátku chodby „C“ s kvalitou scén na konci této chodby. Na začátku chodby zapsali Egypťané ve třiceti sloupcích 125. kapitolu Knihy mrtvých v pěkně vybarvených hieroglyfech. Na konci chodby zapsali 126. kapitola, ale tentokrát už pouze černým inkoustem a kurzivními hieroglyfy. Výzdoba chodby „B“ dokazuje, jak drobné detaily dokázali umělci začlenit do nástěnných maleb. Na levé straně stojí faraon Ramesse IX. před Reharachtejem a Usirem ve složitém kiosku. Oděv všech tří postav se ale vyznačuje precizním provedením detailů látky i korálových šperků. Pravá stěna znázorňuje faraona Ramesse IX. jak obětuje kadidlo Amenreharachtejovi. Bůh má čtyři beraní hlavy a složitou korunu. Na stropě se střídají obrovské supice s roztaženými křídly a jména a tituly faraona Ramesse IX. Chodba C je zdobena Hymnem na Rea, scénami z druhé hodiny Knihy Amduat a 126. kapitolou Knihy mrtvých. Najdeme tu také 125. kapitolu Knihy mrtvých – tzv. „Negativní zpověď“, ve které panovník vyjmenovává hříchy, kterých se za svého života nedopustil. Na pravé stěně najdeme scény z Knihy jeskyní. Na levé stěně chodby D zaznamenali Egypťané zkrácenou verzí druhé a třetí hodiny Knihy Amduat. Pravá stěna směsicí scén a textů několika podsvětních knih dohromady. ## Pohřební komora hrobky KV6 Levá i pravá stěna obsahovaly výňatky z Knihy země. Strop pohřební komory rozděluje bohyně Nut a vidíme sluneční kotouč plující v noci jejím tělem. Po obou stranách jsou scény z Knihy dne a Knihy noci. [![Výzdoba z pravé stěny chodby C – Ramesse IX. obětující Amenreovi](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/hrobka-kv6-ramesse9-1-300x225.jpg "Výzdoba z pravé stěny chodby C – Ramesse IX. obětující Amenreovi")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/hrobka-kv6-ramesse9-1.jpg) Výzdoba z pravé stěny chodby C – Ramesse IX. obětující Amenreovi [![Pravá stěna chodby D – Pán podsvětí](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/hrobka-kv6-ramesse9-2-300x225.jpg "Pravá stěna chodby D – Pán podsvětí")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/hrobka-kv6-ramesse9-2.jpg) Pravá stěna chodby D – Pán podsvětí [![Pohřební komora hrobky Ramesse IX.](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/hrobka-kv6-ramesse9-3-300x225.jpg "Pohřební komora hrobky Ramesse IX.")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/hrobka-kv6-ramesse9-3.jpg) Pohřební komora hrobky Ramesse IX. **Rubriky:** Údolí králů **Štítky:** architektura starověkého Egypta, hrobky v Údolí králů, Údolí králů --- ### [Hrobka KV11 Ramesse III.](https://www.starovekyegypt.net/udoli-kralu/hrobka-kv11-ramesse3.php) **Published:** 2 ledna, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Hrobka KV11 Ramesse III. byla možná ve starověku přístupná. Protože tu ale nejsou řecké ani latinské nápisy, byla hrobka až do konce 18. století zavalena sutí. Pak hrobku navštívil mimo jiné i James Bruce. Ten viděl hrobku v roce 1769 a v roce 1790 publikoval velice nereálnou fotku hráče na harfu, která hrobku proslavila a stala se jednou z nejznámějších památek v Údolí králů. ## Hrobka KV11 Ramesse III. – plán hrobky **První část hrobky faraona Ramesse III. KV 11** (která se udává od vchodu do hrobky až do chodby „D“) **je dílem faraona Setnachta**. Když se dělníci ale probourali do sousední hrobky KV 10, kde je pohřben Amenemose, byl faraon pohřben raději v KV 14. Zasadil se o to hlavně jeho syn – Ramesse III. protože k tomuto probourání došlo pravděpodobně v době, kdy Setnacht zemřel. **Ramesse III. pak za nějaký čas navázal na práce, které v hrobce KV 11 zahájil jeho otec.** Aby se vyhnul možnému „setkání“ s hrobkou KV 10, posunul osu své hrobky asi o 2m západním směrem a pokračoval hlouběji do hory. Dělníci tak nakonec vysekali hrobku dlouhou 188,11 m což je druhá nejdelší hrobka v údolí. Delší hrobku vysekali řemeslníci jen pro královnu Hatšepsut, která měří 210m. **K prvním dvěma chodbám hrobky KV 11 nechal Ramesse III. přistavět několik bočních komor**, což v žádné jiné hrobce nenajdeme. Dnes se vstupuje do hrobky schodištěm ve tvaru písmene „L“. Původní je pouze spodní rampa, zbylou část museli dělníci přestavět v roce 2003, aby ochránil hrobku před zatopením. Chodbu „B“ zdobí Hymnus na Rea, ale to bylo vytvořeno ještě pro faraona Setnachta. Chodba „C“ a její vedlejší místnosti je zdobena stejně jako chodba „B“ Hymnem na Rea, ale najdeme zde i 151. kapitolu z Knihy mrtvých. V chodbě „D1“ se dělníci pracující pro Setnachta probourali do hrobky KV 10. Není to jediná situace, kde se při budování jedné hrobky „podařilo“ probourat do jiné hrobky (stejná situace nastala při střetu hrobek KV 9 Ramesse VI. a KV 47 faraona Siptaha). ## Ramesse III. dokončuje hrobku KV 11 [Plán hrobky KV 11](/wp-content/uploads/architektura/udoli-kralu/plan-hrobky-ramesse3.pdf "Plán hrobky faraona Ramesse III.") upravil Ramesse III., když se rozhodl, že hrobku dokončí. Právě v D1 posunul osu hrobky o 2 m západně a prostor vlevo zaplnila postava Ramesse III. s korunou Dolního Egypta, jak obětuje kadidlo Atumovi a o kousek dál ještě Ptahovi. Chodba „D2“ mírně stoupá a neustále se odklání směrem na západ. To dokazuje, že si dělníci nebyli jistí, jak blízko jsou hrobky KV 10. Jako výzdoba posloužila kniha Amduat. Komoru se šachtou „E“ zdobí postavy několika božstev, pilířová síň „F“ je vyzdobena Knihou bran a na každé stěně čtyř pilířů, které se zde nacházejí, obětuje faraon různým božstvům. Po pravé straně je vedlejší místnost, která je zdobena scénami typickými pro pestré barvy KV 11. Na přední stěně je Ramesse III. Thovtem a Horem a obětuje Usirovi a Maat, na dalších stěnách je Kniha bran. Chodby a komory „G“, „H“, „I“ a „J“ stejně jako jejich vedlejší místnosti se nedochovaly v takovém stavu, který by zasloužil bližšího popisu. Původně zde byly scény z obřadu Otvírání úst, kapitoly z Knihy mrtvých, Knihy nebeské krávy a Knihy bran. ![3D model hrobky KV11, Zdroj: Thebian Mapping Project](/wp-content/uploads/hrobka-kv11.jpg "3D model hrobky KV11, Zdroj: Thebian Mapping Project") 3D model hrobky KV11, Zdroj: Thebian Mapping Project Celková délka: 113,93 m Celková plocha: 726,34 m² Celkový objem: 2174,29 m³ Maximální výška: 6,55 m Minimální šířka: 0,75 m Maximální šířka: 13,86 m **Rubriky:** Údolí králů **Štítky:** architektura starověkého Egypta, hrobky v Údolí králů, Ramesse III., Údolí králů --- ### [Hrobka KV38 Thutmose I.](https://www.starovekyegypt.net/udoli-kralu/hrobka-kv38-thutmose1.php) **Published:** 2 ledna, 2022 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Hrobka KV38 byla hrobkou Thutmose I., kterého zde nechal znovu pohřbít za vlády [Thutmose III.](/faraoni-nove-rise/thutmose3.php) (jeho vnuk). Do té doby byl Thutmose I. pohřben ve stejné hrobce s královnou Hatšepsut (tedy v hrobce KV20). Hrobku objevil v roce 1899 [Victor Loret](/egyptologove/victor-loret.php) a později zde prováděl výzkum i Howard Carter. ## Hrobka KV38 – umístění a plán **Hrobka KV38 se nachází v jihozápadní části údolí**. V blízkosti hrobky je hrobka Sethnachta a Tausrety (KV 14) a hrobka Sethi II. (KV 15). Půdorys hrobky je jednoduchý – za vstupem je strmá sestupná chodba, která ústí do malé, nerovnoměrně řezané komory. Z této komory vede opět strmý sestup do pohřební komory. Mumie Thutmose I. se docela nacestovala. Podle nálezů se zdá, že hrobku KV38 architekti budovali pro Thutmose I. Královna Hatšepsut pak pro něj nechala vyrobit nový sarkofág (původně určený pro ní) a nechala ho pohřbít v hrobce KV20 určené pro ní. Když na trůn usedl Thutmose III., nechal dědečka přemístit zpátky do KV38. ## Pohřební komora Pohřební komora má tvar kartuše a má jednu vedlejší komoru. Hrobka byla pravděpodobně nezdobená až na pohřební komoru, kde Loret objevil stopy výzdoby. ![Hrobka KV38 Thutmose I.](/wp-content/uploads/hrobka-kv38.jpg "Hrobka KV38 Thutmose I.") 3D model hrobky KV38; Zdroj: Thebian Mapping Project Celková délka: 37,31 m Celková plocha: 133,16 m² Celkový objem: 207,77 m³ Maximální výška: 2,64 m Minimální šířka: 1,22 m Maximální šířka: 5,78 m **Rubriky:** Údolí králů **Štítky:** architektura starověkého Egypta, hrobky v Údolí králů, královna Hatšepsut, Thutmose I., Thutmose III., Údolí králů, Victor Loret --- ### [Hrobka KV14 Setnachta a Tausrety](https://www.starovekyegypt.net/udoli-kralu/hrobka-kv14-setnachta-a-tausrety.php) **Published:** 2 ledna, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Egyptologové se dodnes nemohou shodnout na tom, jaké vlastně byly [dějiny hrobky KV 14](/wp-content/uploads/architektura/udoli-kralu/plan-hrobky-setnacht-tausreta.pdf "Plán hrobky KV14"). Hrobka KV14 Setnachta a Tausrety byla v období 19. dynastie vytesána pro faraona Sethi II. a jeho hlavní ženu Tausretu. Egypťané ale nakonec Sethi II. pohřbili v hrobce KV 15. Když Sethi II. zemřel, nastoupil na trůn jeho mladší syn Siptah (jeho matka Tausret vládla spolu s ním jako regentka), který trpěl obrnou a jeho vláda trvala pouze 6 let. Tausret se po smrti Siptaha prohlásila jedinou vládkyní Egypta. Její nárok na egyptský trůn nebyl nikdy uznán a byla téměř okamžitě sesazena. Setnacht měl být původně pohřben do hrobky KV 11, ale jeho syn (budoucí faraon Ramesse III.) zasáhl a přikázal, aby jeho tělo bylo pohřbeno v KV 14. ## Hrobka KV14 Setnachta a Tausrety – změna majitelů **Rozsáhlá výzdoba této hrobky, kterou zahájil Sethi II.** dokončili Siptah a poté Tausret. Hrobka je zajímavá také tím, že má dvě pohřební komory. První pohřební komora vytesali řemeslníci pro Tausretu, pro kterou pak vysekali i druhou pohřební komoru. V ní ale archeologové objevili sarkofág Setnachtův. Egypťané změnili jména královských postav v chodbě „B“, scény ale zůstaly stejné. Jsou zde jako tradičně postavy zemřelého a božstev v životní velikosti. Chodbu „C“ zdobila Knihy mrtvých – aktuálně je rozpoznatelná 145. kapitola. Uprostřed levé a pravé strany jsou pravoúhlé otvory, kam Egypťané zakotvili silné trámy. Ty sloužily pro sestup sarkofágu do hrobky. V chodbě „D“ jsou na obou stěnách texty z Knihy mrtvých. V komoře „E“ nevytesali Egypťané žádnou šachtu, ale zdejší výzdoba byla naprosto dokonalá. Komoru „F“ řemeslníci nechali bez pilířů, ale její podlahou vede centrální sestupná chodba. Texty na obou stěnách této chodby pocházejí ze 146. kapitoly Knihy mrtvých. Chodbu „G“ zdobí scény z rituálu Otvírání úst, malou vedlejší komoru pak scény ze 151. kapitoly Knihy mrtvých. Rituál Otvírání úst pokračuje i v chodě „H“. V komoře „I“ upravili Egypťané výzdobu tak, že přes postavu Tausrety namalovali krásný obětní stůl. U něho jsou Thowt, Reharachtej a Ptah, které chrání bohyně Maat. ## Pohřební komora hrobky Setnachta **Pohřební komoru dělí dvě řady pilířů** a různé úrovně podlahy na tři části. Pravá stěna a levá část přední stěny jsou zdobeny scénami z Knihy bran. Dlouhý bazén obdélníkového tvaru je plný postav, které zemřely utopením. V horní části levé i pravé stěny najdeme scény z Knihy země a vytesané výňatky z Knihy jeskyň. Na velmi poškozeném stropě byla astronomická témata. ![3D model hrobky KV14, Zdroj: Thebian Mapping Project](/wp-content/uploads/hrobka-kv14.jpg "3D model hrobky KV14, Zdroj: Thebian Mapping Project") 3D model hrobky KV14, Zdroj: Thebian Mapping Project Celková délka: 158,41 m Celková plocha: 628,56 m² Celkový objem: 2128,83 m³ Maximální výška: 6,02 m Minimální šířka: 0,90 m Maximální šířka: 13,31 m **Rubriky:** Údolí králů **Štítky:** architektura starověkého Egypta, hrobky v Údolí králů, Údolí králů --- ### [Hrobka KV47 faraona Siptaha](https://www.starovekyegypt.net/udoli-kralu/hrobka-kv47-faraona-siptaha.php) **Published:** 2 ledna, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Hrobka KV47 faraona Siptaha (Siptah byl syn Sethi II.) je 125 m dlouhá. Plánem a strukturou se výrazně podobá hrobce jeho otce. Vzadu má ale další chodby a z pohřební komory nevedou vedlejší komory. Siptahova vláda trvala jen 10 let. Po jeho pohřbu byly z hrobky odstraněny kartuše s jeho jménem, později byly ale opět doplněny modrou barvou. Několik pokusů o prozkoumání této hrobky bylo v letech 1905, 1912 a 1916, ale nikdy nebyly dokončeny kvůli problémům se statikou hrobky, které způsobuje špatné podloží hrobky. ## Hrobka KV47 faraona Siptaha – plán hrobky [Plán hrobky KV 47](/wp-content/uploads/architektura/udoli-kralu/plan-hrobky-siptaha.pdf "Plán hrobky faraona Siptaha") faraona Siptaha je jednoduchý – stejně jako v hrobce Sethi II. je i zde rovná hlavní osa. Bránu s překladem zdobí sluneční disk a vstupuje se jí do chodby „B“. Tam najdeme (jako většinou v hrobkách z této doby) Hymnus na Rea. Řemeslníci použili k výzdobě malovaný zahloubený reliéf. Stejnou výzdobu pak použili Egypťané v chodbě „C“. Chodba „D“ byla původně zdobena knihou Amduat, ale téměř veškerá výzdoba odtud zmizela. **V této hrobce opět nacházíme komoru se šachtou „E“** ale ve zbytku hrobky se už nedochovala prakticky žádná výzdoba. Nekvalitní kámen a nepravidelně provedené reliéfy mohou budit dojem, že místo do hrobky sestupujete do hladomorny nebo vězení nějakého hradu. V pilířové síni „F“ jsou vidět uprostřed pravé stěny stopy červeného inkoustu, které vykreslují obrys toho, co mělo být původně branou do vedlejší místnosti, která ale nikdy nebyla vytesána. ## Pohřební komora hrobky Siptaha V krátké chodbě před pohřební komorou vysekali Egypťané malý vedlejší průchod. Ten měl vést do nějaké boční komory, ale dělníci se probourali do vedlejší hrobky KV32. Sarkofág v pohřební komoře je z červené žuly. Mumii faraona ale archeologové objevili v hrobce Amenhotepa II. **Mumie Siptaha dokazuje, že faraon trpěl obrnou**. ![3D model hrobky KV47, Zdroj: Thebian Mapping Project](/wp-content/uploads/hrobka-kv47.jpg "3D model hrobky KV47, Zdroj: Thebian Mapping Project") 3D model hrobky KV47, Zdroj: Thebian Mapping Project Celková délka: 124,93 m Celková plocha: 501,43 m² Celkový objem: 1560,96 m³ Maximální výška: 5,30 m Minimální šířka: 1,80 m Maximální šířka: 13,73 m **Rubriky:** Údolí králů **Štítky:** architektura starověkého Egypta, hrobky v Údolí králů, Údolí králů --- ### [Hrobka KV10 - nedokončená pro Amenmesse](https://www.starovekyegypt.net/udoli-kralu/hrobka-kv10-nedokoncena-pro-amenmesse.php) **Published:** 2 ledna, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Hrobka KV10 faraona Amenmesse se nachází v hlavní části Údolí králů**. Za vchodem do hrobky následují tři chodby s malou boční komorou v první z nich. Ani zde nebyla v komoře E vysekána šachta. Pilířová síň se čtyřmi pilíři. Za pilířovou síní je chodba G, která má klenutý strop. Další chodba H je nedokončená, ale pokud by byla dokončena, vedla by do pohřební komory. Hrobka KV10 má od vstupu do pilířové komory podobný plán jako [hrobka KV8 faraona Merenptaha](/udoli-kralu/hrobka-faraona-merenptaha-kv8.php), i když chodby mají mělčí sklon. Malíři hrobku původně vyzdobili pro Amenmesa. Překlad, zárubně a vchod chodby B Egypťané vyzdobili ve vysokém reliéfu. Výzdoba ostatních částí až k pilířové síni byla v hlubokém reliéfu. Celou výzdobu ale později Egypťané nahradili malovanými sádrovými výjevy pro [Baketwerel](https://en.wikipedia.org/wiki/Baketwernel), která byla pravděpodobně velkou královskou manželkou Ramesse IX. Tuto hrobku Egypťané následně použili k pohřbu královny s následnou rozsáhlou úpravou výzdoby. Hrobku zmapoval britský egyptolog James Burton v roce 1825. Ten prozkoumal také hrobky KV21, KV26 (obě dosud neurčené), hrobku KV9 (kde byli pohřbeni Ramesse V. a Ramesse 6) a hrobku KV2 Ramesse IV. ![3D model hrobky KV10, Zdroj: Thebian Mapping Project](/wp-content/uploads/hrobka-kv10.jpg "3D model hrobky KV10, Zdroj: Thebian Mapping Project") 3D model hrobky KV10, Zdroj: Thebian Mapping Project Celková délka: 105,35 m Celková plocha: 350,28 m² Celkový objem: 821,24 m³ Maximální výška: 3,85 m Minimální šířka: 0,98 m Maximální šířka: 9,48 m **Rubriky:** Údolí králů **Štítky:** architektura starověkého Egypta, hrobky v Údolí králů, Údolí králů --- ### [Hrobka KV15 Sethi II.](https://www.starovekyegypt.net/udoli-kralu/hrobka-kv15-sethi2.php) **Published:** 2 ledna, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Hrobka KV15 Sethi II. se nachází v jihozápadní části Údolí králů jen několik málo metrů od hrobky KV 14 jeho manželky Tausrety. Hrobka byla otevřena již ve starověku, což dokládají řecká a latinská graffiti. Evropané se do jejích útrob podívali prvně v 18. století a na počátku 20. století ji vyčistil [Howard Carter](/egyptologove/howard-carter.php "Howard Carter"), ale o její výstavbě, výzdobě a jejím využití je dosud několik nezodpovězených otázek. ## Hrobka KV15 Sethi II. – plán hrobky [Plán hrobky KV 15](/wp-content/uploads/architektura/udoli-kralu/plan-hrobky-sethi2.pdf "Plán hrobky faraona Sethi II.") **je velice jednoduchý a zkrácený, protože tato hrobka nebyla nikdy dokončena**. Původně plánovaná chodba za pilířovou síní „F“ byla rychle přestavěná na pohřební komoru. Sethi II. byl nejstarším synem Merenptaha, ale spory o následnictví na egyptském trůnu a krátká vláda Amenemose vládu Sethi II. zkrátily a zkomplikovaly. Je tedy pochopitelné, že plánování královského pohřbu bylo za této situace nejistou činností. Vstupní bránu do chodby „B“ zdobí postavy bohyně Maat, které klečí na košíku. Dělníci odvedli svou práci precizně, protože reliéfy v této části hrobky jsou vynikající kvality. Dokazuje to například provedení faraonova oděvu. V této chodbě najdeme také Hymnus na Rea. Pečlivě vytesaný a vymalovaný text končí před koncem chodby „B“ a nahrazují ho hieroglyfy. Stejná výzdoba je v následující chodbě „C“, kde také pokračuje Hymnus na Rea, ale najdeme tu i knihu Amduat. Chodbu „D“ zdobí kniha Amduat a malíři použili na tuto výzdobu červený inkoust. Místnost „E“ není jako bývá tradičně komora se šachtou. Horní části stěn zdobí obrazy bohů, které jsou vyplněny sytě žlutým okrem. Pilířová síň „F“ má v zadní části sestupnou cestu a najdeme zde čtyři pilíře a místnost zdobí Kniha bran. ## Pohřební komora hrobky Sethi II. **Na pohřební komoru Egypťané rychle upravili původně plánovanou chodba za pilířovou síní**. Hrubě vytesané stěny řemeslníci rychle omítli a vyzdobili hrubými malbami z Knihy bran. Strop zdobí malba velké a neobvyklé postavy bohyně Nut. Sarkofág Sethi II. byl z červené žuly a leží rozbitý na podlaze. ![3D model hrobky KV15, Zdroj: Thebian Mapping Project](/wp-content/uploads/hrobka-kv15.jpg "3D model hrobky KV15, Zdroj: Thebian Mapping Project") 3D model hrobky KV15, Zdroj: Thebian Mapping Project Celková délka: 88,65 m Celková plocha: 298,11 m² Celkový objem: 816,54 m³ Maximální výška: 3,51 m Minimální šířka: 2,17 m Maximální šířka: 8,07 m **Rubriky:** Údolí králů **Štítky:** architektura starověkého Egypta, hrobky v Údolí králů, Sethi II., Údolí králů --- ### [Hrobka synů Ramesse II. KV 5 největší ze všech](https://www.starovekyegypt.net/udoli-kralu/hrobka-synu-ramesse2.php) **Published:** 3 ledna, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** V roce 1987 objevili archeologové téměř „ztracenou“ hrobku. Byla to hrobka synů Ramesse II. KV 5, pátá hrobka jižně od vchodu do údolí. První zmínku o hrobce podal v roce 1825 Angličan James Buton. Ten prokopal naplavenou sutí úzkou cestičku a dokázal se dostat asi 25m do nitra hrobky. Buton se dostal do 8 nevyzdobených komor a prohlásil to za nezajímavou díru v zemi. Uplynulo téměř sto let a stejný názor na hrobku měl i [Howard Carter](/egyptologove/howard-carter.php "Howard Carter") – dokonce vršil suť ze svých vykopávek na vchod do této hrobky. V roce 1987 se k hrobce dostali členové Theban Mapping Project a začali odstraňovat suť z první komory. Zjistili, že je hrobka zdobena důležitými scénami a texty, podle kterých byla hrobka místem posledního odpočinku několika synů [Ramesse II.](/faraoni-nove-rise/ramesse2.php "Ramesse II.") V průběhu dalších let byla odhalena výzdoba na každé stěně a sloupu, které archeologové vyčistili. V únoru 1995 se při výkopech v zadní části komory s šestnácti pilíři (3) objevily dveře vedoucí do soustavy dlouhých chodeb. Hluboko v nitru hory z nich vybíhá po obou stranách přes 50 místností. Hrobka KV 5 se tak stala největší hrobkou v Údolí králů a jednou z největších hrobek v Egyptě vůbec. Čištění hrobky pokračovalo a do roku 2004 objevili členové Theban Mapping Project přes 130 chodeb komor. ![Hrobka synů Ramesse II., Zdroj: Thebian Mapping Project](/wp-content/uploads/hrobka-kv5.jpg "3D model hrobky KV5, Zdroj: Thebian Mapping Project") 3D model hrobky KV5, Zdroj: Thebian Mapping Project Celková délka: 443,21 m Celková plocha: 1266,48 m² Celkový objem: 2154,82 m³ Maximální výška: 2,86 m Minimální šířka: 0,61 m Maximální šířka: 15,44 m **Rubriky:** Údolí králů **Štítky:** architektura starověkého Egypta, hrobky v Údolí králů, Ramesse II., Údolí králů --- ### [Hrobka KV7 Ramesse II. patří k největším](https://www.starovekyegypt.net/udoli-kralu/hrobka-kv7-ramesse2.php) **Published:** 3 ledna, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Hrobka KV7 Ramesse II. byla otevřena od starověku**. Bohužel od té doby utrpěla značné škody díky záplavovým dešťům. Ty do komor hrobky nanesly velké množství suti. Tím došlo k poškození stěny i jednotlivých pilířů. Když v roce 1913 vstoupil do hrobky Harry Burton. Mohl ale jen konstatovat, že je ve velmi špatném stavu. Burton musel například strhnout část stropu. Není příliš pravděpodobné, že by byla hrobka KV7 Ramesse II. brzy přístupná veřejnosti**.** Archeologové ještě musí vyklidit velké množství suti a provést statické práce. ## Hrobka KV7 Ramesse II. – plán hrobky [Hrobka faraona Ramesse II.](/wp-content/uploads/architektura/udoli-kralu/plan-hrobky-ramesse2.pdf "Plán hrobky Sethi I.") odpovídá jeho moci a délce vlády a **patří k největším v celém Údolí králů**. Hrobka se rozkládá na ploše 686 m3 a vede 168m do nitra kopce. Je jednou z prvních hrobek, které Egypťané vytesali při vchodu do Údolí králů. Plán hrobky vytváří pravoúhlý tvar, který byl charakteristický pro hrobky faraonů 18. dynastie. Výzdoba hrobky se podobá hrobce faraona Sethi I. KV 17 (otce Ramesse II.), ale najdeme tu několik změn. **Je to první, která má zdobené také zárubně a překlad vstupní brány**. Ostění dveří vyzdobili starověcí umělci postavami bohyně Maat. Archeologové v hrobce objevili jen několik málo předmětů, což naznačuje návštěvu lupičů už ve starověku. Celou hrobku egyptští umělci bohatě vyzdobili reliéfy, malovanými reliéfy i malbou na omítce. Jen několik poškozených stěn bylo odhaleno ke zkoumání. Stejně jako v hrobce faraona Sethi I. je i zde chodba „B“ zdobena Hymnem na Rea. Chodbu „C“ vyzdobili malíři texty ze 151. kapitoly Knihy mrtvých. Chodba „D“ a komora se šachtou „E“ mají na stěnách malby z knihy Amduat (Kniha o tom, co je v podsvětí). V předsíni „I“ se hrobka stáčí do pravého úhlu (tentokrát vpravo). Pohřební komora „J“ je vyzdobena knihou Amduat a Knihou bran. ![3D model hrobky KV7, Zdroj: Thebian Mapping Project](/wp-content/uploads/hrobka-kv7.jpg "3D model hrobky KV7, Zdroj: Thebian Mapping Project")3D model hrobky KV7, Zdroj: Thebian Mapping Project Celková délka: 168,05 m Celková plocha: 868,41 m² Celkový objem: 2286,44 m³ Maximální výška: 5,83 m Minimální šířka: 0,74 m Maximální šířka: 13,07 m **Rubriky:** Údolí králů **Štítky:** architektura starověkého Egypta, hrobky v Údolí králů, Ramesse II., Údolí králů --- ### [Hrobka KV17 Sethi I.](https://www.starovekyegypt.net/udoli-kralu/hrobka-kv17-sethi1.php) **Published:** 4 ledna, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Hrobka KV17 Sethi I. byla objevena v roce 1817.** Výstavu maleb zkopírovaných z této hrobky, která se konala v roce 1821 v Londýně a Paříži, navštívily obrovské davy. Není těžké pochopit proč to nadšení. Hrobka faraona Sethi I. KV 17 je obrovská, její výzdoba je dokončená a krásně dochovaná a její objevitel Giovanni Belzoni vydal podrobné svědectví o své práci v ní. [Hrobka KV17 Sethi I.](/wp-content/uploads/architektura/udoli-kralu/plan-hrobky-sethi1.pdf "Plán hrobky Sethi I.") **byla první kompletně vyzdobená hrobka v Údolí králů.** Starověcí Egypťané vyzdobili od vstupu každou stěnu a každý pilíř scénami z Knihy bran, knihy Amduat, z Hymnu na Rea, Knihy nebeské krávy a rituálu Otvírání úst. Belzoni bohužel při objevu hrobky vyčistil vchod do hrobky a odstranil tak její přirozenou ochranu před zatopením. Krátce po objevu bylo údolí zasaženo přívalovým deštěm a voda zatopila a vážně poškodila několik prvních místností. ## Hrobka KV17 Sethi I. – Belzoniho necitlivé zásahy To nebyl zdaleka jediný zásah do hrobky faraona Sethi I. Belzoni pořizoval nejen barevné kopie stěn, ale snímal také otisky přikládáním namočeného papíru na zdi hrobky. Papír po zaschnutí sejmul a získal tak trojrozměrnou kopii stěny, ale takový postup pochopitelně stěny poškodil. **O několik let později vyřízli Jean Francois Champollion a Ippolito Rosellini několik částí reliéfní výzdoby a převezli je do Evropy.** Do chodby „B“, jejíž stěny pokrývá text Hymnu na Rea, vede strmé schodiště. Schodištní šachtu „C“ zdobí stejně jako chodbu „B“ texty z Hymnu na Rea. Následuje chodba „D“ s výzdobou z knihy Amduat. Komora s 6,7m hlubokou šachtou označená písmenem „E“ má jako výzdobu v horní části jedinou řadu postav. Následuje pilířová síň „F“ s výzdobou z Knihy bran. Pilířová síň má vedlejší místnost, která má oproti pilířové síni trochu nižší podlahu a postavy a texty jsou zde pouze černým inkoustem. Z pilířové síně vede vlevo zdobené schodiště do místností „G“ a „H“ – třetí a čtvrtá chodba. Výzdobu těchto chodeb tvoří scény z rituálu Otvírání úst. Na čtvrtou chodbu navazuje předsíň „I“, kterou Belzoni nazval Síní krás podle dokonalé výzdoby. ## Pohřební komora hrobky Sethi I. Pohřební komora má dvě části – přední se šesti pilíři a zadní, která má podlahu trochu níž a kde byl původně pod klenutým stropem umístěn sarkofág. Pilíře jsou poškozeny – jeden z nich chybí, další byly rozřezány a převezeny do muzeí. Klenutý strop patří k nejpozoruhodnějším v celém údolí – obsahuje astronomická data, která jsou poněkud nejasná. V ose stropu je vidět hroch a krokodýl – souhvězdí, která Egypťané umístili na severní oblohu. ![3D model hrobky KV17, Zdroj: Thebian Mapping Project](/wp-content/uploads/hrobka-kv17.jpg "3D model hrobky KV17, Zdroj: Thebian Mapping Project")3D model hrobky KV17, Zdroj: Thebian Mapping Project Celková délka: 137,19 m Celková plocha: 649,04 m² Celkový objem: 1900,36 m³ Maximální výška: 6,05 m Minimální šířka: 0,66 m Maximální šířka: 13,20 m **Rubriky:** Údolí králů **Štítky:** architektura starověkého Egypta, hrobky v Údolí králů, Sethi I., Údolí králů --- ### [Hrobka KV16 Ramesse I.](https://www.starovekyegypt.net/udoli-kralu/hrobka-kv16-ramesse1.php) **Published:** 4 ledna, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Ramesse I. nastoupil na trůn po vojenské kariéře v pokročilém věku. Proto nikdo nečekal, že by zakladatel 19. dynastie vládl dlouho. Nastupoval na trůn v pokročilém věku a proto pro něj připravili jednoduchou hrobku. Hrobka KV16 Ramesse I. uspokojovala základní potřeby faraona a mohla být kdykoliv rychle dokončena. [Ramesse I.](/faraoni-nove-rise/ramesse1.php) vládl jen 16 měsíců a tak se úvahy o malé a hrobce, kterou lze rychle dokončit, ukázaly jako opodstatněné. **Rychlá smrt faraona Ramesse I. přinutila architekty hrobky KV16 k několika změnám** [oproti původnímu plánu](/wp-content/uploads/architektura/udoli-kralu/plan-hrobky-ramesse1.pdf "Plán hrobky Ramesse I."). Původní chodbu tedy Egypťané proměnili na pohřební komoru a tradičně široké niky v chodbě C nebyly dokončeny. Je to nejmenší hrobka v celém Údolí králů – je dokonce menší než hrobka Tutanchamona. ## Hrobka KV16 Ramesse I. – pohřební komora **Hrobka KV16 Ramesse I. má v pohřební komoře na levé stěně jako výzdobu čtvrtou hodinu Knihy bran**. Na zadní zdi najdeme velice pěkně vykreslené postavy Atum-Re-Chepera – boha v lidské podobě se skarabeem místo hlavy a Usira. Na pravé stěně je na bílém pozadí dokonale vykreslena bárka s postavou slunečního božstva, na přední stěně vítá bohyně Maat faraona Ramesse I. při vstupu do hrobky. Sarkofág z červené žuly byl ještě červeně omalován, žluté postavy s černými detaily jsou Horovi synové, Anup, Thovt, Eset a Nebthet. ![3D model hrobky KV16, Zdroj: Thebian Mapping Project](/wp-content/uploads/hrobka-kv16.jpg "3D model hrobky KV16, Zdroj: Thebian Mapping Project") 3D model hrobky KV16, Zdroj: Thebian Mapping Project Celková délka: 49,34 m Celková plocha: 147,94 m² Celkový objem: 283,84 m³ Maximální výška: 4,96 m Minimální šířka: 1,29 m Maximální šířka: 6,26 m **Rubriky:** Údolí králů **Štítky:** architektura starověkého Egypta, hrobky v Údolí králů, Údolí králů --- ### [Haremhebova hrobka KV57](https://www.starovekyegypt.net/udoli-kralu/haremhebova-hrobka-kv57.php) **Published:** 5 ledna, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Haremhebova hrobka KV57 byla objevena v roce 1908 a zasloužil se o to uznávaný britský archeolog William Edward Ayrton. Jedná se o jednu z největších a možná nejkrásnějších hrobek, které jsou v Údolí králů. Z architektonického hlediska jde o předěl mezi staršími hrobkami faraonů 18. dynastie (které se vyznačovaly osou zlomenou do pravého úhlu) a hrobkami z pozdější doby Nové říše, které se držely vždy jediné přímé osy. **Haremhebova hrobka KV57 má jediný „odskok“ osy v místnosti F (pilířová síň)**, kde je osa posunutá o 2,5m doleva. Jedná se o podobný „odskok“ jako v hrobce Sethi I. (tam je osa posunutá o 2,9m doleva). [Haremhebova hrobka KV57](/wp-content/uploads/architektura/udoli-kralu/plan-hrobky-haremheba.pdf "Plán hrobky Haremheba") je 128m dlouhá a pokrývá území o rozloze 473 m2. Průtrž mračen v roce 1996 hrobku poškodila a z toho důvodu byla hrobka dlouho zavřena z důvodu nezbytných oprav. Egypťané hrobku zapečetili u zadní stěna komory se šachtou kamením a sušenými cihlami. Zloději ve starověku však do hrobky přes všechny tyto pronikli tak i Haremhebova hrobka KV57 neunikla vyloupení. Na místě zůstalo mnoho malých dřevěných sošek bohů, alabastrová skříňka na kanopy, miniaturní balzamovácí máry, věnce, šperky a několik nástrojů, které sloužily k hloubení a zdobení hrobky. Nejkrásnějším kusem, který zůstal na místě je sarkofág s krásně tesanou schránou i víkem. Je 2,7m dlouhý a 1,5 široký. ## Haremhebova hrobka KV57 – plán hrobky První čtyři chodby hrobky KV 57 nechali Egypťané bez výzdoby. Všimnout si zde ale můžete vápencového podloží a vrostlých vrstev rohovce. **První zdobenou částí hrobky KV 57 je až komora se šachtou**. Egypťané komoru vyzdobili jemně vytesanými polychromovanými postavami. Je to první královská hrobka, která je zdobena místo malbou právě polychromovaným reliéfem. Pilířová síň, která následuje hned za komorou se šachtou, je poměrně malá místnost, jejíž strop podepírají dva pilíře. Právě zde se osa hrobky posouvá o 2,5m doleva, čímž se tato hrobka liší oproti starším hrobkám faraonů 18. dynastie, kde se osa hrobky lámala do pravého úhlu těsně před pohřební komorou. ## Pohřební komora hrobky Haremheba **Pohřební komora hrobky faraona Haremheba má dvě části** – v přední části je podlaha ve stejné výši jako v předsíni a najdeme zde šestici pilířů. Na konci přední části se nacházejí dvě schodiště (prostřednímu předchází ještě rampa), která vedou do zadní části, která je pravoúhlá a má plochý strop. Zde se nachází sarkofág. Každá z částí pohřební komory má jedinou malou vedlejší komoru po pravé straně a dvojitou boční komoru po levé straně. Za zadní stěnou pohřební komory jsou vytesané ještě další tři boční komory (jedna za druhou), které sloužily k uložení pohřební výbavy a obětovaných potravin a nápojů. **Sarkofág je z červené žuly a jak schrána tak víko jsou krásně vytesány a vyzdobeny zahloubeným reliéfem**. V každém rohu sarkofágu je bohyně s rozepjatými křídly, která chrání mumii. Haremhebova pohřební komora je první, která má na zdech Knihu bran. Ve starších hrobkách byla na zdech pohřební komory kniha Amduat – „Kniha o tom, co je na onom světě“. ![3D model hrobky KV57, Zdroj: Thebian Mapping Project](/wp-content/uploads/hrobka-kv57.jpg "3D model hrobky KV57, Zdroj: Thebian Mapping Project") 3D model hrobky KV57, Zdroj: Thebian Mapping Project Celková délka: 127,89 m Celková plocha: 472,62 m² Celkový objem: 1328,17 m³ Maximální výška: 5,37 m Minimální šířka: 0,66 m Maximální šířka: 8,95 m **Rubriky:** Údolí králů **Štítky:** architektura starověkého Egypta, Haremheb, Haremhebova hrobka, hrobky v Údolí králů, Údolí králů --- ### [Ajeho hrobka WV 23](https://www.starovekyegypt.net/udoli-kralu/ajeho-hrobka-wv23.php) **Published:** 5 ledna, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Údolí králů má dvě části – východní, kde je 58 hrobek, a západní část. Tam archeologové dosud objevili čtyři hrobky, ze kterých se povedlo určit hrobky faraona Amenhotepa III. a Ajeho hrobka WV 23. Západní část je velké wádí (pouštní kaňon) o délce 2km ohraničený příkrými svahy. **Ajeho hrobka WV 23 se nachází na vzdáleném konci Západního údolí.** Blízký generátor produkuje elektřinu pro osvětlení WV 23 v noci, ale bohužel ruší krásné ticho, které v této části údolí panuje. Ajeho hrobku WV 23 jako první zkoumal Giovanni Belzoni v roce 1816, ale teprve v 70. letech 20. století došlo k jejímu vyčištění a prozkoumání. Starověcí Egypťané zapečetili hrobku nepálenými cihlami a sádrou ve vchodu před místností E (komora se šachtou). Toto zapečetění dokazuje, že hrobka byla použita. Otázka zněla PRO KOHO? Egyptologové se domnívají, že hrobka mohla být původně určena pro Tutanchamona. Po jeho předčasné smrti si ji přivlastnil Aje, který usedl na egyptský trůn po sňatku s Anchesenamon. Po strmém vstupním schodišti vstupujeme do chodby. Za ní následuje další strmé schodiště a další chodba, která ústí do komory se šachtou. Z této komory se vstupuje do pohřební komory. ## Ajeho hrobka WV 23 – pohřební komora **Pohřební komora měla mít původně pilíře**, což je patrné při návštěvě této hrobky, ale není jasné, proč stavitelé od tohoto záměru nakonec upustili. Ajeho hrobka se plánem a výzdobou podobá hrobce faraona Tutanchamona. Podle výzdoby obou hrobek dospěli archeologové k závěru, že obě hrobky vyzdobil stejný umělec. Výzdoba v hrobce WV 23 je bohužel poškozená. Něco poškodili již Egypťané, když chtěli skoncovat s amarnským uměním. Něco poškodili později zloději a vandalové. **Žulový sarkofág v pohřební komoře byl rozbitý na kusy a byl přemístěn do Egyptského muzea v Káhiře k restaurování.** Archeologové ho vrátili zpátky do hrobky v 90. letech minulého století. Scény na něm pocházejí z Knihy mrtvých a zobrazují bohyně Neit, Selket, Eset a Nebthet a také okřídlený sluneční kotouč. Malé čtverhranné otvory v každé stěně pohřební komory sloužily pro uložení magických cihel, které měly chránit mumii. ![3D model hrobky WV23, Zdroj: Thebian Mapping Project](/wp-content/uploads/hrobka-wv23.jpg "3D model hrobky WV23, Zdroj: Thebian Mapping Project") 3D model hrobky WV23, Zdroj: Thebian Mapping Project Celková délka: 60,17 m Celková plocha: 212,22 m² Celkový objem: 618,26 m³ Maximální výška: 5,44 m Minimální šířka: 1,52 m Maximální šířka: 8,89 m **Rubriky:** Údolí králů **Štítky:** architektura starověkého Egypta, hrobky v Údolí králů, Údolí králů --- ### [Tutanchamonova hrobka KV62](https://www.starovekyegypt.net/udoli-kralu/tutanchamonova-hrobka-kv62.php) **Published:** 5 ledna, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Tutanchamonova hrobka KV62 je druhá nejmenší ze všech hrobek v Údolí králů** (menší je pouze hrobka faraona Ramesse I. KV 16). I když je Tutanchamonova hrobka druhá nejmenší, je zcela nepochybně ze všech nejslavnější. Důvod je jednoduchý – velký poklad faraona Tutanchamona, který v ní byl nalezen. Hrobku objevil Howard Carter naplněnou tisíci nádherných předmětů a mnoho jich starověcí Egypťané vyrobili z masivního zlata. [Tutanchamon](/faraoni-nove-rise/tutanchamon.php "Tutanchamon") zemřel nečekaně velmi mladý. Egypťané sice začínali se stavbou hrobky faraona ihned po nástupu na trůn, ale po tak krátké době nemohla být hrobka zdaleka hotova. Protože pohřební výbava byla spíše navršena než srovnána, byl Tutanchamon pravděpodobně pohřben ve spěchu. Tutanchamonův poklad je nádherný a fascinující, ale jeho hrobka je faraona nedůstojná. Skládá se ze čtyř malých místností o celkové velikosti pouze 110 m2 a působí trochu klaustrofobicky. Pouze **krásný křemencový sarkofág dosud stojí v pohřební komoře** (poklad z hrobky najdeme v Egyptském muzeu v Káhiře) a obsahuje vnější rakev. Z celé hrobky je vyzdobena jen pohřební komora a také tato výzdoba je velmi jednoduchá. ## Tutanchamonova hrobka KV 62 – plán hrobky [Tutanchamonova hrobka KV 62](/wp-content/uploads/architektura/udoli-kralu/plan-hrobky-tutanchamona.pdf "Plán hrobky Tutanchamona") má neobvyklý plán, kterým se naprosto liší od všech ostatních hrobek. Vstupním schodištěm vstupujeme do místnosti, kterou Carter nazval předsíní. Schodiště ústí zhruba uprostřed této předsíně, což je právě onen rozdíl oproti všem ostatním hrobkám. V nich schodiště ústí v levém okraji místnosti. Tutanchamonova hrobka KV62 má předsíň velkou 7,9m x 3,6m a cca 3m vysokou. V tomto malém prostoru objevil Carter postele, židle, stoličky, válečné vozy, nádherně malované a vykládané truhličky, džbány alabastru, mumifikované kachny, pozlacené sochy ka, které stály na stráži podél pravé (severní) stěny. Na levé straně zadní stěny předsíně vedou nízké dveře do místnosti, kterou Carter nazval přístavek. Tato místnost je velká 4,4m x 2,6m a podlaha zde je asi o 1m níž než v předsíni. Místnost má také nižší strop – jen 2,6m vysoko. Do přístavku kněží nanosili potraviny a masti, košíky s ovocem a zeleninou, džbány s vínem a olejem. Carter zde objevil i některé kusy nábytku, kusy oděvů a šperky. ## Tutanchamonova hrobka KV62 – pohřební komora **Severní stěnou předsíně se vstupuje do pohřební komory hrobky faraona Tutanachamona** – také zde je podlaha asi o metr níž než v předsíni. Pohřební komora je 6,4m dlouhá a 4m široká a ze všech místností je nejvyšší – strop je ve výšce 3,7m. Prakticky celý prostor vyplnily čtyři zlaté schrány, které byly jedna uvnitř druhé a obsahovaly křemencový sarkofág. Uvnitř sarkofágu byly dvě zlacené rakve, které skrývaly třetí rakev vyrobenou z masivního zlata. Teprve tato rakev obsahoval mumii Tutanchamona. **Na východ od pohřební komory Tutanchamona se nachází pokladnice** o velikosti 4,8m x 3,8m a vysoká je 2,3m. Zde Carter objevil pozlacenou schránku na kanopy, čluny, sošky vešebtů, mnoho soch bohů a bohyň, velkou sochu ležícího Anupova šakala a – dva mumifikované plody. Pravděpodobně se jednalo o předčasně nerozené děti tohoto faraona. ![3D model hrobky KV62, Zdroj: Thebian Mapping Project](/wp-content/uploads/hrobka-kv62.jpg "3D model hrobky KV62, Zdroj: Thebian Mapping Project")3D model hrobky KV62, Zdroj: Thebian Mapping Project Celková délka: 30,80 m Celková plocha: 109,83 m² Celkový objem: 277,01 m³ Maximální výška: 3,68 m Minimální šířka: 0,66 m Maximální šířka: 7,86 m **Rubriky:** Údolí králů **Štítky:** architektura starověkého Egypta, hrobka KV62, hrobky v Údolí králů, Tutanchamon, Tutanchamonova hrobka, Údolí králů --- ### [Hrobka KV55 Achnatona (Amenhotepa IV.)](https://www.starovekyegypt.net/udoli-kralu/hrobka-kv55-achnatona.php) **Published:** 2 června, 2021 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Malá hrobka s jednoduchým plánem podobná hrobce KV62 faraona Tutanchamona. Taková je hrobka KV55 Achnatona (Amenhotepa IV.). Achnaton si nechal postavit hrobku v Amarně (Achetatonu), ale Tutanchamon ho nechal pohřbít právě v této hrobce. Hrobku objevil Edward R. Ayrton (americký právník, který se stal egyptologem) v roce 1907, když pracoval v údolí pro Theodora M. Davise. **V roce 2010 probíhal genetický výzkum mumie, který potvrdil, že zde byl pohřben syn [Amenhotepa III.](/faraoni-nove-rise/amenhotep3.php) a otec [Tutanchamona](/faraoni-nove-rise/tutanchamon.php) – tedy skutečně Achnaton.** Některé pozdější výzkumy sice zpochybňují, že by mumie náležela Achnatonovi s ohledem na stáří mumie. Jestliže ale hrobka ukrývá mumii syna Amenhotepa III. a současně otec Tutanchamona, nemůže to být nikdo jiný. O tomto genetickém výzkumu píšeme na jiném místě tohoto webu [Pátrání po rodičích Tutanchamona](/tutanchamon-patrani-po-rodicich). ## Hrobka KV55 Achnatona – umístění a celkový vzhled **[Hrobka KV55](/wp-content/uploads/architektura/udoli-kralu/plan-hrobky-kv55-achnaton.pdf) se nachází v centrální části Údolí králů a sousedí s hrobkou KV6 Ramesse IX.** Malá, nezdobená, jednokomorová hrobka – to je KV55. Hrobka je dlouhá jen něco málo přes 27 metrů. Za schodištěm je chodba, která ústí přímo do pohřební komory, za kterou je malá, nedokončená místnost. Vstup do hrobky tvoří 20 schodů vysekaných do skalního podloží. Ostrakon objevený v roce 1993, který byl označen jako plán hrobky naznačuje, že původní schodiště bylo užší a kratší. Architekti později vchod z nějakého důvodu rozšířili a počet schodů zvětšili. V hrobce byly dvě zdi, které blokovaly vstup do hrobky. První tvořila zeď ze slinutých vápencových bloků, omítnutá a opatřená razítkem královské nekropole s motivem šakala a devíti zajatců (Zdroj: Reeves, C.N., *Valley of the Kings*). Už ve starověku ale někdo první zeď strhl a nahradila ji druhá zeď z vápencových bloků postavená před zbytky první zdi. ## Pohřební komora Pohřební komora má stěny sice omítnuté, ale nejsou nijak zdobené. V pohřební komoře se nacházela suť, kusy stropu, překlad, dveřní zárubně … Nacházela se tu také poškozená rakev s pootevřeným víkem a špatně zachovalou mumií, ale lněné obaly nebyly ve špatném stavu a zdály se být neporušené. Ve výklenku nad rakví pak byly 4 kanopy. V jihovýchodním rohu byly nalezeny zbytky dvou krabic se zbytky předmětů sloužících k obřadu „Otevírání úst“. ![3D model hrobky KV55, Zdroj: Thebian Mapping Project](/wp-content/uploads/hrobka-kv55-achnaton.jpg "3D model hrobky KV55, Zdroj: Thebian Mapping Project") 3D model hrobky KV55, Zdroj: Thebian Mapping Project Celková délka: 27,61 m Celková plocha: 84,30 m² Celkový objem: 185,25 m³ Maximální výška: 3,93 m Minimální šířka: 1,34 m Maximální šířka: 6,64 m **Rubriky:** Údolí králů **Štítky:** Achnaton, architektura starověkého Egypta, hrobky v Údolí králů, Údolí králů --- ### [Hrobka KV43 Thutmose IV.](https://www.starovekyegypt.net/udoli-kralu/hrobka-kv43-thutmose4.php) **Published:** 2 srpna, 2021 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Hrobky faraonů Thutmose III., Amenhotepa II., a Thutmose IV. (KV 43) se nacházejí na okrajích Údolí králů. Architekti vybrali tato tři místa proto, že mají nad vchodem prudké útesy s „vodopádem“, který je chránil. Naplaveniny tak vchod do každé z nich dokonale maskovaly. **Hrobka KV43 Thutmose IV.** se podobá hrobce faraona Amenhotepa II. KV 35 – **má pouze dva obraty v pravých úhlech** (druhý těsně před pohřební komorou) a výzdoba hrobky je jinak rozvržená. Hrobku objevil v roce 1903 Howard Carter. **Hrobka KV43 Thutmose IV. KV má zdobenou pouze komoru se šachtou a místnost před pohřební komorou**. V komoře se šachtou je [Thutmose IV.](/faraoni-nove-rise/thutmose4.php) vyobrazen při přebírání znaku anch od Usira, Anupa a Hathory. Malíři zde ale pokročili – jednotlivé scény v této hrobce vymalovali. V hrobce KV35 Amenhotepa II. malíři tyto scény jen nakreslili v obrysech. ## Hrobka KV43 Thutmose IV. – pohřební komora **Pohřební komora hrobky faraona Thutmose IV. je stejně jako v v hrobce KV35 Amenhotepa II. vytesána ve dvou úrovních** – má 6 pilířů v horní části a schodiště ve střední ose, které vede do nižší části. Křemencový sarkofág je nabarven červeně a zdobí ho tesané hieroglyfy. Ve spodní části komory jsou čtyři niky pro magické cihly. Pohřební komora má čtyři vedlejší místnosti, které obsahovaly pohřební výbavu a obětované potraviny. Způsob jakým byla hrobka vytesána a poměrně málo výzdoby nasvědčují tomu, že byl Thutmose IV. pohřben ve spěchu. ![3D model hrobky KV43](/wp-content/uploads/hrobka-kv43.jpg "Hrobka KV43 Thutmose IV.") 3D model hrobky KV43; Zdroj: Thebian Mapping Project Celková délka: 105,73 m Celková plocha: 407,70 m² Celkový objem: 1062,36 m³ Maximální výška: 5,33 m Minimální šířka: 0,90 m Maximální šířka: 10,26 m **Rubriky:** Údolí králů **Štítky:** architektura starověkého Egypta, hrobky v Údolí králů, Thutmose IV., Údolí králů --- ### [Hrobka KV35 Amenhotepa II.](https://www.starovekyegypt.net/udoli-kralu/hrobka-kv35-amenhotepa2.php) **Published:** 2 srpna, 2021 **Author:** Pavel Felgr **Content:** [Hrobka KV35 Amenhotepa II.](/wp-content/uploads/architektura/udoli-kralu/plan-hrobky-amenhotepa2.pdf "Plán hrobky Amenhotepa II.") **je jednou z nejkrásnějších hrobek v Údolí králů**. Leží na úpatí příkrého útesu asi 150m západně od hrobky faraona Tutanchamona. Hrobka je záměrně umístěna pod „vodopád“, kudy tekly přívaly vod. Takové přívalové deště nesly tuny písku a kamení. Ty postupně zasypávaly vstup do hrobky stále většími nánosy. Tento důmyslný postup se objevuje u hrobek rané 18. dynastie. ## Hrobka KV35 Amenhotepa II. – úkryt mumií Nedávno byl vstup do hrobky KV 35 zastřešen, aby se předešlo budoucím zátopovým škodám. Do té doby naplaveniny sloužily jako vynikající maskování. Také proto si ji v 10. století př.n.l. vybrali kněží jako skrýš královských mumií z Nové říše. Victor Loret (který hrobku objevil v roce 1898, pouhý měsíc po objevu hrobky Thutmose III. KV 34) zde nalezl mumie Thutmose IV., Amenhotepa III., Merenptaha, Setnino II., Siptaha, Sethnachta, Ramesse IV., Ramesse V. a Ramesse VI. Tyto mumie byly přemístěny do Egyptského muzea v Káhiře. **Základní plán hrobky KV35 Amenhotepa II. je obdobný jako u hrobky KV34 Thutmose III.** Prudce svažující se schodiště vede do chodby, která vede k dalšímu schodišti, po kterém se dostaneme do komory se šachtou – šachta je 6,5m hluboká a má na dně vytesanou malou obdélnou místnost. Tato místnost naznačuje, že šachta byla pravděpodobně symbolickou hrobkou boha Usira. Za touto symbolickou hrobkou je místnost se dvěma pilíři, která má v levém zadním rohu schodiště vedoucí do pohřební komory. ## Pohřební komora Hrobky Amenhotepa II. a Thutmose III. se nejvíce liší provedením pohřební komory. Velikost obou komor je přibližně stejná. **Pohřební komora v hrobce KV35 Amenhotepa II. má pravidelný obdélný tvar** a její strop podepírá v přední části šest pilířů. Podlaha je v zadní části pohřební komory o 1,5m hlouběji než v přední části. V zadní části se nachází sarkofág ze žlutého křemence, který byl stejně jako sarkofág Thutmose III. omalován červeně. **Hrobka KV35 Amenhotepa II. má vyzdobenou pouze pohřební komoru**. Mistrovská kvalita kreseb ale dokazuje kvalitu hrobního umění Nové říše. Malíři pokryli zdi kompletní verzí knihy Amduat, stejně jako v hrobce faraona Thutmose III. KV 34. Čtyřiadvacet stěn šesti pilířů zdobí střídavě tři božstva. Nejčastěji zde vidíme faraona s bohyní Hathorou (celkem 10x). Dále je Amenhotep II. zobrazen 8x s Usirem a 6x s Anupem. ![3D model hrobky KV35](/wp-content/uploads/hrobka-kv35.jpg "Hrobka KV35 Amenhotepa II.") 3D model hrobky KV35; Zdroj: Thebian Mapping Project Celková délka: 91,87 m Celková plocha: 362,86 m² Celkový objem: 852,21 m³ Maximální výška: 3,44 m Minimální šířka: 0,95 m Maximální šířka: 10,16 m **Rubriky:** Údolí králů **Štítky:** Amenhotep II., architektura starověkého Egypta, hrobky v Údolí králů, Údolí králů, Victor Loret --- ### [Hrobka KV34 Thutmose III.](https://www.starovekyegypt.net/udoli-kralu/hrobka-kv34-thutmose3.php) **Published:** 2 srpna, 2021 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Hrobku KV34 Thutmose III. objevil a vyčistil v roce 1898 Victor Loret. Hrobku vykradli lupiči již za starověku. Lupiči rozházeli všechno, co se v hrobce nacházelo a co nemohli s sebou odnést raději rozbili. Lupiči pak použili hrobku KV 4, kde svůj lup v klidu třídili. Hrobka KV 4 byla objevena v roce 1978 a našlo se zde mnoho předmětů se jménem [Thutmose III.](/faraoni-nove-rise/thutmose3.php) Ani mumie Thutmose III. nezůstala na místě původního pohřbu. Kněží ji z hrobky vyjmuli a znovu pohřbili v TT 320 – skrýši královských mumií v blízkosti Dér el-Bahrí. [Hrobka KV34 Thutmose III.](/wp-content/uploads/architektura/udoli-kralu/plan-hrobky-thutmose3.pdf "Plán hrobky Thutmose III.") je nejstarší ze všech hrobek 18. dynastie, které se nacházejí v Údolí králů a jsou v současné době veřejně přístupné. Starší hrobky než je tato je jsou jen hrobka faraona Thutmose I. (pravděpodobně KV 38), hrobka královny Hatšepsut KV 20 a hrobka faraona Amenhotepa I., jejíž umístění ale není dosud známo. Všechny tyto rané hrobky mají něco společného – sérii zatočených chodeb nebo půdorys. V druhém případě se osa hrobky stáčí do pravého úhlu v místnosti těsně před pohřební komorou. **Pouze některé prostory starších hrobek jsou vyzdobeny**. Většinu stěn dělníci ani nevyhladili. Malíři vyzdobili mnohdy jen částečně komoru se šachtou a pohřební komoru. ## Hrobka KV34 Thutmose III. – umístění hrobky **Hrobka KV34 Thutmose III. se nachází v proláklině ve skalních útesech**, vysoko nad úrovní dna Údolí králů. Je to neobvyklé, ale velmi působivé umístění. Ve starověku byla hrobka přístupná buď stezkou shora z útesu, nebo schodištěm ze sušených cihel, které vedlo ze dna údolí k okraji prolákliny. Po smrti faraona Egypťané schodiště zlikvidovali a teprve před několika desetiletími zde dělníci pro návštěvníky instalovali ocelové schodiště. Schody a rampa vytesané do skály sbíhají příkře od vchodu do místnosti E (komory se šachtou), která je asi 7m hluboká. **Hrobka KV 34 je první případ použití šachty v hrobce v Údolí králů** a egyptologové nabídli řadu vysvětlení, proč byla v hrobce tato místnost umístěna. Jedním z nich je teorie, že měla bránit přístupu lupičů – pokud by vstoupili do hrobky, viděli by hlubokou šachtu a za ní kamením a sádrou zazděnou stěnu. To je mělo přivést na myšlenku, že je hrobka nedokončená. Pokud to bylo opravdu pro tento účel, pak lest nikdy nezapůsobila. Jiná teorie považuje tuto místnost za pomůcku určenou k zadržení dešťové vody, která se tam měla dostat z přívalových dešťů. Voda tam měla být zachycena, aby se nedostala do pohřební komory a nepoškodila ji. Ale také toto vysvětlení je nepřesvědčivé. Třetí teorie považuje toto místo za symbolické místo pohřbu boha Usira, nejdůležitějšího božstva posmrtného života. V některých hrobkách mají šachty vytesané další komory, což by mohlo podporovat tuto teorii a popírat obě předchozí. ## Pohřební komora hrobky KV34 Thutmose III. **Pohřební komora je rozlehlá místnost** 14,6 x 8,5 m s oválným půdorysem. Její tvar mohl napodobovat kartuši. Stěny pohřební komory vyzdobili malíři scénami a texty z knihy Amduat, která popisuje 12 hodin – první až čtvrtá hodina jsou na přední stěně, pátá a šestá na pravé stěně, sedmá a osmá na levé stěně a devátá až dvanáctá na zadní stěně. Kolem pohřební komory se nacházejí vedlejší místnosti. Do těchto místností uložili bohatou pohřební výbavu. V pohřební komoře je křemencový sarkofág ve tvaru kartuše. Sarkofág je ve skutečnosti vytesán ze žlutého křemence a byl omalován červeně, aby napodobil červenou žulu, což je výrazně dražší kámen. ![3D model hrobky KV34](/wp-content/uploads/hrobka-kv34.jpg "3D model hrobky KV34") 3D model hrobky KV34; Zdroj: Thebian Mapping Project Celková délka: 76,11 m Celková plocha: 310,93 m² Celkový objem: 792,72 m³ Maximální výška: 4,87 m Minimální šířka: 1,08 m Maximální šířka: 8,53 m **Rubriky:** Údolí králů **Štítky:** architektura starověkého Egypta, hrobky v Údolí králů, Thutmose III., Údolí králů, Victor Loret --- ### [Hrobka KV20 Thutmose I. a Hatšepsut](https://www.starovekyegypt.net/udoli-kralu/hrobka-kv20-thutmose-i-a-hatsepsut.php) **Published:** 2 ledna, 2022 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Hrobka KV20 byla první hrobkou vystavěnou v Údolí králů. Byl v ní pohřben [Thutmose I.](/faraoni-nove-rise/thutmose1.php) a jeho dcera [Hatšepsut](/faraoni-nove-rise/hatsepsut.php). James Burton se jí v roce 1824 pokusil vyčistit, ale postoupil jen ke druhému schodišti. Tady ho donutila tvrdost výplně, špatný konstrukční stav hrobky a špatný vzduch donutily přestat pracovat. Úplné vyčištění hrobky provedl v letech 1903 – 1904 Howard Carter. ## Hrobka KV20 – umístění a plán **Hrobka KV20 se nachází v nejvýchodnější části údolí nedaleko pozdějšího hrobky KV19 prince Montuhirchopšefa** (syna Ramesse III.). Nedaleko se nachází také [hrobka KV43 Thutmose IV.](/udoli-kralu/hrobka-kv43-thutmose4.php) Hrobka má neobvyklý plán – skládá se z řady pěti zakřivených sestupných chodeb. Ty jsou prokládaných úseky strmých schodů. Chodby jsou zakončené předsíní, ze které vede krátká chodba do pohřební komory se třemi vedlejšími komorami. **Vzhledem k tomu, že všechna odbočení směřují vpravo, byla hrobka stavěna pravděpodobně pro Hatšepsut**, která v ní pochovala i svého otce. **Všechny ostatní hrobky faraonů (kromě hrobky KV62 Tutanchamona) mají vždy odbočení vlevo (na mužskou stranu)**. Hrobka je dlouhá 213 metrů a patří k nejdelším v celém údolí. Chodby svým uspořádáním připomínají písmeno U a směřují k Dér el-Bahrí, kde se nachází [zádušní chrám královny Hatšepsut](/zadusni-chramy/zadusni-chram-kralovny-hatsepsut.php). ## Pohřební komora Pohřební komora obsahovala dva sarkofágy – královny Hatšepsut a Thutmose I. Sarkofág královny Hatšepsut se nacházel ve vzdálenější části pohřební komory, vedle se nacházela kanopická nádoba. Víko sarkofágu se nacházelo na podlaze. Sarkofág Thutmose I. se nacházel uprostřed pohřební komory a jeho víko bylo opřeno o zeď. Carter ve svých poznámkách uvedl, že nic nebylo na svém původním místě. Kromě sarkofágů se zde našlo i patnáct vápencových desek s texty Egyptské knihy mrtvých. ![3D model hrobky KV20](/wp-content/uploads/hrobka-kv20.jpg "3D model hrobky KV20") 3D model hrobky KV20; Zdroj: Thebian Mapping Project Celková délka: 210,32 m Celková plocha: 513,30 m² Celkový objem: 1094,63 m³ Maximální výška: 4,53 m Minimální šířka: 0,70 m Maximální šířka: 7,18 m **Rubriky:** Údolí králů **Štítky:** architektura starověkého Egypta, hrobky v Údolí králů, královna Hatšepsut, Thutmose I., Údolí králů --- ### [Hrobka KV22 Amenhotepa III. - první v Západním údolí](https://www.starovekyegypt.net/udoli-kralu/hrobka-kv22-amenhotepa3.php) **Published:** 2 srpna, 2021 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Hrobka KV22 Amenhotepa III. se nachází v půli cesty do Západního údolí králů. Někdy je označována také jako WV22 (jako hrobka v Západním údolí). Jedinou další hrobkou v tomto údolí je hrobka faraona Aje. Západní údolí vydalo zatím jen tyto dvě hrobky, jestli ukrývá i další si musíme počkat. V mnoha ohledech je hrobka KV22 Amenhotepa III. stejná jako [hrobka KV43 Thutmose IV.](/udoli-kralu/hrobka-kv43-thutmose4.php) (což byl jeho otec). - **osa obou hrobek má například 2 zalomení vždy v úhlu 90°**. Rozdíl je v tom, že hrobka Thutmose IV. má dvojí odbočení vlevo, ale architekti u hrobky Amenhotepa III. zvolili napřed odbočení vlevo a následně vpravo. - **obě hrobky mají po stranách pohřební komory nezdobené boční komory** ## Pohled do nitra hrobky Od vstupu do hrobky je osa orientována východ – západ. Dojdeme-li ke komoře se šachtou, máme za sebou 36 metrů a sestoupili jsme 14 metrů pod zem. **Komora se šachtou (E) je první zdobenou místností v hrobce.** Komora se šachtou má zdobeny jen tři stěny – levá (severní), pravá (jižní) a zadní (východní). **Pilířová síň (F) je místem, kde osa hrobky poprvé odbočuje o 90°**. V pilířové síni jsou dva pilíře, které jsou rovnoměrně rozmístěny podél nové osy. Chodbou a schodištěm sestoupíme do hloubky 23 metrů pod zem. Dostáváme se do předsíně a následně do pohřební komory. Do pohřební komory se vstupuje nezdobenými dveřmi a to po dvou schodech. V pohřební komoře je druhé odbočení a osa se vrací k původním orientování východ – západ. Pohřební komora má dvě úrovně – horní podpírá 6 pilířů rozmístěných podél nové osy ve dvou řadách. Dolní část pohřební komory obsahovala sarkofág. Po obou stranách pohřební komory jsou 2 boční komory. ![3D model hrobky KV22](/wp-content/uploads/hrobka-kv22.jpg "3D model hrobky KV22") 3D model hrobky KV22; Zdroj: Thebian Mapping Project Celková délka: 126,68 m Celková plocha: 554,93 m² Celkový objem: 1485,88 m³ Maximální výška: 4,98 m Minimální šířka: 0,79 m Maximální šířka: 8,42 m **Rubriky:** Údolí králů **Štítky:** Amenhotep III., architektura starověkého Egypta, hrobky v Údolí králů --- ### [Hrobka KV9 Ramesse VI. - nejkrásnější v Údolí králů](https://www.starovekyegypt.net/udoli-kralu/hrobka-kv9-ramesse6.php) **Published:** 1 ledna, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Hrobka KV9 Ramesse VI. je zcela nepochybně nejpůsobivější hrobkou v Údolí králů**. Dělníci vysekali pro faraona hrobku s širšími a vyššími chodbami, takže je méně klaustrofobní. Malíři používali živé barvy na čistě bílé pozadí. Výzdoba je malována na jasně bílé pozadí živými barvami, hieroglyfy sice nejsou tak jemné, ale celkový efekt je ohromující. Texty na stěnách jsou z Knihy bran, Knihy jeskyní a Knihy nebes – některé jsou ve výjimečně dochovaném stavu. Ve velké pohřební komoře se zde poprvé objevuje Kniha země. ## Hrobka KV9 Ramesse VI. – hrobka dvou faraonů **Stavbu hrobky KV9 Ramesse VI. zahájil faraon Ramesse V.**, ale dokončil ji až jeho syn Ramesse VI. Na ostrokonu je napsáno, že zde zcela mimořádně byli pohřbeni oba panovníci, ale nalezen zde byl jen sarkofág Ramesse VI. Mumie obou panovníků přenesli kněží v devátém roce vlády Ramesse IX. do skrýše mumií, kterou byla hrobka KV35 Amenhotepa II.. Hrobka KV9 Ramesse VI. byla vyloupena pravděpodobně těsně před vynesením mumií a od té doby je otevřená. Vzhledem k rozsahu a důležitosti její výzdoby nabízím ucelený popis výzdoby této hrobky tak jak jej najdete v knize Kenta Weekse POKLADY LUXORU A ÚDOLÍ KRÁLŮ. ## Podrobný popis výzdoby hrobky - [chodba B](/wp-content/uploads/architektura/udoli-kralu/chodba-B.pdf) - [chodba C](/wp-content/uploads/architektura/udoli-kralu/chodba-C.pdf) - [chodba D](/wp-content/uploads/architektura/udoli-kralu/chodba-D.pdf) - [komora E](/wp-content/uploads/architektura/udoli-kralu/komora-E.pdf) - [komora F](/wp-content/uploads/architektura/udoli-kralu/komora-F.pdf) - [strop od chodby C po komoru F](/wp-content/uploads/architektura/udoli-kralu/stropy.pdf) - [chodba G](/wp-content/uploads/architektura/udoli-kralu/chodba-G.pdf) - [chodba H](/wp-content/uploads/architektura/udoli-kralu/chodba-H.pdf) - [komora I](/wp-content/uploads/architektura/udoli-kralu/komora-I.pdf) - [pohřební komora](/wp-content/uploads/architektura/udoli-kralu/komora-J.pdf) ![Hrobka KV9 Ramesse VI., Zdroj: Thebian Mapping Project](/wp-content/uploads/hrobka-kv9.jpg "Hrobka KV9 Ramesse VI., Zdroj: Thebian Mapping Project") 3D model hrobky KV9, Zdroj: Thebian Mapping Project Celková délka: 116,85 m Celková plocha: 510,07 m² Celkový objem: 1572,26 m³ Maximální výška: 6,93 m Minimální šířka: 2,48 m Maximální šířka: 13,04 m **Rubriky:** Údolí králů **Štítky:** architektura starověkého Egypta, hrobky v Údolí králů, Údolí králů --- ### [Západní Théby a zádušní chrámy faraonů](https://www.starovekyegypt.net/zapadni-theby/zapadni-theby-a-zadusni-chramy-faraonu.php) **Published:** 20 ledna, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Chrámy**, které najdeme na území Egypta, **rozlišují egyptologové na dva typy a to na chrámy božské nebo na chrámy zádušní**. Chrámy božské jsou zasvěceny uctívání božstva nebo skupině božstev (například Amonův chrám v Karnaku (Ipetisut)) a někdy jsou tyto chrámy popisovány jako pozemský domov bohů. Oproti tomu **zádušní** (nebo také pamětní) **chrámy jsou společně s královskou hrobkou považovány za panovníkova pohřebního komplexu**. Ovšem pozor – zádušní chrámy plnily i jiné úkoly, než jen při pohřebních obřadech panovníků. Měly význam pro zádušní kult panovníka, ale měly také významnou úlohu v Krásném svátku Údolí. Při tomto svátku docházelo každoročně ke slavnostnímu spojení živých a mrtvých – faraona a bohů. ![](/wp-content/uploads/download/zadusni-chramy-mapa.jpg "- Starověký Egypt") 1 [Chrám Ramesse III. v Medínit Habu (Džametu)](/zadusni-chramy/zadusni-chram-ramesse3-medinit-habu.php "Medínit Habu - zádušní chrám Ramesse III.") 2 Chrám Aje a Haremheba 3 Chrám Thutmose II. 4 [Chrám Amenhotepa III. a Memnonovy kolosy](/zadusni-chramy/zadusni-chram-amenhotep3-memnonovy-kolosy.php "Memnonovy kolosy - chrám Amenhotepa III.") 5 Chrám Amenhotepa, syna Hapuova 6 Chrám Thutmose II. 7 [Chrám Merenptahův](/zadusni-chramy/zadusni-chram-merenptaha.php "Zádušní chrám Merenptaha") 8 Chrám Tausretin 9 Chrám Thutmose IV.10 [Ramesseum – chrám Ramesse II.](/zadusni-chramy/zadusni-chram-ramesse2-ramesseum.php "Ramesseum, zádušní chrám Ramesse II.")11 Chrám Amenhotepa II.12 Chrám Siptahův13 [Chrám Thutmose III.](/zadusni-chramy/zadusni-chram-thutmose3.php "Zádušní chrám Thutmose III.")14 [Dér el-Bahrí – chrámy Mentuhotepa a Hatšepsut](/zadusni-chramy/zadusni-chram-hatsepsut.php "Zádušní chrám královny Hatšepsut")15 [Chrám Sethi I. v Kurně](/zadusni-chramy/zadusni-chram-sethi1-v-kurne.php "Zádušní chrám Sethi I. v Kurně") **Rubriky:** Západní Théby **Štítky:** architektura starověkého Egypta, Dér el-Medína --- ### [Údolí králů, hrobky faraonů Nové říše](https://www.starovekyegypt.net/zapadni-theby/udoli-kralu-hrobky-nove-rise.php) **Published:** 22 prosince, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Údolí králů bylo pro královské pohřby vybráno** z několika důvodů – **především pro kvalitní vápencové podloží**. To je pevné, silné a na některých místech bez prasklin a puklin. Dlouhé wádí, kterým procházela pohřební procesí, se vine od severního konce thébské nekropole na západ do Údolí králů. Dalším podstatným kladem bylo to, že **údolí se dalo velmi dobře chránit.** Obklopují ho příkré útesy a strážní budky na nich vystavěné umožňovaly rozhled s pokrytím 360°. Velká hora při jižním konci Údolí králů vypadá při pohledu z údolí jako pyramida. Má tedy tvar, který spojovali Egypťané se slunečními božstvy. Hrobky archeologové číslují podle jednotného systému, který jako první použil v roce 1827 John Gardner Wilkonson. Ten očísloval 21 hrobek, které byly přístupné v jeho době ve směru od vstupu do údolí na jih a od západu na východ. Od té doby přidáváme hrobky na seznam podle data odkrytí. Nejmladší tak je hrobka KV64. **V Údolí králů nenajdeme dvě stejné hrobky.** Nejstarší hrobky 18. dynastie nechali faraoni vysekat při příkrých úpatích a na takových místech, kde jejich vstupy měla zakrýt suť a nánosy smetené dešťovými přívaly. Jsou poměrně malé a jejich osa se jednou nebo dvakrát stáčí doleva v pravém úhlu. Pozdější hrobky 18. dynastie a první hrobky 19. dynastie nemají žádné zvláštní uspořádání a jejich osa má vždy jen jeden obrat v pravém úhlu (vždy vlevo) a šachtu v místnosti „E“. Třetí typ hrobek je výrazně větší než oba předchozí a skládá se z řady širokých chodeb, které jsou v jediné ose (nebo se osa mírně uhýbá v polovině délky hrobky vlevo). ## Struktura hrobek Vstup, kterému se v egyptologii říká vstupní chodba A, nazývali Egypťané průchod Šuovy cesty. Chodba B, která byla Egypťany nazývána průchod Reův, byla obvykle nejhlubším místem hrobky, kam až mohly proniknout sluneční paprsky. Prostor C byl nejprve komnatou se schodištěm a/nebo rampou, později se změnil v chodbu zvanou Sál, kde přebývají (bohové z Hymnu na Rea). Chodba D je pouze druhá chodba, malá čtvercová místnost E, často se šachtou vyhloubenou v podlaze, byla sálem zabraňování a mohla sloužit jako symbolické pohřební místo Usirovo. Následuje pilířová síň F zvaná Sal vozů. V hrobkách Thutmose IV., Amenhotepa II. a Tutanchamona byly skutečné vozy, ale nikoliv v této místnosti. Prostory G, H a I sloužily neznámým účelům. Druhá z nich byla schodištěm v rané Nové říši, později chodbou. Místnost I byla komnatou, ze které se později stala chodba. Pohřební komora J byla zvaná Sál, kde Jediný odpočívá, Zlatý dům nebo Skrytá komnata. Její tvar se během Nové říše měnil – někdy byl oválný, jindy obdélníkový, někdy se v ní objevilo i několik pilířů. Obvykle je vedle ní několik malých postranních místností, které sloužily k uložení pohřebních obětin. V sedmi královských hrobkách leží za místností J další místnosti nebo chodby. Egyptologové je označují jako K a I. ![Údolí králů](/wp-content/uploads/download/udolikralu.gif "- Starověký Egypt") [Mapa Údolí králů](/wp-content/uploads/download/udoli-kralu-mapa.pdf "Mapa Údolí králů") s umístěním jednotlivých hrobek **Rubriky:** Západní Théby **Štítky:** architektura starověkého Egypta --- ### [Alexandr Veliký (Makedonský) v Kárii a Halikarnássu](https://www.starovekyegypt.net/ptolemaiovci/alexandr-veliky-makedonsky-v-karii-a-halikarnassu.php) **Published:** 19 prosince, 2014 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **[Alexandr Veliký (Makedonský)](/ptolemaiovci/alexandr-veliky.php) pokračoval do Kárie**, kde ho vyhnaná panovnice Ada poprosila o pomoc při znovudobytí jejích práv. Alexandr tedy táhl k centru země, městu Milétos. Velitel města chtěl nejdříve kapitulovat, ale poté se dozvěděl o posilách, které jsou na cestě a opevnil se. Alexandr šikovně umístil svou flotilu 160 lodí na velmi výhodné místo, čímž zbavil opozdivší se perskou flotilu se 400 loďmi výhody. Parmenión, Alexandrův nejvyšší velitel naléhal na svedení bitvy na moři, ale **Alexandr** to odmítl a vzal město útokem. Zde najal část poražených obhájců (u Alexandra, který obdivoval statečnost, častý jev), **rozpustil svou flotilu**, na kterou neměl peníze **a vydal se k Halikarnássu**. Město disponovalo značným opevněním a navíc jedním z jeho velitelů byl Memnón, vrchní velitel všech řeckých žoldnéřů v perských službách, velmi schopný muž. Alexandr se připravil na dlouhé obléhání. Nejdříve dal zasypat příkop před hradbami hlínou, aby mohl přisunout své obléhací stroje. Výpady posádky nic nezmohly, a tak byl brzy úkol hotov. Arriános píše, že poté se díky chlubivosti dvou makedonských vojáků málem podařilo města dobýt, ale obránci nakonec improvizovaný úder zastavili. Situace Halikarnássu však začala být kritická. Dalším útokem měl Alexandr města už i dobýt, ale údajně zastavil své vojáky, aby zabránil zkáze města a čekal na mírové návrhy. Místo toho však Peršané a řečtí žoldnéři zapálili města a části se podařilo uprchnout, včetně Memnóna. Po dobytí města pustil Alexandr na dovolenou všechny vojáky, kteří se oženili těsně před výpravou, což bylo jak populární, tak prospěšné. ## Alexandr v Babylonu **Po bitvě u Gaugamély**, kde definitivně Alexandr porazil Dareia III., **se Alexandrovi otevřela cesta na Babylón**. Alexandr toho využil a táhl s celým vojskem vstříc městu, které disponovalo pevným opevněním. Alexandr však opět nemusel vojska, protože město kapitulovalo bez boje. Kromě jiných pokladů našel i státní pokladnici, a tak se mohl projevit jako štědrý muž – dal svým vojákům dva platy navíc, uspořádal mohutné hry a zdržel se v Babylóně více než měsíc. Pak Alexandr vtáhl do Sús, kde našel 40 000 talentů ve stříbře a stejné množství dareiků ve zlatě – na tehdejší dobu fantastické bohatství. Poté se Alexandr rozhodl jít do Persepole. Cestou narazil poprvé od Gaugamély na odpor, kmen Uxiů byl ale poražen. Na cestě do Persepole potkal Alexandr zástup tisíců řeckých maloasijských otroků, kteří uprchli a šli novému vládci naproti. Všichni z nich byli zmrzačení, většinou s usekanými údy, které nepotřebovali při práci. Alexandr je zaopatřil a příštího dne vtáhl do Persepole, obřadního hlavního města říše. Alexandr vydal svým mužům město v plen. Dareios přezimoval v Ekbataně naprosto v klidu a nečinil žádné přípravy na válku, takže si Alexandr dovolil i výlet k náhrobku Kýra Velikého. Všechno směřovalo k poslední bitvě Alexandra Velikého a Dareia. **Rubriky:** Ptolemaiovci **Štítky:** Alexandr Makedonský, Dareios III., egyptští faraoni --- ### [Abúsír vydal kov z daleké Anatolie](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/abusir-vydal-svedectvi-stare-5000-let-kov-z-daleke-anatolie.php) **Published:** 8 srpna, 2018 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Kovová nádoba uložená do hrobky v egyptském Abúsíru před přibližně 5000 lety byla vyrobena z materiálu, jenž se používal v té době v daleké Anatólii (současné Turecko). Odborná studie s výsledky výzkumu českých vědců vychází v prestižním časopisu [Journal of Archaeological Science](https://www.journals.elsevier.com/journal-of-archaeological-science "Journal of Archaeological Science") pod názvem [„Neviditelná propojení. Raně dynastické a staroříšské staroegyptské kovové předměty ze sbírky Egyptského muzea Lipské univerzity“](https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S030544031830147X "„Neviditelná propojení. Raně dynastické a staroříšské staroegyptské kovové předměty ze sbírky Egyptského muzea Lipské univerzity“"). Korespondujícím **autorem studie je Martin Odler z Českého egyptologického ústavu FF UK**. Tento článek je výstupem studentského projektu Grantové agentury Univerzity Karlovy. --- ## Úspěch českých egyptologů – kov z Anatólie **Studie Martina Odlera obsahuje detailní analýzu dvaceti dvou staroegyptských předmětů**, dnes uložených v Egyptském muzeu Lipské univerzity (Německo). Prohlubuje znalosti o staroegyptské metalurgii ve 3. tisíciletí před Kr., zatím jen málo známé. **Předměty**, které byly předmětem zkoumání, **pocházejí z hrobky panovníka 2. dynastie Chasechemveje** (Abydos; přibližně 2700 př.n.l.). Objevili je němečtí a britští archeologové na počátku 20. století na lokalitách Abúsír, Abydos a Gíza. Některé předměty objevili v hrobkách úředníků prvních dynastií (Abúsír; přibližně 3100–2900 př.n.l.) a Staré říše (Gíza; přibližně 2350–2275 př.n.l.). Výrobní postupy byly podobné pro všechny artefakty, vykované a žíhané do konečného tvaru. **Materiálem byla jak čistá měď s příměsemi, tak arsenová měď**. Analýza izotopů olova využili vědci pro zjištění původu rud, protože olovo se alespoň stopově nacházelo ve většině artefaktů. *„Izotopy olova nám umožnily vysledovat, odkud nejpravděpodobněji pocházela ruda“* říká první autor studie, archeometalurg Jiří Kmošek. *„A ukázaly nečekané výsledky*“, dodává korespondující autor, egyptolog Martin Odler. ## Sinajský poloostrov, Východní poušť a Anatólie (dnešní Turecko)! Že byla použita ruda ze Sinaje se celkem očekávalo – jednalo se o častý cíl staroegyptských expedic, jenž zde zanechávaly i známe skalní nápisy. Nezanedbatelné množství rudy pocházelo z egyptské Východní pouště. Nápisy v ní však nejsou časté, až archeologické prospekce v posledních dvaceti letech prokázaly mnoho těžebních lokalit, analýzy teď potvrzují, že ruda zdě těžena se skutečně užívala. **Největším překvapením byla velká mísa z hrobky z [1. dynastie](/archaicke-obdobi/prvni-dynastie-faraonu.php) z Abúsíru**. Objevil ji v roce 1910 německý egyptolog Georg Steindorff při záchranném výzkumu pohřebiště. Svým složením, s přítomností arsenu (1,4%) a niklu (4,8%), velmi neobvyklého kovu pro starověký Egypt, nicméně častého v soudobé Anatólii v artefaktech z mědi i arsenové mědi. Podezření potvrdily izotopy olova, jsou stejné jako u anatolských mědených rud a podobné artefaktům z období kolem 3000 před Kr., na lokalitách vzdálených více než 1500 kilometrů. **Nádobu velmi pravděpodobně vyrobili staroegyptští kováři, do Egypta ovšem cestoval kov z Anatólie**, možná přes více prostředníků. Nádoba tedy není dokladem přímého kontaktu obou kultur, nicméně dokazuje, jak daleko cestovaly na starověkém Předním Východě kovy již ve 3. tisíciletí před Kr. A že starověký Egypt byl do nadregionální výměny zapojen už v raném období svých dějin. Projekt bude pokračovat vyhodnocením a vydáním dalšího důležitého souboru z Lipska: bronzových předmětů z Druhé přechodné doby a Nové říše, z lokality Aníba v Núbii. ![Analyzovaný soubor artefaktů z Egyptského muzea Lipské Univerzity (fotografie Jiří Kmošek © Filozofická fakulta, Univerzita Karlova, Český egyptologický ústav).](/wp-content/uploads/abusir-artefakty-egyptskeho-muzea-lispke-univerzity-1.jpg "Analyzovaný soubor artefaktů z Egyptského muzea Lipské Univerzity (fotografie Jiří Kmošek © Filozofická fakulta, Univerzita Karlova, Český egyptologický ústav).")Analyzovaný soubor artefaktů z Egyptského muzea Lipské Univerzity (fotografie Jiří Kmošek © Filozofická fakulta, Univerzita Karlova, Český egyptologický ústav). Zdroj: Český egyptologický ústav **Rubriky:** Zajímavosti --- ### [Šachtové hrobky v Abúsíru](https://www.starovekyegypt.net/dokumentarni-filmy-o-egyptu/sachtove-hrobky-v-abusiru.php) **Published:** 8 dubna, 2020 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Na výstavě „Mezi Prahou a Káhirou. 100 let české egyptologie“ bylo možné shlédnout také nový film Šachtové hrobky v Abúsíru. Výstava už sice skončila, ale vy si dokument můžete prohlédnout i nyní. Autorem filmu Šachtové hrobky v Abúsíru je Jakub Daníček, autory textů a překladů Renata Landgráfová a Jiří Janák. film vznikl na podkladě záběrů z Českého egyptologického ústavu FF UK a od Jana Boňka. **Rubriky:** Dokumentární filmy o Egyptu --- ### [Sluneční králové - výstava objevů z Abúsíru](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/slunecni-kralove-vystava-objevu-z-abusiru.php) **Published:** 10 srpna, 2020 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Od od 30. srpna 2020 do 7. února 2021 bude v Národním muzeu výstava s názvem Sluneční králové.** Jedná se o ukázku nejvýznamnějších objevů českých egyptologů a návštěvníci mohou spatřit památky staré 4,5 tisíce let. Vesměs jde o objevy českých egyptologů v Abúsíru na královském pohřebišti z dob stavitelů pyramid. Egyptolog a prorektor Univerzity Karlovy Miroslav Bárta k výstavě říká: *„Návštěvníci uvidí největší staroegyptské poklady z doby 3. až 1. tisíciletí před Kristem, například unikátní královské sochy panovníka Raneferefa.“* ## Sluneční králové – panovníci 5. dynastie Jako sluneční králové jsou označováni faraoni 5. dynastie, kterou založil [Veserkaf](/faraoni-stare-rise/veserkaf.php). Tento faraon si nechal postavit pyramidu v Sakkáře (v bezprostřední blízkosti Stupňovité pyramidy faraona Džosera). V Abúsíru se nachází [Veserkafův sluneční chrám](/architektura-stare-rise/veserkafuv-slunecni-chram.php). Dalšími faraony této dynastie byli Sahure, Neferirkare, Raneferef a Niuserre. Všichni tito faraoni si nechali postavit pyramidu v Abúsíru (Raneferefova pyramida je v této lokalitě nejjižnější). Není bez zajímavosti, že Sahure i Neferirkare také započali se stavbou slunečních chrámů. Jejich sluneční chrámy ale nebyly dosud nalezeny. Písemné prameny naznačují, že Sahureův sluneční chrám Sechet-Re (Reovo pole) nebyl nikdy dokončen. Sahureův bratr Neferirkare, který usedl po smrti svého bratra na trůn, postavil také sluneční chrám Set-ib-Re (Místo Reova potěšení), ale ani on nebyl dosud lokalizován. Neferirkareův sluneční chrám je ale v písemných pramenech nejčastěji zmiňován. ## Niuserreho sluneční chrám v Abú Goráb Asi nejznámnějším slunečním chrámem je Niuserreho sluneční chrám v Abú Goráb. **Niuserreův sluneční chrám Šesep-ib-Re (Reovo potěšení) byl vybudovaný celý z kamene, měl vyspělý design a celistvý plán.** Jádro chrámu bylo z vápence, který pocházel z lomů v severní Sakkáře. Obložení bylo z jemného bílého vápence z Tury. Proč byl umístěn do Abú Goráb? Právě v Abú Goráb se protínají přímky – nejjižnější hranice memfidské nekropole se slunečním chrámem v Heliopoli a spojnice vrcholku Veserkafovy pyramidy s Chufuovou pyramidou v Gíze. ![Sochy nalezené v serdábu Šeretnebtej a jejího manžela.](/wp-content/uploads/vystava-slunecni-kralove.jpg "vystava-slunecni-kralove - Starověký Egypt") **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Neferirkare, Niuserre, Raneferef, Sahure, sluneční chrám, Veserkaf --- ### [Jak se kope a fotí v Abúsíru - V. Dulíková, M. Frouz](https://www.starovekyegypt.net/prednasky-egyptologu/jak-se-kope-a-foti-v-abusiru-dulikova-frouz.php) **Published:** 20 ledna, 2017 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Devátou a předposlední z cyklu přednášek Českého egyptologického ústavu připravených pro Městskou knihovnu v Praze přednesli v malém sále ústřední knihovny 17. 1. 2017 Mgr. Veronika Dulíková, Ph.D. (první část) a MgA. Ing. Martin Frouz, Ph.D. (část druhá) **Rubriky:** Přednášky egyptologů **Štítky:** Český egyptologický ústav, čeští egyptologové --- ### [Abúsírem prošly generace českých archeologů](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/abusirem-prosly-generace-ceskych-archeologu.php) **Published:** 9 prosince, 2016 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Čeští egyptologové už řadu let zkoumajících naleziště v Abúsíru. Poprvé tam tuzemští vědci vyrazili už před 57 lety. *„Lišky jsou na pyramidách. Ale jinak maximálně zdivočelý osel,“* říká Miroslav Bárta. Ukazuje přitom hrobku, ke které má poněkud osobnější vztah. Právě při jejím vykopávání totiž tady v Abúsíru před čtvrt stoletím začínal. *„Já jsem přišel do Egypta jako student profesora Vernera v roce 1991. A tady ta hrobka, na které sedíme, patřila velmoži Kaaperovi, který byl ve své době mimořádnou osobností. Také byla nádherně zdobená. A pro mě, přirozeně, poprvé v Egyptě, poprvé na výzkumu a zrovna takováto hrobka!“* vzpomíná. Před měsícem se českým egyptologům podařilo objevit nedaleko odtud hrobku Kaaperova syna. Pro Miroslava Bártu, dnes ředitele Českého egyptologického ústavu, se tak prý uzavřel pomyslný okruh. V písku a kamení tu souhrnně strávil velkou část života. *„Čtyři měsíce v roce, to je 100 měsíců mezi rokem 1991 a 2016. Tak to už je hodně let,“* počítá. Přesto ale není Miroslav Bárta v Abúsíru tím největším pamětníkem. ## Svačiny připravuje 83letý Saíd Saíd zapaluje v malém domečku vařič našroubovaný na propanbutanové bombě. *„Tamhle ředitel Bárta mi říká Tito. Já nevím proč, to se musíte zeptat jeho,“* radí. *„Protože připomínal, když byl mladší, jugoslávského Josefa Tita,“* odpovídá Miroslav Bárta. Saíd sedí na dřevěném štokrleti v elegantní tmavošedé tradiční galabéji, tedy dlouhé košili. Kolem hlavy má omotaný bílý šál a do skleniček sype poctivou dávku jemného egyptského čaje. *„Já tady pamatuju ještě [doktora Žábu](/cesti-egyptologove/zbynek-zaba.php). Pak to tady vedl ředitel Verner a teď doktor Bárta. Pro ty všechny jsem pracoval. A tady ředitele Bártu nikdy neopustím, zůstanu tady s ním až na věky,“* slibuje. Saíd tu původně dělal hlídače. Teď je mu 83 let a v důchodu tu vaří čaj a svačiny egyptologům. *„Každé ráno jdu v sedm hodin na trh támhle u nás ve vesnici. Nakoupím tam okurky, sýr a chleba a jdu s tím na vykopávky. Tady jim pak z toho připravím jídlo,“* popisuje. Egyptologové si jeho věrnosti váží. Ráno ho vyzvednou dole u vesnice, aby se sem nemusel na stará kolena pouští belhat, a na konci směny ho zase dovezou zpět. [![Hagg Saíd chodí do domečku na vykopávkách vařit egyptologům čaj a svačiny - Foto: Jan Macháček](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/01-abusir-hagg-said-300x225.jpg "Hagg Saíd chodí do domečku na vykopávkách vařit egyptologům čaj a svačiny - Foto: Jan Macháček")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/01-abusir-hagg-said.jpg) Hagg Saíd chodí do domečku na vykopávkách vařit egyptologům čaj a svačiny – Foto: Jan Macháček [![Hagg Saíd u svého domečku na vykopávkách v Abusíru - Foto: Jan Macháček](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/02-abusir-hagg-said-domecek-300x225.jpg "Hagg Saíd u svého domečku na vykopávkách v Abusíru - Foto: Jan Macháček")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/02-abusir-hagg-said-domecek.jpg) Hagg Saíd u svého domečku na vykopávkách v Abusíru – Foto: Jan Macháček [![Hagg Saíd pamatuje všechny šéfy českých egyptologů, včetně profesora Žáby. Na fotce je se zpravodajem Českého rozhlasu Štepánem Macháčkem - Foto: Jan Macháče](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/03-abusir-hagg-said-stepan-machacek-cesky-rozhlas-300x225.jpg "Hagg Saíd pamatuje všechny šéfy českých egyptologů, včetně profesora Žáby. Na fotce je se zpravodajem Českého rozhlasu Štepánem Macháčkem - Foto: Jan Macháče")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/03-abusir-hagg-said-stepan-machacek-cesky-rozhlas.jpg) Hagg Saíd pamatuje všechny šéfy českých egyptologů, včetně profesora Žáby. Na fotce je se zpravodajem Českého rozhlasu Štepánem Macháčkem – Foto: Jan Macháče Zdroj: Český rozhlas **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Abúsír, čeští egyptologové --- ### [Pyramidy v Abúsíru jako studijní materiál](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/pyramidy-v-abusiru-jako-studijni-material.php) **Published:** 2 srpna, 2017 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Pyramidy faraonů Sahurea, Neferirkarea a Niuserrea v Abúsíru (faraoni 5. dynastie, Stará říše) zdaleka nedosahují velikosti těch nejslavnějších v nedaleké Gíze. Navíc byly postaveny novými metodami, takže po odstranění vápencového pláště připomínají pyramidy už jen velmi vzdáleně. ## Pyramidy v Abúsíru a německá expedice Přesto se v Abúsíru střídala jedna expedice za druhou. Před první světovou válkou vedl německou expedici architekt a uznávaný egyptolog Ludwig Borchardt (později objevitel slavné busty královny Nefertiti). V době, kdy vedl abúsírské výzkumy, doslova ztratil srdce a hlavu. Zamiloval se nešťastně do Emilie „Mimi“ Cohenové, dcery velmi bohatého káhirského bankéře židovského původu. I když se elegantní vědec pohyboval ve vyšších společenských kruzích, byl na nižší společenské úrovni a rodina vztahu nepřála. Borchardt se tedy uchýlil k drobné lsti a „zachránil“ svou vyvolenou, když se při projížďce po Nilu s nimi převrhl člun. Tato drobná příhoda měla zásadní vliv na další život mladého archeologa. Otec souhlasil se sňatkem a Borchardt se tak dostal k pohádkovému jmění, které mu zajistilo bezstarostný život. Vraťme se však do Abúsíru. Dobře organizované vykopávky probíhaly hladce a Ludwig Borchardt přijížděl z Káhiry na koni jen na občasnou kontrolu. A tak se mu stalo, že nechal bez povšimnutí tzv. bezejmennou pyramidu v blízkosti slavných sestřiček. Nechal sice do nitra nevzhledného torza vyhloubit 8 m hlubokou sondu, dospěl však unáhleně k závěru, že se jedná o nedokončenou, nikdy nepoužitou královskou hrobku. ## Čeští egyptologové v Abúsíru Když sem po 50 letech dorazili **čeští egyptologové, po dvou hodinách práce odhalili vápencový blok s kartuší – se jménem majitele hrobky – Raneferef**. Při zkoumání plochy před pyramidou odhalili existenci obrovského chrámového komplexu. Zdi, místy dosahující výšky 2,5 metru, byly v dobrém stavu. Vysvětlení je jednoduché – stavební materiál – sušené nepálené cihly – zloděje kamene nezajímaly. Samotný chrám je jedinečným svědectvím improvizačních schopností a stavebního umu starých Egypťanů. Faraon Raneferef, jediný žijící bůh na zemi a prostředník mezi lidmi a bohy, je zaskočil. Neočekávaně, po půldruhém roce vlády zemřel. První stupeň pyramidy se sotva zvedal nad povrch, údolní chrám a vzestupná cesta se ještě nezačaly budovat. Narychlo – během 70 dnů, během nichž se mumifikovaly královy ostatky, vystavěli malý chrám, aby v něm mohly probíhat zádušní obřady. Bez nich by faraon nemohl existovat na onom světě. Jeho nástupce, bratr Niuserre, vládl 30, možná i 44 let. Rozhodl se postavit bratrovi podél východní strany pyramidy impozantní chrám zvláštního půdorysu. **Velkým překvapením pro egyptology byl objev sloupové síně, nejstaršího tzv. hypostylu**. Ze zbytků omítky lze usoudit, že stěny i podlaha byly bílé, modrý strop byl posetý žlutými pěticípými hvězdami, symboly noční oblohy v podsvětí. Při severní stěně se nacházela schrána se sochou panovníka v životní velikosti. V sále byly nalezeny ještě další sochy, např. šest portrétů panovníka. Faraon Niuserre zde však nechal zřídit za doby své vlády rituální jatka, která se v žádném jiném zádušním komplexu nenašla. Z písemných dokladů vyplývá, že se jmenovala Svatyně nože. Jejich kapacita byla obrovská, zdá se, že během svátků zde byly poráženy i desítky zvířat denně. Přebytky masa se asi sušily na střešní terase. Zápach a miliardy much zcela jistě ničily atmosféru zádušního chrámu. Snad z toho důvodu faraon Niuserre jatky zrušil a maso i obětiny zajišťovala jatka paláce faraona Sahurea. ## Ranefereova pyramida jako „stavební deník“ pyramidy Raneferef svůj pohřební příbytek zcela jistě začal stavět ihned po nástupu na trůn, ovšem smrt po půldruhém roce vlády zcela změnila situaci. Vlastní stavbě pyramidy předcházela výstavba pohřební podzemní komory a sestupné cesty. Raneferef nečekaně zemřel a dělníci museli stavbu zjednodušit a urychlit. **[Raneferefova pyramida](/pyramidy-stare-rise/raneferefova-pyramida.php) je jedinečnou učebnicí pro případné stavitele pyramid, „stavebním deníkem“**, a to včetně čitelných grafit a nápisů. Pravda, rozumí jim jen pár odborníků na světě – jedním z nejuznávanějších je náš pan profesor Miroslav Verner, nicméně v posledních desetiletích jsou vyhledávaným zdrojem informací o postupu stavebních prací, plánování při rozmisťování jednotlivých bloků,svědectvím o výkonech dělníků. Tím, že byla odkryta, láká odborníky i laiky. Jinde v Egyptě není nic podobného k vidění, je zde unikátní možnost dívat se stavitelům pyramid doslova „pod ruce“. ![Mapa nekropole v Abúsíru](/wp-content/uploads/cesky-egyptologicky-ustav-abusir-03.jpg "Mapa nekropole v Abúsíru")Mapa nekropole v Abúsíru Zdroj: Málo známé památky starého Egypta, Doc Mgr. Jan Boněk; Pyramidy, prof. PhDr. Miroslav Verner, DrSc. **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Abúsír, čeští egyptologové, Neferirkare, Raneferef, Sahure, Sahureova pyramida --- ### [Abúsír - nekropole nejen v období Staré říše](https://www.starovekyegypt.net/egyptske-nekropole/abusir-nekropole-nejen-v-obdobi-stare-rise.php) **Published:** 20 března, 2021 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Abúsír je nekropole starověkého Egypta, jejíž vrchol přišel v období Staré říše, tedy hned na počátku egyptských dějin. V Centrálním Abúsíru si zádušní komplexy postavili faraoni 5. dynastie Sahure, Neferirkare, Raneferef a Niuserre. ## Centrální Abúsír **Vedle pyramid faraonů 5. dynastie v Centrálním Abúsíru vznikla nekropole dalších členů královské rodiny a nejvýznamnějších hodnostářů**. Vedle nich se pak nacházejí hrobky nižších úředníků a jejich rodin. Největší nekrálovskou hrobkou v této lokalitě je [Ptahšepsesova mastaba](/architektura-stare-rise/ptahsepsesova-mastaba-nejvetsi-nekralovska-hrobka.php), kterou si nechal postavit vezír Ptahšepses, který byl zetěm faraona Niuserrea. V jihovýchodní části Centrálního Abúsíru objevili egyptologové skupinu šesti mastab. Vévodí jim [hrobka princezny Chekeretnebtej](/zajimavosti/chekeretnebtej-dcera-dzedkare-isesiho.php), kterou objevil tým prof. Miroslava Vernera v sedmdesátých letech minulého století. Některé objevy z této mastaby jsou k vidění na výstavě [Sluneční králové v Národním muzeu v Praze](https://www.nm.cz/program/vystavy/slunecni-kralove). **Jižní část Abúsíru využívali Egypťané po celou dobu Staré říše**. Nejstarší hrobkou v této lokalitě je pravděpodobně [hrobka kněze Hetepiho](/zajimavosti/hrobka-kneze-hetepiho.php). Zajímavostí této hrobky je, že její kapli postavili dělníci celou z bílých vápencových bloků. Patří také mezi nejrozsáhlejší stavby tohoto druhu – pokrývá plochu 1000 m2. Výzdoba této hrobky nám přinesla detailní představu starověkých Egypťanů o posmrtném životě. ## Abúsír v období od Staré do Nové říše I když se dříve mělo za to, že tato nekropole byla po konci Staré říše opuštěna, objevily se nedávno přesvědčivé argumenty o tom, že tomu tak nebylo. V blízkosti komplexů faraonů 5. dynastie objevili archeologové jednoduché cihlové hrobky, které patří do Prvního přechodného období a Střední říše. Podle nápisů v hrobkách se jedná o kněží, kteří sloužili v zádušních kultech faraonů 5. dynastie a o členy rodin těchto kněží. Mezi hroby z okolí Niuserreova zádušního komplexu vyniká hrobka kněze Herišefhotepa. V jeho hrobce objevili téměř kompletní pohřební výbavu – bohatě zdobené rakve, dřevěné hole, nástroje a keramické nádoby. Přímo v základech Niuserreova chrámu se nachází další hrobka. V ní jsou pohřbeni dva manželské páry – Iniemachet s Nechetou a Inhetep se Satbastetou. Také v období Nové říše sloužil Abúsír jako nekropole – zejména pro obyvatele Memfidy. Nedaleko Abúsírského rybníka objevili archeologové hrobku z amarnského období. V Centrálním Abúsíru pak objevili několik pohřbů z ramessovského období uložených do antropoidních rakví. Před několika lety byl objeven [chrám Ramesse II. v blízkosti Abúsírského rybníka](/zajimavosti/chram-ramesse-ii-v-abusiru-vykopali-cesti-egyptologove.php). To bylo velké překvapení, protože Ramesse II. byl sice velký stavitel, ale že by se zajímal i o tuto lokalitu nebylo dosud známo. ## Chronologie královských hrobek v Abúsíru 1. Sahureova pyramida 2. Neferirkareova pyramida 3. Raneferefova pyramida 4. Niuserreova pyramida ![Abúsír se stal nekropolí 5. dynastie](/wp-content/uploads/abusir.jpg "Abúsír se stal nekropolí 5. dynastie - Starověký Egypt") Abúsír se stal nekropolí 5. dynastie **Rubriky:** Egyptské nekropole **Štítky:** Abúsír, architektura starověkého Egypta, Hetepi, mastaba, mastaby, Neferirkare, Niuserre, Ptahšepses, Raneferef, Sahure, Sahureova pyramida --- ### [Potopený Herakleion a koše s ovocem](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/potopeny-herakleion-a-kose-s-ovocem.php) **Published:** 18 srpna, 2021 **Author:** Pavel Felgr **Content:** [Herakleion (Thonis)](/mesta-starovekeho-egypta/herakleion-thonis.php) bylo město na pobřeží Středozemního moře nedaleko Alexandrie. Archeologové našli Potopený Herakleion a v něm 2400 let staré proutěné koše plné ovoce. Francouzský archeolog Franck Goddio objevil u severovýchodního kanálu pozůstatky starověkého hřbitova. Hřbitov je asi 60 metrů dlouhý a osm metrů široký a slovy francouzského archeologa *„vypadá jako jakýsi ostrov obklopený kanály“.* Franck Goddio je přesvědčen, že se zde musely konat velkolepé obřady. I když město existovalo ještě po 4. stolení př.n.l., nenašli archeologové na místě žádné předměty mladšího data. I když je řecká keramika také velmi zajímavá, nejvýznamnějším objevem jsou koše s hroznovým vínem a dalším ovocem. To všechno bylo pod vodou víc než 2400 let. Úžasné kusy dávné keramiky však na celém objevu nejsou tím nejdůležitějším. Největší význam mají pro výzkumníky právě koše, ve kterých se ukrývalo hroznové víno a další rozličné druhy ovoce. To vše přitom pod vodou leželo neuvěřitelných více než 2400 let. Četné archeologické nálezy dokazují, že potopený **Herakleion (Thonis) vzkvétal zvláště v době od 6. do 4. století př.n.l**. Ve 2. nebo 3. století př.n.l. padlo město za oběť pravděpodobně zemětřesení, které celou zdejší oblast zasáhlo. ![Potopený Herakleion - koše a keramika](/wp-content/uploads/herakleion-kose.jpg "Potopený Herakleion - koše a keramika") Zdroj: ChristophGerigk© FranckGoddio/Hilti Foundation **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Heracleion, Herakleion, Thonis --- ### [Thonis (Herakleion)](https://www.starovekyegypt.net/mesta-starovekeho-egypta/herakleion-thonis.php) **Published:** 27 listopadu, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Thonis** (známý pod řeckým názvem **Herakleion**), **bylo starověké egyptské město blízko Alexandrie**. Ruiny Thonisu se nacházejí v zátoce Abukir (v současnosti 2,5 km od pobřeží) asi 30 stop pod hladinou moře. Počátky Thonisu datují archeologové do 12. století př.n.l. Toto města uvádějí i řečtí historikové. **Důležitost Thonisu (Herakleionu) rostla** (paradoxně) **v období úpadku starověkého Egypta**, kdy bylo toto město egyptským hlavním přístavem pro mezinárodní obchod a výběr daní. Město bylo původně postaveno na přilehlých ostrovech v deltě Nilu a rozděleni kanály. Podle legend zde ztroskotali Paris a Helena Trojská, když prchali před žárlivým Meneláem, předtím než začala Trojská válka. Také se říká, že zde Meneláos a Helena pobývali u urozeného Egypťana Thona a Polydamny. Prý město navštívil i sám Hérakles a město získalo své jméno po něm. ## Starověké záznamy o Thonisu (Herakleionu) **Thonis zmiňovali starověcí historikové Diodóros a Strabón**. Jméno města najdeme i na Dvojité stéle s dekretem Nachtnebefa I. (původně známé jako „Stély Naukratisu“). Stéla uvádí, že jedna desetina daní z dovozu procházejícího městem Thonis bude dána svatyni Neit ze Sau. Město zmiňuje ve svém Kanopuském dekretu také faraón [Ptolemaios III.](/ptolemaiovci/ptolemaios3.php) Thonis byl také místem oslavy „tajemství Osirida“, které se konaly každý rok v měsíci Choiak. Bůh byl ve své obřadní loďce dopraven v procesí z Amonova chrámu v tomto městě do své svatyně v Kanopu. ## Vzestup a pád Thonisu Město mělo rozsáhlý Chonsův chrám, který byl Amonovým synem. Četné archeologické nálezy dokazují, že **Thonis vzkvétal zvláště v době od 6. do 4. století př.n.l**. Faraon Nachtnebef I. nechal k chrámu ve 4. století př.n.l. udělat mnoho přístaveb. **Město se potopilo ve 3. nebo 2. století př.n.l., pravděpodobně kvůli zkapalnění bahna, na kterém bylo postaveno, následovaném otřesy půdy**. Ruiny klesly do moře, kde je v roce 2000 objevil francouzský podmořský archeolog Franck Goddio. Do té doby si vědci nebyli jisti, zda je Hérakleion a Thonis ve skutečnosti stejné město. ![Herakleion (Thonis); Zdroj: http://www.telegraph.co.uk](/wp-content/uploads/vsedni-zivot/zivot-mesta/heracleion.jpg) Thonis (Herakleion); Zdroj: http://www.telegraph.co.uk **Rubriky:** Egyptská města **Štítky:** Heracleion, Herakleion, Thonis, život ve starověkém Egyptě --- ### [Ztracený Herakleion vydává svá tajemství](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/ztracene-mesto-herakleion-vydava-sva-tajemstvi.php) **Published:** 10 února, 2015 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Ztracené starověké egyptské město potopené do moře před 1200 lety začíná odhalovat, jaký byl život v legendárním přístavu Herakleion (Thonis). Po staletí byl ztracený Herakleion (pojmenovaný po Heraklovi) pouze legendou, o které se zmiňoval Hérodotos a místem, které navštívila[ Helena Trojská](https://cs.wikipedia.org/wiki/Helena_(mytologie)) a její milenec Paris (princ Trojský). Herakleion (Thonis) však byl skutečný přístav. **Deset let poté, co potápěči začali odkrývat jeho poklady, sestavili archeologové obrázek toho, jakým životem žilo město Herakleion v době faraónů**. ## Objevování Herakleionu (Thonisu) **Herakleion (Thonis) zmizel pod hladinou Středozemního moře před 1200 lety** a bylo objeveno během výzkumu egyptského pobřeží na začátku minulého desetiletí. A objeveno toho bylo skutečně dost: - více než 64 lodí pohřbených v silné vrstvě bahna a písku - zlaté mince a závaží z bronzu a kamene, která naznačují, že se dařilo obchodu - 16 stop vysoká socha a stovky menších soch méně významných bohů - kamenné desky s nápisy ve starověké řečtině i egyptštině - desítky vápencových sarkofágů, které zřejmě obsahovaly mumifikovaná zvířata Dr. Damian Robinson, ředitel oxfordského Centra pro námořní archeologii při Oxfordské univerzitě, který je součástí týmu pracujícího na tomto místě, řekl: *„Jedná se o významné město, ve kterém probíhají nyní odkrývací práce. Místo je úžasně zachovalé. Začínáme prohlížet některé zajímavější oblasti uvnitř města, abychom se pokusili porozumět tomu, jak v něm probíhal život. Získáváme bohatší obrázek o tom, jak se zde uskutečňoval obchod a také o povaze námořní ekonomiky v egyptském pozdním období. Byly zde věci pocházející z Řecka a také od Féničanů. Máme stovky malých soch bohů a snažíme se zjistit, kde se ve městě nacházely chrámy těchto bohů. Lodě jsou skutečně zajímavé, protože se jedná o nejvíce starověkých lodí nalezených na jednom místě a dosud jsme našli přes 700 starověkých kotev.“* Odborníci vytvořili také 3D podobu města. **Srdcem Herakleionu byl obrovský chrám Amona**, tehdejšího nejvyššího boha Egypťanů. Odtud se rozpínala rozsáhlá síť kanálů a průplavů, které umožnily městu, aby se ve své době stalo nejdůležitějším přístavem ve Středomoří. ## Ztracený Herakleion – město ukryté v mořském bahně Herakleion (Thonis) se nyní nachází v zátoce Abukir, potopené 150 stop pod hladinou moře. **Potopení Herakleionu mohlo způsobit postupné zvyšování hladiny moře kombinované s náhlým sesuvem nestabilního podloží**, na kterém bylo město postaveno, způsobilo pokles oblasti o 12 stop. Francouzský podmořský archeolog Dr. Franck Goddio byl první, kdo Herakleion znovu objevil, když prozkoumával tuto oblast a hledal francouzské válečné lodě, které se potopily při bitvě na Nilu v 18. století. Když potápeči prohledávali silné vrstvy písku a bahna, sotva dokázali uvěřit tomu, co našli. *„Archeologický důkaz byl jednoduše ohromující“*, řekl profesor Sir Barry Cunliffe, archeolog při Oxfordské univerzitě, který se účastnil odkrývání. „Tím, že město leželo po staletí netknuté a chráněné pískem na mořském dně, je vše skvěle zachované“. Badatelé nyní doufají, že by mohli v oblasti okolo potopeného města najít i nějaké sarkofágy použité pro pohřbívání lidí. [![Herakleion (Thonis); Photo: Franck Goddio/Hilti Foundation](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/herakleion-01-300x187.jpg "Herakleion (Thonis); Photo: Franck Goddio/Hilti Foundation")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/herakleion-01.jpg) Herakleion (Thonis); Photo: Franck Goddio/Hilti Foundation [![Herakleion - vyzdvihování sochy; Photo: Christoph Gerigk](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/herakleion-02-300x187.jpg "Herakleion - vyzdvihování sochy; Photo: Christoph Gerigk")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/herakleion-02.jpg) Herakleion – vyzdvihování sochy; Photo: Christoph Gerigk [![Herakleion - stéla s hieroglyfy pod hladinou moře; Photo: Christoph Gerigk](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/herakleion-03-300x187.jpg "Herakleion - stéla s hieroglyfy pod hladinou moře; Photo: Christoph Gerigk")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/herakleion-03.jpg) Herakleion – stéla s hieroglyfy pod hladinou moře; Photo: Christoph Gerigk [![Herakleion - socha faraona na pevnině; Photo: Reuters](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/herakleion-05-300x187.jpg "Herakleion - socha faraona na pevnině; Photo: Reuters")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/herakleion-05.jpg) Herakleion – socha faraona na pevnině; Photo: Reuters Zdroj: The Telegraph (online na http://www.telegraph.co.uk); Český překlad: Alííí **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Heracleion, Herakleion, Thonis --- ### [Herakleion (Thonis) - centrum v Deltě Nilu](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/herakleion-thonis-obchodni-centrum-v-delte-nilu.php) **Published:** 29 září, 2016 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Obchod mezi Egyptem a Řeckem probíhal zhruba od roku 650 př.n.l. (tedy v období úpadku starověkého Egypta). Po období určité izolovanosti se Egypt ještě jednou otevřel středozemnímu světu. Dorazili první obchodníci z Řecka, Kypru a Blízkého východu a žoldáci ze zahraničí se zapsali do faraónovy armády. Výraznou roli sehrával přístav Herakleion. U ústí Nilu vzkvétal [Herakleion](/zajimavosti/ztracene-mesto-herakleion-vydava-sva-tajemstvi.php) (Thonis) jako hlavní vstup do Egypta. Podmořští archeologové objevili rozlehlý přístav, četné lodě a kotvy dokazující, že se jednalo o mezinárodní přístavní město. **Z Herakleionu** (Thonisu) **pak Egypťané distribuovali zboží do vnitrozemí prostřednictvím sítě kanálů úrodné delty Nilu**. Stříbro, měď, víno a olej dovážely lodě z Řecka, Kypru a Blízkého Východu. Z Egypta pak bylo do celého Středomoří vyváženo egyptské obilí, natron (sůl), parfémovaný olej a magické amulety. **Cca 60 mil jižně od Herakleionu se obchodníci usadili a postavili chrámy v** sesterském přístavu a řecko-egyptském obchodním místě **Naukratisu**. Dále ve vnitrozemí žilo mnoho zahraničních žoldáků, kteří uctívali egyptské bohy ve starověkém hlavním městě Memfis. Staletí kontaktu a výměn (ne vždy bez konfliktů) poznamenaly řeckou i egyptskou kulturu a vyvrcholily dobytím Egypta Alexandrem Velikým v roce 332 př.n.l. ## ## Stéla faraona Nachtnebefa Tento nádherný monument byl klíčový pro zjištění, že Thonis (v egyptštině) a Herakleion (v řečtině) bylo ve skutečnosti stejné město. Faraon Nachtnebef vydal tento dekret určující zdanění zboží, které procházelo Thonisem a Naukratisem. Jeho kopie je možné najít v hlavním egyptském chrámu každého přístavu. Vyryté nápisy ustanovují, že tato deska stojí u ústí „Moře Řeků“ (Středozemní moře) v Thonisu. ![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/zajimavosti/nachtnebefova-stela.jpg) Jiný objekt, který byl odhalen nedaleko, dokazuje, že tento monument stál v chrámu Amon-Gereba. Dvojjazyčný dekret nalezený v roce 1881 (**Kanopský dekret, datovaný do roku 238 př.n.l.**) **odkazuje v řecky vyrytém nápisu na Chrám v Herakleionu a v hieroglyfech na Chrám Amon-Gereba**. Společně tyto předměty odhalily, že Thonis a Herakleion byly stejným místem. ## Kanopský dekret Kanopský dekret ujednává, že část daní odvedených za dovoz a vývoz musí být dány svatyni Neit, patronce města Sau, které bylo hlavním městem Egypta ve 26. dynastii (664 – 525 př.n.l.). Půlkruhová horní část stély ukazuje symetrickou vyobrazení krále nabízejícího oběti bohyni Neit. Pod ním je hieroglyfický text uspořádaný ve 14 sloupcích. V nejdůležitější pasáži prohlašuje Nachtnebef, že další desetina daní ze všeho zboží ze Středozemí do Thonis-Herakleionu a ze všech obchodních operací v Naukratisu bude zaplacena královské státní pokladně a bude z nich dotován chrám Neit v Sau. Královské dotace svatyni byly v Egyptě tradiční a podobné daně z obchodu existovaly již dříve. Zdroj: British Museum; Český překlad: Alííí **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Heracleion, Herakleion, Thonis --- ### [Údolí královen, hrobky manželek faraonů](https://www.starovekyegypt.net/zapadni-theby/udoli-kraloven-hrobky-manzelek-faraonu.php) **Published:** 22 prosince, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Údolí královen se ve starověku nazývalo „Ta set neferu“.** To může znamenat „Místo krásy“ stejně jako „Místo královských dětí a manželek“. V období Nové říše zde Egypťané pohřbili několik manželek faraonů, princezen i princů. Zvrásněné vápencové útesy se divoce vlní a na jejich úpatí se nachází malá jeskyně, kam za dešťů natekla voda a pokračovala dál údolím. Někteří egyptologové se domnívají, že právě tato jeskyně důvodem výběru pro královské pohřby. Jeskyně představovala klín Hathory, nebeské krávy, a voda znamenala plodnost. Pohřeb na tomto místě byl symbolem znovuzrození na onom světě. **V Údolí královen**, které se zvedá jen pozvolna, **objevili archeologové kolem devadesáti hrobek.** Některé z nich jsou jen prosté jámy, některé mají tvar písmene L s několika vedlejšími komorami. Hrobky, které postavili dělníci za vlády [Ramesse II.](/faraoni-nove-rise/ramesse2.php) mají krom chodeb také pilířové síně, schodiště a velké pohřební komory. Je to například [hrobka královny Merytamon QV68](/udoli-kraloven/hrobka-kralovny-merytamon-qv68.php) (dcery a manželky tohoto faraona). Stejný plán zvolil architekt pro [hrobku královny Bintanat QV71](/udoli-kraloven/hrobka-kralovny-bintanat-qv71.php). Hrobky vybudované za 20. dynastie se pak podobají malým hrobkám z konce Nové říše z Údolí králů – téměř ploché chodby vedou do malé pravoúhlé pohřební komory. Špatná kvalita kamene vedla k tomu, že stěny byly většinou pokryty velkou vrstvou štuku. Část štuku popadala, část poškodily přívalové deště. ![Údolí královen](/wp-content/uploads/download/udolikraloven.gif "Údolí královen - Starověký Egypt") **Rubriky:** Západní Théby **Štítky:** architektura starověkého Egypta, hrobky v Údolí královen --- ### [Ptolemaiovci - faraoni řeckého původu](https://www.starovekyegypt.net/obdobi-ptolemaiovcu/ptolemaiovci-faraoni-reckeho-puvodu.php) **Published:** 16 října, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Ptolemaiovci osvobodili Egypt od nadvlády Peršanů.** O to se postaral Alexandr Veliký, který porazil Dareia III. a osvobodil tak Egypt. Alexandr vládl ohromné říši, která sahala až do Indie. Předčasná smrt Alexandra v roce 323 př.n.l. byla na počátku rozpadu říše. Tu si rozdělili 4 generálové – přičemž Egypt získal Ptolemaios, který roku 304 př.n.l. pod jménem Ptolemaios I. Sótér (Spasitel) založil dynastii Ptolemaiovců. Tato dynastie vládla Egyptu po tři staletí a zemi faraonů obohatili o prvky helénistické civilizace. Pak musela ustoupit Římu, který se stal novým pánem Středozemí. ## Faraoni v řeckém stylu Za centralizované vlády Ptolemaiovců dosáhl Egypt nového hospodářského rozkvětu. Největší rozmach zažila Alexandrie, která se stala hlavním městem Egypta. Rychle se rozvíjel zdejší přístav, který byl na křižovatce pozemních i námořních cest do Evropy, Asie i Afriky. Ptolemaiovci žili podle řeckých mravů a hovořili jazykem koiné, který byl společný všem helénistickým královstvím. Protože byli ale obratní politici, navázali na faraonské tradice a uctívali egyptské kulty, především Esetin. Egypt sice přišel o politickou nezávislost, ale zachoval si svou identitu. **První Ptolemaiovci se snažili rozšířit svou vládu do Judey, Sýrie, Malé Asie, severní Afriky a na Kypr.** Od vlády Ptolemaia VI. Filométora začal ale význam ptolemaiovské dynastie upadat díky nekonečným příbuzenským sporům. Často se stávalo, že si titul panovníka přisvojovali dva sourozenci nebo oba manželé najednou, což bylo základem vražedných sporů o vlastnictví koruny. ## S Římem končí egyptská civilizace Řím, který se snažil rozšířit svou nadvládu na celé Středozemí, využíval každého sporu, aby se mohl stavět do role soudce. Když na trůn nastoupil Ptolemaios XII. byla země v rozkladu a hrozila vážná hospodářská krize. Řím vyhrožoval, že krále sesadí, protože jeho předchůdce Ptolemaios XI. ve své závěti Egypt odkázal Římu. Stejný Řím se ale postavil na stranu Ptolemaia XII., když se jeho legitimitu pokusila napadnout jeho dcera Bereníké IV. Ptolemaios XII. zemřel v roce 51 př.n.l. a jako nástupce stanovil své děti – Ptolemaia XIII. a [Kleopatru VII.](/ptolemaiovci/kleopatra.php), která se stala posledním panovníkem této dynastie. Ani inteligence a politická obratnost Kleopatry, ani podpora Gaia Iulia Caesara a později Marka Antonia nezabránila tomu, že se Egypt roku 31 př.n.l. stal římskou provincií. ![Středomoří v době Ptolemaiovců](/wp-content/uploads/faraoni/ptolemaiovci/mapa-ptolemaiovci.png "Středomoří v době Ptolemaiovců - Starověký Egypt") Středomoří v době Ptolemaiovců **Rubriky:** Období Ptolemaiovců **Štítky:** egyptští faraoni --- ### [Bitva u Actia, konec samostatnosti Egypta](https://www.starovekyegypt.net/ptolemaiovci/bitva-u-actia.php) **Published:** 16 října, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Bitva u Actia** (mysu Actium v Ambrakijském zálivu Jónského moře) **byla pro další osud Egypta a Říma naprosto klíčová**. Na jaře roku 31 př.n.l. došlo k prvním potyčkám. Agrippa, Octavianův vojevůdce, se zmocnil všech ostrovů v pobřežním pásmu a svůj stan zřídil na ostrově Kérkyra (dnešní Korfu). [Marcus Antonius](/ptolemaiovci/antonius-a-octavianus.php) zůstal odříznutý od zásobování. **Na Octavianovu stranu** se přidali i králové Thrákie a Paflagonie a co bylo snad ještě horší – **přeběhl k němu** i kdysi věrný spolubojovník Antonia **Dellius s bitevním plánem.** Antonius a Kleopatra se museli pokusit prorazit blokádu s méně početnou flotilou. Spálili tedy těžké egyptské nákladní lodě, které byly příliš pomalé na to, aby unikli nepříteli a válečný poklad byl naloděn na Antonii – Kleopatřinu admirálskou loď. Proti Octavianovým 400 lodí mohl Antonius postavit 4 eskadry – tedy 240 lodí. ## Bitva u Actia a Agrippova lest 2\. září roku 31 př.n.l. se po čtyřdenních bouřích začal zvedat lehký vítr a Antoniovy a Kleopatřiny lodě opustily v sevřeném šiku kotviště. Těžké egyptské lodě snadno odrážely útoky lehkých římských triér. Ale **po šestihodinovém boji provedl Agrippa manévr, který změnil celou situaci**. Předstíral, že se vzdává a Publicola, který velel pravému křídlu Antoniovy flotily mu sedl na lep a pustil se do pronásledování. Tím ale narušil první linii Antoniovy armády. Toho obratně využil Agrippa a zaútočil na rozloženou flotilu. Kleopatra vše sledovala s odstupem a proklouzla svírající se pastí a dala se na ústup. Antonius skočil do rychlé pětiveslice a následoval ji. Zachránilo se pouze sto lodí. ### Antonius i Kleopatra uprchli Bitva zuřila dlouho do noci. **Vítězství Římanů v bitvě u Actia bylo drtivé, ale Antonius s Kleopatrou se zachránili a byli volní.** Hrdá Kleopatra odmítla připustit porážku a do Alexandrie vplula s plnými plachtami a ověšená girlandami. Poslední ptolemaiovská panovnice dobře věděla, že Octavianus se nedá tak snadno odradit. Na oslavu svého vítězství nechal Octavianus postavit město Níkopolis nedaleko dnešní Prevezy (Řecko) a pokračoval do Egypta. Kleopatra nebyla schopná unést porážku své země a ponížená Římem raději zvolila smrt. Podle legendy se nechala uštknout jedovatým hadem ve své hrobce ve společnosti dvou svých nejvěrnějších služebnic. **![Bitva u Actia, plánek bitvy](/wp-content/uploads/faraoni/ptolemaiovci/bitva-u-actia.jpg "Bitva u Actia, plánek bitvy - Starověký Egypt")** Bitva u Actia, plánek bitvy **Rubriky:** Ptolemaiovci **Štítky:** egyptští faraoni, Kleopatra, Kleopatra VII., královna Kleopatra, Ptolemaiovci --- ### [Menkaure, vládcem ve vyčerpané zemi](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-stare-rise/menkaure.php) **Published:** 22 září, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Menkaure** nastoupil na trůn v roce 2490 př.n.l. po krátké vládě faraona Bakarea (byl posledním legitimním nástupcem Snofrua). Ríši **zdědil vnitřně oslabenou a vyčerpanou** jednak nákladnými monumentálními hroby jeho předchůdců, ale svůj podíl na tom měly také lidové vzpoury a náboženské a dynastické boje. Také královská moc ztratila na prestiži a proto musel po svém nástupu obnovit předchozí postavení faraona – boha. ## Menkaureova pyramida [Menkaureova pyramida](/pyramidy-stare-rise/menkaureova-pyramida.php "Menkaureova pyramida") „Božský je Menkaure“ **je výrazně menší, než její předchůdkyně v Gíze**. Je méně kvalitní, ale podle některých zpráv byla nejkrásnější na celé nekropoli. Skládala se z dvou druhů obkladu, do 15 metrů od základny byla obložená červenou asuánskou žulou a zbytek bílým vápencem. Obklad byl původně zachovaný ještě v 16. století. **V porovnání s předchozími pyramidami zabírá pyramida faraona Menkaurea plochu necelé ¼ plochy Rachefovi pyramidy**, teda 1,179 ha. Menkaureova pyramida je orientovaná severojižním směrem, délka původních stran 108,61 metrů se příliš neliší od dnešních 104,6 metrů a ani její původní výška nebyla o mnoho větší – původní výška byla 66,45 metrů proti dnešním 62,18 metrů. Vrchol pyramidy se zdá být, podobně jako u okolních pyramid, jakoby uříznutý. Úhel sklonu stěn je 51º 20″. ## Zádušní chrám pyramidy Menkaurea Komplex v okolí pyramidy byl postavený ve dvou etapách. V první (ještě za života Menkaurea) z vápence a v druhé etapě (dokončené Šepseskafem) sušenými cihlami. **Zádušní chrám nepřiléhal k pyramidě a byl dokončený narychlo**. Mezi ním a pyramidou se nacházejí zbytky kaple, postavené za vlády Šepseskafa, který také nechal dobudovat krytou rampu, která nevycházela z nitra zádušního chrámu jak bývalo zvykem. Chrám byl v minulosti osídlený a za vlády 5.dynastie byl vážně poškozený přívalovou vodou. ![Menkaure s manželkou](/wp-content/uploads/faraoni/stara-rise/menkaure-s-manzelkou.png "Menkaure s manželkou - Starověký Egypt") Menkaure s manželkou ![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-menkaure.gif)Kartuš faraona Menkaurea Hrobka: [Menkaureova pyramida](/pyramidy-stare-rise/menkaureova-pyramida.php) Předchůdce: [Rachef](/faraoni-stare-rise/rachef.php) Nástupce: [Šepseskaf](/faraoni-stare-rise/sepseskaf.php) Doba vlády: 28 let **Manželka:** Chamerernebtej II. (dcera Rachefa a tudíž Menkaureho sestra) **Rubriky:** Faraoni Staré říše **Štítky:** egyptští faraoni, Gíza, Menkaure --- ### [Džoser (Necerichet)](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-stare-rise/dzoser.php) **Published:** 18 září, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Džoser (Necerichet) je bezpochyby nejslavnějším faraonem 3. dynastie, ale v jeho životě je mnoho bílých míst. Do historie vstoupil díky své [Stupňovité pyramidě](/pyramidy-stare-rise/dzoserova-stupnovita-pyramida.php "Stupňovitá pyramida"), která byla vůbec první pyramidou v dějinách. Zásluhu na její stavbě má vezír a architekt [Imhotep](/faraoni-stare-rise/imhotep.php "Imhotep"). **Džoser (Necerichet) nebyl prvním faraonem 3. dynastie**. Tu založil jistý Sanacht, o němž se zmiňuje Turínský papyrus. Egyptologové zatím nevědí, zda a případně jaké příbuzenské vztahy byly mezi Sanachtem a Džoserem. **Jméno Džoser** (které dnes tak běžně užíváme) **nebylo v době faraona vůbec používáno.** Faraon byl nazýván Necerichet (v překladu Božského těla). ## Džoser (Necerichet) a Imhotep **Necerichet** nastoupil na egyptský trůn kolem roku 2617 př. n. l. a **vládl přibližně dvacet let** (přesná délka vlády se podle jednotlivých zdrojů liší). Opustil Abydos a centrum politické moci přesunul do Memfidy (Mennoferu). Džoser si Memfidu (Mennofer) bezpochyby vybral proto, aby odtud mohl lépe sledovat deltu, která se často stávala obětí útoků asijských a libyjských beduínů. **Významnou postavou jeho vlády byl Imhotep** – lékař, velekněz a v neposlední řadě architekt Stupňovité pyramidy. Ta prošla několika stavebními fázemi, ale o tom se zmíníme jinde. O významu Imhotepa svědčí to, že Džoser nechal jeho jméno vytesat na podstavec vlastní sochy, což se nikdy dříve ani později nestalo u žádného faraona. Imhotep se ale nespokojil jen s pyramidou, kolem ní je spousta malých staveb, které ohraničují ohradní zdi. Ohradní zeď pak vede kolem celého komplexu faraona Džosera. ![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-dzoser.gif)jméno faraona Džosera Hrobka: [Stupňovitá pyramida](/pyramidy-stare-rise/dzoserova-stupnovita-pyramida.php) Předchůdce: Chasechemuej Nástupce: [Sechemchet](/faraoni-stare-rise/sechemchet.php) Doba vlády: 19 let **Manželka:** Hetephernebtej (společně s dcerou Inetkaes jsou uvedeny na stéle u Džoserovy pyramidy) **Rubriky:** Faraoni Staré říše **Štítky:** Džoser, Džoserova pyramida, Džoserův komplex, egyptští faraoni, Imhotep, Necerichet, Sakkára, Stupňovitá pyramida --- ### [Mojžíš, vůdce židovského lidu](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-nove-rise/mojzis.php) **Published:** 29 září, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Kdo to byl vlastně Mojžíš? Kdy se narodil? Kteří faraoni byli jeho současníky? A co domněnky, že byl vrstevníkem nebo dokonce snad nevlastním bratrem Ramesse II? Jsou oprávněné? Pokud si vezmeme Bibli, pak Egypt se v ní vyskytuje 680x, ale o izraelských národech se hovoří pouze v jednom egyptském textu, který se týká vítězství Merenptaha nad Libyjci. ## Mojžíš se narodil v Egyptě **![Mojžíš a Desatero příkázání](/wp-content/uploads/faraoni/nova-rise/mojzis-s-desaterem.png "Mojžíš a Desatero příkázání - Starověký Egypt")Dnes se předpokládá, že se Mojžíš narodil v Egyptě** v jedné semitské rodině (zřejmě z kmene Lévi) a byl vychováván v palácové škole. Cizinci, kteří tehdy žili v Egyptě se často asimilovali s egyptskou společností. Některým bylo poskytnuto vzdělání, aby mohli pracovat ve státní správě nebo se stát diplomaty, kteří zastupují Egypt ve vazalských státech. Někteří z nich obsadili významné posty ve vládě Ramessovců. Egyptologové v posledních letech díky pokroku vědy mohli na základě nových zjištění zcela vyloučit myšlenku, že by Mojžíš a Ramesse II. byli bratry. **Podle bible pracovali Židé na stavbě měst Piramesse a Fiton**. Za zakladatele prvního z nich byl pokládán Ramesse II., ale poslední objevy prokázaly, že se stavbou se začalo již za vlády Sethi I. Tento zdánlivý rozpor má snadné vysvětlení – Ramessovci zapojovali své nástupce do vlády tak jako to učinil třeba právě Sethi I. s Ramessem II. Až po těchto událostech začíná bible vyprávět o Mojžíšovi. Mojžíš se údajně narodil v polovině 13.století př.n.l. – tedy pravděpodobně o několik let později než Ramesse II. **Ramesse II. se dožil 85 nebo 90 let a právě tohoto faraona má bible zřejmě na mysli, když hovoří o smrti panovníka, která ukončila Mojžíšův exil** a proto Ramesse II. nemůže být tím panovníkem, který umírá při odchodu Židů z Egypta a za jehož vlády seslal Hospodin na Egypt [deset ran](/faraoni-nove-rise/deset-ran-egyptskych.php "Deset ran egyptských"). Pravděpodobně šlo tedy o jeho nástupce Merenptaha. Tato skutečnost tedy dostatečně vyvrací teorii, že by byl Mojžíš bratrem Ramesse II. Mojžíš je jméno egyptského původu, které se do hebrejštiny přepisovalo jako Móšé („bůh splodil …“). Mělo buď podobu mes jako ve jméně Ramesse („Re ho zplodil“) nebo podobu mos jako ve jméně Thutmose („Thovt ho zplodil“). ## Nilská legenda Faraon nařídil, aby všichni chlapci, kteří se narodí Židům žijícím v Egyptě, byli usmrceni. Jedna matka proto vložila svého chlapce do rákosového košíku a položila jej na hladinu Nilu. Miminko nalezla faraonova dcera, která ho adoptovala a dala mu jméno Mojžíš. Chlapcova sestra, která hlídala na břehu, jí navrhla, že by ho měla kojit žena hebrejského původu. Tak se Mojžíš dostal zpět ke své matce. Později byl vychován v paláci spolu s královskými dětmi. Tato verze, kterou najdeme v bibli i koránu se až příliš podobá bájím babylonským, římským, tibetským a jiným, než aby mohla být pravdivá. Je totiž v rozporu se zvyklostmi tehdejší doby. Bylo naprosto nemyslitelné, aby se královská princezna procházela sama bez doprovodu. Proč by se rozhodla vykoupat v Nilu, kde tehdy žilo příliš krokodýlů? Proč by dávala vůbec přednost řece před jezírky v paláci? **Rubriky:** Faraoni Nové říše **Štítky:** 10 ran egyptských, deset ran egyptských, egyptští faraoni --- ### [Hyksósové v Egyptě, lid zahalený tajemstvím](https://www.starovekyegypt.net/2-prechodne-obdobi/hyksosove.php) **Published:** 24 září, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Hyksósové jsou pro nás i dnes zahaleni tajemstvím. **Většina našich znalostí o Hyksósech je závislá na písemných pramenech**. Tyto prameny – až na několik výjimek (např. Rhindův papyrus) – **vycházejí z egyptské strany**. Neznáme žádný hyksóský protějšek Kamosových textů. Máme však doklady ze systematických vykopávek v jejich hlavním městě, Avaridě (Tell ed-Dabaa). Víme, jak vypadaly paláce Hyksósů, chrámy, domy a hroby a můžeme pozorovat, jak se vyvíjela jejich kultura. Lid z Avaridy označovali Egypťané termínem „aamu“. Tento termín používali Egypťané dlouho před Druhým přechodným obdobím a také dlouho po něm. Označovali jím obyvatele Syropalestiny. Egyptologové tradičně překládají výraz **aamu** jako „Asijec“ – tj. obyvatel západní Asie. ## Původ pojménování Hyksósové **Termín „Hyksós“ byl odvozen přes řečtinu z egyptského přídomku hekau chasut, „vládcové cizích (doslova hornatých) zemí“**. Označuje pouze asijské panovníky. Sám o sobě neměl pejorativní význam, pouze vyjadřoval nižší postavení oproti egyptskému faraonovi a používali jej jak Egypťané, tak samotní hyksóští králové. V případech, kdy lze prokázat etymologii Hyksósů, pocházejí všechna osobní a královská jména Asijců žijících v tomto období na území Egypta ze západosemitských jazyků. Názory, že by se mohlo jednat o Churrity nebo dokonce Chetity se nepotvrdily. Hyksósové byli popsáni jako „svébytně egyptští“. Směs egyptských a syropalestinských kulturních znaků – jak ji dokládají předměty z vrstev D/3 a D/2 (vláda Apopiho) v Tell ed-Dabě – lze rozeznat na celém území delty od západu až na východ: v Tell Fauzíje a Tell Gezíra el-Farasu, západně od tanidského ramene Nilu včetně Faraši, v Tell el-Jahúdíje, Tell el-Maschútě a Tell el-Habua. Všechna tato sídliště jsou mnohem menší než Tell ed-Dabaa a hlavní období jejich obývání se ve všech případech shodují s poslední hyksóskou vrstvou, ale dvě z nich – **[Tell el-Maschúta](/mesta-starovekeho-egypta/tell-el-maschuta.php) a Tell el-Jahúdíja** – **zanikla ještě před dobou, kterou reprezentuje poslední hyksóská vrstva (D/2) v Tell ed-Dabě**. Tell el-Maschúta a okolní osady se nacházejí ve Wádí Tumílátu, které vedlo k jedné z hlavních cest přes severní Sinaj do Palestiny. Bylo to malé sídliště, obývané pravděpodobně jen sezónně. Bohatství Avaridy pocházelo nejen z obchodu s Palestinou a Levantou, ale také z Kypru, a to zvláště v poslední fázi. Kamosova stéla vypočítává zboží dovážené Hyksósy („vozy a koně, lodě, dřevo, zlato, lapis lazuli, stříbro, tyrkys, bronz, bezpočet seker, olej, kadidlo, tuk a med“), dochovalo se však velmi málo dokladů o zboží, za které je hyksóští králové směňovali. ![Hyksosové - výzdoba hrobky v Bení Hasanu](/wp-content/uploads/hyksosove-beni-hasan-vyzdoba-hrobky.jpg "Hyksosové - výzdoba hrobky v Bení Hasanu") Skupina západoasijských cizinců přinášejících dary faraonovi. Jedná se o Kanaánce, nebo o Hyksósy. Muž vedoucí kozorožce núbijského (uprostřed) je patrně hyksós Abiša. **Rubriky:** 2. přechodné období **Štítky:** egyptští faraoni, Hyksósové --- ### [Typy egyptského písma - nejen hieroglyfy](https://www.starovekyegypt.net/egyptske-pismo/typy-egyptskeho-pisma.php) **Published:** 12 listopadu, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Egyptská civilizace existovala téměř 3500 let. Je pochopitelné, že ta tak dlouhou dobu tento jazyk a písmo prošel určitým vývojem. Dnes je Egypt většinou lidí spojován pouze s hieroglyfickým písmem, což je ale omyl. Používali se celkem tři typy egyptského písma – hieroglyfy, hieratické písmo a démotické písmo. **První sporadické doklady o hieroglyfickém písmu pocházejí z období 3000 let př.n.l.** a poslední nápisy v tomto písmu se datují do 5. století n.l. ale pokud za plnohodnotného nástupce hieroglyfů považujeme koptštinu (jazyk egyptských křesťanů), potom egyptština existovala až do 18. století, kdy přestala být živým jazykem. ## Typy egyptského písma – nejsou jen hieroglyfy **Starověký Egypt nepoužíval jen hieroglyfy, současně se používalo i hieratické písmo** (kurzívní podoba hieroglyfů s jednodušším zápisem). Toto zjednodušení můžeme přirovnat k rozdílu mezi dnešním velkým tiskacím písmem a písmem psaným rukou. Hieratické písmo se používalo pro administrativní účely a běžné denní záznamy. Písařští učedníci začínali studiem hieratického písma, protože znalost hieroglyfů byla vyhrazena elitě mezi knězi. **V 7. století př.n.l. se objevilo další – démotické písmo**. Oproti hieratickému písmu odpovídalo toto písmo i určité vývojové fázi jazyka, která se užívala nejvíce v soukromé korespondenci, ale i v literárních a náboženských textech. ## Vývoj hieroglyfů Pokud je řeč o hieroglyfech, musí se rozlišovat dvě jazykové vrstvy. První se nazývá **klasická nebo střední egyptština a** odpovídá jazyku používanému v literárních textech z období 12. dynastie. Druhou vrstvou je tzv. **novoegyptština** – jazyk soukromých dopisů, administrativních a soudních dokumentů, oficiálně používaný od vlády 18. dynastie, kdy jazykovou reformu zavedl Amenhotep IV. – Achnaton. **V období vlády Ptolemaiovců** a následné Římské doby **se hovoří o ptolemaiovské egyptštině**. Vyznačuje se snahou o vytváření nových znaků a seskupování existujících znaků do nových kombinací, které ale byly někdy tak složité, že vyrytý text byl někdy nesrozumitelný. Protože se ale toto písmo používalo jen určitou skupinou kněží, bylo předem odsouzeno k rychlému zániku. ## Hieratické a démotické písmo **Hieratické i démotické písmo jsou kurzívní písma**, která se čtou většinou zprava doleva. Tento směr obvykle platil i pro hieroglyfy, které se ale podle použitého podkladu nebo autora zápisu mohlo zapisovat také zleva doprava nebo shora dolů, nikdy ale zdola nahoru. Egypťané hieroglyfické znaky vždy důsledně oddělovali. Hieratické písmo mohlo znaky spojovat stejně jako to známe z dnešní latinky. Postupem času doznala pochopitelně grafická podoba tohoto písma určitých změn. Znaky [démotického písma](/egyptske-pismo/demoticke-pismo.php) neměly mnoho společného ani s hieroglyfy ani s hieratickým písmem. Šlo o zvláštní jazyk a písmo v jednom. **Rubriky:** Egyptské písmo **Štítky:** písmo starověkého Egypta --- ### [Chabova pyramida v Zawíjit el-Arján](https://www.starovekyegypt.net/pyramidy-stare-rise/chabova-pyramida.php) **Published:** 10 prosince, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Přibližně 6km jižně od Gízy, asi v půli cesty mezi Gízou a Abúsírem, se nachází Zawíjit el-Arján. Západně od vesnice se na zvýšeném okraji pouště nachází pohřebiště, které je dnes nepřístupné. Zajímavé je proto, že jsou na něm dvě pyramidy – a obě nedokončené. **Chabova pyramida byla projektována jako stupňovitá, ale není zcela zřejmé, kolik stupňů měla mít** – odhady se pohybují mezi 5 a 7 stupni. Jádro bylo stavěno metodou dovnitř skloněných vrstev, což je patrné při letmém pohledu na rozvaliny. Proto se této pyramidě faraona [3. dynastie](/faraoni-stare-rise/faraoni-3-dynastie.php) také říká někdy „Vrstvená“. **V podzemní části se Chabova pyramida velmi podobá Sechemchetově pyramidě**, její plán je ale jednodušší a vývojově pokročilejší. Přístupová cesta do podzemí se nachází vně pyramidy poblíž severovýchodního nároží. Zpočátku má tvar příkrého schodiště, které vede k otevřenému příkopu směrem k západu. V místě, kde protíná severo-jižní osu pyramidy, je přerušena vertikální šachtou. Z jejího dna je přístup do horizontální chodby, ze které odbočuje 32 hřebenovitě uspořádaných skladištních komor určených k uložení panovníkovy pohřební výbavy. Další chodba, která vede také ze dna vertikální šachty, končí v pohřební komoře, která je umístěna přesně v ose pyramidy. V komoře se nenacházelo nic, co by svědčilo o uložení sarkofágu. Pyramidu zkoumal koncem 19. století Maspero, později Morgan a Mansarti. Identifikace majitele se opírá o nález kamenných nádob se jménem faraona Chaby z velkých mastab v sousedství tété pyramidy. ![Chabova pyramida](/wp-content/uploads/architektura/pyramidy/chaba-02.gif "Chabova pyramida - Starověký Egypt")![Chabova pyramida](/wp-content/uploads/architektura/pyramidy/chaba-03.gif "Chabova pyramida - Starověký Egypt") **Rubriky:** Pyramidy Staré říše **Štítky:** architektura starověkého Egypta, egyptské pyramidy, Zawijít el-Arján --- ### [Nejasnosti kolem Tutanchamonovy hrobky](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/nejasnosti-kolem-tutanchamonovy-hrobky.php) **Published:** 4 září, 2021 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Když britský archeolog Howard Carter v roce 1922 objevil Tutanchamonovu hrobku, nikdo neřešil jednu na první pohled viditelnou zvláštnost. [Tutanchamonova hrobka](/udoli-kralu/tutanchamonova-hrobka-kv62.php) odbočovala z chodby vpravo, nikoliv vlevo, jak bylo u faraonů 18. dynastii obvyklé. Jsou tu ale i další nejasnosti kolem Tutanchamonovy hrobky. Nadšení z objevu nevykradené hrobky bylo velké, ale postupně se objevovaly další a další otázky. Pojďme se podívat, co všechno je v této hrobce jinak než v ostatních hrobkách 18. dynastie a co všechno „nesedí“. 1. **Hrobka odbočuje vpravo** – hrobky faraonů (mužů) 18. dynastie odbočují vždy vlevo (mužská strana). Na ženskou stranu (pravou) odbočuje jen hrobka KV20 královny Hatšepsut. To nasvědčuje tomu, že i hrobka KV62 byla stavěna pro ženu. Uvnitř hrobky ale [Howard Carter](/egyptologove/howard-carter.php) objevil mladého muže jménem [Tutanchamon](/faraoni-nove-rise/tutanchamon.php). 2. **Neuspořádání pohřební výbavy** – každá část pohřební výbavy měla obvykle své místo. Howard Carter pořídil fotodokumentaci, která přináší důkaz. Pohřební výbava je prakticky naházená na hromadu. To nasvědčuje tomu, že pohřeb probíhal ve spěchu. 3. **Víka kanop mají ženské rysy** – a hlavně jiný obličej než Tutanchamona. V 18. dynastii byly víka kanop upraveny do obličeje faraona, ale tady jsou vyvedeny s obličejem s výrazně ženskými rysy. 4. **Tutanchamonova zlatá maska** – je nepochybně nejznámějším kouskem pohřební výbavy. Ale i [Tutanchamonova zlatá maska vyvolává pochybnosti](/zajimavosti/tutanchamonova-zlata-maska-vyvolava-otazky.php) o tom, pro koho byla určena. Karátové zlato v obličejové části je ale jiné, než zlato ve zbytku masky. Navíc čelenka není zdobena tak precizně jako zbytek masky. 5. **Přepisované kartuše** – najdeme je na masce, pektorálu a dalším více než tuctu předmětů pohřební výbavy. Nachází se na nich jméno [Neferneferuaton](/faraoni-nove-rise/neferneferuaton-jako-spoluvladce-achnatona.php) (polovina jména královny Nefertiti). 6. **Propíchnuté uši na masce** – ve starověkém Egyptě si muži uši nepropichovali, takže maska byla určena pro ženu. To dokazuje i kartuše s nápisem Neferneferuaton. Starověcí umělci tak spojili masku určenou pro Nefertiti s obličejem Tutanchamona. ## Další nejasnosti kolem Tutanchamonovy hrobky Zajímavý je dřevěný pás, který se nosil na hrudi a který se našel v Tutanchamonově hrobce. Nápis na něm říká, že Achnaton měl před svou smrtí spoluvládce – faraona Neferneferuaton. To ukazuje, že Achnaton jmenoval svou manželku Nefertiti za spoluvladaře. To rozhodně nebylo zvykem. [Achnaton](/faraoni-nove-rise/amenhotep4.php) chtěl, aby jeho revoluce pokračovala a proto zvolil Nefertiti, která ale vládla jako faraon Neferneferuaton. Další podivností jsou černé tečky na stěnách, které se v žádné jiné hrobce neobjevují. Teorie, že tam jsou kvůli velkému množství návštěvníků není pravdivá, protože jsou jasně patrné i na fotodokumentaci pořízené Howardem Carterem. Archeologové provedli analýzu malby stěn v Tutanchamonově hrobce, která ukázala, že barva nebyla zaschlá, když probíhal Tutanchamonův pohřeb. Proto se na stěnách pak objevují černé tečky plísně. ![Obličej na kanopách v Tutanchamonově hrobce a obličej Tutanchamona v masce](/wp-content/uploads/tutanchamon.jpg) Obličej na kanopách v Tutanchamonově hrobce a obličej Tutanchamona v masce **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Howard Carter, hrobka KV62, Nefertiti, Tutanchamon, Tutanchamonova hrobka, Tutanchamonova maska --- ### [Busta Nefertiti byla objevena Ludwigem Borchardtem](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/busta-nefertiti-byla-objevena-ludwigem-borchardtem.php) **Published:** 8 února, 2014 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Nefertiti – manželka Amenhotepa IV. / Achnatona – považují mnozí za nejkrásnější ženu starověkého Egypta. **Bustu královny Nefertiti**, kterou zná dnes celý svět, **objevil 6. prosince 1912 německý egyptolog** [Ludwig Borchardt](egyptologove/borchardt.php "Ludwig Borchardt") a jeho tým. Objev učinil v Amarně (Achetatonu) a objevená busta je skutečně mistrovské dílo. Umělec zpodobnil [Nefertiti](/faraoni-nove-rise/nefertiti.php) s vysokou modrou korunou. Dnes můžeme vidět tuto kolorovanou bustu s jemným obličejem k vidění v berlínském Novém muzeu. Achetaton založil Amenhotep IV. (Achnaton), protože se rozhodl omezit moc kněží Amonova chrámu v Karnaku. Odešel tedy s celým dvorem a založil nové hlavní město – Achnaton. Území Achetatonu nechal vymezit celkem čtrnácti hraničními stélami a na ně nechal vyrýt hlavní zásady nového kultu boha Atona. ## Busta Nefertiti předmětem sporu mezi Egyptem a Německem Busta byla do Německa odvezena v roce 1913 a poprvé vystavena v Berlíně v roce 1924. Káhira tvrdí, že její vývoz do Německa byl ilegální. Němci se odvolávají na dohodu Borchardta s egyptským vyšším úředníkem. Nedávno ale archeologové objevili dokument, podle něhož Borchardt Egypťany zřejmě oklamal a bustu do seznamu zapsal jako bezcenný sádrový odlitek. Italští vědci se domnívají, že jemný obličej Nefertiti je výsledkem úpravy. Podobizna má prý pod nánosem barev nižší vrstvy, v nichž je Nefertiti zachycena naturalističtěji, včetně například vrásek smíchu kolem úst. Snímkování busty ale nic podobného neprokázalo. ![Busta královny Nefertiti objevená Ludvigem Borchardtem (zdroj: National Geographic Česko)](/wp-content/uploads/zajimavosti/nefertiti-busta.jpg "Busta královny Nefertiti objevená Ludvigem Borchardtem (zdroj: National Geographic Česko) - Starověký Egypt") Busta královny Nefertiti objevená Ludvigem Borchardtem (zdroj: National Geographic Česko) **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Achnaton, Amenhotep IV., El Amarna, Nefertiti --- ### [Hrobka královny Nefertiti](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/hrobka-kralovny-nefertiti.php) **Published:** 24 dubna, 2021 **Author:** Pavel Felgr **Content:** ednou z nejmocnějších žen starověkého Egypta byla nepochybně [Nefertiti](/faraoni-nove-rise/nefertiti.php). Ano, nevládla samostatně jako Hatšepsut nebo Kleopatra, ale přesto patří mezi nejvýznamnější ženy Egypta. Jenže archeologové dosud hrobku královny Nefertiti neobjevili. Nebo snad přece? ## Achetaton (Amarna) – nové hlavní město Nefertiti a Amenhotep IV. byli manželský pár na konci 18. dynastie. Amenhotep IV. si později změnil jméno na Achnatona. Dalo by se tedy čekat, že **při založení nového hlavního města [Achetatonu](/faraoni-nove-rise/achetaton.php) by se hrobka Achnatona a Nefertiti měla nacházet někde v okolí tohoto města**. A skutečně – [Achnaton](/faraoni-nove-rise/amenhotep4.php) si nechal postavit hrobku 6 km od Achetatonu, která nese označení Amarna TA26. Dělníci hrobku vybudovali v hliněném podloží a stěny pokryli sádrou. Egypťané do ní snad i Achnatona skutečně pohřbili, ale za vlády Tutanchamona ho přestěhovali do hrobky KV55 v Údolí králů. Co se ale stalo po smrti Achnatona s Nefertiti? Dr. Chris Naunton zamířil do hrobky kněze Pa Iri v Thébách, protože právě zde se Nefertitit narodila. Informace o ní máme velmi dobré do 15tého roku vlády Achnatona – a pak? **V hrobce kněze jménem Pa Iri objevil Chris Naunton jeden významný nápis**, na kterém stojí: *„Rok tři král Horního a Dolního Egypta Ancheperure Neferneferuaton“.* ## Hrobka královny Nefertiti nebo faraonky Nefertiti Jenže pak bychom nehledali hrobku královny, ale faraonky. Takovou hrobku bychom ale měli hledat v Údolí králů. Pokud Tutanchamon nechal přestěhovat otce Achnatona do Údolí králů, pak lze předpokládat, že Nefertiti nechal pohřbít také v Údolí králů. V roce 2015 přichází britský egyptolog Nicholas Reeves se zajímavou teorií. Za “falešnou” severní stěnou v hrobce KV 62 faraona Tutanchamona se nachází dosud neobjevená hrobka královny Nefertiti. Je pravda, že **hrobka KV62 vyvolává mnoho otázek**. - Královské hrobky mají první odbočení vlevo – ale Tutanchamonova hrobka odbočuje vpravo (druhá hrobka odbočující vpravo je KV20 královny Hatšepsut) - Řada vešebtů se nepodobá Tutanchamonovi a má spíše ženské rysy - Na rameni zlaté masky odhalili egyptologové snímkováním nápis se jménem Ancheperure Neferneferuaton - Na rakvích je pokrývka hlavy s dvojím symbolem kobry a supa – to bylo obvyklé jen u žen - Tutanchamonova zlatá maska má v sobě dírky na náušnice To všechno vede Reevese k tomu, že hrobku KV62 dělníci původně stavěli pro Nefertiti. Je možné, že Egypťané královnu do hrobky pohřbili a po náhlé smrti Tutanchamona ho pohřbili do stejné hrobky, kterou zmenšili právě severní stěnou? A nachází se tedy za ní dosud neobjevená hrobka Nefertiti? Jestli tomu tak skutečně bylo ale zatím nevíme … ![Hrobka královny Nefertiti](/wp-content/uploads/hrobka-nefertiti.jpg "Hrobka královny Nefertiti") Vlevo kněz Pa Iri, vpravo nahoře nápis zmiňující Nefertiti a dole zlatá Tutanchamonova maska **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Achnaton, Amenhotep IV., Nefertiti, Nicholas Reeves, Tutanchamon --- ### [Nefertiti - krásná královna opředená tajemstvím](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-nove-rise/nefertiti.php) **Published:** 11 září, 2021 **Author:** Pavel Felgr **Content:** O původu krásné královny Nefertiti se vedou spory. **Starší teorie vychází z toho, že se jednalo o mitannskou princeznu Giluchepu**, která si po příchodu do Egypta změnila jméno na Nefertiti („Kráska přišla“). Mitannská říše se rozkládala mezi Eufratem a Tigridem v Horní Mezopotámii. Novější teorie říká, že pocházela z mocné úřednické rodiny, která byla blízká dvorskému prostředí Amenhotepa III. Možná byl jejím otcem Aje (později faraon po Tutanchamonovi). **Jméno Nefertiti se stalo synonymem krásy** a to zejména díky tomu, že byla objevena [busta královny Nefertiti](/zajimavosti/busta-nefertiti-byla-objevena-ludwigem-borchardtem.php). Dodnes je proslulá díky krásnému obličeji a nezvykle jemným rysům, které kontrastovaly s rysy jejího manžela. Okolnosti, za nichž se stala manželkou Amenhotepa IV. a egyptskou královnou nejsou příliš známy. Podle fragmentů reliéfů můžeme s jistotou tvrdit, že hrála významnou roli v kultu boha Atona. ## Nefertiti a nepopulární Achnaton Nefertiti měla být původně provdána za Amenhotepa III., který ale zemřel. A tak se **krásná žena provdala za jeho syna Amenhotepa IV. (později známeho jako Achnatona)**. Její podíl na vládě Amenhotepa IV. je podle některých zanedbatelný, podle některých zásadní. Faktem je, že když Amenhotep IV. změnil jméno na Achnaton a odešel z Théb na planinu, kde založil Achetaton, byli oba zásadními postavami nového období. **Nefertiti s Achnatonem a všemi dcerami zobrazili malíři naposledy zobrazena ve dvanáctém roce vlády Achnatona**. Záhy zemřela druhorozená princezna Meketaton a vzápětí zmizely z reliéfní výzdoby králova matka Teje a tři nejmladší dcery. Poslední výzkumy naznačují, že by mohly její dcery být obětí moru – podobně jako matka Amenhotepa IV. královna Teje. ## Nefertiti jako matka 6 dcer **![Nefertiti](/wp-content/uploads/faraoni/nova-rise/nefertiti.png "Nefertiti - Starověký Egypt")Na reliéfech byla zpodobňována jak spolu s nejstarší dcerou Meritaton stojí za svým manželem Achnatonem** a v rukou drží sistrum – posvátný symbol bohyně Hathory. V Thébách (Vasetu) se pravděpodobně královskému páru narodily další dvě dcery – Meketaton a Anchesenpaaton (později manželka Tutanchamona). Princezna Anchesenpaaton se narodila těsně před opuštěním Théb (Vasetu). **Přibližně v pátém nebo šestém roce vlády se tedy královský pár přesunul do Achetatonu**, nově založeného hlavního města. Zde se narodily princezny Neferneferuaton-tašerit, Neferneferure a Setepenre. Není bez zajímavosti, že poslední dvě dcery mají jména spojena s bohem Re, nikoliv s Atonem. Byl snad ke konci vlády Achnatona kult Atona na ústupu? Nefertiti ale nebyla jen velká královská manželka. Nepochybně měla zásadní vliv na svého manžela Amenhotepa IV. (později Achnatona) a ke konci jeho vlády se stala pravděpodobně jeho [spoluvládkyní](/faraoni-nove-rise/neferneferuaton-jako-spoluvladce-achnatona.php). **Rubriky:** Faraoni Nové říše **Štítky:** Achnaton, Amenhotep IV., egyptští faraoni, Nefertiti --- ### [Pyramida Amenemheta III. v Hawáře](https://www.starovekyegypt.net/pyramidy-stredni-rise/pyramida-amenemheta3-v-haware.php) **Published:** 10 prosince, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** [Amenemhet III.](/faraoni-stredni-rise/amenemhet3.php "Amenemhet III.") věnoval Fajjúmské oáze ještě větší pozornost než jeho předchůdci. Hlavnímu božstvu oázy (krokodýlu Sobekovi) dal postavit chrám v Šedetu (řecky Krokodilopolis). Nedaleko (poblíž dnešní vesnice Biahmu) nechal postavit chrám, před jehož průčelím stály dvě kolosální sochy Amenemheta III. Sochy byly vysoké 12m a byly z křemence, bohužel z těchto soch zůstala jen torza. Je tedy pochopitelné, že **když se Amenemhet III. dozvěděl o nebezpečí stavební katastrofy v Dahšúru, rozhodl se postavit si pyramidu právě ve Fajjúmské oáze** u dnešní vesnice Hawáry. Pyramida Amenemheta III. v Hawáře dostala jméno „Amenemhet žije“. ![Pyramida Amenemheta III. v Hawáře](/wp-content/uploads/architektura/pyramidy/amenemhet3-hawara.gif "Pyramida Amenemheta III. v Hawáře - Starověký Egypt")**Základní údaje o pyramidě:****Popis pyramidy:**šířka základny: 102 mA vchodvýška pyramidy: 58 mB slepá chodbaúhel sklonu stěn: 48°40′C zátarasyD pohřební komoraDo pyramidy se pokoušel proniknout v roce 1843 Lepsius, později také italský egyptolog Luigi Vassali, ale podařilo se to až v roce 1889 Petriemu, který ve spolupráci s britskými egyptology Geraldem Averym Wainwrightem (1879 – 1964) a Ernestem Johnem MacKeyem (1880 – 1943) prozkoumal nejen pyramidu, ale také celý rozlehlý pyramidový komplex. Pyramida Amenemheta III. v Hawáře sice nese klasické rysy pyramid 12. dynastie, ale [pohled do nitra pyramidy](/pyramidy-stredni-rise/pyramida-amenemheta-iii-v-haware-pohled-do-nitra.php) ukáže na propracovaný systém zátaras a dalších bezpečnostních prvku. A jak bývalo tradicí, v době, kdy se pyramida stavěla, protékal Nil v jejím těsné blízkosti. **Rubriky:** Pyramidy Střední říše **Štítky:** Amenemhet III., architektura starověkého Egypta, egyptské pyramidy, Hawára, pyramida Amenemheta III., William Matthew Flinders Petrie --- ### [Pyramida Amenemheta III. v Dahšúru (Černá pyramida)](https://www.starovekyegypt.net/pyramidy-stredni-rise/pyramida-amenemheta3-dahsur.php) **Published:** 10 prosince, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Pyramida Amenemheta III. v Dahšúru (zvaná také Černá pyramida) se nachází nedaleko Lomené pyramidy faraona Snofrua**. Stavět se začala stavět v prvním roce vlády posledního mocného faraona 12. dynastie. To ovšem nemohl zdaleka tušit, jaké problémy tuto stavbu nakonec stihnou. Historie se opakovala a stalo se to navzdory tomu, že nedaleko místa, kde si nechal Amenemhet III. postavit pyramidu, stála lomená pyramida faraona Snofrua. Pyramida, kterou si zde tehdy Amenemhet III. nechal postavit se jmenovala „Amenemhet je mocný“ – dnes je z ní ale jen šedočerná ruina. ![Pyramida Amenemheta III. v Dahšúru](/wp-content/uploads/architektura/pyramidy/amenemhet3-dahsur.gif "Pyramida Amenemheta III. v Dahšúru - Starověký Egypt")**Základní údaje o pyramidě:****Popis pyramidy:**šířka základny: 105 mA vchod k pohřebním komorám královenvýška pyramidy: 75 mB pohřební komora královny Aatúhel sklonu stěn: 57°15’50“C pohřební komora královny Neferuptah ???D pohřební komoraE jižní hrobyF severní kapleG zádušní chrámH vchod k pohřební komoře panovníka## Pyramida Amenemheta III. v Dahšúru (Černá pyramida) – pohled do nitra **Pyramidy Amenemheta III. v Dahšúru má jádro postaveno ze sušených cihel**, ale oproti pyramidám, které se stavěly na počátku 12.dynastie v něm chyběl zpevňující skelet z kamenných zdí. Cihlové jádro pyramidy bylo uspořádáno do stupňů, aby byla zajištěno co nejlepší stabilita 5m silného vápencového obložení a jednotlivé bloky obložení byly spojovány nezvyklý způsobem – pomocí dřevěných svlaků. Na vrcholku pyramidy byl pyramidion z černošedé žuly, který byl ze všech stran zdoben nápisy a náboženskými symboly. Pyramidion byl objeven před východní stranu pyramidy v suti v roce 1900, kdy Památková správa nařídila inspekci Dahšúru. Nyní je pyramidion umístěn v Egyptském muzeu v Káhiře. **Substruktura pyramidy je složitější a členitější než u předchozích pyramid 12.dynastie**. Skládala se ze dvou částí – jedna patřila panovníkovi a druhá jeho manželkám. Obě části byly propojeny chodbou. Vchod do panovníkovi části byl od východu na úrovni první vrstvy základových bloků poblíž jihovýchodního nároží. Cesta (zpočátku se schodištěm) vedla do vstupní chodby a následně do celé soustavy chodeb, šachet, zátarasů a komor – všechny byly obloženy vápencem a leží na různých výškových úrovních. Vstupní chodba se asi po 20m lomila k severu a v místě zlomu se na ni od západu napojovala chodba vedoucí od pohřebních komor královen. ## Pohřební komora Amenemheta III. Panovníkova pohřební komora ležela nedaleko svislé osy pyramidy (je pravděpodobné, že měla ležet přímo v ose pyramidy a stavitelům se jen nepodařilo v podzemí místo pro pohřební komoru přesně zaměřit). Pohřební komora byla obložena bloky jemného vápence a byla orientována západo-východním směrem. U západní stěny stál sarkofág z červené žuly s podstavcem, který byl (podobně jako v hrobce Senusreta III.) zdoben nikami, které uspořádáním napodobovaly ohradní zeď Džoserova pyramidového komplexu v Sakkáře. ## Pohřební komory královen **Systém chodeb hrobu Amenemheta III. se nacházel ve východní části pyramidy**, systém hrobu královen pak v její jihozápadní části. Vchod k pohřebním komorám královen byl západní stranou a stejně jako východní vchod k hrobu faraona ležel v první vrstvě základových bloků. První (západnější) komora patřila královně Aat, druhá pak pravděpodobně královně Neferuptah. U západní stěny pohřební komory královny Aat byl sarkofág, který se výzdobou i materiálem velmi podobá sarkofágu Amenemheta III. Královna zemřela ve věku přibližně 35 let. Také ve druhé pohřební komoře královny (pravděpodobně se jedná o Neferuptah, ale dostatečné důkazy zatím nejsou) byl stejný sarkofág jako v Aatině komoře. Další větev podzemních komor, chodeb a kaplí tvoří tzv. jižní hrob. Vychází ze vstupní chodby do panovníkova systému a je umístěn zhruba pod jižní stranou pyramidy. Je označován jako určitá analogie Jižní hrobky v pyramidovém komplexu Džosera v Sakkáře. Zádušní chrám byl před východní stranou pyramidy a byl poměrně jednoduchý. Dominantou západní části byla dlouhá obětní síň, dominantou východní části pak otevřený dvůr s 18ti žulovými osmistvolovými papyrovými sloupy. **Kolem pyramidy Amenemheta III. i kolem zádušního chrámu byly dvě ohradní zdi ze sušených cihel**, které byly omítnuty a obíleny. Vnitřní zeď zahrnovala západní část zádušního chrámu a byla zdobena výklenky, vnější ohradní zeď výklenky neměla a zahrnovala i východní část zádušního chrámu. Severně od pyramidy mezi vnitřní a vnější ohradní zdí byla objevena řada deseti šachtových hrobů, které patří členům královské rodiny. Druhý hrob od východu patří faraonově dceři Nebheteptichered. ## Trhliny a přesun do Hawáry Ačkoliv byl systém podzemních chodeb a komor velice důmyslný, panovník zde nikdy nebyl pochován. Stavitelé totiž opakovali chybu, které se dopustili jejich předchůdci při stavbě Lomené pyramidy pro faraona 4.dynastie Snofrua. Obě pyramidy stály na nestabilním jílovcovém podloží, do kterého bylo vybudováno „bludiště“ podzemních chodeb a komor. Zespodu sem ale prosakovala voda z nedalekého údolí a tak jílovec nebyl tak pevný, jak by byl na výše položeném místě. Nakonec se v závěru stavby začaly objevovat v podzemních místnostech hrozivé trhliny a tak byla stavba okolo 15tého roku vlády Amenemheta III. dokončena a hned opuštěna. Bylo rozhodnuto postavit pyramidu novou na bezpečnějším místě – a volba padla na [Hawáru](/pyramidy-stredni-rise/pyramida-amenemheta3-v-haware.php "Pyramida Amenemheta III. v Hawáře") ve Fajjúmské oáze. **Rubriky:** Pyramidy Střední říše **Štítky:** Amenemhet III., architektura starověkého Egypta, Dahšúr, egyptské pyramidy, pyramida Amenemheta III., pyramidy v Dahšúru --- ### [Neferneferuaton jako spoluvládce Achnatona](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-nove-rise/neferneferuaton-jako-spoluvladce-achnatona.php) **Published:** 16 září, 2021 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **První vyobrazení Neferneferuaton (Nefertiti) se nachází v Thébách v hrobce TT188** královského komorníka Parennefera. Doprovází svého manžela Amenhotepa IV. a oba uctívají boha Atona. Během prvních let vlády Amenhotepa IV. postavili dělníci v Karnaku chrám. V něm se nachází vyobrazení Nefertiti mnohem častěji, než jejího manžela. To nasvědčuje tomu, že chrám jí chtěl její manžel věnovat. Nefertiti je tu zobrazena se svou nejstarší dcerou Meritaton a na některých scénách je i princezna Maketaton. **Ve čtvrtém roce své vlády se Amenhotep IV. rozhodl přenést své sídlo do nově budovaného města**, které nazval [Achetaton](/faraoni-nove-rise/achetaton.php) (Atonův obzor). Sám přijal jméno Achnaton (Milý Atonovi nebo také Prospěšný Atonovi). Ve stejném okamžiku došlo ke změně jména také u Nefertiti a ta od toho okamžiku vystupuje jako Neferneferuaton-Nefertiti. A to je také okamžik, kdy naplno vypukla [náboženská reforma](/faraoni-nove-rise/achnatonova-reforma.php) faraona Achnatona. Neferneferuaton a její rodina by bydleli ve Velkém královském paláci v centru města a možná také v Severním paláci. Neferneferuaton a Achnatona vyobrazili umělci v hrobkách vysokých úředníků, jako byl například Meryre II., správce domácnosti královny. **Jedno z posledních vyobrazení celé rodiny se nachází právě v hrobce Meryre II.** Scéna v této hrobce pochází z dvanáctého roku, druhého měsíc osmého dne vlády Achnatona a zobrazuje velký hold lidu severu a jihu. Lidé přicházejí a přinášejí královské rodině dary. ## Neferneferuaton a život v Achnatonu Ve třináctém roce vlády mizí ze scén princezna Maketaton. Nápis ve vápencovém lomu v Dayr Abu Hinnis je naposled uvedeno jméno Achnatona – nápis pochází z 16. roku jeho vlády. **Někteří archeologové se domnívají, že role Neferneferuaton byla povýšena ke konci vlády Achnatona na spoluvládkyni**. Tuto teorii podporuje fakt, že ji Egypťané na všech scénách vyobrazili stejně velkou jako Achnatona, jinde pobíjí nepřátele nebo jede ve voze. Když tedy v patnáctém roce vlády Achnatona mizí jméno Nefertiti, neznamená to, že musela zemřít. Pravděpodobně v té době došlo k povýšení na spoluvládce a vystupuje dále pod jménem Ancheperure Neferneferuaton. Dokazuje to výzkum Tutanchamonovy masky, na které archeologové objevili v kartuši právě jméno Ankhcheperure Neferneferuaton a přes něj pak napsáno jméno Tutanchamona. To je jedna z několika [nejasností kolem slavné Tutanchamonovy masky](/zajimavosti/nejasnosti-kolem-tutanchamonovy-hrobky.php). ![Neferneferuaton a Achnaton na pozadí Achetatonu](/wp-content/uploads/achetaton-neferneferuaton-achnaton.png "Neferneferuaton a Achnaton na pozadí Achetatonu") **Rubriky:** Faraoni Nové říše **Štítky:** Achnaton, Amenhotep IV., egyptští faraoni, Nefertiti --- ### [Faraoni 17. dynastie, osvobození od Hyksósů](https://www.starovekyegypt.net/2-prechodne-obdobi/faraoni-17-dynastie.php) **Published:** 24 září, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** \[table id=11 /\] [![17. dynastie](/wp-content/uploads/dynastie-17.png)](/wp-content/uploads/dynastie17-velka.jpg) **Rubriky:** 2. přechodné období **Štítky:** egyptští faraoni, Hyksósové --- ### [Faraoni 14. dynastie, 1797 - 1634 př.n.l.](https://www.starovekyegypt.net/2-prechodne-obdobi/faraoni-14-dynastie.php) **Published:** 24 září, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** \[table id=9 /\] **Rubriky:** 2. přechodné období **Štítky:** egyptští faraoni --- ### [Faraoni 13. dynastie, 1797 - 1634 př.n.l.](https://www.starovekyegypt.net/2-prechodne-obdobi/faraoni-13-dynastie.php) **Published:** 24 září, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** \[table id=8 /\] [![13. dynastie](/wp-content/uploads/dynastie-13.png)](/wp-content/uploads/dynastie13-velka.jpg) **Rubriky:** 2. přechodné období **Štítky:** egyptští faraoni --- ### [Hrobka kněze Neferinpua a jeho rodiny](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/hrobka-kneze-neferinpua-a-jeho-rodiny.php) **Published:** 20 ledna, 2021 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Hrobka kněze Neferinpua – mastaba AS 37 – se nachází v jižní části Abúsíru. Čeští egyptologové hrobku objevili v roce 2008. Podobiznu kněze Neferinpua si můžete prohlédnout na výstavě Sluneční králové v Národním muzeu. V hrobce byl pohřben sluneční kněz Neferinpu a jeho rodina. ## Hrobka kněze Neferinpua – struktura hrobky **Chodbová kaple zahrnovala čtyři kultovní místa s nepravými dveřmi** a byla přístupná z úzké chodby od východu. Bohužel všechny nepravé dveře byly velmi poničené. Zrekonstruovat se podařilo jen ty, které patřili Neferinpuovi. Na západ od chodbové kaple se nacházela řada šesti pohřebních šachet. **Nejdůležitější z těchto šachet vedla do oddělených pohřebních komor Neferinpua a jeho manželky**. Pohřební komoru kněze Neferinpua objevili archeologové nevykradenou. **Většinu pohřební komory Neferinpua vyplňoval sarkofág z vápence** s těžkým víkem. Vedle sarkofágu umístili Egypťané zapečetěné pivní džbány a kamenné nádobky pro symbolické obětiny. Nacházela se zde také dřevěná – dnes už rozpadlá – skříňka obsahující čtyři nádoby na [kanopy](/balzamovani/kanopy.php). Nádoby byly prázdné – Neferinpu si nemohl nákladnou mumifikaci dovolit. Balzamovači tak jeho tělo jen vysušili v natronu, zabalili do obinadel a pokryli vrstvou štuku. V tomto stavu jeho tělo objevili egyptologové. Neferinpu se dožil 35 až 50 let, jeho manželka přibližně 40 let. Na facebookových stránkách Českého egyptologického ústavu se můžete podívat na [video s otevíráním sarkofágu](https://www.facebook.com/329601430474296/videos/208532483226394/). ![Kněz Neferinpu](/wp-content/uploads/neferinpu.jpg "Kněz Neferinpu - Starověký Egypt") **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Abúsír, Český egyptologický ústav, čeští egyptologové --- ### [Červená pyramida v Dahšúru](https://www.starovekyegypt.net/pyramidy-stare-rise/cervena-pyramida.php) **Published:** 8 prosince, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Když se podařilo najít optimální úhel sklonu stěn, nechal si Snofru postavit třetí pyramidu, které se dnes říká Červená pyramida. **Červená pyramida dostala svoje jméno proto, že je postavena z růžového vápence**. Místní ji nazývají el-Haram el-vatvat, tedy Netopýří pyramida, ale její původní jméno bylo „V záři se zjevuje Snofru“. ![pyramida](/wp-content/uploads/architektura/pyramidy/snofru-cervena-plan.gif "- Starověký Egypt")**Základní údaje o pyramidě:**délka základny: 220 mvýška pyramidy: 105 múhel sklonu stěn: 43°22′ ## Červená pyramida, pohled do nitra Jádro Červené pyramidy tvoří bloky růžového vápence z lomů ležících několik set metrů jihozápadně od pyramidy. Dokonce se zachovaly i zbytky dvou přístupových ramp, které spojovaly lomy s jihovýchodním nárožím. Na základovou plošinu však byly použity bloky kvalitního vápence z lomů v Tuře. Ze stejného materiálu bylo i vnější obložení pyramidy. Na vápencových blocích jsou zachována graffita, která svědčí o místě uložení bloku nebo době a průběhu stavby. **Vchod do Červené pyramidy leží v severní stěně**, asi 4 m východně od severo-jižní osy ve výšce 28 metrů. Za vchodem se chodba svažuje do úrovně základny, kde se mění na vodorovnou a ústí do první předsíně. Po krátké pasáži následuje druhá předsíň, která je umístěna přesně ve vertikální ose pyramidy. Obě předsíně mají stejně rozměry a jejich boční stěny a přečnělkové klenby jsou tvořeny z velkých, dobře opracovaných bloků bílého vápence. **V jižní stěně druhé předsíně**, ve výšce 8 m nad podlahou, **je vchod do pohřební komory**. Komora je orientována východo-západním směrem na rozdíl od severo-jižní orientace obou předsíní. V pozdějších době byla pohřební komora poškozena. Z podlahy zloději vytrhali několik vrstev bloků, stěny a strop jsou zčernalé sazemi od pochodní. Zdá se velice pravděpodobné, že právě tato pyramida byla místem posledního odpočinku faraona Snofrua. V pyramidě se o tom sice nenašel žádný doklad, ale rozlehlé sklady u zádušního chrámu naznačují, že právě zde byl kult Snofrua pěstován – možná po dlouhá staletí. [![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/cervena-pyramida-01-300x225.jpg)](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/cervena-pyramida-01.jpg) [![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/cervena-pyramida-02-300x225.jpg)](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/cervena-pyramida-02.jpg) [![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/cervena-pyramida-03-300x225.jpg)](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/cervena-pyramida-03.jpg) [![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/cervena-pyramida-05-300x225.jpg)](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/cervena-pyramida-05.jpg) [![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/cervena-pyramida-06-300x225.jpg)](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/cervena-pyramida-06.jpg) [![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/cervena-pyramida-07-300x225.jpg)](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/cervena-pyramida-07.jpg) **Rubriky:** Pyramidy Staré říše **Štítky:** architektura starověkého Egypta, Dahšúr, egyptské pyramidy, pyramidy v Dahšúru, Snofru --- ### [Lomená pyramida v Dahšúru](https://www.starovekyegypt.net/pyramidy-stare-rise/lomena-pyramida.php) **Published:** 8 prosince, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Jako první se v Dáhšúru začala stavět Lomená pyramida**. Lomená pyramida, která byla od začátku plánovaná jako tzv. pravá, paradoxně dostala mezi egyptskými pyramidami zcela ojedinělý tvar. Staří Egypťané ji nazývali „Snofru se zjevuje v záři“. ![pyramida](/wp-content/uploads/architektura/pyramidy/snofru-lomena-plan.gif "- Starověký Egypt")**Základní údaje o pyramidě:**délka základny: 188 mvýška pyramidy: 105 múhel sklonu stěn: 54°27’44“ (do bodu lomu); 43°22′ po vrchol ## První část Lomené pyramidy **První (strmější) část Lomené pyramidy má základnu dlouho 189,43 m a stěny měly původně podle plánu sklon téměř 60°**, později byl jejich sklon upraven na 55°, ale ani to nebyla poslední změna. Vzhledem k tomu, že podloží netvoří pevná skála, ale bylo hlinito-písčité, hrozilo poškození vnitřních komor a proto byl sklon stěn znovu upraven – ve výšce 45m se mění na 43°22′ a pod tímto úhlem je pyramida také dokončena. Objevila se také teorie, která říká, že stavba byla původně takto plánována a měla symbolizovat jednotu Horního a Dolního Egypta. Pravděpodobnější se ovšem jeví ta skutečnost, že původní sklon stěn byl příliš prudký a proto byli Egypťané nucení sklon stěn snížit. ## Lomená pyramida, pohled do nitra Interiér Lomené pyramidy je velmi originální. Najdeme zde takové stavební prvky, které se nevyskytují v žádné z později postavených pyramid. **Neobvyklé jsou zejména dva vchody do pyramidy z různých světových stran a výškových úrovních**. Severní vchod v severo-jižní ose pyramidy je umístěný 12 m nad zemí. Pokračuje sestupnou chodbou do hloubky 25 m, kde se z úzké předsíně s přečnělkovou klenbou zvedá schodiště, které vede do tzv. dolní komory. Krátkou pasáží za touto komorou se v jihovýchodním rohu dostaneme do svislé, částečně poškozené šachty, které dostala jméno „komín“. Zajímavé je, že je umístěna přesně v ose pyramidy. **Západní vchod do Lomené pyramidy leží asi ve výšce 33 m**. Následuje sestupná chodba, která je na dvou místech opatřena speciálně konstruovanými zátarasy. Chodba ústí do tzv. horní komory, která má také přečnělkovou klenbu. Na jednom z bloků této klenby byl nalezený hrubě načrtnutý kurzívní nápis s kartuší, obsahující Snofruovo jméno. Obě komory byly propojeny úzkým nepravidelným tunelem, který je vysekaný ve zdivu jádra pyramidy. [![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/lomena-pyramida-01-300x225.jpg)](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/lomena-pyramida-01.jpg) [![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/lomena-pyramida-02-300x225.jpg)](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/lomena-pyramida-02.jpg) [![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/lomena-pyramida-03-300x225.jpg)](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/lomena-pyramida-03.jpg) [![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/lomena-pyramida-04-300x225.jpg)](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/lomena-pyramida-04.jpg) [![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/lomena-pyramida-05-300x225.jpg)](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/lomena-pyramida-05.jpg) [![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/lomena-pyramida-06-300x225.jpg)](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/lomena-pyramida-06.jpg) [![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/lomena-pyramida-07-300x225.jpg)](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/lomena-pyramida-07.jpg) [![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/lomena-pyramida-08-300x225.jpg)](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/lomena-pyramida-08.jpg) [![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/lomena-pyramida-09-300x225.jpg)](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/lomena-pyramida-09.jpg) [![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/lomena-pyramida-10-300x225.jpg)](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/lomena-pyramida-10.jpg) [![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/lomena-pyramida-12-300x225.jpg)](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/lomena-pyramida-12.jpg) **Rubriky:** Pyramidy Staré říše **Štítky:** architektura starověkého Egypta, Dahšúr, egyptské pyramidy, pyramidy v Dahšúru, Snofru --- ### [Egyptské pyramidy - pomníky dávných dob](https://www.starovekyegypt.net/egyptske-pyramidy/egyptske-pyramidy-pomniky-davnych-dob.php) **Published:** 6 srpna, 2021 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Egyptské pyramidy – to je jedna velká skupina záhad a otázek, z nichž na některé stále chybí odpovědi. Ale moderní věda postupně, krůček po krůčku přináší nová a nová poznání toho, co starověcí Egypťané uměli, věděli a jaké postupy používali (a to nejen při stavbě pyramid). Pravzory pyramid se nacházejí v Sakkáře. Není náhodou, že právě tam byla postavena první pyramida – [Stupňovitá pyramida faraona Džosera](/pyramidy-stare-rise/dzoserova-stupnovita-pyramida.php). Výzkumy na jiných pohřebištích tomu nasvědčují. Egyptology ale čekalo překvapení – **v Abydu (Abedžu) objevili hrobky králů 1. a 2. dynastie** Ahy, Džera, Vedžóa, Vedimeva a Kaa. Překvapení to bylo proto, že hrobky stejných králů objevili také v Sakkáře. Jak mohl být jeden člověk pohřben na dvou místech? A jestliže mohl být pohřben jen na jednom, proč si dal postavit dvě nákladné hrobky s obrovskou pohřební výbavou? **Egyptologové se domnívají, že stavba dvou paralelních hrobek byla jedním z výrazů známé „podvojnosti Egypta“**. Egyptský král byl vládcem Horní a Dolní země, byl nositelem koruny Horního a Dolního Egypta a musel mít tedy hrobku v Horním i Dolním Egyptě. Jiní to vysvětlují touhou Egypťanů, aby bylí pohřbeni v blízkosti Usirova hrobu, který kladly mýty do Abydu (Abedžu). Jestliže tam nemohli mít skutečnou hrobku, tak si tam dali postavit (pokud si to mohli dovolit) aspoň symbolickou hrobku (kenotaf) nebo náhrobní desku se jménem (stélu). Egyptologové se shodli, že králové byli pohřbeni u Sakkáry. V Abydu (Abedžu) měli jen symbolické hrobky. ## Egyptské pyramidy – od mastaby k pravé pyramidě Egyptští králové byli na začátku pohřbívání v mastabách. **Mastaby**, přímé předchůdkyně pyramid, **byly hrobky příslušníků privilegovaných tříd egyptské společnosti**. Tyto předchůdkyně pyramid se stavěly před pyramidami, ale také v éře pyramid a dokonce i po ní. Ze všech mastab je asi nejznámější [Šepseskafova mastaba](/pyramidy-stare-rise/sepseskafova-mastaba.php), která přišla po éře velkých pyramid v Gíze. Projektantem první pyramidy byl [Imhotep](/faraoni-stare-rise/imhotep.php). Šest stupňů naskládaných na sebe tvoří Stupňovitou pyramidu – první mezi egyptskými pyramidami. Architekt všechny kvádry naklonil do nitra pyramidy a tím zajistil její stabilitu. Byl to ohromný pokrok na cestě k egyptským pyramidám – od mastab se najednou objevili „schody do nebe“. Zdokonalování pyramid ale pokračovalo – velkou zásluhu na tom měl zejména [Snofru](/faraoni-stare-rise/snofru.php) (zakladatel 4. dynastie). Ten si pro stavbu pyramidy vybral Dahšúr, kde vznikla napřed [Lomená pyramida](/pyramidy-stare-rise/lomena-pyramida.php) a poté [Červená pyramida](/pyramidy-stare-rise/cervena-pyramida.php). Při stavbě Lomené pyramidy zvolili stavitelé příliš velký sklon stěn a tak (aby pyramida nespadla) museli zhruba v polovině sklon stěn snížit a tak vznikl mezi egyptskými pyramidami unikát. Poučeni chybou na Lomené pyramidě začali stavět Egypťané první pravou pyramidu – Červenou pyramidu. Stojí na dohled od Lomené pyramidy a je to první vydařený pokus o stavbu pravé egyptské pyramidy. Nejslavnější pravou pyramidou je pak nepochybně [Velká pyramida (Cheopsova pyramida)](/pyramidy-stare-rise/velka-pyramida.php), která byla první pyramidou na plošině v Gíze. **Rubriky:** Egyptské pyramidy **Štítky:** architektura starověkého Egypta --- ### [Tři královny se stejným jménem - Chentkaus I.](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/tri-kralovny-se-stejnym-jmenem-chentkaus1.php) **Published:** 13 ledna, 2018 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Konec 4. dynastie přišel za okolností ještě záhadnějších, než za jakých se tato dynastie dostala k moci. V době, kdy se blížil konec této dynastie, objevuje se v popředí žena – královna Chentkaus I. Jenže o téhle královně zůstává téměř vše zahaleno tajemstvím – od jejího původu až po neobvyklou hrobku. Ale postupující vykopávky naznačují, že právě tato královna sehrála hlavní roli nejen na konci čtvrté dynastie, ale také na začátku páté. ## Objevení hrobky královny Ve třicátých letech 20. století probíhaly vykopávky tzv. „Čtvrté pyramidy“, o které se archeologové jako Hölscher a Reisner domnívali, že se jedná o hrobku posledního faraona 4. dynastie [Šepseskafa](faraoni-stare-rise/sepseskaf.php "Šepseskaf - poslední faraon 4. dynastie"). Jenže hned za počátku vykopávek se ukázalo, že se nejedná o pyramidu, ale o skalní hrobku ve tvaru mastaby. **Dvoustupňová hrobka královny Chentkaus I. má téměř čtvercovou základnu** (45,5 x 45,8 metrů). Stavitelé jí postavili z vápence a žuly a stěny mají sklon 74°, čímž tato hrobka připomíná seříznutou kolmou pyramidu. Zajímavostí také je, že jižní stěnu zdobily niky – motiv, který pochází z raně dynastického období. **První stupeň hrobky postavili Egypťané ze žuly, druhý stupeň postavili z vápence. Druhý stupeň je ve tvaru sarkofágu a není čtvercového, ale obdélníkového tvaru.** Je možné, že druhý stupeň byl přistavěn později, protože nestojí nad středem původní stavby, ale je výrazně posunutý k západu. Druhý stupeň je orientován severo-jižním směrem. Celou dvoustupňovou hrobku zdobilo obložení z bílého vápence. ## Kdo byla doopravdy Chentkaus I. Z mnoha mimořádných objevů v komplexu královny Chentkaus I. zaujal archeology zejména **nápis na fragmentu žulové brány**, kde stálo *„matka dvou králů Horního a Dolního Egypta, dcera boží, všechny dobré věci, které nařídí jsou pro ni vykonány, Chentkaus“*. Nápis obsahoval do té doby nedoložený titul královny *„nesut bitej mut nesut bitej / mut nesut bitej nesut bitej“*, který se dá interpretovat buď *„matka dvou králů Horního a* Dolního *Egypta“* nebo *„král Horního a Dolního Egypta a matka krále Horního a Dolního Egypta“*. První titul říká, že Chentkaus I. skutečně vládla (pravděpodobně jako královská matka – regentka). Současní odborníci se kloní k druhému titulu – tj. *„matka dvou králů Horního a Dolního Egypta“*. Tento titul by musel pocházet z doby vlády jejího druhého syna, což by nebylo nic neobvyklého, protože nebyla jedinou ženou v historii Egypta, která zemi dala dva faraony. **I když probíhaly i další výzkumy v sedmdesátých letech 20. století, zůstává kolem Chentkaus I. stále více otazníků**. Za povšimnutí stojí, že Chentkaus I. neměla ani titul „královská dcera“ ani „královská manželka“. To by mohlo znamenat, že jejím manželem byl buď obyčejný smrtelník, nebo princ z vedlejší větve. Zdá se, že jejími syny by mohli být Šepseskaf (poslední faraon 4. dynastie) a Veserkaf (zakladatel 5. dynastie). Ale písemné potvrzení zatím chybí … [![Hrobka královny Chentkaus I.](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/01-hrobka-chentkaus1-1-300x225.jpg "Hrobka královny Chentkaus I.")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/01-hrobka-chentkaus1-1.jpg) Hrobka královny Chentkaus I. [![Hrobka královny Chentkaus I.](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/02-hrobka-chentkaus1-1-300x225.jpg "Hrobka královny Chentkaus I.")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/02-hrobka-chentkaus1-1.jpg) Hrobka královny Chentkaus I. [![Hrobka královny Chentkaus I.](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/03-hrobka-chentkaus1-1-300x225.jpg "Hrobka královny Chentkaus I.")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/03-hrobka-chentkaus1-1.jpg) Hrobka královny Chentkaus I. Zdroj: Abúsír – v srdci pyramidových polí (M. Verner) **Rubriky:** Zajímavosti --- ### [Tijova hrobka skrývala pohřební šachty](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/tijova-hrobka-skryvala-pohrebni-sachty.php) **Published:** 21 února, 2019 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Tijova hrobka je podle mnohých tou nejkrásnější z objevených hrobek z doby Staré říše. Unikátní je díky velikosti, zachovalosti, malované výzdobě i tím, co vypovídá o samotném majiteli. Velmož Ti ji v dnešní poušti na okraji Sakkáry postavil před 4 400 lety. I když byla objevená už před 160 lety, čeští egyptologové nyní odhalili pět nových pohřebních šachet. *„Tři z nich byly nedokončené, jedna vedla do prázdné pohřební komory a jedna do pohřební komory s vykradeným, ale obrovským nádherně vypracovaným vápencovým sarkofágem,“* popisuje šéf expedice a ředitel Českého egyptologického ústavu Miroslav Bárta. Zajímavé na tom je, že známá část Tijovy hrobky nebyla do dnešních dnů nikdy detailně zdokumentovaná. ## „Šedá eminence“ Ti Jak dokazuje výzdoba a písemné důkazy v hrobce, byl Ti jedním z nejvýznamnějších mužů své doby. Desítky titulů dokumentují, že byl velmi blízkým přítelem panovníka Niuserrea. Měl na starosti jeho stavby po celé zemi, byl správcem královského paláce. Měl osm titulů, které ho označovaly za královského důvěrníka. Ti byl i knězem ve slunečních chrámech panovníků Niuserrea a jeho otce, krále [Neferirkarea](/faraoni-stare-rise/neferirkare.php). Na podzim objevili čeští egyptologové hrobku hodnostáře Kairese. Dlouhý výčet jeho titulů ukazoval, že i on byl mužem mimořádného postavení. Na srovnání Kairese s Tijem to však nestačí. *„Velikost Tijovy hrobky se stovkami metrů výzdoby měla ve své době možná jen jednu paralelu, a tou je hrobka vezíra Ptahšepsese. To vše včetně Tijových titulů, které dokumentují jeho postavení prakticky na úrovni vezíra, tedy dnešního premiéra, ukazuje, že to byl výjimečný hodnostář,“* říká Bárta. ## Tijova hrobka a stovky metrů výzdoby **Tijova hrobka se nachází na samém severním okraji Sakkáry, kde pak začíná abúsírská nekropole**. Tam čeští egyptologové pracují již několik desetiletí. Zatímco Abúsír je veřejnosti nepřístupná archeologická lokalita střežená policií, sakkárskou Tijovu hrobku si může prohlédnout kdokoli. Čeští vědci jí minulý týden zajistili nové moderní osvětlení. Hrobka připomíná mastabu, ale je větší a má víc místností. Vstupní pasáží se dvěma 4,5 metru vysokými pilíři se vchází na dvůr o rozloze téměř 200 metrů čtverečních. Jeho kaple měří 5 krát 7 metrů. Stěny místností, koridorů a skladů byly zdobeny do výšky několika metrů reliéfy, které jsou dobře dochované. Výjimečné je i to, v jaké kvalitě se dochovaly barvy na stěnách. *„Každý Čech, který přijede do Egypta, může vidět hrobku a její výzdobu, jež začíná zhruba ve výšce jednoho metru a sahá až po strop, nasvícenou systémem, který jsme vymýšleli my,“* dodává Miroslav Bárta s tím, že jeho tým bude v následujících měsících připravovat velkou monografii věnovanou hrobce a osobnosti Tije a jeho rodiny. [![Tijova hrobka je dnes utopená v písku Západní pouště na okraji sakkárského pohřebiště. Autor: Miroslav Bárta / Český egyptologický ústav FF UK](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/tijova-hrobka-1-300x204.jpg "Tijova hrobka je dnes utopená v písku Západní pouště na okraji sakkárského pohřebiště. Autor: Miroslav Bárta / Český egyptologický ústav FF UK")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/tijova-hrobka-1.jpg) Tijova hrobka je dnes utopená v písku Západní pouště na okraji sakkárského pohřebiště. Autor: Miroslav Bárta / Český egyptologický ústav FF UK [![Vstup do hrobky Autor: Miroslav Bárta / Český egyptologický ústav FF UK](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/tijova-hrobka-3-300x204.jpg "Vstup do hrobky Autor: Miroslav Bárta / Český egyptologický ústav FF UK")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/tijova-hrobka-3.jpg) Vstup do hrobky Autor: Miroslav Bárta / Český egyptologický ústav FF UK [![Pohled na nově osvětlenou obětní kapli Autor: Mohamed Megahed / Český egyptologický ústav FF UK](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/tijova-hrobka-4-300x204.jpg "Pohled na nově osvětlenou obětní kapli Autor: Mohamed Megahed / Český egyptologický ústav FF UK")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/tijova-hrobka-4.jpg) Pohled na nově osvětlenou obětní kapli Autor: Mohamed Megahed / Český egyptologický ústav FF UK Zdroj: iDnes.cz **Rubriky:** Zajímavosti --- ### [Kleopatra - královna s oslnivě jasnou vizí](https://www.starovekyegypt.net/kleopatra-kralovna-s-vizi/kleopatra-kralovna-s-oslnive-jasnou-vizi.php) **Published:** 4 června, 2016 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Kleopatra (trůním jménem Kleopatra VII. Filopatór) se narodila v době, kdy možnosti Alexandrie přinášely přístup k vynikajícímu vzdělání. Mladá dívka této příležitosti dokázala využít naplno. **Kleopatra se prý naučila hovořit snad všemi jazyky oikumeny.** To je označení známé části světa u antických Řeků – souhrn oblastí trvale obývaných lidmi. Věnovala se mnoha vědním i uměleckým oborům a dopodrobna se seznámila s historií své dynastie, Řecka i římských dobyvatelů. Po otci řecko-makedonského původu, po matce z poloviny Egypťanka. Ihned po korunovaci se osobně podílela na vysvěcení nového posvátného býka Búchise. Chytrá Kleopatra měla na paměti, že uspět státnicky může jen proto, když vyjde vstříc domorodému obyvatelstvu a jeho tradicím. Zpočátku však musela tvrdě bojovat o uznání vlastní osoby. Jejím manželem se formálně stal sotva desetiletý bratr Ptolemaios XIII. Kleopatra se však otěží chopila sama a vládla zhruba 18 měsíců. ## Občanská válka v Římě a Kleopatra Okolo r. 50 byla situace v Římě zralá na další občanskou válku. Caesar se vyčerpával válečnými akcemi v Galii a Pompeius v Římě se stále více sbližovat se senátem. Byl navzdory všem zásadám jmenován jediným konzulem. Pompeius se senátem se snažili Caesara zbavit vlivu. Caesar se svými vojsky překročil r. 49 říčku Rubikon a táhl na hlavní město. Pompeius a jeho blízcí pokládali ztrátu metropole jen za taktický ústup a začali shromažďovat pomoc ze všech koutů oikúmeny. **Mladý Gnaeus Pompeius byl vyslán do Egypta a od Kleopatry obdržel 50 válečných lodí s 500 jezdci**. Jednalo se však pouze o Římany a v Egyptě usazené gabiniovce. Dle Plútarcha 20letá kráska mladého Pompeia svedla, aby mohla jednat dle svého úsudku. Z domácích sil totiž Egypt neposkytl Pompeiovi nic. Po bitvě, ve které Caesar zvítězil, vyplul Pompeius sám směrem k Alexandrii. Stav Egypta byl v té době neutěšený, panoval chaos a násilí, vykrádání svatyň, hladomor, vyvolaný nedostatečnými záplavami. Rozšířily se nemoci, hroutilo se zásobování. Veškeré obilí muselo být dle nařízení panovníků a regentů odesláno do Alexandrie. Regenti se obávali nepokojů v hlavním městě, ale tvrdý příkaz krizi ještě prohloubil. Nedostatek potravin postihl venkov a vnitrozemská města. Z toho všeho byla obviňována Kleopatra. Sympatie lidu nebyly předtím žádné ani vůči jejímu otci Aulétovi. **Boj o moc v paláci**, kde stála na jedné straně Kleopatra a na druhé straně její nezletilý bratr a manžel s regenty, **vyústil v Kleopatřin útěk z Alexandrie**. Ptolemaiovu vládu údajně uznala i Caesarova strana. Mezitím prchající Pompeius zamířil nikoliv k Alexandrii, ale do pevnosti Pelúsios, kde vyzvali zástupce krále, aby vojevůdce přijali a poskytli mu pomoc. Zástupci krále jednali pragmaticky. Obávali se hněvu vítězného Caesara. Pompeius byl při výstupu z lodi probodnut a jeho hlava byla předána králi Ptolemaiovi. Měla demonstrovat Caesarovi loajalitu Egypta a odradit jej od vylodění v Alexandrii. Caesar dorazil dva dny po Pompeiově vraždě. Navzdory očekávání projevil zármutek a rozhořčení a nechal soupeře pohřbít se všemi poctami. Snažil se smířit královské sourozence podle znění Aulétovy závěti. Zdroj: Ptolemaiovci – z Makedonských hor na trůn faraonů (Ing. Luděk Václav Wellner) [![Další](/wp-content/uploads/dalsi.gif "Další - Starověký Egypt")](/kleopatra-kralovna-s-vizi/kleopatra-a-caesar-milostny-pribeh.php "Kleopatra a její milostný příběh s Caesarem") **Rubriky:** Kleopatra - královna s vizí **Štítky:** Caesar, Kleopatra, Kleopatra VII., královna Kleopatra --- ### [Alexandrijská knihovna - mýtus a skutečnost](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/alexandrijska-knihovna-mytus-a-skutecnost.php) **Published:** 5 srpna, 2016 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Slavná knihovna v Alexandrii nebyla zničena požárem. Pravda o jejím zániku je smutná a ošklivá – trvala po mnoho staletí. Jednou z největších tragédií starověku, zvěčnělou v mýtech a zobrazenou nejen v Hollywoodských filmech, je požár Alexandrijské knihovny. Ale realita byla mnohem méně dramatická a romantická. **Alexandrijská knihovna „zemřela“ v důsledku škrtů v rozpočtu.** ## Založení Alexandrie a knihovny **Alexandrie je hellénistické město v Egyptě založené [Alexandrem Velikým](/ptolemaiovci/alexandr-veliky.php)**. Jeho nástupce, Ptolemaios I. Soter, chtěl založit museum v řeckém stylu, podobné Aristotelově lyceu v Athénách. Představoval si to místo – později nazývané Ptolemaiova muzejní akademie – přitahující slavné vědce z celého světa. Alexandria neměla být po dlouhou dobu jen odříznutou částí kolonie či příjemným místem pobytu pro bohaté Řeky. Ptolemaios chtěl vytvořít slavné město plné bohatství a učenosti. A tak se tedy v r. 283 př. Kr. „narodila“ Alexandrijská knihovna. Dlouhá desetiletí ji její knihovníci a vědci zásobili stovkami tisíců svitků. Akademici z celého Středomoří a ze Středního východu zde přednášeli či konzultovali své texty. Více než 100 vědců zde žilo po celý čas, podporováni ze státního rozpočtu, který jim zabezpečoval hmotné potřeby, aby překládali a kopírovali svitky a bádali. Čas plynul a město otevřeno „pobočku „ knihovny v Serapidově chrámu – byla nazývána „dceřinná knihovna“. **Na rozdíl od mnoha soukromých knihoven**, které existovaly v palácích všech boháčů starověkého světa, **knihovna v Alexandrii otevřela své dveře každému, kdo prokázal, že je uznávaný vědec.** V principu to bylo mnohem demokratičtější než v mnohých jiných vzdělávacích institucích. Královská muzejní knihovna a její pobočka v Serapidově chrámu byly celosvětově proslulé díky její velkorysosti. ## Alexandrijskou knihovnu nezničnil Caesar Slyšeli jsme, že Julius Caesar zapálil knihovnu během útoku na město, kdy bojoval za svou milou Kleopatru v r. 40 n. l. proti jejím sourozencům, aby jí pomohl na egyptský trůn. Ale i zde existuje jen něco málo důkazů, že knihovna anebo její pobočka shořely. **Někteří vědci tvrdí, že „reference o 40 000 zničených svitcích“ v historické literatuře vlastně referuje o skladišti plném svitků určených na export**. Toto skladiště měl Caesar zapálit, když vyplenil přístav. Zpráv o požárech a plenění existuje bezpočet. Údajně byla knihovna zničena v době, kdy císař Aurelian bojoval proti poslední palmýrské královně Zenobii r, 272 n.l. (Zenobia je pravděpodobný poslední potomek Ptolemaiovského rodu.) Je velmi pravděpodobné, že bitva zanechala šrámy v té části města, kde se nacházela knihovna, ale záznamy o jejím zničení nejsou. Náboženské výtržnosti v letech 391 a 415 poškodily knihovnu, nicméně byla opravena a sbírka později doplněna. ## Alexandrijská knihovna a její destrukce Násilné události přinesly knihovně částečnou zkázu a „slzy“ a zmenšily její sbírku, jakož i její reputaci jako centrum vzdělanosti. Historička Heather Philips napsala esej o knihovně v Alexandrii: její destrukce byla postupná a měla více co do činění s vládními škrty ve výdajích než s velkými požáry. Philipsová píše: *„Ačkoliv by se zdálo vhodnější hovořit o destrukci tak mýtické instituce jako je Alexandrijská knihovna v důsledku katastrofální události … ve skutečnosti, štěstěna velké knihovny rostla a bledla společně se samotnou Alexandrií. Její největší úpadek byl zapříčiněn často byrokracií. Například – římský císař Marcus Aurelius Antonius pozastavil platby muzeionu, zrušil stipendia jeho členům a vyloučil všechny zahraniční vědce. Alexandrie se stala místem mnohých perzekucí a vojenských akcí, které, ačkoliv se o nich málo publikuje, ublížely knihovně a Muzeionu v Serepeu mnohem více než požáry. A další – která instituce láká a drží vědce světového věhlasu, když je město zmítáno válkami a čistkami?“* Zajímavé je, že Philipsová klade důraz na to, jak knihovna postupně upadala, mnohem většínež na to, kolik knih a svitků z jejích sbírek bylo později zničeno. To, co dělalo Muzeum a jeho dceřinou pobočku velkolepou, byla přítomnost a práce učenců. A když císař zrušil stipendia a zakázal zahraničním vědcům vstup do knihovny, „efektivně“ ukončil její provoz. Svitky a knihy nejsou nic – bez lidí, kteří se o ně starají, studují je a publikují jejich vědomosti široko daleko. Poslední historické zprávy o knihovně a jejím konci spadají do roku 639 n.l., kdy arabské vojsko pod vedením chalífy Omara dobylo Alexandrii. Luciano Canfora sepsal jedny z nejkomplexnějších dějin knihovny, které staví primárně na původních materiálech – dokumentech sepsaných lidmi, kteří znali knihovnu a pracovali v ní. Popisuje, jak byla knihovna redukována v dobách před její totální zkázkou v r. 639. **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Alexandrie, Caesar, Ptolemaiovci --- ### [Pátrání po podobě královny Kleopatry](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/patrani-po-podobe-kralovny-kleopatry.php) **Published:** 3 července, 2021 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Byla nejslavnější královnou starověkého Egypta a byla také jeho posledním faraonem. Mnozí ale vedou pátrání po tom, jaká byla podoba Kleopatry, ženy zahalené tolika tajemstvími? Najít odpověď není snadné, protože nebylo nikdy nalezeno její tělo. **Římské záznamy popisují Kleopatru jako krásku, která si zahrává s muži** a svedla dva nejmocnější muže své doby – [Julia Caesara](/kleopatra-kralovna-s-vizi/kleopatra-a-caesar-milostny-pribeh.php) a [Marca Antonia](/kleopatra-kralovna-s-vizi/marcus-antonius-a-kleopatra.php). Egyptologové ale tyto záznamy považují za neobjektivní. Jiný pohled na Kleopatru přinesly římské mince nalezené v sejfu v Newcastlu. Stříbrný denár z roku 32 př.n.l má na jedné straně Marca Antonia, na druhé je [Kleopatra](https://www.starovekyegypt.net/ptolemaiovci/kleopatra.php). Denár vyrazili v Arménii, která se tehdy nacházela pod vládou Marca Antonia. Kleopatra na něm má orlí nos a k představě oslnivé krásky má velmi daleko a působí spíš mužsky. Podle egyptologů takový obraz o sobě mohla nechat vytvořit právě Kleopatra, aby se vyrovnala svému mužskému protějšku. Podobný případ se v historii starověkého Egypta už stal – když se královna Hatšepsut začala zobrazovat s mužským vousem. ## Podoba Kleopatry – Arsinoe jako vodítko? Sestru Kleopatry – Arsinoe – zabili v Efezu. Ten se nacházel v Lýdii na pobřeží Egejského moře. Písemné záznamy dokazují, že Arsinoe byla pohřbena v Turecku. Její hrobka vypadala jako maják v Alexandrii. Archeologové hrobku důkladně prozkoumali hned při nálezu kostry v roce 1926. Hrobka obsahuje pohřební prvky charakteristické pro starověký Egypt a tak pohřbená osoba musela být z Egypta. Kostra patří dívce kolem 15 – 18 lety. Bohužel se do dnešních dnů nedochovala lebka. Tak jsou vědci odkázáni na záznamy z předchozích výzkumů. Archeologové se pokusili podle fotografií z roku 1926 rekonstruovat obličej dívky. Výsledek je zarazil. Dívka vypadá mnohem ženštěji, než portrét z mince. Archeologové pracovali s omezeným množstvím dat a tak vznikl jen pravděpodobný vzhled obličeje. I tak je tu ale obrovský rozdíl. Někteří egyptologové nevěří, že se jedná o kostru Arsinoe. Dívka je mnohem mladší, zhruba kolem 18ti let. Arsinoe zemřela ve věku 25 let. Takže je to vůbec kostra Arsinoe? Dokud nebude objeveno tělo Kleopatry, budeme stále jen odhadovat, jaká byla podoba Kleopatry. [![Stříbrný denár představující Kleopatru - z roku 32 př.n.l.](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/kleopatra-stribrny-denar-newcastl-150x150.jpg "Stříbrný denár představující Kleopatru - z roku 32 př.n.l.")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/kleopatra-stribrny-denar-newcastl.jpg) Stříbrný denár představující Kleopatru – z roku 32 př.n.l. [![Hrobka princezny Arsinoe, sestry Kleopatry](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/kleopatra-hrobka-arsinoe-v-efezu-150x150.jpg "Hrobka princezny Arsinoe, sestry Kleopatry")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/kleopatra-hrobka-arsinoe-v-efezu.jpg) Hrobka princezny Arsinoe, sestry Kleopatry [![Fotografie lebky dívky z hrobky](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/kleopatra-lebka-arsinoe-150x150.jpg "Fotografie lebky dívky z hrobky")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/kleopatra-lebka-arsinoe.jpg) Fotografie lebky dívky z hrobky [![Pravděpodobná podoba dívky z hrobky](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/kleopatra-arsinoe-rekonstrukce-150x150.jpg "Pravděpodobná podoba dívky z hrobky")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/kleopatra-arsinoe-rekonstrukce.jpg) Pravděpodobná podoba dívky z hrobky Zdroj: Viasat History **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Caesar, Kleopatra, Kleopatra VII., královna Kleopatra, Ptolemaiovci --- ### [Caesar a Kleopatra - největší antický milostný příběh](https://www.starovekyegypt.net/kleopatra-kralovna-s-vizi/caesar-a-kleopatra-nejvetsi-anticky-milostny-pribeh.php) **Published:** 5 června, 2016 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Cílevědomá Kleopatra** (toho času 22letá dívka) **se dostala do paláce přes stráže a 52letého vojevůdce naprosto okouzlila.** Zdobila jí nepochybná krása, ale také výjimečná inteligence, vzdělanost, důkladný politický rozhled, jasná vize o budoucnosti země. Dokázala hovořit aramejsky, řecky, egyptsky, hebrejsky, etiopsky, latinsky… Caesar a Kleopatra – to byl největší milostný příběh Antiky. Zkušený a světaznalý Říman podlehl. Nařídil, aby se sourozenci ujali společně vlády, ale 13letý Ptolemaios začal jednat podle své vůle. Na podzim r. 48 znovu zuřila v alexandrijských ulicích válka. **Caesar neměl dost sil, aby mohl čelit vojskům vyslaných Ptolemaiem a jeho regenty, a tak se opevnil na ostrově Faru** a vyslal posly se žádostí o pomoc do Asie. ## Požár v Alexandrijské knihovně Egyptskou flotilu nechal zapálit. Oheň se však rozšířil na budovy Múseia a zejména na Velkou knihovnu. 400 000 nenahraditelných svitků lehlo popelem. Kleopatřina sestra Arsinoe prchla z paláce k vojskům a armáda ji provolala královnou Arsinou IV. V egyptské armádě však brzy došlo k rozkolům ohledně strategie. Pokusili se znehodnotit pitnou vodu vléváním mořské vody do potrubí. Caesarovi lidé tuto hrozbu odvrátili vykopáním nových studní. Válka zuřila i ve vodách kolem Alexandrie. Při střetu o ovládnutí hráze k ostrovu Faros prý musel Caesar skočit do moře a plavat o život s purpurovým pláštěm v zubech a cennými listinami ve zdvižené ruce nad hladinou. Jeho vůle ochránit Kleopatru měla zcela jistě i jiný motiv než politický. ## Caesar uklidňuje situaci v Egyptě Příchozí pomoc z Asie, vedený pergamským princem Mitharadetem, se u Pelúsia spojila s vojsky Kleopatry a táhli směrem k Memfidě. Přejít nilská ramena bylo problematické. Egyptská vojska královny Arsinoe se snažila překazit spojení obou armád, nebyla však úspěšná. Caesar byl přijat v Alexandrii jako vítěz v obavách, zda nebudou následovat represe a připojení Egypta k Římu. **Caesar však potvrdil platnost Aulétovy závěti, místo zemřelého Ptolemaia XIII. zaujímá mladší bratr 12letý Ptolemaios XIV**. Poražená Arsinoé byla odeslána do Říma, kde se měla zúčastnit triumfálního průvodu městem. Další její osud je v Caesarových rukou. Následující dva měsíce se Caesar plně věnoval Kleopatře. Kleopatra a Caesar podnikli odpočinkovou plavbu po Nilu a navštívili všechny významné památky minulosti. V červnu 47 se narodil Caesarův a Kleopatřin syn – Ptolemaios Caesar Filopatór Filoménes. Po dalších triumfálních Caesarových vítězstvích nejen nad Egyptem, ale i nad Galií, Pontem a Mauretánií, kráčela v jednom z jeho vítězných pochodů Arsinoé. Caesar jí na rozdíl od jiných daroval život a poslal ji do Efesu. Velkolepá návštěva Kleopatry a jejího bratra, krále Ptolemaia XIV. učinila na Římany velkolepý dojem. Caesar hodlal vytvořit veleříši a netajil se s názorem, že republikánské zřízení je pro gigantický stát zastaralé. Sňatek s egyptskou královnou byl dovršením jeho plánů, které měly zastínit i legendárního Alexandra Velikého. Malý Ptolemaios Caesar by poté zdědil impérium, kde by se spojily tradice a krev Východu i Západu. Zdroj: Ptolemaiovci – z Makedonských hor na trůn faraonů (Ing. Luděk Václav Wellner) [![Předchozí](/wp-content/uploads/predchozi.gif "- Starověký Egypt")](/kleopatra-kralovna-s-vizi/kleopatra-kralovna-s-oslnive-jasnou-vizi.php "Kleopatra - královna s jasnou vizí")[![Další](/wp-content/uploads/dalsi.gif "Další - Starověký Egypt")](/kleopatra-kralovna-s-vizi/zavrazdeni-caesara-a-druhy-triumvirat.php "Kleopatra a její postupný pád po smrti Caesara") **Rubriky:** Kleopatra - královna s vizí **Štítky:** Caesar, Kleopatra, Kleopatra VII., královna Kleopatra --- ### [Zavraždění Caesara a druhý triumvirát](https://www.starovekyegypt.net/kleopatra-kralovna-s-vizi/zavrazdeni-caesara-a-druhy-triumvirat.php) **Published:** 6 června, 2016 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Na březnové Idy** – 15. března 44 př.n.l. **je Gaius Julius Caesar zavražděn.** **Marcus Antonius**, oddaný Caesarův přítel, **čte Caesarovu závěť, ve které není zmínka o vojevůdcově synovi Ptolemaiu Caesarovi**, kterého počal s Kleopatrou. Právoplatným dědicem byl prohlášen Gaius Octavius. Krátce po návratu Kleopatry do Alexandrie zemřel její 14letý bratr Ptolemaios XIV. Neexistuje důkaz, že by jej královna nechala zabít, nicméně její tříletý syn okamžitě zaujal místo spoluvládce jako Ptolemaios XV. Filopatór kai Filométór alias Caesarion. Situace v Egyptě je zlá. **Velmi malé záplavy trvají již čtyři roky, v letech po Kleopatřině návratu z Říma k nim patrně vůbec nedochází** . Údržba zavlažovacích kanálů vázne, voda z Nilu nepřichází k polím a „obilnice světa“ trpí hladomorem. Královna otevírá královské sýpky, obilí však stěží stačí pro obyvatele Alexandrie. Venkov a Horní Egypt trpí hladem. To nebylo dobré znamení, protože pokud nebyly dostatečné záplavy, znamenalo to, že je něco nedobrého na lince faraon – egyptští bohové. Tato situace nebyla za vlády Ptolemaiovců zas tak neobvyklá a starověcí Egypťané z toho vyvozovali, že tito faraoni se nelíbí jejich bohům. Proto docházelo k častým nepokojům. ## Druhý triumvirát – Octavianus, Antonius, Lepidus V Římě mezitím dochází k dalším „hrám na politickém poli“, k bitvě u Mutiny (dnešní Modena), ze kterých vychází dvacetiletý Octavianus jako konzul. Uzavírá dohodu s Markem Antoniem a Markem Lepidem a vzniká mocný, tzv. druhý triumvirát. Osmadvacetiletá Kleopatra pozorně sleduje nový vývoj situace. Vliv Marka Lepida slábne a je jisté, že moc se rozdělí mezi dvěma muži říše. Gaius Octavianus jako oficiální Caesarův dědic představuje soupeře pro jejího syna, mimoto jej nezná. S Markem Antoniem se setkala již v Římě a královna tušila, že by mohl být jejím plánům nakloněn. I Antonius potřeboval silného soupeře, pro plánované tažení proti Parthům a v předtuše zostřujícího se vztahu s Octavianem. ![Gaius Julius Caesar](/wp-content/uploads/gaius-julius-caesar.png "gaius-julius-caesar - Starověký Egypt") Gaius Julius Caesar Zdroj: Ptolemaiovci – z Makedonských hor na trůn faraonů (Ing. Luděk Václav Wellner) [![Předchozí](/wp-content/uploads/predchozi.gif "- Starověký Egypt")](/kleopatra-kralovna-s-vizi/kleopatra-a-caesar-milostny-pribeh.php "Kleopatra a její milostný příběh s Caesarem")[![Další](/wp-content/uploads/dalsi.gif "Další - Starověký Egypt")](/kleopatra-kralovna-s-vizi/marcus-antonius-a-kleopatra.php "Kleopatra - rozhodující bitva s Octaviánem se blíží") **Rubriky:** Kleopatra - královna s vizí **Štítky:** Caesar, Kleopatra, Kleopatra VII., královna Kleopatra, Ptolemaiovci --- ### [Bereníké II. - zbožštěná za živa](https://www.starovekyegypt.net/ptolemaiovci/berenike2.php) **Published:** 16 října, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Bereníké II.** se narodila přibližně v roce 267 př.n.l. Byla dcerou krále Megase a královny Arsinoé. Nejprve **se provdala za Demetria Spravedlivého, později za Ptolemaia III. Euergeta**, se kterým měla několik dětí – Bereníké, Arsinoé III., Ptolemaia (pozdější Ptolemaios IV. Filopatór), Alexandra a Megase. Se svým druhým manželem [Ptolemaiem III.](/ptolemaiovci/ptolemaios3.php) spoluvládla v letech 246 – 222 př.n.l. Ještě za svého života byla zbožštěna. Zemřela v roce 221 př.n.l. (pravděpodobně byla otrávena). ![Bereníké II.](/wp-content/uploads/faraoni/ptolemaiovci/berenike2.jpg "- Starověký Egypt") Bereníké II. **Rubriky:** Ptolemaiovci **Štítky:** egyptští faraoni, Ptolemaiovci --- ### [Kleopatra VII. - poslední egyptský faraon](https://www.starovekyegypt.net/ptolemaiovci/kleopatra.php) **Published:** 16 října, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Ptolemaios XII. svými nástupci učinil obě svoje děti** – Ptolemaia XIII. a Kleopatru VII. Toto rozhodnutí se ukázalo být nešťastným, protože vedlo k bojům mezi oběma potomky. Ptolemaios XIII. přinutil svou sestru a manželku prchnout z Egypta do Palestiny, kde se ale Kleopatra připravovala na návrat do Egypta. ![Kartuš Kleopatra VII.](/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-kleopatra7.gif "- Starověký Egypt")Kleopatra vstupuje na scénu opět v okamžiku, kdy po prohrané bitvě prchá Pompeius do Egypta před Caesarem. Pompeius byl ale Egypťany úkladně zavražděn, než vstoupil do země. Tato vražda měla být důkazem, že se Egypt distancuje od Caesarova protivníka a měla zabránit Caesarovu vylodění v Egyptě. Caesar však bez rozpaků do země vstoupil a zasáhl do vnitřních problémů, které právě Egypt prožíval. Šlo o nelítostný zápas o královskou moc, o kterou se podle rozhodnutí Ptolemaia XII. měly dělit jeho děti, Ptolemaios XIII. a Kleopatra VII. Dvořané obklopující mladého krále, však dosáhli toho, že Kleopatra musela odejít z Alexandrie a zříci se svého mocenského podílu. **Ptolemaios XIII. byl hříčkou v rukou svých rádců**, z nichž hlavní roli hrál eunuch Pothenios. ## Kleopatra a Caesar Když se Caesar dozvěděl o zavraždění Pompeia pospíchal do Egypta, kde se vylodil roku 48 př.n.l. V Egyptě zjistil, že se ocitl v zemi zmítané hladem, v zemi, která je na pokraji občanské války. V tu chvíli ale vstupuje na scénu Kleopatra. Její odvaha zřejmě přinutila Caesara k tomu, aby změnil původní názor připojit Egypt k Římu jako provincii. Podnikl cestu po Egyptě, během níž se sbližoval stále více s Kleopatrou. Tato cesta jej přesvědčila o tom, že připojení Egypta by v tuto chvíli nebylo správným tahem. Potřeboval sice egyptské obilí, ale současně si uvědomoval, jakou hrozbou by byla mocná provincie v rukou ambiciózního vůdce, který by mohl shromáždit své věrné a vyhladovět Řím. **Kleopatra dosáhla svého – Caesar stvrdil její postavení egyptské královny**, ale ponechal v Egyptě tři římské legie. I přesto ale Kleopatra dokázala zachovat své zemi nezávislost, udržet pro sebe korunu a stát se milenkou muže, který byl nejmocnější osobností starověkého světa. Kleopatra dokonce porodila Caesarovi syna – Ptolemaia XV. Kaisara, kterému však alexandrijský lid dal přezdívku Kaisarión – Malý Caesar. Kleopatra obklopila Caesara celou krásou své říše a Caesar, u něhož byl sklon k orientálnímu luxusu vždy přítomen, rád podlehl. Caesar se viděl podoben Alexandru Velikému a Kleopatra získala prvního muže Říma pro svou vizi vlády nad světem pod společným vedením. ## Kleopatra v Římě **Roku 46 př.n.l. přijela Kleopatra za Caesarem do Říma** se svým třináctiletým nevlastním bratrem, který zůstal naživu a s nímž se oficiálně dělila o vládu a s Kaisariónem. Formálním účelem její návštěvy bylo potvrzení smlouvy jejího otce o spojenectví a přátelství Egypta s Římem. Kleopatra pak zůstala ve městě do konce Caesarova života. V době jejího příjezdu se stavěla Venušina svatyně (od Venuše odvozoval rod Iuliů svůj původ) a vedle ní stála pozlacená bronzová socha Kleopatry. **V některých Caesarových činech z té doby lze vysledovat vliv Kleopatry** a její země vůbec. Například Caesarův plán na založení skvělé veřejné knihovny se zakládal na světoznámé ptolemaiovské knihovně při Museiu, vědeckém ústavu v Alexandrii. I jeho velkolepé, ale neuskutečněné plány prokopat odvodňovací kanál mezi Pomptinskými bažinami jižně od Říma a průplav Korintskou šíjí měly jistě do značném míry vzor v Egyptě, který měl s takovými díly velké zkušenosti. I Caesarovu úpravu kalendáře řídil alexandrijský astronom. V únoru roku 44 př.n.l. byl Caesar jmenován doživotním diktátorem a censorem. **Dne 15. března 44 př.n.l.** se v senátu chystal převzít královský titul, ale **jeho život ukončila dýka Marca Iunia Brtuta**. V Caesarově závěti nebyla zmínka o Kaisarionovi a Kleopatra byla zmatená a znepokojená. V dubnu definitivně opustila Řím a vrátila se do Alexandrie. ## Kleopatra a Marcus Antonius **Hlavní starostí Kleopatry nyní bylo uchovat suverenitu Egypta**. Proti své vůli se ale ocitla v jádru sporu mezi Caesarovými dědici – generálem Marcem Antoniem a Caesarovým adoptivním synem Octavianem. Kleopatra neměla důvod k obavám – Antonius byl pánem Říma a jako Caesarův spolubojovník a přítel byl věrným přítelem Kleopatry. Ta se proto domnívala, že je v bezpečí, což se ukázalo jako velký omyl. Netušila, že právě Egypt se stane jablkem sváru meze Antoniem a Octavianem. ![Kartuš Kaisarion](/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-cesarion.gif "- Starověký Egypt")Aby se mohl Marcus Antonius vypořádat s Octavianem, potřeboval egyptské obilí. Z politických důvodů se rozhodl zastat se Kaisariona a odplul do Alexandrie. Statečný voják podlehl kráse a inteligenci mladé královny stejně jako předním Caesar. Kleopatře se podařilo potlačit pletichy osnované stoupenci Octaviana – pozdějšího císaře Augusta. Kleopatra porušila tradice svých předchůdců, kteří spravovali Egypt z Alexandrie na dálku a zbytek země používali jen jako bezednou studnici. Po „alexandrijských králích“ usedla na trůn „egyptská královna“. **Kleopatra se naučila egyptsky a snažila se najít podporu v jednotlivých krajích**. V náboženské oblasti oprášila faraonské tradice a rituály, které za vlád jejích předchůdců upadli téměř v zapomnění. Tento návrat k tradicím se projevil zejména po narození Kaisariona. Kleopatra trvala na tom, že její syn narozený v Římě musí být uznán za Egypťana. Vládl společně se svou matkou jako Ptolemaios XV. Kaisarion. Politická situace ale pomalu směřovala ke konci šťastných dnů Kleopatra a Marca Antonia – směřovala k [bitvě u Actia](/ptolemaiovci/bitva-u-actia.php "Bitva u Actia"). **Rubriky:** Ptolemaiovci **Štítky:** egyptští faraoni, Kleopatra, Kleopatra VII., královna Kleopatra, Ptolemaiovci --- ### [Kleopatra - rozhodující bitva s Octavianem se blíží](https://www.starovekyegypt.net/kleopatra-kralovna-s-vizi/kleopatra-rozhodujici-bitva-s-octavianem-se-blizi.php) **Published:** 8 června, 2016 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Roku 36 př.n.l. vytáhl Marcus Antonius se zhruba 100 000 vojáky proti Parthům. Jindy rozvážný a zodpovědný vojevůdce se však tentokrát ukvapil. Nenechal vojsko vyčerpané pochodem odpočinout a přezimovat v Arménii a rovnou zaútočil. Zahynulo ca 25 000 vojáků. Po zdrcujícím návratu do Alexandrie se vojákům dostalo všeho potřebného komfortu a Antonius a Kleopatra se sešli už **na jaře roku 35 př.n.l. a Kleopatra přivítala Antonia se třetím potomkem** – Ptolemaiem Filadelfem. Antoniova manželka Octavia chtěla situaci zachránit a vypravila se osobně v březnu 35 za svým mužem na východ. Antonius se ocitl mezi dvěma soupeřícími ženami. Na jedné straně trpělivá, mírná, odpouštějící a ctnostná sestra nejmocnějšího muže Západu. Na straně druhé osudová láska, která ho mohla přivést stejně dobře na vrchol jako strhnout do záhuby. Historik Plútarchos se zmiňuje, že **Kleopatra se zalekla vnitřní síly a vznešenosti Octavie a nasadila veškerou ženskou lstivost a herecký talent, aby Antonia získala pro sebe**. Podařilo se – Antonius vzkázal Octavii, aby se vrátila do Říma a odmítl se s ní setkat. Octavia poté navzdory rozhořčení svého bratra zůstala ve společném domě a vzorně pečovala o děti, o své a i o Antoniovy děti z jeho předchozího manželství. ## Nevraživost mezi Antnoniem a Octavianem narůstá Právě tím vyvolala v Římě odpor vůči bezcitnému a nezodpovědnému Antoniovi, který dal přednost cizokrajné svůdnici před ctnostnou a příkladnou Římankou. Antonius mezitím vytáhl znovu proti arménskému královi, aby mu oplatil minulou porážku. Vítězný návrat byl oslaven triumfálním pochodem Alexandrií, což bylo neslýchané a přiživilo pověsti o plánech na přenesení hlavního města z Říma do Egypta. Antonius – zcela určitě ve své přímočarosti a rovnosti nevědomky – stále přiživoval odpor Římanů proti sobě i proti Kleopatře. - Kleopatra byla v Alexandrii prohlášena královnou králů a nechala se titulovat Nea Isis – Nová Isis - Ona a Caesarion měli vládnout Egyptu, Kypru a Koilésýrii - Caesarion byl oficiálně vyhlášen jako legitimní manželský syn Kleopatry a Julia Caesara - Alexandros Hélios obdržel Arménii, Médii a Parthii, Ptolemaios Filadelfos Sýrii, Foiníkii a Kilikii, Kleopatra Seléné obdržela africké državy Egypta a Kyrénaiku. Octavianus dostal do ruky silné argumenty proti Antoniovi. Marcus Antonius nerozdával jen území. Nechal převézt do Alexandrie z Pergama proslulou knihovnu Attalovců o počtu asi 200 000 svitků. Alexandrijská knihovna v té době měla vlastnit údajně 700 000 svitků. Octavia obdržela od Marka Antonia rozvodový list, jímž vypovídal manželství uzavřené před osmi lety. Tím těžce urazil Octaviana, který – na rozdíl od Marka Antonia – byl politický intrikán, diplomat a řečník, se zázemím doma v Římě. Nechal následně v senátu otevřít závěť Marka Antonia, které se zmocnil násilím a protiprávně. Veřejně přečetl vybrané pasáže, ve kterých Antonius potvrzuje Caesariona jako Caesarova syna a dědice a požaduje za své poslední místo odpočinku Alexandrii. Marcus Antonius byl přese všechno uznávaným římským hrdinou, proto Octavianus zaměřil hlavní proud své útočné kampaně proti Kleopatře – nepříliš oblíbená Kleopatra byla snadno prohlášena nebezpečím pro Řím, byla veřejně zobrazována jako ukrutná, marnotratná prostopášnice, která uloupila Římu východní provincie a orientálními kouzly popletla hlavu slavnému římskému generálovi. Zdroj: Ptolemaiovci – z Makedonských hor na trůn faraonů (Ing. Luděk Václav Wellner) [![Předchozí](/wp-content/uploads/predchozi.gif "- Starověký Egypt")](/kleopatra-kralovna-s-vizi/marcus-antonius-a-kleopatra.php "Kleopatra - po smrti Caesara přichází pád")[![Další](/wp-content/uploads/dalsi.gif "Další - Starověký Egypt")](/kleopatra-kralovna-s-vizi/bitva-u-actia-konec-kleopatry-i-egypta.php) **Rubriky:** Kleopatra - královna s vizí **Štítky:** Kleopatra, Kleopatra VII., královna Kleopatra, Ptolemaiovci --- ### [Bitva u Actia - konec Kleopatry i Egypta](https://www.starovekyegypt.net/kleopatra-kralovna-s-vizi/bitva-u-actia-konec-kleopatry-i-egypta.php) **Published:** 9 června, 2016 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Blíží se bitva u Actia, nejpodivnější námořní bitvě v dějinách. **Marcus Antonius s Kleopatrou na strané jedné, na straně druhé Octavianus a Agrippa**. Opatření, jaká Antonius a Kleopatra zvolili, byla pro mnoho velitelů nepochopitelná. Kleopatra prchá z bitvy se 60 loděmi a Marcus Antonius ji slepě následuje. Bojující vojáci pokračují v urputné bitvě. Pozdě odpoledne se vzdávají vítězovi. Ohromné neporažené pozemní vojsko ležící poblíž Actia čeká sedm dní na příkazy Marca Antonia. Když Antonius konečně vysílá posla se vzkazem, aby velitel převedl celou pozemní armádu do Asie přes Makedonii, je již pozdě. 19. opuštěných legií se bez boje vzdává Octavianovi. Kleopatra připlula do Egypta a Antonius se ještě zdržel v Paraitoniu. Pokusil se o sebevraždu, přátelé jej donutili k návratu do Alexandrie. V Alexandrii dostal zprávu o královnině sebevraždě a probodl se mečem. Služebnictvo ho umírajícího dopravilo do Kleopatřina mauzolea, kde skonal v její náruči. Bylo mu 53 let. Octavianus vstupuje do hlavního města 1. srpna 30 př.n.l. a tímto datem oficiálně zaniká samostatné ptolemaiovské království. Octavianus povolil Kleopatře pohřbít Marka Antonia se všemi královskými poctami. Usiloval o to, aby se stala ozdobou jeho triumfálního pochodu Římem a přikázal ji bedlivě střežit. Když se přiblížil čas odjezdu z Egypta, **Kleopatra zvolila raději rituální smrt – uštknutí posvátnou kobrou**. Dvě ženy její družiny, Eiras a Charmion, dobrovolně zemřely s ní. Posvátná kobra, symbolizující boha Amona-Rea a zdobící faraonskou korunu, zajistila Kleopatře v očích jejího lidu posmrtné božství a nesmrtelnost. Pro své Egypťany se opravdu stala bohyní Isis. I pragmatický protivník Octavianus byl královniným činem pohnut a nechal ji s královskými poctami pohřbít i s jejími dvěma služebnicemi po boku Marka Antonia. V triumfálním průvodu byl nesen alespoň její obraz s hadem visícím na její paži. ## Bitva u Actia – smutný osud potomků Kleopatry **Sedmnáctiletý Ptolemaios XI. Caesarion** byl pro Octaviana hrozbou a Kleopatra si toho byla dobře vědoma. Zprostředkovala synovi útěk přes Núbii do Indie. Chlapce však zradil vlastní učitel a pod záminkou nastolení na trůn jej vrátil zpět do Alexandrie. Octavianus jej nechal ihned zavraždit. **Děti Kleopatry a Marca Antonia kráčely ve vítězově triumfálním průvodu Římem** za obrazem své matky. Poté nalezly útočiště u laskavé Octavie, která pečovala o všechny Antoniovy děti. Osudy obou chlapců jsou dodnes nejasné. Kleopatru Seléné Octavianus provdal za mauretánského krále Jubu II. V r. 19 se jim narodil syn Ptolemaios. V r. 40 po Kr. byl zabit z popudu císaře Caliguly, svého vzdáleného příbuzného. Pravděpodobně poslední Ptolemaiovkou byla zřejmě syrská královna Zenobiá, dcera Juby a Selény, vládnoucí v Palmýře. Svou inteligencí, krásou a bojovností byla přirovnávána ke Kleopatře Veliké. Její vládu ukončil císař Aurelianus v roce 271 n.l. Zdroj: Ptolemaiovci – z Makedonských hor na trůn faraonů (Ing. Luděk Václav Wellner) **Rubriky:** Kleopatra - královna s vizí **Štítky:** Kleopatra, Kleopatra VII., královna Kleopatra, Ptolemaiovci --- ### [Marcus Antonius a Kleopatra](https://www.starovekyegypt.net/kleopatra-kralovna-s-vizi/marcus-antonius-a-kleopatra.php) **Published:** 7 června, 2016 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Kleopatra a Marcus Antonius se po smrti Caesara poprvé setkali r. 41 př.n.l. v Tarsu**. Přivítání v prostředí nejrafinovanějšího královského hellénistického přepychu římského generála, přímočarého, bez vyššího vzdělání, zvyklého tvrdým podmínkám bitev, naprosto oslnilo. Před lety s Caesarem vložila Kleopatra do hry osobní kouzlo mladé vzdělané hellénistické intelektuálky a okouzlující společnice. Nyní použila další mocné zbraně – vyzrálou krásu ověnčenou aurou orientální bohyně. Setkání mělo i náboženský podtext – byli oslavováni Afrodita a Dionýsos. Dvaačtyřicetiletý vojevůdce prohrál galantní bitvu stejně jako kdysi Julius Caesar dobrovolně za jedinou noc. Zimu toho roku strávili milenci v Alexandrii. Antonius, oslněn leskem ptolemaiovského dvora, udělal vše, co Kleopatře viděl na očích. Nechal zabít její sestru Arsinou v Artemidině chrámu v Efesu, aby navždy zmizela možná sokyně. Antonius tím porušil právo azylu a vyvolal všeobecnou nevoli. Antoniova nečinnost a nepřítomnost v Římě zhoršila situaci v Itálii. Marcus Antonius se vydává zpět urovnat vztahy s Octavianem a Kleopatra r. 40 porodí dvojčata – Alexandra a Kleopatru. Marcus Antonius, Octavianus a Lepidus ([druhý triumvirát](/kleopatra-kralovna-s-vizi/zavrazdeni-caesara-a-druhy-triumvirat.php)) se dohodli na novém uspořádání říše – Octavianovi připadla západní část říše a část západního pobřeží Řecka, Lepidovi připadla Afrika a Antoniovi východní země až po Eufrat. Itálie zůstala neutrální a pod kontrolou všech tří. Ke zpečetění spojenectví se Marcus Antonius oženil s Octavianovou sestrou Octavií a počne s ní dvě děti. ## Kleopatra a Marcus Antonius – setkání v Antiochii Na přelomu roku 37/36 se osudoví milenci opět scházejí v syrské Antiochii. Kleopatra představí své děti otci a ten je uznává za vlastní. Čtyřletá dvojčata obdržela přídomky, které měly symbolizovat jejich spojení s nebeskými silami – Kleopatra Seléné a Alexandros Hélios. Marcus Antonius, nyní opět zcela pod vlivem nových okolností, provedl nové uspořádání dobytých území. Území, která nespadala pod provinciální správu Říma, ale byla získána jiným způsobem, daroval Kleopatře. A tak k Egyptu připojili libanonské království Chalkis, část Judeje s bohatými balzámovými a datlovými háji u Jericha, část nabatejského území, část římské provincie Kilikie, Krétu a Kyrénaiku. Ptolemaiovské panství se přiblížilo rozmachu z dob své největší slávy. V provinciích jmenoval Antonius nové, sobě oddané panovníky. Vznikalo silné ptolemaiovské impérium obklopené loajálními spojenci, jako jádro budoucí světové říše. Zcela pochopitelně tyto změny na východě nebyly západní částí a Octavianem přijímány s nadšením. Začátkem r. 36 se milenci vzali. Již šestnáctý rok své vlády začala Kleopatra datovat v záhlaví dokumentů jako rok 1, značící začátek nové éry ptolemaiovského království. Zdroj: Ptolemaiovci – z Makedonských hor na trůn faraonů (Ing. Luděk Václav Wellner) [![Předchozí](/wp-content/uploads/predchozi.gif "- Starověký Egypt")](/kleopatra-kralovna-s-vizi/zavrazdeni-caesara-a-druhy-triumvirat.php "Kleopatra a její milostný příběh s Caesarem")[![Další](/wp-content/uploads/dalsi.gif "Další - Starověký Egypt")](/kleopatra-kralovna-s-vizi/kleopatra-rozhodujici-bitva-s-octavianem-se-blizi.php "Kleopatra - rozhodující bitva s Octaviánem se blíží") **Rubriky:** Kleopatra - královna s vizí **Štítky:** Kleopatra, Kleopatra VII., královna Kleopatra, Marcus Antonius, Ptolemaiovci --- ### [Marcus Antonius a Octavius Augustus](https://www.starovekyegypt.net/ptolemaiovci/antonius-a-octavianus.php) **Published:** 16 října, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **V říjnu roku 40 př.n.l. získal** v rámci druhého triumvirátu **Gaius Octavius Augustus**, prasynovec a adoptivní syn Gaia Iulia Caesara, **vládu nad západní částí Římské říše**, Lepidus nad Afrikou a Marcus Antonius nad východem Římské říše. V roce 37 př.n.l. byl tento triumvirát prodloužen na dalších pět let. Jenže … Následující rok se Octavianus zmocnil Sicílie a Afriky a Marcus Antonius tak byl jeho poslední překážkou v cestě za absolutní mocí. ## Svatba Marca Antonia a Kleopatry vyvolala válku **V říjnu roku 37 př.n.l. se Marcus Antonius oženil podle egyptských rituálů s Kleopatrou**. V Říme byl již ale ženatý s Octavianovou sestrou Octavií, se kterou se oženil po smrti své první manželky Fulvie. Kleopatra tak ve svých rukou soustředila velkou moc. To nehodlal tolerovat Octavianus a egyptskou roztahovačnost a sňatek Antonia a [Kleopatry](/ptolemaiovci/kleopatra.php) považoval za osobní urážku a výzvu k boji. Koncem roku 33 př.n.l. poslal Antonius ve snaze vyhnout se ozbrojenému konfliktu, zprávu o správě východní části říše římskému senátu. Octavianus ji ale podrobil tvrdé kritice. **Antonius chtěl** – podobně jako předtím Caesar – **rozdělit východní Středomoří na několik provincií podřízených přímo Římu**. Tyto provincie neměly být tak rozsáhlé, ale jejich území měla být pevně ovládána a hranice snadno ubránitelné. Provincie by byly chráněny pásmem spřátelených království, v nichž by vládly domácí dynastie s přímou podporou a dohledem Říma. Na jaře roku 32 př.n.l. soustředil Antonius s Kleopatrou velké námořní i pozemní vojsko v Efesu na západním pobřeží Malé Asie. Začátkem léta ale přeběhli dva Antoniovi spolubojovníci (Plancus a Titius) k nepříteli a prozradili Octavianovi, že Antonius sepsal závěť, ve které uznal Kaisariona Caesarovým synem, Kleopatřiny děti zahrnul majetkem a požadoval, aby byl pohřben v Alexandrii po boku Kleopatry. S touto poslední částí závěti Octavianus obratně seznámil Římany u nichž vyvolala velké pobouření. **V říjnu roku 32 př.n.l. zmobilizoval Octavianus římská vojska a vyhlásil Kleopatře válku.** **![Marcus Antonius (vlevo) a Octavianus Augustus (vpravo)](/wp-content/uploads/faraoni/ptolemaiovci/antonius-octavianus.png "Marcus Antonius (vlevo) a Octavianus Augustus (vpravo) - Starověký Egypt")** Marcus Antonius (vlevo) a Octavianus Augustus (vpravo) **Rubriky:** Ptolemaiovci **Štítky:** egyptští faraoni, Marcus Antonius, Ptolemaiovci --- ### [Hrobka KV42](https://www.starovekyegypt.net/udoli-kralu/hrobka-kv42.php) **Published:** 2 srpna, 2021 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Hrobka KV42 nechal [Thutmose III.](/faraoni-nove-rise/thutmose3.php) vysekat pro Merit-Re-Hatšepsut, velkou královskou manželku, matku Amenhotepa II. Merit-Re-Hatšepsut pocházela ze vznešené rodiny. Byla pravděpodobně dcerou kněžky Huy (socha v Britském muzeu znázorňuje Huy s dětmi Thutmose III.). Písemné prameny dokládají, že Merit-Re-Hatšepsut byla majitelkou těchto titulů: Dědičná princezna, Jediná, Králova matka, Paní Dvou zemí, Králova manželka, Velká královská manželka, Božská manželka, Božská ruka. Velkou královskou manželkou se stala po smrti královny Satiah. ## Hrobka KV42 má jiného majitele **I když Egypťané původně plánovali hrobku pro královnu,** nakonec bylo vše jinak. Hrobka se **stala místem odpočinku muže jménem Sennefer**, který byl starostou Théb za vlády [Amenhotepa II.](/faraoni-nove-rise/amenhotep2.php), syna Thutmose III. Sennefer měl také titul „dozorcem sýpek a polí, zahrad a dobytka Amona“ a těšil se velké oblibě Amenhotepa II. Hrobku KV42 objevili dva Koptové, Chinouda Macarios a Boutros Andraos, koncem roku 1900. Při otevření hrobky se ukázalo, že do hrobky ve starověku pronikli lupiči. Pohřební výbava, vázy a kanopy byly rozdrceny a povalovaly se po zemi. ## Pohřební komora ve tvaru kartuše **Zajímavostí této hrobky je pohřební komora, kterou dělníci vysekali ve tvaru kartuše**. Nacházel se v ní nedokončený sarkofág. Víko sarkofágu podepřel někdo kusem dřeva. Hrobka obsahovala sadu dobře zachovaných baldachýnových nádob patřících Sentnay, manželce Sennefera. Objevili zde také několik zdobených nádob se jmény Sennefera i Sentnay. To je také důvod, proč se předpokládá, že byl Sennefer pohřben právě zde. ![Hrobka KV42](/wp-content/uploads/hrobka-kv42.png "Hrobka KV42") **Rubriky:** Údolí králů **Štítky:** architektura starověkého Egypta, hrobky v Údolí králů, Údolí králů --- ### [Královna Hatšepsut zemřela na rakovinu](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/kralovna-hatsepsut-zemrela-na-rakovinu.php) **Published:** 3 ledna, 2021 **Author:** Pavel Felgr **Content:** V roce 2009 našli v egyptském muzeu v Bonnu malou lahvičku starou 3500 let. Lahvička byla označena hieroglyfem, který prozrazuje, že patřila Hatšepsut. Lahvička vědcům prozradila například to, na co královna Hatšepsut zemřela. **Hatšepsut byla manželkou Thutmose II.** (ten byl i jejím nevlastním bratrem). Její manžel nedokázal udržet velkou říši, kterou zdědil po smrti [Thutmose I.](/faraoni-nove-rise/thutmose1.php) (který byl také otcem Hatšepsut). Po smrti Thutmose II. měl na trůn nastoupit jeho syn Thutmose III. Jenže ten byl velmi malý a tak Hatšepsut vládla jako regentka. Jenže velmi rychle zabrala trůn pro sebe a začala vládnout jako faraonka. Nutno poznamenat, že za její vlády Egypt velmi prosperoval. Když zemřela, nechal Thutmose III. její podobu a jméno odtesat ze všech památek. ## Královna Hatšepsut a její smutný osud Její stoupenci mumii královny ukryli a tak egyptologové dlouho nacházeli celou řadu jejích osobních věcí. Mumii královny Hatšepsut objevil [v hrobce KV60](/zajimavosti/hrobka-kv60-pribeh-hatsepsut.php) v roce 1903 Howard Carter, ale netušil, že jde o Hatšepsut. To, že jedna ze dvou mumií, které v hrobce objevil patří skutečně Hatšepsut se potvrdilo o více než 100 let později. Ale zpátky k záhadné lahvičce. Protože byla stále uzavřená, rozhodli se ji prozkoumat. Předpokládalo se, že by v ní mohl být parfém. Němečtí vědci provedli CT skenování lahvičky. **Uvnitř byly opravdu zbytky nějaké tekutiny**. Chtěli tedy získat vzorek tekutiny, aby mohli případně vytvořit 3500 let starou vůni. Na oddělení ORL prostrčili uzávěrem endoskop a odebrali trochu obsahu. Jenže výsledek je zaskočil. Tekutina byla tvořená olejem z muškátového oříšku, palmovým olejem a mastnými kyselinami. Nešlo tedy o parfém, ale o starověký druh jemného pleťového krému. ## Pleťový krém, který zabíjel královnu? Výzkum mumií Thutmose I. (otce Hatšepsut) a nevlastního bratra a manžela Thutmose II. ukázal, že celou rodinu trápilo kožní onemocnění. Je tedy předpoklad, že i Hatšepsut trpěla těmito kožními problémy, které zmírňoval právě tento pleťový krém. Skenování mumie Hatšepsut, která se našla v roce 1903. Že jde ale skutečně o Hatšepsut se prokázalo o více než 100 let později. Řada snímkování mumie prokázala, že šlo o velmi nemocnou ženu. **Hatšepsut trpěla cukrovkou, artrózou a zemřela na následky rakoviny**. O tom, že rakovina zabíjela už ve starověkém Egyptě píšeme v jiném článku. **Chemická analýza a spektroskopie krému odhalily přítomnost vysoce toxické chemické látky**. Našli tam uhlovodíky získané z uhelného dehtu, které bychom v pleťovém krému rozhodně nečekali. Mnohem znepokojivější je, že krém obsahoval dehtovou substanci podobnou kreozotu, o kterém víme, že je rakovinotvorný. Vzhledem k tomu, že zemřela na rakovinu je možné, že sama sebe nevědomky trávila. [![Lahvička se jménem královny Hatšepsut](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/01-hatsepsut-lahvicka-150x150.jpg "Lahvička se jménem královny Hatšepsut")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/01-hatsepsut-lahvicka.jpg) Lahvička se jménem královny Hatšepsut [![Královna Hatšepsut - CT snímek mumie](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/03-hatsepsut-lahvicka-150x150.jpg "Královna Hatšepsut - CT snímek mumie")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/03-hatsepsut-lahvicka.jpg) Královna Hatšepsut – CT snímek mumie [![Královna Hatšepsut - mumie královna objevená v hrobce KV 60](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/04-hatsepsut-lahvicka-150x150.jpg "Královna Hatšepsut - mumie královna objevená v hrobce KV 60")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/04-hatsepsut-lahvicka.jpg) Královna Hatšepsut – mumie královna objevená v hrobce KV 60 [![Kožní potíže na mumii královny Hatšepsut](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/05-hatsepsut-lahvicka-150x150.jpg "Kožní potíže na mumii královny Hatšepsut")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/05-hatsepsut-lahvicka.jpg) Kožní potíže na mumii královny Hatšepsut **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Howard Carter, hrobka KV60, královna Hatšepsut, mumie Hatšepsut, rakovina --- ### [Chetité a Chetitská říše](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-nove-rise/chetite.php) **Published:** 29 září, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Chetité byli indoevropským národem, který žil na drsných planinách střední Anatólie** od 18. století př.n.l. a jejich hlavním městem byla [Chattuša](/faraoni-nove-rise/chatusa.php "Chattuša"). Založili mocnou říši, která se střetávala se všemi tehdejšími význačnými civilizacemi – Babylónií, Asýrií a Egyptem. **Chetitský král byl sice absolutním panovníkem, ale ve vládnutí mu pomáhala rada starších pankus**, která měla poměrně velké pravomoci. Král byl považován za zástupce boha na zemi a proto se musel účastnit všech náboženských obřadů, aby prokázal svou čistotu. Vládnoucí vrstvu tvořily šlechta a kněžstvo. Lidová vrstva se dělila na svobodné lidi, kteří většinou pracovali pro palác, chrámy nebo velká šlechtická panství, a otroky z vojenských tažení. ## Chtetitský jazyk Chetité mluvili chetitským jazykem, který nepatřil do skupiny indoevropských ani semitských jazyků. Někteří odborníci se domnívají, že chetitský jazyk může být příbuzný severozápadní kavkazské jazykové skupině. Trevor Robert Bryce (australský odborník specializující se na Chetity) ve své práci napsal. *„Důkazy o „hattické“ civilizaci poskytují zbytky jednoho z neindoevropských jazyků nalezených v pozdějších chetitských archivech. Jazyk je identifikován v několika textech, ve kterých se objevuje, výrazem hattili – „(napsáno) v jazyce Hatti“.* ## Chetité a náboženství Chetitské náboženství zahrnovalo uctívání země, zosobněné jako bohyně matky , kterou Chetité uctívali, aby si zajistili bohatou úrodu a vlastní blaho. Chetitský panteon zahrnoval například Taru (boha bouře), bohyni Furušemu nebo Wurunšemu (bohyni slunce) a celou řadu dalších bohů. Chetité spojovali mnoho svých bohů se zemí nebo s vodou. Časem došlo k nevyhnutelném – k několika [střetům Chetitů s Egyptem](/faraoni-nove-rise//strety-chetitu-s-egyptem.php). ![Chetité](/wp-content/uploads/faraoni/nova-rise/chetite.png "- Starověký Egypt") **Rubriky:** Faraoni Nové říše **Štítky:** Chetité, chetitská říše, egyptští faraoni --- ### [Sekenenre Tao - počátek boje za vyhnání Hyksósů](https://www.starovekyegypt.net/2-prechodne-obdobi/sekenenre-tao-pocatek-boje-za-vyhnani-hyksosu.php) **Published:** 7 dubna, 2021 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Sekenenre Tao** byl jedním z posledních faraonů 17. dynastie. Přesná doba jeho vlády není známa (některé zdroje uvádí cca 3 roky), ale vládl přibližně kolem roku 1560 př. n. l. Stejně jako předchozí faraoni 17. dynastie byl pouze králem Horního Egypta se sídlem v Thébách (Vasetu). Dolní Egypt byl pod nadvládou [Hyksósů](/2-prechodne-obdobi/hyksosove.php) (v době Sekenenre Taa už cca 100 let). Během vlády udržoval určitou protiváhu vůči Hyksósům, kteří sídlili v [Avaris](/2-prechodne-obdobi/avaris-hlavni-mesto-hyksosu.php). I když odváděl Hyksósům povinné daně, setkával se s mnoha vzkazy, příkazy a pokyny, které nechtěl nadále akceptovat. Zachoval se zápis v Papyrusu Sallier 1, kde se popisuje jedna vzájemná korespondence mezi vládcem Hyksósů Apopim a Sekenenre Taem. ## Povídka “O sporu mezi Sekenenrea a Apopiho” > …Jednou král Apopi pojal úmysl, poslat králi Sekenenreovi, knížeti jižního města, poselství, které by ho podnítilo k odporu proti němu. I dal si zavolati své vysoké úředníky, své velitele vojska a muže vynikající chytrostí, ale nedovedli sestavit poselství králi Sekenenreovi, jaké si král Apopi přál. Dal si tedy král Apopi zavolat své písaře a své učence. Poklonili se mu a řekli: „Králi, kéž žiješ, jsi zdráv a svěží, náš pane! Řekni, co si přeješ, a my to vykonáme!“ Král Apopi jim řekl: „Sestavte mi poselství králi Sekenenreovi, knížeti jižního města, které by ho podnítilo k odporu proti mě!“ > Sestavili poselství, jaké si král Apopi přál, a řekli mu: „Pošli posla ke knížeti jižního města, ať mu řekne: „Dej vyklidit Hroší průplav, který jest ve východní čtvrti města, protože ani ve dne, ani v noci nedovolí spánku přijíti na mne; jejich hlas zaléhá do mých uší.“ Kníže jižního města ti nebude moci odpovědět na toto poselství ani dobře ani špatně, i pošleš mu druhé poselství: „Budu s tebou bojovati, neboť jsi mi neodpověděl na mé poselství, protože nesloužím žádnému bohu z celé této země kromě Suteha; ty však chceš mě s ním hanebně znepřáteliti, abych se neklaněl žádnému bohu z celé země kromě Amenrea, krále bohu.“ > Za čas na to poslal král Apopi knížeti jižního města poselství, které mu napověděli jeho písaři a učenci. Posel krále Apopiho přišel ke knížeti jižního města a byl k němu: „Proč ses vydal na tuto cestu? Jaké poselství přinášíš do jižního města?” Posel krále Apopiho mu odpověděl: „Král Apopi, kéž žije, je zdráv a svěží, posílá ti vzkaz: „Dej vykliditi Hroší průplav, který jest ve východní čtvrti města, protože ani ve dne, ani v noci nedovolí spánku přijíti na mně,jejich hlas zaléhá do mých uší.”… ## Sekenenre Tao a potyčky s Hyksósy **Sekenenre tento dopis pochopil jako záminku k rozpoutání války**. Došlo k několika vojenským potyčkám s Hyksósy a v některé z nich také zemřel. Dá se tak soudit z hlubokých zranění jeho lebky na mumii, která byla objevena v Dér el-Bahrí. Vojenské střety mezi oběma oblastmi pokračovaly i za vlády jeho syna Kamoseho. Vyhnat Hyksósy dokázal až Ahmose I. (zakladatel 18. dynastie) a s jeho nástupem začíná období Nové říše. ![Mumie Senakhtenrea Taa s vyznačenými poraněními lebky](/wp-content/uploads/sekenenre-tao-mumie-oznaceni-poraneni-lebky.jpg "Mumie Senakhtenrea Taa s vyznačenými poraněními lebky - Starověký Egypt") Mumie Senakhtenrea Taa s vyznačenými poraněními lebky Hrobka: neurčena Předchůdce: Sebekemsaf II. Nástupce: [Kamose](/faraoni-2prechodne-obdobi/kamose.php) Doba vlády: 16 let **Rubriky:** 2. přechodné období **Štítky:** egyptští faraoni, Hyksósové, Sekenenre Tao --- ### [Ramesse V.](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-nove-rise/ramesse5.php) **Published:** 12 ledna, 2022 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Ramesse V. (trůnním jménem Vesermaatre Sechepenre) vládl také velmi krátce – cca 3 roky. Během jeho vlády stále rostla moc kněží Amona na úkor moci faraona. Turínský papyrus zaznamenává finanční skandál během jeho vlády, který se týkal kněží na ostrově Elefantina. ## Ramesse V. a Wilbourův papyrus ![Mumie Ramesse V.](/wp-content/uploads/ramesse5-mumie.png "Mumie Ramesse V.") **Během jeho vlády docházelo ke vpádům libyjských nájezdníků**, kteří dosáhli města Per -Nebyt. Jejich nájezdů přibývalo, což mělo za následek pozastavování prací v Údolí králů. **Do čtvrtého roku vlády tohoto faraona je datován Wilbourův papyrus**, který je významným dokumentem o rozdělení půdy a výměru daní. Z tohoto papyru se dozvídáme, že většinu egyptské země ovládaly Amonovy chrámy, které také řídily finance země. **Wilbourův papyrus zdůrazňuje rostoucí moc Amonova velekněze Ramessesnakhta**, který se účastnil administrativních i kněžských záležitostí. Osobně vedl výpravu do lomů Wádí Hammámát ve východní poušti a dohlížel na rozdělování dávek dělníkům pracujícím na hrobkách v Údolí králů. Veleknězem se stal za vlády [Ramesse IV.](/faraoni-nove-rise/ramesse4.php) a působil v této pozici až do vlády Ramesse XI., tedy bezmála 30 let. Ramessesnakhtův syn krom jiného zastával funkci správce královských zemí a hlavního správce daní. Tato rodina tak získala velkou moc a stávala se nebezpečím pro samotného faraona. ## Otázky kolem smrti faraona Okolo smrti faraona je řada spekulací. V roce 1898 objevili mumii faraona, kde je hned několik anomálií. První anomálií je **díra v horní části lebky**, která naznačuje, že faraon mohl být zavražděn. Druhou anomálií je **zvláštní díra na levém boku**, a nakonec třetí anomálií **zvláštní vyrážka v obličeji**. Ještě zajímavější je, že na jednom ostrakonu je zaznamenáno, že byl pohřben až ve druhém roce vlády Ramesse VI. ![](/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-ramesse5.gif) Kartuš faraona Ramesse V. Hrobka: [KV9 v Údolí králů](/udoli-kralu/hrobka-kv9-ramesse6.php) Předchůdce: [Ramesse IV.](/faraoni-nove-rise/ramesse4.php) Nástupce: [Ramesse VI.](/faraoni-nove-rise/ramesse6.php) Doba vlády: 3 roky **Manželky:** Henutwati (velká královská manželka), Tawerettenru **Rubriky:** Faraoni Nové říše **Štítky:** egyptští faraoni, Ramessesnakht, Wádí Hammámát --- ### [Tutanchamon zemřel na rozdrcené srdce](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/tutanchamon-zemrel-na-rozdrcene-srdce.php) **Published:** 22 prosince, 2019 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Jak zemřel Tutanchamon? Odpověď na tuto otázku zajímá mnoho egyptologů a nejen je. Teorií o jeho smrti bylo mnoho – jisté bylo jen to, že smrt si pro mladého faraona přišla v 19ti letech. Jednou z teorií, která byla dlouhá léta zmiňována, byla teorie atentátu. Tu v roce 2010 vyvrátily testy DNA, které jako příčinu smrti určily gangrénu po úrazu nohy. Pak se také začalo mluvit o malárii. Nové výzkumy Tutanchamonovy mumie ale všechny teorie smetávají ze stolu. Tutanchamon zemřel na rozdrcené srdce. ## Kolize vozů a rozdrcené srdce Nejvnovější poznatky se opírají o teorii smrtelného úrazu. Díky speciálnímu snímkování mumie vědci zjistily, že **Tutanchamon spadl z bojového vozu.** Dokazuje to nejen poraněná noha, ale i zlomená žebra. Britští experti provedli rekonstrukci nehody. Došlo ke kolizi dvou vozů a jeden z nich se přes Tutanchamona převalil. Mladému faraonovi rozdrtil mu nohu, žebra, ale také srdce. Poslední jmenovaný orgán mu byl po smrti vyjmut a tudíž nebyl nalezen v jeho hrobce. Dá se tedy říci, že [Tutanchamon](/faraoni-nove-rise/tutanchamon.php) zemřel na rozdrcené srdce – zlomená noha a žebra jsou také velmi nebezpečným zraněním, ale zásadní roli sehrálo právě rozdrcené srdce mladého faraona. ## Svou vinu sehrál také incest rodičů Nová studie sice vyvrací smrt způsobenou malárií, potvrzuje ale dříve stanovené faraonovy genetické komplikace. Po otci Achnatonovi zdědil malý rozštěp horního patra, genetická mutace mu o několik centimetrů zkrátila levou nohu. Proto musel Tutanchamon při chůzi používat hůlek, a také trpěl Köhlerovým syndromem, vzácnou vadou kostí. Je možné, že nebýt těchto genetických mutací, možná by rychlou jízdu s koňským spřežením přežil. Zemřel totiž až po několika dnech. Nenapravitelně rozdrcené srdce by ale smrt pravděpodobně oddálilo jen o pár dalších dnů. ## Samovznícení mumie Několik let si vědci také nevěděli rady s popáleninami na částech faraonova těla. V roce 1968 při skenování Tutanchamonova nalezli kus ohořelé tkáně. Pomocí chemických testů zjistili, že se panovník „samovznítil“ až posmrtně. Kombinace balzamovacího oleje, zabývajícího kyslíku a obinadel způsobila v uzavřeném sarkofágu chemickou reakci, teplota se dostala až k hranici dvou set stupňů Celsia a mrtvý Tutanchamon částečně vzplál. Okamžité vyčerpání kyslíku však oheň během vteřin uhasilo. ![Howard Carter u mumie Tutanchamona](/wp-content/uploads/zajimavosti/carter-u-mumie-tutanchamona.jpg "Howard Carter u mumie Tutanchamona - Starověký Egypt") Anglický archeolog Howard Carter objevil roku 1922 v Údolí králů v Egyptě hrobku faraona Tutanchamona. Bohatství pokladu výrazně posunulo představy o pohřebních výbavách faraonů. Zdroj: Dotyk.cz **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** mumie Tutanchamona, Tutanchamon, Tutanchamonova mumie --- ### [Pyramidy faraona Snofrua](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-stare-rise/pyramidy-faraona-snofrua.php) **Published:** 22 září, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Není známo, proč Snofru svou přízeň přenesl právě na Dahšúr**, ale svou hrobku chtěl mít právě zde, několik kilometrů jižně od Sakkáry. V této lokalitě se nacházejí hned dvě pyramidy faraona Snofrua – [Lomená pyramida](/pyramidy-stare-rise/lomena-pyramida.php "Lomená pyramida") a její o něco málo mladší sestra Červená pyramida. ## Lomená pyramida Původní sklon byl příliš prudký (více než 58°), zřejmě kvůli málo pevnému podloží, které není tvořeno pevnou skálou. Vzhledem k sesedání stěn a puklinám v horní komoře, které se objevily navzdory podpěrám, se stavitelé rozhodli změnit sklon a snížit tak zatížení klenby. Ve výšce přibližně 50 metrů nad zemí se tedy sklon mění na 43°22′. Ani tak se Snofruovým poradcům nezdála pyramida bezpečná. Podle časových údajů stavebních grafit probíhaly dokončovací práce na Lomené pyramidě současně se znovu zahájenými úpravami médúmské pyramidy. Nakonec padlo rozhodnutí zahájit stavbu třetí pyramidy, přibližně 2 kilometry severně od Lomené. ## Červená pyramida Tentokrát stavitelé zůstali u sklonu 43°22′ a vybudovali první pravou pyramidu s hladkými stěnami, která byla předchůdkyní velkých pyramid v Gíze. Bílý vápenec použitý na obklad pyramidy postupem času zmizel a odhalil načervenalý kámen pocházející z nedalekého lomu. Proto se dnes této pyramidě říká [Červená pyramida](/pyramidy-stare-rise/cervena-pyramida.php "Červená pyramida"). V té byl také nakonec Snofru pohřben. ## Pyramidy faraona Snofrua – Síla, Médúm V roce 1988 prováděli archeologové [výzkum pyramidy v Síle](/zajimavosti/pyramida-v-sile-je-mozna-nejstarsi-prava-pyramida.php), kde objevili vápenec s nákresem pravé pyramidy. Jak ukázal výzkum Kerry Muhlesteina, pyramida vznikla za vlády faraona Snofrua. Její jádro bylo postaveno jako stupňovité se 4 stupni a pyramida byla poté obložena bílým vápencem. Snofru pravděpodobně také dokončil pyramidu Huniho v Médúmu. ![Pyramidy faraona Snofrua](/wp-content/uploads/pyramidy-faraona-snofrua.jpg "Pyramidy faraona Snofrua") **Rubriky:** Faraoni Staré říše **Štítky:** Dahšúr, egyptští faraoni, pyramidy v Dahšúru --- ### [Egyptská fajáns - luxus pro každého](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/egyptska-fajans-luxus-pro-kazdeho.php) **Published:** 28 května, 2020 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Pokud se podíváme do starověkého Egypta – přesněji do pyramid a hrobek, najdeme všude zlato. Ale byla tu ještě jiná hmota, která byla stejným pokladem – egyptská fajáns. Zlato, stříbro a drahokamy byly jen pro nejbohatší vrstvu – ale všichni chtěli mít něco pěkného do posmrtného života. Egyptská fajáns je člověkem vytvořený sklovitý materiál, který vznikl tisíce let před sklem. Někdy je označován jako keramika – ale o keramiku nejde. Používala se všude – od vytváření vešebtů do hrobek až po zdobení nábytku. Egypťané si mysleli, že tento materiál pocházel od bohů – že jim ho bohové darovali. Modrá byla v Egyptě posvátnou barvou – symbolizovala nebe, vesmír, stvoření a plodnost. Modrá je barva moře, nebe a Nilu – a oni ji najednou byli schopní vytvořit. Nabízí se ale otázka – jak tuto hmotu vyráběli? ## Egyptská fajáns – písek a natron Aby se našla odpověď, byla použita rentgenová fluorescence. Jádro fajánse tvoří křemíkové částice a na povrchu je pak dokončená fáze čistého skla. Nejde o plně skleněný objekt – je to forma skla, kdy je samotný povrch vitrifikován (přeměna substance nějakého materiálu ve sklo) jako skleněný materiál. Hlavní složkou je písek nebo rozdrcené oblázky křemene. Písek je nejdostupnější materiál v Egyptě, ale roztavení písku vyžaduje vysoké teploty (1800°). Museli tedy použít nějaké tavidlo, které teplotu snižuje – na přijatelných 900°. Před téměř 6000 lety zjistili, že látka, kterou později používali při mumifikaci pomáhá rozpustit písek. Natron (směs uhličitanu sodného a hydrogen uhličitanu sodného) – to bylo tavidlo. Protože písku i natronu bylo v Egyptě dostatek, stal se z ní luxus, který si mohl dovolit každý. Proto se nacházela i v nejchudších domácnostech stejně jako v chrámech. ## Jak ze směsi vyrobit produkt? Máme písek, máme natron … ale jak vytvoříme jasně modrou glazuru? Rozborem se zjistilo, že modrá barva pochází přidáním oxidu měďnatého. Vznikne hmota – ale jak z ní vyrobit výsledný produkt? Hmota připomíná zubní pastu – takže budeme muset ještě pokračovat. Egypťané použili techniku otevřeného tvarování – prostě hmotu napasovali do formy a vystavili ho vzduchu. Ten spustil chemickou reakci zvanou efluorescence. Všechna sůl vystoupá na povrch a nahromadí se tam ve vysoké koncentraci. Pak se polotovar vloží do vypalovací pece a zahřeje při teplotě 900°. V ohni se pak roztavilo pouze samotné tavidlo (natron) a tím vznikla modrá glazura. ![Egyptská fajáns](/wp-content/uploads/egyptska-fajans.jpg "egyptska-fajans - Starověký Egypt") Egyptská fajáns **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** egyptská modř --- ### [Tutanchamonova maska projde opravou](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/tutanchamonova-maska-projde-opravou.php) **Published:** 22 října, 2015 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Tutanchamonova maska je sice poškozená, ale podle specialistů je možné ji opravit. K poškození masky došlo začátkem tohoto roku, když zaměstnanci při čištění odpadl vous z masky a jeho opětovné přilepení epoxidovým lepidlem pak začalo škodit masce samotné. Lepidlo z epoxidové živice, které zaměstnanci použili na připevnění vousu ke zlaté masce faraona Tutanchamona, se podle německého experta na restaurování Christiana Eckmanna dá odstranit a masku znovu opravit. Eckmann na tiskové konferenci v Egyptském muzeu v Káhiře Eckmann ujistil, že 3 300 let stará Tutanchamonova maska není nenávratně poškozena. Přilepený vous se odlomil v srpnu, když se nastavovalo osvětlení ve skříni, kde je Tutanchamonova zlatá maska uložená. **Příčinou [poškození Tutanchamonovy masky](/zajimavosti/zamestnanec-muzea-v-kahire-poskodil-tutanchamonovu-masku.php) byl přebytek lepidla**, které má vysokou přilnavost k materiálům jako je kámen nebo kov. Nedoporučuje se ale u starověkých artefaktů. Lepidlo bylo aplikováno příliš hustě, což je dobře viditelné zejména na levé straně masky. Právě tam zůstalo několik škrábanců po snaze zaměstnanců lepidlo z masky odstranit. Tutanchamon byl faraonem 18. dynastie a do povědomí široké veřejnosti se dostal díky objevu jeho nevyloupené hrobky. Howard Carter tuto hrobku objevil v roce 1922, poslední možný rok na vykopávkách v Údolí králů. ![Tutanchamonova maska - Lepidlo je viditelné mezi vousem a tváří Tutanchamona; Foto: Mohamed Osama](/wp-content/uploads/zajimavosti/tutanchamonova-maska-lepeny-vous.jpg "Tutanchamonova maska - Lepidlo je viditelné mezi vousem a tváří Tutanchamona; Foto: Mohamed Osama") Lepidlo je viditelné mezi vousem a tváří Tutanchamona; Foto: Mohamed Osama Zdroj: The Telegraph; online na http://www.telegraph.co.uk/; Český překlad: Alííí **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Howard Carter, Tutanchamon, Tutanchamonova hrobka, Tutanchamonova maska --- ### [Pivo, národní nápoj Egypťanů](https://www.starovekyegypt.net/egyptske-zemedelstvi/pivo-narodni-napoj-egyptanu.php) **Published:** 8 března, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Víno bylo nápojem bohatých vrstev, a nebylo tedy příliš běžné. **Pivo bylo vždy národním nápojem**. Egypťané připravovali pivo po celé zemi a jeho výrobu znázornili už na reliéfech v mastabách z dob Staré říše. Pilo se při všech příležitostech – na poli, na palubě lodí, při recepcích a samozřejmě v městských zábavních podnicích. ## Příprava a uchovávání piva **Egyptské pivo se připravovalo z pšenice, nebo z ječmene a z datlí**. Právě datlová šťáva zajišťovala kvašení nápoje. Pivovarník a jeho pomocníci lili čerstvé těsto do rozpálených forem, které se vkládaly do pecí podobných pekařským. To vyžadovalo maximální pečlivost, protože těsto z pšenice nebo ječmene muselo jen lehce zezlátnout na povrchu a uvnitř zůstat syrové. Takto získané chleby pak Egypťané rozdrobili do velké nádoby naplněné sladkou tekutinou, která se připravovala z vody a datlí. Pivovarník pak směs šlapal tak dlouho, až byla jednolitá. Když po několika dnech začalo kvašení, byl obsah nádoby přelit do velkých džbánů. Pomocí síta se zachytávaly největší kousky chleba nasáklé pivem, které pivovarník vymačkával jako houbu. Někdy se provádělo ještě druhé filtrování, aby zachytili i drobky chleba, které prošly prvním cezením. **Pivo se ukládalo do amfor uzavřených zátkou ze slámy a vlhkého jílu**, nebo talířkem a trochou sádry, aby se dalo dobře a dlouho uchovávat. Na konec musel pivovarník umístit na nádobu svou značku s datumem a místem výroby. Po ukončení kvašení se pivo filtrovalo a uchovávalo v otevřených džbánech. Pěna, která se vytvořila na tekutině, se sebrala a usušila – sloužila pak jako kvasnice při výrobě chleba a jiného pečiva. ## Obchod s pivem **Většina Egypťanů si sice vyráběla vlastní pivo, ale obchod s ním také prosperoval**. Po Nilu ho v amforách přepravovalo mnoho lodí, které jej dodávaly do měst, do zábavních podniků a do vil bohatých Egypťanů. Před konzumací se pivo lilo do jedno nebo dvoulitrových džbánů a z nich pak do kamenných, kovových nebo keramických pohárků. Nejběžnější bylo pivo černé, pivo světlé bylo vyhrazeno pro svátky. Egypťané s oblibou do piva přidávali bylinky a datlový cukr, aby tak zvýraznili jeho chuť a zvýšili obsah alkoholu. ![Pivo - výroba piva](/wp-content/uploads/egyptske-zemedelstvi-pivo.png "Pivo - výroba piva - Starověký Egypt") Drcení ječmene probíhalo na kamenných plochých zrnotěrkách (vlevo) a poté se ukládalo do sudů (vpravo). Z takto získané mouky se pak kvašením vyrábělo pivo, které se uchovávalo ve džbánech. **Rubriky:** Zemědělství **Štítky:** zemědělství starověkého Egypta, život ve starověkém Egyptě --- ### [Kamose](https://www.starovekyegypt.net/2-prechodne-obdobi/kamose.php) **Published:** 24 září, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Hyksósové vládli Egyptu dvě staletí. Teprve poslední **thébští vládci 17. dynastie se vzbouřili proti okupantům. Po nelítostném boji Hyksósy vyhnali ze země**. Za tento obrat se nejvíce zasloužil Kamose. Jeho bratr Ahmose později dokončil znovudobytí Egypta a jeho syn Amenhotep I.poté založil 18. dynastii. ## Válka s Hyksósy kvůli hrochům Když na křehký thébský trůn usedl Sekenenre Tao, představoval pro jeho území stále větší nebezpečí hyksóský král Apopi I. Hyksósové po určitou dobu udržovali s Thébami (Vesetem) dobré vztahy. Každý si vládl na svém území a nesnažil se o žádný vpád k sousedovi. Proto se nabízí otázka – co se stalo, že najednou mezi panovníky vypukla válka? Odpověď nám poskytuje pouze jeden příběh, který přepsal za vlády Merenptaha písař Pentaueret. Z tohoto papyru (dochovaly pouze první řádky) se dozvídáme, že **došlo ke střetu obou panovníků kvůli hrochům ve „východním rybníku jižního města“**. Hyksóský panovník žádal Thébany, aby nelovili hrochy v tomto rybníku, protože zvířata dělala při lovu velký hluk a probouzela Hyksósy ze spaní. A v tom bylo jádro sporu. Pro Thébany bylo zabití hrocha jakožto nepřejícného zvířete v posvátném rybníce rituálním způsobem ochrany egyptského království. **Pro Apopiho I. a všechny Hyksósy uctívající boha Sutecha znamenalo naopak zabití hrocha svatokrádež**, protože právě tento živočich byl považován za Sutechovo vtělení. Thébané požadavek Hyksósů odmítli a prostřednictvím svého boha Amon-Rea, který dokázal Sutecha zabít naznačili, že již dále nehodlají poslouchat Apopiho příkazy. Válka se stala nevyhnutelnou … ## Kamose a válka s Hyksósy ![Kamoseho stéla](/wp-content/uploads/faraoni/2prechod/kamoseho-stela.png "Kamoseho stéla - Starověký Egypt")Není známo, co se přihodilo Sekenenre Taovi, ale na jeho mumii nalezené v Dér el-Bahrí byly nalezeny stopy po hlubokém poranění hlavy. Po jeho smrti usedl na trůn **Kamose – původně snad vojenský velitel, jehož vztah ke královské rodině zůstává zahalen tajemstvím**. Kamose při svém nástupu přijal jako součást titulatury tato jména: Chaihernesetef („Ten, který byl korunován na svém trůně“), Horneferchabtaui („Dokonalý Hor, který obývá Obě země) a Sedžefataui („Ten, který krmí Obě země“). S touto božskou ochranou zahájil osvobozování země. O jeho životě toho mnoho nevíme. Informace máme vlastně pouze ze dvou stél, které připomínají jeho vítězství a které nechal Kamose vztyčit v Karnaku. Na první se vypráví o začátku války s Hyksósy, na druhé pak o konci vítězného tažení. Víme také, že jeho nadšení pro válku s Hyksósy nesdíleli jeho dvořané, kteří chtěli raději v klidu žít bez nebezpečí ztráty vlastního majetku. ## Bitva u Nefrusi Se svou armádou núbijských lučištníků se Kamose vydal na nepřátelské území a dostal se až k městu Nefrusi, které leželo poblíž Bení Hasanu. Tam se utkal s Tetim – synem Apopiho I. V této bitvě utrpěli Hyksósové drtivou porážku a to přinutilo Apopiho I. prchnout do Avaridy. **Kamose se dostal až k Avaridě, ale nepodařilo se mu toto dobře opevněné město dobýt** a tak se spokojil s kontrolou zboží, které po Nilu do Avaridy připlouvalo. Nevíme co se stalo s egyptským osvoboditelem později. Možná zemřel v boji – jisté je, že jeho dílo dokonal Ahmose, který se zmocnil Avaridy a vyhnal ze země poslední Hyksósy. ![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-kamose.gif)Kartuš faraona Kamoseho Hrobka: neurčena Předchůdce: [Sekenenre Tao](/2-prechodne-obdobi/sekenenre-tao-pocatek-boje-za-vyhnani-hyksosu.php) Nástupce: [Ahmose I.](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-nove-rise/amenhotep1.php) Doba vlády: neurčena **Rubriky:** 2. přechodné období **Štítky:** egyptští faraoni --- ### [Avaris - hlavní město Hyksósů](https://www.starovekyegypt.net/2-prechodne-obdobi/avaris-hlavni-mesto-hyksosu.php) **Published:** 24 září, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Avaris (Tell ed-Daby) máme doklady, že již na počátku 13. dynastie zde působila komunita Asijců**. Je to však jediný přesvědčivý archeologický důkaz o populaci Asijců v rámci Egypta ze Střední říše. V soudobých textech se objevují zmínky o „táborech asijských dělníků“. ## Počátky v 1. přechodném období Je pravděpodobné, že **nejstarší sídliště v Avaris (Tell ed-Dabě), pocházející z Prvního přechodného období, bylo úmyslně postaveno jako součást obranného systému**, který měl zajistit východní hranici. Během 12. a 13. dynastie se sídliště velmi rozrostlo a jednu jeho část osídlili Asijci. Neegyptská povaha komunity je patrná z rozvržení domů (které jasně odkazuje na syrský model) a ze skutečnosti, že hroby byly začleněny do obytné části, místo aby byly umístěny na pohřebišti vně sídliště. Rozdíly lze pozorovat nejen v materiální kultuře, definované keramikou a druhy zbraní. Dále také v pohřbívání, které zahrnuje směsici egyptských a palestinských rysů. Ze zlodějské jámy prokopané do kaple jedné hrobky pocházejí fragmenty nadživotní vápencové sochy sedícího muže s vrhací tyčí v ruce. Umělecký styl a oblečení nejsou egyptské, rozměry však naznačují, že se jednalo o osobnost velké důležitosti. Je ironií osudu, že nejlepší paralelu k této soše představuje malá dřevěná figurka asijské ženy s dítětem, nalezená v jedné hrobce ze Střední říše v Bení Hasanu. ## Kultura v Avaris (Tell ed-Dabě) Kultura lidu z Avaris (Tell ed-Daby) se rychle vyvíjela. To nám umožňuje charakterizovat každou vrstvu po stránce architektury, pohřebních zvyklostí, keramiky, železný i jiných výrobků, ale současně se objevuje otázka, pro a jak docházelo k takovému kulturnímu mísení a tak rychlému vývoji. **Avaris (Tell ed-Dabaa) nám poskytla stovky artefaktů, které lze zařadit do** dobře známého období II A-C **střední doby bronzové v Syropalestině**. Tento materiál se vyskytuje v devíti vrstvách (H-D/2), jejichž horní a dolní hranici spojil rakouský archeolog Manfred Bietak s vládami dvou egyptských králů, a to s vládou Amenemheta IV. (1786-1777 př.n.l.) a Ahmose (1550-1525 př.n.l.). **Počáteční expanzi Avaris** (Tell ed-Daby) dočasně **pozastavila epidemie**. Na několika místech této lokality nalezl Bietak velké společné hroby. V hrobkách objevil množství těl bez viditelných známek obřadu. Později, od vrstvy F dále, naznačují typy sídlišť i hřbitovů méně rovnostářskou společnost než dříve. Velké domy obklopené menšími, propracovanější budovy spíše uprostřed sídliště než na jeho okraji, služebníci pohřbení před hrobkami svých pánů, to všechno poukazuje na nadvládu bohaté elitní skupiny. ## Avaris – hlavní město Hyksósů V tomto okamžiku historie města začíná být zřejmé, že je totožné s písemně doloženým hlavním městem Hyksósů Avaridou. Archeologové zde objevili dva vápencové sloupky dveří. Oba mají na sobě nápis *„dobrý bůh, pán obou zemí, vlastní syn Reův, [Nehesej](/faraoni-2prechodne-obdobi/nehesej.php)„*. Na popsaných fragmentech z Tell el-Habua, Tanidy a Tell el-MuKdamu nalézáme další tituly a přídomky tohoto muže, „oblíbence Sutehova, pána Avaridy, nejstaršího královského syna“. Poslední přídomek je titul naznačující vysokou vojenskou hodnost, neznamená však, že jeho držitel byl skutečně „synem krále“. Zmínka o bohu Sutehovi dokládá, že jeho kult zde byl již zaveden a že byl místním bohem Avaridy, jako byl Amon ochranným bohem Théb (Vesetu). Sutehův kult se mohl vyvinout smísením již existujícího kultu z Héliopole s kultem severosyrského boha Baala-Sápána, který sem zavlekli Asijci. ![Avarida](/wp-content/uploads/faraoni/2prechod/avarida-mapa.gif "- Starověký Egypt") Plán historické krajiny v Tell el-Dabě (hlavní město Hyksósů) **Rubriky:** 2. přechodné období **Štítky:** egyptští faraoni, Hyksósové --- ### [2. přechodné období](https://www.starovekyegypt.net/2-prechodne-obdobi/druhe-prechodne-obdobi.php) **Published:** 24 září, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Druhé přechodné období je definováno rozdělením Egypta** – rozpadnutím Obou zemí. Na jeho začátku došlo k opuštění rezidence v Lištu, ležící 32 km jižně od Memfidy (Mennoferu), **a přenesením královského dvora a sídla vlády do Théb (Vasetu)**. Konec období nastal dobytím hlavního města hyksóských králů v Avaridě ve východní deltě Ahmosem, králem Théb (Vasetu). **Opětovné sjednocení Egypta**, jehož Ahmose dosáhl, **nebylo přerušeno po dalších 400 let**. Tyto dvě události dělí přibližně 150 let. Posledním faraonem sídlícím v Lištu byl pravděpodobně Merneferre Aj (asi 1695 – 1685 př.n.l.), protože byl posledním panovníkem 13. dynastie (podle seznamu králů uvedeného na Turínském papyru), který zanechal nápisy na památkách v Horním i Dolním Egyptě. Dobytí Avaridy můžeme datovat mnohem přesněji, mezi osmnáctý a dvaadvacátý rok vlády Ahmose, tedy v rozmezí let 1532 – 1528 př.n.l. ## Problém písemných pramenů Mimořádný problém představují písemné prameny, a to svou četností spíše než nedostatkem. Velké obtíže však činí také začlenění toho co nám říkají do archeologických důkazů. Mohou být rozděleny do šesti kategorií: 1. seznamy králů, z nichž je nejpodrobnější hieratický papyrus známý jako Turínský kánon (sestavený ze starších seznamů v Memfidě (Mennoferu) za vlády Ramesse II.) 2. **Manethonova Aegyptiaka**, dějiny sepsané ve třetím století př.n.l., **která se dochovala pouze ve fragmentech** přejatých pozdějšími kronikami 3. královské nápisy z této i z pozdější doby, psané jako „propaganda“ 4. dobové soukromé nápisy, zvláště „pohřební biografie“ 5. administrativní záznamya to jak veřejné tak i soukromé 6. literární a vědecké texty, jako jsou papyrus Sallier I a Rhindův matematický papyrus Tyto texty jsou vždy cenné, ale přinášejí zároveň mnoho nejasností, protože ty nejvýznamnější z nich, tedy královské nápisy, byly často vytrženy ze svého původního kontextu. **Většina thébských královských stél byla nalezena, zničena či znovu použita v pozdějších stavbách** a v Avaridě se žádný popsaný kamenný element v monumentálních cihlových stavbách hyksóských králů nedochoval ve své původní vrstvě. Druhé přechodné období můžeme rozdělit na dvě části. V první (1797 – 1690 př.n.l.) se panovníkům pravděpodobně dařilo udržet hranice a zajistit bezpečnost země. **Ve stejném období ale do delty – hustě osídlené zvláště Asiaty – pronikaly semitské, churritské a árské národy**. Egypťané je označovali **Hekauchasut (Vládci cizích zemí)**, což Řekové přeložili jako Hyksós. Usadili se v Avaridě, ze které učinili své hlavní město. Tato invaze spadá zhruba do doby vlády Neferhotepa I. (kolem roku 1720 př.n.l.). Příchodem Hyksósů začíná druhá část Druhého přechodného období. Podle Manetha založil hyksóský král Šeši (Salitis) 15. dynastii a kolem roku 1650 př.n.l. se nechal korunovat v Memfidě (Mennoferu), kterou Hyksósové dobyli. Panovníci této dynastie ovládali celou deltu a zprostředkovaně spravovali i střední Egypt a díky své armádě a spojenectví s núbijskými veliteli mohli také sledovat Horní Egypt a vládce v Thébách (Vasetu). V zemi prosadili své tradice, rabovali chrámy, egyptskou civilizaci ale nezavrhovali. Přejali titulaturu, faraonskou okázalost i hieroglyfické písmo. Tato civilizace, která vládla v Egyptě po dobu dvou dynastií zanechala po sobě významné dědictví – vozy, bronzové zbraně a podpořila rozvoj vědy. **Rubriky:** 2. přechodné období **Štítky:** egyptští faraoni --- ### [Antef II.](https://www.starovekyegypt.net/1-prechodne-obdobi/antef2.php) **Published:** 24 září, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Zatímco Mentuhotep I. a [Antef I.](/1-prechodne-obdobi/antef1.php "Antef I."), první vládci 11. dynastie, vládli pouze po patnácti letech. Bratr a následník Antefa I. Antef II. se zapsal nejvýznamněji do vývoje nové monarchie. Jeho vláda trvala 48 let a zachovalo se z ní velké množství archeologických, epigrafických a uměleckých dokladů. Ty nám umožňují detailní pohled na povahu thébského království. ![Kartuš Antef II.](/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-antef2.gif "- Starověký Egypt")**Antef ll. si činil nárok na tradiční duální vyjádření královské moci** (nisut – bitej) i na titul „syn Reův“. Tento titul se vztahuje k dogmatu o božském původu panovníka. Nepřijal však celý královský protokol s jeho pěti „velkými jmény“, tzv. pětinásobnou královskou titulaturu. Přijal pouze „Horovo jméno“ Vahanch („nekončícího života“) ke svému „osobnímu jménu“ Antef. Neměl žádné „trůnní jméno“ (které tradičně obsahovalo jméno slunečního boha Rea). Bohužel se dochovalo pouze několik málo vyobrazení panovníka, a proto nelze zjistit, zda používal celý soubor královských korun a ostatních insignií, i když současné torzo dokladů napovídá, že je to málo pravděpodobné. První thébští králové si zjevně byli dobře vědomi omezenosti své moci. Ve shodě s tím, že vzešel ze společenské třídy provinčních vládců, si Antef II. nechal vytesat životopisnou stélu, která stála ve vchodové kapli jeho hrobky saff v El-Tarifu. Je na ní vyobrazen v doprovodu svých pěti oblíbených psů a jsou na ní zrekapitulovány úspěchy jeho vlády. Údaje uvedené na této stéle nám bohatě potvrzují i texty jeho stoupenců. Máme dobrý důvod věřit, že poslední nekrálovský thébský nomarcha již ovládal velkou část jižního Horního Egypta. **Antef II. podnikl rozhodující výpad na sever, kde dobyl abydský nom**, který byl od dob Staré říše nejdůležitějším administrativním střediskem Horního Egypta. Pokračoval ještě dále a zaútočil i na území hornoegyptského 10. nomu. Tím zahájil politiku otevřeného nepřátelství vůči hérakleopolským králům a v pruhu území mezi Abydem a Asjútem musel vést válku, která trvala s přestávkami několik dekád. ## Hetepi z el-Kábu Známe jména několika mužů, kteří sloužili pod Antefem II. Například thébského vojenského velitele jménem Džarej, který bojoval s hérakleopolskou armádou v abydském nomu a probojoval se severním směrem až do 10. nomu; Hetepiho z el-Kábu, který pro krále spravoval tři nejjižnější nomy a Antefova pokladníka Ceceje, jehož nádherná stéla je dnes součástí sbírek londýnského Britského muzea. I když hlavním cílem životopisných nápisů těchto mužů je chvála vlastních úspěchů, není nejmenší pochyby o tom, kdo byl nejvyšší autoritou. Byl jím právě Hetepi z el-Kábu. ## Stavby a umění Antef II. postavil mnoho chrámů bohům. **Nejstarší dochovaný fragment královské stavby v chrámovém komplexu v Karnaku představuje právě sloup Antefa II.** Na Elefantině odkryly výzkumy v chrámu bohyně Satety neporušené stavební fáze, z nichž nejstarší pocházejí z Archaické doby. Zatímco králové Staré říše zasvětili bohyni Satetě na Elefantině pouze několik votivních obětin, Antef II. byl prvním panovníkem, který postavil chrám jak Satetě, tak Chnumovi a který o tom nechal pořídit oslavné nápisy na zárubních dveří. Všichni jeho následníci z 11. dynastie jeho příklad následovali. Nekrálovské i královské stavby z doby Antefa II. obsahují nádherné ukázky thébského umění 11. dynastie. Některé z menších předmětů, jako je například Džarejova stéla, ještě předvádějí neumělý umělecký styl Horního Egypta První přechodného období, ale ve stejné době již začaly královské dílny vytvářet nádherně vyvážená díla, pro něž bylo typické hluboké, oblé modelování a která často dosahovala zvláštního estetického účinku kontrastem mezi velkými hladkým plochami a místy vyplněnými jemně tesanými detaily, jako byly podrobně vypracované záhyby plisované suknice nebo složité účesy. Na těchto pracech je patrná snaha vytvořit vhodný styl pro vyjádření aspirací nové dynastie. Pokud se zaměříme na vývoj jižní části Horního Egypta, lze vysledovat vznik nového politického systému, který postupně vedl k vytvoření Střední říše. Tento proces, který pak měl obrovský dopad na budoucnost Egypta, bychom snad měli považovat za nejdůležitější aspekt dějin První přechodné doby. Neměli bychom však při tom zapomínat, že thébské panství zaujímalo pouze malou, vzdálenou a relativně nedůležitou část Egypta jako celku. Období válek a konfliktů, která dělají z životopisných příběhů tak napínavé čtení, proto musíme považovat za místní a krátkodobé epizody. [![Stéla Džareje (vojenského velitele) z jeho hrobky na nekropoli v Tárifu](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/antef2-stela-dzareje-300x225.png "Stéla Džareje (vojenského velitele) z jeho hrobky na nekropoli v Tárifu")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/antef2-stela-dzareje.png) Stéla Džareje (vojenského velitele) z jeho hrobky na nekropoli v Tárifu [![Stéla z hrobky Antefa II. v západních Thébách (Vasetu)](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/antef2-stela-z-hrobky-v-thebach-300x225.png "Stéla z hrobky Antefa II. v západních Thébách (Vasetu)")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/antef2-stela-z-hrobky-v-thebach.png) Stéla z hrobky Antefa II. v západních Thébách (Vasetu) ![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-antef2.gif)Kartuš faraona Antefa II. Hrobka: skalní hrobka v El-Tarifu (Saff el-Dawba) Předchůdce: [Antef I.](/1-prechodne-obdobi/antef1.php) Nástupce: Antef III. Doba vlády: 48 let **Rubriky:** 1. přechodné období **Štítky:** egyptští faraoni, El-Tarif, Saff el-Dawba --- ### [Antef I.](https://www.starovekyegypt.net/1-prechodne-obdobi/antef1.php) **Published:** 24 září, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Antef I. byl** egyptským faraonem 11. dynastie. Přesněji řečeno – byl **faraonem Horního Egypta a za své sídlo si vybral Théby (Vaset)**. Začátek jeho vlády není přesně znám, jisté ale je, že na trůn nastoupil po Mentuhotepovi I.. Na začátku vlády Antefa I. se Egypt zmítal v anarchii, která nastala po pádu Staré říše. **Antef I.** se ale vlády chopil pevnou rukou a **obsadil několik blízkých území a krajů**. Pak přijal Horovo jméno Sehertauej a nechal se nazývat faraonem. Za vlády Antefa I. a jeho nástupců nastal rozkvět Théb (Vasetu), který vrcholu dosáhl v době 18. dynastie. ## Tárifská nekropole – saff hrobky Vlivem místní topografie se na nekropoli El-Tarif (známé jako Saff el-Dawba) vyvinul zvláštní typ skalních hrobek. U menších hrobek nekrálovských osob byl široký dvůr vykopán do štěrku a slínu nízké pouštní terasy. Západní stěnu otevřeného nádvoří tvořila řada těžkých čtverhranných pilířů, která tak představovala fasádu vlastní hrobky. **Právě řada pilířů dala tomuto typu pohřební architektury moderní název hrobka saff** (saffje znamená arabsky „řada“). ### Saff hrobka Antefa I. **![Antef I.](/wp-content/uploads/faraoni/1prechod/antef.gif "Antef I. - Starověký Egypt")Antef I. si nechal postavit hrobku saff značných rozměrů**. Komplex se dnes nazývá Saff el-Dawba. Stavba je zapuštěna pod úroveň okolního terénu a má tvar obdélníku o délce 300 metrů a šířce 54 metrů. Podél stran nádvoří architekti navršili 400 000 m3 štěrku a měkkého kamene. Přední část dvora se bohužel nedochovala, ale zadní část hrobky se širokou fasádou tvořenou dvojitou řadou kamenných pilířů a třemi kaplemi (jednou pro samotného krále a dvěma patřícími snad manželkám) je dosud docela dobře zachovalá. V přední části se nacházela pravděpodobně i vchodová kaple. Protože povrch stěn hrobky a pilířů zvětral, nevíme, zda nebyly původně zdobeny malbami. I tak je Saff Dawaba impozantním dílem architektury, odhalujícím něco ze základů nově ustavené královské moci. Není vidět sebemenší snahu imitovat královskou pohřební architekturu Staré říše. Místo toho vycházeli thébští panovníci z místních architektonických tradic. Navíc, na rozdíl od mnoha faraonů Staré říše, netoužili po výlučnosti umístění hrobky. Královské hrobky byly stále stavěny na hlavním thébském pohřebišti, na opačném břehu řeky proti městu a jeho chrámům. Zde bylo místo posledního odpočinku panovníků obklopeno nejen hrobkami úzkého kruhu dvořanů, ale také pohřebištěm místních obyvatel. Menší pohřební kaple stojící podél bočních stran dvora královské hrobky navíc ještě poskytovaly místo pro pohřby některých z jeho přívrženců. Poselství ukryté v této architektuře je proto zaměřeno nejen na vysoké postavení faraona, ale také na skutečnost, že tito panovníci byli pevně zakořeněni v thébském prostředí a v místní společnosti. ## Následníci Antefa I. Následníci Antefa I. ([Antef II.](/1-prechodne-obdobi/antef2.php "Antef II.") a Antef III.) si na nekropoli v Tárifu nechali postavit velmi podobné hrobky saff, poblíž Saff Dawaby. Když Mentuhotep II. přenesl královské pohřebiště do Dér el-Bahrí, bylo to pravděpodobně pouze proto, že v Tárifu již nebyla vhodná stavební místa pro monumentální architekturu. ![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-antef1.gif) Kartuš faraona Antefa I. Hrobka: skalní hrobka v El-Tarifu (Saff el-Dawba) Předchůdce: Mentuhotep I. Nástupce: [Antef II.](/1-prechodne-obdobi/antef2.php) Doba vlády: 16 let **Rubriky:** 1. přechodné období **Štítky:** egyptští faraoni, El-Tarif, Saff el-Dawba --- ### [První přechodné období](https://www.starovekyegypt.net/1-prechodne-obdobi/prvni-prechodne-obdobi.php) **Published:** 24 září, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Na konci vlády 6. dynastie došlo ke společenskému a politickému rozkladu.** To vedlo k zásadnímu oslabení moci v Memfidě (Mennoferu). Toto období rozkladu **nazývané jako První přechodné období** **trvalo více než jedno století**. Došlo i k několika vpádům cizinců – zejména pak Beduínů. I když o tomto období není příliš informací víme, že narůstala moc krajových vládců a že nomarchové (guvernéři krajů) vládli na svém území prakticky neomezeně. Došlo v podstatě k rozdělení Egypta – severní a střední část ovládali panovníci herakleopolského původu (9. a 10. dynastie) a jižní část ovládali panovníci z Théb (Vesetu), kteří tvořili 11. dynastii. ## Dlouhá vláda Pepi II. – počátky problémů Problémy začaly za vlády [Pepi II.](/faraoni-stare-rise/pepi2.php) Tento faraon, který vládl neuvěřitelných 94 let zůstal na trůně i v pokročilém věku. V pokročilém věku už ale situaci neměl zcela pod svou kontrolou. Jeho syn Merenre si vlády moc neužil a po něm začala vládnout Neitokret – první žena na egyptském trůně. Druhou byla až za několik set let Hatšepsut. Ani Neitokret však nebyl schopna situaci zvrátit. **7. dynastie** podle egyptského historika Manetha **zahrnovala 70 faraonů, kteří dohromady vládli 70 dní**. To jen dokazuje, jaký zmatek v zemi musel být. Ani 8. dynastie na tom není o moc lépe. Manetho uvádí seznam faraonů této dynastie, který lze jen velice těžko analyzovat. Objevují se v něm Neferkare, Ibi – jeho pyramida byla nalezena v Sakkáře – a Neferkauhor. Můžeme předpokládat, že **devátá a desátá dynastie vládly současně se začátkem 11. dynastie**. Zatímco 9. a 10. dynastie působily v Hérakleopoli, 11. dynastie vládla v Thébách (Vasetu). 9. dynastii založil jistý Chetej, hérakleopolský král, který si dělal nároky na celý Egypt. Po jeho smrti následovalo několik faraonů, jeden z nich se jmenoval opět Chetej, další Neferjare, jiný Merikare … **Od 10. dynastie vládli hérakleopolští panovníci současně s 11. dynastií, kterou pravděpodobně založi**l Antef I. a která vládla v Thébách (Vasetu). Jakýmsi „nárazníkovým pásmem“ ve výpadech obou dynastií se stala oblast Abydu (Abedžu), což vedlo k rozsáhle devastaci královského pohřebiště Archaické doby, které se zde nacházelo. Thébská dynastie za vlády Mentuhotepa II. porazila hérakleopolskou dynastii a po dlouhé době nastolit opět řád a sjednotit Egypt. Byl to začátek období Střední říše. ## První přechodné období a „Thébská nadvláda“ V období Staré říše byly Théby (Vaset) provinčním městem. Z pohřebních stél na rozsáhlém hřbitově v Tárifu na západním břehu Nilu přímo proti chrámu v Karnaku víme o řadě představených kněží pověřených dozorem nad místními záležitostmi i v ranném fázi Prvního přechodného období. Po řadě hodnostářů získal moc nomarcha Antef, který spojil postavení „velkého správce thébského nomu“ s dalším úřadem – „představeného kněží“. Krom toho se pyšnil také titulem „králův důvěrník v úzké bráně jihu“ (tedy na Elefantině) a titulem „velký správce Horního Egypta“. Tento **nomarcha Antef je pravděpodobně totožný s „Antefem Velikým, synem Ikma“, kterému dokonce faraon Senusret I. nechal v chrámu v Karnaku postavit sochu**. Navíc se o něm zmiňuje seznam králů na stěnách „kaple královských předků“ Thutmose III. v Karnaku zmiňuje jako o „knížeti Antefovi“, předkovi 11. dynastie. **Rubriky:** 1. přechodné období **Štítky:** egyptští faraoni --- ### [Šepseskafova mastaba v Sakkáře](https://www.starovekyegypt.net/pyramidy-stare-rise/sepseskafova-mastaba.php) **Published:** 4 prosince, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Šepseskaf opustil pohřebiště v Gíze a postavit si hrobku v Sakkáře. Šepseskaf pro tento krok mohl mít náboženský důvod (na protest proti vzrůstajícímu vlivu kněžstva slunečního boha Re z Heliopole). Mohl k tomu mít ale pochopitelně i jiné důvody. V Gíze již totiž nebylo vhodné místo ke stavbě dalšího královského komplexu, navíc jeho situaci dále komplikovala zodpovědnost za dostavbu komplexu jeho předchůdce. Stavba v Sakkáře mohla být také chápána jako projev sounáležitosti s rodem, který založil Snofru. **Šepseskafova mastaba** je vybočením z řady pyramid, které si nechávali stavět předchozí faraoni. Současné rozměry Šepseskafovy mastaby jsou 99,6 x 74,4m. **Šepseskafova mastaba navazuje tvarem na mastaby 1.dynastie v severní Sakkáře**. Od severu prochází dolů chodba o délce 20,95m, která přechází v podzemní chodbu o délce 19,5m. Ta vede dále do předsálí hrobky. Rozměry předsálí jsou 3,1 x 8,3m se stropem o výšce 5,36m. Chodba s výklenky o délce 10,6m ústí do pohřební komory o rozměrech 3,85 x 7,79m a výšce stropu 4,9m. V pohřební komoře se nachází pozůstatky sarkofágu. **V pohřební svatyni Šepseskafovy mastaby objevili archeologové zbytky sochy Šepseskafa.** ![mastaba](/wp-content/uploads/architektura/pyramidy/sepseskaf-01.gif "- Starověký Egypt")**Základní údaje o mastabě:****Popis mastaby:**původní délka základny: 106 m A ohradní zeďpůvodní výška: 57 – 67 m B pohřební svatyněúhel sklonu stěn: 48° – 52° C rampa (vzestupná cesta) ## Šepseskafova mastaba – struktura Vchod do podzemí spíše připomíná pyramidu než mastabu. Leží totiž v ose severní stěny asi 2,5 m nad základnou. Sestupná chodba z červené žuly přechází za malým vestibulem ve vodorovnou. Hned na počátku této části chodby je žulový zátaras ze tří padajících desek. Panovníkův posmrtný příbytek, do něhož ústí chodba, tvoří předsíň, pohřební komora a sklady. Předsíň a pohřební komora měly sedlový strop z červené žuly. **Sedlový strop komory zespodu napodobuje valenou klenbu**. V pohřební komoře byly nalezeny zbytky sarkofágu. ![mastaba](/wp-content/uploads/architektura/pyramidy/sepseskaf-02.gif "- Starověký Egypt")A pohřební svatyněB rampa vedoucí nahoruC rampa (vzestupná cesta)D šest výklenkůE pohřební komora **Rubriky:** Pyramidy Staré říše **Štítky:** architektura starověkého Egypta, egyptské pyramidy, Sakkára --- ### [Raneferefova pyramida v Abúsíru](https://www.starovekyegypt.net/pyramidy-stare-rise/raneferefova-pyramida.php) **Published:** 2 prosince, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Raneferefova pyramida v Abúsíru stojí na nejjižnějším cípu abúsírské nekropole**. Pyramidu stavitelé bohužel nepostavili na pevném podloží. Stojí na plošině postavené ze dvou vrstev mohutných vápencových bloků. Jádro bylo postaveno ve vodorovných, asi 1 m vysokých vrstvách. Pohřební komora leží mírně pod úrovní základny pyramidy. **Archeologové provedli výzkum v sestupné chodbě, který potvrdil, že podzemní místnosti raneferefovy pyramidy architekti dokončili**. [Raneferef](/faraoni-stare-rise/raneferef.php) zemřel v době, kdy stavitelé dokončili interiér jeho pyramidy. Pokud jde o pyramidu jako takovou, dosáhli stavitelé v té době prvního stupně. Raneferefova pyramida tak nebyla v době smrti faraona dokončena. Dokončený první stupeň obložili Egypťané hrubě opracovanými bloky bílého vápence. Hrobka tak získala tvar velké mastaby. ## Zádušní komplex Raneferefa **Zádušní komplex Raneferefa se stal doslova zlatým dolem pro naše archeology** (1980-1998). U východní stěny vznikl nevelký zádušní chrám, kde se 150 let udržoval kult panovníka. Nalevo od něj byla svatyně nože – rituální jatka, kde se porážel dobytek, jehož maso se používalo ve formě obětin pro panovníkův kult. Za otevřeným dvorem se nacházela sloupová síň – jeden z nejstarších nálezů této architektury ve starém Egyptě. V severních skladech se podařil učinit nejcenější objev – papyrový archív. ![Raneferefova pyramida](/wp-content/uploads/raneferefova-pyramida.png "- Starověký Egypt")**Základní údaje o pyramidě:****Popis pyramidy:**šířka základny: 67 mA pyramidavýška superstruktury: 7 mB zádušní kapleúhel sklonu stěn: 72°C skladyD zádušní kapleE zádušní chrámF „svatyně nože“G ohradní zeď **Rubriky:** Pyramidy Staré říše **Štítky:** Abúsír, architektura starověkého Egypta, egyptské pyramidy, Raneferef --- ### [Venisova pyramida v Sakkáře](https://www.starovekyegypt.net/pyramidy-stare-rise/venisova-pyramida.php) **Published:** 1 prosince, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Na první pohled nenápadná **Venisova pyramida** (posledního faraona 5.dynastie) **je svým významem naprosto jedinečná**. Poprvé se v pyramidě objevují nápisy v pohřebních komorách – tzv. Texty pyramid. Jedná se o různé náboženské a magické formule, které pomáhaly zemřelému panovníkovi přemoci všechny překážky a úspěšně dospět do záhrobí. Tyto texty se časem vyvíjely a jejich vrcholnou podobu známe jako Texty rakví a Knihu mrtvých. ![Venis](/wp-content/uploads/architektura/pyramidy/venis-02.gif "- Starověký Egypt")**Základní údaje o pyramidě:****Popis pyramidy:**šířka základny: 57,75 mA vchodvýška pyramidy: 43 mB kultovní pyramidaúhel sklonu stěn: 56°18´C vzestupná cestaD údolní chrám**Venisova pyramida**, která se kdysi nazývala „Krásná jsou místa Venisova“, **dnes připomíná nevelkou hromadu**, která se skromně krčí ve stínu slavné Džoserovy stupňovité pyramidy. Výzkum v pyramidě prováděli Perring i Lepsius. Podzemní prostory zůstaly neprozkoumány. Až v roce 1881 do podzemních prostor pronikl Maspero. Systematické archeologické výzkumy jejího okolí zahájil z Masperova pověření v letech 1889 – 1903 Barsanti, jehož práce byla velmi úspěšná. ## Venisova pyramida, pohled do nitra **Venisova pyramida má jádro z menších, hrubě opracovaných bloků místního vápence**. Obložení pak bylo z pečlivě opracovaných a vyhlazených bloků bílého vápence. V nejspodnějších vrstvách se obložení dochovalo na původním místě, zčásti pak bylo zrekonstruováno, a to zejména na jižní straně pyramidy. Právě na této straně byl vytesán nápis princem 19. dynastie Chamuesetem, připomínající rekonstrukci tehdy již poškozené pyramidy, který se podařilo ze zlomků částečně sestavit. **Nad vchodem do sestupné chodby vedoucí do nitra Venisovy pyramidy stála původně jednoduchá tzv. severní kaple.** Kapli tvořila jedna místnost, z níž se do současnosti dochovaly jen základy. Za vchodem následovala chodba složená ze dvou částí – sestupné a vodorovné. Uprostřed vodorovné části byly tři mohutné monolity, které sloužily jako hlavní zátaras. Chodba ústila do malé předsíně a následně do pohřební komory. Obě komory měly sedlový strop. U západní, alabastrem obložené stěny, ležel bazaltový sarkofág. Zbývající stěny komory a stěny předsíně zdobily Texty pyramid, vytesané v hlubokém reliéfu a omalované zelenou barvou. Strop zdobily žluté hvězdy na modrém pozadí. U jihovýchodního nároží stála malá kultovní pyramida. Obě pyramidy byly obehnány mohutnou, přes 7 m vysokou, kamennou zdí. ![Venis](/wp-content/uploads/architektura/pyramidy/venis-01.gif "- Starověký Egypt")**Popis substruktury:**A vestibulB portkulisC serdabD předsíňE pohřební komoraF sarkofág **Rubriky:** Pyramidy Staré říše **Štítky:** architektura starověkého Egypta, egyptské pyramidy, Sakkára, Texty pyramid, Venis --- ### [Pyramidy královen Pepi I. při jižní straně pyramidy](https://www.starovekyegypt.net/pyramidy-stare-rise/pyramidy-kraloven-pepi1.php) **Published:** 30 listopadu, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Pyramidy královen Pepi I. (celkem 6 pyramid) byly objeveny u jižní strany pyramidy Pepi I.** a toto číslo zdaleka nemusí být konečné. Je pravda, že nikoho nepřekvapí asi fakt, že egyptští faraonové rozhodně nevystačili pouze s jednou (hlavní) manželkou, ale postavit každé pyramidu nebo později hrobku až tak obvyklé nebylo. V tomto směru je [Pepi I.](/faraoni-stare-rise/pepi1.php "Pepi I.") opravdu jedinečný. ![pyramida](/wp-content/uploads/architektura/pyramidy/pepi1-03.gif "- Starověký Egypt")**Pyramidy královen Pepi I. – popis komplexu**1 [Anchesenpepi III.](/pyramidy-stare-rise/pyramidy-meretites-anchesenpepi2.php "Pyramida Anchesenpepi III.") 6 [Inenek-Intej](/pyramidy-stare-rise/pyramida-inenek-intej.php "Pyramida Inenek-Intej") (manželka Pepi I.)2 Hathořina kněžka 7 [Západní pyramida](/pyramidy-stare-rise/pepi1-zapadni-pyramida.php "Západní pyramida")3 Reherišefnacht 8 [Meretites](/pyramidy-stare-rise/pyramidy-meretites-anchesenpepi2.php "Pyramida královny Meretites") (manželka Pepi II.)4 pyramida Pepi I. 9 [Anchesenpepi II.](/pyramidy-stare-rise/pyramidy-meretites-anchesenpepi2.php "Pyramida Anchesenpepi II.") (manželka Pepi I.)5 [Nebuunet](/pyramidy-stare-rise/nebuunetina-pyramida.php "Nebuunetina pyramida") (manželka Pepi I.)10 Hornecericht **Rubriky:** Pyramidy Staré říše **Štítky:** architektura starověkého Egypta, egyptské pyramidy, Pepi I., Sakkára --- ### [Pyramida Pepi II. v Sakkáře](https://www.starovekyegypt.net/pyramidy-stare-rise/pyramida-pepi2.php) **Published:** 30 listopadu, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Pyramida Pepi II. (resp. pyramidový komplex)** – nejdéle žijícího a vládnoucího faraona starověkého Egypta – se jmenoval „Pepi život trvá“ a v dějinách Egypta má zvláštní postavení. Ne snad velikostí nebo mimořádností plánu, ale tím, že **byl posledním komplexem, který byl postaven za Staré říše**. Asi i proto (a také vzhledem ke své poloze na jižním okraji sakkárského pohřebiště) se stal inspirací pro stavitele pyramidových komplexů faraonů Střední říše. ![pyramida](/wp-content/uploads/architektura/pyramidy/pepi2-02.gif "- Starověký Egypt")**Základní údaje o pyramidě:****Popis pyramidy:**šířka základny: 76 mA pohřební komoravýška pyramidy: 52,5 mB předsíňúhel sklonu stěn: 53°13′C vzestupná chodbaD vstupE vodorovná chodbaF zátarasG vestibul## Výzkum pyramidového komplexu Pepi II. Počátek výzkumu pyramidového komplexu je spojený s Perringem, ale byl to až Maspero v roce 1881, kdo pronikl do podzemních prostor. Systematický výzkum provedl až Jéquier v letech 1926-1932. Právě jemu se podařilo odkrýt i tři malé, s pyramidou bezprostředně sousedící, pyramidové komplexy manželek Pepi II. – Neity, Iputy II. a Vedžebteny. Poblíž vzestupné cesty odkryl také pyramidu nevýznamného faraona 8.dynastie Ibiho a pohřebiště velmožů z konce 6.dynastie. ## Pyramida Pepi II., pohled do nitra **Jádro pyramidy Pepi II. bylo stupňovité a bylo postaveno z malých kusů vápence spojených hlinitou maltou**. Na obložení pyramidy už byl ale použit kvalitní bílý vápenec. Pyramida má jednu zvláštnost – zatím ne dostatečně vysvětlenou. Je to její dodatečné rozšíření v době, kdy byla pyramida obložena a dokonce stála už i severní kaple. Právě v té době byl kolem pyramidy do výše třetí vrstvy bloků obložení přistavěn asi 7 metrů široký pás zdiva. Severní kaple byla odstraněna a ohradní zeď musela být rozebrána a o několik metrů dál sestavena znovu. Zajímavé je, že prstenec, který byl kolem pyramidy dodatečně postaven, nebyl vysoký – rozhodně nepřesahoval korunu ohradní zdi. Nábožensko-estetické důvody – například snaha vytvořit iluzi vyvýšené platformy, ze které by pyramida vystupovala, tu (díky malé výšce prstence) sotva hrály nějakou roli. Jenže prstenec byl také příliš slabý na to, aby mohl zajistit případně porušenou statiku superstruktury. Je tedy možné, že slo jen o snahu zpevnit nejspodnější část obložení, jakoby si stavitelé nebyli jisti pevností jeho základů nebo kvalitou spojení s jádrem pyramidy. **Substruktura pyramidy Pepi II. měla rysy stejné jako pyramida Džedkadre Isesiho**, na rozhraní vzestupné a vodorovné chodby byl vestibul, kde byly nalezeny zlomky alabastrových a dioritových nádob. Za vestibulem byl žulový zátaras se třemi padacími žulovými deskami. [Texty pyramid](/pismo-v-nabozenstvi/texty-pyramid.php "Texty pyramid") byly objeveny už ve vodorovné chodbě, serdab byl tvořen jedinou místností bez výklenků. Předsíň i pohřební komora měly sedlový strop a jejich zdi zdobily Texty pyramid. Sarkofág z černé žuly byl přibližně v polovině výšky zdoben pásem, na kterém byly zapsány všechny panovníkovy tituly a všechna jeho jména. Dokud nebyla do sarkofágu uložena panovníkova mumie, bylo víko na dvou zídkách, které byly přistavěny mezi sarkofág a západní stěnu pohřební komory. ## Zádušní chrám a kultovní pyramida Stavitelé zádušního chrámu se možná neinspirovali jen u staveb z konce 5. a začátku 6.dynastie, ale dokonce možná až u Sahureho (tedy v počátku 5.dynastie). Najdeme zde ale i některé nové prvky – mezi vyústěním vzestupné cesty a vstupní síní do chrámu jsou tři severo-jižně uspořádané místnosti. Otevřený dvůr, který byl dlážděný vápencem, obklopovalo 18 pilířů z načervenalého křemence. Dosud se z nich dochoval pouze jeden. ![pyramida](/wp-content/uploads/architektura/pyramidy/pepi2-01.gif "- Starověký Egypt")**Popis komplexu:**A pyramida Iputy II. (manželka Pepi II.)G otevřený dvůrB pyramida Neith (manželka Pepi II.)I vzestupná cestaC Vedžebtetina pyramida (manželka Pepi II.)J vzestupná cestaD zádušní chrámK údolní chrámE výklenky pro sochyL rampyF kultovní pyramida Pepi II.V těsné blízkosti pyramidy stály pyramidové komplexy manželek Pepi II. – jedná se o komplex královny Neiti, Iputy II. a Vedžebtenin. Více informací o pyramidových komplexech a [pyramidách královen](/pyramidy-stare-rise/pyramidy-manzelek-pepi2.php) se dočtete na jiné stránce. **Rubriky:** Pyramidy Staré říše **Štítky:** architektura starověkého Egypta, egyptské pyramidy, Pepi II., Sakkára --- ### [Tetiho pyramida v Sakkáře](https://www.starovekyegypt.net/pyramidy-stare-rise/tetiho-pyramida.php) **Published:** 1 prosince, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Tetiho pyramida je nejsevernější pyramidou v Sakkáře**. Dnes zdaleka nepřipomíná pyramidu, ale je to spíše nevysoký pahorek, odkud je celé pohřebiště v Sakkáře vidět jako na dlani. Komplex, který zde nechal postavit zakladatel 6.dynastie se původně jmenoval „Trvalá jsou místa Tetiho (kultu)“, takže s trochou ironie by možná někdo dodal, že příliš trvalá tedy zrovna nejsou. Pojďme si tedy přiblížit to, jaký komplex si Teti nechal postavit. O tom, kdo byl Tetiho otcem dosud není jasno, některé zdroje jako jeho otce označují Venise, podle některých jím měl být Šesepipuptah – muž sice vznešeného, ale nekrálosvkého původu. Tetiho matkou byla Sešsešet – dcera Venise. I to je jeden z důvodů, proč je Teti označován spíše jako syn Šesepipuptaha, ačkoliv pochopitelně nelze vyloučit, že si Venis vzal za manželku vlastní dceru. ![pyramida](/wp-content/uploads/architektura/pyramidy/teti-01.gif "- Starověký Egypt")**Základní údaje o pyramidě:****Popis pyramidy:**šířka základny: 78,5 mA předsíňvýška pyramidy: 52,5 mB tři skladištěúhel sklonu stěn: 53°13′C pohřební komoraD tři kamenné překážky**Základní údaje o kultovní pyramidě:**E komora na chodběšířka základny: 15,7 mF vzestupná chodbavýška pyramidy: 15,7 mG severní kaple (vchod)úhel sklonu stěn: 63°H kultovní pyramidaI vchodJ komora## Tetiho pyramida, pohled do nitra **Jádro Tetiho pyramidy mělo pět stupňů** a její podzemní část připomínala pyramidu Venise nebo Džedkadre Isesiho. Nad vchodem do podzemí stála severní kaple (vchod byl na úpatí severní stěny pyramdiy). Chodba vedoucí do podzemí byla na začátku a na konci zesílena obložením z červené žuly, ale hlavní blokádu tvořily tři žulové padací desky uprostřed vodorovné části chodby. **Předsíň i pohřební komora Tetiho pyramidy**, která je na západ od ní, **měly sedlový strop** tvořený vrstvami mohutných vápencových bloků. V předsíni i pohřební komoře byly na stěnách [Texty pyramid](/pismo-v-nabozenstvi/texty-pyramid.php "Texty pyramid"), strop napodoboval hvězdnou oblohu. U západní stěny pohřební komory byl čedičový sarkofág, který byl vyloupen, zmizela také pohřební výbava, která sarkofág kdysi obklopovala. Na východ od předsíně byl serdab se třemi hlubokými výklenky. Stěny serdabu byly nezdobené. **Otevřený dvůr kolem Tetiho pyramidy obklopovala mohutná ohradní zeď z vápence**. V severozápadní části dvora objevil Firth šachtu čtvercového průřezu o hloubce cca 40m. Pravděpodobně sloužila při stavbě pyramidy jako cisterna. Vzestupná cesta ani údolní chrám nebyly dosud archeologicky prozkoumány – zajímavé je, že neleží východně od pyramidy, ale jihovýchodně. Zřejmě zde svoji ráli hrál fakt, že bylo třeba respektovat už stojící stavby východně od komplexu a proto došlo k tomuto vychýlení. ## Zádušní chrám a kultovní pyramida **Zádušní chrám Tetiho má stejné rysy jako zádušní chrám Venise**. Malou zvláštností Tetiho zádušního chrámu je malé nádvoří podél jižní části východního průčelí. Otevřený dvůr obklopovalo 18 pilířů z červené žuly, všechny byly čtvercové krom čtyř rohových pilířů. Na stěnách pilířů, které byly obráceny do dvora, byly jména a tituly panovníka v hlubokém reliéfu. Uprostřed dvora stál nízký kamenný oltář. Nízké schodiště uprostřed západní stěny umožňovalo vstup do kaple s pěti nikami a odtud do obětní síně. Jak bylo v té době zvykem, stála kultovní pyramida u jihovýchodního nároží pyramidy. Byla obehnána vlastní ohradní zdí. ![pyramida](/wp-content/uploads/architektura/pyramidy/teti-02.gif "- Starověký Egypt")**Popis komplexu:**A severní kaple (vchod)B zádušní chrámC výklenkyD kultovní pyramidaE otevřený dvůrF vstupní chodbaG vzestupná cesta **Rubriky:** Pyramidy Staré říše **Štítky:** architektura starověkého Egypta, egyptské pyramidy, Sakkára, Teti --- ### [Neferirkareova pyramida v Abúsíru](https://www.starovekyegypt.net/pyramidy-stare-rise/neferirkareova-pyramida.php) **Published:** 2 prosince, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Neferirkareova pyramida je nejvyšší pyramidu celé oblasti Abúsíru.** [Neferirkare](/faraoni-stare-rise/neferirkare.php "Neferirkare") byl bratr faraona Sahurea. Jméno Neferirkareovy pyramidy „Kakai je duší“ je odvozeno od Nerirkareova tzv. rodného jména. I ona dnes spíše připomíná hromadu kamení než pyramidu, nápadnou jen výrazně vystupující stupňovitou strukturou svého jádra. Výzkumem Neferirkareovi pyramidy se jako první zabýval Perring a po něm Lepsius. Toho upoutal obnažený tvar jádra pyramidy do té míry, že právě na něm založil svoji teorii o stavbě egyptských pyramid pomocí skloněných vrstev. V letech 1904 – 1907 pokračoval s výzkumem Borchardt, který na počátku svého výzkumu poznamenal, že způsob stavby pyramidy nelze nikde jinde tak dobře studovat jako právě na této pyramidě. Jak byl tento úsudek ošidný se ukázalo později. ![pyramida](/wp-content/uploads/architektura/pyramidy/neferirkare-01.gif "- Starověký Egypt")**Základní údaje o pyramidě:**původní délka základny: 105 mpůvodní výška pyramidy: 70 múhel sklonu stěn: 53°7’48“## Neferirkareova pyramida, pohled do nitra **Neferirkareova pyramida byla stavěna ve dvou etapách** – nejprve byla pojata jako stupňovitá, skládající se ze šesti stupňů. Šlo o poměrně neobvyklé rozhodnutí, protože éra stupňovitých pyramid dávno pominula. Jádro bylo postaveno z poměrně dobře opracovaných bloků místního vápence. Nejnižší stupeň byl dvakrát vyšší, než stupně zbývající. Částečně byl i obložen jemným vápencem. Když však obložení dosáhlo výšky přibližně prvního stupně, byla práce přerušena. To byl pravděpodobně okamžik, kdy bylo rozhodnuto pyramidu rozšířit a změnit na pyramidu „pravou“. Toto rozšíření bylo provedeno z málo kvalitních bloků kamene. Z absence zbytků obložení z okolí pyramidy lze usuzovat, že i obložení zůstalo nedokončené. **Vchod do podzemí je umístěn přibližně ve středu severní stěny 2 m nad základnou**. Počáteční sestupná část chodby ústila asi 2,5 m pod úrovní základny pyramidy do nevelkého vestibulu. Bezprostředně za ním byl umístěn hlavní žulový zátaras jednou padací deskou. Zbývající delší vodorovná část chodby se na dvou místech lomila a celkově se skláněla k východu. **Přístupová chodba**, která začínala v severojižní ose pyramidy, **ústila do pohřební komory**. Chodba byla postavena z vápencových bloků dost neobvyklým způsobem. Nad plochým stropem byl další sedlový strop. Způsob stavby této chodby je unikátní, protože u žádné pyramidy z období Staré říše se s něčím podobným nesetkáme. Předsíň i pohřební komora byly v minulosti velmi poničeny zloději kamene do té míry, že dnes je obtížné vůbec s určitostí rekonstruovat jejich původní vzhled. Obě místnosti byly orientované východo-západně byly stejně široké se sedlovým stropem. Do dnešních dob se dochovaly dvě ze tří vrstev obrovských vápencových bloků, které strop tvořily. Předsíň byla o něco delší. V pohřební komoře se nepodařilo nalézt nic z mumie, pohřební výbavy a ani sarkofágu. ## Zádušní chrám Neferirkarea Zádušní chrám Neferirkarea vznikal postupně a podobně komplikovaným způsobem jako pyramida. **Pyramidový komplex postrádal údolní chrám, vzestupnou cestu a také kultovní pyramidu** bychom zde hledali marně. Celý komplex se dokončoval ve spěchu a některé jeho části dokonce až po smrti faraona. Neferirkare zemřel v 11tém roce své vády, v době, kdy zádušní chrám a ani vzestupná cesta nebyly vybudovány. Kolem zádušního chrámu a pyramidy byla postavena mohutná cihlová ohradní zeď. Měla pravděpodobně několik bran. Jednu z nich, jihovýchodní, se podařilo objevit České archeologické expedici při výzkumu sousedního pyramidového komplexu Neferirkareovy manželky, královny Chentkaus II. ![Neferirkareova pyramida v Abúsíru; Foto: ČEgÚ: Martin Frouz](/wp-content/uploads/Neferirkareova-pyramida.jpg "Neferirkareova pyramida v Abúsíru; Foto: ČEgÚ: Martin Frouz - Starověký Egypt") Neferirkareova pyramida v Abúsíru; Foto: ČEgÚ: Martin Frouz (Barta a kol., Stvořené pro věčnost, Praha 2018) **Rubriky:** Pyramidy Staré říše **Štítky:** Abúsír, architektura starověkého Egypta, egyptské pyramidy, Neferirkare --- ### [Sahureova pyramida v Abúsíru](https://www.starovekyegypt.net/pyramidy-stare-rise/sahureova-pyramida.php) **Published:** 2 prosince, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** [Sahure](/faraoni-stare-rise/sahure.php "Sahure") **si pro svůj pyramidový komplex vybral místo u dnešního Abúsíru**, poblíž Veserkafova slunečního chrámu. Stavitelé Sahureova komplexu místo nazvali „V září se zjevuje Sahureova duše“. V základních rysech Sahure navazoval na předchozí hrobky, ale v uspořádání, volbě stavebního materiálu a hlavně v pojetí reliéfní výzdoby se v mnohém lišil. Už ve starověkém Egyptě byl zdrojem inspirace a dodnes je považován za vývojový mezník královské hrobky. ## Sahureova pyramida – inovace při stavbě Základní části komplexu – tedy údolní chrám, vzestupná cesta, zádušní chrám a pyramida – zůstaly, ale najdeme zde celou řadu inovací: - **Pyramidový komplex je uspořádán podle hlavní (východo-západní) osy**, která tak sleduje dráhu slunce - Jádro pyramidy bylo postaveno z horšího materiálu, obložení ale bylo opět z velmi kvalitního kamene - Substruktura pyramidy je omezena na sestupnou chodbu, vestibul a vodorovnou pasáž s portkulisem (severo-jižní osa), která ústí do předsíně, ke které od západu přiléhá pohřební komora - **Součástí zádušního chrámu se stala (do té doby oddělená) obětní síň**, která byla v zadní části chrámu přiléhající přímo k pyramidě - Zádušní chrám má nově také „praktické“ části – příbytek strážce, postranní vstup - Podporu stropu nezajišťují pilíře, ale sloupy - **Osvětlení zádušního chrámu, údolního chrámu i vzestupné cesty je zajištěno světlíky** ## Pohled do nitra Sahureovy pyramidy **Sahureova pyramida** stojí na pahorku na okraji pouště, asi 20 m nad údolím Nilu. Podloží pyramidy nebylo nikdy zkoumáno, ale podle sousední Ptahšepsesovy mastaby se dá usuzovat, že **nestojí na skále, ale na plošině vytvořené nejméně ze dvou vrstev hrubě opracovaných vápencových bloků**. Jádro pyramidy bylo šestistupňové a skládalo se z hrubě opracovaných vodorovně kladených bloků místního, málo kvalitního, vápence. Obložení tvořily dobře opracované bloky bílého vápence dovezeného z Massary na protějším břehu Nilu. Při zaměřování pyramidy se stavitelé dopustili pozoruhodné nepřesnosti – jihovýchodní roh je ve srovnání se severovýchodním posunut o 1,58 m k východu, tzn. že půdorys není čtvercový. **Sahureova pyramida má vchod těsně nad základnou severní stěny**. Krátká sestupná chodba ústí do malého vestibulu, za kterým následuje zátaras z červené žuly. Za zátarasem se chodba mírně zvedá. Krátce před vstupem do předsíně se chodba mění na vodorovnou. Předsíň je přímo ve vertikální ose pyramidy a stejně jako západněji položená pohřební komora, byla v minulosti zloději kamene zničena tak, že dnes nelze přesně určit původní plán. Komory měly sedlový strop složený ze tří nad sebou umístěných obrovských vápencových bloků. Před východní stranou pyramidy stojí zádušní chrám, který měl dvě části – veřejnou a soukromou. ## Kultovní pyramida **V jihovýchodním rohu komplexu stála malá kultovní pyramida** s délkou strany 15,7 m a výškou 11,6 m. Zajímavé je, že měla vlastní ohradní zeď. Jádro pyramidy bylo původně dvoustupňové. Ani ona se ale nedochovala a stala se zájmem zlodějů kamene. Dnes Sahureova pyramida připomíná nevelkou hromadu kamene. Její současná výška je kolem 36 m. Snad díky tomu nebudila u prvních badatelů velký zájem. Do podzemních prostor pronikl až Perring, později Lepsius a po půl století nezájmu byla znovu otevřena de Morganem. Ani jeho výzkum ale netrval příliš dlouho. Základní výzkum provedl až na počátku 20. let minulého století Borchardt. Na základě jeho výzkumu se stal Sahureův komplex památkou prvořadého významu. ![pyramida](/wp-content/uploads/architektura/pyramidy/sahure-01.gif "- Starověký Egypt")**Základní údaje o pyramidě:**délka základny: 78,75 mvýška pyramidy: 47 múhel sklonu stěn: 50°30′ **Rubriky:** Pyramidy Staré říše **Štítky:** Abúsír, architektura starověkého Egypta, egyptské pyramidy, Sahure, Sahureova pyramida --- ### [Veserkafova pyramida v Sakkáře](https://www.starovekyegypt.net/pyramidy-stare-rise/veserkafova-pyramida.php) **Published:** 2 prosince, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Zakladatel 5. dynastie [Veserkaf](/faraoni-stare-rise/veserkaf.php "Veserkaf") **si nechal postavit svou pyramidu v bezprostředním sousedství Džoserovy pyramidy**, nejstarší pyramidy v Egyptě. Svůj pyramidový komplex nazval „Čistá jsou Veserkafova (kultovní) místa“. Vchod do pyramidy objevil již v roce 1831 Orazio Marucchi, ale v roce 1939 do jejího nitra pronikl zlodějským tunelem až Perring. ## Veserkafova pyramida, pohled do nitra **Veserkafova pyramida má jádro postaveno** podobně jako následující pyramidy 5. dynastie – **ve vodorovných vrstvách**. K stavbě byly použity hrubě opracované bloky místního, málo kvalitního vápence. Stěny pyramidy byly obloženy bloky velmi kvalitního bílého vápence z protějšího břehu Nilu. ![pyramida](/wp-content/uploads/architektura/pyramidy/veserkaf-02.gif "- Starověký Egypt")**Základní údaje o pyramidě:****Popis pyramidy:**původní délka základny: 73,30 mA Sestupná cestapůvodní výška pyramidy: 49 mB Portcullisúhel sklonu stěn: 53°7’48“C Pohřební komoraD PředsíňE SkladyF Zádušní kaple**Vchod do podzemních komor ležel v dlažbě dvora** před severní stěnou pyramidy. U pyramid předchozí 4. dynastie vchod ležel přímo v severní stěně pyramidy. Do podzemních komor vedla zpočátku sestupná, posléze vodorovná chodba. V polovině vodorovné části byl zátaras z červené žuly v podobě jedné padající desky. Hned za zátarasem byl ve východní stěně chodby vchod do komory s půdorysem písmena T, pravděpodobně sloužící jako sklad pohřební výbavy. Chodba následně končila 10 m pod základnou pyramidy do předsíně pohřební komory umístěné ve svislé ose pyramidy. Krátkou pasáží západně od ní je umístěna pohřební komora. **Předsíň i pohřební komora ve Veserkafově pyramidě jsou obloženy jemným vápencem**. Ze stejného materiálu je i sedlový strop. U západní stěny pohřební komory Perring nalezl zbytky nezdobeného sarkofágu. ## Zádušní chrám Veserkafa Po Perringově návštěvě podzemí v pyramidy nikdo nebyl a popis podzemních prostor je tedy poněkud neurčitý a stručný. Od jeho návštěvy je vchod zavalen sutí a po zemětřesení v roce 1991 se situace ještě zhoršila. **Na rozdíl od všech předchozích pyramidových komplexů** nebyl zádušní chrám postaven ani před severní, jak bylo pravidlem v dynastii 3. a ani před východní stranou pyramidy jak bylo pravidlem ve 4. dynastii. Byl postaven před jižní. Orientace chrámu je naprosto unikátní a její vysvětlení není snadné. Existuji čtyři teorie vysvětlující tuto orientaci. Často jsou spojeny s právě vrcholícím slunečním kultem nebo jednoduše z nedostatku místa na východní straně pyramidy. Rekonstrukce chrámu je vzhledem k jeho velké devastaci velmi obtížná. **Ani pozice kultovní pyramidy není typická**. Není umístěna u jihovýchodního nároží, ale u jihozápadního. Z jádra pyramidy se dochovaly pouze dva nejnižší stupně. Její podzemní komora byla přístupná od severu. Jižně od Veserkafova komplexu leží menší královnin. Vzhledem k velké devastaci objektu je její rekonstrukce velice obtížná a mnohdy pouze hypotetická. Pyramidy měla původně třístupňové jádro. Základna pyramidy původně měřila 25,15 m a dosahovala výšky 17 m. Podzemní část tvoří předsíň a pohřební komora. Obě mají sedlový strop a jsou stejně veliké. Jméno Veserkafovy manželky dodnes není známo. ![Veserkaf](/wp-content/uploads/architektura/pyramidy/veserkaf-01.gif "- Starověký Egypt")A Kultovní pyramidaB Otevřený dvůrC Pět výklenků na sochyD Pyramida královnyE Zádušní chrámF Vzestupná cestaG Vstupní chodbaH Zádušní kaple **Rubriky:** Pyramidy Staré říše **Štítky:** architektura starověkého Egypta, egyptské pyramidy, Sakkára, Veserkaf --- ### [Serapeum - pohřebiště býků Ápidů](https://www.starovekyegypt.net/egyptologove/serapeum-pohrebiste-byku-apidu.php) **Published:** 23 srpna, 2020 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Serapeum se nachází v Sakkáře severně od Džoserova pyramidového komplexu. Objevil ho francouzský egyptolog Auguste Mariette roku 1851. **Serapeum sloužilo jako pohřebiště býků Ápidů**, posvátných zvířat boha Ptaha. Mělo důležitou roli v náboženském životě a to nejen pro Memfidu, ale pro celý Egypt. **Zakladatelem Serapea je** [Amenhotep III.](/faraoni-nove-rise/amenhotep3.php) a od svého založení fungovalo po celé dějiny starověkého Egypta bez ohledu na to, v jakém období se Egypt zrovna nacházel. ## Serapeum – struktura komplexu Podzemí Serapea vznikalo postupně a můžeme ho rozdělit do tří částí. Nejstarší část starověcí Egypťané vytvořili pro jednotlivé pohřby býků Ápidů. Ti zde byli pohřbívání do dřevěných rakví. Ke konci vlády Ramesse II. byla založena společná hrobka, která je dnes známá jako Malá galerie. Jedná se o dlouhou podzemní chodbu s vysekanými nikami, které obsahovaly dřevěné sarkofágy. V těchto nikách byli býci pohřbíváni až do vlády 26. dynastie. [Psammetik I.](/obdobi-upadku/psammetik1.php) – zakladatel Sajské dynastie – nechal postavit a ke konci své vlády (tedy kolem roku 612 př.n.l.) také zprovoznil tzv. Velkou galerii. Ta představuje celkem 28 pohřebních nik z nichž 24 obsahovalo granitový nebo bazaltový sarkofág. Všechny byly už ve starověku otevřeny a jejich obsah zničen. Podle dochovaných stél můžeme usuzovat, že **Serapeum fungovalo až do konce ptolemaiského období.** **Nadzemní část Serapea tvořil zádušně-kultovní chrámový komplex a možná i palác**. Nektaneb I. a Nektaneb II. (faraoni 30. dynastie) postavili nový chrám v okrsku u vchodu do podzemí, dnes známý jako Ka-Kome. U východního vstupu se nacházel pylon vztyčený Nektanebem II. a dvě vápencové sochy lvů. ![Serapeum](/wp-content/uploads/serapeum.jpg "Serapeum")Serapeum **Rubriky:** Egyptologové **Štítky:** Auguste Mariette, egyptologové, Serapeum --- ### [Obětní formule](https://www.starovekyegypt.net/pismo-v-nabozenstvi/obetni-formule.php) **Published:** 12 listopadu, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Zaměřme se nyní na používání písma v náboženských textech. Ponecháme stranou náboženské dokumenty zapisované na papyry a podíváme se na náboženské texty, které se našly například na obětních formulích, na textech rakví, podíváme se na Texty pyramid, na nápisy na stěnách hrobek, na výzdobu chrámů a pochopitelně také na Knihu mrtvých. Nyní se podrobně podíváme na **obětní formule**. ## Obětní formule **Mnoho egyptských hieroglyfických nápisů obsahuje obětní formule vytvořené pro konkrétní situace.** Velkou většinu předmětů uložených ve sbírkách muzeí představují texty související s posmrtným životem. Zádušní předměty potřebné k přesně definovaným rituálům musely splňovat určité předpoklady. Tvar a obsah těchto předmětů byl proto přesně stanoven. Na mnoho stěn chrámů a hrobek, stély, architektonické prvky a předměty z pohřební výbavy byly především zapisovány stále stejné snadno rozpoznatelné formule. **Obětní formule** – jejich existence je doložena od období Staré říše – **se za celé dějiny faraonské éry příliš nezměnily**. To je dokladem jejich důležitosti. Formule byla adresována králi, neboť ten byl teoreticky jedinou lidskou bytostí, která směla zasvěcovat obětiny bohům, přestože v praxi tuto svou pravomoc přenášel na kněží. Lidé faraona žádali, aby obětiny zasvěcoval různým bohům – nejčastěji si přitom vybírali zádušní božstva jako boha mrtvých Usira a pána balzamování Anupa. Božstva pak měla obětinami zásobovat zesnulého. ## Základní prvky obětních stél Obětní formule je snadno rozpoznatelná, neboť vždy obsahovala následující základní prvky: ![král](/wp-content/uploads/pismo/obetni-formule-kral.png "král - Starověký Egypt")![oběť](/wp-content/uploads/pismo/obetni-formule-obet.png "oběť - Starověký Egypt")![dává](/wp-content/uploads/pismo/obetni-formule-dava.png "dává - Starověký Egypt")králoběťdává+ jméno jednoho nebo více bohůcož znamenalo „Oběť, kterou přináší král pro toho určitého boha“. Pořadí slov zapsaných hieroglyfy působí poněkud nelogicky a nebylo vždy přesně dodržováno. Jména božstev a králů se totiž někdy umísťovala na počátek věty. V egyptologii se tento jazykový jev nazývá „honorifická (čestná) transpozice“. ![Obětní formule "tak, aby bůh dal"](/wp-content/uploads/pismo/obetni-formule-tak-aby-buh-dal.png "Obětní formule "tak, aby bůh dal" - Starověký Egypt")(tak, aby (bůh) dal) **nebo** ![](/wp-content/uploads/pismo/obetni-formule-tak-aby-bohove-dali.png "- Starověký Egypt") (tak, aby (bohové) dali![](/wp-content/uploads/pismo/obetni-formule-obetina-hlasu.png "- Starověký Egypt")(obětinu hlasu) Obětina hlasu (invokační obětina) byla vlastně zaříkadlo a jeho podstatou bylo odříkání seznamu obětin, které mrtví potřebovali. Podle Egypťanů stačilo ke zhmotnění předmětu přečíst jeho jméno nebo zachytit jeho obraz. Samotný výraz „obětina hlasu“ zahrnovala všechny potraviny, které zesnulý potřeboval, někdy se ale kromě toho mohl uvést i více či méně podrobný seznam požadovaných věcí. ![](/wp-content/uploads/pismo/pro-ducha-ka.png "- Starověký Egypt")pro ducha *ka* (následovalo jméno zesnulého doplněné případně o jeho tituly)*Ka* bylo složkou lidské osobnosti, životní energií, kterou dostalo dítě do vínku při svém příchodu na svět. Tuto energii bylo třeba potravinovými obětinami udržovat i po smrti, aby zesnulý mohl na onom světě přežít. **Rubriky:** Písmo v náboženství **Štítky:** písmo starověkého Egypta --- ### [Texty pyramid - Venis a ti další](https://www.starovekyegypt.net/pismo-v-nabozenstvi/texty-pyramid.php) **Published:** 12 listopadu, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** [Venis](http://new.starovekyegypt.net/faraoni/faraoni-stare-rise/venis.php), poslední faraon 5. dynastie, **nechal vyzdobit pohřební komoru a předsíň své pyramidy nejstarší známou verzí „Textů pyramid“.** Jedná se o vnitřně nehomogenní skupinu textů s náboženským a magickým obsahem. Jednotlivé texty se pak odlišují dobou a místem vzniku. Texty pyramid byly nalezeny v prostorách šesti pyramid panovníků 5. až 8. dynastie a tří královen 6. dynastie a právě tyto formule byly předchůdkyněmi „Textů rakví“. **Texty pyramid obsahují magická říkání pro zapuzení nebezpečí** (především nebezpečné zvěře) **a hymny na různá božstva a panovníka**. Jednotlivé formule byly pravděpodobně přednášeny v průběhu mumifikace a během pohřebních rituálů. Zajímavým rysem je snaha vyhnout se znakům zobrazujících nebezpečné tvory. Vychází z přesvědčení, že obrazy nebo zapsaná slova mají schopnost oživnout. „Texty pyramid“ byly v době Staré říše určeny pouze pro panovníka. ## Zemřelý panovník jako hvězda na obloze **„Texty pyramid“ obsahovali několik typů „říkání“**. Především to byla říkání zajišťující zesnulému panovníkovi překonání nástrah smrti a jeho vstup do zásvětí. Představy Egypťanů o posmrtném životě vycházely ze tří myšlenkových zdrojů. Zemřelý se připojil k cirkumpolárním (nikdy nezapadajícím) hvězdám, které byly zárukou věčné existence. Další představa souvisela se slunečním koloběhem. Podle této představy věčnost nebyla věčným trváním, ale koloběhem, kde zmrtvýchvstání bylo symbolizováno překonáním noci a výstupem na horizont při úsvitu. Třetí okruh byl spojován s každoroční obrodou země a rostlinstva a souvisel s usirovskými symboly. Zemřelý panovník tak mohl buď splynout s osudem Rea nebo Usira, nebo mohl usídlit v hvězdném nebi poté, co získal zpět svou tělesnou celistvost. Zároveň se v textech pyramid využívají témata jako je opětovné stvoření světa, pomoc bohů a nebo ztotožnění panovníka s jinými bohy. ## Faraon se navracel ke slunci Zájem hierogramatů (kněží zabývající se posvátnou vědou písma) vzbuzoval zejména panovníkův sluneční osud. Božstvem největší svatyně Staré říše byl právě Re. Ten však nebyl jen faraonovým zaopatřovatelem, faraon doprovázel Rea na nebeských cestách v jeho bárce a tím se téměř ztotožnil se slunečním bohem. ![Venisova pyramida - texty pyramid v pohřební komoře](http://new.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/texty-pyramid-29.jpg "texty-pyramid-29 - Starověký Egypt")Venisova pyramida texty pyramid v pohřební komoře **Rubriky:** Písmo v náboženství **Štítky:** písmo starověkého Egypta, Texty pyramid, Venis --- ### [Lékaři starověkého Egypta](https://www.starovekyegypt.net/egyptane-a-lekarstvi/lekari-starovekeho-egypta.php) **Published:** 1 prosince, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Lékaři starověkého Egypta dokázali vymyslet množství léků. Lékařství využívalo veškeré bohatství , které země poskytovala k léčení nejrůznějších nemocí. I když se to může zdát neuvěřitelné, **Egypťané nevěděli téměř nic o fungování lidského těla**. Je to o to větší zajímavost vzhledem k tomu, jak dokonale zvládli proces mumifikace. Tehdejší lékařské znalosti nedovolovaly zaměření na příčiny chorob a jejich prevenci. Hlavním úkolem pro lékaře tedy bylo ulevit pacientům a pokusit se (někdy bez úspěchu) jejich nemoc vyléčit. Už od období Staré říše vznikali určité specializace – oční, zubní, interní, chirurgické. **Staroegyptský termín pro označení lékaře byl sinu**, ale specialisté měli vlastní pojmenování – například chirurgové byli nazýváni kněžími [Sachmety](/seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-s.php). V této době také pravděpodobně vznikaly první lékařské spisy i když jejich nejstarší opisy pocházejí z období Střední říše. ## Příroda ve službách člověka Léky měly různou podobu – **Egypťané znali tekuté léky, pilulky, čípky, klystýry, oční kapky i obklady**. Byli tedy schopni podat lék různým způsobem a dostat ho k nemocnému místu. Pilulky se tak používaly při léčbě žaludečních problémů, kapky zase pro léčbu očí. Jako přísady se používaly přírodní prvky jako síran měďnatý, oxid měďnatý a železnatý, olovnaté soli, mořská sůl, antimon a sulfid arzenitý. Většinou se tedy jedná o toxické látky. Řekové později slovem „toxický“ označovali jak jedy tak léky. Z egyptské flóry se používal lotos, aloe, mák, pryskyřice, kadidlovník, arabská guma, myrha, šafrán a také růže. Přísady do léků se míchaly s mlékem, pivem nebo olejem, pokud se měla zhotovit mast používal se tuk. **Lékaři starověkého Egypta dokázali vymyslet velice účinné léky**. Například k léčbě potíží se sítnicí způsobené nedostatkem vitamínu A podávali hovězí játra. Většina léků ale nabízela jen malou šanci na vyléčení. Polykání medu či mléka sice ulevilo bolavému krku, ale nevyléčilo rýmu. Egyptští lékaři dokázali připravit složité odvary, které obsahovaly nejméně jednu přísadu, která byla schopna alespoň ulevit nemocnému. Starověký Egypt byl silně nábožensky založenou zemí, takže zde důležitou úlohu hrál také placebo efekt. **Víra nemocného v lékaře a v recepty předků nepochybně ovlivňovala proces uzdravování**. Zotavení pacienta pak zvyšovalo důvěru v lék i když ten měl často psychologickou než aktivní zásluhu na odeznění nemoci. Podávání léků provázela různá zaříkadla. ![Větvička olivovníku – Lékaři starověkého Egypta používali olej (vedle mléka a piva) jako pojivo při přípravě léků.](/wp-content/uploads/egyptske-leky-olivovnik.jpg "Větvička olivovníku – Lékaři starověkého Egypta používali olej (vedle mléka a piva) jako pojivo při přípravě léků. - Starověký Egypt") Větvička olivovníku – olej byl vedle mléka a piva častou používaným pojivem při přípravě léků. **Rubriky:** Egypťané a lékařství **Štítky:** lékařství ve starověkém Egyptě, život ve starověkém Egyptě --- ### [Lékařství starověkého Egypta](https://www.starovekyegypt.net/egyptane-a-lekarstvi/lekarstvi-starovekeho-egypta.php) **Published:** 1 prosince, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Řada nalezených lékařských papyrů dokazuje, že se Egypťané lékařství věnovali od pradávna**. Šlo o vědu spíše empirickou, která ale měla své zvyklosti a etický kodex. Lékařství starověkého Egypta se postupně rozvíjelo stejně se společností. Do tajů lékařství pronikli Egypťané zcela nepochybně ještě před nástupem prvních faraonů. **Egyptští lékaři měli vynikající pověst** – jejich znalosti obdivovali také Řekové a Římané v čele s Hippokratem. Zakladatel Perské říše Kýros si prý dokonce jednoho z nich pozval do svého království. Všichni Egypťané měli doma běžné léky pro každodenní nehody jako byly popáleniny, kousnutí a bodnutí hmyzu nebo záněty způsobené zadřením třísky. Celá řada těchto prostředků a receptů je ještě dnes používána feláhy na březích Nilu. ## Egyptští lékaři měli vysoké společenské postavení Ve starověkém Egyptě měli lékaři vysoké společenské postavení a někteří patřili dokonce přímo ke dvoru. Pomáhali jim ošetřovatelé, maséři a bandažisté. **Uctívali boha moudrosti Thovta a byli členy kněžstva divoké bohyně Sachmety**. Její syn – slavný Imhotep, který působil na dvoře faraona Džosera – byl považován za průkopníka lékařství. **Lékaři se učili jednak od svých zkušenějších kolegů, ale také v „domech života“ a v palácových školách** – mezi nejvyhledávanější patřila škola v Sajích a v Héliopoli. Snažili se zlepšit zdravotní stav obyvatelstva tak šířili osvětu v oblasti veřejné hygieny, propagovali obřízku a časté provádění klystýru. Celá řada z nich se věnovala některé uznávané odbornosti – očnímu lékařství, gastroenterologii nebo zubnímu lékařství. Ale ani „obyčejní“ lékaři se nespokojovali pouze s léčením chudých lidí. Lékařství zahrnovalo i hygienickou a kosmetickou péči, kterou měli Egypťané velmi rádi. ## Lékařské papyry Ve starověkém Egyptě se tradovalo, že první lékařská příručky byla zázračně nalezena za vlády faraona [Cheopse (Chufeva)](/faraoni-stare-rise/chufu.php) v jednom chrámu. **Nejstarší dnes známé lékařské papyry se datují přibližně do roku 1600 př.n.l.** a tyto neustále opisované svitky se odkazují na mnohem starší texty – nejčastěji z období Staré říše, které byly postupem času obohaceny o nové poznatky. Pro příklad uvedu tři nejznámější papyry. ### Lékařský papyrus Georga Eberse Lékařský papyrus Georga Eberse pravděpodobně pochází z knihovny při jedné lékařské škole. Jedná se o nejstarší známé vědecké pojednání. Tato vzorová lékařská kniha obsahuje základy anatomie, popis patologických případů a vhodných léčebných postupů a 700 receptů na léky. ### Lékařský papyrus Edwina Smithe **Lékařský papyrus Edwina Smithe** je dnes uložen v New Yorku a byl nalezen roku 1862 v Thébách (Vesetu). Svitek dlouhý 4,5 metru **pojednává o vnitřních chorobách a kostní chirurgii**. Obsahuje seznam 48 zranění a úrazů a příslušných léčebných postupů. Krom toho hovoří také o třech typech lékařů. Sunu vykonával svou praxi u těch nejchudších, znalosti čerpal z knih a vlastních praktických zkušeností. Wabu byl knězem bohyně Sachmety a léčil privilegované vrstvy. Jeho lékařství mělo výrazně náboženský charakter, protože svou léčitelskou moc získával od bohů. Sau byl mág, čaroděj a ranhojič v jedné osobě, který bojoval proti neviditelným mocnostem, které působily nevysvětlitelné zlo a byly zpodobňovány jako zvířata útočící na člověka (například štír). Léčil pomocí zaklínadel, zaříkávání, amuletů a léčitelských sošek. ### Káhunský lékařský papyrus **Káhunský lékařský papyrus se zaměřuje na gynekologii** a hovoří i o nemoci, „která požírá tkáně“ – o rakovině. S touto zákeřnou nemocí se tedy potýkalo už i lékařství starověkého Egypta. **Rubriky:** Egypťané a lékařství **Štítky:** lékařství ve starověkém Egyptě, život ve starověkém Egyptě --- ### [Moderní lékařské postupy v Egyptě](https://www.starovekyegypt.net/egyptane-a-lekarstvi/moderni-lekarske-postupy-v-egypte.php) **Published:** 17 srpna, 2020 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Pokud se podíváme na starověký Egypt z hlediska zdravotnictví, pak se jednalo o velmi vyspělou zemi. Nešlo jen o sofistikované metody léčby různých úrazů a nemocí, ale také o systém státem hrazené zdravotní péče. Toho využívali například řemeslníci pracující na stavbě hrobek v období Nové říše (cca 1550–1070 př. n. l.). Lékařské postupy v Egyptě byly velmi moderní (na svou dobu), což dokazuje Ebersův papyrus. ## Zdravotní péče o řemeslníky na hrobkách Příkladem může být muž jménem Merysekhmet. Podle dochovaného textu zvládl dojít dva dny po sobě k hrobce, na které pracoval. Neměl ale dostatek sil na to, aby odvedl obvyklý výkon. Vrátil se tedy zpět do vesnice, kde odpočíval dalších deset dnů, dokud se neuzdravil. **Kromě bezplatné lékařské péče měli pracovníci také nárok na podporu v době nemoci**. Byl jim k dispozici lékař, který měl „k ruce“ asistenta a v jejich dokumentech archeologové našli návody k přípravě léků. **Ze starověkého Egypta se dochovala celá řada papyrů, které obsahují postupy pro léčbu konkrétních chorob**. Papyry obsahují také seznamy přípravků, kterými lze léčit jednotlivé zdravotní problémy a onemocnění. Často jsou v nich využívány nejenom různé rostliny, ale i ovoce nebo med. Přestože je spektrum popsaných léčiv poměrně široké, hojně se na podporu jejich účinků používají rovněž zaklínadla. ## Ebersův papyrus – moderní lékařské postupy v Egyptě Egypťané považovali onemocnění za určitou kontaminaci těla, což je pohled, který se přibližuje dnešní době. **O jejich pokročilých medicínských znalostech svědčí zejména [Ebersův papyrus](/zajimavosti/ebersuv-papyrus.php)**. Ten se datuje do období kolem roku 1550 př. n. l. a patří mezi nejstarší dochované medicínské písemnosti. Je asi dvacet metrů dlouhý a obsahuje recepty, popis léčebných metod i nemocí samotných. Jsou v něm kapitoly o srdci, psychických problémech včetně deprese, i pojednání o antikoncepci, diagnostice těhotenství a dalších gynekologických záležitostech, střevních onemocněních a parazitech, očních a kožních problémech, stomatologii a chirurgické léčbě abscesů a nádorů, stavbě kostí a popáleninách. V Rosicrucian Egyptian Museum v Kalifornii při zkoumání mumií učinili vědci zajímavý nález.. Do nohy jedné z nich byl dávným operatérem umístěn kovový šroub o délce zhruba třiadvaceti centimetrů. Ten spojoval dolní část nohy ke zbytku končetiny. Dokonalé spojen překvapilo i současné lékaře, protože se blíží moderním metodám. Šroub je navíc vyroben v podobném designu, jako jsou ty dnešní, a to přitom od operace uběhly zhruba tři tisíce let. ![Náhrada prstu u nohy sloužila ke snazší chůzi a byla vyrobena ze dřeva a kůže.](/wp-content/uploads/moderni-lekarske-postupy-v-egypte.jpg "moderni-lekarske-postupy-v-egypte - Starověký Egypt") Náhrada prstu u nohy sloužila ke snazší chůzi a byla vyrobena ze dřeva a kůže. Zdroj: Vitalia.cz **Rubriky:** Egypťané a lékařství **Štítky:** Ebersův papyrus, lékařství ve starověkém Egyptě, život ve starověkém Egyptě --- ### [Hypostylový sál v Luxoru](https://www.starovekyegypt.net/chramy-v-luxoru/hypostylovy-sal-v-luxoru.php) **Published:** 16 března, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Za Slunečním dvorem Amenhotepa III. jsou prostory původního chrámu Ipet. Tato část má velice komplikovaný plán a obsahuje celkem 23 místností a 27 malých kaplí. Všechny stojí na soklu, který je napodobeninou pahorku stvoření. **Hypostylový sál v Luxoru představuje 32 sloupů ve tvaru papyrových svazků**. **Na některých sloupech Hypostylového sálu jsou jména uzurpujících panovníku [Ramesse IV.](/faraoni-nove-rise/ramesse4.php) a Ramesse VI.** Na východní (levé) stěně Hypostylového sálu obětuje Amenhotep III. mléko, masti, ryby a ptactvo Amonovi a Amunetě. V jihovýchodním (levém zadním) rohu sálu stojí dvě malé svatyně – Chonsuova (vlevo) a Mutina. V jihozápadním (pravém zadním) rohu Hypostylového sálu je Chonsuova kaple a schodiště, které vede na střechu chrámu. ![Hypostylový sál v Luxoru](/wp-content/uploads/luxor-hypostylovy-sal.jpg "Hypostylový sál v Luxoru") Hypostylový sál v Luxoru **Rubriky:** Chrámy v Luxoru **Štítky:** architektura starověkého Egypta, chrám v Luxoru, Luxor --- ### [Sluneční dvůr Amenhotepa III. v Luxoru](https://www.starovekyegypt.net/chramy-v-luxoru/slunecni-dvur-v-luxoru.php) **Published:** 16 března, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Jižně od Kolonády stojí Sluneční dvůr Amenhotepa III.** [Amenhotep III.](/faraoni-nove-rise/amenhotep3.php) a Ramesse II. byli největší stavitelé v Luxoru. Dvůr se sloupovým ochozem je 45 metrů dlouhý a 51 metrů široký. Ze tří stran ho lemuje dvojitá řada sloupů ve tvaru svazku papyru (celkem zde stojí 60 sloupů). V roce 1989 odkryli dělníci při úpravách nevydláždění podlahy dvora velkou zasypanou jámu, která ukrývala 26 soch. Tyto sochy tam pohřbili Egypťané za římské nadvlády, kdy Římané nutně potřebovali místo spíš pro římské císaře než pro staroegyptské panovníky. Tyto sochy jsou dnes uloženy v Muzeu umění v Luxoru (Ipetresejet). Před tímto pylonem máte možnost volby – pokud chcete navštívit Muzeum pod širým nebem (Open-air Museum), jděte na sever. Pokud stojíte čelem k Druhému pylonu, vyjděte z Prvního nádvoří branou v jeho severní zdi. Vstup do muzea bude přímo před Vámi. Pokud se ale rozhodnete muzeum z jakéhokoliv důvodu vynechat, projděte na východ skrz bránu Druhého pylonu a vstoupíte do Hypostylového sálu. ![Sluneční dvůr Amenhotepa III. v Luxoru](/wp-content/uploads/luxor-slunecni-dvur-amenhotepa3.jpg "Sluneční dvůr Amenhotepa III. v Luxoru") Sluneční dvůr Amenhotepa III. v Luxoru **Rubriky:** Chrámy v Luxoru **Štítky:** Amenhotep III., architektura starověkého Egypta, chrám v Luxoru, Luxor --- ### [Kolonáda Amenhotepa III. v Luxoru](https://www.starovekyegypt.net/chramy-v-luxoru/kolonada-amenhotepa3-v-luxoru.php) **Published:** 16 března, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Kolonáda Amenhotepa III. v Luxoru je jednou z nejpůsobivějších egyptských památek**. [Amenhotep III.](/faraoni-nove-rise/amenhotep3.php "Amenhotep III.") ji postavil jako monumentální vchod do chrámu boha Amona v Ipetu. Je tedy starší než Velké nádvoří, i když zeměpisně následuje až za ním. Dvě řady sloupů, které tu stojí, mohly být původně zamýšlenou hlavní osou hypostylového sálu. Tato myšlenka starověkých Egypťanů ale nebyla nikdy realizována. Kolonádu po smrti Amenhotepa III. dokončili Tutanchamon, Aje a Haremheb. Osa kolonády Amenhotepa III. a komnat jižně od ní je odlišná od os staveb Ramesse II. Architekti museli tuto změnu provést, protože se Ramesse II. snažil spojit chrám v Luxoru (Ipetresejet) s Chonsuovým chrámem v Karnaku. **Kolonáda Amenhotepa III. má 14 sloupů** (dvě řady po 7) **s otevřenými papyrusovými hlavicemi**, které podepíraly střechu 21 metrů nad zemí. Prostor mezi řadami je úzký 10 metrů na šířku a 26 metrů na délku. ## Kolonáda Amenhotepa III. v Luxoru – výzdoba **Výdoba kolonády nám podává nejlepší důkazy ke studiu slavnosti Ipet**. Slavnosti Ipet se dají rozdělit do dvanácti částí – 5 scén na východní zdi popisuje procesí z Karnaku do Luxoru a úvodní obřady v Luxoru, dalších 5 scén na východní zdi popisuje další oslavy v Luxoru a návrat do Karnaku. Navíc jsou tu zobrazení na jižní a severní zdi. Pokud se tedy chcete podívat na reliéfy, rozhodně se vyplatí jít časně ráno nebo navečer. ![Kolonáda Amenhotepa III. v Luxoru](/wp-content/uploads/luxor-kolonada-amenhotepa3.jpg "Kolonáda Amenhotepa III. v Luxoru")Kolonáda Amenhotepa III. v Luxoru (vzadu První pylon) **Rubriky:** Chrámy v Luxoru **Štítky:** Amenhotep III., architektura starověkého Egypta, chrám v Luxoru, Luxor --- ### [Velké nádvoří v Luxoru](https://www.starovekyegypt.net/chramy-v-luxoru/velke-nadvori-v-luxoru.php) **Published:** 15 března, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Projdete-li Prvním pylonem, vstoupíte na Velké nádvoří v Luxoru**, které si své jméno opravdu zaslouží – je 57 metrů dlouhé a 51 metrů široké. Je to de facto dvůr s dvojitou řadou 74 sloupů po každé straně. Severovýchodní (levý) kvadrant není dosud vykopán. Trosky a zbytky křesťanského kostela leží pod hrobkou a mešitou Abú el-Haggég, která pochází ze 13. století. Protože je mešita významnou památkou, je málo pravděpodobné, že by byl tento prostor někdy odkrytý. ![Velké nádvoří v Luxoru - detail výzdoby](/wp-content/uploads/architektura/luxor/luxor-velke-nadvori-detail-vyzdoby.png "Velké nádvoří v Luxoru - detail výzdoby - Starověký Egypt") Detail z reliéfu zdi Velkého nádvoří (procesí synů Ramesse II.) **Velké nádvoří v Luxoru zdobí scény, na kterých [Ramesse II.](/faraoni-nove-rise/ramesse2.php) s kněžími obětuje a nakuřuje kadidlem** a bůh Thovt zaznamenává dary. Nejzajímavější scény jsou asi v jihovýchodním (pravém zadním) rohu. Na západní (pravé) stěně znázornili Egypťané procesí krásně ověnčených býků vedených do chrámu k obětem. Na jižní (zádní) před nimi kráčí 17 synů Ramesse II. Egypťané seřadili syny podle věku (nejstarší z nich Amenherchepešef je první vlevo). ![Velké nádvoří v Luxoru](/wp-content/uploads/luxor-velke-nadvori-03.jpg "Velké nádvoří v Luxoru") **Rubriky:** Chrámy v Luxoru **Štítky:** architektura starověkého Egypta, chrám v Luxoru, Luxor, Ramesse II. --- ### [První pylon v Luxoru](https://www.starovekyegypt.net/chramy-v-luxoru/prvni-pylon-v-luxoru.php) **Published:** 15 března, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Nejstarší část chrámu v Luxoru tvoří** místnosti na jeho jižním konci – budovy na severním konci jsou mladší a patří sem zejména stavby z období 19. dynastie – přesněji **stavby postavené Ramessem II.** Právě tyto stavby dnes tvoří vstup do celého chrámu – jedná se o První pylon a Velké nádvoří. ## První pylon v Luxoru – dílo Ramesse II. **Před Prvním pylonem nechal postavit Ramesse II. dva obelisky** – jeden tam stále ještě stojí, je 25 metrů vysoký a váží 254 tun. Druhý obelisk odvezli Francouzi roku 1833 do Paříže a stojí na Place de la Concorde, je 22,5 metru vysoký a váží 227 tun. Architekti umístili oba obelisky na podstavec, který zdobí vytesaní 4 paviáni. První pylon v Luxoru má věže 24 metrů vysoké a 65 metrů široké. Fasádu Prvního pylonu zdobí reliéf, na kterém je znázorněn [Ramesse II.](/faraoni-nove-rise/ramesse2.php "Ramesse II.") v bitvě u Kadeše s Chetity. Tuto bitvu svedl v pátém roce své vlády. Bohužel fasáda tohoto pylonu je velmi poškozena. Západní (pravá) věž Prvního pylonu nám na fasádě představuje Ramesse II. při poradě s princi a rádci, poblíž se už řítí do bitvy na válečném voze. Východní (levá) věž pak znázorňuje průběh bitvy, mrtví a ranění nepřátelé leží na zemi. Zárubně brány pak představují Ramesse II. ve společnosti různých božstev. ## Brána Prvního pylonu **Před pylonem se krom dvou obelisků nacházely také dvě** 7 metrů vysoké sedící **sochy Ramesse II.** a byly tu také čtyři kráčející sochy Ramesse II. (jedna z nich je nyní v Louvru). Sedící sochy vlevo (na východě) má ve výzdobě podobu královny Nefertari a princezen, které jsou vytesány v mnohem menším měřítku vedle nohou Ramesse II. Obě sedící sochy mají ve výzdobě trůnu božstva Nilu, které k sobě svazují Horní a Dolní Egypt. ![První pylon v Luxoru](/wp-content/uploads/luxor-prvni-pylon.jpg "První pylon v Luxoru") První pylon v Luxoru **Rubriky:** Chrámy v Luxoru **Štítky:** architektura starověkého Egypta, chrám v Luxoru, Luxor, Ramesse II. --- ### [Serápidova kaple](https://www.starovekyegypt.net/chramy-v-luxoru/serapidova-kaple.php) **Published:** 14 března, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Serápidova kaple pochází z římského období a nechal ji postavit římský [císař Hadrian](https://cs.wikipedia.org/wiki/Hadrianus) (76—138 n.l.). **Serápidova kaple se nachází v severovýchodním rohu nádvoří** a je to jediná dochovaná stavba v tomto komplexu z období římské nadvlády. Římané celý chrámový okrsek za své vlády změnili na velkou pevnost – tato proměna skončila roku 250 n.l. Luxorský chrám se nacházel uprostřed opevnění a sloužil jako chrám římských císařů. Ti se považovali za dědice egyptského královského úřadu. **Luxor (Ipetresejet) je arabské jméno a pochází z místního výrazu** Al-Uksur (opevnění). Jméno je také odvozeno od latinského slova castrum (pevnost). Chrám v Luxoru (Ipetresejet) nazývali Egypťané také „Amonův chrám v Ipetu“, „Amenemipet“ případně „Jižní svatyně“. ![Serápidova kaple](/wp-content/uploads/luxor-serapidova-kaple-02.jpg "Serápidova kaple") **Rubriky:** Chrámy v Luxoru **Štítky:** architektura starověkého Egypta, chrám v Luxoru, Luxor --- ### [Kleopatra II.](https://www.starovekyegypt.net/ptolemaiovci/kleopatra2.php) **Published:** 16 října, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** ![Kartuše Kleopatra II.](/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-kleopatra2.gif "- Starověký Egypt") Kleopatra II. byla dcerou [Ptolemaia V. Epifanea](/ptolemaiovci/ptolemaios5.php "Ptolemaios V.") a Kleopatry I. **Byla provdána za svého bratra Ptolemaia VI. Filométóra** a z tohoto manželství se narodili dva synové – pozdější koregent Ptolemaios Eupator, Ptolemaios (pozdější Ptolemaios VII. Neos Filopatór) – a dvě dcery (Kleopatra Thea a Kleopatra III.). V roce 180 př.n.l. zemřel Ptolemaios V. a na trůn měl nastoupit jeho syn Ptolemaios VI. Filométór. Jenže je ještě příliš mladý a tak jeho povinnosti zastává chvíli jeho matka Kleopatra I., která později určila dva regenty. Když měl Ptolemaios VI. asi 11 let, regenti usoudili, že je dost starý na to, aby byl faraonem. Potřeboval ale královnu – a tak se oženil se svou starší sestrou Kleopatrou II. V roce 170 př.n.l. vypukla válka – Antiochos IV. (Selelukovský král) zaútočil na Egypt z území dnešní Sýrie a egyptské vojsko vyslané Ptolemaiem VI. snadno porazil. Ptolemaios VI. uzavřel dohodu s Antiochem, podle které se stane vazalem Selelukovské říše. Toho využívá Fiskon (mladší bratr Ptolemaia VI. známého jako [Ptolemaios VIII.](/ptolemaiovci/ptolemaios8.php)) a alexandrijský lid ho prohlásil za krále. ## Kleopatra II. jako mírotvorce Egypt má nyní dva krále a napětí musí řešit žena – Kleopatra II. Pokusila se spojit svou osobu s bohyní Eset a tím získala popularitu mezi lidmi. Podařilo se jí usmířit oba bratry a výsledkem byla dohoda – Ptolemaios VI. přistoupil na to, že se bude o moc dělit s mladším bratrem Ptolemaiem VIII. a tak od toho okamžiku vládnou společně Ptolemaios VI. se svou manželkou Kleopatrou II. a Ptolemaiem VIII. (jejich nejmladším bratrem). V roce 164 př.n.l. vypukly v odlehlé části Egypta nepokoje a Ptolemaios VI. se vydává je potlačit. Toho využívá Ptolemaios VIII. a provedl mocenský převrat. Jenže jeho převrat a krutovláda neměly dlouhého trvání a tak se Ptolemaios VI. a Kleopatra II. ujali záhy znovu vlády. Aby se zbavili Ptolemaia VIII. a tak ho ustanovili vládcem Cyrany (Cyrena – řecky Kurene město v severní Libyi). ## Osud potomků Kleopatry II. Ptolemaios VI. a Kleopatra II. vládnou spokojeně Egyptu a narodili se jim dvě děti – syna Ptolemaios VII. Neos Filopatór a dceru Kleopatru III. V roce 145 př.n.l napadl Ptolemaios VI. Seleukovskou říši s úmyslem využít sporů v dynastii. V bitvě sice zvítězil, ale na zranění utrpěná v ní několik dní poté umírá. O egyptský trůn se tak znovu přihlásí Ptolemaios VIII. a Kleopatra II. opět musí řešit problém. Chtěl sice na trůn dosadit svého syna Ptolemaia VII., ale alexandrijský lid chtěl za krále Ptolemaia VIII. Ptolemaios VIII. ví, že potřebuje královnu – a tak se ožení se svou sestrou Kleopatrou II. Nezbývalo mu nic jiného – pokud by se sestry zbavil, dost by si tím uškodil, protože byla mezi lidmi velice oblíbená. Musel se ale zbavit také Ptolemaia VII., který pro něj představoval velké nebezpečí. Kleopatra II. tak musela být manželkou vraha jejího syna … Role Kleopatry II. se zkomplikovala poté, co si Ptolemaios VIII. vzal za manželku její dceru Kleopatru III. a od té doby panovala mezi oběma ženami velká nenávist. Kleopatra II. i Kleopatra III. měly stejné postavení a to bylo dlouhodobě neudržitelné. Jenže Kleopatra II. měla s Ptolemaiem VIII. syna, kterým byl Ptolemaios Memphites. Jenže Ptolemaios VIII. měl s Kleopatrou III. další dva potomky. Kleopatra II. tak musela jednat – poštvala dav proti manželovi a Ptolemaios VIII. s Kleopatrou III. uprchli na Kypr. Tam vylákal svého syna Ptolemaia Memphitea. Kleopatra II. musela jednat a prohlásila se jedinou královnou Egypta. Po 1000 letech tak stanula v čele Egypta žena – poslední samostatnou vládkyní byla Hatšepsut. Když se to Ptolemaios VIII. na Kypru dozvídá, nechá zabít zavraždit vlastního syna Memphitea. Zavraždil tak druhého syna Kleopatry II. ![Kleopatra II. a Ptolemaios VI.](/wp-content/uploads/kleopatra2.png "Kleopatra II. a Ptolemaios VI.")Kleopatra II. a Ptolemaios VI. **Rubriky:** Ptolemaiovci **Štítky:** egyptští faraoni, Kleopatra II., Ptolemaiovci --- ### [Ptolemaios VI. Filométór](https://www.starovekyegypt.net/ptolemaiovci/ptolemaios6.php) **Published:** 22 října, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** ![Kartuš Ptolemaios VI.](/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-ptolemaios6.gif "- Starověký Egypt")Po smrti Ptolemaia V. nastoupil na trůn jeho nedospělý syn Ptolemaios VI. Filométór, za kterého vládli v Alexandrii jeho poručníci. Od roku 170 př.n.l. byli jeho spoluvládci Kleopatra II. a jeho mladší bratr Ptolemaios VIII. Šestá syrská válka (170–168 př. n. l.) skončila katastrofou pro egyptskou armádu. Ptolemaios byl poražen a Egypt byl dvakrát napaden seleukovskými armádami. V roce 164 př. n. l. se dokonce podařilo Ptolemaiovi VIII. vyhnat Ptolemaia VI. z Egypta. Jenže po roce se obyvatelé Alexandrie vzbouřili a povolali zpátky Ptolemaia VI. ## Ptolemaios VI. a jeho druhá vláda **Druhá vláda Ptolemaia VI. byla mnohem úspěšnější**. Svého bratra Ptolemaia VIII. vyhnal do Kyrenaiky a opakovaně se mu podařilo zabránit tomu, aby obsadil Kypr. Povedlo se mu to i přes značnou podporu římského senátu, kterou Ptolemaios VIII. získal. **Využil problémů v Selelukovské dynastii**, když Alexander I. Balas (známý také jako Alexander I. Theopator Euergetés) požádal Ptolemaia o podporu v boji o trůn. Zatím co Alexander I. potlačoval povstání v Kiliké, prošel Ptolemaios VI. Judejí a i když se zdálo, že vystupuje na podporu Alexandra, prakticky přebíral vládu nad všemi městy na pobřeží. Flavius Josephus (římsko-židovský historik) uvádí, že Alexandrův kancléř Ammonius připravoval aténtát na egyptského faraona. Ptolemaios požadoval, aby ho Alexander potrestal, ten to ale odmítl. V roce 145 př.nl napadl Ptolemaios VI. Seleukovskou Sýrii a dosáhl vítězství v bitvě u Oenoparu, kde porazil právě armádu Alexandera. Zraněním, která utrpěl v této bitvě, však po třech dnech podlehl. Vítězství ve válce tak nemělo pro Egypt žádný význam a k moci se vrátil Ptolemaios VIII. ![Ptolemaios VI.](/wp-content/uploads/faraoni/ptolemaiovci/ptolemaios6.gif "Ptolemaios VI. - Starověký Egypt") ![Kartuš faraona Ptolemaia VI.](/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-ptolemaios6.gif "Kartuš faraona Ptolemaia VI.")Kartuš faraona Ptolemaia VI. Hrobka: neidentifikována Předchůdce: [Ptolemaios V. Epifanés](/ptolemaiovci/ptolemaios5.php) Nástupce: [Ptolemaios VII. Neos Filopatór](/ptolemaiovci/ptolemaios7.php) Doba vlády: 35 let **Manželky:** [Kleopatra II.](/ptolemaiovci/kleopatra2.php) (matka faraona Ptolemaia VII.) **Rubriky:** Ptolemaiovci **Štítky:** egyptští faraoni, Kleopatra II., Ptolemaiovci --- ### [Zádušní chrám Amenhotepa III. a Memnonovy kolosy](https://www.starovekyegypt.net/zadusni-chramy/zadusni-chram-amenhotep3-memnonovy-kolosy.php) **Published:** 24 února, 2017 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Zádušní chrám Amenhotepa III.** (v arabštině Kóm el-Hajtán – „Pahorek zdí“) **byl největším chrámem, jaký byl kdy ve starověkém Egyptě postaven.** U vstupu do chrámu stály dvě obří sochy faraona – známé Memnonovy kolosy. Chrám se skládal z masivního souboru pylonů, komnat, zdí a soch a pokrýval plochu větší než 385 000 m2. Hlavní chrámová osa vede od Prvního pylonu na západ po zadní zeď a je dlouhá skoro 1km. **Původní chrám byl široký 550 metrů a sahal od nedalekého Ramessea na jihu až k chrámu v Medínit Habu** (Džametu) a k Malkatě – velkému paláci Amenhotepa III. Bohužel byl chrám z větší části postaven ze sušených cihel a ležel v záplavové oblasti Nilu, takže byl každoročně zatopován. Jakmile byl chrám opuštěn a pravidelná péče o něj přestala, zdi se rozpadly a kameny byly použity pozdějšími faraony při stavbě jejich vlastních zádušních chrámů. Proto je z obrovského komplexu Amenhotepa III. vidět jen velmi málo. ## Memnonovy kolosy Pro mnohé návštěvníky dnes stojí obří sochy Amenhotepa III. známé jako Memnonovy kolosy opuštěné a těžko si dnes někdo představí, že tyto obří sochy byly jen malou částí chrámového okrsku. Sochy jsou skutečně působivé – každá z nich je vytesána z jediného kusu křemene, který byl více než 20m vysoký a vážil přes 1000 tun. Když měly sochy ještě nepoškozené koruny, tyčily se sochy ještě výš. **Křemen na Memnonovy kolosy byl dovezen pravděpodobně z lomů u Heliopole**. Proč padla volba právě na tento druh kamene, který se velice složitě opracovává? Podle egyptologů tomu napomohla červenavá barva, která byla spojena se slunečním kultem. Za vytesání soch byl zodpovědný „Hlavní sochař Králova velkého památníku z Rudé hory“ jménem Men a transport soch řídil Amenhotep, syn Hapuův, který za vlády Amenhotepa III. započal svoji vynikající kariéru, která později vedla až k jeho zbožštění. **Pravý (severní) kolos zobrazuje Amenhotepa III. sedícího na trůnu**, jehož strany pokrývají reliéfy nilských božstev svazujících dohromady lotos a papyrus – symboly Horního a Dolního Egypta. Vedle faraona stojí v mnohem menším měřítku jeho matka Mutemuia. Tento kolos byl velice populární mezi řeckými a římskými cestovateli. V roce 27 př.n.l. způsobilo zemětřesení popraskání sochy a po dalších 200 let vydávala ráno socha hvízdavé zvuky. **Řekové se domnívali, že tento zvuk je volání mytického krále Memnona**, kterého zahubil v trojské válce Achilleus. Měl takto volat ke své matce Eós, bohyni úsvitu. Říkalo se, že slyšet sochu zpívat je dobré znamení. ## Amenhotep III. miloval sochy [Amenhotep III.](/faraoni-nove-rise/amenhotep3.php) měl sochy ve velké oblibě – egyptologové jen v tomto chrámu našli 730 soch bohyně Sachmet. Jeho zádušní chrám byl největší sochařskou sbírkou, jaká se v dějinách Egypta sešla na jednom místě. Její rozmanitost je znázorněna například sfingou s krokodýlím tělem, která je dosud na místě nebo sochami samotného Amenhotepa III. v podobě boha Usira, které kdysi stály v chrámovém okrsku. Na západním konci odkryly nedávné výzkumy další části chrámu včetně velkého hypostylového sálu. Tomu předcházelo velké sloupové nádvoří, východně od něj byla série kolonád a nádvoří. Sloupy byly postaveny přímo na nilské naplavenině bez jakýchkoliv základů a není proto divu, že se brzy zhroutily. ![Pravděpodobný vzhled vstupního pylonu chrámu Amenhotepa III., jehož vchod oba kolosy střežily.](/wp-content/uploads/memnonovy-kolosy.jpg "Pravděpodobný vzhled vstupního pylonu chrámu Amenhotepa III., jehož vchod oba kolosy střežily.") Pravděpodobný vzhled vstupního pylonu chrámu Amenhotepa III., jehož vchod oba kolosy střežily. **Rubriky:** Zádušní chrámy **Štítky:** Amenhotep III., architektura starověkého Egypta, egyptské zádušní chrámy, Malkata, Memnonovy kolosy, zádušní chrámy --- ### [Teje, hlavní manželka Amenhotepa III.](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-nove-rise/teje.php) **Published:** 1 července, 2017 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Teje (1398-1338 př.n.l.) byla hlavní manželkou faraona [Amenhotepa III.](/faraoni-nove-rise/amenhotep3.php "Amenhotep III."), matkou Achnatona a babičkou Tutanchamona a Anchesenamon. **Měla obrovský vliv u dvora jejího manžela i syna** – přímo komunikovala s panovníky cizích národů. El-amarnské dopisy také ukazují, že byla u těchto panovníků velmi vážená, obzvláště za vlády jejího syna. ## Mládí a manželství Teje Podle některých vědců (např. Margaret Bunsonová) byl jejím otcem Juja – regionální kněz z Achmímu. Její matka byla Cuja, služebná královny matky jménem Mutemvia. Jiné zdroje však uvádějí, že Juja byl Pánem koní královského dvora a Cuja byla kněžka. Někteří vědci tvrdí, že jména rodičů nejsou egyptská a dle návrhů by mohla být núbijská. Vědci, kteří zmiňují neobvyklou roli Teje v státních záležitostech, poukazují na núbijský zvyk vládnoucích žen. Všechny núbijské královny byly silnými panovnicemi, a proto někteří vědci spekulují, že možná používala moc podobným způsobem jako mužští panovníci. Egyptolog Zahi Hawass prohlašuje, že jména nejsou núbijská a že *„někteří vědci spekulují o tom, že Juja a Cuja se narodili v zahraničí, ale k podpoření této teorie neexistuje žádný dobrý důkaz“*. Teje se pravděpodobně provdala za Amenhotepa v době, kdy byl ještě princem. V té době měla Teje teprve 11 nebo 12 let. Když se Amenhotep III. ujal vlády, Teje nastoupila na trůn s ním. ## Královna Teje ![Královna Teje](/wp-content/uploads/faraoni/nova-rise/kralovna-teje.png "Královna Teje - Starověký Egypt")**Od začátku vlády Amenhotepa III. byla Teje významnou silou u dvora**. Společně žili v Malkatě, kde přivedla na svět sedm dětí: dva syny (Thutmose a Amenhotepa IV.) a pět dcer (Satamunn, Henuttaneb, Eset, Nebtah a Baketaton). Thutmose zemřel mladý a [Amenhotep IV.](/faraoni-nove-rise/amenhotep4.php "Amenhotep IV. Achnaton") (později známý jako Achnaton) byl prohlášen dědicem trůnu. Používala obvyklé tituly pro královnu, jako Princezna dědička, Paní Dvou zemí, Králova manželka nebo Velká královská manželka. **Navíc byla Teje známá také jako Královna Horního a Dolního Egypta a Královna dvou zemí**. Královský pár představoval jednotnou frontu při jednání s tuzemskými i zahraničními politiky a vláda Amenhotepa III. je považována za vrchol v egyptské historii. ## Královna matka **Teje měla titul Králova matka hned poté, kdy její syn Amenhotep IV. nastoupil na trůn**. I když neexistuje žádný náznak, že by někdy měla monoteistické tendence, zdá se, že podporovala svého syna v radikálním odchodu od minulé náboženské politiky. Bez ohledu na to, co by si mohla osobně myslet o synově monoteismu, schvalovala ho jako opatření ke zvýšení moci trůnu na úkor duchovenstva. Teje zemřela, když jí bylo něco málo přes šedesát let a byla pohřbena v Údolí Králů. Její mumie byla ztotožněna s mumií známou jako „Starší dáma“ a kadeř jejích vlasů (pravděpodobně dárek na památku pro mladého krále) byla nalezena v Tutanchamonově hrobce. **Rubriky:** Faraoni Nové říše **Štítky:** Amenhotep III., egyptští faraoni, Malkata, Teje --- ### [Egyptská magie a ptáci](https://www.starovekyegypt.net/egyptane-a-magie/egyptska-magie-a-ptaci.php) **Published:** 1 prosince, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Hlavní význam ptáků v magických rituálech spočívá v druhu ptáka. **Každý typ ptáka se spojuje s určitými sférami života a specifickými hodnotami**, jako jsou zdraví, peníze, láska a další. Pro věštění pomocí ptáků se soustřeďujeme na jakýkoliv talisman nebo ozdobu ve formě ptáka případně jeho vyobrazení. Následující výčet obsahuje některé ptáky, tradičně používané ve věštění, kteří mají stejnou hodnotu i v 21. století. - ALBATROS – nositel břemen; prorok počasí. Jeho zabití na vás přivolá kletbu. - KOHOUT – ochrana. Střežil dům, když byl pohřben pod základy budovy. - JEŘÁB – dobré zdraví a dlouhý Život. Věřilo se o něm, že žije tisíc let. - VRÁNA – změna nebo potřeba jít dál. Tradičně nositel neštěstí. - KUKAČKA – přináší prosperitu. Při zaslechnutí první kukačky na jaře obracejte v kapse mince, abyste si zajistili blahobyt v příštím roce. Pokud ji slyšíte zprava, brzy budete mít dostatek peněz, ale pokud zleva, pak vám začnou peníze ubývat. - HOLUB – smíření, láska. Starodávný symbol harmonie a míru. Bílá holubice létající kolem domu předpovídá někomu z obyvatel brzké manželství nebo milostný vztah. - KACHNA – útěcha. Slyšet kachnu z vodní plochy naznačuje prosperitu. Vidět kachnu letící ke slunci je příslib štěstí pro ty, kteří mají starosti. - OREL – síla a odvaha. Podle výkladu starověkých Egypťanů orel vlétá každý desátý rok do pekelného ohně. Vzlétne s hořícím peřím do výše a pak se vnoří do moře, čímž symbolizuje obnovu života. - SOKOL – ostražitost. Symbol náhlé pohromy nebo hlasatel rychlé, neočekávané změny. - HUSA – domácí štěstí. Podle tradice starověkého Egypta husa snesla obrovské kosmické vejce obsahující Rea, boha slunce, jenž přinesl na svět světlo. - JESTŘÁB – osvícení. Zasvěcen Horovi, bohu učení. V mytologií starověkého Egypta se říká, že jestřáb je pták slunce, jenž může letět k jeho ostrému světlu, aniž by oslepl. - KOLIBŘÍK – radost a pravda. Nositel štěstí a harmonie. - IBIS – moudrost. Tento černobílý pták byl v egyptské mytologii zasvěcen Thovtovi, bohu moudrosti a učení, kterého vždy zobrazovali s hlavou ibise. - LEDŇÁČEK – harmonie. Výrazně modré peří alkyóna nebo ledňáčka je příslibem klidu po čtyřicet dní od jeho spatření. - PÁV – staří lidé a trvalé štěstí. Páv je starodávným symbolem nesmrtelnosti a také prorok počasí. - PELIKÁN – kojení a mateřství. Podle mnoha starých mýtů je samička pelikána proslulá mateřskými instinkty. - KŘEPELKA – vášeň a plodnost. Křepelka je pták ohně, jenž se také spojoval s jarem. Symbolizuje vítězství a udatnost a říká se, že se vyznačuje značnou inteligencí a organizačními schopnostmi. - RACEK MOŘSKÝ – cestování. O raccích mořských se říká, že v nich sídlí duše zemřelých námořníků. - ČÁP – novorozeňata a děti. O čápech se tradovalo, že přinášejí nenarozené děti ze solných bažin, kde žijí pro rodiče čekající na děti. **Rubriky:** Egypťané a magie **Štítky:** egyptská magie, magie starověkého Egypta, život ve starověkém Egyptě --- ### [Chrám Usira a Ipety v Karnaku](https://www.starovekyegypt.net/chramy-v-karnaku/chram-usira-a-ipety-v-karnaku.php) **Published:** 9 února, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Chrám Usira a Ipety stojí západně od chrámu Chonsua.** Ipet byla bohyně porodu a Egypťané ji někdy považovali za Usirovu matku. Podle ptolemaiovské tradice se říká, že když bůh Amon zemřel, vstoupil jako Usir do těla své matky Ipet-Nut a znovu se zrodil jako Chonsu. Proto stojí chrám boha Chonsua a chrám Usira a Ipety tak blízko sebe. Chrám má neobvyklý plán – stojí na vyvýšeném soklu (asi 2 metry) a horní hranu tohoto soklu zdobí egyptské hrdélko. Toto vyvýšení představuje prvopočáteční pahorek, na kterém byl stvořen svět. Poskytuje také ale místo dvěma místnostem, které sloužily jako Usirova kaple a krypta. Sál chrámu podepírají dva sloupy. ![Chrám Usira a Ipety v Karnaku](/wp-content/uploads/karnak-usir-ipeta.jpg "Chrám Usira a Ipety v Karnaku") **Rubriky:** Chrámy v Karnaku **Štítky:** architektura starověkého Egypta, chrám v Karnaku, Karnak, Usir --- ### [Chonsuův chrám v Karnaku](https://www.starovekyegypt.net/chramy-v-karnaku/chonsuuv-chram-v-karnaku.php) **Published:** 26 prosince, 2014 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Chonsuův chrám**, který byl bohem měsíce a třetím členem Thébské triády, **najdeme v jihozápadním rohu Hlavního chrámového okrsku**. Pokud jste již uvnitř komplexu, můžete k tomuto chrámu dojít z Hypostylového sálu jižně po kamenité stezce. Jižně od chrámu se nachází [brána Ptolemaia III.](/chramy-v-karnaku/brana-ptolemaia3-v-karnaku.php) Euergéta jinak taky nazývané Báb il-Amára. **Chonsuův chrám** (stejně jako svatyně Ramesse III. na velkém nádvoří Amonova chrámu nebo chrám v Medínit Habu) **je velmi dobře zachovalou památkou**. Její stěny a strop jsou dosud neporušené. Všechny tyto stavby nechal postavit Ramesse III. (20. dynastie) i když se stavbou Chonsuova chrámu začal pravděpodobně už Amenhotep III. (18. dynastie). Hrihor (velekněz Amonův) a Pinodžem I. pak nechali postavit pylon tohoto chrámu a dvůr se sloupovými portiky. ## Chonsuův chrám – význam a struktura Chonsuův chrám je z egyptologického hlediska velice významný – dozvídáme se zde, že Ramesse XI. byl posledním faraonem 20. dynastie a jeho vláda byla dobou zhroucení bohatství Egypta. Upadly zahraniční styky a obchod, v Egyptě vypukla občanská válka. Ramesse XI. sídlil na severu a mohl ovládat jen Dolní Egypt. Horní Egypt byl v rukou Amonova velekněze a bývalého vojenského hodnostáře Hrihora, který si přivlastnil královské tituly. Právě v Chonsuově chráme se pak Hrihor nechal zvěčnit stejně velký jako Ramesse XI. v obleku vyhrazeném obvykle pro faraona. **První pylon Chonsuova chrámu je 17 m vysoký, 32 m široký a 10 m silný**. Fasádu zdobí reliéfy Pinodžema I. (21. dynastie) a jeho manželky Henuttaui, jak obětují Amonovi, Mutě a Chonsuovi. Dvůr má po třech stranách dvojitou řadu sloupů, které sem nechal postavit již zmniňovaný Hrihor. Ze sloupového dvora vede brána Ptolemaia IV. do hypostylového sálu, který má 8 sloupů s papyrovými hlavicemi. Sloupy jsou vysoké 7 metrů a jsou pokryty reliéfy Ramesse XI. a Hrihora. Kaple po obou stranách svatyně zobrazují faraona a různá božstva. Barvy těchto reliéfů jsou velmi dobře zachovalé. Za svatyní bárky je malá kaple Chonsua se čtyřmi šestnáctistěnnými sloupy. Severovýchodně od této svatyně navrhl architekt další místnost, kterou zdobí obrazy mrtvého Usira v péči Eset a Nebthet. ![Chonsuův chrám v Karnaku](/wp-content/uploads/karnak-chonsuuv-chram-v-karnaku-02.jpg "Chonsuův chrám v Karnaku") **Rubriky:** Chrámy v Karnaku **Štítky:** architektura starověkého Egypta, chrám v Karnaku, Karnak --- ### [Druhá alej sfing v Karnaku](https://www.starovekyegypt.net/chramy-v-karnaku/druha-alej-sfing-v-karnaku.php) **Published:** 9 února, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Druhá alej sfing v Karnaku byla postavena v období Nové říše**. Původně spojoval chrámy v Karnaku (Ipetisut) a Luxoru (Ipetresejet) kanál. Po tomto kanálu posvátné bárky proplouvaly z chrámu do chrámu. Jenže – na konci Nové říše se svátky posunuly podle lunárního kalendáře dál do období, kdy hladina Nilu klesala. V kanálu tak bylo málo vody pro plavbu a proto byl nakonec zasypán. Kanál pak nahradila dlážděná cesta, která byla lemována tisíci sfing s beraními hlavami. Podél cesty stálo v pravidelných intervalech 6 procesních kaplí podobných těm v Muzeu pod širým nebem v Karnaku (Ipetisut). **Druhá alej sfing v Karnaku získala svojí konečnou podobu až za vlády** 30. dynastie – konkrétně za vlády **faraona** [Nachtnebefa](/obdobi-upadku/faraoni-26-az-32-dynastie.php). Vykopáno bylo zatím jen několik krátkých úseků – z nich nejlépe dochovaný je úsek od luxorské brány směrem na sever, kde je po každé straně cesty odkryto 35 sfing. ![Druhá alej sfing v Karnaku](/wp-content/uploads/karnak-druha-alej-sfing-karnak.jpg "Druhá alej sfing v Karnaku") **Rubriky:** Chrámy v Karnaku **Štítky:** architektura starověkého Egypta, chrám v Karnaku, Karnak --- ### [Sedmý pylon v Karnaku](https://www.starovekyegypt.net/chramy-v-karnaku/sedmy-pylon-v-karnaku.php) **Published:** 9 února, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Za vlády [Thutmose III.](/faraoni-nove-rise/thutmose3.php) postavili Egypťané Sedmý pylon v Karnaku. Ten byl počátkem druhé, jižní osy chrámu, směřující ke chrámovému okrsku bohyně Mut. Tento pylon nechal Thutmose III. postavit krátce po nástupu na trůn před tehdy již stojícím Osmým pylonem. V této oblasti stály původně starší chrámové stavby ze Střední říše a z doby Amenhotepa I. (18. dynastie). Na zdech sedmého pylonu jsou bojové scény, které znázorňují Thutmose III. na jeho vojenských výpravách. ![Sedmý pylon v Karnaku](/wp-content/uploads/karnak-sedmy-pylon-01.jpg "Sedmý pylon v Karnaku") **Rubriky:** Chrámy v Karnaku **Štítky:** architektura starověkého Egypta, chrám v Karnaku, Karnak, Thutmose III. --- ### [Muzeum pod širým nebem v Karnaku](https://www.starovekyegypt.net/chramy-v-karnaku/muzeum-pod-sirym-nebem-v-karnaku.php) **Published:** 8 února, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Když archeologové našli v Karnaku kameny pocházející ze starších budov použité znovu v pozdějších zdech a pylonech, vyjmuli je, katalogizovali a uložili v otevřených prostorách na ploše Hlavního chrámového okrsku. Před několika desítkami let archeologové část bloků shromáždili a rekonstruovali původní stavby, z nichž materiál pocházel. Toto místo se nazývá Muzeum pod širým nebem. Muzeum se nachází v severozápadním rohu Hlavního chrámového okrsku. Počet rekonstruovaných staveb rychle roste. V roce 1999 tu byly jen tří budovy a malá sbírka soch a volných bloků. Dnes tu jsou čtyři procesní kaple, několik mohutných zdí, skladovací komory, sochy a stovky bloků z dosud nezrekonstruovaných chrámových staveb a z dalších budov. ## Muzeum pod širým nebem a obnovené stavby ### Bílá kaple Senusreta I. Na podzim roku 1927 objevili francouzští archeologové, pracující na rekonstrukci Třetího pylonu Amonova chrámu, velký, nádherně zdobený bílý vápencový architráv, použitý jako výplň ve hmotě pylonu. Během dalších deseti let se vynořilo několik set dalších bloků z téže budovy datované do Střední říše, do doby vlády Senusreta I. **Egyptolog Pierre Lacau a architekt Henri Chcvrier začali roku 1937 Bílou kapli Senusreta I. rekonstruovat**. Tato **Bílá kaple Senusreta I. snad původně stála na západní straně nádvoří** ze Střední říše. Toto nádvoří se nazývalo Vznešená vyhlídka Senusreta I. a svatyně sama pak Trůn Horův. Postavil jí Senusret I. u příležitosti svého prvního svátku Sed. V době objevu byla Bílá kaple unikátem. Žádné příklady takovýchto staveb ještě nebyly objeveny. Bílá kaple Senusreta I. je jednou z mnoha procesních kaplí, které Egypťané v Karnaku postavili. Byly to malé budovy, kde se knězi mohli zastavit s posvátnou bárkou, krátce si odpočinout a odrecitovat modlitby v průběhu procesí, jichž se každý rok konala celá řada. **Bílá kaple Senusreta I. má půdorys čtverce o straně 6,75 metru** a vede do ní ze dvou stran schodiště kombinované rampou, které končí na podlaze ve výši 1,8 metru nad zemí. Jsou zde čtyři řady pilířů po čtyřech v každé řadě. Každý z nich je 2,5 m vysoký a podepírá architrávy a římsu. Je to nepochybně jedna z nejlépe vyzdobených kaplí v Karnaku (Ipetisut). Na pilířích stojí [Senusret I.](/faraoni-stredni-rise/senusret1.php "Senusret I.") s Amonem a s dalšími bohy a bohyněmi – Anupem, Thovtem, Ptahem, Horem, Atumem, Moncuem a Amunetou. Egypťané do stěn vytesali nápisy, které obsahují seznam nomů, starověkých správních jednotek. Seznam umístili na vnější zdi v sérii obdélných rámů přímo pod okny svatyně. Na pravé (severní) straně vypsali Egypťané nomy Dolního Egypta, na levé (jižní) nomy Horního Egypta. Najdeme zde celkem 22 hornoegyptských a 14 dolnoegyptských nomů. ### Alabastrová svatyně Amenhotepa I. Kolem nádvoří ze Střední říše nechal postavit Amenhotep I. několik staveb. Některé stavby později stavitelé rozebrali a materiál použili jako výplň při stavbě Třetího pylonu nebo ke stavbě nádvoří před Sedmým pylonem. Jednou ze staveb, které byly nalezeny ve Třetím pylonu je alabastrová svatyně pro bárku. **Alabastrová svatyně Amenhotepa I. původně stála na nádvoří ze Střední říše** jako místo pro úschovu posvátné bárky boha Amona. Svatyně má na délku 9 metrů a je to jedna místnost z velkých bloků alabastru. Byl to velice vzácný materiál a jen zřídka se nacházel v tak velkých blocích. Scény zdobící stěny svatyně byly původně pravděpodobně polychromovány, protože to byl jediný způsob, jak mohly být postavy jasně vidět. Na druhou stranu by se tím skrylo to, že je svatyně z tak cenného materiálu. Proč tedy zvolil Amenhotep I. pro stavbu tak drahý stavební materiál? Nejpravděpodobnější se jeví náboženské a magické aspekty. Scény na severní vnější zdi zobrazují Amenhotepa I. v mystickém spojení s Amonem. Faraon obětuje potraviny, olej a vodu při korunovačním obřadu. Vnější strana jižní zdi znázorňuje Thutmose I. To vede k doměnce, že ji Amenhotep I. stavěl na konci své vlády společně se svým nástupcem. ### Červená kaple královny Hatšepsuty Červenou kapli královny Hatšepsut rekonstruovali egyptologové v roce 2000. Je tak nejnovějším přírůstkem v Muzeu pod širým nebem. Její bloky byly nalezeny už v roce 1898 a to z ní dělá jednu z nejstarších objevených staveb. Jak už je tradicí, má také tato kaple několik jmen – Červená kaple, Svatyně bárky nebo Procesní kaple. Stejně jako ostatní kaple sloužila i tato kaple jako odpočivadlo pro božské bárky během procesí. Také bloky z této kaple objevili archeologové uvnitř pylonu. Červená kaple musela původně stát poblíž svatyně Filipa Arrhidaia – tedy západně od nádvoří ze Střední říše. Egypťané postavili kapli z červeného kvarcitu na podstavci z červené žuly. Řady kamenů kladli stavitelé horizontálně a vertikálně je propojili. Na vnějším plášti najdeme 6 registrů, na vnitřní straně pak 7 registrů. Každý blok má jinou výšku, aby se na něj dobře vešla scéna, která ho měla zdobit. ![Muzeum pod širým nebem v Karnaku](/wp-content/uploads/karnak-muzeum-pod-sirym-nebem.jpg) **Rubriky:** Chrámy v Karnaku **Štítky:** Amenhotep I., architektura starověkého Egypta, chrám v Karnaku, Karnak, královna Hatšepsut, Senusret I. --- ### [Ach-menu, chrám Thutmose III. v Karnaku](https://www.starovekyegypt.net/chramy-v-karnaku/ach-menu-chram-thutmose3-v-karnaku.php) **Published:** 9 února, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Většina staveb, které obklopují nádvoří z období Střední říše, pochází z doby „Thutmosovců“. Nejblíž tomuto nádvoří se nacházejí pylony a ohradní zdi Thutmose I. a Thutmose II. Jen několik metrů od nich jsou budovy Thutmose III. (18. dynastie). **Ze staveb Thutmose III. je nejpropracovanější velká a poměrně neobvyklá budova, která** se nachází východně od nádvoří. Ve středověku se **nazývala Ach-menu (Zářící památník)**, dnes ji známe pod názvem Sál slavností Thutomse III.. Obřady, které zde probíhaly, měly velmi úzkou souvislost se slavností Sed. Je zajímavé, že dnes většina turistů vstupuje do Ach-menu rozbitou západní zdí, ale **skutečný vchod do Ach-menu je v jihovýchodním rohu nádvoří ze Střední říše** za dvěma šestnáctihrannými sloupy a dvojicí soch boha Usira. Další šestnáctihranný sloup najdeme hned v předsíni, ze které vede chodba doprava do devíti malovaných komor. Zde se ukládalo obřadní náčiní a kněžské úbory. Obsah jednotlivých komor je zobrazen na jejich stěnách. ## Sál slavností – unikát egyptské architektury Severní stěnu Ach-menu zdobí scény svátku Sed a **nalevo od předsíně se vstupuje do Sálu slavností, který je 44 m široký a 16 m dlouhý** a vysoký strop podepírají dvě řady po 10 sloupech. Těchto 10 sloupů je unikátem v egyptské architektuře, neboť směrem dolů se zužují a mají zvláštně tvarované hlavice. Patky sloupů podél ústřední osy svatyně odtesali stavitelé tak, aby se prostor mezi nimi zvětšil téměř o metr. K tomuto odtesání došlo už po dokončení staby – pravděpodobně proto, že kněží začali používat novou a širší bárku, než byla původní. Sloupy omalovali Egypťané červenou barvou dřeva. Jsou považovány za imitaci tyčí, které držely stany během svátku Sed. Sloupy obklopuje 32 menších a nižších pilířů. Kaple na severním konci sálu obsahují scény zachycující přinášení královských soch do chrámu (prostřední kaple, západní stěna) a obětin (západní kaple, východní stěna). Levá (západní) kaple obsahuje velké poškozené sousoší Thutmose III. s Amonem a Mutou. ## Ach-menu – seznam faraonů **V jihozápadním rohu Sálu slavností objevili egyptologové** v 19. století nápis známý jako **Karnacký seznam králů, který** nechal sepsat Thutmose III. a obsahuje 61 jmen faraonů počínaje Snofruem (4. dynastie). Nejedná se o kompletní seznam všech panovníků, ale jde o výběr zvlášť významných panovníků pro historii Théb (Vasetu). Karnacký seznam **měl demonstrovat legitimitu vlády Thutmose III.** Tyto bloky bohužel rozebral roku 1834 Francouzem Prissem d´Avennes. Dnes je najdeme v Louvru. Nejzajímavějším prostorem je tzv. Botanická zahrada severně od chrámové osy východně od sálu. Přes poškozenou zeď vede dřevěné schodiště do místnosti se čtyřmi papyrovými sloupy uprostřed. Tato místnost je 15 m dlouhá a 6 m široká a zdi zdobí reliéfy, které jsou nejlépe viditelné v ostrém ranním světle. Znázorňují různé rostliny a zvířata, které Thutmose III. získal během svých vojenských výprav. ![Achmenu Thutmose III. – Sál slavností](/wp-content/uploads/karnak-achmenu-01.jpg "Achmenu Thutmose III. – Sál slavností") **Rubriky:** Chrámy v Karnaku **Štítky:** architektura starověkého Egypta, chrám v Karnaku, Karnak, Thutmose III. --- ### [Posvátné jezero v Karnaku](https://www.starovekyegypt.net/chramy-v-karnaku/posvatne-jezero-v-karnaku.php) **Published:** 11 srpna, 2018 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Do nejvýchodnější části chrámového okrsku, za Amonův chrám, vstupujeme po dřevěné rampě, která je postavená přes rozpadlou zeď v severovýchodním rohu tzv. Botanické zahrady. Vnější zdi, které postavil [Thutmose III. ](/faraoni-nove-rise/thutmose3.php "Thutmose III.")nechal ozdobit [Ramesse II.](/faraoni-nove-rise/ramesse2.php "Ramesse II.") Na východ leží křovinami zarostlé a z větší části neodkryté chrámy Thutmose IV. a Ramesse II. Právě Thutmose IV. zde nechal postavit obelisk. Ten původně pořídil jeho dědeček – faraon Thutmosem III. Obelisk byl 33 m vysoký a byl roku 357 přemístěn do Říma, aby zdobil Circus Maximus. V roce 1567 byl znovu přestěhován – tentokrát na Piazza San Giovanni in Laterano. Za východní zdí Hlavního chrámového okrsku najdeme částečně odkryté trosky velkého chrámu, který nechal postavit Amenhote IV./Achnaton. ## Posvátné jezero s nebezpečnou vodou **Jižně od chrámu Thutmose III. se pak nachází Posvátné jezero**, které do dnešní podoby upravil faraon Taharka (25. dynastie). Posvátné jezero v Karnaku má rozměry 200 x 117 metrů a naplňuje ho prosakující spodní voda. Po většinu roku má voda v jezeře špinavou barvu řas a zapáchá. **Bylo prokázáno, že voda Posvátného jezera obsahuje velké koncentrace parazita, který způsobuje** schisostomiázu (bilharzii) – laicky řečeno jde o jakýsi **zánět močového nebo střevního ústrojí**, který se sice dá zastavit, ale léčení je velice obtížné. Dříve se mu kněží také vyhýbali, ale nikoliv z těchto důvodů. Na jezeře ale veslovali při slavnostních příležitostech s malými posvátnými bárkami. **U severozápadního rohu Posvátného jezera se nachází další zajímavost – na velkém žulovém podstavci zde najdeme kamenného skarabea**. Je to bohužel jediný dochovaný skarabeus ze čtyř, které nechal postavit Amenhotep III. pro svůj zádušní chrám na západním břehu Nilu. Sem ho nechal přemístit Taharka. Jeho svatyně leží od tohoto skarabea na sever. ![Posvátné jezero v Karnaku](/wp-content/uploads/karnak-posvatne-jezero.jpg "Posvátné jezero v Karnaku") **Rubriky:** Chrámy v Karnaku **Štítky:** architektura starověkého Egypta, chrám v Karnaku, Karnak --- ### [První nádvoří v Karnaku](https://www.starovekyegypt.net/chramy-v-karnaku/prvni-nadvori-v-karnaku.php) **Published:** 8 února, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** První nádvoří v Karnaku se rozkládá na ploše o velikosti 100 m na šířku a 82 m na délku. Před stavbou Prvního pylonu to bylo velké, otevřené prostranství s množstvím budov. Z nich se do dnešních dnů dochovaly dvě – malá svatyně Sethi II. v severozápadním rohu nádvoří a svatyně Ramesse III. v jihovýchodním rohu nádvoří. Plán na uzavření prostoru před Druhým pylonem existoval dlouho a jeho realizace trvala několik staletí. **Uprostřed Prvního chrámového nádvoří stály dvě řady po pěti sloupech**, které zde nechal postavit Taharka ([faraon 25. dynastie](/3-prechodne-obdobi/faraoni-25-dynastie.php)). Tyto sloupy tvořily kdysi kiosk, dnes se celý zachoval pouze jediný, pět sloupů po levé straně bylo částečně rekonstruováno. Sloupy měly papyrové hlavice a dosahovaly výšky 19 m. Velký blok alabastru uprostřed nádvoří sloužil jako místo pro uložení bárky během procesí. ![První nádvoří v Karnaku](/wp-content/uploads/karnak-prvni-nadvori-01.jpg "První nádvoří v Karnaku") **Rubriky:** Chrámy v Karnaku **Štítky:** architektura starověkého Egypta, chrám v Karnaku, Karnak --- ### [Brána Ptolemaia III. v Karnaku - vedlejší vstup](https://www.starovekyegypt.net/chramy-v-karnaku/brana-ptolemaia3-v-karnaku.php) **Published:** 26 prosince, 2014 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Pokud stojíme před Hlavním chrámovým okrskem, můžeme do něho vstoupit buď Prvním nebo Desátým pylonem, nebo několika dalšími vstupy. Brána Ptolemaia III. v Karnaku sloužila jako jeden z vedlejších vstupů. Nachází se vedle Desátého pylonu a severně za ní je chrám boha Chonsua. **Brána Ptolemaia III. je 21 m vysoká a je to jedna z nejlépe zdobených ukázek ptolemaiovské architektury v Thébách (Vasetu).** Z textu na bráně se dozvídáme, že v ptolemaiovské době byl před branou soudní dvůr. Brána Ptolemaia III. v Karnaku vede do Aleje sfing, které nechal zhotovit Amenhotep III., ale umístil je sem Nechtnebef (30. dynastie). Tato alej vede téměř 3 km jižně do chrámu v Luxoru (Ipetresejet). [Ptolemaios III. Euergetés](/ptolemaiovci/ptolemaios3.php) se zasloužil o největší rozmach Egypta za celou dobu vlády dynastie Ptolemaiovců. Jeho otec Ptolemaios II. vedl dvě války se Sýrií a za vlády Ptolemaia III. vypukla třetí syrská válka. Její příčinou byla – jak jinak – žena, Bereníka – vlastní sestra Ptolemaia II. Ptolemaios III. podporoval obchod, řemesla a těžbu v dolech. Dal také postavit řadu chrámů a veřejných budov a zakládal také osady u Rudého moře. Po smrti Ptolemaia III. už žádný faraon této dynastie neměl takovou moc a Egypt začal pomalu upadat. Je otázkou, zda to bylo vinou incestních sňatků nebo vzrůstající mocí starověkého Říma. ![Brána Ptolemaia III. v Karnaku](/wp-content/uploads/karnak-brana-ptolemaia3-karnak-02.jpg "Brána Ptolemaia III. v Karnaku - Starověký Egypt") **Rubriky:** Chrámy v Karnaku **Štítky:** architektura starověkého Egypta, chrám v Karnaku, Karnak --- ### [Použitá literatura](https://www.starovekyegypt.net/o-webu/literatura.php) **Published:** 9 února, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Při sestavování tohoto webu jsem použil pochopitelně také knihy, které se zabývají problematikou starověkého Egypta. Jedná se zejména o níže uvedené tituly, ze kterých se můžete dozvědět mnoho zajímavého (všechno se sem pochopitelně nevešlo, ale snažil jsem se vybrat to nejpodstatnější). Na tomto místě bych chtěl poděkovat také těm, co mi pomáhali v počátcích tohoto webu s překladem cizojazyčných zdrojů – Evě Čermákové, Dáše Patočkové a Standovi Peckovi. [![Dějiny starověkého Egypta](/wp-content/uploads/literatura/kniha1.jpg "Fav-Icon - Starověký Egypt")](pouzita-literatura/dejiny-starovekeho-egypta.php)[![Egypt velkých faraonů](/wp-content/uploads/literatura/kniha2.jpg "- Starověký Egypt")](pouzita-literatura/egypt-velkych-faraonu.php)[![Egypt - bohové, mýty a náboženstí](/wp-content/uploads/literatura/kniha3.jpg "- Starověký Egypt")](pouzita-literatura/egypt-bohove-myty-a-nabozenstvi.php)[![Jejich veličenstva pyramidy](/wp-content/uploads/literatura/kniha4.jpg "- Starověký Egypt")](pouzita-literatura/jejich-velicenstva-pyramidy.php)Dějiny starověkého EgyptaEgypt velkých faraonůBohové, mýty a náboženstíJejich veličenstva pyramidy[![Starověké civilizace](/wp-content/uploads/literatura/kniha5.jpg "- Starověký Egypt")](pouzita-literatura/staroveke-civilizace.php)[![Civilizace starého Egypta](/wp-content/uploads/literatura/kniha6.jpg "- Starověký Egypt")](pouzita-literatura/civilizace-stareho-egypta.php)[![První civilizace](/wp-content/uploads/literatura/kniha7.jpg "- Starověký Egypt")](pouzita-literatura/prvni-civilizace.php)[![Egypťané a první civilizace](/wp-content/uploads/literatura/kniha8.jpg "- Starověký Egypt")](pouzita-literatura/egyptane-a-prvni-civilizace.php)Starověké civilizaceCivilizace starého EgyptaPrvní civilizaceEgypťané a první civilizace[![Poklady faraonů](/wp-content/uploads/literatura/kniha9.jpg "- Starověký Egypt")](pouzita-literatura/poklady-faraonu.php)[![Egyptská kniha mrtvých](/wp-content/uploads/literatura/knihamrtvych1.gif "- Starověký Egypt")](pouzita-literatura/egyptska-kniha-mrtvych1.php)[![Egyptská kniha mrtvých](/wp-content/uploads/literatura/knihamrtvych2.gif "- Starověký Egypt")](pouzita-literatura/egyptska-kniha-mrtvych2.php)[![Egyptská kniha mrtvých](/wp-content/uploads/literatura/knihamrtvych3.gif "- Starověký Egypt")](pouzita-literatura/egyptska-kniha-mrtvych3.php)Poklady faraonůEgyptská kniha mrtvých 1Egyptská kniha mrtvých 2Egyptská kniha mrtvých 3[![Tajemná magie starověkého Egypty](/wp-content/uploads/literatura/kniha10.jpg "- Starověký Egypt")](pouzita-literatura/tajemna-magie-starovekeho-egypta.php)[![Poklady Luxoru (Ipetresejet) a Údolí králů](/wp-content/uploads/literatura/kniha14.jpg "- Starověký Egypt")](pouzita-literatura/poklady-luxoru-a-udoli-kralu.php)[![Pyramidy](/wp-content/uploads/literatura/kniha15.jpg "- Starověký Egypt")](pouzita-literatura/pyramidy.php)[![Egypt - pohledy z oblak](/wp-content/uploads/literatura/kniha13.jpg "- Starověký Egypt")](pouzita-literatura/egypt-pohledy-z-oblak.php)Magie starověkého EgyptaPoklady Luxoru a Údolí králůPyramidyPohledy z oblak **Rubriky:** O webu --- ### [Ptahův chrám v Karnaku](https://www.starovekyegypt.net/chramy-v-karnaku/ptahuv-chram-v-karnaku.php) **Published:** 9 února, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Zhruba 100 m na sever od nádvoří mezi Třetím a Čtvrtým pylonem** **se nachází Ptahův chrám v Karnaku**. Tento chrám nechal postavit [Thutmose III.](/faraoni-nove-rise/thutmose3.php) (18. dynastie). Ptah byl jedním z hlavních egyptských bohů stvořitelů. Společně se svou manželkou Sachmetou měl významnou úlohu při korunovaci faraona. Ptahův chrám v Karnaku Egypťané postavili na základech starší budovy. Později chrám rozšířili faraoni vládnoucí za Třetího přechodného období a Ptolemaiovci. Ptolemaiovci zde postavili například pět pylonů ve východozápadní ose chrámu. Pylony vedou k původnímu (šestému) pylonu Thutmose III., který přestavěl později Ramesse III. Architekti navrhli před pylon Thutmose III. tři obětní stoly. Jižní stůl byl vytesán za Amenemheta I. (12. dynastie), ale umístil ho sem až Thutmose III. Za vestibulem leží tři svatyně – Ptahova severně (nalevo) a uprostřed, jižně (napravo) pak svatyně Hathory. V prostřední svatyni Thutmose III. obětuje Ptahovi a Amonovi. V pravé svatyni je nádherná socha Sachmety, která je v některých denních dobách zajímavě osvětlena slunečním paprskem, který sem proniká škvírou ve stropě. ![Ptahův chrám v Karnaku](/wp-content/uploads/karnak-ptahuv-chram-thutmose3.jpg) **Rubriky:** Chrámy v Karnaku **Štítky:** architektura starověkého Egypta, chrám v Karnaku, Karnak --- ### [Čtvrtý pylon v Karnaku](https://www.starovekyegypt.net/chramy-v-karnaku/ctvrty-pylon-v-karnaku.php) **Published:** 9 února, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Čtvrtý pylon v Karnaku nechal postavit Thutmose I.** (18. dynastie), opravil ho Thutmose IV. (18. dynastie) a upravili ho Sethi II. (19. dynastie), Alexander Veliký a [Ptolemaios VIII.](/ptolemaiovci/ptolemaios8.php) **Za čtvrtým pylonem nechal Thutmose I. postavit příčný sál.** Před východními zdmi severní a jižní věže stojí velké sochy Thutmose I. jako boha Usira. Sál měl původně dřevěnou střechu, kterou podepíraly sloupy (také ze dřeva). Thutmose III. později dřevo nahradil čtrnácti kamennými sloupy a také kamennou střechou. Najdeme zde také žulový obelisk, který je jedním z páru, který zde nechala vztyčit královna Hatšepsut v 16tém roce své vlády. Obelisk je 30 m vysoký a má průřez 2,6 m (takže žádný drobeček), což potvrzuje i jeho hmotnost – 323 tun. Původně byl obložen elektrem (slitinou zlata a stříbra). ![Čtvrtý pylon](/wp-content/uploads/karnak-ctvrty-pylon.jpg) **Rubriky:** Chrámy v Karnaku **Štítky:** architektura starověkého Egypta, chrám v Karnaku, Karnak, Thutmose I. --- ### [Třetí pylon v Karnaku a dvůr](https://www.starovekyegypt.net/chramy-v-karnaku/treti-pylon-v-karnaku-a-dvur.php) **Published:** 26 prosince, 2014 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Třetí pylon v Karnaku tvoří nyní zadní stěnu Hypostylového sálu a nechal ho postavit** [Amenhotep III.](/faraoni-nove-rise/amenhotep3.php "Amenhotep III.") (18. dynastie). Třetí pylon Egypťané postavili částečně z kamenných bloků ze starších staveb. Archeologové po jejich vyjmutí zjistili, že mnoho z nich pochází z bílé kaple Senusreta I. (12. dynastie), jiné ze svatyně královny Hatšepsut (18. dynastie) a ostatní z více jak dvanácti jiných starších staveb. Bílá kaple Senusreta I. a svatyně královny Hatšepsut byly znovu sestaveny v Muzeu pod širým nebem. Na zadní (východní) straně pravé (jižní) věže třetího pylonu je seznam, který obsahuje tribut získaný Amenhotepem III. z asijských území. Seznam je velice poškozen a je obtížné ho přečíst. Mnohem zajímavější jsou scény na vnější zdi levé (severní) věže. Architekti zde zobrazili Amenhotepa III. plujícího po Nilu na bárce Amenrea během svátku Ipet. Bárky vyplňují celou severní polovinu východní fasády. Lodě jsou 68 m dlouhé a Amenhotep III. byl na ně náležitě pyšný. ## Dvůr mezi Třetím a Čtvrtým pylonem Tento dvůr nechal postavit [Thutmose I.](/faraoni-nove-rise/thutmose1.php "Thutmose I.") (18. dynastie). Dnes je to spíše malý plácek s novodobou dlažbou, ale původně zde stály čtyři mohutné obelisky – dva od Thutmose I. a dva od Thutmose III. Bohužel ze 3 obelisků zbyly jen podstavce, celý zůstal jen jeden obelisk Thutmose I. Obelisk je vysoký 22 metrů a je to monolit ze žuly pocházející z lomů nedaleko Asuánu. Průřez je čtverec o velikosti 1,8 m a váha tohoto obelisku je 140 tun. Jméno Thutmose I. najdeme na všech čtyřech stranách obelisku. ![Třetí pylon v Karnaku](/wp-content/uploads/karnak-treti-pylon-v-karnaku-02.jpg) Třetí pylon v Karnaku **Rubriky:** Chrámy v Karnaku **Štítky:** Amenhotep III., architektura starověkého Egypta, chrám v Karnaku, Karnak, Thutmose I. --- ### [Hypostylový sál v Karnaku](https://www.starovekyegypt.net/chramy-v-karnaku/hypostylovy-sal-v-karnaku.php) **Published:** 23 března, 2017 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Nejpůsobivější a nejslavnější částí celého Amonova chrámu v Karnaku je zcela jistě právě Hypostylový sál**. Ani sebelepší fotografie ani statistické přehledy nám nedokážou tlumočit skutečný dojem z velikosti a krásy tohoto sálu. Hypostylový sál vzbuzuje všeobecný úžas. Egypťané prostor současného sálu chtěli využít pro něco mnohem obyčejnějšího – papyrusovou bažinu. **Hypostylový sál byl navržen tak, aby byl v létě pokryt mělkou nilskou vodou**, neboť symbolizoval bažinatou zem, obklopující pahorek, na němž byl podle víry starověkých Egypťanů stvořen život. Za vlády 18. dynastie zde stály dvě řady sloupů po 6 velkých sloupech, které dnes najdeme ve střední (východozápadní) ose sálu. Na sever a na jih od nich vymezovaly zdi kolonádu stejnou, jaká je v luxorském chrámu dodnes. Až za vlády 19. dynastie byly zdi posunuty dál a přidáním 122 sloupů vznikl tento ohromující Hypostylový sál. ## Ohromující parametry Hypostylového sálu Hypostylový sál je 103 m široký, 53 m dlouhý a pokrývá 5500 m2. Jeho strop podepírá 134 pískovcových sloupů. **Hlavní osa hypostylového sálu má po obou stranách vždy 6 sloupů**, které mají otevřené papyrusové hlavice a dosahují výšky 23 m. Po obvodu měří 10 m a jsou sestaveny z kamenných válců 1 m vysokých o průměru 3 m. Dalších 122 sloupů stojí ve čtyřech skupinách – po dvou na každé straně. Mají zavřené papyrusové hlavice a dosahují výšky 15 m a po obvodu měří 8,4 m. Rozdíl ve výšce dovolil nainstalovat kamenné mříže, které propouštěly světlo. To mělo za následek, že hlavní osa byla vždy jasně osvětlena, ale čím dále od ní se postupovalo, tím více se sál utápěl ve tmě. **S výstavbou hypostylového sálu začal Sethi I., ale plány pro jeho stavbu vznikly už za Ramesse I.** Se stavbou pokračoval ještě [Ramesse II.](/faraoni-nove-rise/ramesse2.php "Ramesse II.") Kartuše v severní části jsou Sethi I. a v jižní pak Ramesse II. Najdeme tu ale také jména dalších faraonů – Ramesse I., Ramesse III., Ramesse IV. a Ramesse VI. Je vidět rozdíl v kvalitě výzdoby ve dvou částech sálu. Řemeslníci Sethi I. tesali jemné, pečlivě provedené reliéfy. Výzdoba pořízená za vlády Ramesse II. je provedena rychle, často v zahloubeném reliéfu. Egypťané nevěnovali takovou pozornost detailu a modelaci. ## Vnější zdi sálu Hypostylového sálu **Scény na vnitřních zdech hypostylového sálu v Karnaku se zdají být záhadné a plné nepřeložitelných detailů**. Tuto část chrámu využívali jen kněží a členové královské rodiny. Vnější zdi měly ale zcela jiný účel. Přístup k nim měli níže postavení kněží a ostatní zaměstnanci chrámu. Náměty, které zdobí tyto zdi nejsou náboženské, zvýrazňují mužnost a statečnost panovníka, který vede své vojsko do boje, svádí těžké bitvy a se slávou se pak vrací do Egypta, aby zajatce daroval chrámu Amenrea. **Nejlepší zpodobení panovníkovi moci zde nechal vytesat Sethi I. na severní vnější zdi Hypostylového sálu**. Najdeme tu několik zbytků polychromie, ale také holý kamenný reliéf. Egypťané vše vytesali v jemném a pečlivě vystupujícím reliéfu a jsou tedy nejlépe vidět v ostrém a jasném světle. Zeď byla původně 25 m vysoká a sahala více než 30 m na každou stranu od dveří, které byly uprostřed a najdeme zde skoro 1 000 m2 výzdoby. ![Hypostylový sál v Karnaku](/wp-content/uploads/karnak-hypostylovy-sal.jpg) **Rubriky:** Chrámy v Karnaku **Štítky:** architektura starověkého Egypta, chrám v Karnaku, Karnak, Ramesse II., Sethi I. --- ### [Druhý pylon v Karnaku](https://www.starovekyegypt.net/chramy-v-karnaku/druhy-pylon-v-karnaku.php) **Published:** 8 února, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Druhý pylon v Karnaku začal stavět faraon Haremheb** a v jeho díle pokračovali pak Ramesse I., [Ramesse II.](/faraoni-nove-rise/ramesse2.php "Ramesse II.") a další práce nechali provést Ptolemaiovci. Egypťané ho částečně postavili z bloků pocházejících ze starších staveb, které nechal na východ od Amonova chrámu postavit Amenhotep IV. (Achnaton). Před levou (severní) stranou brány pylonu je socha Ramesse II. z červené žuly. U nohou této kolosální sochy stojí v mnohem menším měřítku socha jeho dcery Bint-Anat. Po stranách brány stály další dvě sochy Ramesse II. Jedna z těchto soch je bohužel zničená. **Brána Druhého pylonu je 30 m vysoká a za vlády Ptolemaia VIII.** musela projít opravou. Před vlastní branou nechal Haremheb stavět malý vestibul, který dokončil Ramesse II. Když je před vámi Druhý pylon v Karnaku, máte možnost volby – pokud chcete navštívit Muzeum pod širým nebem (Open-air Museum), jděte na sever. Pokud stojíte čelem k Druhému pylonu, vyjděte z Prvního nádvoří branou v jeho severní zdi. Vstup do muzea bude přímo před Vámi. Pokud se ale rozhodnete muzeum z jakéhokoliv důvodu vynechat, projděte na východ skrz bránu Druhého pylonu a vstoupíte do Hypostylového sálu. ![Druhý pylon v Karnaku](/wp-content/uploads/karnak-druhy-pylon.jpg "- Starověký Egypt") **Rubriky:** Chrámy v Karnaku **Štítky:** architektura starověkého Egypta, chrám v Karnaku, Haremheb, Karnak --- ### [Svatyně Ramesse III. v Karnaku](https://www.starovekyegypt.net/chramy-v-karnaku/svatyne-ramesse3-v-karnaku.php) **Published:** 8 února, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **V jihovýchodním** (pravém zadním) **rohu Prvního nádvoří patří k nejlépe dochovaným architektonickým celkům svatyně Ramesse III. v Karnaku**. [Ramesse III.](/faraoni-nove-rise/ramesse3.php) ji naplánoval podle svého zádušního hrámu v Medínit Habu (Džmetu). Svatyně vznikla před vybudováním Prvního nádvoří a tak vypadá nevhodně umístěna, protože vystupuje z linie ohradní zdi. Až do roku 1896 byla téměř celá svatyně zasypána sutí. Je zdobená disproporčním robustním stylem, který je typický pro většinu staveb Ramesse III. V porovnání s mnoha dalšími chrámy je její plán snadno pochopitelný. ## Svatyně Ramesse III. v Karnaku – struktura Před prvním pylonem svatyně stojí dvě sochy Ramesse III. Na levé(východní) věži má Ramesse III. na hlavě Dvojitou korunu Dolního a Horního Egypta, na pravé (západní) věži má korunu Dolního Egypta. Stojí před bohem Amonem, v jedné ruce má palici a ve druhé svírá zajaté cizince. Uvnitř chrámu je malý dvůr s peristylem s pilíři, kterých je na východní i západní straně 8. Před pilíři stojí mumiformní sochy Ramesse III. jako boha Usira. Na jižním konci dvora vede rampa do předsíně se čtyřmi usirovskými pilíři a čtyřmi sloupy. Za předsíní následuje hypostylová síň s 8 sloupy. Na konci hypostylové síně jsou troje dveře – levé vedou do svatyně Mut, prostřední do svatyně Amona a pravé do svatyně Chonsua. Každá z těchto svatyní má alespoň jednu vedlejší místnost. ![Svatyně Ramesse III. v Karnaku](/wp-content/uploads/karnak-svatyne-ramesse3.jpg) **Rubriky:** Chrámy v Karnaku **Štítky:** architektura starověkého Egypta, chrám v Karnaku, Karnak, Ramesse III. --- ### [Svatyně Sethi II. v Karnaku](https://www.starovekyegypt.net/chramy-v-karnaku/svatyne-sethi2-v-karnaku.php) **Published:** 22 února, 2017 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Nalevo od vstupní brány do Prvního chrámového nádvoří se nachází svatyně Sethi II.**, která se jinak také nazývá Vznešený chrám milionů let. Svatyně má jednoduchou konstrukci a její výzdoba byla provedena zběžně. **Svatyně Sethi II. v Karnaku byla zasvěcena Thébské triádě** a sloužila jako jedna z mnoha procesních kaplí, odpočinkových zastávek během velkých procesí s posvátnými bárkami. Mezi vstupy do tří chodbovitých místností stály sochy Sethi II. Prostřední místnost byla zasvěcena Amonovi, který byl na levé zdi znázorněn v lidské podobě a na pravé zdi pak s beraní hlavou. Levá místnost patřila Mutě a pravá Chonsuovi. Na zdech místností je vyobrazen [Sethi II.](/faraoni-nove-rise/sethi2.php) jak obětuje bohům. ![Svatyně Sethi II. v Karnaku](/wp-content/uploads/karnak-svatyne-sethi2.jpg "Svatyně Sethi II. v Karnaku") **Rubriky:** Chrámy v Karnaku **Štítky:** architektura starověkého Egypta, chrám v Karnaku, Karnak, Sethi II. --- ### [Alej sfing v Karnaku](https://www.starovekyegypt.net/chramy-v-karnaku/alej-sfing.php) **Published:** 8 února, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Alej sfing v Karnaku tvoří cestu k prvnímu obrovskému pylonu.** Cesta se také jinak nazývá Obětní cesta. Celkem tu najdeme 40 sfing, bytostí s tělem lva a hlavou berana. Mezi tlapami sfing stály postavy [Ramesse II.](/faraoni-nove-rise/ramesse2.php "Ramesse II.") v podobě boha Usira. Archeologové předpokládali, že tyto sfingy vznikly za vlády Ramesse II. Později ale zjistili, že je nechali vytesat Amenhotep III. a Thutmose IV. Ramesse II. je později pouze přemístil na jejich dnešní místo. Dnes zde najdeme 40 sfing, ale **před vybudováním prvního pylonu sahala tato alej sfing až k druhému pylonu a tehdy se zde nacházelo 124 sfing**. Po zahájení stavby prvního pylonu Egypťané 84 sfing rozmístili podél zdí Prvního nádvoří. ![Alej sfing v Karnaku](/wp-content/uploads/karnak-alej-sfing.jpg) **Rubriky:** Chrámy v Karnaku **Štítky:** architektura starověkého Egypta, chrám v Karnaku, Karnak, Ramesse II. --- ### [První pylon v Karnaku](https://www.starovekyegypt.net/chramy-v-karnaku/prvni-pylon-v-karnaku.php) **Published:** 8 února, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **První pylon v Karnaku je opravdu monumentální branou do Amonova chrámu.** Pylon je monumentální bránou i když nebyl nikdy dokončen. Architekti pylon nijak neozdobili a jeho kameny egypťané jen hrubě otesali. Šešonk I. (faraon 22. dynastie) plánoval stavbu tohoto pylonu jako věrnou kopii Druhého pylonu. Stavba začala až za vlády faraona Nechtnebefa ([30. dynastie](/obdobi-upadku/faraoni-26-az-32-dynastie.php)). **První pylon v Karnaku je 113 m široký, 15 m silný a 40 m vysoký**. Do každé ze dvou věží pylonu vytesali Egypťané 8 velkých oken. Pod nimi jsou čtyři niky pro stožáry, na kterých byly barevné plátěné prapory. Tyto stožáry dosahovaly výšky 46 metrů. V ose prvního pylonu vede brána, která je vysoká 19 m, široká 7,5 m a hluboká 5 m. Ve starověku tu byly dřevěné dveře pokryté bronzem nebo zlatem zdobeným tepaným reliéfem. Na zdech pylonu jsou dodnes vidět stopy ohně, který dveře zničil v období prvních Ptolemaiovců. ![První pylon v Karnaku - Stavba začala až za vlády faraona Nechtnebefa](/wp-content/uploads/karna-prvni-pylon-30dynastie.jpg) **Rubriky:** Chrámy v Karnaku **Štítky:** architektura starověkého Egypta, chrám v Karnaku, Karnak --- ### [Renovace Džoserovy pyramidy skončila](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/renovace-dzoserovy-pyramidy-skoncila.php) **Published:** 8 března, 2020 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Renovace Džoserovy pyramidy trvající 14 let skončila. Džoserova pyramida (Stupňovitá pyramida) je znovu přístupná. Stupňovitá pyramida je stará 4700 let (nechal si ji postavit faraon 3. dynastie [Džoser](/faraoni-stare-rise/dzoser.php)). Pyramida je považovaná za nejstarší ze zachovalých pyramid v Egyptě. Renovace pyramidy přišla zemi na 6,6 milionu dolarů (150 milionů korun). Práce na renovaci pyramidy začaly v roce 2006. V revolučním roce 2011 práce ukončili nepokoje a další renovace začala znovu až v roce 2013. Džoserova pyramida (Stupňovitá pyramida) se nachází asi 20 kilometrů jižně od Káhiry a dominuje rozsáhlé nekropoli v oblasti, kde leželo někdejší hlavní město Dolního Egypta [Mennofer (Memfis)](/mesta-starovekeho-egypta/mennofer-memfis.php). Gamál Addín (ministr pro památky a cestovní ruch) řekl v rozhovoru s agenturou AFP, že o záchranu stavby se zajímali už panovníci 26. dynastie, kteří vládli v 7. a 6. století před naším letopočtem. Návštěvníkům ukázal prastaré trámy, které na některých místech podpírají strop. Další záchranné práce bylo potřeba provést po zemětřesení z roku 1992, kdy byl vnitřek pyramidy značně poškozen. ## Renovace Džoserovy pyramidy i sarkofágu V roce 2014 se v Egyptě rozhořely spory, když tamní média psala, že renovační práce stavbu ničí. Některé nevládní organizace tvrdily, že se mění původní charakter památky. *„UNESCO do roku 2015 dodávalo kritické zprávy k restauračním pracím a my jsme pak začali postupovat podle norem UNESCO. V roce 2018 jsme dostali od této instituce kladné hodnocení,”* řekl Anání. Odborníci provedli renovaci sarkofágu faraona Džosera a také stěny pohřební šachty. Stupňovitá pyramida ze Sakkáry je na seznamu světového dědictví UNESCO od roku 1979. Loni v dubnu na místě nekropole úřady odhalily hrob vyzdobený dobře zachovalými barevnými malbami a nápisy. Patřil vysoce postavenému členu 5. dynastie, která vládla zhruba v rozmezí let 2500 až 2300 před naším letopočtem. Zdroj: Novinky.cz **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Džoserova pyramida, Sakkára, Stupňovitá pyramida --- ### [Sakkára vydala barevné zapečetěné sarkofágy](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/sakkara-vydala-barevne-zapecetene-sarkofagy.php) **Published:** 21 listopadu, 2020 **Author:** Pavel Felgr **Content:** [Sakkára](/egyptske-nekropole/sakkara-nejstarsi-egyptske-pohrebiste.php) je nejstarším a nejrozsáhlejším pohřebištěm starověkého Egypta. Tento rok byla k egyptologům velmi štědrá. Egyptským archeologům se podařilo objevit barevné zapečetěné sarkofágy (100 kusů). **Barevné zapečetěné sarkofágy** pocházejí zejména z pozdní doby starověkého Egypta. Některé pak sahají do Ptolemaiovské dynastie a **jsou staré zhruba 2500 let**. Kromě toho objevili asi čtyři desítky zlacených sošek. Vzhledem ke koronavirovým opatřením představili odborníci nové nálezy na improvizované výstavě přímo na pohřebišti v Sakkáře. Nejznámnějším místem Sakkáry je nepochybně [Džoserova stupňovitá pyramida](/pyramidy-stare-rise/dzoserova-stupnovita-pyramida.php). A právě u ní nechali přítomné nahlédnout i dovnitř jednoho ze sarkofágů s mumifikovaným tělem zabaleným do bílé tkaniny. Vědci zveřejnili také rentgenové snímky, aby doložili stav, v němž se tělo uchovalo. **Objevené sarkofágy budou převezeny do třech egyptských muzeí v Káhiře**, ale část z nich získá bude i ve vznikajícím muzeu poblíž pyramid v Gíze. ## Nejedná se o letošní poslední objev Ministr pro památky a cestovní ruch Chálid Anán naznačil, že další objevy ze Sakkáry archeologové veřejnosti představí ještě do konce roku. Mustafa Wazírí z Nejvyšší rady pro starožitnosti Egypta upřesnil, že archeologové našli další pohřební šachty „plné sarkofágů, bohatě zlacených, zdobených a polychromovaných“. Nekropole Sakkára je bohatým nalezištěm. Nedávno zde egyptologové odhalili desítky rakví pocházejících z 22. dynastie. K nim se rychle přidávají další a další podobné objevy. V Sakkáře, která je zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO, se pohřbívalo více než 3000 let. Sloužila jako pohřebiště pro někdejší hlavní město Dolního Egypta [Mennofer (Memfis)](/mesta-starovekeho-egypta/mennofer-memfis.php). Dalším pohřebištěm pro toto město byla Gíza – místo, kde se dochovaly největší egyptské pyramidy. ![Barevné zapečetěné sarkofágy; Foto: Nariman El-Mofty, ČTK/AP](/wp-content/uploads/sakkara-barevne-zapecetene-sarkofagy-01.jpg "sakkara-barevne-zapecetene-sarkofagy-01 - Starověký Egypt") Barevné zapečetěné sarkofágy; Foto: Nariman El-Mofty, ČTK/AP **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Ptolemaiovci, Sakkára, sarkofágy --- ### [Sakkára vydala zdobené rakve staré více než 2500 let](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/sakkara-vydala-zdobene-rakve-stare-vice-nez-2500-let.php) **Published:** 22 září, 2020 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Sakkára patří k nejstarším pohřebištím starověkého Egypta. Archeologové na starodávném pohřebišti vyzvedli 27 sarkofágů zakopaných před více než 2500 lety. Rakve jsou barevně malované a dobře zachovalé. Sakkára vydala zdobené rakve už loni. Sakkára je zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO. Pohřbívalo se zde více než 3000 let a přes dva tisíce let sloužila jako pohřebiště pro někdejší hlavní město Dolního Egypta [Mennofer (Memfis)](/mesta-starovekeho-egypta/mennofer-memfis.php) *„Úvodní ohledání naznačuje, že jsou tyto rakve zcela zavřené a nebyly otevřeny od doby, kdy je pohřbili,“* uvedl ve vyjádření egyptský ministr pro památky a cestovní ruch Chálid Anání. Výkopové práce pokračují a odborníci se nyní snaží zjistit více podrobností o jejich původu. Ministerstvo uvedlo, že se chystá zveřejnit „další tajemství“ na tiskové konferenci v příštích dnech. Sakkára vydala zdobené rakve i v loňském roce – šlo o [bohatě zdobené sarkofágy z 22. dynastie](/zajimavosti/drevene-sarkofagy-z-obdobi-22-dynastie.php). Uvnitř našli mumie kněžích, kněžek a dětí. Zmiňovaná 22. dynastie vládla přibližně v letech 945 až 715 př.n.l. Tento nález patřil mezi největší za poslední století. K objevům v Sakkáře významně přispěli i čeští archeologové. Tým, který vedl Mohamed Megahed, v loňském roce odkryl malovanou [hrobku hodnostáře Chuyho](/zajimavosti/chuyova-hrobka-ukryvala-uzasnou-vyzdobu.php) starou 4300 let. ![Zdobené rakve staré více než 2500 let](/wp-content/uploads/sakkara-zdobene-rakve.jpg "Zdobené rakve staré více než 2500 let - Starověký Egypt") Zdobené rakve staré více než 2500 let **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Mohamed Megahed, Sakkára --- ### [Canopus - významný přístav v Deltě Nilu](https://www.starovekyegypt.net/mesta-starovekeho-egypta/canopus-vyznamny-pristav-v-delte-nilu.php) **Published:** 7 ledna, 2021 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Francouzský podmořský archeolog Franck Goddio v 90. letech 20. století dospěl k závěru, že 300 let před Alexandrií v zálivu Aboukir zde existovala dvě města – [Herakleion](/mesta-starovekeho-egypta/herakleion-thonis.php) a Canopus. Dlouho ale bylo nemožné najít jakoukoliv stopu po těchto městech. Obě tato města vznikla kolem 8. století př.n.l. – tedy asi 500 let před Alexandrií. Podmořský průzkum probíhal na 150 km2 od roku 1997. Lodě byly vybaveny nejmodernějšími přístroji, které by dokázaly pod nánosy bahna najít zbytky měst. ## Canopus – město ukryté pod mořem V polovině roku 1999 objevili 1,5 km magnetických anomálií. Na první pohled nebylo nic vidět – ale po krátkém kopání se objevily zbytky města Canopus. Neporušený sloup z růžové žuly 6 metrů dlouhý byl prvním nálezem pozůstatku tohoto města. Postupně se objevovaly další monumenty, které dokazovaly, že se zde nacházelo kdysi město. Nacházely se na ploše 1 x 1,5 km a z toho lze soudit, že se jednalo o velké město a přístav. Canopus (stejně jako Herakleion) dosáhl vrcholu v období tzv. Sajské dynastie – tedy cca 7. století př.n.l. [![Canopus byl významným přístavem 500 let před Alexandrií](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/canopus-00-150x150.jpg "Canopus byl významným přístavem 500 let před Alexandrií")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/canopus-00.jpg) Canopus byl významným přístavem 500 let před Alexandrií [![Podmořské snímky z oblasti, kde se dříve město nacházelo](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/canopus-01-150x150.jpg "Snímky z oblasti, kde se dříve město nacházelo")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/canopus-01.jpg) Snímky z oblasti, kde se dříve město nacházelo [![Podmořské snímky z oblasti, kde se dříve Canopus nacházel](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/canopus-02-150x150.jpg "Podmořské snímky z oblasti, kde se dříve Canopus nacházel")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/canopus-02.jpg) Podmořské snímky z oblasti, kde se dříve Canopus nacházel [![Podmořské snímky z oblasti, kde se dříve město nacházelo](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/canopus-03-150x150.jpg "Potopené egyptské památky města Canopus")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/canopus-03.jpg) Potopené egyptské památky města Canopus **Rubriky:** Egyptská města **Štítky:** Heracleion, Herakleion, Thonis, život ve starověkém Egyptě --- ### [Egyptské boty a sandály](https://www.starovekyegypt.net/egyptska-moda/egyptske-boty-a-sandaly.php) **Published:** 9 března, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Egypťané byli první, kdo začal běžně nosit obuv.** Egyptské boty a sandály byly přizpůsobeny egyptskému horkému a suchému podnebí. Přiblížíme si tedy práci egyptského ševce. Kůže se vyčiňovala tukem – máčela se v tříslivech (např. egyptském kamenci). Pak koželuh z olejnaté tekutiny kůže vyndal a nechal je vychnout. Když byly kůže suché, rozložily se na stůl a začaly se vytahovat na všechny strany, aby byly pružné a lehké. Bušilo se do nich paličkou, aby se olej do kůží snadněji vsákl. Tím byly kůže poddajné, nepropustné a hlavně – nepodléhaly hnilobě. Na stojanu se pak podle kopyta vyřezávala kůže. Pomocí razníku se prorazilo na sandálu očko, kterým se pak provlékl řemínek. Ten připevnil sandál k noze. Podrašky se šily pomocí šídla z hroší kosti. Razník a šídlo se občas ponořil do nádoby s tukem, aby se podrážka lépe prošívala. Na silné podrážce z volské kůže byla druhá, která byla tenčí. ## Egyptské boty a sandály – odolné proti vodě **Podrážky se prošívaly nití namočenou v pryskyřici – tím byla nit odolná proti vodě**. Podrážky nejjednodušších sandálů byly ploché, u prstů se hodně rozšiřovaly a na konci byl otvor, kterým byl protažený řemínek. Ten vedl mezi palcem a druhým prstem na noze a kolmo na něj vedl široký pásek, který se protahoval štěrbinou ve spodní části podrážky přibližně pod patou. **První sandály byly z palmových listů**, rafiového lýka, sítiny, papyru, rákosu nebo z kůže. V období Staré říše nosili sandály zejména muži – zvláště pak bohatší vrstvy a pochopitelně faraon. Pokud si je faraon nechtěl právě obout, svěřil je nosiči sandálů – to byl vysoký hodnostář, který měl faraonovu důvěru. Takového nosiče sandálů najdeme například na Narmerově paletě, jak kráčí za panovníkem a sandály má položené na předloktí. Sandály byly znakem přepychu a moci – jen bohové vyžadlovaly, aby se sandály před vstupem do chrámu zuly. Tento zvyk se dodnes dodržuje v mešitách. ## Módní revoluce v období Nové říše Nejen v oblékání, ale také v obuvi došlo v období Nové říše k určité „revoluci“. Sandály se už tolik nerozšiřovaly v přední části, některé měly dokonce zašpičatěné a v přední části vyvýšené – podobně jako středověké „nosaté střevíce“. Je pravděpodobné, že za touto změnou stojí vliv Chetitů. Příkladem zahnutých sandálů jsou například sandály Ramesse IX., které byly zahnuté do výšky 20cm a měly tvar sloního klu. ![Egyptské sandály](/wp-content/uploads/egyptske-sandaly.png) Jemně spletené sandály z hrobky Juje a Cuji (Nová říše) **Rubriky:** Egypťané a móda **Štítky:** móda starověkého Egypta, móda ve starověkém Egyptě, život ve starověkém Egyptě --- ### [Za pohřební komorou v KV62 je možná další hrobka](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/za-pohrebni-komorou-v-kv62-je-mozna-dalsi-hrobka.php) **Published:** 18 října, 2015 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Egyptský ministr pro památky Mamdouh al-Damaty věří, že za pohřební komorou KV62 může být další hrobka. Není v ní ale podle něj pochovaná Nefertiti (nevlastní matka Tutanchamona), ale jiná královna. Britský egyptolog Nicholas Reeves se společně s úředníky z Ministerstva památek zúčastnil průzkumu [hrobky faraona Tutanchamona](udoli-kralu/hrobka-faraona-tutanchamona-kv-62.php "Hrobka faraona Tutanchamona KV 62"), který měl potvrdit nebo vyvrátit Reevesovu teorii. **Doktor Reeves je přesvědčený, že za „falešnou“ severní stěnou v hrobce KV 62 faraona Tutanchamona je dosud neobjevená hrobka královny Nefertiti**. Mamdouh el-Damaty sa ale domnívá, že by mohlo jít o vedlejší manželku faraona Achnatona – Kiju. ## Co naznačují 3D snímky Tutanchamonovy pohřební komory Před několika lety tým ze společnosti Factum Arte, který postavil repliku Tutanchamonovy hrobky v blízkosti vstupu do Údolí králů, vytvořil laserové snímky ve vysokém rozlišení. O tyto snímky se pak velkoryse podělili na internetu**. Odborníci proto nasnímali stěny hrobky faraona Tutanchamona ve 3D. Tak vznikly i obrázky, které znázorňují hrobku bez nástěnných maleb**. Egyptologové tak poprvé mohli detailně prozkoumat stěny pohřební komory faraona Tutanchamona. A právě na těchto snímcích si Nicholas Reeves všiml něčeho, co připomíná obrysy skrytých dveří. Nástěnná malba na severní stěně hrobky podle Reevese znázorňuje Tutanchamona a rituály spojené s pohřbem královny Nefertiti. Dosud se mělo za to, že malba znázorňuje Ajeho při pohřbu faraona Tutachmanona. Reeves si ale při porovnávání snímků všiml, že rysy čelistě, brady, nosu a vrásky v koutcích úst (tak typické, pro zobrazení Nefertiti) naznačují, že by mohlo jít o zobrazení královny a nikoliv faraona. ## Tutanchamonova hrobka KV62 – náhradní řešení Tutanchamon zemřel příliš mladý a Egypťané ještě jeho hrobku nestihli dokončit. Tutanchamona tak pohřbili do hrobky KV62, kterou snad původně stavěli pro Ajeho. Toho poté pohřbili v hrobce, která byla budována pro Tutanchamona. Doktor Reeves věří, že hrobka KV 62 byla původně určena pro Nefertiti (nevlastní matku Tutanchamona). Proto se Reeves domnívá, že za severní stěnou hrobky Tutanchamona leží dosud nedotknutý hrob královny Nefertiti. ![Tutanchamonova hrobka KV62 - Foto: Kenneth Garrett](/wp-content/uploads/zajimavosti/kv-62-sarkofag-foto-kenneth-garrett.jpg "Tutanchamonova hrobka KV62 - Foto: Kenneth Garrett") Hrobka faraona Tutanchamona KV 62 – Foto: Kenneth Garrett Zdroj: Nile Magazine (online na http://www.nilemagazine.com.au/); Český překlad: Alííí **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Howard Carter, Nicholas Reeves, Tutanchamon, Tutanchamonova hrobka --- ### [Odívání starověkých Egypťanů](https://www.starovekyegypt.net/egyptska-moda/odivani-starovekych-egyptanu.php) **Published:** 9 března, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Odívání starověkých Egypťanů prodělalo od prvních dynastií velké změny. Na počátku chodili muži téměř nazí jen s chráničem přirození, aby se později zahalovali do suknic nebo skládaných šatů. Oblečení muselo být zejména praktické – je potřeba si uvědomit, že v Egyptě po celý rok vládlo horko, prašné prostředí a tomu se pochopitelně musela přizpůsobit také móda. **V pravěku chodili lidé prakticky nazí – jediným „oděvem“**, ale spíše než oděvem bych použil slovo doplňkem, **byl chránič, který si muži nasazovali na přirození**. ## Odívání starověkých Egypťanů – Stará říše **V období Staré říše se poprvé objevila krátká a úzká suknice**. Byl to vlastně jednoduchý kus látky obdélníkového tvaru, který se ovazoval kolem beder a sahal nad kolena. V pase pak tuto suknici přidržoval látkový nebo kožený pásek. Suknice byla převážně vyráběná ze lnu. Pěstování lnu bylo vůbec první zemědělskou činností starověkých Egypťanů. Suknice měli většinou bílou, přírodní nebo béžovou barvu. Nejvýše ceněnou látkou bylo tzv. královské plátno. Používalo se zejména pro slavnostní oděvy a také na oblečení, které mělo zvýšit přitažlivost dané osoby. Egypťané si na plátnu cenili zejména průsvitnosti. ## Oblečení vesničanů **Dokud Egypťané nepěstovali len, pravděpodobně vyráběli suknice z palmových nebo rákosových vláken**. Egypťané sice znali vlnu, protože chovali kozy a ovce, ale nepoužívali ji k výrobě oděvů. Důvodem bylo náboženské tabu související s živočišným původem vlny. Také bavlna se začala používat mnohem později, až v koptském období. Ve starověkém Egyptě bylo sice zakázáno používat vlákna živočišného původu, nicméně kněží si při chrámových nebo pohřebních rituálech přehazovali přes ramena levhartí kůži. Levhart byl totiž spojován s pohřebními rituály. **Zvláštní oděv měli také vysocí úředníci, v jejichž čele stál vezír**. Nosili dlouhou naškrobenou suknici, která sahala až ke kotníkům a zavazovala se na zádech. Také faraon nosil suknici, byla ale naškrobenější a plisovanou, aby se odlišil od běžných Egypťanů. ## Egyptská suknice – běžná součást šatníku V období Střední říše se suknice stala běžnou součástí šatníku každého Egypťana. Těžko říci, zda se jednalo o náhlý projev cudnosti nebo o důkaz vývoje mravů, ať tak nebo tak – v období Střední říše už v podstatě nikdo nechodil nahý. Také oblečení bohatých Egypťanů se stalo důmyslnější – na suknicích se začaly objevovat škrobené zástěry. Někteří nomarchové si přes ramena přehazovali plisovaný plášť a přes suknici si navlékali ještě jednu, která byla z průhledného plátna. **V období Nové říše se egyptská móda velice rychle rozvíjela**. Za vlády faraonů 18. dynastie docházelo k větší rafinovanosti oděvů. Velkou roli sehrálo nepochybně to, že Egypt rozšiřoval vztahy s ostatními zeměmi ve středomoří. Někteří Egypťané tak vyměnili tradiční suknice za krátké nabírané sukně, někteří si oblíbili šaty na ramínka, které začínaly pod prsy a sahaly až k patám. Objevili se i plisované šaty z jemného plátna. Ty byly v horní části přiléhavé a směrem dolů se rozšiřovaly. Kolem pasu byl uvázán široký pruh látky a jeho šosy vepředu tvořili „zástěru“. ![Vývoj odívání v Egyptě v období Nové říše](/wp-content/uploads/muzsky-odev-staroveky-egypt.png "Vývoj odívání v Egyptě v období Nové říše")šaty na ramínka (Nová říše); vrstvené oblečení (konec 18.dynastie); plisované šaty (Nová říše) **Rubriky:** Egypťané a móda **Štítky:** móda starověkého Egypta, móda ve starověkém Egyptě, život ve starověkém Egyptě --- ### [Sechemchet - Džoserův syn, ale slabý faraon](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-stare-rise/sechemchet.php) **Published:** 22 září, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Sechemchet byl pravděpodobně syn faraona Džosera**, každopádně byl jeho nástupcem. **Je známý také pod jménem Djoser-tety**. Jeho jméno ale nebylo uvedeno v žádném ze seznamu faraonů. Nápis s jeho jménem byl objeven ve Wádí Magháre na Sinajském poloostrově. Jeho jméno bylo ale špatně přeloženo a je tedy možné, že se tedy jeho jméno mylně spojilo s faraonem Archaického období Semerchetem. ## Sechemchet vládl Egyptu 6 let **Podle Turínského papyru vládl Sechemchet 6 let.** V Sakkáře se nachází [Sechemchetova pyramida](/pyramidy-stare-rise/sechemchetova-pyramida.php "Sechemchetova pyramida") (stejně jako Džoserova pyramida je stupňovitá). Bohužel krom dvou nápisů ve Wádí Magháre na Sinajském poloostrově se nám ale nedochovalo do dnešních dnů nic, co by nám poskytlo více informací o tomto faraonovi. Vzhledem ke skutečnosti, že po Sechemchetovi následuje doba úpadku absolutistické moci a že faraoni po něm následující byli jen nevýznamní a slabí, byl pravděpodobně zavražděn. ![Sechemchet](/wp-content/uploads/faraoni/stara-rise/sechemchet.png "signature - Starověký Egypt") Sechemchet – detail z Wádí Magháre na Sinajském poloostrově ![Jméno faraona Sechemcheta](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-sechemchet.gif)jméno faraona Sechemcheta Hrobka: [Sechemchetova pyramida](/pyramidy-stare-rise/sechemchetova-pyramida.php) Předchůdce: [Džoser (Necerichet](/faraoni-stare-rise/dzoser.php)) Nástupce: Sanacht Doba vlády: 6 let **Rubriky:** Faraoni Staré říše **Štítky:** egyptští faraoni, Sakkára, Sechemchetova pyramida --- ### [Džedkare Isesi, znovuzrození Egypta](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-stare-rise/dzedkare-isesi.php) **Published:** 18 září, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Džedkare Isesi (2388 – 2356 př.n.l.) byl předposledním faraonem 5. dynastie. Jeho vláda působila jako znovuzrození Egypta. **Džedkare Isesi se snažil o znovuobnovení moci, ale vliv vysokého úřednictva byl příliš silný**, než aby mohl být zastaven. Džedkadre Isesi **založil úřad správce Horního Egypta se sídlem v Abydu (Abedžu)**. Provedl reorganizaci královských zádušních kultů v Abúsíru, ale sám se rozhodl postavit si pyramidu v Jižní Sakkáře (základna 86 x 86 metrů). Za jeho vlády byly vyslány výpravy do Byblu a Puntu a také válečné výpravy do Núbie. ## Ptahhoptepova „Kniha moudrých rad do života“ Za vlády Džedkare Isesiho také vznikla písemnost „Kniha moudrých rad do života“, kterou napsal později zbožštělý ministr [Ptahhotep](/faraoni-stare-rise/ptahhotep.php). Tato kniha se používala jako učební pomůcka až do dob Nové říše a pojednává o správném způsobu života podle egyptských tradic a výchově správného úředníka v souladu s potřebami státu. Také došlo ke změnám v oblasti náboženství a zádušního kultu. **Sluneční kult začal ztrácet, snad také proto již Džedkare nestaví další Sluneční chrám** a do popředí se dostával kult boha zemřelých – Usira. To umožnilo i širším vrstvám navštevovat zádušní chrámy. ## Džedkare Isesi a jeho pohřební komplex Pyramida Džedkare Isesiho se nachází v Sakkáře. Pro svůj pohřební komplex si tedy vybral stejnou lokalitu jako stavitel první pyramidy – Džoser (Necerichet). Zajímavostí je rozlehlost pyramidového komplexu královny – je pravděpodobné, že se Džedkadre dostal na trůn díky své manželce (pravděpodobně byl bratrem nebo bratrancem Menkauhora). ![faraon Džedkadre Isesi](/wp-content/uploads/faraoni/stara-rise/dzedkare-isesi.png "faraon Džedkadre Isesi - Starověký Egypt") faraon Džedkadre Isesi ![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-dzedkare.gif)Kartuš Džedkare Isesiho Hrobka: [Pyramida Džedkarea Isesiho](/pyramidy-stare-rise/pyramida-dzedkare-isesiho.php) Předchůdce: [Menkauhor](/faraoni-stare-rise/menkauhor.php) Nástupce: [Venis](/faraoni-stare-rise/venis.php) Doba vlády: 39 let **Manželky:** [Setibhor](/zajimavosti/pyramidovy-komplex-kralovny-setibhor-objevili-cesti-egyptologove.php), Meresanch IV. **Rubriky:** Faraoni Staré říše **Štítky:** Džedkare Isesi, egyptští faraoni, Sakkára --- ### [Pyramida Senusreta I. v Lištu (Ictauej)](https://www.starovekyegypt.net/pyramidy-stredni-rise/pyramida-senusreta1.php) **Published:** 10 prosince, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Pyramida Senusreta I. v Lištu se nachází zhruba 1,5 km od pyramidy jeho otce**. Jeho pyramida se jmenovala „Senusret shlíží na Obě země“ a bylo o něco vyšší než pyramida Amenemheta I. Architekti ji v základních rysech postavili podle pyramidy jeho otce. K její stavbě byl použit převážně vápenec z lomů nedaleko Lištu (Iči-tauej, Ictauej). ![pyramida](/wp-content/uploads/architektura/pyramidy/senusret1-01-small.gif "- Starověký Egypt")**Základní údaje o pyramidě:****Popis pyramidy:**šířka základny: 105 mA kultovní pyramidavýška pyramidy: 61,25 mB komplex královny Nofret I.úhel sklonu stěn: 49°24′C komplex princezny ItakajetyD zádušní chrám## Pyramida Senusreta I., pohled do nitra **Jádro pyramidy Senusreta I. bylo na plošině z kamenných bloků** a bylo zpevněno skeletem kamenných zdí. Volný prostor vyplňovala suť z vápence, písku a odpadního stavebního materiálu. Obložení tvořily bloky jemného bílého vápence. Začátek sestupné chodby ukryli archeologové pod dlažbu severní kaple. Sestupná chodba nepokračovala v ose pyramidy, ale odkláněla se k jihovýchodu podobně jako u některých pyramid z 5.dynastie. Egypťané obložili vchod do chodby žulou a dodnes zde najdeme obrovské bloky a některé dosahují hmotnosti až 20 tun. Podzemí je – podobně jako v pyramidě Amenemheta I. – zatopeno vodou. Předpokládá se, že pohřební komora se nachází asi 24m pod základnou. **Pyramida Senusreta I. byla obklopena vnitřní ohradní zdí**, která zahrnovala také západní polovinu zádušního chrámu a malou kultovní pyramidu. Architekti postavili zeď z vápencových bloků a jedná se o naprosto unikátní stavební dílo. Mimořádnost této stavby spočívá v tom, že v pravidelných rozestupech (5m) byly umístěny úzké zdobené panely ve vysokém reliéfu. Dolní části panelu zdobí božstva plodnosti přinášející dary. Horní část pak zdobí stylizované průčelí panovníkova paláce s jeho jmény – vždy se zde vyskytovalo Horovo jméno Anchmesut a střídavě pak trůnní jméno Cheperkare nebo rodné jméno Senusret. U jihovýchodního nároží stála malá kultovní pyramida, podobně jako tomu bylo v pyramidových komplexech Staré říše. ## Zádušní chrám Senusreta I. **Zádušní chrám později téměř kompletně zničili zloději kamene**, ale dochovaly se dostatečně velké zbytky dlažby, které umožnily rekonstrukci původního plánu. Ten velice nápadně připomíná zádušní chrámy z období pozdní 5.dynastie a z období 6.dynastie. Západní (intimní) a východní část zádušního chrámu oddělovala příčná chodba. V zádušním chrámu objevili archeologové důležitý nález – základový blok z červené žuly a na něm otisk sloupu, který kdysi podpíral strop. Zajímavé je, že sloup byl dvanáctistvovolý, pravděpodobně papyrový. To nebývalo běžné, protože ve starších chrámech bývaly sloupy spíše oktogonální nebo válcovité. ## Údolní chrám u pyramidy Senusreta I. **Údolní chrám pyramidy Senusreta I. leží zasypán pískem na rozhraní pouště a nilského údolí**. Archeologům se dosud nepodařilo ho přesně lokalizovat. Se zádušním chrámem byl spojen vzestupnou cestou. Egypťané tuto vzestupnou cestu zastřešili a uvnitř byly v pravidelných intervalech hluboké výklenky. Tyto výklenky zdobily polychromované vápencové sochy Senusreta I. v nadživotní velikosti. Sochy byly usirovského typu a měly střídavě hornoegyptskou nebo dolnoegyptskou korunu. Mezi vnitřní a vnější ohradní zdí vytvořili architekti rozlehlé prostranství, na kterém bylo objeveno 9 pyramidových komplexů. Tři jsou při jižní zdi a po dvou při západní, severní a jižní straně pyramidy. Dodnes byly přesně identifikovány pouze dva – jeden patří královně Nofret I. a druhý princezně Itakajet. Královna Nofret I. byla dcerou Amenemheta I. a byla první královnou, jejíž jméno bylo zapsáno do kartuše. **Rubriky:** Pyramidy Střední říše **Štítky:** architektura starověkého Egypta, egyptské pyramidy, Lišt, pyramidy v Lištu, Senusret I. --- ### [Amenemhet I. - z vezíra faraon](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-stredni-rise/amenemhet1.php) **Published:** 24 září, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Amenemhet I. byl vezírem za vlády Mentuhotepa IV.** a s pomocí některých nomarchů převzal vládu nad Egyptem a založil 12.dynastii. Energický Amenemhet I. dokázal vybudovat silný centralizovaný stát a Egypt tak prožíval další období rozkvětu. Na strategickém místě **poblíž oázy Fajúm založil nové hlavní město**, které pojmenoval **Ictauej**. Město se nacházelo pravděpodobně poblíž dnešního Lištu. Théby (Vaset) sice zatím zůstaly střediskem kultu Amona, ale za vlády 12.dynastie postupně ztrácely svůj význam a naopak do popředí se dostávaly Memfis (Mennofer) a Héliopolis. V Lištu stojí také [pyramida Amenemheta I.](/pyramidy-stredni-rise/pyramida-amenemheta1.php "Pyramida Amenemheta I.") ## Amenemhet I. posílil obranu Egypta **Amenemhet I.** zreorganizoval státní správu, založil nový administrativní aparát a **posílil obranu Egypta zvenčí i zevnitř**. Na východních hranicích Dolního Egypta dal vybudovat tzv. „Královu zeď“ – systém pevností. Podobný systém nechal také vybudovat i na jižních hranicích říše, ty se za jeho vlády posunuly až ke druhému kataraktu. Se sousedními panovníky se později pokoušel udržovat přátelské styky. Znovu **zahájil těžbu v dolech na Sinaji a v Núbii**. U karavanních cest nechával hloubit studny, jejich bezpečí zajišťoval vojenskými hlídkami. Také podporoval rozvoj plavby po Nilu. **Amenemhet I.** provedl také velké změny v zemědělství. Znovu zavedl ústřední řízení zavlažovacích prací, **nechal vybudovat nové zavodňovací kanály** a povedlo se mu rozšířit plochu, kterou bylo možno použit k osevu. Egypt se za jeho vlády stal prosperující zemí a mnoho egyptologů proto považuje Amenemheta I. za samotného zakladatele Střední říše. Během vlády Amenemheta I. došlo také k několika stinnějším věcem. Zvýšilo se postavení hmotné vrstvy obyvatelstva, lidové masy měly naopak zavedením pevné ústřední vlády obnoveno jejich dřívější bezprávné postavení. Některé jeho reformy nebyly dovedeny k úspěšnému konci. ## Institut spoluvládce **Amenemhet I. jako první faraon zavedl** velmi prozřetelně **instituci spoluvládce**, aby se tak předešlo sporům o následnictví trůnu. To se ukázalo jako správné rozhodnutí poměrně záhy – padl za oběť spiknutí, které mělo kořeny v jeho harému a na trůn usedl jeho spoluvládce Senusret I. Amenemhet I. byl pohřben v hrobce ve tvaru pyramidy, kterou si nechal postavit u Lištu a na stejném místě si nechali postavit hrobky i další vládci této dynastie. ![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-amenemhet1.gif)Kartuš Amenemheta I. Hrobka: [pyramida Amenemheta I.](/pyramidy-stredni-rise/pyramida-amenemheta1.php) Předchůdce: [Mentuhotep IV.](/faraoni-stredni-rise/mentuhotep4.php) Nástupce: [Senusret I.](/faraoni-stredni-rise/senusret1.php) Doba vlády: 29 let **Manželka:** Neferitacene (matka Senusreta I.) **Rubriky:** Faraoni Střední říše **Štítky:** Amenemhet I., egyptští faraoni, pyramidy v Lištu --- ### [Pyramida Amenemheta I. v Lištu](https://www.starovekyegypt.net/pyramidy-stredni-rise/pyramida-amenemheta1.php) **Published:** 10 prosince, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Původně „jen“ mocný vezír, ze kterého se později stal první panovník 12.dynastie. [Amenemhet I.](/faraoni-stredni-rise/amenemhet1.php "Amenemhet I.") **opustil Théby (Vaset) a skalní hrobku** zde nechal nedokončenou. Pyramida Amenemheta I. **se nachází poblíž dnešního Lištu** (Iči-tauej, Ictauej). Je velice pravděpodobné, že se blízko nacházelo nově založené a do dnešních dnů neobjevené hlavní město Ic tauej. Jako první prozkoumal pyramidu Amenemheta I. v roce 1882 Maspero. Ten si všiml toho, že na stavbu pyramidy byly použity znovu kamenné bloky. Tyto bloky pocházejí ze starších královských staveb z oblasti Memfidy (Mennoferu). Do dnešních dní se z pyramidy bohužel dochovaly jen asi 20 metrů vysoké rozvaliny. **Na počátku 12.dynastie se prosadil totiž jiný způsob stavby pyramid**, než který se používal v období Staré říše. Získat ve Fajjúmské oáze dostatek kvalitního vápence byl problém, ale hlíny k výrobě sušených cihel bylo víc než dost. Postupovalo se tedy tak, že se z kamenných bloků postavil skelet zdí a to jak po úhlopříčkách, tak i kolmo na budoucí stěny pyramidy. Do tohoto skeletu se pak kladly sušené cihly, hlína nebo další odpadní stavební materiál. Na takovéto jádro byly položeny bloky kvalitního vápencového obložení. ![pyramida](/wp-content/uploads/architektura/pyramidy/amenemhet1-01.gif "- Starověký Egypt")**Základní údaje o pyramidě:**šířka základny: 84 mvýška pyramidy: 59 múhel sklonu stěn: 54°27′## Pyramida Amenemheta I., pohled do nitra **Vchod do podzemí pyramidy Amenemheta I. ležel uprostřed severní strany** na úrovni základny – tak jak to bylo obvyklé v pyramidách z období Staré říše. Vůbec ze stavby je patrné, že se stavitelé nechali inspirovat stavbami z období Staré říše – zejména pyramidami v Dahšúru a jižní Sakkáře, které byly nejblíže. Nad vchodem stála severní kaple, ve které se za nepravými dveřmi otevírala chodba, která vedla do pohřební komory. Chodba byla obložena bloky červené žuly a stejné bloky tvořily také zátarasy. Ústila do místnosti čtvercového půdorysu, která se nacházela ve svislé ose pyramidy a v její podlaze se otevírala šachta, která vedla přímo do pohřební komory. Dnes přístup do této části pyramidy znemožňuje množství spodní vody, která sem prosakuje v takovém množství, že všechny pokusy o její odčerpání selhaly. ## Zádušní chrám Amenemheta I. **Zádušní chrám Amenemheta I. umístili architekti před východní stranou pyramidy.** Chrám měl své vlastní jméno – „Velebná je Amenemhetova krása“. Oproti podobným stavbám z období Staré říše měl však velmi malé rozměry. Původně byl orientovaný východo-západně, ale do dnešních dnů nezůstalo z chrámu téměř nic. Kolem pyramidy i zádušního chrámu vedly dvě ohradní zdi. V prostoru mezi první a druhou ohradní zdi se nacházejí hrobky členů královské rodiny a dvořanů. Při západní straně pyramidy byly ve dvou řadách šachtové hroby, další hrobky ležely na jiných místech – například u jihovýchodního nádvoří ležela hrobka vezíra Antefikera. **Rubriky:** Pyramidy Střední říše **Štítky:** Amenemhet I., architektura starověkého Egypta, egyptské pyramidy, Lišt, pyramidy v Lištu --- ### [Arsinoé II. a její intriky na královském dvoře](https://www.starovekyegypt.net/ptolemaiovci/arsinoe2.php) **Published:** 16 října, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Arsinoé II. byla ve svých 16ti letech provdána za mnohem staršího thráckého krále Lysimacha (v době sňatku mu bylo kolem šedesáti let). Jejími rodiči byli [Ptolemaios I. Sótér](/ptolemaiovci/ptolemaios1.php) a Bereníké I. Přesné datum jejího narození neznáme, jistě se však narodila po roce 316 př.n.l. Roku 300 př.n.l. byla Starý král byl ochoten pro krásnou manželku udělat cokoliv – daroval jí města Hérakleion, Théos, Amastris a Kassandreiu. Navíc nádherné město Efesos bylo načas přejmenováno na Arsinoé. ![Ptolemaios I.](/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-ptolemaios1.gif "- Starověký Egypt")![Bereníké I.](/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-berenike2.gif "- Starověký Egypt")**Ptolemaios I.****Bereníké I.** Arsinoé porodila thráckému králi tři syny. Ptolemaia, Lysimacha a Filipa a tehdy začala s intrikami. **Arsinoé chtěla zajistit pro jednoho ze svých synů trůn**. Lysimachos už ale dědice měl – z prvního manželství syna Agathokla. Arsinoé tedy namluvila králi, že jeho syn proti němu kuje pikle a Lysimachos jí uvěřil a Agathokla nechal roku 284 př.n.l. popravit. O tři roky později utrpěla thrácká armáda drtivou porážku od syrského vládce Seleuka I. Níkátora. Arsinoé se zachránila útěkem do Kassandreie a provdala se za svého nevlastního bratra Ptolemaia Kerauna. Ten slíbil adoptovat její tři syny. ## Vražda jejích synů **Ptolemaiovci byli krvelačnou dynastií** a Ptolemaios Keraunos nebyl výjimkou. Sotva dorazil do Kassandreie, nechal zavraždit šestnáctiletého Lysimacha a o tři roky mladšího Filipa. Ptolemaios se zachránil útěkem do Dardanie na severu Řecka. Také Arsinoé musela znovu prchnout – tentokrát na ostrov Samothráké v Egejském moři. **Do rodného Egypta se mohla Arsinoé vrátit až v roce 279 př.n.l. za vlády svého bratra** [Ptolemaia II. Filadelfoa](/ptolemaiovci/ptolemaios2.php "Ptolemaios II."). Jeho manželkou byla Arsinoé I. – sestra zesnulého Lysimacha. Na faraonském dvoře se hned pustila do intrikování. Arsinoe II. obvinila z přípravy královské vraždy a dosáhla toho, že její švagrová byla roku 278 př.n.l. vypovězena do Kufu a sama získala přízeň Ptolemaia. Ten se s ní roku 277 nebo 274 př.n.l. oženil. Právě díky tomuto sňatku získal Ptolemaios přídomek Filadelfos (Milující sestru). ## Arsinoé II. dosáhla svého **Arsinoé II.** jako královna rozhodně nezůstávala ve stínu svého manžela. Aktivně **se podílela na většině politických rozhodnutí**. Podporovala zejména nepřátelství vůči Makedonii. Ještě před svou smrtí byla zbožštěna a její kult splynul s Afroditiným. Na jedné stéle byl objeven datum její smrti – měsíc pachon (březen/dubne) patnáctý rok vlády Ptolemaia II. Filadelfa (tedy rok 271 nebo 270 př.n.l.) **Rubriky:** Ptolemaiovci **Štítky:** egyptští faraoni, Ptolemaiovci --- ### [Ptahšepses](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-stare-rise/ptahsepses.php) **Published:** 13 září, 2020 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Vezír Ptahšepses**, zeť krále Niuserrea, **byl velmi vlivnou osobností druhé poloviny** [5. dynastie](/faraoni-stare-rise/faraoni-5-dynastie.php). Jeho pozoruhodnou kariéru dokládají nejen četné tituly, ale také velkolepá mastaba, největší nekrálovská hrobka na pohřebišti v Abúsíru. I když máme mnoho písemných dokumentů, původ Ptahšepsese zůstává zahalen tajemstvím. ## Ptahšepses – původ vezíra Z nepřímých dokladů (jako jsou například vysoké tituly spojené přímo s osobou panovníka) můžeme vyvodit, že pocházel z vlivné rodiny. Už od dětských let byl zřejmě vychován na královském dvoře. Některé zdroje dokonce naznačují, že byl dokonce příbuzným slavného Ptahova velekněze a svého jmenovce Ptahšepsese, který byl manželem princezny Chamaat, dcery prvního krále 5. dynastie Veserkafa. Ptahšepsesova kariéra byla na počátku spojena s ceremoniálním oblékáním a zdobením panovníka a péčí o odznaky královské moci. To, že se ve svém úřadu směl fyzicky dotýkat krále, boha žijícího na zemi, upevnilo Ptahšepsesovo postavení u královského dvora. A pochopitelně mu to umožnilo získat další významné úřady. **Ve funkci ředitele všech královských prací se Ptahšepses významně podílel na stavbě některých královských pyramidových komplexů v Abúsíru**. Vrcholem jeho kariéry byl sňatek s dcerou faraona Niuserrea – princeznou Chamerernebtej. Princezna přispívala na stavbu Ptahšepsesovy mastaby. Dokládají to stavební graffita s jejím jménem na blocích z nejstarší stavební fáze hrobky. Hrobku lze datovat před desátý rok Niuserreovy vlády. Ještě předtím však byla pro Chamerernebtej dokončena její vlastní hrobka poblíž severovýchodního nároží pyramidového komplexu jejího otce. Tuto její hrobka byla prozkoumána na počátku 20. století během vykopávek v Niuserreově pyramidovém komplexu [Ludwigem Borchardtem](/egyptologove/ludwig-borchardt.php). ## Ptahšepsesova mastaba [Ptahšepsesova mastaba](/architektura-stare-rise/ptahsepsesova-mastaba-nejvetsi-nekralovska-hrobka.php) je největší nekrálovskou hrobkou na pohřebišti v Abúsíru. V první fázi byla dokončena v půdorysu 30 x 20 metrů. A i když byla dokončena a dokonce byly obloženy vnější stěny jemným bílým vápencem, byla rozšířena. Rozšíření proběhlo dvakrát až do konečného půdorysu 56 x 42 metrů. Podle stavebních graffit na blocích z třetí stavební fáze se jménem „inspektora Velkého domu (tzn. královského dvora)“ Raneferefancha, zjevně narozeného za vlády Niuserreova předchůdce Raneferefa, můžeme předpokládat, že stavba Ptahšepsesovy mastaby, započatá koncem 1. dekády Niuserreovy vlády, trvala více než deset let a byla dokončena až někdy během 3. dekády vlády tohoto panovníka. ![Ptahšepses](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/ptahsepses.jpg "ptahsepses - Starověký Egypt") Ptahšepses **Rubriky:** Faraoni Staré říše **Štítky:** egyptští faraoni, mastaba, mastaby, Ptahšepses --- ### [Tutanchamon, dětský faraon](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-nove-rise/tutanchamon.php) **Published:** 29 září, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Tutanchamon usedá na egyptský trůn v době, kdy je Egypt zmítán náboženskou a politickou krizí**. Jeho mládí využil Aje – poručník mladého faraona – ke znovuzískání moci a znovunastolení původního náboženství. Tutanchaton přijal jméno Tutanchamon a jeho žena Anchesenpaaton také přijala nové jméno Anchesenamon. Tutanchamon se usmířil s kněžstvem a vyhlásil návrat k původním bohům a zrušeným svátkům. Hlavním městem se opět staly Théby (Vaset). ![Tutanchaton](/wp-content/uploads/faraoni/nova-rise/kartus-tutanchaton.gif "Tutanchaton - Starověký Egypt") ![Tutanchamon](/wp-content/uploads/faraoni/nova-rise/kartus-tutanchamon.gif "Tutanchamon - Starověký Egypt") Tutanchaton Tutanchamon Vládl asi deset let (1347 – 1338 př.n.l.) a zemřel ve dvaceti letech. Jeho manželku Anchesenamon si poté vzal za ženu Aje, který vládl další 4 roky. Poté byl kněžstvem dosazen generál Haremheb. ## Tutanchamonovo dětství Achnaton měl 6 dcer a Tutanchamon byl jeho jediným synem. Proto nebylo překvapením, že usedne na egyptský trůn. Teprve [nedávno provedená analýza DNA mumií Achnatona a „starší ženy“ a „mladší ženy“](/tutanchamon-patrani-po-rodicich "Pátrání po rodičích Tutanchamona") z vedlejší komory v hrobce KV35 prokázala, že **Tutanchamonovou matkou nebyla Nefertiti ani Kija** (vedlejší manželka Achnatona), **ale jedna z Achnatonových sester**. Její jméno zatím zůstává skryto za rouškou tajemství. Velký vliv na mladého faraona měla jeho babička – královna Teje (manželka Amenhotepa III.). Právě ona byla příčinou toho, že Tutanchamon neuctíval jen Atona (jako jeho otec), ale i Atuma, který podle poTvěsti stvořil svět. ## Tutanchamon a Anchesenamon **Oženil se s** jednou z dcer Achnatona (a svou nevlastní sestrou) **Anchesenamon a tím legalizoval svůj nárok na egyptský trůn**. I ona se původně jmenovala Anchesenaton a stejně jako Tutanchamon po smrti Achnatona (cca ve druhém roce vlády) přijala jméno předtím zavrženého boha Amona. ## Tutanchamonova smrt **I když byl velmi mlád, smrt přišla nečekaně – vždyť mu bylo pouhých 20 let**. [Tutanchamonova hrobka KV 62](/udoli-kralu/tutanchamonova-hrobka-kv62.php) není ještě dokončena a tak bylo nutné vybrat náhradní hrob. Volba padla na skromnou hrobku, která mohla být původně určena pro Ajeho. Řemeslníci měli 70 dní na to, aby Tutanchamonovu hrobku dokončili. **Tutanchamon by bezpochyby zůstal neznámý, nebýt archeologa Howarda Cartera**, který objevil jeho hrobku KV 62 v Údolí králů. ![](/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-tutanchamon.gif) Kartuš faraona Tutanchamona Hrobka: [KV62 v Údolí králů](/udoli-kralu/tutanchamonova-hrobka-kv62.php) Předchůdce: [Amenhotep IV.](/faraoni-nove-rise/amenhotep4.php) Nástupce: [Aje](/faraoni-nove-rise/aje.php) Doba vlády: 9 let **Manželka:** Anchesenamon – nevlastní sestra **Rubriky:** Faraoni Nové říše **Štítky:** egyptští faraoni, Howard Carter, hrobka KV62, Tutanchamon, Tutanchamonova hrobka --- ### [Armáda v období Nové říše](https://www.starovekyegypt.net/armada-starovekeho-egypta/armada-v-obdobi-nove-rise.php) **Published:** 27 listopadu, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Za vlády faraonů 18. dynastie došlo k zásadní reorganizaci armády**. Zatímco v období Staré a Střední říše byla doplňkem základních kamenů říše, v období Nové říše se stala zásadním a velmi důležitým kolečkem v soustrojí. „Faraonům válečníkům“ se podařilo vrátit zemi jednotu. Zavedli centralizovanou společnost a armáda v období Nové říše byla profesionální armádu, která začala využívat služeb žoldáků. V tomto systému měli pochopitelně velkou moc generálové a důstojníci. ## Egyptská armáda – reorganizace v odbdobí Nové říše Vládci Théb (Vasetu) pochopili, že vojenská strategie Hyksósů je lepší než jejich a tak ji začali napodobovat. **Egyptská armáda postupně začala používat bojový vůz a koně**, přičemž koně byli pro Egypťany dosud neznámá zvířata. Egyptská armáda začala také používat měděné zbraně a začaly se vyrábět i zbraně železné. Železo bylo pro Egypťany novým kovem. Právě zavedení vozby přineslo pak zásadní změnu bojových technik a organizace armády. Snad největší reorganizaci armády provedl Ramesse II. Jak vypadalo uspořádání jeho armády znázorňuje toto [schéma](/wp-content/uploads/vsedni-zivot/egyptska-armada-schema.gif). **Faraon** (v tomto případě Ramesse II.) **byl vrchním velitelem armády a jako výkonného velitele si vybíral někoho blízkého do pozice armádního generála**. Ten měl pod sebou velitele čtyř divizí – každý měl hodnost divizní generál. Každá divize byla pod ochranou jednoho boha a měla stálé sídlo – divize pod ochranou Amona sídlila v Thébách (Vasetu), divize pod ochranou Rea v deltě Nilu, divize pod ochranou Patha v Memfidě (Mennoferu) a konečně divize pod ochranou Sutecha opět v deltě. Každá měla 5 000 vojáků, kteří byli rozděleni do 20 rot (každá měla 250 vojáků). Každá rota se pak ještě dělila na 5 čet po 50 vojácích. ## Nejvyšší velení armády starověkého Egypta Protože egyptská armáda byla tvořena v období Nové říše převážně žoldáky (nájemní vojáci), byl v čele každé bojové jednotky důstojník stejného původu, jako byli vojáci této jednotky. **Pokud bychom tedy chtěli sestavit jakýsi „generální štáb“, potom ho tvořil faraon, armádní generál, divizní generálové, velitelé rot, korunní princové**, faraonovi oblíbenci a vysocí dvorští hodnostáři, kteří sice měli také označení „generál“, ale plnili funkci poradců. Mezi nejznámější generály období Nové říše patřil nepochybně Haremheb. Stal se velitelem lučištníků za „kacířského faraona“ Achnatona, za vlády jeho syna Tutanchamona byl armádním generálem. O osobě Haremheba není mnoho přesných informací co se jeho původu týká – některé zdroje uvádí, že pocházel z Herakleopole, jiné zase mluví o tom, že pocházel z urozené rodiny z Hutnesut – bývalé Alabastronpolis (dnes Kóm el-Ahmar Sauris). Jisté je, že si za manželku vzal Mutnedžmet, což byla sestra krásné Nefertiti a právě toto manželství později podpořilo jeho nárok na egyptský trůn. **Rubriky:** Armáda starověkého Egypta **Štítky:** život ve starověkém Egyptě --- ### [Ptolemaios VII. Neos Filopator](https://www.starovekyegypt.net/ptolemaiovci/ptolemaios7.php) **Published:** 23 října, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** ![Kartuš Ptolemaios VII.](/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-ptolemaios7.gif "- Starověký Egypt")**Ptolemaios VII.** **měl teprve 15 let, když zemřel jeho otec** a v tuto dobu jeho jménem vládla matka – královna Kleopatra II. Její vláda trvala několik měsíců, do její svatby s Ptolemaiem VIII. Euergetesem. **Na rozkaz** [Ptolemaia VIII.](/ptolemaiovci/ptolemaios8.php "Ptolemaios VIII.") – krále Cyreny (Cyrena – řecky Kurene město v severní Libyi) **byl Ptolemaios VII. v roce 145 př.n.l. zavražděn** a jeho označení číslem VII. v řadě Ptolemaiovců je tak vlastně chybou, protože prakticky nikdy nevládl. ## Osobnost Ptolemaia VII. Kdo vlastně byl Ptolemaios VII? **Podle jedné z teorií byl Ptolemaios VII. synem krále** [Ptolemaia VI. Filométora](/ptolemaiovci/ptolemaios6.php "Ptolemaios VI.") **a** [Kleopatry II.](/ptolemaiovci/kleopatra2.php "Kleopatra II.") **a od roku 145. př. n. l. se stal spoluvládcem svého otce** a po krátké době byl zavřažděn svým strýcem Ptolemaiem VIII., který tak na trůn sám nastoupil. Někteří řečtí učenci dávají rovnítko mezi Ptolemaia VII. Nea Filopatóra a Ptolemaia Memfita. To by znamenalo, že by Ptolemaios VII. byl synem Ptolemaia VIII. a Kleopatry II. a byl by zavražděn vlastním otcem. Další stopy ukazují na množství menších regentů a rádců, kteří se jmenovali stejně jako všichni ptolemaiovští králové Ptolemaios. V některých starších literárních pramenech bývá coby král zcela vynechán. Díky tomu se čísla všech pozdějších mužských ptolemaiovských vládců sníží o jedno – až do krále Ptolemaia XV. Kaisariona, který by podle této metody byl Ptolemaios XIV. Kaisarion. **Rubriky:** Ptolemaiovci **Štítky:** egyptští faraoni, Ptolemaiovci --- ### [Ptolemaios IX. Sótér II.](https://www.starovekyegypt.net/ptolemaiovci/ptolemaios9.php) **Published:** 23 října, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** ![Kartuš Ptolemaios IX.](/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-ptolemaios9.gif "- Starověký Egypt")Ptolemaios IX. byl nejstarší syn Kleopatry III. a Ptolemaia VIII. Euergetése II. a bratr Kleopatry IV. **Po smrti svého otce vládl společně se svou babičkou Kleopatrou II. a matkou Kleopatrou III.** v letech 116 – 107 př.n.l. Po smrti [Kleopatry II.](/ptolemaiovci/kleopatra2.php) měla hlavní slovo Kleopatra III. ![Ptolemaius IX. Sótér II.](/wp-content/uploads/ptolemaios9.png "Ptolemaius IX. Sótér II.") Přinutila Ptolemaia IX. rozvést se se svou sestrou/manželkou Kleopatrou IV., která odešla a provdala se za seleukovského krále Antiocha IX. Zajímavé je, že jeho matkou byla Kleopatra Thea (sestra Kleopatry III.). Ptolemaios se zatím oženil se svou další sestrou Kleopatrou Selene, která mu porodila dceru Bereniku III. **V roce 107 př.n.l. byl ale Ptolemaios IX. matkou a Alexandrijskými vyhnán**, utekl na Kypr a vláda v Egyptě připadla jeho bratru [Ptolemaiovi X. Alexandrovi](/ptolemaiovci/ptolemaios10.php) a Kleopatře III. ## Ptolemaios IX. a návrat na trůn V roce 88 př. n. l. se ale situace opakovala – egyptská armáda a lid vyhnali Ptolemaia X a na trůn vrátili Ptolemaia IX. Vládl sám až do roku 81 př. n. l., kdy v srpnu jmenoval svou dceru Bereniku III. spoluvladařkou. Za čtyři měsíce nato ale umírá. Berenika III. vládla sama jen několik měsíců. Konec ptolemaiovské dynastie je ve znamení vražd předchůdců. Ptolemaios XI. usedl na trůn poté, co byla Berenika zavražděna. Stejný osud ale potkal později i jeho – také on se stal obětí vražedného spiknutí. ![Kartuš faraona Ptolemaia IX.](/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-ptolemaios9.gif "Kartuš faraona Ptolemaia IX.")Kartuš faraona Ptolemaia IX. Hrobka: neidentifikována Předchůdce: [Ptolemaios VIII. Euergetés II.](/ptolemaiovci/ptolemaios8.php) Nástupce: [Ptolemaios X. Alexandr I.](/ptolemaiovci/ptolemaios10.php) Doba vlády: 16 let **Manželky:** Kleopatra IV. a Kleopatra Selené (matka Bereniky III.) **Rubriky:** Ptolemaiovci **Štítky:** egyptští faraoni, Ptolemaiovci --- ### [Ptolemaios III. Euergetés](https://www.starovekyegypt.net/ptolemaiovci/ptolemaios3.php) **Published:** 22 října, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** ![Kartuš Ptolemaios III.](/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-ptolemaios3.gif "- Starověký Egypt")Ptolemaios III. Euergetés se zasloužil o největší rozmach Egypta. Jeho otec Ptolemaios II. vedl dvě války se Sýrií a za vlády Ptolemaia III. vypukla třetí syrská válka. Její příčinou byla – jak jinak – žena, Bereníka – vlastní sestra [Ptolemaia II.](/ptolemaiovci/ptolemaios2.php) ## Ptolemaios III. a třetí syrská válka Syrský král Antiochos II. se rozvedl se svou manželkou (a sestřenicí) Láodikou a oženil se právě s touto Bereníké. Před svou smrtí se ale s bývalou manželkou smířil a za svého nástupce určil jejich syna Seleluka II. a vyloučil tak z nástupnictví syna, kterého měl s Bereníké. Bereníce dal k dispozici loďstvo, které mělo základnu na Kypru a vypravil se s flotilou do severní Sýrie, kde obsadil přístavní Seleukeiu a pokračoval dál do sídelního města selelukovské dynastie – Antiochie. **Ptolemaios III. pronikl až do Babylónie**, ale stoupenci Láodiky zatím zavraždili Bereníku i jejího syna. A protože v Egyptě propuklo povstání pro zvýšení daní, musel se vrátit do Egypta. Vrátil se ale s velkou kořistí a zajistil si pozice v severní Sýrii, Kilikii, Kárii, v iónských městech na západním pobřeží Malé Asie a dokonce i na evropském pobřeží Helléspontu. Po návratu z války se věnoval vnitřním záležitostem říše. Provedl několik nenásilných administrativních a finančních reforem, zvýhodnil podmínky pro staré i nové řecké usedlíky a vyhradil v Alexandrii zvláštní čtvrť pro židovské přistěhovalce. **Ptolemaios III. podporoval obchod, řemesla a těžbu v dolech**. Dal také postavit řadu chrámů a veřejných budov a zakládal také osady u Rudého moře. ![Ptolemaios III. Euergetés](/wp-content/uploads/faraoni/ptolemaiovci/ptolemaios3.gif "Ptolemaios III. Euergetés - Starověký Egypt") ![Kartuš faraona Ptolemaia III.](/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-ptolemaios3.gif "Kartuš faraona Ramesse VIII.")Kartuš faraona Ptolemaia III. Hrobka: neidentifikována Předchůdce: [Ptolemaios II. Filadelfos](/ptolemaiovci/ptolemaios2.php) Nástupce: [Ptolemaios IV. Filopatór](/ptolemaiovci/ptolemaios4.php) Doba vlády: 24 let **Manželky:** [Bereníké II.](/ptolemaiovci/berenike2.php) (matka faraona Ptolemaia IV.) **Rubriky:** Ptolemaiovci **Štítky:** egyptští faraoni, Ptolemaiovci --- ### [Ptolemaios II. Filadelfos](https://www.starovekyegypt.net/ptolemaiovci/ptolemaios2.php) **Published:** 22 října, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Ptolemaios II. Filadelfos byl synem Bereníké, druhé manželky Ptolemaia I., který ho v roce 285 př.n.l. přijal za spoluvladaře. **Od svého otce převzal Ptolemaios II. mocnou a prosperující říši** a za své dlouhé (téměř čtyřicetileté) vlády její stav ještě zlepšil. Tak jako jeho otec respektoval i Ptolemaios II. egyptské tradice, ale podstatně víc podporoval všechno řecké. Potvrdil privilegia egyptských kněží, ale současně zvýhodnil postavení řeckých osadníků. Přiděloval chrámům půdu, ale ještě ve větším rozsahu ji poskytoval řeckým přistěhovalcům a svým řecko-makedonským veteránům. ## Ptolemaios II. a Arsinoé II. ![Ptolemaios II.](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/ptolemaios2.png "ptolemaios2 - Starověký Egypt") V roce 278 př.n.l. se Ptolemiaos II. oženil svou o osm let starší vlastní sestrou Arsinoé II., která byla nejdříve provdána za Lýsimacha. Ve prospěch svých tří synů nechala popravit jeho syna z prvního manželství. Po Lýsimachově smrti utekla do makedonské Kassandrey a byla krátce chotí svého nevlastního bratra Ptolemaia Kerauna. Pak si teprve vzala Ptolemaia II. a oba se nechali uctívat jako božští sourozenci. Tím byl v dynastii zaveden incest jako princip, stejně jako brutální odstraňování politické konkurence. **Posílil egyptské panství a využíval současného oslabení seleukovské Sýrie**. Egypt v té době zahrnoval kromě části syrského území Fénicii a Arábii, Etiopii, Kyrenaiku, význačné oblasti v Malé Asii i některé ostrovy v Egejském moři. Ptolemaios II. se snažil pro Egypt získat přední místo mezi helénistickými státy a Egypt tak v době svého vrcholného rozmachu ve 3. stol. př.n.l. připomínal námořní impérium, závislé na síle a pohyblivosti loďstva. Hlavní překážku spatřovali Ptolemaiovci v Seleukovcích. Napětí mezi nimi přerostlo v řadu válečných konfliktů známé jako syrské války. **Ptolemaios II. vystihl mezinárodní význam sílící římské moci**. Výměna diplomatických poselstev mezi Římem a Egyptem, k níž došlo roku 273 př.n.l., vytvořila základ přátelských politických kontaktů, které posilovaly Egypt i Řím v jejich poměru k Makedonii a Sýrii. ![Kartuš faraona Ptolemaia II.](/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-ptolemaios2.gif "Kartuš faraona Ramesse VIII.")Kartuš faraona Ptolemaia II. Hrobka: neidentifikována Předchůdce: [Ptolemaios I. Sótér](/ptolemaiovci/ptolemaios1.php) Nástupce: [Ptolemaios III. Euergetés](/ptolemaiovci/ptolemaios3.php) Doba vlády: 38 let **Manželky:** Arsinoé I. (matka faraona Ptolemaia III.); [Arsinoé II.](/ptolemaiovci/arsinoe2.php) **Rubriky:** Ptolemaiovci **Štítky:** egyptští faraoni, Ptolemaiovci --- ### [Ptolemaios I. Sótér](https://www.starovekyegypt.net/ptolemaiovci/ptolemaios1.php) **Published:** 22 října, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** ![Kartuš Ptolemaios I.](/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-ptolemaios1.gif "- Starověký Egypt")Ptolemaios I. Sótér byl synem makedonského aristokrata Lága (proto se též jeho dynastie nazývá někdy lágovská) a patřil už od časného mládí k Alexandrovým nejbližším druhům. Vyprávělo se prý, že jeho skutečným otcem byl Filip II., čímž byl Ptolemaios v očích širokých vrstev povýšen na nevlastního bratra samotného Alexandra! Ptolemaios I. doprovázel [Alexandra](/ptolemaiovci/alexandr-veliky.php) jako jeden ze sedmi členů jeho osobní stráže. Bojoval u Gráníku, vyznamenal v bitvě u Issu, později prokázal své schopnosti zejména v bojích pod Hindúkušem a na březích Indu. Ptolemaios nakonec dosáhl hodnosti, která odpovídá v našich pojmech kombinaci ministra obrany a šéfa generálního štábu. Byl také u Alexandrova smrtelného lože v Babylónu roku 323 př.n.l. **Ptolemaios se také zúčastnil porady nejvyšších hodnostářů o rozdělení správy Alexandrovi říše**. Na této poradě si Ptolemaios řekl o Egypt a bez námitek ho dostal. Na rozdíl od svých druhů už tehdy pochopil, že Alexandrova říše se bez Alexandra neudrží, a tak místo boje o její ovládnutí jako celku, se rozhodl pro jednu z jejích částí. ## Ptolemaiova vláda v Egyptě Hlavním rysem politiky Ptolemaia I. ve vztahu k Egypťanům byla úcta k tradici. Ptolemaios I. zachoval a respektoval všechno, co bylo pro něho výhodné. K reformám přistupoval obezřetně a prováděl je citlivě. Makedoncům a Řekům, jejichž usazování v Egyptě podporoval, umožnil Ptolemaios I. žít podle vlastních tradic. Zavedl jakýsi dvojí režim, řecký pro Řeky a egyptský pro Egypťany, který jim umožňoval žít vedle sebe a vcelku je uspokojoval. Přitom však Ptolemaios I. nepřehlížel nutnost vytvářet mezi nimi spojovací články. Pokud jde o zahraniční politiku, **Ptolemaios I.** se vyhýbal účasti na válkách svých bývalých druhů o Alexandrovo dědictví. Ptolemaios I. měl zájem o Egypt a neváhal využít příležitosti, kdykoliv se mu naskytla, aby se zmocnil některé z jeho dřívějších držav. **Získal Kyrenaiku na západě, Palestinu s Foinikií na východě, jižní Sýrii, později též Kypr a Kyklady**. Za pouhých dvacet let se stal Ptolemaios I. ve Středomoří pánem většího území než kdysi Ramesse II. ## Alexandrie, sídlo Ptolemaiovců a nové hlavní město **![Ptolemaios I. Sotér](/wp-content/uploads/faraoni/ptolemaiovci/ptolemaios1.gif "Ptolemaios I. Sotér - Starověký Egypt")Své sídlo přenesl Ptolemaios I. Sótér z Memfidy (Mennoferu) do** mezitím vybudované **Alexandrie**, kterou povýšil na hlavní město Egypta. V Alexandrii byl vystavěn královský palác, chrám boha Serapida, Múseion (chrám můz) s rozsáhlou knihovnou, do které byly postupně soustředěny všechny památky řeckého písemnictví. Dále bibliotéka, divadlo a další stavby. Založil nové město Ptolemaida Hermiú v Horním Egyptě. Ptolemaios I. zrekonstruoval zavodňovací zařízení ve Fajjúmské oáze a kromě jiného obnovil průplav mezi Nilem a Rudým mořem. **Největší a nejslavnější stavbou**, kterou zahájil v posledních letech vlády, **byl maják na ostrově Faru** před alexandrijským přístavem. Měl podobu několika stupňové věže s plošinou pro otevřený oheň, byl obložen bílým mramorem a ozdoben sochami. **Maják na ostrově Faru měřil prý 180 metrů a převyšoval tak nejvyšší pyramidu**. Nic se z těchto staveb bohužel nezachovalo. V Alexandrii se z nich nenašli dokonce ani trosky. Z majáku na ostrově Faru, sedmého divu světa, se podařilo identifikovat jen několik mramorových úlomků ve zdech středověké pevnosti sultána Kaitbaje, který stojí na jeho místě. ![Kartuš faraona Ptolemaia I.](/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-ptolemaios1.gif "Kartuš faraona Ramesse VIII.")Kartuš faraona Ptolemaia I. Hrobka: neidentifikována Předchůdce: [Alexandr Veliký](/ptolemaiovci/alexandr-veliky.php) Nástupce: [Ptolemaios II. Filadelfos](/ptolemaiovci/ptolemaios2.php) Doba vlády: 21 let **Manželky:** Artakama; Eurydika; Thaïs; Berenika I. (matka faraona Ptolemaia II.) **Rubriky:** Ptolemaiovci **Štítky:** egyptští faraoni, Ptolemaiovci --- ### [Tutanchamonova vesmírná dýka](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/tutanchamonova-vesmirna-dyka.php) **Published:** 1 prosince, 2019 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Časopis Meteorics and Planetary Science potvrdil, že faraon [Tutanchamon](http://new.starovekyegypt.net/faraoni/faraoni-nove-rise/tutanchamon.php) měl dýku, která nebyla z tohoto světa. Tutanchamonova vesmírná dýka je výsledkem mistrovské práce starověkých Egypťanů, kteří ji vyrobili z meteoritického železa. Italští vědci k tomuto závěru dospěli na základě použití rentgenové fluorescenční spektrometrie. ## Složení železa – důkaz o původu z meteoritu Pozemské železo má koncentraci niklu asi 4 %, ale dýka faraona Tutanchamona v sobě měla 11 % niklu. To odpovídá tomu, co víme o složení železitých meteoritů. Ovšem finálním důkazem byl obsah kobaltu. Kobalt se v pozemském železe prakticky nevyskytuje, ale naopak se hojně vyskytuje v meteoritech vytvořených v prvopočátcích Sluneční soustavy. *„Pokud v něm najdete kousek nativního kovu s niklem, máte signál, že by to mohl být meteorit,“* říká Derek Sears z Ames Research Center NASA. *„A pak, pokud analyzujete kobalt a zjistíte poměr nikl–kobalt tak, jak to dělají, pak je jisté, že se jedná o meteorit.“* ## Meteority jako zdroj železa I když může „Tutanchamonova vesmírná dýka“ působit senzačně, nejedná se výjimku. Egypt měl dostatek zlata, ale nedostatek železa. Egypťané meteority sledovali právě pro velký obsah železa. Železo pochopitelně v Egyptě nebylo nijak levné. Právě vysoká cena je důvodem, proč byly tyto železné výrobky dostupné jen vysokým hodnostářům. Egypťané dokonce měli zvláštní hieroglyfy, které označují kov, který spadl z nebe. Jak uvádí Space.com, devět malých železných korálků datujících se cca 3200 let př.n.l. nalezených na hřbitově nedaleko Nilu má mimozemský původ. Podle Searse patřil meteor, který se nakonec proměnil v Tutanchamonovu dýku, do poměrně vzácné třídy železných meteoritů zvaných ataxity. Tyto meteority jsou známé pro vysoký obsah niklu. Právě nikl pravděpodobně tvořil jádro asteroidu poté, co se hromada roztaveného kovu rychle se ochladila. ![Tutanchamonova vesmírná dýka](/wp-content/uploads/zajimavosti/tutanchamonova-vesmirna-dyka.jpg "Tutanchamonova vesmírná dýka - Starověký Egypt") Zdroj: Magazín Prima ZOOM **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Tutanchamon --- ### [Tutanchamonova válečná zbroj z kůže](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/tutanchamonova-valecna-zbroj-z-kuze.php) **Published:** 25 ledna, 2021 **Author:** Pavel Felgr **Content:** [Hrobka KV62](/udoli-kralu/tutanchamonova-hrobka-kv62.php) faraona Tutanchamona obsahovala i koženou zbroj. V žádné jiné hrobce zatím nebylo nic podobného objeveno. Byla Tutanchamonova válečná zbroj vyrobena proto, aby sloužila jen na efekt, nebo se Tutanchamon chystal do války? **Tutanchamonova válečná zbroj byla zhotovena z více než 2000 kožených plátků**, které byly sešity tak, aby se překrývali. Díky výstupkům pak nebylo možné plátky oddělit, takže byla pružná a odolná a chránila svého majitele před hroty šípů. Na svou dobu to byl unikátní výtvor. ## Tutanchamonova válečná zbroj nebyla jen na efekt Lucy Skinnerová (archeologická konzervátorka a specialistka na organické materiály) zkoumala dva kožené plátky podobných rozměrů pomocí zobrazení transformace odrazu. Výzkum ukázal, že **plátky jsou téměř identické – měly stejný tvar, stejnou velikost a výstupky byly na stejném místě**. To vedlo archeoložku k závěru, že se plátky vyráběly pomocí formy. Preciznost, síla a funkčnost této zbroje ukazují, že nešlo o sváteční oděv. Oděv připodobnila ke staroegyptské podobě kevlarové vesty. Ve skladovacích prostorách nového velkého muzea v Káhiře objevila Prof. Salima Akrimová Tutanchamonův luk s vyobrazením jeho nepřátel. Na dolní části luku jsou vyobrazeni Núbijci, kteří byli nepřáteli Egypta na jihu. Na horní část luku jsou zobrazení Asiaté a někdy i Libyjce. I když tento luk nebyl nikdy použit v boji, jedná se podle profesorky Akrimové o významnou stopu. Představuje totiž zemi a faraona v ohrožení. Vzpoury v Núbii, která byla v době faraona Tutanchamona egyptskou kolonií, ohrožovaly dodávky zlata a vzácného zboží. Na severozápadě zase neustále hrozil vpád libyjských kmenů, které podnikali nebezpečné výboje na egyptské území. Navíc na východě rostla Chetitská říše a přibližovala se stále více k egyptské hranici. To byl možná důvod, proč byl Tutanchamon pohřben s celým arzenálem zbraní – desítky luků, stovky šípů, štítů a bumerangů. ## Vedl tedy Tutanchamon armádu do bitvy? Odpověď na tuto otázku je v Thébách – v rozvalinách chrámu v Luxoru. Ve své době zde všichni faraoni chtěli zanechat po sobě stopu. Staveb, které nechal postavit Tutanchamon se nedochovalo příliš (díky tomu, že faraoni rádi používali starší stavby pro svoji propagaci). Archeolog Ray Johnson dvacet let vyhledával v Luxoru stopy po stavbách Tutanchamona a restauroval bojové výjevy. Na některých reliéfech jsou například ruce nepřátel nabodnuté na kopích nebo zajatec visící v kleci na lodním stěžni. Egyptolog Dr. Aidan Dodson se domnívá, že nejde jen o propagandu. Je přesvědčen, že jde o výjevy z konkrétního válečného tažení, kde byl [Tutanchamon](/faraoni-nove-rise/tutanchamon.php) osobně přítomen. [![Tutanchamonova zbroj z více než 2000 plátků kůže](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/tutanchamon-zbroj-01-150x150.jpg "Tutanchamonova zbroj z více než 2000 plátků kůže")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/tutanchamon-zbroj-01.jpg) Tutanchamonova zbroj z více než 2000 plátků kůže [![Byla objevena v hrobce Tutanchamona, avšak nebylo jí věnováno tolik pozornosti.](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/tutanchamon-zbroj-02-hrobka-150x150.jpg "Byla objevena v hrobce Tutanchamona, avšak nebylo jí věnováno tolik pozornosti.")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/tutanchamon-zbroj-02-hrobka.jpg) Byla objevena v hrobce Tutanchamona, avšak nebylo jí věnováno tolik pozornosti. [![Tutanchamonovu zbroj tvoří stejně velké plátky kůže vzájemně se překrývající. Ideální ochrana před hroty nepřátelských šípů.](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/tutanchamon-zbroj-03-150x150.jpg "Tutanchamonovu zbroj tvoří stejně velké plátky kůže vzájemně se překrývající. Ideální ochrana před hroty nepřátelských šípů.")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/tutanchamon-zbroj-03.jpg) Tutanchamonovu zbroj tvoří stejně velké plátky kůže vzájemně se překrývající. Ideální ochrana před hroty nepřátelských šípů. [![Plátky kůže byly v horní části spojení a vzájemně se překrývaly. Zbroj byla díky tomu velmi pružná a odolná.](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/tutanchamon-zbroj-04-150x150.jpg "Plátky kůže byly v horní části spojení a vzájemně se překrývaly. Zbroj byla díky tomu velmi pružná a odolná.")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/tutanchamon-zbroj-04.jpg) Plátky kůže byly v horní části spojení a vzájemně se překrývaly. Zbroj byla díky tomu velmi pružná a odolná. **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Tutanchamon, Tutanchamonova hrobka --- ### [Tutanchamonova pohřební komora](https://www.starovekyegypt.net/egyptologove/tutanchamonova-pohrebni-komora.php) **Published:** 23 listopadu, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Po vynesení a roztřídění všech předmětů z královské předsíně se [Howard Carter](/egyptologove/howard-carter.php) připravoval na proražení zdi. Za ní tušil, že bude Tutanchamonova pohřební komora. Celá akce proběhla pod pečlivým dohledem mecenáše lorda Carnarvona a dvaceti pečlivě vybraných hostí. Dvě černé sochy „Tutanchamonova ka“ uložili starověcí Egypťané do dřevěných skříní. Po odstranění povrchové vrstvy sádry uvolňoval Carter jeden kamenný kvádr za druhým. Přitom ale dával velký pozor, aby kameny nespadly do místnosti, kam dosud nikdo nevstoupil. Když byl otvor dostatečně velký a mohl jím protáhnout svítilnu zjistil, že asi metr od vchodu je další masivní zeď, která vypadala (a skutečně byla) jako když je z masivního zlata. **Howard Carter záhy přišel na to, že masivní zeď je první ze sarkofágových schrán**, které měly chránit věčný spánek mladého Tutanchamona. Pokračoval v rozebírání zdi tak dlouho, než se otvorem mohl protáhnout člověk. První do místnosti vstoupili pochopitelně Carter s lordem Carnarvonem. ## Tutanchamonova pohřební komora – stopy po vykradačích Carter objevil na zemi roztroušené perly z náhrdelníku. Dalo se tedy předpokládat, že i tudy prošli starověcí vykradači, ale nebylo jisté, zda se jim podařilo dostat až k sarkofágu. Před Carterem a jeho mecenášem se nacházel obrovský skříňový sarkofág. Jeho stěny byly pokryty pláty zlata, do kterých byly vyryty magické hieroglyfické texty. Pozlacený vnější sarkofág zabíral téměř celou pohřební komoru. Mezi stěnou sarkofágu a stěnou pohřební komory bylo asi 50cm. Howarda Cartera zajímala zejména dvířka sarkofágové schrány. Byla na nich obyčejná petlice, nikoliv pečeť! Za nimi nalezl podstavec se smutečním příkrovem. **Po sejmutí příkrovu Carter objevil další dvířka vedoucí do druhé sarkofágové schrány – s neporušenou pečetí**! To bylo znamení, že až k mumii Tutanchamona se nikdo nedostal. ## Druhá schrána sarkofágu Po rozložení první schrány a opření jejích stěn o zeď mohl Howard Carter obdivovat druhou schránu, která byla celá pokryta lněným plátnem. Druhá schrána měřila 3,74 m na délku, 2,35 m na šířku a vysoká byla 2,25 metru. Měla tvar per wer, heraldické svatyně Horního Egypta. Všechny plochy Egypťané vyzdobili štukováním a zlatými plátky. Dvířka zdobí postava Tutanchamona předstupujícího před Usira a Reharachteje. Stěny zdobí zejména texty z Knihy mrtvých. Na vnitřní části bylo zobrazení Gebovy manželky Nut – tato božstva symbolizovala Zemi a Nebe. ## Třetí schrána sarkofágu Třetí schrána měla stejný tvar jako druhá (tedy per wer) a měřila 3,4 m na délku a 1,92 m na šířku. Tvoří ji deset desek, které Egypťané pokryli zlatými plátky, do kterých vyryli posvátné formule. Na víku byl sluneční kotouč obklopený osmi ptáky s roztaženými křídly – čtyřmi supy, dvěma supy s hadí hlavou a dvěma sokoly. Na bočních stěnách byly výňatky z Amduatu (Knihy o tom, co je v podsvětí) a Knihy mrtvých. ## Čtvrtá schrána sarkofágu Tuto schránu se nikdy nepodařilo zcela složit, protože sarkofág v ní uložený byl příliš velký na to, aby se daly všechny stěny spojit. V této schráně byla vana s Tutanchamonovou rakví. Její tvar připomínal per nu, starověký severní palác s klenbou podobající se kolébce. Na reliéfech zobrazili starověcí malíři Eset, Nebthet a Thovt s průvodem bohů. Dveřní prostor stejně jako u třetí schrány střeží Eset a Nebthet, na stropě schrány je bohyně Nut s roztaženými křídly v doprovodu Hora. [Tutanchamon](/faraoni-nove-rise/tutanchamon.php) byl pochován ve velmi malé (a pro faraona skoro až nedůstojné hrobce), ale pohřební výbava byla skutečným pokladem. [![Pobořená zeď a za ní první schrána z masivního zalata](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/tutanchamon-pohrebni-komora-02-300x225.png "Pobořená zeď a za ní první schrána z masivního zalata")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/tutanchamon-pohrebni-komora-02.png) Pobořená zeď a za ní první schrána z masivního zalata [![Vchod do pohřební komory poté, co byla odstraněna vrchní vrstva sádry](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/tutanchamon-pohrebni-komora-03-300x225.png "Vchod do pohřební komory poté, co byla odstraněna vrchní vrstva sádry")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/tutanchamon-pohrebni-komora-03.png) Vchod do pohřební komory poté, co byla odstraněna vrchní vrstva sádry [![Schéma zasazení jednotlivých schrán do sebe](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/tutanchamon-pohrebni-komora-05-300x225.png "Schéma zasazení jednotlivých schrán do sebe")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/tutanchamon-pohrebni-komora-05.png) Schéma zasazení jednotlivých schrán do sebe **Rubriky:** Egyptologové **Štítky:** egyptologové --- ### [Ahmose II. - Persie hrozí Egyptu](https://www.starovekyegypt.net/obdobi-upadku/ahmose2.php) **Published:** 31 října, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Poslední velký panovník 26.dynastie **Ahmose II. je právem pokládán za velkého přítele Řeků**. Přispěl velmi významnou částkou k obnově Apollónovy svatyně v Delfách. Jedna z jeho manželek pocházel z Kyréné – ale přesto usiloval o kontrolu řeckého vlivu v Egyptě. **Veškerý obchod s Řeckem převedl do nově založené kolonie Naukratidy** v západní deltě. Řecké žoldnéře v egyptském vojsku soustředil do jedné posádky v Memfidě (Mennoferu). Toto oddělení Řeků od místních obyvatel mělo zabránit třenicím, které by mohl vyvolávat odlišný způsob života obou komunit. Díky hospodářskému rozkvětu mohl vést aktivní zahraniční politiku. **Ahmose II. udržoval přátelské styky s mnoha řeckými státy**, uzavřel spojenectví se samoským tyranem Polykleitem a dokonce se mu podařilo získat alespoň částečnou kontrolu nad Kyprem. Dobré vztahy s Řeckem byly sice dobré pokud jde o hospodářství, ale … Ke konci své vlády se už ale musel připravovat na obranu. V perské říši vládl zkušený vojevůdce Kambýsés II. a v ovládnutí Egypta viděl nejen územní rozmach své říše, ale i velké přírodní bohatství. Bylo proto zřejmé, že dřív nebo později se bude muset Egypt a Persie utkat na bitevním poli. Diplomatické řešení nepřicházelo do úvahy, protože dobrovolně se vzdát faraon odmítal. Když se Peršané odhodlali k rozhodujícímu útoku, stalo se to nejhorší, co se Egyptu mohlo stát. Ahmose II. zemřel a na egyptský trůn usedl mladý [Psammetik III.](/obdobi-upadku/psammetik3.php) – jako vojevůdce naprosto nezkušený. Všechno směřovalo k rozhodující bitvě u Pelusia a všechny výhody byly na straně Persie. ![Ahmose II.](/wp-content/uploads/faraoni/upadek/ahmose2.gif "Ahmose II. - Starověký Egypt") ![](/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-ahmose2.gif)kartuš faraona Ahmose II. Hrobka: neznámá Předchůdce: [Haibre](/obdobi-upadku/haibre.php) Nástupce: [Psammetik III.](/obdobi-upadku/psammetik3.php) Doba vlády: 44 let **Manželky:** Ladice (původem z Kypru), Tentkheta, (matka Psammitka III.), Nakhtubasterau, Chedebnitjerbone II. **Rubriky:** Období úpadku **Štítky:** egyptští faraoni --- ### [Šešonkové na egyptském trůnu](https://www.starovekyegypt.net/3-prechodne-obdobi/sesonkove.php) **Published:** 13 října, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Šešonkové (původem Libyjci) uchvátili v Ehnásíje el-Medíně trůn**, který zůstal volný po vládě nevýrazných tanidských panovníků **a založili 22. dynastii**. Šešonkové byla dynastie, která nastolila vojenskou diktaturu. Jejich vláda se postupně rozšířila až k Thébám (Vesetu) a do delty Nilu. Za vlády 20. dynastie Libyjci představovali silnou kolonii žoldáků žijících v deltě Nilu. Postupem času se poegyptštili, ztratili svou původní identitu a splynuli s novou zemí. Když zemřel poslední faraon 21. dynastie Pasbachaenniut II., zmocnil se trůnu člen rodu Šešonků – Šešonk I. ## Šešonk I. a jeho nástupníci **Šešonk I. byl velícím generálem faraonovy armády** a oženil se s panovníkovou dcerou Maatkare. Bez problémů tedy převzal žezlo. Kromě sňatku s princeznou posílil a legitimizoval svou vládu přijetím titulatury, která jej spojovala s předchozí dynastií. Svou rezidenci a sídlo centrální moci umístil Šešonk I. do Tell el-Basty. Na dvůr si přivedl nejrůznější hodnostáře libyjského původu, kteří vládli většině velkých měst v deltě Nilu. ### Vyplenění Jeruzaléma **Šešonk I.** se snažil vrátit zemi její někdejší slávu. **Byl především válečníkem** a proto dával přednost vojenské cestě a nevěnoval tolik pozornosti pobouření obyvatel, kteří protestovali proti krutosti vojáků a vysokým daním. **Kolem roku 925 př.n.l. podnikl Šešonk I. vítězné tažení do Palestiny**. Ještě před tímto tažením obnovil obchodní styky s Byblem, který byl strategickou základnou pro všechny výpady do Asie. V Izraeli vládl tehdy král Šalamoun. Po jeho smrti vypukly spory o nástupnictví mezi Jarobeámem (ten nakonec usedl na trůn) a Rechabeámem, kterého za svého nástupce určil zesnulý Šalamoun. Jejich svárů Šešonk I. dokonale využil, vyslal svoje vojska do Jeruzaléma a vyplenil zdejší chrám. Tím Egypt obnovil své někdejší hranice v Asii a naplnil chrámové pokladnice. ### Šešonk I. – stavitel **Šešonk I.** se chtěl zapsat do historie také jako stavitel a tak **zahájil v Karnaku velké stavební práce** a pověřil svého syna Iupuata jejich řízením. Před druhý pylon nechal postavit slavnostní nádvoří se sloupořadím – dnes je označováno jako búbastidský sál. Nechal také na vnější zeď jižní brány vyrýt líčení svého vítězství nad judskými a izraelskými kmeny. ![Sfinga představující Šešonka I.](/wp-content/uploads/sfinga-sesonk1.jpg "Sfinga představující Šešonka I. - Starověký Egypt") Sfinga představující Šešonka I.; Foto: Katie Chao **Rubriky:** 3. přechodné období **Štítky:** egyptští faraoni, Šešonkové --- ### [Egyptský kalendář](https://www.starovekyegypt.net/egyptsky-kalendar/egyptsky-kalendar.php) **Published:** 24 února, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Egyptský kalendář byl původně lunární, ten byl poté nahrazen slunečním kalendářem (v Archaickém období). V dobách egyptské prehistorie se primitivní lidé rozhodli dělit čas na základě pohybu Měsíce. Podle starých Egypťanů čas na Zemi navazoval na dobu, v níž žili bohové. Lidský život byl v přímém vztahu s božským řádem, který určoval chod světa. Lidé jej museli ctít a mít neustále na paměti. Starověcí Egypťané rozdělovali čas na roky, roční období, měsíce a dny. To se dnes zdá zcela samozřejmé. Ovšem **Egypťané byli pravděpodobně prvním národem, který vymyslel a zavedl racionální sluneční kalendář**. Římané jej později po drobném vylepšení nazvali juliánským kalendářem. Tento kalendář se používá dodnes. V Egyptě se budoucnost vyjadřovala v „milionech let“. **Každý nový faraon**, zastupující na Zemi bohy, **počítal roky své vlády od nástupu na trůn a k těmto datům připojoval své jméno**. Roky se nepočítaly stále dál, ale s nástupem nového faraona se vždy začalo od nuly. Rok tedy mohl být označen například jako „šestý rok vlády Ramesse II.“ nebo jako „první rok vlády [Thutmose III.](/faraoni-nove-rise/thutmose3.php)„. ## Čtyřměsíční roční období, třicetidenní měsíce **Egypťané velmi brzy zjistili, že začátek nilských záplav odpovídá východu hvězdy Sírius** (Sopdet), hvězdy v souhvězdí Velkého psa). Když se zářivá Esetina hvězda po sedmdesáti dnech za úsvitu zjevila na nebi, znamenalo to, že začíná první den měsíce thot a s ním i další nový rok. Rok se dělil na tři roční období, každé obsahovalo čtyři měsíce o třiceti dnech. Roční období se nazývala: \[table id=36 /\] **V Pozdní době byly pojmenovány i jednotlivé měsíce**. Egyptský kalendář se tak začal podobat tomu, jaký známe dnes. Při stanovení data narození by tedy Egypťané například řekli: „Dítě se narodilo v pátém roce vlády Ramesse II., v měsíci pašon v době šému, druhého dne.“ Všech dvanáct měsíců se dále dělilo na tři děkany o deseti dnech. K těmto tři sta šedesáti dnům se na konci cyklu přidávalo pět tzv. epagomenálních dní, což byly rodné dny bohů Usira, Hora a Sutecha a bohyň Esety a Nebthety. ![Egyptský kalendář v Karnaku](/wp-content/uploads/egyptsky-kalendar-karnak.jpg "Egyptský kalendář v Karnaku")Egyptský kalendář v Karnaku **Rubriky:** Egyptský kalendář **Štítky:** život ve starověkém Egyptě --- ### [Žně, svátek boha Mina](https://www.starovekyegypt.net/egyptske-zemedelstvi/zne-svatek-boha-mina.php) **Published:** 8 března, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** V březnu, prvním měsíci období sucha, se každý rok konal velký Minův svátek. **Min byl bohem úrodnosti, žní a mužnosti**. Zosobňoval ho bílý býk, kterému faraon na počátku žní daroval první pokosený obilný klas. Tento obřad byl pro faraona další příležitostí, jak stvrdit svou moc nad Horním a Dolním Egyptem a poděkovat bohu za to, že mu vdechl svou plodivou sílu. Panovník, „zářící jako vycházející slunce“, opouští ve slavnostním oděvu a s modrou korunou chepreš palác. Je usazen na nádherném křesle v nosítkách, která nese dvanáct mužů, vybraných mezi faraonovými syny a význačnými dvorskými hodnostáři. V čele průvodu kráčí hudebníci a kněží, za nimi ostatní královští synové a hodnostáři nesoucí faraonské atributy – berlu, žezlo, důtky, sekeru. Za nimi přichází kněz, který má na starost řádný průběh obřadu. Kněz má v rukou dlouhý papyrový svitek s podrobně rozepsanými fázemi slavnosti. **Před faraonem kráčí ještě jeden kněz, oděný jen do půl těla, který před panovníkem pomalu a slavnostně pálí kadidlo**. Za nosítky následují další hodnostáři a vyšší důstojníci. Průvod uzavírají vojáci vyzbrojení kyji a oštěpy. Dlouhý královský průvod majestátním krokem směřuje ke kapli boha Mina, kde bude faraon moci obdivovat jeho krásu. Po příchodu na kultovní místo sestoupí z nosítek a postaví se čelem k chrámu, aby mohl zahájit rituální nakuřování, úlitby a předávání obětin „svému otci Minoví“. ## Pocty Minovi V kapli je umístěna socha boha. Po každé její straně stojí svatostánek tvaru kuželovitého úlu, který symbolizuje Minovu původní svatyní v poušti. Jsou tu i stylizované záhonky salátu považovaného za afrodisiakum. Božská socha zobrazuje Mina s kulatou čapkou, z níž vystupují dvě pera. Tělo a nohy má zahaleny do přiléhavého pláště. Na bradě má rituální vous. Tzv. čistí knězi vztyčují sochu na palankin zdobený draperií, který posléze dvacet dva z nich zdvihne na ramena. Zde začíná druhé procesí, které zobrazení boha odnese až na zvláštní podstavec. Je obklopen kněžími, kteří jej ovívají. Faraon si již modrou korunu vyměnil za korunu Dolního Egypta. Nyní je po jeho boku i královna. Průvod se dává do pohybu. V jeho čele kráčejí dva zástupy knězi. První z nich tvoří nosiči obrazů (sokol, ibis, šakal, důtky nebo kyj), které představují bohy, kteří doprovázeli Mina na jeho dlouhé cestě. Kněží v druhém zástupu nesou na pravém rameni pozlacené dřevěné sošky faraonových královských předků. Hned za nimi nesou kněží podstavec se soškou boha, za nímž následují král a královna a za nimi fantastický bílý býk, jenž má mezi rohy sluneční kotouč. Býk ztělesňuje sexuální potenci boha Mina a nazývá se Min-Kamutef, „Min, býk své matky“. Tou není myšlena faraonova matka, nýbrž bohyně Eset. Podle jedné legendy právě Min oplodnil matku Hora, jehož je faraon pozemským zástupcem. Jeden kněz pálí před býkem, králem a sochou kadidlo. ## Zpěv černocha ze země Punt Průvod se cestou několikrát zastavuje, aby mohl kněz předčitatel zapět hymnus na oslavu boha a faraona. Během jedné z těchto etap se odehrává i „zpěv černocha ze země Punt“, o kterém toho moc nevíme. Snad jen to, že při tomto obřadu bohové, kteří tančili pro Mina, uvolnili místo tanci a zpěvu černocha ze země Punt. Min byl někdy považován za stvořitele černochů, a proto býval označován jako jejich otec. V této souvislosti býval zobrazován s černým obličejem na důkaz, že jeho původním poddaným kolovala v žilách africká krev. Konečně průvod přichází k podstavci a umístí na něj sochu boha. Faraon bohovi znovu nabídne obětiny a knězi poté vypustí čtyři stěhovavé ptáky (mandelíky) do čtyř světových stran, aby oznámili ostatním božstvům, že faraon právě zopakoval svůj nástup na trůn. Tito ptáci navíc symbolizovali Horovy syny, které jejich otec také kdysi vyslal, aby ostatním božstvům zvěstovali jeho nástup na trůn. Amset vyletěl na jih, Hapi na sever, Duamutef na východ a Kebehsenuf na západ. Faraon, který se takto ztotožnil s Horem, si posléze na hlavu konečně nasadí dvojitou korunu Horního a Dolního Egypta. **Rubriky:** Zemědělství **Štítky:** zemědělství starověkého Egypta, život ve starověkém Egyptě --- ### [Ramesse IV.](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-nove-rise/ramesse4.php) **Published:** 11 ledna, 2022 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Ramesse IV. se podobně jako Thutmose IV. faraonem stát neměl**. Když ale zemřel jeho starší bratr Amenherkhepshef, stal se Ramesse rázem korunním princem a po smrti svého otce faraonem. Jako nástupce svého otce používal princ tři výrazné tituly: dědičný princ, královský písař a generalissimus. Jeho matkou byla královna Tyti, což dokládá papyrus BM EA 10052 (papyrus z vykradení hrobky). Ten uvádí u královny tituly královská dcera, královská manželka Ramesse III. a královská matka. ## Ramesse IV. – vláda a stavební činnost ![Ramesse IV.](/wp-content/uploads/ramesse4.png "Ramesse IV.") Na trůn nemohl nastoupit. [Ramesse III. byl zavražděn spiklenci](/faraoni-nove-rise/spiknuti-na-dvore-ramesse3.php) v jejichž čele byla jedna z jeho vedlejších manželek. Ta chtěla prosadit na trůn svého syna Pentawera, ale Ramesse IV. nechal spiklence zatknout a popravit. Na počátku své vlády vyslal expedice do kamenolomů ve Wádí Hammámát a do tyrkysových dolů na Sinaji . Skalní stéla ve Wádí Hammámát zaznamenává, že expedice vyslaná v třetím roce vlády měla 8 368 mužů, z toho 5 000 vojáků a 2 000 kněží a 130 kameníků. Rozšířil chrám zasvěcený Chonsuovi, který postavil jeho otec v Karnaku a v Dér el-Bahrí zahájil stavbu svého zádušního chrámu. Nedaleko se nachází [zádušní chrám královny Hatšepsut](/zadusni-chramy/zadusni-chram-kralovny-hatsepsut.php). Nechal postavit také chrám bohyně Hathor v Serabit el-Khadim. ## Hrobka KV2 v Údolí králů Tak jako ostatní faraoni i on zahájil na počátku své vlády stavbu své hrobky. Dnes je označována jako [hrobka KV2 v Údolí králů](/udoli-kralu/hrobka-kv2-ramesse4.php). Ramesse IV. bohužel nežil dostatečně dlouho a tak kameníci museli improvizovat a hrobku rychle dokončit. Z plánované pilířové síně tak museli vytvořit pohřební komoru. Mumii Ramesse IV. objevili v hrobce KV35 Amenhotepa II., která sloužila jako skrýše mumií, v roce 1898. V dubnu 2021 se jeho mumie stěhovala do velkého egyptského muzea spolu s mumiemi dalších 17ti faraonů a 4 královen v průvodu Pharaohs‘ Golden Parade. ![](/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-ramesse4.gif)Kartuš faraona Ramesse IV. Hrobka: [KV2 v Údolí králů](/udoli-kralu/hrobka-kv2-ramesse4.php) Předchůdce: [Ramesse III.](/faraoni-nove-rise/ramesse3.php) Nástupce: [Ramesse V.](/faraoni-nove-rise/ramesse5.php) Doba vlády: 7 let **Manželky:** Duatentopet (nevlastní sestra) **Rubriky:** Faraoni Nové říše **Štítky:** egyptští faraoni, Ramessesnakht, Wádí Hammámát --- ### [Ramesse VIII.](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-nove-rise/ramesse8.php) **Published:** 12 ledna, 2022 **Author:** Pavel Felgr **Content:** ![Ramesse VIII. ještě jako princ na zádušním chrámu svého otce Ramesse III. v Medínit Habu](/wp-content/uploads/ramesse8.jpg "Ramesse VIII. ještě jako princ na zádušním chrámu svého otce Ramesse III. v Medínit Habu") **Ramesse VIII** (trůnním jménem Usermaatre Achenamon) **byl synem Ramesse III. a jedné jeho vedlejší manželky**. Patří k nejtajemnějším faraonům 20. dynastie, protože o jeho vládě není k dispozici mnoho informací. Je pravda, že jeho vláda byla velmi krátká, trvala jeden nebo maximálně dva roky (viz [Peter A. Clayton – Chronicle of the pharaohs](https://archive.org/details/chronicleofphara0000clay)). **Důvodem tak krátké vlády může být skutečnost, že se k moci dostal v již pokročilém věku**. Předběhli ho totiž jeho nevlastní bratři Ramesse IV. a Ramesse VI. a jejich synové. Pak nastala pravděpodobně dynastická krize, která vedla k tomu, že na trůn usedl právě on. Monumentů, které by pocházeli z jeho doby, není příliš mnoho. Většina zmínek o něm pochází z Medínit Habu. Jeho jméno se objevuje také na stéle z Abydu. Jedinou informaci o délce jeho vlády nám zanechali Egypťané na nápisu objeveném v jedné thébské hrobce. Na tomto nápisu stojí „Rok 1, I Peret, den 2“. **Hrobky všech faraonů 20. dynastie archeologové určili, jen hrobku Ramesse VIII. se najít nepodařilo**. Někteří odborníci se domnívají, že hrobku KV19 prince Mentuherchepšefa řemeslníci původně vytesávali pro Ramesse VIII. Když se ale stal faraonem, nebyla tato hrobka dostatečně vhodná. V roce 1974 se pokusil Zahi Hawass se svým týmem hrobku tohoto faraona najít. Zahiho tým ale neuspěl a tak je jeho hrobka i dnes stále neidentifikována. Může to být některá z dosud neidentifikovaných hrobek. Může to být ale také hrobka, které na své objevení ještě čeká, podobně jako kdysi hrobka Tutanchamona? ![Kartuš faraona Ramesse VIII.](/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-ramesse8.gif "Kartuš faraona Ramesse VIII.") Kartuš faraona Ramesse VIII. Hrobka: dosud neidentifikována Předchůdce: Ramesse VII. Nástupce: Ramesse IX. Doba vlády: 1 rok **Rubriky:** Faraoni Nové říše **Štítky:** egyptští faraoni --- ### [Pyramidový komplex královny Setibhor](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/pyramidovy-komplex-kralovny-setibhor-objevili-cesti-egyptologove.php) **Published:** 3 dubna, 2019 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Čeští egyptologové si připsali na konto další úspěch. V jižní Sakkáře objevili hrobku hodnostáře Chuyho, který žil na konci 5. dynastie. Ta vládla Egyptu na sklonku Staré říše. Objev hrobky vyzdvihuje význam vlády [faraona Džedkarea](/faraoni-stare-rise/dzedkare-isesi.php) a období pozdní 5. dynastie. Egyptologové také našli doklady o dosud neznámé královně. Objevili pyramidový komplex, jehož majitelkou je královna Setibhor. ## Královna Setibhor – významná osobnost 5.dynastie **Královnino jméno Setibhor a její tituly vytesali Egypťané do sloupu z červené žuly**. Sloup se nachází v nově odkrytém vstupu do jejího pyramidového komplexu. To není tak obvyklé, protože **sloupy z červené žuly bývaly součástí komplexů egyptských faraonů**, ale v komplexu královny Staré říše dosud nebyly objeveny. Pyramidový komplex královny Setibhor sousedí s pyramidovým komplexem faraona Džedkarea (předposledního faraona 5. dynastie). **Podle velikosti komplexu**, již zmiňovanému sousedství s komplexem faraona Džedkarea **a podle titulů se zdá, že to byla právě Setibhor, kdo pomohl Džedkareovi na trůn na konci 5. dynastie.** Pyramidový komplex královny Setibhor patřil k prvním, které Egypťané v jižní Sakkáře postavili na konci 5. egyptské dynastie, která vládla přibližně v letech 2435 až 2306 před naším letopočtem. Jde přitom o největší pyramidový komplex patřící královně z období celé Staré říše. Její zádušní chrám navíc zahrnoval architektonické prvky a součásti, jež byly tehdy vyhrazeny pouze panovníkům. ![Pyramidový komplex - majitelkou je královna Setibhor](/wp-content/uploads/pyramidovy-komplex-kralovy-setibhor.jpg "Pyramidový komplex - majitelkou je královna Setibhor - Starověký Egypt") Echo24 **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Hana Vymazalová, Mohamed Megahed --- ### [Amenmesse](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-nove-rise/amenmesse.php) **Published:** 29 září, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** ![Kartuš Amenmesse](/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-amenmesse.gif "- Starověký Egypt")Původ tohoto faraona je značně nejistý. **Existuje názor, že vícekrál z doby Merenptaha jménem Messui a Amenmesse je jedna a ta samá osoba**, budoucí uzurpátor neoprávněně vládnoucí více než 4 roky v době Sethi II. Jiná teorie říká, že byl vezírem Merenptaha. Období jeho vlády je jedním z nejvíce nejasných v dějinách Egypta. Místem jeho posledního odpočinku je hrobka KV 10 v Údolí králů, nesoucí stopy devastace z období (a dost pravděpodobně i z nařízení) Sethi II., což by znamenalo nepravomocnost vlády. ![Amenmesse](/wp-content/uploads/faraoni/nova-rise/amenmesse.png "Amenmesse - Starověký Egypt") ![](/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-amenmesse.gif)Kartuš faraona Amenmesse Hrobka: [KV10 v Údolí králů](/udoli-kralu/hrobka-kv10-nedokoncena-pro-amenmesse.php) Předchůdce: [Sethi II.](/faraoni-nove-rise/sethi2.php) Nástupce: [Siptah](/faraoni-nove-rise/siptah.php) Doba vlády: 3 roky **Rubriky:** Faraoni Nové říše **Štítky:** egyptští faraoni --- ### [Ramesse VI.](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-nove-rise/ramesse6.php) **Published:** 12 ledna, 2022 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Ramesses VI. (trůnním jménem Nebmaatre Meryamon) byl synem [Ramesse III.](/faraoni-nove-rise/ramesse3.php), který je označován za posledního velkého faraona Nové říše. Důkazem toho je [chrám Ramesse III. v Medínit Habu](/zadusni-chramy/zadusni-chram-ramesse3-medinit-habu.php), kde je zobrazen jako jeden z princů uctívajících svého otce. Vládl asi osm let a po jeho smrti nastoupil na trůn Po něm nastoupil jeho syn Ramesses Itamun (v pořadí Ramesse VII.). ## Ramesse VI. a jeho vláda Na počátku své vlády se mu podařilo zastavit časté vpády libyjských nájezdníků v Horním Egyptě. Svého předchůdce pohřbil v dnes neznámé hrobce a pro sebe uzurpoval hrobku KV9, původně určenou pro Ramesse V. Hrobku nechal rozšířit a dozdobit. Do této hrobky byli nakonec pohřbeni jak Ramesse VI. tak jeho předchůdce. Bohužel se mu nepodařilo udržet poslední pevnosti v Kanaánu, což byla ztráta pro už tak slábnoucí egyptskou ekonomiku. To nutilo faraona uzurpovat pomníky svých předků tím, že kameníci přetesali původní kartuše. Situaci nijak zásadně nezlepšila ani kontrola nad Núbií. Jeho velkou královskou manželkou byla Nubchesbed, se kterou měl čtyři děti – syny Amenherchepšefa, Panebenkemyta, Ramesse Itamuna a dceru Iset. A i když byla Iset boží manželkou Amona, velekněz Amona Ramessesnakht pokračoval v upevňování své moci v Thébách. Ty se tak stávaly druhým centrem moci vedle [Piramesse](/mesta-starovekeho-egypta/piramesse-mesto-dodnes-ukryte-pod-zemi.php), kde sídlil faraon. Neexistují žádné záznamy o tom, že by Ramessesnakht podnikal jakékoliv kroky proti faraonům (a zažil jich opravdu hodně). ## Hrobka KV9 v Údolí králů Ramesse VI. zemřel ve svých čtyřiceti letech v osmém roce své vlády. Jeho mumii poškodili po méně než dvaceti letech po jeho smrti lupiči, kteří hrobku vykradli. Kněží pak i jeho mumii přesunuli (společně s dalšími mumiemi faraonů) do [hrobky KV35 Amenhotepa II.](/udoli-kralu/hrobka-kv35-amenhotepa2.php), která sloužila jako skrýš mumií. Zde ji také objevil roku 1898 Victor Loret. ![](/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-ramesse6.gif)Kartuš faraona Ramesse VI. Hrobka: [KV9 v Údolí králů](/udoli-kralu/hrobka-kv9-ramesse6.php) Předchůdce: [Ramesse V.](/faraoni-nove-rise/ramesse5.php) Nástupce: Ramesse VII. Doba vlády: 7 let **Manželky:** Nubchesbed (matka Ramesse VII.) **Rubriky:** Faraoni Nové říše **Štítky:** egyptští faraoni, Ramessesnakht, Wádí Hammámát --- ### [Faraoni 20. dynastie, 1186 - 1078 př.n.l.](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-nove-rise/faraoni-20-dynastie.php) **Published:** 29 září, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Poslední obdbobí stabilizace a klidu zažil Egypta za vlády [Ramesse III., který](faraoni-nove-rise/ramesse3.php "Ramesse III.") provedl rozsáhlé správní a sociální reformy a upevnil vojenský systém. Konec jeho vlády byl poznamenán hospodářskými nesnázemi a spiknutími, které organizovali lidé blízcí faraonovi a ženy z královského harému. Žádný z jeho nástupců pak ale nedokázal zabránit anarchii a rabování země a dostatečně se prosadit. **Po smrti** posledního panovníka ramessovské dynastie **Ramesse XI. se země rozpadla na dvě části**. Toto období označujeme jako Třetí přechodné období (1078 – 715 př.n.l.). \[table id=14 /\] [![20. dynastie](/wp-content/uploads/dynastie-20.png)](/wp-content/uploads/dynastie20-velka.jpg) **Rubriky:** Faraoni Nové říše **Štítky:** egyptští faraoni --- ### [Ramesse III. - poslední velký faraon](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-nove-rise/ramesse3.php) **Published:** 29 září, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** ![Kartuš Ramesse III.](/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-ramesse3-new.gif "- Starověký Egypt")Ramesse III. byl faraonem 20. dynastie a na trůn nastoupil přibližně v roce 1185 př.n.l. po svém otci Setnachtovi v době, kdy byl Egypt oslabený a ohrožovaly jej sousední národy. **Ramesse III. se projevil jako moudrý panovník a zemi naposledy sjednotil a vrátil jí její lesk**. Na konci vlády 19. dynastie byl Egypt zmítán chaosem. Toho využil syrský uzurpátor Irsa („Ten, který se sám učinil“) a získal moc nad Egyptem. Později ho ale svrhl egyptský voják Setnacht, který se těšil podpoře Amonova kněžstva i obyvatelstva, které nemohlo tyrana déle snášet a začalo se bouřit. Setnacht pak nastoupil na trůn a založil 20. dynastii. Vlády si ale dlouho neužil, protože po dvou letech vlády zemřel a na trůně jej vystřídal jeho syn Ramesse III. ## Ramesse III. vytlačil mořské národy **![Ramesse III.](/wp-content/uploads/faraoni/nova-rise/ramesse3.png "Ramesse III. - Starověký Egypt")Ramesse III.** se vyznačoval mimořádnou inteligencí a vojenskými schopnostmi. Nejdříve **se snažil zabezpečit deltu Nilu**. Další úkol zněl jasně – zbavit západ země libyjských hord. To se mu podařilo po dvou válkách. První proběhla v pátém a druhá v jedenáctém roce jeho vlády. Druhé tažení bylo obtížnější, protože proti faraonovi stálo organizované libyjské vojsko v čele se zkušeným vůdcem Kaperou. Bitvu proběhla nedaleko Memfidy (Mennoferu). Ramesse III. zvítězil a podařilo se mu dokonce Kaperu zajmout. Mezi těmito válkami musel Ramesse III. řešit ještě jednu ošemetnou situaci. **Mořské národy** se totiž chystaly vtrhnout do delty Nilu. Tyto národy **předtím zničily chetitskou říši i Mykény**, určitou dobu strávily v Sýrii a nyní byl na řadě Egypt. Ramesse III. nepřehlížel nebezpečí a ke všem posádkám na východní hranici vyslal posly s rozkazem, aby se za každou cenu bránily a čekaly na podporu armády Ramesse III. Ramesse III. měl velice podrobné informace o pohybu nepřítele. Postup nepřátel po souši podporovaly útoky vedené z moře proti pobřeží. Bylo tedy potřeba připravit ústí Nilu na obranu. **Pobřežní města nechal Ramesse opevnit a u břehu zřídil stanoviště lučištníků**. Do týlu postavil zkušené jednotky a vozbu. ### Vítězná bitva na souši Ramesse III. opustil Piramesse a táhl do Palestiny vstříc nepříteli. Měl podporu místních vládců, kteří prosluli svou nebezpečnou vozbou. Střety s mořskými národy byly velice ostré. Ramesse byl ale v bitvě opravdu všude – prudce napadal protivníka, povzbuzoval svoje vojáky a dodával jim odvahy. Do řad mořských národů se vnesl zmatek, civilisté se dali na úprk a své vozy nechali jejich osudu. Nepřátelé, kteří přežili tuto bitvu byli zajati a zotročeni. Na souši tedy již bylo nebezpečí zažehnáno, Středozemní moře ale stále představovalo určitou hrozbu. Flotila mořských národů nyní směřovala k deltě Nilu. ### Námořní bitva Egypťané skvěle ovládali své lodi na řece, na moři už ale tak silní nebyli. Námořní bitva se ale nakonec odehrála blízko pobřeží nedaleko Pelusia) a to dávalo Egypťanům velké naděje. Lučištníci při pobřeží stříleli z egyptských lodí. Vojáci házeli na nepřátelské lodi háky, aby je mohli přitáhnout a vrhnout se pak na zteč. V okamžiku, kdy byla námořní bitva v plném proudu připlula ze širého moře další egyptská eskadra. Nepřítele překvapily těžké lodi ovládané veslaři, kterými mořské národy nedisponovaly. Egyptští vojáci zasypali nepřítele ranami z velkých praků a po porážce na souši utrpěl protivník drtivou porážku i na moři. Několik nepřátelských lodí bylo potopeno, jiným se zlomil stěžeň a tak uvízly na mělčině. ## Významný stavitel Ramesse III. se chtěl do historie zapsat také jako stavitel. Jeho novým středem zájmu se na úkor Karnaku stal zádušní chrám v Medínit Habu (Džametu), který byl vystavěn po vzoru Ramessea. Stavební práce prováděl i v Karnaku a Luxoru. ## Osudové spiknutí **Konec jeho vlády byl provázen spiknutími**. Vezír Dolního Egypta se pokusil převzít moc ve městě Tell Atríb. Ramessem III. ho za tento pokus vyhnal z města. Ramesse musel čelit také stávkám řemeslníků, kterým se nelíbilo, že jim chrámy za práci neplatí. Rozsáhlé spiknutí proti Ramessovi III. se zosnovalo přímo na faraonově dvoře. Více o [spiknutí](/faraoni-nove-rise/spiknuti-na-dvore-ramesse3.php "Ramesse III.") se dozvíte na další stránce. Ramesse III. zemřel kolem roku 1153 př.n.l. nikoliv však v důsledku spiknutí. Jeho syn Ramesse IV. dohlédl na to, aby byl soud potrestal viníky tohoto spiknutí. Když ale viděl, kolik lidí ve vysokých funkcích je do toho zapojeno, vyhlásil v den své korunovace v Amonově chrámu všeobecnou amnestii. [![Pět barevných glazovaných dlaždic z paláce Ramesse III. v Medínit Habu (Džametu) zobrazující jeho nepřátele. Zleva: Syřan, Núbijec, Beduín, Šasu a Chetit.](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/ramesse3-13-300x225.png "Pět barevných glazovaných dlaždic z paláce v Medínit Habu (Džametu) zobrazující jeho nepřátele. Zleva: Syřan, Núbijec, Beduín, Šasu a Chetit.")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/ramesse3-13.png) Pět barevných glazovaných dlaždic z paláce v Medínit Habu (Džametu) zobrazující jeho nepřátele. Zleva: Syřan, Núbijec, Beduín, Šasu a Chetit. [![Zádušní chrám v Medínit Habu.](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/ramesse3-14-300x225.png "Zádušní chrám v Medínit Habu.")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/ramesse3-14.png) Zádušní chrám v Medínit Habu. [![Opevněný vchod do Medínit Habu se zobrazením vítězství Ramesse III. nad koalicí mořských národů.](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/ramesse3-15-300x225.png "Opevněný vchod do Medínit Habu se zobrazením vítězství nad koalicí mořských národů.")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/ramesse3-15.png) Opevněný vchod do Medínit Habu se zobrazením vítězství nad koalicí mořských národů. ![](/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-ramesse3-new.gif)Kartuš faraona Ramesse III. Hrobka: [KV11 v Údolí králů](/udoli-kralu/hrobka-kv11-ramesse3.php) Předchůdce: [Sethnacht](/faraoni-nove-rise/sethnacht.php) Nástupce: [Ramesse IV.](/faraoni-nove-rise/ramesse4.php) Doba vlády: 32 let **Manželky:** Iset Ta-Hemdžert (matka Ramesse IV. a Ramesse VI.), Tiye (vedlejší manželka, která vedla spiknutí proti faraonovi) **Rubriky:** Faraoni Nové říše **Štítky:** Dér el-Medína, egyptští faraoni, Medínit Habu, Ramesse III. --- ### [Ramesse II. - největší stavitel](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-nove-rise/ramesse2.php) **Published:** 25 ledna, 2014 **Author:** Pavel Felgr **Content:** ![Kartuš](/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-ramesse2.png "- Starověký Egypt") **Ramesse II. nastoupil na trůn, když mu bylo dvacet pět let**. Německý archeolog [Kurt Sethe](/egyptologove/kurt-sethe.php "Kurt Heinrich Sethe") na základě datovaných textů prokázal, že jeho samovláda nemohla začít podle [egyptského kalendáře](/egyptsky-kalendar "Egyptský kalendář") dříve, než mezi 8. dnem 2. měsíce peret a 20. dnem 4. měsíce peret. Na stropě Ramessea pak začíná kalendář třetím měsícem peret. Proto se dá s velkou pravděpodobností předpokládat, že jeho [samovláda](/faraoni-nove-rise/ramesse2-korunovacni-obrad.php "Korunovační obřad Ramesse II.") **začala třetí měsíc peret, tedy kolem 15. prosince**. ## Chrámy Ramesse II. v Núbii Ještě za vlády svého otce měl na starosti Núbii a tak se není čemu divit, že první stavby, které nechal budovat se nacházejí právě zde. Nejsevernější z nich se nachází v Bét el-Wálí, další z nich se nacházel u Gerf Husseinu. Svatyni zasvěcenou Amonovi a Re-Harachtejovi nechal postavit u Wádí es-Sebua (Údolí lvů). Aby byl výčet chrámů úplný, nemůžeme zapomenout ani na chrám u Kubbanu. Ten se nacházel poněkud více na jih. V Ed-Derru se pak nachází další chrám, který je zasvěcen Re-Harachtejovi a pochopitelně nelze zapomenout na chrámy v Abú Simbelu. ### Záhada kolem reliéfů V Bét el-Wálí skrýval jednu dosud uspokojivě nevysvětlenou záhadu. Reliéfy, které tento chrám zdobily, byly vyvedeny jako vysoké (vystupující z plochy). Z dosud nepochopitelných důvodů ale umělci občas přešli k nízkému (zahloubenému) reliéfu, kdy jsou postavy do plochy zapuštěny. ## Největší faraon starověkého Egypta Právem je považován za jednoho z největších faraonů starověkého Egypta a nepochybně patří k největším stavitelům. V dalších částech povídání o tomto faraonovi se podíváme také na: - stavební činnost - vojensko-politickou činnost ([bitva u Kadeše](/faraoni-nove-rise/bitva-u-kadese.php "Ramesse II. - bitva u Kadeše"), [první mírová smlouva](/faraoni-nove-rise/ramesse2-mirova-smlouva.php "Ramesse II. a první mírová smlouva v dějinách")) [![Nádvoří chrámu Bét el-Wálí](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/bet-el-wali-01-300x225.png "Nádvoří chrámu Bét el-Wálí")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/bet-el-wali-01.png) Nádvoří chrámu Bét el-Wálí [![Ramesse II. obětuje Horovi](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/bet-el-wali-02-300x225.png "Ramesse II. obětuje Horovi")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/bet-el-wali-02.png) Ramesse II. obětuje Horovi [![Ramesse II. pobíjí nepřátele Egypta](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/bet-el-wali-03-300x225.png "Ramesse II. pobíjí nepřátele Egypta")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/bet-el-wali-03.png) Ramesse II. pobíjí nepřátele Egypta [![Nádvoří chrámu Wádí es-Sebua (Údolí lvů)](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/wadi-es-sebua-01-300x225.png "Nádvoří chrámu Wádí es-Sebua (Údolí lvů)")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/wadi-es-sebua-01.png) Nádvoří chrámu Wádí es-Sebua (Údolí lvů) [![Faraon obětuje bohům](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/wadi-es-sebua-02-300x225.png "Faraon obětuje bohům")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/wadi-es-sebua-02.png) Faraon obětuje bohům [![Pohled na chrám Ramesse II. v Núbii](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/wadi-es-sebua-03-300x225.png "Pohled na chrám v Núbii")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/wadi-es-sebua-03.png) Pohled na chrám v Núbii ![](/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-ramesse2.png)Kartuš faraona Ramesse II. Hrobka: [KV7 v Údolí králů](/udoli-kralu/hrobka-kv7-ramesse2.php) Předchůdce: [Sethi I.](/faraoni-nove-rise/sethi1.php) Nástupce: [Merenptah](/faraoni-nove-rise/merenptah.php) Doba vlády: 66 let **Manželky:** Nefertari (velká královská manželka); Isetnofret (velká královská manželka a matka Marenptaha); dalších cca 200 konkubín **Rubriky:** Faraoni Nové říše **Štítky:** egyptští faraoni, Ramesse II. --- ### [Hunej, Huni - první jméno v kartuši](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-stare-rise/hunej.php) **Published:** 18 září, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Hunej je považován za posledního faraona 3. dynastie**. Na Turínském papyru se nachází hned před [Snofruem](/faraoni-stare-rise/snofru.php), zakladatelem 4. dynastie. Stejný seznam mu přisuzuje 24 let dlouhou vládu, ale v současnosti neexistuje pro toto tvrzení důkaz. **Hunej byl prvním faraonem, který začal psát své jméno v kartuši** – oválu symbolizujícím nekonečnou vládu faraona s bohy, což se stalo později tradicí až do doby římské, tedy téměř 3000 let. ## Nedostatek písemných informací O posledním faraonovi 3. dynastie je jen velmi málo písemných informací z jeho doby. Pozdější prameny si pak často vzájemně odporují. Přesto můžeme s jistotou říci, že: - byl faraonem 3. dynastie a protože po jeho smrti nastupuje Snofru, byl faraonem posledním - byl otcem princezny Hetepheres I., se kterou se pak právě Snofru oženil Nejvíce se o době konce 3. dynastie dozvídáme ze Sakkárské hrobky Hunejova státního úředníka, ve kterém se ukazuje velký hospodářský posun vůči tradicím prvních tří dynastiií, co se majetkových poměrů týče. Až do dob Huneje byl jediným vlastníkem země a všeho v ní faraon, v době na konci 3. dynastie se však ukazuje, že i obyčejní, byť vysoce postavení lidé, mohli vlastnit velký světský majetek a to nabytý podle práva. ![Král Hu](/wp-content/uploads/faraoni/stara-rise/hunej1.gif "- Starověký Egypt") ![Hunej](/wp-content/uploads/faraoni/stara-rise/hunej2.gif "title-icon - Starověký Egypt") ![Huni](/wp-content/uploads/faraoni/stara-rise/hunej3.gif "- Starověký Egypt")nsw Hw Král Hu Hwnj Hunej Hwni Huni ![Hunej - schéma pyramid](/wp-content/uploads/faraoni/stara-rise-huni/huni-pyramidy.png "- Starověký Egypt") Schéma dvou pyramid tohoto faraona ![Kartuš faraona Huneje](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/faraoni/stara-rise/hunej2.gif)Kartuš faraona Huneje Hrobka: [Huniho pyramida](/pyramidy-stare-rise/huniho-pyramida.php) Předchůdce: Neferka Nástupce: [Snofru](/faraoni-stare-rise/snofru.php) Doba vlády: 24 let **Manželky:** Džefatnebti, Meresanch I. (vedlejší manželka) **Rubriky:** Faraoni Staré říše **Štítky:** egyptští faraoni, Médúm --- ### [Dahab, letovisko na Sinajském poloostrově](https://www.starovekyegypt.net/letoviska-v-egypte/dahab.php) **Published:** 16 prosince, 2014 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Dahab** (arabsky dahabun) **je egyptské rybářské a turistické město na severovýchodním pobřeží Sinajského poloostrova u Akabského zálivu**. Slovo „dahab“ je arabské označení zlata. Egypťané zde zlato kdysi skutečně těžili. Místní obyvatelé tvrdí, že je to kvůli sytě zlaté barvě písku. Letovisko je asi 2 hodiny jízdy mezi dalšími turistickými letovisky Sharm el-Sheikh a Nuweiba. **Nejvyhledávanější památkou je [Klášter svaté Kateřiny](/sinajsky-poloostrov/klaster-svate-kateriny.php)**, který stojí v místě, kde na úpatí u hory Sinaj podle bible uviděl Mojžíš hořící keř. ## Pláže a koupání v letovisku Dahab Dahab nabízí jemně písčité pláže s pozvolným vstupem do moře. To umožňuje i malým dětem vyřádit se v moři a přijít si na své. Moře je tu teplé a absolutně průzračné, proto je velkým lákadlem pro potápěče z celého světa. Blízko pláží, jsou korálové útesy, které skýtají ideální místo pro šnorchlování a tak si i „potápěč amatér“ může přijít na své.  **Rubriky:** Letoviska v Egyptě **Štítky:** dovolená v Egyptě, egyptská letoviska, Sinajský poloostrov --- ### [Tuna el-Gebel - hrobky kněží Thovta](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/tuna-el-gebel-hrobky-knezi-thovta.php) **Published:** 2 února, 2020 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Archeologům se poslední lednový den podařilo ve středním Egyptě odhalit 16 hrobek. V hrobkách egyptologové objevili sarkofágy a další artefakty. Vše nasvědčuje tomu, že **hrobky v Tuna el-Gebel patřili kněžím boha Thovta**. Archeologové hrobky datovali do Pozdní doby. Na pohřebišti Tuna el-Gebel byly už dříve objeveny [katakomby](/zajimavosti/tuna-al-gabal-nove-pohrebiste-s-desitkami-sarkofagu.php) **se 17 mumiemi z řecko-římské éry**, tedy z období mezi 3. stoletím před naším letopočtem a 3. stoletím našeho letopočtu.. Nově objevené hrobky podle archeologů pochází z let 664-399 před naším letopočtem. Archeologové odhalili 20 vápencových sarkofágů, které zdobily vyryté hieroglyfy. Kromě toho pak pět dřevěných rakví, stovky amuletů a 10 000 modrých pohřebních soch. **Víka sarkofágů mají tvar mužské mumie.** Podle Mustafy Vazírího z egyptské Nejvyšší rady pro starožitnosti jsou hrobky v dobrém stavu, stejně jako sarkofágy. Hrobky patřily pravděpodobně kněžím [Thovta](/seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-t.php), starověkého egyptského boha písma a moudrosti. Egypt doufá, že hrobky v [Tuna el-Gebel](https://en.wikipedia.org/wiki/Tuna_el-Gebel) i předchozí nové archeologické nálezy posílí cestovní ruch. Od svržení někdejšího prezidenta Husního Mubaraka v roce 2011 totiž turistika značně utrpěla, především kvůli násilnostem. Cestovní ruch přitom tvoří významnou část egyptské ekonomiky. ![Tuna el-Gebel](/wp-content/uploads/tuna-al-gabal.jpg "tuna-al-gabal - Starověký Egypt") **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Tuna Al-Gabal, Tuna el-Gebel --- ### [Fajjúmská kultúra - Dolní Egypt](https://www.starovekyegypt.net/egypt-v-praveku/fajjumska-kultura.php) **Published:** 13 dubna, 2020 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Fajjúmská kultura** je kultura, která **se rozvinula v okolí původního jezera Fajjúm (dnes oáza Fajjúm)** ve starověkém Egyptě **v období 5 450 – 4 400 př. n. l.** Egyptologové zde objevili skupinu do země zapuštěných sil na obilí, která je důkazem, že se zde poprvé v Egyptě stalo hlavním zdrojem obživy zemědělství. Tato kultura se nazývá též Fajjúm A. Podle podobnosti nástrojů se předpokládá, že Fajjúmská kultura se vyvinula z karunienu (nazývána také kulturou Fajjúm B). ## Fajjúmská kultúra – jak se žilo **Keramika v době Fajjúmské kultúry je jednoduchých tvarů a má hrubý povrch**. Po vypálení jí Egypťané na povrchu vyleštili a zdobili tenkou červenou vrstvou bez nějakého vzoru. Archeologové objevili kosmetické palety z núbijského dioritu, korálky ze zeleného živce a lastury z pobřeží Středozemního a Rudého moře. Tyto nálezy vedou archeology k domněnce, že mohly být navázány kontakty se vzdálenými místy. Měděné nástroje nebyly nalezeny. Chovaly se ovce, kozy a prasata. Pěstoval se šestiřadý ječmen a špalda, pravděpodobně také len. Posledním zdrojem potravy byl rybolov. **Archeologové se domnívají, že zemědělské produkty vlastnictví celého sídliště**. Vede je k tomu ta skutečnost, že sila byla uspořádána do skupin. Jedna skupina byla ze 109 sil o průměru 30-150 cm a hloubce 30 – 90 cm, což vytvářelo velký skladovací objem. ![Fajjúmská kultúra - název pochází od jezera Fajjúm (dnes oáza Fajjúm)](/wp-content/uploads/fajjumska-kultura.jpg "- Starověký Egypt") Fajjúmská kultúra – název pochází od jezera Fajjúm (dnes oáza Fajjúm) **Rubriky:** Egypt v pravěku **Štítky:** egypt v pravěku, egyptští faraoni, neolitické kultúry v Egyptě --- ### [Kanopy, posvátné nádoby](https://www.starovekyegypt.net/balzamovani/kanopy.php) **Published:** 2 prosince, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Staří Egypťané** věřili, že je po smrti čeká další život a proto **věnovali velkou péči hrobce a zvlášť pak tělu zemřelého**. [Balzamovači](/balzamovani/balzamovani-ve-starovekem-egypte.php) zjistili, že mají-li být těla velmi dobře uchována, musejí se vyjmout vnitřnosti. Balzamovači s vnitřnostmi zacházeli velmi opatrně a časem je začali odkládat je do nádob. Těmto nádobám se později začalo říkat kanopy. Víka těchto kanop měla podobu čtyř Horových synů – Amseta, Kebehsenufa, Hapiho a Duamutefa. ## Čtyři bohové a čtyři bohyně **V kanopách se uchovávaly jen některé lidské orgány** – zvláštní péči si vysloužily jen játra, plíce, žaludek a střeva. Balzamovač orgány vyjmul, očistil a ponořil do pryskyřicové lázně. Pak je zabalil do obinadel a uložil do kanop. **Kanopy byly v průběhu času zhotovovány z různého materiálu** (kamene, pálené hlíny nebo fajánse), **ale jejich tvar se za staletí prakticky nezměnil**. Byly to vyšší vázovité nádoby s plochým dnem a maximálním vydutím v horní třetině nádoby. Každý orgán chránil jeden ze čtyř Horových synů – Amset s lidskou hlavou pečoval o játra, sokol Kebehsenuf o střeva, pavián Hapi o plíce a šakal Duamufet o žaludek. Jejich podobě se brzy přizpůsobila také víka kanop. ![Kanopy s hlavami Horových synů](/wp-content/uploads/vsedni-zivot/balzamovani/synove_hora.jpg "Kanopy s hlavami Horových synů - Starověký Egypt") Zleva: Kebehsenuf, Duamufet, Amset a Hapi Každého z těchto bohů pak ještě chránila jedna bohyně spojená s jednou ze světových stran. Egypťané tyto bohyně zobrazovali v rozích kanopických skříněk nebo pohřebních komor. A o které bohyně šlo? - Eset chránila jih a Amseta - Nebthet chránila sever a Hapiho - Selket chránila západ a Kebehsenufa - Neit chránila východ a Duamufeta ## Od jam na vnitřnosti ke kanopám V období Staré říše ve vnitřnosti nevyjímaly z těl systematicky, pokud se ale vyjímaly, balily se do obinadel a ukládaly do výklenku poblíž sarkofágu. Od nástupu 4. dynastie se ukládaly do kamenných skříněk rozdělených na čtyři části. Jednou z takto vyrobených skříněk je skříňka, která patřila Chufuově matce – [královně Hetepheres I.](/architektura-stare-rise/hrobka-kralovny-hetepheres.php) **Teprve v období Střední říše se objevily kanopy v pravém smyslu slova**. Víka byla nejdříve jednoduchá, ale postupně je nahradila víka s podobou čtyř Horových synů. Kanopy se dál ukládaly do kanopické skříňky, která bývala umístěna v blízkosti sarkofágu. V období Nové říše znázorňovala víka Horovy syny v jejich lidské nebo zvířecí podobě a kanopy se ukládaly už do většiny hrobek. **Později se vnitřnosti napouštěly pryskyřicí a poté se zabalené vracely do těla**. Tyto balíčky někdy obsahovaly voskové figurky představující Horovy syny. Egypťané je ale do těla vraceli náhodně, takže se některé orgány našly na neodpovídajícím místě. Někdy balíčky obsahovaly také orgány, které se obvykle neuchovávaly. To je příklad královny 21. dynastie Tausrety. Její plíce poprášené pilinami se našly v pravé horní části hrudníku, hned pod nimi byla játra a soška opice. Nalevo byl pak balíček se žaludkem a ledvinou. V období úpadku (715 – 332 př.n.l.) se zabalené vnitřnosti někdy pohřbívaly spolu s mrtvým, uložené mezi jeho nohy. **S příchodem Ptolemaiovců a později Římanů se mumiím vnitřnosti přestaly vyjímat**. Kanopy ale zesnulého provázely na jeho poslední cestě dál – i když prázdné. **Rubriky:** Egypťané a balzamování **Štítky:** život ve starověkém Egyptě --- ### [Egyptské amulety](https://www.starovekyegypt.net/balzamovani/egyptske-amulety.php) **Published:** 2 prosince, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Egyptské amulety byly několik centimetrů vysoké předměty, které chránily živé i mrtvé proti nemocem a nebezpečím**. V Archaickém období se jednalo o obyčejné lastury, zato v období Nové říše šlo o skutečné umělecké předměty. Jejich ochranná síla vyplývá z jejich barvy, materiálu a tvaru. Amulety se vyráběly ze zlata, stříbra, dřeva, fajánse, bronzu, tyrkysu, lapisu lazuli, achátu, jaspisu nebo porfyru. Egypťané je nosili na krku buď v náhrdelníku nebo skryté na prsou pod plátěným oděvem. Jejich počet během staletí rostl až do astronomických výšin – anglický archeolog Flinders Petrie napočítal a popsal 275 druhů amuletů. **Už v Archaickém období byli mrtví pohřbívání s mnoha amulety z lastur nebo perel**. V období Střední říše začaly být egyptské amulety trochu propracovanější – objevili se malí skarabové, do kterých byly vryty znaky zahánějící nemoci a zlé duchy. Tito skarabové se nosili na prstě nebo na zápěstí. V období Nové říše se nošení amuletů stalo módou s nádechem mystiky a magie. ## Egyptské amulety ve službách zemřelých Ochranných schopností amuletů využívali i mrtví – při balzamování se miniaturní amulety vkládaly pod plátěná obinadla a kněží přitom často recitoval pasáž z [Knihy mrtvých](/pismo-v-nabozenstvi/egyptska-kniha-mrtvych.php) týkající se právě amuletů. Všechny tyto amulety měly také symbolický význam, který vyplýval z použitého materiálu, barvy nebo tvaru. \[table id=30 /\] ## Ochrana živých Amulety ale neměly vždy takto abstraktní charakter – byly také talismany ve tvaru běžně užívaných předmětů nebo známých zvířat. Mohly tedy vypadat jako miniaturní nádoby s držadly, srdce (synonymum vědomí a života), podhlavničky, kus rákosu (proti bolesti v krku), spletená cibulová nať (proti horečce), žába, vůl atd. Nemůžeme zapomenout ani na královské atributy – korunu, ureus, pektorál nebo žezlo. [![Zleva: fajánsové závaží, karneolové srdíčko, pilíř džed, keramická květina](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/01-egyptske-amulety-300x225.jpg "Zleva: fajánsové závaží, karneolové srdíčko, pilíř džed, keramická květina")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/01-egyptske-amulety.jpg) Zleva: fajánsové závaží, karneolové srdíčko, pilíř džed, keramická květina [![Stříbrný amulet představuje Hora na jeho trůnu](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/02-egyptske-amulety-300x225.jpg "Stříbrný amulet představuje Hora na jeho trůnu")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/02-egyptske-amulety.jpg) Stříbrný amulet představuje Hora na jeho trůnu [![Přívěšek, do kterého se ukládaly amulety, se jménem Šak. Je do něj vyryto několik proseb o ochranu.](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/04-egyptske-amulety-300x225.jpg "Přívěšek, do kterého se ukládaly amulety, se jménem Šak. Je do něj vyryto několik proseb o ochranu.")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/04-egyptske-amulety.jpg) Přívěšek, do kterého se ukládaly amulety, se jménem Šak. Je do něj vyryto několik proseb o ochranu. [![Slon - Pozdní Naqada II (cca. 3650–3300 př.n.l.); serpentina, kost](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/05-egyptske-amulety-300x225.jpg "Slon - Pozdní Naqada II (cca. 3650–3300 př.n.l.); serpentina, kost")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/05-egyptske-amulety.jpg) Slon – Pozdní Naqada II (cca. 3650–3300 př.n.l.); serpentina, kost [![Amulet pro ruku a nohu - 5. až 8. dynastie (cca. 2465–2100 př.n.l.); karneol](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/06-egyptske-amulety-300x225.jpg "Amulet pro ruku a nohu - 5. až 8. dynastie (cca. 2465–2100 př.n.l.); karneol")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/06-egyptske-amulety.jpg) Amulet pro ruku a nohu – 5. až 8. dynastie (cca. 2465–2100 př.n.l.); karneol [![Znamení Sa - 11.dynastie, období panovníka Mentuhotepa II, (cca. 2051–2000 př.n.l.); jantar, zlato; Mentuhotepův chrám v Thébách](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/07-egyptske-amulety-300x225.jpg "Znamení Sa - 11.dynastie, období panovníka Mentuhotepa II, (cca. 2051–2000 př.n.l.); jantar, zlato; Mentuhotepův chrám v Thébách")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/07-egyptske-amulety.jpg) Znamení Sa – 11.dynastie, období panovníka Mentuhotepa II, (cca. 2051–2000 př.n.l.); jantar, zlato; Mentuhotepův chrám v Thébách [![Provazový ježek - 12.dynastie (cca. 1981–1802 př.n.l.); leštěný steatit, rákos; Severní Lišt (Iči-tauej)](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/08-egyptske-amulety-300x225.jpg "Provazový ježek - 12.dynastie (cca. 1981–1802 př.n.l.); leštěný steatit, rákos; Severní Lišt (Iči-tauej)")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/08-egyptske-amulety.jpg) Provazový ježek – 12.dynastie (cca. 1981–1802 př.n.l.); leštěný steatit, rákos; Severní Lišt (Iči-tauej) [![Hroší hlava - 12.dynastie (cca. 1981–1802 př.n.l.); beryl](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/09-egyptske-amulety-300x225.jpg "Hroší hlava - 12.dynastie (cca. 1981–1802 př.n.l.); beryl")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/09-egyptske-amulety.jpg) Hroší hlava – 12.dynastie (cca. 1981–1802 př.n.l.); beryl [![Hlava kobry - 12. až 13.dynastie (cca. 1981–1640 př.n.l.); karneol; Severní Lišt (Iči-tauej)](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/10-egyptske-amulety-300x225.jpg "Hlava kobry - 12. až 13.dynastie (cca. 1981–1640 př.n.l.); karneol; Severní Lišt (Iči-tauej)")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/10-egyptske-amulety.jpg) Hlava kobry – 12. až 13.dynastie (cca. 1981–1640 př.n.l.); karneol; Severní Lišt (Iči-tauej) [![Ryba - 12. až 13.dynastie (cca. 1981–1640 př.n.l.); zlato, beryl; Severní Lišt (Iči-tauej)](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/11-egyptske-amulety-300x225.jpg "Ryba - 12. až 13.dynastie (cca. 1981–1640 př.n.l.); zlato, beryl; Severní Lišt (Iči-tauej)")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/11-egyptske-amulety.jpg) Ryba – 12. až 13.dynastie (cca. 1981–1640 př.n.l.); zlato, beryl; Severní Lišt (Iči-tauej) [![Přívěšek ze slitiny mědi ve tvaru srdce se jménem Amasie (období Nové říše)](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/03-egyptske-amulety-300x225.jpg "Přívěšek ze slitiny mědi ve tvaru srdce se jménem Amasie (období Nové říše)")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/03-egyptske-amulety.jpg) Přívěšek ze slitiny mědi ve tvaru srdce se jménem Amasie (období Nové říše) [![Vruboun z Ruru - 18. až 20.dynastie (cca. 1550–1070 př.n.l.) z tmavozeleného kamene; dva menší - Období úpadku (cca. 688–30 př.n.l.) z alabastru; Vrubounovitý prsten - 12.dynastie (cca. 1981–1802 př.n.l.); ametyst, měd´](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/12-egyptske-amulety-300x225.jpg "Vruboun z Ruru - 18. až 20.dynastie (cca. 1550–1070 př.n.l.) z tmavozeleného kamene; dva menší - Období úpadku (cca. 688–30 př.n.l.) z alabastru; Vrubounovitý prsten - 12.dynastie (cca. 1981–1802 př.n.l.); ametyst, měd´")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/12-egyptske-amulety.jpg) Vruboun z Ruru – 18. až 20.dynastie (cca. 1550–1070 př.n.l.) z tmavozeleného kamene; dva menší – Období úpadku (cca. 688–30 př.n.l.) z alabastru; Vrubounovitý prsten – 12.dynastie (cca. 1981–1802 př.n.l.); ametyst, měd´ [![Tyetův znak - 18. dynastie (cca. 1550–1458 př.n.l.); jaspis; Abydos (Abedžu), Hřbitov - hrobka 33](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/13-egyptske-amulety-300x225.jpg "Tyetův znak - 18. dynastie (cca. 1550–1458 př.n.l.); jaspis; Abydos (Abedžu), Hřbitov - hrobka 33")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/13-egyptske-amulety.jpg) Tyetův znak – 18. dynastie (cca. 1550–1458 př.n.l.); jaspis; Abydos (Abedžu), Hřbitov – hrobka 33 [![Podobizna boha Besa - 21. až 22.dynastie (cca. 1070–712 př.n.l.); fajáns](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/14-egyptske-amulety-300x225.jpg "Podobizna boha Besa - 21. až 22.dynastie (cca. 1070–712 př.n.l.); fajáns")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/14-egyptske-amulety.jpg) Podobizna boha Besa – 21. až 22.dynastie (cca. 1070–712 př.n.l.); fajáns [![Taweret - Pozdní doba (cca. 712–332 př.n.l.); fajáns](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/15-egyptske-amulety-300x225.jpg "Taweret - Pozdní doba (cca. 712–332 př.n.l.); fajáns")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/15-egyptske-amulety.jpg) Taweret – Pozdní doba (cca. 712–332 př.n.l.); fajáns [![Neptysis, Hor a Isis - 26.dynastie (cca. 688–525 př.n.l.); fajáns](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/16-egyptske-amulety-300x225.jpg "Neptysis, Hor a Isis - 26.dynastie (cca. 688–525 př.n.l.); fajáns")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/16-egyptske-amulety.jpg) Neptysis, Hor a Isis – 26.dynastie (cca. 688–525 př.n.l.); fajáns **Rubriky:** Egypťané a balzamování **Štítky:** život ve starověkém Egyptě --- ### [Sarkofágy a rakve za Ptolemaiovců](https://www.starovekyegypt.net/balzamovani/sarkofagy-a-rakve-ptolemaiovci.php) **Published:** 2 prosince, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **V tomto období se používaly především dřevěné rakve nebo rakve z lepeného plátna** se žlutým podkladem. Rakve různorodého stylu byly antropomorfní a zdobené mnoha postavičkami. Výjevy znázorňovaly vítězství dobra nad zlem nebo království mrtvých. Objevovaly se také scény stvoření světa či znovuzrození a byly doprovázeny vysvětlujícími texty. Na vnitřní straně rakví a vík byli vyobrazeni velcí bohové a bohyně, jak přijímají mrtvého. Usir zesnulého provázel světem mrtvých a Nut mu poskytovala ochranu. Později byly styly sarkofágů a rakví ještě rozmanitější. Masivní skříňové nebo antropomorfní sarkofágy se často tesaly z tmavého leštěného kamene. Všude se zobrazovaly náboženské výjevy. Dřevěné skříňové rakve byly doplněny rohovými sloupky a vyklenutým víkem. Celý jejich povrch pokrývala výzdoba s výjevy ze zádušních textů a s náboženskými scénami. **Antropomorfní rakve byly střízlivější**. V jednotlivých oblastech existovaly odlišné styly – někde se na víko rakve či sarkofágu zapisoval jediný sloupec textu, jinde byly celé rakve poseté tisíci hieroglyfů, které citovaly pasáže z Knihy mrtvých. ## Ptolemaiovci a Římská doba **Sarkofágy a rakve z Ptolemaiovské a Římské doby byly velmi různorodé** a představovaly směsici stylů, v níž byly patrné vlivy cizinců, kteří se v Egyptě usazovali. Dřevěné rakve, rakve z lepeného plátna ani kamenné sarkofágy již nebyly tak pečlivě opracované. Na jejich stěnách byla zachycena mnohá božstva, přepisované zádušní texty se ovšem nedržely originálu již tak věrně jako dříve. Ale i z této doby pocházejí například obdivuhodné dřevěné rakve vykládané sklovinou. **Rubriky:** Egypťané a balzamování **Štítky:** sarkofágy, život ve starověkém Egyptě --- ### [Sarkofágy a rakve Nové říše](https://www.starovekyegypt.net/balzamovani/sarkofagy-a-rakve-nove-rise.php) **Published:** 2 prosince, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Hranaté rakve a sarkofágy dlouho symbolizovaly příbytek zesnulého. Pak přišla radikální změna – rakve a sarkofágy se začaly zhotovovat ve tvaru lidského těla a v jejich výzdobě se náhle objevila zcela nová zobrazení božstev. **Rakve z Druhého přechodného období**, typické pro thébskou oblast, **jsou známé pod názvem rakve riši**, vyplývajícím z jejich zdobení péřovým vzorem. Tyto antropomorfní rakve vyřezávali Egypťané z jediného kusu dřeva. Osoba zobrazená na víku měla hustou těžkou paruku. Mumifikované tělo bylo jakoby zabaleno do dvou velkých roztažených křídel. Na pánvi a na nohou bylo v hieroglyfických znacích uspořádaných do sloupců uvedeno jméno zesnulého. Majitel tak symbolicky spočíval v náručí bohyně Esety, která ho ochraňovala před všemi nebezpečenstvími svými křídly a provázela ho na cestě oním světem. Rakve tohoto typu patří mezi nejkrásněji zdobené součásti pohřební výbavy ze Starého Egypta. Jsou malované pestrými barvami a na pírkách jsou patrné jednotlivé detaily. ## Sarkofágy a rakve Nové říše **V období Nové říše se do sebe vkládaly dvě nebo tři rakve**. Egypťané používali pro výrobu sarkofágů a rakví rozmanité materiály. Kameníci používali pro sarkofágy nejčastěji vápenec, křemenec nebo žulu. Rakve Egypťané vyráběli ze štukovaného a polychromovaného dřeva, lepeného plátna a zlata nebo stříbra. Takové rakve byly určeny výlučně pro krále a jeho rodinu. Kamenné sarkofágy byly skříňové nebo antropomorfní. Sarkofágy některých faraonů byly mimořádně veliké a měly tvar kartuše. **Za vlády 21. dynastie jsou faraoni pohřbíváni do velkých kamenných schrán se zdobeným víkem**, na kterém je reliéfní zobrazení Usira. Kamenné sarkofágy a dřevěné rakve běžných obyvatel byly antropomorfní. První dřevěné rakve byly zdobené pohřebními výjevy, které se malovaly nejprve na bílé, pak černé a nakonec na žluté pozadí. Postupně se změnily i znázorněné výjevy. Hrobky panovníků Nové říše ukrývaly četné poklady. l přes všudypřítomné rabováni se dochovaly některé cenné sarkofágy – část jich byla nalezena přímo v hrobkách, část ve společném úkrytu v Dér el-Bahrí. Dřevěné rakve pobité zlatými a stříbrnými plátky byly částečně poškozeny. Tutanchamonova hrobka KV 62, která byla nalezena zcela nedotčená, nám umožňuje udělat si představu o tom, jak asi vypadala pohřební výbava faraonů. V hranaté křemencové sarkofágové vaně uzavřené žulovým víkem byly tři do sebe vložené antropomorfní rakve. První rakev byla zhotovena z pozlaceného dřeva. Druhá rakev ze dřeva pobitého zlatými plátky byla vykládána polodrahokamy a různobarevnou sklovinou. Třetí rakev, v níž již bylo královo tělo, byla vyrobena z masivního zlata. Uvědomme si, že Tutanchamon vládl jen velmi krátce; jaký obsah potom asi musela mít hrobka například takového Ramesse II.! **Rubriky:** Egypťané a balzamování **Štítky:** sarkofágy, život ve starověkém Egyptě --- ### [Sarkofágy a rakve v období Staré a Střední říše](https://www.starovekyegypt.net/balzamovani/sarkofagy-a-rakve-stare-a-stredni-rise.php) **Published:** 2 prosince, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **V nejstarších dobách se těla pohřbívala do jam v písku**. Těla se pokládala na bok do polohy plodu s pokrčenýma rukama i nohama. Mrtvoly se nemumifikovaly, někdy se zašívaly do kozí nebo gazelí kůže. Okolo mrtvého pozůstalí rozložili několik předmětů, které používal (palety na líčidla, keramiku a šperky), což byla jeho výbava potřebná k přežití v záhrobí. Suchý pouštní písek přímým stykem s tělem pak tělo samovolně mumifikoval a vznikaly tak první „přírodní mumie“. Jelikož hroby v té době nebyly na povrchu označovány žádnou výraznější nadzemní částí, ale pouze prostým písečným rovem, mohlo docházet ke znovuodkrývání již vysušených těl. Takto mohli Egypťané získat nejstarší informace o mumifikaci, jejíž postupy posléze zvládli a zdokonalili. **První rakve z proutí, dřeva nebo pálené i nepálené hlíny se objevily na počátku Archaického období**. Egypťané těla do těchto rakví ukládali skrčená, takže rakve byly poměrně malé – jejich délka se pohybovala mezi sto až sto dvaceti centimetry. Byly oválné nebo hranaté, někdy měly víko tvořené prkny nebo hliněnou deskou. Druhá taková nádoba pak mohla sloužit jako víko. Se započetím používání rakví vyvstala důležitost vysušení a dobrého uchování těla. Jak těla nebyla v přímém kontaktu se suchým pískem jako dříve, začala se rychle rozpadat. Egypťané tedy ve snaze těla zachránit přistoupili k mumifikaci. ## Sarkofágy a rakve v období Staré říše **V období Staré říše se používaly hranaté rakve a sarkofágy, které se vyráběly z vápence, alabastru nebo žuly**, řidčeji ze dřeva. Značně masivní schrány bývaly vytesány z jediného kusu kamene. Víka byla plochá nebo mírně vyklenutá s vyvýšenou okrajovou hranou. Stěny sarkofágů zdobili Egypťané polychromovanými reliéfy, které představovaly symbolické průčelí paláce. V druhé polovině Staré říše starověcí umělci rozšířili výzdobu vnitřní stěny sarkofágů o pás hlavních titulů majitele hrobky a jeho jmény. **Dřevěné rakve jsou charakteristické pro První přechodné období a Střední říši**. Tehdy Egypťané těla zesnulých pohřbívali do jedné nebo do dvou hranatých rakví, které se pak vkládaly do sebe. Ve výzdobě rakví se obvykle opakovala stejná témata, která se v jednotlivých oblastech jen mírně lišila. **Namalované a vyryté formule měly mrtvému zajistit ochranu různých božstev**, například boha království mrtvých Usira nebo jeho sester Esety a Nebthety, které ho střežily a vdechly mu život. Ležící těla se začala pokládat na levý bok, aby jejich obličej směřoval k východu. ## Antropomorfní rakve ke konci Střední říše Na vnější východní stěnu rakve se kreslily dvě oči vedžat, díky nimiž mohl zesnulý sledovat dění ve světě živých. Celá vnitřní část rakve byla zdobená malbami, které představovaly pohřební výbavu a potraviny, které mrtvý nezbytně potřeboval k životu v záhrobí. Na malbách bychom našli také sýpky s obilím. Šperky, vyrovnané suknice a sandály, džbány na podstavcích. Hustě psané sloupce hieroglyfů uváděly některé formule z Textů rakví, které měly být mrtvému pomůckou při jeho pouti. Za oči vedžat na vnitřní východní stěně rakve malíři namalovali nepravé dveře, jimiž mohla duše zesnulého vstoupit do světa živých. **Na konci období Střední říše se objevily antropomorfní rakve**, které měly tvar ležícího těla nebo mumie. Obecně se rozšířily teprve v Druhém přechodném období. Díky antropomorfnímu tvaru získaly sarkofágy či rakve nové poslání – mohly sloužit jako náhrada těla v případě, že tělo zmizelo. Oči vedžat představují spojení oka lidského a oka sokolího. Symbolizovaly fyzickou celistvost a dobré tělesné zdraví. Často byly zobrazeny na amuletech, které chránily své nositele. **Rubriky:** Egypťané a balzamování **Štítky:** sarkofágy, život ve starověkém Egyptě --- ### [Sarkofágy a rakve - příbytky věčnosti](https://www.starovekyegypt.net/balzamovani/sarkofagy-a-rakve.php) **Published:** 2 prosince, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Slovo sarkofág pochází z řeckého sarkofagos, které znamenalo „to, co jí (co ničí) maso“. Kámen použitý na stavbu starověkých hrobů měl zničit těla, která nebyla spálená. **Sarkofágy a rakve byly hlavní součástí egyptských hrobek. Umisťovaly se podél západní stěny pohřební komory** a byly obkládány pohřební výbavou. Sloužily k uchování balzamovaného těla zesnulého. Sarkofágy byly přitažlivé svou výzdobou i bohatstvím v nich obsaženým, a tak je lidé nakupovali a vystavovali, v horším případě rabovali a bezohledně ničili. Po celá staletí se hledači pokladů zajímali o egyptské hrobky, kteří se do nich vloupávali. ## Doba vykradačů hrobek Královské ani nekrálovské hrobky se nepodařilo uchránit před rabováním. **Vykradači hrobek sarkofágy násilím otevřeli, uloupili zlato, šperky a cenné materiály a mumie zohavili**. Vidina snadno vydělaných peněz samozřejmě lákala. Když byla roku 1898 objevena v [hrobce KV35 Amenhotepa II.](/udoli-kralu/hrobka-kv35-amenhotepa2.php) v Údolí králů jeho nedotčená mumie, přeslechlo se, že pod obinadly mumie jsou skryty poklady. V noci se do hrobky někdo vloupal, mumii zničil a odcizil jí zlaté šperky. Na některých sarkofázích, např. na sarkofágu Thutmose III. nebo dvorní dámy Henuttaui, bylo dřevo částečně pobito zlatými plátky, které zloději bez skrupulí vytrhávali, čímž dřevo obnažili. Někdy usekávali mumiím ruce a nohy sekerou. Zločinci ušetřili jen pozlacené sošky božstev z obavy před jejich pomstou. ## Sarkofágy nahrazovaly tělo Staří Egypťané věřili, že je po smrti čeká druhý život a že své tělo potřebují, aby mohli pokračovat v životě v záhrobí. Sarkofág měl tedy pro ně velký význam, protože symbolicky chránil mrtvého. Byl obvykle hranatý a představoval příbytek věčností zesnulého. **Později se objevily antropomorfní sarkofágy a rakve, které měly nahrazovat tělo**, podobně jako to činily sošky ukládané do hrobky. Rakve prodělaly svébytný vývoj a podle jejich tvaru a jednotlivých typů použitých zádušních textů je lze poměrně přesně datovat. Obřad Otevírání úst prováděl buď kněz nebo nástupce faraona. Obřad neprobíhal na mumii, ale přímo na rakvi, která byla při tomto obřadu položena před vchodem do kaple. Kněz se pomocí modliteb, zaříkání a různých nástrojů snažil vrátit zesnulému jeho životní sílu. Pak Egypťané snesli rakev do hrobky. Často se stávalo, že někdo zabavil starší sarkofág a použil jej pro sebe. Jméno původního vlastníka, jehož tělo bylo zničeno, bylo vymazáno a nahrazeno jménem nového majitele. Byl to oblíbený prostředek, jak rychle a levně pořídit rakev! ## Bohatá výzdoba Sarkofág (vanu i víko) Egypťané zdobili nejrůznějšími výjevy, které mimo jiné znázorňovaly svět mrtvých a božstva, která měl mrtvý znát. **Sarkofág i přes své omezené rozměry symbolizoval také vesmír**. Proto se na jeho vnitřní stěny v některých obdobích zobrazovali bůh království mrtvých Usir, bohyně nebe Nut nebo putování Rea, boha slunce. Uvnitř sarkofágu někdy také byla vymalována postava Nut, jak přijímala zesnulého na svou hruď, a tak mu dávala naději na brzké znovuzrození. **Sarkofágy a rakve byly nedílnou součástí egyptské hrobky, jejich tvar a výzdoba se ale během staletí měnily**. Tento vývoj nebyl dílem náhody – souvisel především s vývojem pohřebních zvyklostí a rituálů. Sarkofágy a rakve se vyráběly z nejrůznějších materiálů. Ty nejprostší byly ze snadno dostupných a laciných materiálů – z proutí nebo pálené či nepálené hlíny. Dřevo naopak bylo velkou vzácností a tomu samozřejmě odpovídala jeho cena. Sykomorové a akáciové dřevo bylo egyptského původu, cedr a jehličnany se dovážely z Libanonu, eben z Núbie. Často se také používal kámen – žula, čedič, vápenec nebo alabastr. **K výzdobě sarkofágů faraonů a členů královské rodiny se navíc používaly i vzácné kovy** – zlato, které symbolizovalo božské tělo nepodléhající zkáze, nebo stříbro. Mezi nejkrásnější a nejznámější příklady kovových rakví patří bezesporu Tutanchamonova zlatá rakev či stříbrné rakve panovníků 22. dynastie nalezené na královském pohřebišti v Tanidě, z nichž vyniká rakev Šešonka l., zdobená sokolí hlavou boha Hora. ## Vývoj sarkofágů v běhu času – galerie [![Vápencový sarkofág nalezený v Abú Rawáš pochází ze Staré říše.](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/sarkofagy-rakve-03-300x225.jpg "Vápencový sarkofág nalezený v Abú Rawáš pochází ze Staré říše.")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/sarkofagy-rakve-03.jpg) Vápencový sarkofág nalezený v Abú Rawáš pochází ze Staré říše. [![Dioritový sarkofág královského písaře Iniui z Druhého přechodného období.](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/sarkofagy-rakve-05-300x225.jpg "Dioritový sarkofág královského písaře Iniui z Druhého přechodného období.")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/sarkofagy-rakve-05.jpg) Dioritový sarkofág královského písaře Iniui z Druhého přechodného období. [![Pozlacená dřevěná rakev Antefa I.](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/sarkofagy-rakve-01-300x225.jpg "Pozlacená dřevěná rakev Antefa I.")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/sarkofagy-rakve-01.jpg) Pozlacená dřevěná rakev Antefa I. [![Dřevěná rakev zdobená štukem patřila dvorní dámě Madžetě (17. dynastie). Krom dvou postav Anupa je na rakvi zachycen pohřební průvod, tažení mumie a dvě plačky.](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/sarkofagy-rakve-07-300x225.jpg "Dřevěná rakev zdobená štukem patřila dvorní dámě Madžetě (17. dynastie). Krom dvou postav Anupa je na rakvi zachycen pohřební průvod, tažení mumie a dvě plačky.")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/sarkofagy-rakve-07.jpg) Dřevěná rakev zdobená štukem patřila dvorní dámě Madžetě (17. dynastie). Krom dvou postav Anupa je na rakvi zachycen pohřební průvod, tažení mumie a dvě plačky. [![Sarkofág Sethi I. byl při objevení jeho hrobky tohoto faraona v roce 1817 Belzonim prázdný. Mumii Sethi I. pak objevil Maspero v Dér el-Bahrí v roce 1881.](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/sarkofagy-rakve-02-300x225.jpg "Sarkofág Sethi I. byl při objevení jeho hrobky tohoto faraona v roce 1817 Belzonim prázdný. Mumii Sethi I. pak objevil Maspero v Dér el-Bahrí v roce 1881.")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/sarkofagy-rakve-02.jpg) Sarkofág Sethi I. byl při objevení jeho hrobky tohoto faraona v roce 1817 Belzonim prázdný. Mumii Sethi I. pak objevil Maspero v Dér el-Bahrí v roce 1881. [![Přední a zadní strana rakve správce pečeti Amenemineta, který žil v období vlády 25. dynastie. Rakev je z malovaného lepeného plátna zdobeného štukem.](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/sarkofagy-rakve-06-300x225.jpg "Přední a zadní strana rakve správce pečeti Amenemineta, který žil v období vlády 25. dynastie. Rakev je z malovaného lepeného plátna zdobeného štukem.")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/sarkofagy-rakve-06.jpg) Přední a zadní strana rakve správce pečeti Amenemineta, který žil v období vlády 25. dynastie. Rakev je z malovaného lepeného plátna zdobeného štukem. **Rubriky:** Egypťané a balzamování **Štítky:** sarkofágy, život ve starověkém Egyptě --- ### [Pohřební maska v Egyptě](https://www.starovekyegypt.net/balzamovani/pohrebni-maska.php) **Published:** 2 prosince, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** V období prvních dynastií začali Egypťané těla mrtvých balzamovat, aby je co nejlépe uchránili před přirozenou zkázou rozkladu. **Mumifikace ve svém počátku (období prvních dynastií) nebyla příliš spolehlivá. Pohřební maska proto zakrývala obličej zesnulého**. V počátcích se lněná obinadla na hlavě mohla potáhnout slabou vrstvou sádry a po jejím zatuhnutí se inkoustem domalovaly oči, obočí a ústa. Tělo se ukládalo do hranatého sarkofágu, který představoval příbytek věčnosti. Od Prvního přechodného období a obdobím Střední říše se na hlavu začala nasazovat pohřební maska. **Pohřební maska byla později doplněna kartonáží** (lepené plátno) **nebo perlovou síťkou**, která chránila zbytek těla. Pohřební maska měla mumii dávat lidský vzhled a umožnit jí tak přístup do záhrobí. V tomto období se masky zhotovovaly z kartonáže nebo dřeva, masky faraonů a někdy i vysoce postavených úředníků ze zlata. Za Ptolemaiovců a později v Římské době se masky zhotovovaly ze sádry nebo je nahradily mumiové portréty, které se kreslily přímo na dřevěnou destičku nebo kus plátna. ## První pohřební masky **První pohřební masky zakrývaly nejen hlavu, ale i horní část zad a hrudníku**. V Prvním přechodném období byly ještě celkem vzácné, ale v období Střední říše se velice rozšířily. Pohřební maska kopírovala tvar hlavy a byla celá omalovaná. Zvýrazňoval se obličej s dlouhou parukou a krk s několikařadým perlovým náhrdelníkem. Zbytek masky nabarvili umělci bílou nebo žlutou barvou. Čelenka přidržovala paruku a byla vepředu ozdobena jednoduchým poupětem lotosu nebo lotosovým květem. Součástí masky ale nikdy nebyly paže. Mužské masky mají často přirozený knír a vous, který někdy doplňoval i vous rituální. Místo očí se zasazovaly černé a bílé kameny jako například obsidián nebo alabastr. Ženské poprsí znázorňovali umělci reliéfem. Celou masku pak Egypťané dost stylizovali, jednotlivé části obličeje zvýrazňovali černými čarami. Mumii ukládali na bok a maska proto uchycena provázky, které se protahovaly otvůrky ve spodní části kartonáže. ## Pohřební maska napomáhala vzkříšení zesnulého Ke konci Střední říše se začaly objevovat i objemnější masky, na kterých byl malý obličej v kontrastu s těžkou a dlouhou parukou. Pod náhrdelníkem byl do sloupce uspořádaný text se jménem zesnulého. **V období Nové říše se masky ještě rozšířily – byly menší a tak nezakrývaly záda, ale jen hlavu a krk, někdy i hrudník**. Vždy byly zdobeny dlouhou parukou, několikařadovým perlovým náhrdelníkem a občas i znázorněním paží. Obličej byl ale podstatně méně stylizován. Časté bylo vykládání sklovinou nebo polodrahokamy. Některé masky malíři namalovali na žluto, jiné částečně potáhli zlatou fólií, zbytek těla pak zakrývala obdélníková omalovaná kartonáž. ## Zlato pro nejbohatší Později se objevily také kovové pohřební masky. U prostých občanů to byla jednoduchá vyklepaná zlatá fólie. Faraoni si nechávali zhotovit masky z pečlivě opracovaného masivního zlata, které mohlo být vykládáno sklovinou nebo polodrahokamy. Takto zpracovaná je například maska Tutanchamona (18. dynastie) a Pasbachaenniuta I. (21. dynastie). Za Ptolemaiovců a následně v Římské době egyptské zádušní zvyklosti přežívaly, ale změnil se obvyklý tvar masek i jejich výzdoba. Objevili se na nich obličeje a účesy v řeckém a římském stylu, ale po stranách se stále nacházela egyptská božstva. Hlava vystupovala z pozadí a na obličeje se malovaly skutečné portréty. ![Zlatá maska Pasbachaenniuta I. (faraon 21. dynastie) nalezená v Tanidě.](/wp-content/uploads/pohrebni-maska-25.png "pohrebni-maska-25 - Starověký Egypt") Zlatá maska Pasbachaenniuta I. (faraon 21. dynastie) nalezená v Tanidě. **Rubriky:** Egypťané a balzamování **Štítky:** život ve starověkém Egyptě --- ### [Loučení s mumií](https://www.starovekyegypt.net/balzamovani/louceni-s-mumii.php) **Published:** 2 prosince, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Nastal okamžik loučení s mumií – pozůstalí oplakávají prince. Smuteční průvod vystupuje po strmé cestě k místu pohřbu – tedy k hrobce vykopané do skály. **V pyramidách se pohřbívali pouze faraoni a jejich manželky**. Před hrobkou je několik obchodníků, kteří nabízejí kultovní předměty těm, kteří si je nepřinesli s sebou. Katafalk tažený dvěma voly se přiblížil k zádušní kapli, která je střežena sokolem na bidýlku – symbolem Západu. Plačky dávají hlasitě najevo svou bolest podobně, jako když Eset a Nebthet truchlily za Usirem. Kněží sarkofág sňali z katafalku a položili před stélu. Přistupuje muž a pokládá na hlavu mumie parfémovaný kužel, stejný, jaký se používá při slavnostech a recepcích. Pláč ještě zesiluje. Manželka, děti a příbuzní zesnulého se hlasitě přidávají k žalostnému nářku plaček a na znamení zármutku se buší do prsou. Velkolepá pustá měsíční krajina v Údolí mrtvých ještě znásobuje všudypřítomný žal. Na scénu nyní vstupují kněží. Před stélu postavili stůl, na který skládají jídlo a nástroje, které mají zrušit účinky balzamování a umožnit mrtvému znovu používat jeho údy a orgány – nůž ve tvaru vlaštovčího ocasu, teslici (malá sekera), stylizovanou dobytčí nohu. Hlavní kněz (kněz, který vedl obřady) nahlíží do papyru, zatímco ostatní kněží odříkávají náboženské texty. Nosiči obětí rozkládají před stélu víno, pivo, vonné masti, ovoce a zeleninu. Všechny tyto věci doprovodí zesnulého na onen svět. Později další nosiči přinesou výbavu a cenné předměty patřící mrtvému. ## Loučení s mumií – obřad Otevírání úst **Před hrobkou nyní začíná obřad Otevírání úst**, který zesnulému umožní znovu používat tělesné orgány. Zemřelý teď může opět moci jíst, mluvit, vidět a hýbat se stejně jako za svého pozemského života. Obřad Otevírání úst provádí kněz, později nástupce zemřelého faraona (prvorozený syn nebo bratr zesnulého). Obřad se skládal z více než stovky úkonů – očišťování, nakuřování, dotýkání se obličeje teslicí (která symbolizovala roli tvůrce sochy). Během obřadu se také obětoval býk. Poté si se slzami v očích bere slovo vdova: *„Jsem tvoje žena.* Neopouštěj mě. Pokud odejdu, zůstaneš sám, ty, který si se mnou tak rád žertoval.“ Dlouhé a bolestné litanii přizvukují plačky: *„Jaké neštěstí! Bědujte bez ustání. Dobrý pastýř se odebral do země věčnosti.“* ## Poslední rozloučení Loučení s mumií pomalu spěje ke konci. Nadchází čas na uložení sarkofágu a pohřební výbavy do hrobky. **Rakev ze vzácného dřeva je vložena do čtverhranné vany z opracovaného kamene**. Rodina se dohodla s kněžími, jak bude probíhat pravidelné zásobování nového příbytku věčnosti obětinami. Obřad se blíží ke konci. Průvod začíná sestupovat zpět do údolí. Uzavírání hrobky zedníky z pohřebiště se již účastní jen rodina a několik přátel. Nyní přišel čas jídla. Zádušní hostina se koná buď v kapli nebo venku pod stanem vztyčeným pro tento účel. Hosté jedí a pijí na počest zesnulého za tichého doprovodu harfy a flétny. ![Anup dohlíží na ukládání mumie na pohřební bárku](/wp-content/uploads/louceni-s-mumii-08.jpg "louceni-s-mumii-08 - Starověký Egypt") Anup dohlíží na ukládání mumie na pohřební bárku **Rubriky:** Egypťané a balzamování **Štítky:** život ve starověkém Egyptě --- ### [Mumifikace - pohřbívání v Egyptě](https://www.starovekyegypt.net/balzamovani/mumifikace-pohrbivani-v-egypte.php) **Published:** 2 prosince, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Pohřbívání ve starověkém Egyptě prošlo (stejně jako celá egyptská společnost) vývojem. Každý ale neměl tolik peněz, aby si mohl dovolit podstoupit proces mumifikace. V takovém případě byli lidé pohřbíváni do obyčejných jam v písku. Ženy si pak nechávaly vyrobit „příčesky“, což souviselo s bohyní Hathor. My se dnes ale podíváme na proces mumifikace. Když rodina přinesla tělo zemřelého balzamovači, začalo vyjednávání o ceně. Čím pečlivěji měla být mumifikace provedena, tím vyšší byl pochopitelně poplatek. Příbuzní přinesly i potřebné kanopy pro uložení jater, plic, žaludku a střev. Když byl dohodnutý poplatek, mohl se pustit balzamovač do práce – začala příprava zemřelého na věčnost (mumifikace). ## Procesy mumifikace ### Vyjímání mozku a vnitřních orgánů **Tělo zemřelého položil na balzamovací stůl, který** byl většinou z opracovaného kamene a **měl tvar lůžka**. Nohy balzamovacího stolu zdobily postavy lvů. Balzamovací stůl byl buď nakloněný nebo do něj byly vyryty žlábky, kterými odtékala voda a další tekutiny užívané pro omývání těla. **V první fázi museli balzamovači odstranit mozek** nosními dírkami pomocí kovového háčku. Drátky byly většinou bronzové a mohly být až 40cm dlouhé a na konci zahnuté, aby bylo jednodušší narušit strukturu mozku a vytáhnout ho nosem ven. Někteří balzamovači raději mozek vyndávali otvorem v týlu ve spodině lebeční. Po odstranění mozku vstříkli balzamovači do dutiny lebeční směs pryskyřice z jehličnanů, včelího vosku, rostlinných olejů a někdy také bitumenu. Nejprve však tuto směs museli zahřát, aby byla tekutější. Po ztuhnutí tyto oleje vytvořili pevnou hmotu. Po odstranění mozku přišla řada na vnitřní orgány. Balzamovač ostrým kamenným nožem provedl řez břišní stěnou, aby mohl vyjmout střeva, žaludek, plíce a játra. **Srdce – považované za hlavní orgán myšlení a moudrosti – se buď nechávalo v těle, nebo se nahrazovalo skarabem ve tvaru srdce**. Vnitřnosti balzamovači očistily, ošetřili natronem a zabalili do velmi jemného lněného plátna (jemnost látky závisela na sociální vrstvě, do níž zemřelý patřil). Každý orgán zabalili zvlášť a uložili do speciální kanopy se jménem zesnulého. ### Ošetření těla při mumifikaci Vnitřnosti nahradily aromatické látky. **[Balzamovači](/balzamovani/balzamovani-ve-starovekem-egypte.php) „nasolili“ tělo uvnitř i na povrchu krystalky natronu, který** se těžil ve Wádí Natrún v Západní poušti, zhruba na půl cesty mezi Káhirou a Alexandrií. Natron měl hydroskopické vlastnosti a tak **pohlcoval vlhkost tkání**. Tento proces vysušování těla trval 45 až 70 dní. Vysušené tělo balzamovači znovu omyli a pomazali různými oleji a balzamovacími přípravky. Hrudní koš a lebka se naplňovaly asi patnácti přípravky, které měly tělo konzervovat a zabránit hnilobě. Na uši, oči, nos, ústa a ránu po řezu se používal včelí vosk. Dále se používal také skořicovník, cedrový olej, guma, hena, cibule, dřevěné piliny, len a různé druhy pryskyřice. Nakonec musel balzamovač celé tělo opatrně zavinout do obinadel. Používala se lněná obinadla napuštěná gumou. Prsty byly velice křehké a proto se na ně dávaly speciální ochranné návleky. **Mezi vrstvy obinadel se vkládaly** amulety, které měly chránit zemřelého na jeho poslední cestě. Při všech těchto činnostech balzamovač monotónně recitoval magická a náboženská zaříkadla. Tím jeho práce skončila a mohl mumii vrátit rodině. Příprava zemřelého na věčnost byla hotova. ![Skarabem se nahrazovalo v těle zemřelého srdce](/wp-content/uploads/priprava-zemreleho.jpg "priprava-zemreleho - Starověký Egypt") Skarabem se nahrazovalo v těle zemřelého srdce **Rubriky:** Egypťané a balzamování **Štítky:** balzamování, mumifikace, život ve starověkém Egyptě --- ### [Balzamování ve starověkém Egyptě](https://www.starovekyegypt.net/balzamovani/balzamovani-ve-starovekem-egypte.php) **Published:** 2 prosince, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Egypťané věřili, že zachování těla umožní duši zemřelého dorazit na onen svět** a začít tam nový život. Myšlenka balzamování mrtvých tak, aby si zachovali lidský vzhled, byla inspirována přirozenou mumifikací těl působením pouštního písku. **První svědectví o mumifikaci pocházejí z konce období 3. dynastie** – tedy cca 2600 let př.n.l. Dokonalosti ale dosáhl proces mumifikace mnohem později – za vlády 21. dynastie. Balzamovači na počátku používali jen pruhy látky napuštěné pryskyřicí, do kterých balili tělo zemřelého. **Od 4. dynastie se z těl vyjímaly orgány a ukládaly se do kanop, ale k nejvýznamnějšímu pokroku došlo po objevení natronu** – sloučeniny uhličitanu sodného a hydroxidu sodného – který se vyskytoval v deltě Nilu. Tato látka má schopnost přirozeně vysušovat tkáně a Egypťané ji používali jako prací prostředek, zubní pastu a antiseptikum. Za vlády 21. dynastie balzamovači ještě vylepšili vzhled těla tak, že nařízli pokožku na obličeji a do řezu vsunuli jíl. To napomáhalo vrátit obličeji původní tvar. ## „Čisté místo“ – postup při balzamování V období Staré říše probíhalo balzamování ve stanech, které byly poblíž pohřebišť. Později se ale balzamovači přesunuli do cihlových staveb, které se nazývaly „vabet“ – v překladu „čisté místo“ nebo „dobrý dům“. **Balzamovači otevřeli levý bok zesnulého, aby mohli z těla vyjmout vnitřnosti** – střeva, plíce, játra a žaludek pak umístili do zvláštních nádob – kanop. Kanopy pak kněží ukládali do kanopické skříňky vedle sarkofágu. Potom balzamovači vyčistili břicho pomocí palmového vína a aromatických látek. **Mozek balzamovači vyjmuli pomocí bronzového háčku, který se zaváděl nosem**. Srdce bylo buď ponechali na svém místě a nebo ho nahradili posvátným skarabem. Tělo pak napustili antiseptickou látkou, řezy zacelili pryskyřicí a nosní dírky ucpaly kuličkami pepře. Následovala fáze vysušování těla, která trvala 70 dní. Pak se tělo umylo a vycpalo lněným plátnem naplněným pryskyřicí, lišejníkem a pilinami, aby se mu vrátil lidský vzhled. Po naolejování parfémy a lázni v natronu přednesl kněz litanie. Tělo bylo mezi tím zabaleno podle přesného rituálu do obinadel – nejprve prsty jeden po druhém, následovaly ruce, nohy a potom celý trup. Mezi jednotlivé pruhy látky se vkládaly amulety, které měly zemřelého chránit na jeho cestě. ![Balzamování, mumifikace](/wp-content/uploads/vsedni-zivot/balzamovani/mumifikace.jpg "Balzamování, mumifikace - Starověký Egypt") „Čisté místo“ – ukázka mumifikace **Rubriky:** Egypťané a balzamování **Štítky:** balzamování, mumifikace, život ve starověkém Egyptě --- ### [Achnaton (Amenhotep IV) - kacířský faraon](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-nove-rise/achnaton.php) **Published:** 29 září, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Kolem roku 1375 př.n.l. se šestnáctiletý Amenhotep IV. (Achnaton) dostal na trůn. Faraonem se stal jenom proto, že jeho starší bratr Thutmose zemřel. Nastoupil na trůn v nelehké situaci – velkou hrozbou pro Egypt byly už za vlády Amenhotepa III. Chetité. Chetitové pocházeli z Anatólie, provincie nynějšího Turecka. Situace sice za vlády Amenhotepa III. ještě nebyla kritická, ale egyptské posádky odrážely nájezdy Chetitů se stále větším vypětím. ## Achnatonovo dětství Egyptu v té době vládla mocná církev, kterou jeho otec podporoval. V jejích chrámech zasvěcených Amonovi byl soustředěn velký majetek. Budoucí Achnaton neměl jednoduché dětství – **otec ho příliš nemiloval, tím víc si ho však oblíbila jeho matka Teje**. Místo zdokonalování se v šermu a věcech, které se více hodí k mladému princi, raději pozoroval oblohu. Víme, že od dětských let trpěl epilepsií (tehdy zvanou padoucnice) a tím více o něho matka pečovala a hýčkala ## Počátky náboženské reformy **Achnaton se** (po svatbě s krásnou princeznou [Nefertiti](/faraoni-nove-rise/nefertiti.php "Nefertiti")) **pokoušel omezit moc kněží Amonova chrámu v Karnaku**, ale bez většího úspěchu. Možná právě proto (ať už vlivem své mladé manželky Nefertiti nebo mystiky, která ho od dětství přitahovala) oživil kult boha Atona – boha starodávného města Héliopole. **Achnaton pochopil, že narušit moc církve lze jenom radikální změnou** a tak v šestém roce své vlády rozhodl, že jediným bohem Egypta bude Aton a všechna ostatní tisíce let uctívaná božstva zapověděl! Nechal uzavřít všechny Amonovy chrámy a jméno zapovězeného boha muselo být v celém Egyptě zničeno. Tato [reforma](/faraoni-nove-rise/achnatonova-reforma.php "Achnatonova náboženská reforma") byla provázena brutálními represemi. ## Achetaton – nové hlavní město **Achnaton** **opustil hlavní město Théby (Vaset) a** níže po proudu Nilu **založil nové hlavní město Achetaton** (dnes se nazývá el-Amarna). Nacházelo se zhruba v půli cesty mezi Thébami (Vesetem) a Mennoferem. Město vyrostlo v krátkém čase na rozhraní mezi pouští a úrodnou půdou v pásu dlouhém asi 12km. A aby toho nebylo málo, změnil své jméno z Amenhotep IV. na Achnaton (prospěšný Atonovi). ![Amenhotep IV.](/wp-content/uploads/faraoni/nova-rise/kartus_amenhotep4.gif "Amenhotep IV.")![Achnaton](/wp-content/uploads/faraoni/nova-rise/kartus_achnaton.gif "Achnaton")Amenhotep IV.Achnaton## Katastrofální zahraniční politika ![Amenhotep IV. / Achnaton](/wp-content/uploads/faraoni/nova-rise/amenhotep4.png) Tím, že se Achnaton uzavřel v novém hlavním městě a nevnímal okolní svět, nevšiml si ani toho, jak jeho říše postupně upadá. **Achnaton** – narozdíl od svých předchůdců – **odmítal posílat spojencům zlato a jiné dary na podporu diplomatických vztahů**. Jeho nejbližší okolí tvořili bezohlední písaři a správci, kteří mysleli na své vlastní obohacení. Někteří se dokonce zaprodali Chetitům. Hranice již nebyly tak dobře střeženy jako za vlády jeho předchůdců. ### Složitá situace na východě Situace na východě byla alarmující. **Chetité povzbuzeni nečinností faraona znamenali stále větší hrozbu**. Království Mitanni se neubránilo chetitskému vojsku, které útočilo na jeho území. Teprve když Chetité definitivně získali království Mitanni, rozhodl se faraon na pokyn svých rádců hledat v rozbouřené krajině spojence. Domníval se, že jej nalezl v amorejském vládci Abdiašitovi, ale jak on tak jeho syn Azir vedli pochybnou politiku a střídavě se přikláněli na stranu faraona nebo Chetitů. **Za deset let se tak egyptská říše „scvrkla“ pouze na oblast kolem Nilu**. Ke konci své vlády se nepohodl s Nefertiti – pravděpodobně kvůli náboženským neshodám. Achnaton se chtěl zřejmě smířit s duchovenstvem Amona a proto poté vládl s jistým Smenchkareem. O něm ale není příliš informací (podle jedné z verzí to mohl být jeden z jeho bratrů). Jisté je jen to, že mu dal za ženu svou dceru Meritaton. Nevíme ani přesně kdy a jak Achnaton zemřel. Jeho žena vychovávala budoucího panovníka Tutanchatona (po znovunastolení kultu Amona si změnil jméno na Tutanchamon), který se stal světově proslulým – bohužel až po své smrti díky objevu jeho hrobky ve dvacátých letech 20. století. ![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-amenhotep4.gif)Kartuš faraona Amenhotepa IV. Hrobka: TA26 v Amarně, později [KV55 v Údolí králů](/udoli-kralu/hrobka-kv55-achnatona.php) Předchůdce: [Amenhotep III.](/faraoni-nove-rise/amenhotep3.php) Nástupce: [Tutanchamon](/faraoni-nove-rise/tutanchamon.php) Doba vlády: 17 let **Manželky:** Nefertiti (velká královská manželka), Kija (sestra a matka Tutanchamona), Meritaton, Anchesenpaaton, Taduchepa (dcera Tušraty, původně manželka Amenhotepa III.) **Rubriky:** Faraoni Nové říše **Štítky:** Achnaton, Amenhotep IV., egyptští faraoni, El Amarna --- ### [Sethi I. - vojevůdce i diplomat](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-nove-rise/sethi1.php) **Published:** 29 září, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** ![Kartuš SEthi I.](/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-sethi1.gif "- Starověký Egypt")**Sethi I.** **úspěšně pokračoval v dobyvačné politice, se kterou začal již Haremheb** a úspěšně v ní pokračoval také Ramesse I. Jeho syn upevnil hranice Egypta a ještě získal zpět část ztracených území v Malé Asii. ## Dobyvatel Sethi I. ![Sethi I.](/wp-content/uploads/faraoni/nova-rise/sethi1.png "Sethi I. - Starověký Egypt")Sethi I. dal už při svém nástupu na trůn jasně najevo, že začíná nová éra Egypta. Tato nová éra představovala Egypt pod vedením ramessovské dynastie, která se jasně distancovala od svých předchůdců z 18. dynastie a snažila se navázat na tradici faraonů Střední říše. Situace si to vyžadovala – **v Asii začínali být Chetité stále větším nebezpečím** a navíc beduínský kmen Šasu – podporovaný právě Chetity – využil střídání panovníka na egyptském trůně a obsadil asi 20 pevností podél středomořského pobřeží. ### Výprava proti kmeni Šasu Sethi I. si byl hrozícího nebezpečí vědom a proto ihned po svém korunování zahájil vojenské tažení, jehož cílem bylo potlačit a zlikvidovat vzbouřence. Po svém otci zdědil bojechtivost, která byla i jeho ozdobou. Vydal se tedy Horovou cestou proti kmeni Šasu. Cestu zahájil v Caru (Kantara) a podél pobřeží pokračoval dál. Během postupu dobyl zpět Rafu. Jeho armáda byla lépe vycvičená a organizovaná a proto rychle postupovala vpřed. Od Caru až ke Kanaánu **v každé bitvě utrpěli Šasuové drtivou porážku a Sethi I. získával ztracené pevnosti zpět**. Chetitský král Muvatali, který podporoval kmen Šasu i přes tento nepřímý neúspěch pokračoval v uzavírání různých spojenectví proti Egyptu. Vznikla nová koalice – tentokrát se Chetité spojili s Amorejci a Aramejci. Tyto dva národy byly lépe organizované než beduínský kmen Šasu a byly proto pro Egypt větším nebezpečím. Sethi I. ale prokázal svůj vynikající smysl pro taktiku, vklínil se mezi obě armády a jednu po druhé porazil. Povzbuzen tímto vítězstvím se vydal na sever a připojil také Libanon, jehož králové se mu vzdali bez většího odporu. Při návratu do Egypta jej v Memfidě (Mennoferu) vítal jásající dav. Vítězného faraona následovala ohromná armáda zajatců a ohromující válečná kořist. ### První bitva u Kadeše **Ve třetím roce své vlády musel Sethi I. znovu čelit hrozbám chetitského panovníka**. Znovu tedy vytáhl do boje a znovu podél pobřeží. Ze země Amorejců, kde se zmocnil měst Akko a Tyr, pronikl hlouběji do vnitrozemí a dostal se ke Kadeši, chetitské pevnosti považované za nedobytnou. Poprvé v dějinách se Egypťané střetli s Chetity přímo před branami této pevnosti. **Sethi I. zvítězil, ale nebyl to ještě rozhodující úspěch**. Oba panovníci se nakonec dohodli, že podepíší mírovou smlouvu, která uznává řeku Orontes za přirozenou hranici mezi jejich zeměmi. ### Nepokojní Libyjci a výprava do Núbie Klidu si ale Sethi I. příliš neužil – **ze západu se pokoušeli dostat do Egypta Libyjci**. Sethi I. musel podniknout dvě vojenská tažení, aby zmařil jejich pokusy o invazi. Trvalý mír – ve který doufal egyptský národ – ale dlouho netrval. V osmém roce své vlády musel čelit povstání Núbijců. Egypt potřeboval bohatství země Kuš a tak nemohl tolerovat žádné pokusy o nepřátelské akce. **Tažení do Núbie trvalo několik měsíců**. Poblíž čtvrtého kataraktu byla nalezena stéla, která je datována do jedenáctého roku jeho vlády. Je dokladem postupu egyptské armády, která pronikla do afrického vnitrozemí stejně daleko jako před nimi vojska Thutmose III. ## Spoluvláda Ramesse II. s otcem Manželkou Sethi I. byla Cuji, která ale nebyla královské krve. Byla dcerou vrchního velitele vozby a **Sethi I. ve snaze předejít sporům** o legitimitu nástupnictví a zachování vlády své dynastie **jmenoval svého syna Ramesse II. svým spoluvládcem** v osmém roce své vlády. [Ramesse II.](/faraoni-nove-rise/ramesse2.php) byl tehdy patnáctiletý chlapec, který se ale během deseti let spoluvlády ukázal jako pozorný a cílevědomý následovník. Už tehdy se projevil jako inteligentní, živý a odolný mladík, který uměl skvěle zacházet se zbraní a vůz ovládal jako zkušený válečník. ![Reliéf z chrámu v Karnaku (Ipetisut) zachycuje Sethi I. v tradičním postoji faraona - rozbíjejícího hlavy svých nepřátel.](/wp-content/uploads/faraoni/nova-rise/sethi1-35.png "Reliéf z chrámu v Karnaku (Ipetisut) zachycuje Sethi I. v tradičním postoji faraona - rozbíjejícího hlavy svých nepřátel. - Starověký Egypt") Reliéf z chrámu v Karnaku (Ipetisut) zachycuje Sethi I. v tradičním postoji faraona – rozbíjejícího hlavy svých nepřátel. ![](/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-sethi1.gif)Kartuš faraona Sethi I. Hrobka: [KV17 v Údolí králů](/udoli-kralu/hrobka-kv17-sethi1.php) Předchůdce: [Ramesse I.](/faraoni-nove-rise/ramesse1.php) Nástupce: [Ramesse II.](/faraoni-nove-rise/ramesse2.php) Doba vlády: 14 let **Manželka:** Tuya (dcera vojenského důstojníka, matka Ramesse II.) **Rubriky:** Faraoni Nové říše **Štítky:** chrám Sethi I., egyptští faraoni, Ramesse II., Sethi I. --- ### [Zádušní chrám Sethi I. v Kurně](https://www.starovekyegypt.net/zadusni-chramy/zadusni-chram-sethi1-v-kurne.php) **Published:** 20 února, 2017 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Pokud přistanete u západního břehu, najdete zde skutečné zázraky. Prvním z nich je zádušní chrám Sethi I. v Kurně. Kromě tohoto chrámu nechal postavit další chrám v Abydu (Abedžu) nebo sloupovou síň v Karnaku (Ipetisut). A nesmíme zapomenout také na jednu z nejkrásnějších hrobek v Údolí králů. Chrám Sethi I. v Kurně **byla velkolepá stavba, ze které zůstal dnes bohužel jen zastřešený chrám s portikem**, který podpírá 10 sloupů a 9 z nich je dodnes na původním místě. Bohužel nedochovala se obě nádvoří ani oba pylony. Součástí tohoto komplexu chrámu Sethi I. bylo i posvátné jezero. Ve vnitřních prostorách portiku jsou na podezdívce bůh a bohyně Nilu. ## Zádušní chrám Sethi I. v Kurně – tři vchody Do zastřešeného chrámu vedou tři vchody – hlavní vchod vede do sloupové síně, za kterou byl svatostánek (dnes z větší části bohužel zničený). Tento svatostánek byl zasvěcen Amonovi a Sethi I., docházelo zde ke znovuzrození Sethi a prováděl rituální obřady. Vchod na levé straně vede do síně se dvěma sloupy a do svatyní, které jsou zasvěceny Amonovi a Ramessovi I. (otci Sethi I.). V hlavní chrámové lodi najdeme podobiznu [Ramesse I.](/faraoni-nove-rise/ramesse1.php) (zakladatele 19.dynastie). Před ní provádí rituální obřad Ramesse II., zatímco Sethi I. natírá oživujícím balzámem sochu, která je jeho věrnou kopií. Severní část chrámu je dnes (stejně jako svatostánek) z větší části zbořena, dochoval se jen oltář, kde se konaly obřady na počest Slunce. ![Chrám Sethi I. v Kurně - detail (letecký pohled)](/wp-content/uploads/chram-seti1-v-kurne-03.jpg "chram-seti1-v-kurne-03 - Starověký Egypt") **Rubriky:** Zádušní chrámy **Štítky:** architektura starověkého Egypta, chrám Sethi I., egyptské zádušní chrámy, Sethi I., zádušní chrámy --- ### [Amenhotep I. - syn slavného otce](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-nove-rise/amenhotep1.php) **Published:** 29 září, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Amenhotep I. nebyl prvorozeným synem** [Ahmose I.](/faraoni-nove-rise/ahmose1.php "Ahmose I.") **a jeho manželky Ahmose-Nefertari** (dcera Sekenenre Taa). Jeho starší bratr Ahmose-Anch zemřel velmi mladý, a tak uvolnil Amenhotepovi cestu na trůn. Protože na trůn nastoupil velmi mladý, vládla za něj krátce jeho matka Ahmose-Nefertari. Dokazuje to záznam o založení vesnice dělníků v Dér el-Medíně, kde jsou uvedena jména jak Amenhotepa I. tak jeho matky. Podobně jako jeho otec si také on vzal za manželku svoji sestru Ahmose-Meritamon, která se poté stala jeho velkou královskou manželkou. Zemřela ale velmi mladá (ve věku kolem 21 let) a přes svoje mládí trpěla artritidou a skoliózou (Chronicles of the queens of Egypt – Joyce Tyldesley). Amenhotep I. vládl ve stínu svého slavného otce Ahmose I., který osvobodil Egypt od více než stoleté nadvlády Hyksosů. Přesto se mu mnohé podařilo: - dovršil otcovy reformy - zabezpečil rozvoj hospodářství - obnovil zavlažovací zařízení **Velkého rozvoje dosáhla výroba a zpracování kovů** a výroba nedávno objevené slitiny mědi a cínu, bronzu. Města zničená a vypleněná Hyksosy nechával znovu vybudovávat. Amenhotep I. měl jednoho potomka, který zemřel velmi mladý, a na trůně jej po jeho smrti vystřídal vojenský velitel [Thutmose I.](/faraoni-nove-rise/thutmose1.php) **Amenhotep I. byl pochován v blízkosti dnešního Dra Abú el-Naga**. Kromě této hrobky si nechal vybudovat ještě jednu v dnešním Údolí králů, zůstala však nedokončená. Jeho původní místo posledního odpočinku je už hodně dlouho vykradené, avšak zachovala se jeho mumie. Zachránili ji kněžští faraoni 21. dynastie, kteří ji nechali přenést do tajného úkrytu v Dér el-Bahrí. Tam ji potom objevili novověcí lupiči, kterým na stopu přišel Francouz Gaston Maspero, ředitel Egyptského muzea, a umístil ji do Egyptského muzea v Káhiře. ![Mumie Amenhotepa I.](/wp-content/uploads/faraoni/nova-rise/amenhotep1-mumie.jpg "Mumie Amenhotepa I.") Mumie Amenhotepa I. ![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-amenhotep1.gif)Kartuš faraona Amenhotepa I. Hrobka: neurčena Předchůdce: [Ahmose I.](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-nove-rise/ahmose1.php) Nástupce: [Thutmose I.](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-nove-rise/thutmose1.php) Doba vlády: 21 let **Manželka:** Ahmose-Meritamon (dcera Ahmose I.) **Rubriky:** Faraoni Nové říše **Štítky:** Amenhotep I., Dér el-Medína, egyptští faraoni --- ### [Haremheb - voják, generál, faraon](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-nove-rise/haremheb.php) **Published:** 29 září, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** ![Kartuš Haremheb](/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-haremheb.gif "- Starověký Egypt")Haremheb pocházel z urozené rodiny z Hutnesut – bývalé Alabastronpolis (dnes Kóm el-Ahmar Sauris), města uctívajícího boha [Hora](/wp-content/uploads/faraoni/nova-rise/haremheb-horus.jpg). ## Haremheb – od vojáka po generála **Celou svou kariéru spojil s armádou**. Generálem byl již za vlády Amenhotepa IV. – Achnatona. Tehdy, možná z vypočítavosti, přijal jeho myšlenky, což mu ale později nebránilo v podpoře Amonova kněžstva a být loajální mladému faraonovi. V Thébách (Vasetu) se těšil popularitě, která neměla u jiných velitelů obdoby. **Haremheb byl vynikající taktik** a vojáci ho milovali. Ve svém okolí dokázal Haremheb vzbudit úctu i bázeň. Po boku mladého Tutanchamona podnikl výpravu do Palestiny s cílem posílit ochranu egyptských hranic, které ohrožovali Chetité. Když Tutanchamon nečekaně ve dvaceti letech zemřel, začala se řešit otázka nástupnictví. Haremheb – ač již mocný představitel Egypta – přenechal trůn veleknězi Ajemu. Ten býval Achnatonovým ministrem a velitelem vozby. Právě Aje řídil Tutanchamonův pohřeb včetně obřadu “ Otevírání úst“, který byl vyhrazen pro dědice trůnu. **Haremheb se za Ajovy vlády projevil jako velký diplomat** a když Aje zemřel, byla jeho pověst taková, že nikdo nemohl zpochybnit jeho nárok na trůn. Stal se tedy novým egyptským faraonem a ukončil tak dlouhé panování potomků Ahmose I. Psal se rok 1318 př.n.l. ## Faraon Haremheb – Achnatonovo jméno musí být zapomenuto ![Haremheb](/wp-content/uploads/faraoni/nova-rise/haremheb.png "Haremheb - Starověký Egypt")Návrat k Amonově kultu začal na popud Ajeho už mladý Tutanchamon. Ten podepsal výnos, kterým nařizoval obnovení kultů a pranýřoval poblouznění svého předchůdce. Haremheb šel ještě dál – počátek své vlády datoval smrtí Amenhotepa III. a **celé amarnské období vlády Achnatona, Smenchkarea, Tutanchamona a Ajeho mělo být zapomenuto** a navždy vymazáno z paměti. Achetaton – prokleté město – nechal srovnat se zemí, Achnatovo jméno nechal stesat ze všech chrámů a staveb a svým jménem přepisoval dokonce i jméno Tutanchamona. **Během své vlády**, která trvala 27 let, **se Haremheb snažil posílit nastolený řád** a byl také velkým stavitelem. Vděčíme mu za rozšíření Ajova chrámu v Medinit Habu, za stavby v Memfidě (Mennoferu) (jeho oblíbeném městě) i za stavby v Karnaku, kde začal s budováním sloupové síně a vztyčil 9. a 10. pylon na jihu a 2. pylon na západě. Kromě hrobky v Sakkáře si nechal vybudovat také hrobku v Údolí králů. Ve snaze zamezit korupci a zneužívání moci úředníky zavedl institut soudce a regionálních soudů. V Horním a Dolním Egyptě nastolil rozdílné právní systémy, které svěřil dvěma vezírům. Ti podléhali přímo jemu. Reorganizací prošla také armáda, která tvořila dva okrsky – jeden na jihu a druhý na severu. Zemřel v roce 1292 př.n.l. ![](/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-haremheb.gif)Kartuš faraona Haremheba Hrobka: [KV57 v Údolí králů](/udoli-kralu/haremhebova-hrobka-kv57.php) Předchůdce: [A](/faraoni-nove-rise/aje.php)[j](/faraoni-nove-rise/aje.php)[e](/faraoni-nove-rise/aje.php) Nástupce: [Ramesse I.](/faraoni-nove-rise/ramesse1.php) Doba vlády: 30 let **Manželky:** Amenije ref; Mutnedžemet (pravděpodobně dcera Aje) **Rubriky:** Faraoni Nové říše **Štítky:** Dér el-Medína, egyptští faraoni, Haremheb --- ### [Hieratické písmo pro světské dokumenty](https://www.starovekyegypt.net/egyptske-pismo/hieraticke-pismo.php) **Published:** 12 listopadu, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Hieratické písmo**, které je zjednodušenou formou hieroglyfů, **se používalo k zapisování zejména „světských“ dokumentů** faraonského období. Studium hieratického písma postupně získávalo rozhodující význam ve zkoumání egyptského jazyka. Podrobnější analýzu umožnily archeologické nálezy a z nich nejpodstatnější byl nepochybně objev v řemeslnické vesnice v Dér el-Medíně. ## Jednodušší forma hieroglyfů **Hieratické písmo je zjednodušenou podobou hieroglyfických znaků**, přičemž obě písma sloužily k zápisu téhož jazyka. Jeho četbu ale někdy ztěžuje přítomnost ligatur (grafických spojení dvou liter v jednu) nebo specifický písařův rukopis. Jestliže dnes se studium jazyka starých Egypťanů začíná učení hieroglyfů a teprve poté se učí hieratika, v Egyptě byl postup opačný. Nemůžeme zapomínat na skutečnost, že v Egyptě bylo velmi málo gramotných lidí a ne všichni ovládali hieroglyfy. Právě **hieroglyfy byly považovány za „písmo bohů“** a užívaly se tedy na stěnách hrobek a chrámů, na zádušních stélách, kultovních předmětech atd. **Hieratické písmo se používalo ve světském životě** a zaznamenávaly například účty, lékařské recepty, magická říkadla, literární texty – tedy vše co bylo nutné přepisovat v několika exemplářích a potřebné v každodenním životě. Tímto písmem je zapsána například Povídka o Sinuhetovi, Povídka o trosečníkovi, dále pak různá naučení, Ebersův papyrus obsahující lékařské recepty nebo Westcarův papyrus s pohádkami. Časově není mezi počátkem hieroglyfů a hieratického písma žádná mezera. Už od konce pravěkého období a zejména v Archaickém období se hieratika používala pro administrativní a hospodářské záznamy. ## Jak se psalo hieratické písmo **Téměř každý hieratický znak měl svůj hieroglyfický protějšek**, což ale neplatilo naopak. Hieroglyfů bylo mnohem více než hieratických znaků. Hieroglyfy se mohly zapisovat zprava doleva, zleva doprava nebo shora dolů (pokud chtěl čtenář vědět kde začít, bylo třeba najít znaky symbolizující živé osoby a podívat se, kterým směrem se dívají). **Hieratické písmo se zapisovalo téměř výhradně zprava doleva**. V období Staré říše se psalo také shora dolů, tato praxe ale počínajíc obdobím Střední říše vymizela. Psalo se červeným nebo černým inkoustem na různé podklady – papyrus, ostraka, tabulky, zaklínací sošky, kousky látek a podobně. **Rubriky:** Egyptské písmo **Štítky:** Dér el-Medína, písmo starověkého Egypta --- ### [Rozhovor s Janou Mynářovou 8. část](https://www.starovekyegypt.net/rozhovor-s-janou-mynarovou/rozhovor-s-janou-mynarovou-8.php) **Published:** 9 března, 2009 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **20. Zmínila jste, že hrobka KV62 byla původně určena pravděpodobně pro Aje, protože svou konstrukcí je velice jednoduchá. Oproti tomu hrobka WV23 by svým plánem splňovala parametry hrobky určené pro faraona. Zajímavé ale je, že tato hrobka leží poněkud stranou …** Ona není jediná, která leží poněkud stranou. To co dnes označujeme jako Údolí králů je vlastně centrální wádí, které má několik větví. Pokud se podíváme na topografii hory, tak vlastně celá ta hora je jedno velké pohřebiště, kde je jedno údolí vedle druhého používáno po staletí pro pohřby. Údolí králů je tak jedním z mnoha těchto wádí s tím, že máme tzv. centrální wádí a západní wádí. Hrobka Aje se nachází v západním wádí, ale není tu osamocena. Je tu ještě hrobka Amenhotepa III. a také tu je hrobka, jejíž stavba byla započata v době, kdy nastoupil na trůn Amenhotep IV., kterou si pochopitelně v Thébách (Vasetu) začal budovat, protože minimálně 4 až 5 let své vlády strávil v Thébách (Vasetu). Pokud bychom tedy dnešní Ajovu hrobku vzali jako hrobku původně určenou pro Tutanchamona, tak to pouze zapadá do konceptu královské rodiny a tradice – Amenhotepa III., Amenhotep IV. a Tutanchamona. **21. Po Tutanchamonovi, Ajem a Haremhebovi, který byl označován za překlenovací most mezi Amenhotepem III. a Ramessem I. a tím se dostáváme k dynastii Ramessovců. Vrcholné období této dynastie nastalo za vlády Sethino I. a jeho syna Ramesse II., po smrti Ramesse II. ale pomalu přichází pád. Čím to bylo způsobeno?** Domnívám se, že se nedá mluvit pouze o jednom elementu, který by způsobil totální kolaps. Musíme si uvědomit, že na konci 20. dynastie byl egyptský stát naprosto ekonomicky vyčerpán. Víme, že docházelo ke zdražování obilnin, víme, jakým majetkem disponoval panovník a jakým majetkem disponovaly chrámy. Ten kolaps má tedy několik aspektů – může to být například krize legitimity, uvědomme si, že největší panovník ramessovského období Ramesse II. vládl velice dlouho a právě takto dlouhá vláda bývá předzvěstí kolapsu, protože si musíme uvědomit, že došlo k narušení standardního koloběhu, kdy panovník trávil na trůnu 15 až 30 let a jeho nástupce v době usednutí na trůn byl obvykle ve věku 20ti let – tedy takový zdravý koloběh. V okamžiku, kdy Ramesse II. umírá v 67. roce své vlády a na trůn se dostává Merenptah – 13tý syn a také počet „královských princů“ obnáší vznik periferních královských linií. To znamená, že je to taková devalvace potenciálu být královským synem, protože těch královských synů a tím také královských žen a královských dětí je tolik, že autorita panovníka se rozdrobuje a rozdrobuje. Dále je to ekonomický aspekt – panovníci po vládě Ramesse II. nedisponovali takovým majetkem jako jejich předchůdci, skutečnou ekonomickou hybnou silou byly chrámy, které vlastnily většinu půdy. Docházelo ke zpožďování výplat „státních zaměstnanců“ – řemeslníci v Dér el-Medíně, kteří měli přislíbeno navýšení plateb a toto navýšení se zpožďovalo dokonce stávkovali. Za vlády Ramesse III. to je i komplikovaná situace – tím, jak je Egypt vyčleňován se může zdát, že mořské národy ohrozily existenci samotného Egypta, ale situace se má tak, že tyto etnické pohyby, které jsou zaznamenány v celé oblasti východního Středomoří je obecný fenomén, který byl pro Egypťany něčím neobvyklým, protože Egypťané měli dost svých starostí na to, aby sledovali, co se děje za hranicemi. **22. Už jste zmínila, že Ramesse II. vládl téměř 70 let a po jeho vládě přichází období úpadku – tady by se asi nechala najít určitá paralela mezi Ramessem II. a Pepim II., jehož vláda trvala podle některých pramenů až 90 let.** Určitě, když si uvědomíme, že i když egyptská společnost prošla po staletí určitým vývojem, základní struktura byla stále stejná. Byť se částečně změnilo postavení panovníka mezi Starou říší a Novou říší, tak základní principy zůstávaly stejné. To znamená, že ekonomické vyčerpávání i neschopnost kontrolovat celé území je stejné v případě Pepi II. i Ramesse II., který měl sice výhodu, že egyptský stát byl lépe zaběhlý. Merenptah do značné míry navázal na svého otce, ale představme si situaci … Ramesse II. vládne téměř 70 let – jako dobrý panovník následuje obraz svých předků, zejména Amenhotepa III. to znamená enormní stavební aktivita, která ekonomicky stát musí nesmírně vyčerpávat, s tím souvisí oslavy svátků. Pak to jsou vojenské výpravy, kdy část kořisti zůstává panovníkovi, ale velká část je věnována chrámům, ze kterých se stávají nezávislé ekonomické jednotky. Prvních 30 let vlády Ramesse II. stát může fungovat poměrně spolehlivě – svátek sed, svátek královského jubilea přináší nové stavební aktivity a velké oslavy. Většina panovníků považuje skutečnost, že oslaví svátek sed za cosi výjimečného a vynikajícího – u některých máme doloženo několik svátků sed, jako například u Amenhotepa III., protože po třicátém roce vlády se svátek sed, při kterém dochází k obnovení královských sil a královské moci, opakuje každé 3 roky. A teď si uvědomme, že to je jen jeden z mnoha svátků … Takovéto vzestupy a pády jsou v Egyptě, ale nejenom v Egyptě, běžnou záležitostí a my v tom někdy hledáme něco složitého, ale je to prostě něco, co funguje všude a pořád. **Rubriky:** Rozhovor s Janou Mynářovou **Štítky:** ČEgU, Český egyptologický ústav, čeští egyptologové, Dér el-Medína, Doc. PhDr. Jana Mynářová Ph.D. --- ### [Řemesla starověkého Egypta](https://www.starovekyegypt.net/egyptska-remesla/remesla-starovekeho-egypta.php) **Published:** 26 července, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Na rozkaz vezíra (faraonem pověřeného správce země) se pracovní síla vybírala mezi venkovským obyvatelstvem, které podle systému povinných robot mohlo být kdykoli povoláno k velkým veřejným pracem. Dělníci se snažili zalíbit se faraonovi a ochotně se ujímali tohoto náročného úkolu, protože věřili, že pracují pro svatou věc. **Na stavbě Velké pyramidy faraona Cheopse (Chufeva) tak během dvaceti let pracovalo přibližně 100 000 lidí**, kteří vozili, přemisťovali a skládali na sebe 2,5 milionu kamenných bloků, z nichž každý vážil asi 2 tuny. ## Řemeslníci na stavbě Velké pyramidy Aby toto obrovské staveniště u Velké pyramidy mohlo fungovat, a nenarušovalo přitom pro hospodářství nezbytnou práci na polích, vezír vytvářel skupiny 20 000 mužů, které se každé tři měsíce střídaly. **Dělníci pracovali vždy devět dní a desátý den byl vyhrazen pro odpočinek**. Ti, kteří bydleli v okolí, se vraceli ke svým rodinám, ostatní dělníci pekli chléb, odpočívali na rohoži položené přímo na zemi, nebo se rozptylovali pitím piva či kyselého mléka ve světle olejových lamp. V okolí staveniště pyramidy účelově vzniklo velké množství vesnic, řada dílen a zásobovacích skladů. V každé chýši z nepálených cihel, vybavené kuchyní, pecí na chleba a komorou, nalezlo přístřeší asi deset osob. ### Košíkáři, kameníci, malíři, tesaři … Na staveništi pyramidy byl neustálý čilý ruch. Košíkáři vyráběli košíky, ženy na hlavách přenášely těžké džbány plné vody. Trochu dál od staveniště si výrobci nepálených cihel připravovali řezanku a vlhkou hlínu. Venkovští dělníci vozící těžké kamenné kvádry, kameníci, sochaři a malíři, truhláři, tesaři, umělečtí truhláři, stavitelé lodí, koželuhové – ti všichni přispěli ke slávě Egypta. Mezi dělníky bylo nejvíce vesničanů. **Vesničané na tři měsíce opouštěli svá pole a stáda, aby se zúčastnili velkých veřejných prací**, o nichž rozhodoval faraon. Obvykle byli povoláváni vesničané žijící v okolí staveniště, ale pokud se stavěla veliká pyramida a bylo zapotřebí několik tisíc pracovníků, vezír bez váhání ponechal dělníky pracovat déle než tři měsíce, nebo povolal pracovníky i z několikasetkilometrové vzdálenosti. Profesionální řemeslníci pak přicházeli z velkých sousedních měst. Systém roboty v Egyptě pokračoval dlouho po době faraonů – o jejím zrušení se rozhodlo až v roce 1889. Faraon pravidelně vydával osvobozující dekrety, které se týkaly zejména knězi a členů královských zádušních statků. Později, v době Střední říše, se tyto dekrety vztahovaly i na střední třídu, tj. na písaře ve státních službách. Během staletí vedly tyto úlevy ke stále důraznějším vzpourám dělníků. Za útěk z roboty se trestalo doživotními nucenými pracemi. Uprchlík, zbavený svobody, pak mohl být posílán z místa na místo nebo děděn. ![Vesnice řemeslníků v Dér el-Medíně](/wp-content/uploads/vsedni-zivot/zivot-remesla/egyptane-a-remesla-vesnice-remeslniku.jpg "Vesnice řemeslníků v Dér el-Medíně") Vesnice řemeslníků v Dér el-Medíně **Rubriky:** Egyptská řemesla **Štítky:** Dér el-Medína, řemesla starověkého Egypta, život ve starověkém Egyptě --- ### [Egyptské služebné](https://www.starovekyegypt.net/otroci-sluhove-sluzebne/egyptske-sluzebne.php) **Published:** 11 března, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Egyptské služebné sice nebyly svobodné ženy**, jejich postavení ale bylo nesrovnatelně lepší než postavení otroků ve starověkém Římě. Služebnými se stávaly především cizinky – válečné zajatkyně nebo chudé ženy, které než aby žily v chudobě, raději se prodaly Egypťanům. Jejich statut se předával z generace na generaci. Neměly však zvlášť krutý osud a někdy se stávalo, že byly dokonce propuštěny a mohly začít žít svobodně. **Služebné byly levnou pracovní silou, bez níž se Egypťané nedovedli obejít**. Zapojovaly se rovněž do práce povinné pro všechny Egypťany (budování kanálů, pyramid, monumentů a jiných staveb). Jelikož jejich práce byla bezplatná, a tudíž výnosná, správci královských panství i běžní lidé je s oblibou využívali. Dokonce i řemeslníkům na thébském pohřebišti byly přidělovány služky, aby jejich paním domu vypomáhaly s přípravou chleba a piva. V jejich sídlišti v Dér el-Medíně bylo nalezeno mnoho písemných dokladů o pronajímání těchto služek domácnostem řemeslníků a o povaze jejich práce. Každá domácnost nedostávala služku, ale jedna mohla vypomáhat v několika domácnostech současně. **Každý svobodný Egypťan si tehdy mohl zakoupit nebo pronajmout služebnou**. Na rozdíl od římských otroků se tyto ženy těšily i některým výhodám. Pokud například měly děti, nebyly od nich násilím odtrženy. Egyptská rodina, která si chtěla pořídit takovou služebnou, si ji musela koupit i se všemi dětmi. Služebné jako součást dědictví ## Služky z domova i z ciziny Některé služky byly egyptského původu, převážná většina z nich ovšem pocházela ze zahraničí. Služebné egyptského původu byly nejčastěji mladé ženy a dívky, které se raději prodaly, než aby zůstaly zcela bez prostředků. Život služky pracující za ubytování a stravu byl zvláště v zámožných rodinách mnohem příjemnější než život sice svobodné, ale chudé ženy. Ženy, které se něčím provinily a byly odsouzeny dle obecného práva, byly také zbaveny svobody a posléze darovány nebo prodány. **Některé Egypťanky se zase prodávaly, aby splatily dluhy**. Tyto „námezdné pracovnice“ pak s kupcem sepsaly kupní smlouvu, kterou oficiálně registroval státní úřad, neboť v Egyptě bylo vše zaznamenáváno a zapisováno. Ve smlouvě se stanovilo, že služební poměr se bude týkat i dětí, které by se případně narodily. Služebné a jejich rodiny byly předávány a převáděny jako jakékoli jiné zboží, z manžela na manželku, z otce na syna nebo z jedné rodiny do druhé. Z právního hlediska mohly služebné svědčit a měly i právo zažalovat svého pána. Spor mohly vyhrát, pokud se prokázalo, že s nimi špatně zacházel. Pán zase ale mohl služebnou vyměnit, aniž by k tomu potřeboval její souhlas. Válečné zajatkyně Amenhotep II., faraon v období Nové říše, při jednom vítězném tažení do Asie zajal 838 žen i se všemi šperky. Orientálky byly v Egyptě velmi vyhledávané, a tak se ty nejkrásnější z nich dostaly do královského harému nebo do domů nejbohatších dvořanů, jiné byly jako podíl na kořisti darovány odvážným vojákům a Amonovu kněžstvu. Ženy, které byly přiděleny k chrámům, byly nazývány merit a hemut. Jejich poznávacím znamením byla vyholená hlava, na níž zůstal jediný pramínek vlasů. Většina těchto zajatkyň pracovala ve skladech. Práce služebných obvykle nebyla příliš uznávaná, s výjimkou těch žen, které oplývaly hudebními, tanečními i nebo vypravěčskými schopnostmi. Jiné zase uměly šít, příst, uhníst těsto či vařit. Takové ženy pak leckdy vedly lepší život než ženy svobodné. Syřané, obchodníci se služkami. ## Služebné i do rodin V období Nové říše začal počet služebných stoupat. Syrští obchodníci (říkalo se jim šucu) byli hlavními dodavateli „domů piva“, jakýchsi šantánů, kam chodívali egyptští milovníci piva a krásných žen. Někdy se stávalo, že služeb těchto handlířů využil sám faraon, když chtěl prodat část své válečné kořisti. Syřané zakoupené krásky dále prodávali rodinám, které potřebovaly služebnou. Cena služebné závisela na jejích schopnostech, kráse a znalostech. Každý nákup musel proběhnout před svědky a být oficiálně zaregistrován státním úředníkem. Kromě prodeje se služebné v Egyptě také běžně pronajímaly. Některé služebné tak začaly pracovat pro státní správu, vesnice nebo různá sdružení. Pomáhaly mlít zrní, tkát a příst len nebo starat se o dům. Při velkých stavebních pracích organizovaných faraonem pomáhaly ženám řemeslníků, které na stavbách pekly chleba. V období Nové říše bylo možné získat ženu na čtyři dny výměnou za jednoho vola. **Rubriky:** Otroci, sluhové, služebné **Štítky:** Dér el-Medína, život ve starověkém Egyptě --- ### [V zemi faraonů - V říši té, která miluje mlčení](https://www.starovekyegypt.net/v-zemi-faraonu/v-zemi-faraonu-v-risi-te-ktera-miluje-mlceni.php) **Published:** 9 dubna, 2018 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Jedinečné stavby na západním břehu Nilu v Thébách – chrám Hatšepsut, Ramesseum a Medinet Habu jsou tématem dalšího dílu cyklu V zemi pyramid. **Rubriky:** V zemi faraonů **Štítky:** čeští egyptologové, Dér el-Medína --- ### [Egyptské Pompeje objeveny nedaleko Luxoru](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/egyptske-pompeje.php) **Published:** 13 dubna, 2021 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Nedaleko Luxoru, který je známý rozsáhlým [chrámovým komplexem](/vychodni-theby/chramovy-komplex-v-luxoru.php), objevili archeologové rozsáhlé starověké město. Město staré 3400 let za vlády Amenhotepa III. nazývají někteří „Egyptské Pompeje“. Na místě dohlíží na vykopávky Zahi Hawass. Ve městě se našly téměř kompletní zdi domů i pokoje s předměty denní potřeby. Byly v nich také prsteny, vyobrazení skarabeů a barevné keramické nádoby, stejně jako cihly s kartuší [Amenhotepa III.](/faraoni-nove-rise/amenhotep3.php) *„Některé zdi domů ve městě jsou tři metry vysoké,“* upřesnil Zahi Hawaas. Tým archeologů v září 2020 zahájil pátrání po pohřebním chrámu v okolí Luxoru. Při těchto vykopávkách ale začal velmi záhy narážet na cihly na každém kroku. **Odkryté ulice se nacházejí na levém břehu řeky Nilu poblíž současného Luxoru, Údolí králů a Memnónových kolosů**. „Jde o velmi důležitý nález,“ řekl Reuters Ředitel amerického Fondu pro kulturní dědictví starého Egypta a archeologii Peter Lacovara k tomu řekl: *„Jde o velmi důležitý nález. Je to něco jako egyptské Pompeje“.* ## Egyptské Pompeje v oblasti poseté památkami V oblasti poblíž Luxoru, kde se město našlo, probíhá archeologický výzkum v podstatě nepřetržitě od 19. století. *„To konkrétní místo je v bezprostřední blízkosti Dér el-Medíny. O tom, že zde byla sídliště, samozřejmě víme, nachází se tam ale celá řada dalších paláců, hospodářských staveb a tak dále. Ty stavby v celé této ploše jsou viditelné i ze satelitních snímků, ale v tomto jednom konkrétním místě výzkum ještě nikdy neprobíhal,“* říká Jana Mynářová z Českého egyptologického ústavu, proč se velké město ukrývalo zrakům archeologů až tak dlouho. *„Bylo rozhodně překvapením, v jak dobrém stavu dochování se památky nacházejí, do jaké výšky jsou dochovány zdi, a především i to bohatství nálezů, co tam bylo učiněno,“* doplňuje Mynářová. Výzkum v této oblasti bude pochopitelně pokračovat. [![Zdi objeveného města dosahují výšky až 3m; FOTO: Profimedia.cz](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/egyptske-pompeje-01-150x150.jpg "Zdi objeveného města dosahují výšky až 3m; FOTO: Profimedia.cz")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/egyptske-pompeje-01.jpg) Zdi objeveného města dosahují výšky až 3m; FOTO: Profimedia.cz [![Pohled na větší část města; FOTO: Profimedia.cz](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/egyptske-pompeje-02-150x150.jpg "Pohled na větší část města; FOTO: Profimedia.cz")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/egyptske-pompeje-02.jpg) Pohled na větší část města; FOTO: Profimedia.cz [![Nalezená lidská kostra; FOTO: Profimedia.cz](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/egyptske-pompeje-03-150x150.jpg "Nalezená lidská kostra; FOTO: Profimedia.cz")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/egyptske-pompeje-03.jpg) Nalezená lidská kostra; FOTO: Profimedia.cz [![Přímo v jedné místnosti byla objevena kostra krávy; FOTO: Profimedia.cz](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/egyptske-pompeje-04-150x150.jpg "Přímo v jedné místnosti byla objevena kostra krávy; FOTO: Profimedia.cz")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/egyptske-pompeje-04.jpg) Přímo v jedné místnosti byla objevena kostra krávy; FOTO: Profimedia.cz Zdroj: iRozhlas.cz a Seznam Zprávy **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Amenhotep III., Dér el-Medína, Luxor, Zahi Hawass --- ### [Meretseger - bohyně Théb (Vasetu)](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/meretseger-bohyne-theb-vasetu.php) **Published:** 11 prosince, 2020 **Author:** Sonja Hanousková **Content:** **Meretseger** byla staroegyptská bohyně nekropole ve Vasetu (Thébách). [Théby](/architektura-nove-rise/theby-mesto-sta-bran.php) (Vaset) byly Herodotem popsány jako město sta bran. Tato bohyně **dohlížela ze skalních vrchů na zesnulé v jejich hrobkách v Údolí králů a ochraňovala je**. Chránila také oblast před zločinci a lamači přísahy (pravda – ne moc úspěšně). Všichni, kteří měli zlé úmysly zasáhla hadím uštknutím nebo slepotou. ## Meretseger – bohyně pouze pro Théby Dělníci z Dér-el Medíny se báli jejího hněvu, prosili o odpuštění, o lék na slepotu či jedovaté kousnutí, neboť věřili, že je zasáhla. Věřili, že je to milosrdná bohyně, která by je vyléčila, kdyby učinili pokání. **Moc bohyně Meretseger nepřesahovala tuto nekropoli, takže nebyla uctívána v celém Egyptě**. To nebylo u egyptských bohů zrovna obvyklé. Přestože byli uctíváni hlavně v jednom či druhém městě, nebyli zosobněním tohoto místa. Kdo chtěl uctít bohyni Meretseger, musel být v její blízkosti. Uctívali ji hlavně lidé, kteří pracovali na nekropoli, stavěli a zdobili hrobky faraonů Nové říše. **Meretseger byla obecně zobrazována jako svinutá kobra nebo jako kobra s ženskou hlavou**. Příležitostně byla také ukázána jako žena s kobrou. Její jméno *„Ta, která miluje ticho“.* Věřilo se jí, že žije na určitém vrcholu ve tvaru pyramidy na horském řetězci nad Údolím králů. Občas byla uctivě nazývána jako *„Vrchol Západu“.* Často byla spojována s Ptahem kvůli dělníkům v Dér-el Medíně. Ptah byl patronem dělníků, kteří pracovali na stavbě a zdobení královských hrobek. Dvě hlavní božstva těchto dělníků byla přirozeně předvedena společně – ochránkyně mužů a božstvo, které vedlo jejich ruce, zatímco pracovali na hrobkách. Malý chrám těchto dvou božstev byl postaven poblíž Údolí královen. *„Máme přiznání Neferabu, skromného dělníka na pohřebišti, který přiznává, že byl za své hříchy spravedlivě zasažen nemocí. Poté prohlásil, že byl vyléčen „vrcholem Západu“, když nejprve učinil pokání a horlivě prosil o odpuštění.“* (Egyptská mytologie, Paul Hamlyn) Meretseger byla bohyně, která přinesla strach do srdcí lidí z Vasetu, přesto byla také odpouštějícím božstvem. Hřích nebyl součástí egyptského myšlení. Byla to bohyně, která chránila a uzdravovala ty, kdo přiznali své hříchy, a žádali o její milost. Upevněna na vrchol jedné hory, dohlížela na lidi, kteří pracovali na nekropoli Vasetu. A když zde nikdo nepracoval, její ochrana již nebyla potřeba, a tak její uctívání zmizelo, když lidé odešli pohřbívat mrtvé v jiných oblastech Egypta. ![Meretseger - bohyně Théb](/wp-content/uploads/meretseger.jpg "Meretseger - bohyně Théb - Starověký Egypt") Meretseger – bohyně Théb **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Dér el-Medína, hrobky v Údolí králů, Théby, Údolí králů, Vaset --- ### [Obilniny a len - základ zemědělství](https://www.starovekyegypt.net/egyptske-zemedelstvi/obilniny-a-len.php) **Published:** 8 března, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Obilniny a len byly hlavním egyptským přírodním bohatstvím. **Pšenice a ječmen představovaly základní složku potravy starověkých Egypťanů**, len byl zase surovinou pro prosperující řemeslné odvětví, jehož výrobky se vyvážely do celého starověkého světa. Tyto základní suroviny měly klíčový význam pro egyptskou společnost, ekonomiku i politiku. Život a hospodářství starověkých Egypťanů byly úzce spjaty se zemědělstvím, které bylo základem faraonské civilizace. Každé políčko bylo poctivě obděláváno. Zelený pás v údolí Nilu byl jedním nekončícím polem a jeho úrodnost byla zdánlivě nevyčerpatelná. **Na zemědělství záviselo přežití celé země**. Úředníci proto jeho chod pečlivě plánovali. Rolníci byli základním kolečkem soustrojí egyptského hospodářství, ale neměli z toho žádný prospěch. Jejich postavení se podobalo nevolnictví a museli neustále čelit hluboké bídě. ## Obilniny, základní složka potravy **Obilniny se zpracovávaly na chléb, koláče a** [pivo](/egyptske-zemedelstvi/pivo-narodni-napoj-egyptanu.php). Byly tedy životně důležitou plodinou. Poskytovaly surovinu pro základní složky potravy, zároveň sloužily i jako „platidlo“ ve výměnném obchodu. Vysocí hodnostáři i prostí občané byli často odměňováni právě obilím. **Ve městech i na venkově se běžně jako platidlo používal chléb a džbány piva**. Obilniny byly nezastupitelné i ve výměnném obchodu se sousedními národy, neboť měly vynikající pověst pro svou kvalitu a vysokou výnosnost. Egypt se díky nim proslavil v celém antickém světě a stal se obilnicí Říma. Způsob pěstování obilnin je velmi dobře doložen jak epigrafickými (písemnými), tak ikonografickými (výtvarnými) prameny. Jednotlivá stádia pěstování i zpracování obilí byla zachycena na stěnách hrobek staroegyptských hodnostářů ze všech období jeho dějin. Pole byla nejprve zorána, poté proběhlo setí a zrna byla zašlapána do připravené země a nakonec bylo obilí sklizeno. Na reliéfních zobrazeních jsou znázorněny i takové detaily, jako např. křepelky, které sezobávají zrní vypadlé z klasů při sklizni. Obilniny byly základní poživatinou. **Pokud byly záplavy nižší třeba jen o pár centimetrů než obvykle, znamenalo to hrozbu pro úrodu**. Již od pradávných dob žili Egypťané ve strachu z hladomoru. Špatná úroda se dotkla rolníků i faraona. Pro rolníky znamenala zoufalou snahu o přežití v nedostatku, pro faraona nutnost zajistit spravedlivé rozdělení zásob, pokud se je ovšem podařilo v předcházejících letech vytvořit. Zároveň musel faraon omezit nebo zcela přerušit mezinárodní obchod s tímto artiklem Zásoby obilnin byly považovány za „strategickou zbraň“, což ostatně platí dodnes. Proto při dobyvačných vojenských taženích panovníci systematicky plenili nepřátelské sýpky. Snažili se tak upevnit svou moc a stvrdit nadvládu nad cizí zemí. V období Nové říše jíž Egypt tolik nezávisel na rozmarech Nilu díky dovozům obilí z asijských provincií. ## Pšenice a ječmen **Obilniny se do Egypta dostaly v období neolitu z Malé Asie a z oblastí jižně od Kavkazu a Kaspického moře**. Systematicky se však obilí začalo pěstovat a sklízet teprve po roce 3500 př.n.l., kdy se ustálil rytmus letních nilských záplav. Tyto plodiny se pěstovaly na bahnité půdě, nazývané podle Nilu nili. Jejich pěstování přetrvalo až do vystavění Velké asuánské přehrady v 60. letech 20. století. Staří Egypťané pěstovali tři druhy pšenice: pšenici tvrdou (Triticum durum), pšenici naduřelou (Triticum turgidum) a pšenici dvouzrnku (Triticum dicoccon). Ječmenu, který byl náročný na vodu a miloval teplo, se na březích Nilu výborně dařilo. Ječmen víceřadý a ječmen šestiřadý (Hordeum hexastichon) se nechával klíčit na slad, z nějž se pak připravovalo pivo. Rozvoj zavlažovacích systémů pak umožnil získat další ornou půdu na okrajích pouště. Pěstoval se zde často právě ječmen, neboť byl schopen snižovat vysokou salinitu půdy. Pěstovalo se množství dalších odrůd pšenice (boti) i ječmene (jot). Jako veškeré dění v Egyptě, mělo i pěstování obilí náboženské konotace. Bylo spojováno především s kultem plodnosti a v zádušní sféře s myšlenkou obnovy a znovuzrození, která byla zosobněna v postavě boha Usira. Řada rituálů byla spojována i s různými fázemi pěstování obilí, především se žněmi. Jejich patronkou byla hadí bohyně Renenuta („Živitelka“). Její slavnosti se konaly v době žní a jsou doloženy od doby Nové říše. ## Len – vývozní artikl Len byl zvlášť ceněnou rostlinou, která se beze zbytku využívala. **Semena lnu sloužila k přípravě jídel a k výrobě oleje**. Měla také mnoho léčivých účinků, takže se přidávala do nejrůznějších léků. Zbytkové části se využívaly na krmení dobytka a hnojení půdy. **Nejcennější částí lnu je ale stonek, který se zpracovává na vlákno**. V období Staré říše mělo pěstování, zpracování a předení lnu takovou důležitost, že podléhalo přímo státnímu dozoru. Všechny látky bez výjimky, veškeré oděvy živých i mrtvých se vyráběly ze lněného plátna. Sloužil k výrobě hrubého režného plátna i jemného batistu, ze kterého se šily šaty soch bohů a mumií. Len byl také důležitým vývozním artiklem. Výrobky ze lněného plátna se prodávaly v celém Středomoří i v Orientu. V 5. století př.n.l. se na březích Nilu začala pěstovat bavlna, která len postupně odsunula do pozadí. ![Oblininy a len - keramická nádoba pro ukládání obilnin byla nalezena v Dér el-Medíně.](/wp-content/uploads/egyptske-zemedelstvi-obilniny.png "Oblininy a len - keramická nádoba pro ukládání obilnin byla nalezena v Dér el-Medíně. - Starověký Egypt") Keramická nádoba pro ukládání obilnin byla nalezena v Dér el-Medíně. **Rubriky:** Zemědělství **Štítky:** Dér el-Medína, zemědělství starověkého Egypta, život ve starověkém Egyptě --- ### [Radžedef (Džedefre), stavitel Sfingy v Gíze](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-stare-rise/radzedef.php) **Published:** 22 září, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Radžedef (Džedefre, Džedefhor) vládl mezi Chufevem a Rachefem. Podle všeho byl synem Chufua a Libyjčanky. Dlouho se také egyptologové domnívali, že Džedefre (Radžedef) údajně také zavraždil Kauaba, nejstaršího Chufuova syna s Egypťankou a právoplatného následníka trůnu. Tuto teorii ale vyvrátily výzkumy předních egyptologů, které jsou zpracovány v dokumentu [Ztracená pyramida](/egyptske-pyramidy-filmy/ztracena-pyramida-faraona-radzedefa.php). ## Radžedef a pyramida v Abú Rawáš Radžedef (Džedefre) byl synem Chufua a protože Chufu byl první, kdo začal stavět na plošině v Gíze, bylo by logické, že syn bude stavět pyramidu vedle svého otce. To ale **Radžedef (Džedefre)** neudělal. [Radžedefova pyramida](/pyramidy-stare-rise/radzedefova-pyramida.php) **se nechází v Abú Rawáš** – lokalitě 7,5 km severně od Gízy. Někteří egyptologové se domnívali, že se tak stalo proto, že zavraždil Kauaba, opustil Gízu a přesunul se na jiné místo. Poslední výzkumy ale dokazují, že důvod byl mnohem prostší. Faraon nastoupil na trůn zřejmě ve věku kolem 25 let a vzhledem k tomu, že se starověcí Egypťané dožívali většinou cca 30 – 40 let, nezbývalo mu mnoho času na stavbu pyramidy. Proto začal stavět na místě, kde mu příroda ušetřila mnoho let práce. ## Sfinga k uctění otce Chufua? Dlouho se soudilo, že Sfinga představuje Rachefa, stavitele druhé pyramidy v Gíze. Egyptologové ale pomocí nejmodernějších metod přišli k jinému závěru. Dokument Ztracená pyramida dokládá, že **Sfinga stála už v době, kdy Rachef začal se stavbou pyramidy**. Neexistují ale žádné zmínky o tom, že by Chufu – krom Velké pyramidy – postavil také Sfingu. Jediný, kdo vládl mezi Chufuem a Rachefem byl – Radžedef (Džedefre). Egyptologové došli k závěru, že Sfinga je vypodobnění Chufua a že ji nechal postavit jeho syn Radžedef (Džedefre) k uctění svého otce. To by byl další důkaz pro popření teorie o roztržce v dynastii a případných nesvárech. ## Posmrtná loď pro Chufua Džedefrova kartuše se našla také v jámě, kde byla umístěna posmrtná loď vedle Velké pyramidy. Dr. Zahi Hawas soudí, že to je jasný důkaz toho, že Džedefre věnoval zesnulému otci tuto posmrtnou loď. Další důkaz proti dynastické roztržce. ![Radžedef](/wp-content/uploads/faraoni/stara-rise/radzedef.png "Radžedef - Starověký Egypt") Džedefre (Džedefhor, Radžedef) ![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-radzedef.gif)Kartuš faraona Radžedefa Hrobka: [Radžedefova pyramida](/pyramidy-stare-rise/radzedefova-pyramida.php) Předchůdce: [Chufu](/faraoni-stare-rise/chufu.php) Nástupce: [Rachef](/faraoni-stare-rise/rachef.php) Doba vlády: 8 let **Manželky:** Hetepheres II.; Chentetka **Rubriky:** Faraoni Staré říše **Štítky:** egyptští faraoni --- ### [Egyptští kněží Kenamún a Pentahutesres odpočívají v ČR](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/egyptsti-knezi-kenamun-a-pentahutesres-odpocivaji-v-cr.php) **Published:** 29 srpna, 2020 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Egyptský kněz Kenamún zemřel před cca 3500 lety. Byl strážcem pokladu faraona [Amenhotepa II.,](/faraoni-nove-rise/amenhotep2.php) což znamená, že měl velmi významné postavení. Jen sotva by tohoto egyptského kněze napadlo, že se jednou objeví jinde než v Egyptě. A přece se jeho mumie nachází v České republice – na klasicistním zámku Kynžvart. Není ale sám, kdo se z Egypta dostal až k nám. Vedle něj zde odpočívá ještě jeden egyptský kněz – Pentahutesres. Výzkum jejich mumií pomocí nejmodernějších metod proběhl v roce 2015. *„CT snímkování je v současné době nejlepší technologie, jak se mumii doslova podívat na zoubek. Celé tělo je naskenováno od hlavy až k patě sérií snímků, které pak dají dohromady 3D snímek,“* popisuje antropoložka Gabriela Jungová. Není bez zajímavosti, že se **Kenamún dožil něco mezi 70 a 80 lety a netrpěl žádnou stařeckou chorobou** (jak dokazují snímky z tomografu a rentgenu). **Pentahutesres zemřel mladší a také jeho společenské postavení bylo nižší**. Šlo o muže mezi 30 – 40 lety a ze snímků víme, že měl perfektní chrup (což u Egypťanů nebylo zrovna obvyklé). ## Kenamún a Pentahutesres na zámku Kynžvart Na zámku nenajdete jen dvě egyptské mumie, ale také spoustu dalších zajímavostí. Sbírka obsahuje okolo 60 drobnějších staroegyptských předmětů včetně podhlavníku, který se vkládal mumii do rakve. Najdete zde i kanopy, do kterých Egypťané ukládali orgány zemřelého. Zajímá vás, jak se dvě mumie a další staroegyptské památky na zámek dostaly? Vydejte se na návštěvu zámku a při prohlídce se všechno dozvíte. Zámek rozhodně stojí za vidění a egyptská sbírka pochopitelně také. ![3 500 let stará rakev s mumií kněze Kena Amona (vlevo) a mumie kněze, který se jmenoval Pentahutesres (vpravo), jejíž stáří se odhaduje zhruba na 2 500 let na 2 500 let Autor: David Kruc](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/zamek-kynzvart-egyptske-mumie.png "zamek-kynzvart-egyptske-mumie - Starověký Egypt") 3 500 let stará rakev s mumií kněze Kenamúna (vlevo) a mumie kněze, který se jmenoval Pentahutesres (vpravo), jejíž stáří se odhaduje zhruba na 2 500 let na 2 500 let; Foto: David Kruc Zdroj: iDnes.cz **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Amenhotep II. --- ### [Co jste možná nevěděli o Sfinze - 20 faktů](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/co-jste-mozna-nevedeli-o-sfinze-20-faktu.php) **Published:** 17 března, 2015 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Velká Sfinga je největší a nejznámější sfinga, nachází se na plošině v Gíze, sousedí s Velkou pyramidou v Gíze na západním břehu řeky Nil a po staletí mátla badatele a egyptology. Podívejme se tedy na některá fakta o této tajemné stavbě Egypta. 1. **Sfinga byla vytesána** do podloží plošiny v Gíze, **do jediného hřebenu vápence, který je 73 metrů dlouhý a 20 metrů vysoký**. 2. Sfinga je považována za největší sochu na světě, která byla zhotovena z jednoho bloku kamene. 3. Badatelé se domnívají, že kamenné kvádry, které vážily přibližně 200 tun, byly v konstrukční fázi vytěženy pro stavbu přiléhajícího chrámu Sfingy. 4. Teprve v roce 1905 byl odstraněn písek a bylo odhaleno celé tělo Sfingy – předtím byla Sfinga pokryta pískem. 5. Sfinga byla postavena v době vlády 4. dynastie faraónem Rachevem, ale archeologické a geologické výzkumy naznačují, že Sfinga je mnohem starší. 6. **Sfinga je jedna z mála staveb starověkého Egypta, která na svém povrchu nemá žádné nápisy**. Dodnes nebyl na povrchu Sfingy nalezen ani jeden znak. 7. Stala se symbolem Egypta a často se objevuje na známkách, mincích a oficiálních dokumentech. 8. V řecké mytologii Sfinga představovala příšeru s hlavou ženy, tělem lvice, křídly orla a ocasem s hadí hlavou. 9. **Sfinga se stala symbolem úřadu krále v Nové říši a někteří faraóni nechali postavit chrámy v oblasti kolem Sfingy**. Faraón Amenhotep II. nechal postavit chrám z hliněných cihel na severovýchod od Sfingy, zatímco Ramses II., který je považován za jednoho z nejproduktivnějších stavitelů starověkého království, nechal postavit žulový oltář mezi jejími tlapami. 10. Chybějící nos – nejprve se mělo za to, že Sfinga ztratila svůj nos kvůli Napoleonovým mužům, ale kresby z 18. století odhalují, že nos Sfinze chyběl již před jejich příchodem. Má se tedy za to, že nos Sfinze odstřelily Turci. 11. Geologové a badatelé jsou zajedno v tom, že v dávné minulosti byl Egypt vystaven těžkým záplavám, takže je na Sfinze patrné působení vodní eroze. Větrná eroze nepřipadá v úvahu, protože tělo Sfingy bylo pokryto pískem. 12. Nebyly objeveny žádné texty, rukopisy, nápisy ani jakékoliv znaky, které by vypovídaly něco o tom, kdo Velkou Sfingu v Egyptě postavil. Někteří archeologové a egyptologové mají o její stavbě různé teorie, ale neexistuje žádný důkaz a tak účel Sfingy zůstává tajemstvím. 13. Sfinga je orientována směrem na východ, tváří k vycházejícímu slunci, poblíž 30. rovnoběžky. 14. Ocas Sfingy je obtočený kolem její pravé zadní tlapy. 15. Původně měla bradku (vous), několik kusů z něj je umístěno v Britském muzeu v Londýně a v Káhirském muzeu. 16. Uvnitř Sfingy a pod ní jsou 3 chodby a jedna z nich – „Osiridova hrobka“ je jedním z nejúžasnějších objevů spojených se Sfingou. Nachází se 95 stop pod povrchem za zadní částí Sfingy a je považována za místo posledního odpočinku za egyptského boha Osirida. 17. Sfinga je považována za astronomický monument a geologické nálezy naznačují, že mohla být vytesána někdy před 10.000 lety př. n. l. v období Věku lva, které trvalo od roku 10.970 do 8.810 př. n. l. 18. Podle Grahama Hancocka, počítačové simulace ukazují, že v roce 10.500 př. n. l. se slunce přesunulo při jarní rovnodennosti do souhvězdí Lva – to znamená, že hodinu před úsvitem se v tomto období souhvězdí Lva sklánělo podél horizontu směrem na východ až na místo, kde brzy mělo vyjít slunce. To znamená, že by se Sfinga s tělem lva a orientací směrem k východu dívala toto ráno přímo na souhvězdí, které by mohlo být opodstatněně považováno za její vlastní nebeský protějšek. 19. Podle některých textů nazývali staří Egypťané Sfingu jako balhib a bilhaw. 20. Kolem roku 1.500 př. n. l. byla Sfinga zmíněna jako Hor-em-akht – Horus na obzoru, Bw-How Horovo místo a také jako Ra-horakhty Re dvou obzorů. Poznámka: - Odkrytí Sfingy měl mít „na svědomí“ také [Thutmose IV.](faraoni-nove-rise/thutmose4.php "Thutmose IV."), který se díky tomu měl stát faraonem. - Vassil Dobrev v dokumentu Sfinga zbavená tajemství dokazuje, že stavitelem pyramidy byl Džedefre (Radžedef) ![Sfinga](/wp-content/uploads/zajimavosti/sfinga.jpg "Sfinga - Starověký Egypt") Zdroj: Ancient Code (online na http://www.ancient-code.com); Český překlad: Alííí **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Gíza, Sfinga, Vassil Dobrev --- ### [Luštitelé egyptského písma](https://www.starovekyegypt.net/egyptologove/lustitele-egyptskeho-pisma.php) **Published:** 23 listopadu, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Luštitelé egyptského písma to neměli snadné, ostatně jako nikdo, kdo se snažil rozluštit dosud neznámé písmo nebo jazyk. My se ale zaměříme na několik nejznámějších, kterým se podařilo poodhalit roušku tajemství, kterou bylo egyptské písmo do té doby zahaleno. Prvním z nich byl **Nicolas Claude Fabri de Peiresc** (1580 – 1637), povoláním úředník v Aix. Jako první **vytušil, že mezi koptštinou a starou egyptštinou existují určité souvislosti**. Měl řadu následovníků, kteří se ubírali stejným směrem. Mezi nejvytrvalejší patřili Athanasius Kircher (1602 – 1680), který byl přesvědčen o tom, že koptština je posledním vývojovým stádiem starověkého egyptského jazyka. Sestavil překlad (bohužel velice nepřesný) nápisů na obeliscích dovezených z Egypta. Voják Bernard de Montfaucon (1655 – 1741) vyslovil jako první domněnku, že hieroglyfy jsou fonetické znaky. Tuto teorii převzal později [Jean-Jacques Barthélémy (1716 – 1795)](http://new.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/2012/11/barthelemy.pdf "Jean-Jacques Barthélémy"), který odhalil, že kartuše kolem hieroglyfů uzavírají jména králů. Johan David Akerblad (1763 – 1819) dokázal dešifrovat část textu Rosettské desky psané démotickým písmem. Tím, kdo rozluštil hieroglyfy na Rosettské desce byl [Jean-Francois Champollion (1790 – 1832)](egyptologove-lustitele-pisma/jean-francois-champollion.php "Jean-Francois Champollion"). ### [Athanasius Kircher (1602 – 1680)](egyptologove-lustitele-pisma/athanasius-kircher.php "Athanasius Kircher (1602 - 1680)") Jezuita **Athanasius Kircher byl první, kdo dal do souvislosti koptštinu** (jazyk egyptských křesťanů) **s faraonskou egyptštinou**. Koptové jsou dnes příslušníci egyptské křesťanské církve, která je vedle muslimů významnou egyptskou náboženskou obcí. Vyznavači této církve dříve hovořili koptštinou, která se ale dnes používá pouze při náboženských obřadech. ### [Thomas Young (1773 – 1829)](egyptologove-lustitele-pisma/thomas-young.php "Thomas Young (1773 - 1829)") Thomas Young patřil mezi první badatele, kterým se podařilo rozluštit některé hieroglyfy. **V roce 1814 dokončil Thomas Young překlad démotického textu z Rosettské desky** a o několik let později zaznamenal pokrok v pochopení hieroglyfické abecedy. Současně s ním se o rozluštění hieroglyfů pokoušel také Francouz – [Jean-Francois Champollion](egyptologove-lustitele-pisma/jean-francois-champollion.php "Jean-Francois Champollion"). ### [Jean-Francois Champollion (1790 – 1832)](egyptologove-lustitele-pisma/jean-francois-champollion.php "Jean-Francois Champollion (1790 - 1832)") Champollion nikdy nepatřil k nejpilnějším žákům, ale rád se ponořoval do studia orientálních jazyků a tak brzy ovládal hebrejštinu, chaldejštinu, syrštinu, etiopštinu a arabštinu. To mu umožnilo odhalit tajemství hieroglyfů. Klíč k tajemství písma starého několik tisíciletí však neposkytla Rosettská deska, ale kartuš faraona Ramesse II. ### [Heinrich Brugsch (1827 – 1894)](egyptologove-lustitele-pisma/heinrich-brugsch.php "Heinrich Brugsch (1827 - 1894)") Heinrich Ferdinand Karl Brugsch byl německý egyptolog, který se věnoval studiu léčitelských vědomostí v papyrech. Do Egypta podnikl dvě cesty – první v roce 1853, druhou v letech 1857 až 1858. Na podzim roku 1864 byl Heinrich Brugsch jmenován pruským konzulem v Káhiře. **Rubriky:** Egyptologové **Štítky:** egyptologové, Heinrich Brugsch, Jean-Francois Champollion, Thomas Young --- ### [Kurt Heinrich Sethe](https://www.starovekyegypt.net/egyptologove/kurt-sethe.php) **Published:** 23 listopadu, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Kurt Sethe** se narodil 30. ledna 1869 v Berlíně. Už **jako primán započal soukromě studovat egyptologii u Adolfa Ermana**. Univerzitní studium započal nejprve studiem práv, v zimním semestru roku 1888 oficiálně přestoupil. Promoval roku 1892 prací Aleph prosthetisum, kterou [Adolf Erman](/egyptologove/adolf-erman.php) vedl. Mezi lety 1899 – 1903 vyšla Sethova nejvýznamnější gramatická práce o egyptských slovesech. **Po odchodu Richarda Pietschmanna** (nástupce Heinricha Brugschse ve vedení katedry egyptologie v Göttingenu) **se Sethe stal** nejprve mimořádným, v roce 1907 pak řádným **profesorem egyptologie na universitě v Göttingenu**. Roku 1923 byl povolán zpět do Berlína, jako nástupce Adolfa Ermana. Dva roky před svou smrtí se Sethe, který již od roku 1919 byl korespondujícím členem Bavorské Akademie věd, stal členem Pruské Akademie věd. Od založení akademické komise pro vydání slovníku egyptského jazyka v roce 1897 náležel Kurt Sethe s Adolfem Ermanem a Hermannem Grapowem k vedoucím hlavám celého projektu, a zůstal s ním svázán až do své smrti. V letech 1904 – 1905 pobýval několik měsíců v Luxoru a Kairu, aby sesbíral a srovnal texty. 27 opisů vzniklých v rámci tohoto pobytu tvoří zvláště cennou základnu archivu textů celého slovníku. Díky této spoluúčasti na tvoření slovníku vznikla Sethova podstatná edice staroegyptských pyramidových textů a jím přepracované svazky „Listiny starého Egypta“ (Urkunden des ägytpischen Altertums). ![Kurt Heinrich Sethe, ukázka z poznámek](/wp-content/uploads/egyptologove/sethe-poznamky.jpg "- Starověký Egypt") **Rubriky:** Egyptologové **Štítky:** egyptologové, Heinrich Brugsch --- ### [Heinrich Brugsch](https://www.starovekyegypt.net/egyptologove-lustitele-pisma/heinrich-brugsch.php) **Published:** 23 listopadu, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** I přes nepravidelnou školní docházku absolvoval Heinrich Brugsch roku 1848 maturitu. Ještě téhož roku vychází i jeho první rukopis Skriptura Aegyptiorum demotica, ve kterém se Brugsch označuje jako „Disciplius primae classes gymnasii realis“, nebo-li žák prvního ročníku reálného gymnázia. **Brugsch sám sebe stylizuje do pozice geniálního rozluštitele démotického písma**, mějme však na zřeteli, že mohl použít práce [Thomase Younga](/egyptologove-lustitele-pisma/thomas-young.php). Král Friedrich Wilhelm IV. a Alexander von Humbolt byli na Brugschovu osobu upozorněni a podporovali jej všemi možnými způsoby. Snaha Heinricha Brugsche navštěvovat Lepsiovy přednášky ještě před složením maturity byla Lepsiem zamítnuta. Ani v pozdější době se jejich vzájemný vztah nezlepšil. Díky získané podpoře mohl Heinrich Brugsch realizovat studijní cesty do Paříže, Londýna a Turinu. Svá studia archeologie a jazykovědy započal v Berlíně. Po ukončení studia podnikl – na náklady krále – v roce 1853 první vědeckou cestu do Egypta. Zde se setkal s francouzským vědcem Augusté-Édouardem Mariette, který prováděl u Memfidy vykopávky. V roce 1851 se Heinrich Brugsch v Berlíně oženil. Se svou manželkou Pauline měl jednu dceru a dva syny. Jedním ze svědků byl Alexander von Humboldt. V roce 1854 – po svém návratu – byl na Berlínské univerzitě habilitován; jeho habilitační práce pojednává o Hegelschově filosofii. Heinrich Brugsch byl jmenován docentem. Zároveň byl činný jako asistent Egyptského muzea v Berlíně, které v té době vedl Joseph Psalacqua. ## Heinrich Brugsch a druhá cesta do Egypta Druhá vědecká cesta vedla Brugsche opět do Egypta – 1857 až 1858. Výsledky této cesty byly zveřejňovány v letech 1857 – 1860 a tvoří základnu pro celkové zkoumání předřecké geografických údajů Egypta a sousedních zemí. Z postu úředníka doprovázel pruské velvyslance pod vedením Johanna Heinricha von Minutoli do Persie (květen 1860 – červen 1861). V roce 1864 založil Heinrich Brugsch v Berlíně časopis egyptského jazyka a dějin starověku. **Na podzim roku 1864 byl Heinrich Brugsch jmenován pruským konzulem v Káhiře**. Roku 1868 se Brugsch vrací zpět do Německa – Göttingen, kde je jmenován profesorem egyptologie. Jen těžko se zde sžívá s vědeckým způsobem práce, a tak se roku 1870 na vyzvání vicekrále, Ismaela Pherika Paschi, ujímá vedení Exile d´Égyptologie, zřízené v Kairo. Roku 1873 byl povýšen. Ve stejném roce zastupoval Brugsch Egypt na světové výstavě ve Vídni. O čtyři roky později, r. 1877, reprezentoval Egypt na průmyslové výstavě v Philadelphii. Po svržení vlády vicekrále se Heinrich Brugsch vrátil zpět do Berlína (1879) v naději, že bude jmenován nástupcem A. Mariettese (Antikendienst Aegyptens). Bohužel až do doby Nassera byli jmenováni vždy jen Francouzi. Roku 1881 byl Brugschovi vicekrálem Muhammadem Taufike Paschou udělen titul „pascha“. Ve stejném roce doprovázel královského prince Rakouska, Rudolfa von Habsburk, do Philae. Období 1882 – 1883 strávil s princem Friedrichem kralem von Preussen na cestách Egyptem a Sýrií. Po návratu byl činný jako soukromý docent na univerzitě v Berlíně. Roku 1884 byl požádán, aby vycestoval v roli velvyslance do Persie, kde působil jako legát na dvoře šáha. Ve věku 67 let umírá v Charlottenburgu. **Heinrich Brugsch je považován za nejintuitivnějšího, ale zároveň nejchaotičtějšího egyptologa Německa**. **Rubriky:** Luštitelé písma **Štítky:** egyptologové, Heinrich Brugsch --- ### [Victor Clement Georges Philippe Loret](https://www.starovekyegypt.net/egyptologove/victor-loret.php) **Published:** 23 listopadu, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Francouzský orientalista a egyptolog **Victor Loret nalezl roku 1898 hrobky panovníků 18. dynastie Thutmose III. a Amenhotepa II. v Dér el-Bahrí**. Byl to výsledek jeho dlouholetých výzkumů v Egyptě a zejména v této lokalitě. Victor Loret se v roce 1859 a o egyptologii se začal zajímat velice brzy. V Egyptě pobýval velice často a v roce 1896 vydal svoje první dílo „L´Égypte au temps des pharaons“ (Egypt v dobách faraonů). Díky tomu si získal jméno v odborných kruzích. **V roce 1897 byl Victor Loret jmenován generálním ředitelem Egyptské památkové správy**. Dobře věděl o vykradačích hrobek i to, že od konce ramessovského období se Amonovi kněží snažili uchránit ostatky faraonů. Victor Loret věděl také o rodině Abd el-Rasúlů, která v roce 1870 nalezla tyto tajné skrýše. Tato rodina si na dlouhá léta na nelegálních vykopávkách založila živnost. Svoje tajemství pečlivě střežili a jen občas prodali některé svoje kousky v Luxoru. Některé z nich se naštěstí dostaly do rukou Gustona Maspera, který byl tehdy ředitelem Egyptské památkové správy. V červenci 1891 nalezl Heinrich Brugsch (jeden z Masperových pomocníků) skrýš na dně 15m hluboké šachty, kde bylo objeveno čtyřicet mumií – mimo jiné Thutmose III., Sethi I. a Ramesse II. ## Loret objevil hrobku Thutmose III. Mumie hlavních faraonů 18. dynastie se tedy podařilo nalézt, ale umístění hrobek některých těchto panovníků zůstávalo stále zahaleno tajemstvím. V roce 1898 se po nich vydal pátrat Victor Loret. **Po řadě bezvýsledných vykopávek nalezl Loret** [hrobku Thutmose III.](/udoli-kralu/hrobka-kv34-thutmose3.php) **v Údolí králů** na západním břehu Nilu naproti Thébám (Vasetu). Ve strmé skalní stěně objevil asi 10m nad zemí chodbu asi metr širokou. Uvnitř jeskyně, kam ústila tato chodba, bylo horko a také velký zápach. Podlaha začala klesat pod úhlem 45° a po vyčerpávajícím sestupu se Loret konečně dostal do první místnosti, kde se mohl postavit. Nacházel se v místnosti, jejíž strop podpíraly čtverhranné pilíře. Ve světle svíčky si prohlížel spoustu sošek a různých střepů, nástěnných maleb, které byly v nečekaně dobrém stavu. V rohu podlahy byl otvor, kterým se Loret dostal do místností přibližně 15 x 9 metrů, kterou podpíraly čtyři čtverhranné sloupy. Na zdech byly černou a červenou barvou na šedém pozadí namalovány různé postavy a hieroglyfy, stěny připomínaly papyrus obřích rozměrů a díky zaobleným rohům vypadala místnost jako velká královská kartuše. **V zadní části místnosti byl za posledním pilířem nalezen sarkofág**, který byl otevřený a zjevně vyloupený. Sarkofág byl z červeného, lesklého a hladkého kamene. Loret se nejprve domníval, že sarkofág je zhotoven z porfyru, ale ve skutečnosti šlo o pískovec natřený na červeno. Víko rakve leželo na zemi a rakev byla prázdná. Na všech stěnách a sloupech v místnosti byla zapsána titulatura Thutmose III. a protože jeho mumie byla nalezena již dříve v Dér el-Bahrí, musela být tedy rakev prázdná. ![Victor Loret, mrtvola s černými vlasy](/wp-content/uploads/egyptologove/loret-mrtvola-s-cernymi-vlasy.jpg "Victor Loret, mrtvola s černými vlasy - Starověký Egypt") Na jedné lodi nalezl Loret mrtvolu s dlouhými černými vlasy, z níž byly strhána pohřební obinadla **Rubriky:** Egyptologové **Štítky:** egyptologové, Heinrich Brugsch, Thutmose III., Victor Loret --- ### [Radžedefova pyramida v Abú Rawáš](https://www.starovekyegypt.net/pyramidy-stare-rise/radzedefova-pyramida.php) **Published:** 7 prosince, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** [Radžedef ](/faraoni-stare-rise/radzedef.php "Džedefre (Džedefhor, Radžedef)")opustil královské pohřebiště v Gíze (dosud není zcela známo proč, teorii o tom, že to je důkaz dynastických sporů mezi syny Cheopse (Chufeva) zatím nic věrohodného nedokazuje) a založil si nové – 7 km severněji na skalnatých pahorcích u vesnice Abú Rawáš. Pyramidu, kterou si zde nechal postavit pojmenoval „Radžedefovo hvězdné nebe.“ **Radžedefova pyramida je umístěna ze všech egypských pyramid nejseverněji**. Jako první ji zkoumal Perring a po něm Lepsius. Přes několik dalších výzmumů zůstavají mnohé otázky nevysvětleny. ![pyramida](/wp-content/uploads/architektura/pyramidy/radzedef-02.gif "- Starověký Egypt")**Základní údaje o pyramidě:**původní délka základny: 106 mpůvodní výška pyramidy: 57 – 67 múhel sklonu stěn: 48° – 52° ## Radžedefova pyramida – jádro pyramidy Jádro Radžedefovy pyramidy je částečně z upraveného podloží a z bloků místního vápence. **Do dnešních dnů se z jádra Radžedefovy pyramidy dochovalo asi patnáct horizontálně kladených vstev**, z obložení se nezachovalo vůbec nic. Délka strany základny byla 106 m a současná výška dosahuje cca 11 m. Neví se ani přesný úhel sklonu stěn pyramidy, většinou se odhady pohybují mezi 48° – 52°. Objevily se ale také domněnky, že mohlo jít o velmi strmou pyramidu (60°) a později rozebranou, nebo o nedokončenou, nebo dokonce o stupňovitou. **Radžedefovu pyramidu obklopovala 2,5 metru široká zeď**. V jihozápadním rohu komplexu se nacházela satelitní pyramida, která podle Rinaldiho patřila manželce Radžedefa, podle Stadelmanna byla sloužila pro kultové účely. Nacházel se tu také zádušní chrám, který se od ostatních zádušních chrámů z období Staré říše podstatně lišil. **Podle názoru většiny egyptologů byl komplex stavěný velice narychlo** a většina staveb, jako i pyramidy, zůstali nedokončené. Émile Chassinat předpokládal, že faraóna, kterého stihl stejný osud jako Kauaba , se pokoušeli vymazat z historie a jeho památky měly být odsouzeny k zatracení. **Rubriky:** Pyramidy Staré říše **Štítky:** architektura starověkého Egypta, egyptské pyramidy --- ### [Mumie královny Hatšepsut je na světě!](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/objevena-mumie-kralovny-hatsepsut.php) **Published:** 26 srpna, 2009 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Slavná královna 18. dynastie Hatšepsut konečně vydala své tajemství! Identifikaci jejího těla, která se podařila egyptským archeologům, přirovnávají odborníci svým významem k objevení Tutanchamónovy hrobky! Nebylo to ale vůbec snadné, protože **mumie Hatšepsut byla objevena v nevýznamné hrobce KV 60 její kojné Sitre-In**. **Královna Hatšepsut (1504 – 1482 př.n.l.) byla prvorozenou dcerou** Thutmose I. a královny Ahmose a už od dětství se zajímala o královské záležitosti. Tento zájem se ještě zvýšil po svatbě s nevlastním bratrem Thutmose II. Po jeho smrti převzala poručnictví nad nevlastním synem a současně synovcem Thutmosem III. Vláda se jí tak zalíbila, že odmítla Thotmose III. na trůn pustit. Prohlásila se za faraona a na veřejnosti vystupovala v mužském oblečení a s umělým vousem. Odvržený Thutmose III. se pak po její smrti pomstil tím, že systematicky nechal ničit její sochy a jméno Hatšepsut vymazal z análů. Právě proto bylo těžké najít mumii královny Hatšepsut, ze strachu před faraonovou pomstou ji totiž její poddaní ukryli do nevýznamného hrobu KV 60 její kojné Sitre-In (její mumie je na obrázku)! Tato hrobka byla objevena už v roce 1903, ale až nyní archeologové pomocí analýzy zubů a částí těla dokázali, že mumie v sarkofágu pro obyčejnou kojnou byla slavná královna! V hrobce totiž byly objeveny 2 mumie – jedna v sarkofágu (to byla mumie Hatšepsutiny kojné) a pak na zemi mumie velmi obézní ženy. Podrobnosti o tom, jak probíhalo určování toho, která z mumií patří královně Hatšepsut najdete v článku o hrobce KV60. Zdroj: Centrum.cz **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** hrobka KV60, královna Hatšepsut, mumie Hatšepsut --- ### [Zpracování žuly ve starověkém Egyptě](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/zpracovani-zuly-ve-starovekem-egypte.php) **Published:** 20 února, 2021 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Starověcí Egypťané dokázali stavět monumenty z pískovce, vápence, ale dokonce i ze žuly. Sarkofágy, obelisky ale i sochy – i takové skvosty najdeme ve starověkém Egyptě. Jak ale probíhalo zpracování žuly ve starověkém Egyptě? Co nám prozradí žulový válec, který je dnes uchován v Petrieho muzeu v Londýně? Žulový válec z chrámu faraona Rachefa v Gíze je větším pokladem než Tutanchamonova maska nebo chrám v Abú Simbel. Objevil ho [Flinders Petrie](/egyptologove/william-petrie.php), dnes je uchováván v muzeu v Londýně, které nese jméno tohoto archeologa a patří k nejpozoruhodnějším artefaktům v jeho sbírkách. Co všechno nám prozrazuje o technické vyspělosti starověkého Egypta? ## Řezání žuly ve starověkém Egyptě V každém klenutém průchody v chrámu faraona Rachefa byly objeveny prohlubně, do kterých se zavěšovaly dveře. Jednalo se o kulatý pant, který vznikl pravděpodobně tlučením kamenným předmětem do žuly. Ale na druhé straně než byl pant byl jiný otvor, který byl vyvrtán nějakým nástrojem. Jeho stěny byly hladké, oblé a pravidelně drážkované. **Žula je velmi tvrdý materiál, ale nejtvrdším kovem, kterého byl ve starověkém Egyptě dostatek byla měď**. Podle Mohsovy stupnice rozeznáváme 10 stupňů tvrdosti – nejměkčí je mastek, nejtvrdší je diamant na 10. stupni. Vápenec, křída nebo mramor jsou na stupnici kolem 3. a 4. stupně, měď je také na 3. stupnu. To znamená, že žulu mědí nerozřežete. Nebo že by snad? Žula se skládá z křemene a živce – velmi tvrdých látek, které najdeme na 7. stupni Mohsovy stupnice. Jenže rýhy na žulovém válci dokazují, že byl použit okrouhlý nástroj. Dnes se pro vrtání do žuly používá většinou diamantový kroužek zapuštěný do oceli. Jenže diamant ve starověkém Egyptě neznali … Vědci se pokusili přijít na to, jak starověcí stavitelé postupovali. Použili měděný vrták v kombinaci s jemným štěrkem, který zvyšuje sílu vrtáku. Ale po 30 minutách se jim povedlo vyvrtat jen několik milimetrů hlubokou drážku. Zatím **analýza žulového válce prokázala, že muselo být použito něco jako diamant v pravotočivé vrtačce**. Co to ale bylo? Odpověď na tuto otázku se zatím stále hledá. A tak zůstává zpracování žuly ve starověkém Egyptě stále hádankou. [![Žulový válec jako "odpad" při stavbě chrámu Rachefa v Gíze](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/zpracovani-zuly-ve-starovekem-egyptet-01-150x150.jpg "Žulový válec jako "odpad" při stavbě chrámu Rachefa v Gíze")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/zpracovani-zuly-ve-starovekem-egyptet-01.jpg) Žulový válec jako „odpad“ při stavbě chrámu Rachefa v Gíze [![Zpracování žuly ve starověkém Egptě- fascinující pravidelnost a hloubka drážek](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/zpracovani-zuly-ve-starovekem-egyptet-02-150x150.jpg "Zpracování žuly ve starověkém Egptě- fascinující pravidelnost a hloubka drážek")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/zpracovani-zuly-ve-starovekem-egyptet-02.jpg) Zpracování žuly ve starověkém Egptě- fascinující pravidelnost a hloubka drážek [![Vznikl tento váleček jako odpad při tvorbě pantu?](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/zpracovani-zuly-ve-starovekem-egyptet-03-150x150.jpg "Vznikl tento váleček jako odpad při tvorbě pantu?")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/zpracovani-zuly-ve-starovekem-egyptet-03.jpg) Vznikl tento váleček jako odpad při tvorbě pantu? [![V Rachefově chrámu v Gíze je takovýchto otvorů několik.](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/zpracovani-zuly-ve-starovekem-egyptet-04-150x150.jpg "V Rachefově chrámu v Gíze je takovýchto otvorů několik.")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/zpracovani-zuly-ve-starovekem-egyptet-04.jpg) V Rachefově chrámu v Gíze je takovýchto otvorů několik. **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** William Matthew Flinders Petrie --- ### [Nové pohřebiště ve Fajjúmu](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/nove-pohrebiste-ve-fajjumu.php) **Published:** 10 června, 2010 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Egyptská archeologická expedice** pod patronací Nejvyšší rady pro památky Egypta (SCA) **objevila pohřebiště 53 skalních hrobek ze Střední a Nové říše** a z období 22. Dynastie (ca. 931-725 př.n.l.). Nově objevené pohřebiště se nachází v jihovýchodní části pyramidového pole **v Illáhúnu v oblasti Fajjúmu**. Objev oznámil ministr kultury EAR Farúk Husní a dodal, že se hrobky liší tvarem a strukturou. Některé hrobky mají jen jednu pohřební šachtu vedoucí do horní komory, z níž vede další šachta do druhé, níže položené komory. Generální tajemník SCA Zahi Hawass řekl, že výzkum těchto hrobek odhalil dřevěné rakve s mumiemi zavinutými do plátěných obinadel a pokrytými kartonáží. Výzdoba a nápisy na obinadlech mumie se dochovaly ve velmi dobrém stavu. Byly také objeveny zuhelnatělé fragmenty dalších rakví, které byly pravděpodobně spáleny v koptské době. **Mezi rakvemi objevili egyptologové 15 malovaných masek a řadu amuletů a keramických nádob**. Inspektor památek Horního Egypta a vedoucí této expedice, Dr. Abdelrahmán el-Ajedí, řekl, že byla rovněž objevena pohřební kaple ze Střední říše s příslušným obětním stolem. Podle předběžného průzkumu byla kaple v pozdějším období opakovaně využívána k dalším pohřbům, pravděpodobně až do Římské doby (30 př.n.l.-337 n. l.). Archeologové objevil také keramické rakve a bronzové a měděné šperky z Římské doby a řadu dobře dochovaných fajánsových amuletů. Zdroj: Český egyptologický ústav **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Fajjúmská oáza, Zahi Hawass --- ### [Rachef](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-stare-rise/rachef.php) **Published:** 22 září, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** O panovaní faraona Rachefa víme poměrně málo. Vládl cca od 2500 př.n.l. do 2494 př.n.l. a egyptské legendy ho pokládají za bezohledného tyrana. Jeho nástupem na trůn se dostala k moci právoplatná větev královského rodu, kterou přerušil svojí vládou Radžedef. **Rachef**, před nástupem Chufuchaf, **přijal titul „Syn Rea“- Sa Ra**. Rokem nástupu na trůn se částečně vzdal některých absolutistických způsobů. ## Rachef – druhá největší pyramida v Gíze [Rachefova pyramida](/pyramidy-stare-rise/rachefova-pyramida.php "Rachefova pyramida") **se dnes jeví jako nejvyšší z gízských pyramid** a to proto, že se nachází na značně vyvýšeném místě a její úhel sklonu je o málo ostřejší (53° 10´) než u zbývajících dvou pyramid. Kolmá výška v současnosti představuje něco okolo 136,4 metru, ale původně se pyramida tyčila až do 143,55 metru. Délka ramena rovnoramenného trojúhelníku byla původně 109,25 metru, což je jen o 4,7 metra víc než dnes. Rachefova pyramida se rozkládá na ploše 4,6354 ha a délka základny je 215,3 metru. Její objem je 2,22 mil. m3, z čehož vyplývá, že pyramida váží 5,1 mil. tun. Byla obložená dvěma druhy obkladového kamení. Zhruba 10 až 15 metrů pod vrcholem se zachovalo téměř neporušené vápencové obložení. Podle důvěryhodných svědectví tento plášť, shora z bílého turského vápence a zdola z červené žuly byl v 18. století zachovaný skoro na celé ploše pláště pyramidy. ## Pyramidový komplex Komplex pyramidy patří k nejzachovalejším, i když jižní satelitní pyramida o rozměru 20,9×20,9 metru je téměř zničená. Zádušní chrám je jeden z nejkrásnějších a nejzachovalejších monumentálních staveb Staré říše. Poprvé se setkáváme s jeho členěním na pět částí. U pyramidy bylo objevených pět jam pro lodě, v kterých v první polovině třicátých let 20. století však Selím Hasan nenašel nic. Rampa dlouhá původně 494,6 metru překonávala výškový rozdíl 46 metrů a ústila do čtvercového údolního chrámu, nejzachovalejšího ze Staré říše. Byl pozoruhodný podobně jako i 39×39 metru velký chrám Sfingy tím, že jednotlivé jeho monolity váží od 50 do 200 tun. Pyramidu obklopovala zeď, která tvořila 10 metrů široký dvůr. S destrukcí komplexu se podle historických zpráv začalo během panování XIX. dynastie, ale převážná část obložení byla zhruba v období 1356-1362 použitá jako obkladový kámen na stavbu Hasanovi mešity v Káhiře. ![Sochy faraona Rachefa](/wp-content/uploads/faraoni/stara-rise/rachef.png "Sochy faraona Rachefa - Starověký Egypt") Sochy faraona Rachefa ![Kartuš faraona Rachefa](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-rachef.gif) Kartuš faraona Rachefa Hrobka: [Rachefova pyramida](/pyramidy-stare-rise/rachefova-pyramida.php) Předchůdce: [Radžedef](/faraoni-stare-rise/radzedef.php) Nástupce: [Menkaure](/faraoni-stare-rise/menkaure.php) Doba vlády: 25 let **Manželky:** Chamerernebtej I. (matka Menkaurea); [Meresanch III.](/architektura-stare-rise/hrobka-kralovny-meresanch3.php); Hetepheres II. (zemřela za vlády Šepseskafa a zažila tak vládu pěti faraonů (Chufua, Radžedefa, Rachefa, Menkaurea a Šepseskafa) **Rubriky:** Faraoni Staré říše **Štítky:** egyptští faraoni, Gíza, Hetepheres, Meresanch III. --- ### [Snofru, zakladatel 4. dynastie](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-stare-rise/snofru.php) **Published:** 22 září, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Jen málo faraonů se nesmazatelně zapsalo do historie Egypta. Jedním z nich je nepochybně Snofru – první faraon 4. dynastie. Je to jediný faraon, kterému jsou připisovány minimálně tři pyramidy. Nemůžeme s jistotou tvrdit, zda byl **Snofru** synem Huneje, posledního faraona 3. dynastie, ale můžeme to předpokládat. Jeho matka Meresanch I. byla Hunejovou vedlejší manželkou. **Aby byl legitimním nástupcem, oženil se se svou nevlastní sestrou Hetepheres I. – Hunejovou dcerou** a budoucí matkou Chufua. ## Snofru – milovaný faraon Snofru byl milovníkem vzdělání a veselí. V mládí jezdil na projížďky ve člunu v příjemné společnosti a utíkal svým učitelům. Egyptský lid jej miloval. Nebral totiž příliš na vědomí královský protokol a lidi ze svého okolí oslovoval „příteli můj“. Byl v tomto smyslu netradičním faraonem, ale byl velice inteligentní, vzdělaný a miloval květnaté proslovy. **Snofru podporoval rozvoj zemědělství a chovu**, založil a udržoval několik zemědělských usedlostí a zvýšil těžbu v egyptských i zahraničních lomech. Proto posílil také egyptskou přítomnost na Sinajském poloostrově, protože potřeboval ochránit malachitové, tyrkysové a měděné doly před útoky beduínů. Proto nechal Snofru postavit asi 60 velkých lodí (jedna z nich byla dlouhá přes 50m), které sloužily při taženích do Libanonu, odkud dovážel především cedrové dřevo pro jeho pevnost. **Smysl pro obchod ho někdy přiměl i k válečným výpravám**, aby mohl rozšířit svou vládu na další bohaté oblasti, jako byla například Núbie. Snofru také zorganizoval velké tažení do Núbie, aby potlačil vzpouru v Dodekaschoinu (řecké označení části Núbie, která se táhla podél Nilu od Elefantiny k Takompsu), odkud prý přivezl téměř 7 000 zajatců a také 20 0000 kusů dobytka. Stejně jako ostatní faraoni i **Snofru věděl, že Núbie je zemí, bez které se egyptské hospodářství neobejde**. Pokud totiž měl pod kontrolou a mohl regulovat proud karavan z této oblasti, byl schopen zásobovat velká egyptská města ebenovým dřevem, slonovinou, zlatem, dioritem, kadidlem, velmi módními divokými zvířaty i pracovní silou důležitou pro zajištění velkých staveb. Podnikal také nájezdy do Libye, odkud přivedl 13 000 kusů dobytka a 11 000 zajatců. Země nikdy nepoznala takovou prosperitu jako za jeho panování. ## Stavitel Snofru **Snofru** byl také velký stavitel. Díky pracovní síle v podobě otroků z vojenských tažení **nechal budovat pevnosti, lodě, paláce, chrámy, domy a pyramidy** – jedna z nich stála v Médúmu, v jižní části memfidské planiny, dvě v Dahšúru a možná čtvrtá, která byla objevena teprve nedávno, v Síle ve Fajjúmu nedaleko od Médúmu. Poblíž Médúmu si nechal postavit svou rezidenci a tím, že si zde nechal vystavět svou první pyramidu (její nejstarší fáze byla stupňovitá, stejně jako Džoserova), se možná chtěl odlišit od svých předchůdců. Jeho další volba padla na Dahšúr. Není známo, proč si právě zde nechal vystavět [dvě „pravé“ pyramidy](/faraoni-stare-rise/pyramidy-faraona-snofrua.php "Pyramidy faraona Snofrua v Dahšúru"), které byly jakousi předehrou později stavěným pyramidám v Gíze. Snofru více než kterýkoliv jiný faraon poznamenal dějiny své země. Další podrobnosti o stavbě pyramid – zejména o tom, jak vznikala Lomená pyramida – najdete na stránce věnované popisům této pyramidy. [![Huniho pyramida, kterou nechal dokončit Snofru](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/01-huni-medum-300x225.png "Huniho pyramida, kterou nechal dokončit Snofru")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/01-huni-medum.png) Huniho pyramida, kterou nechal dokončit Snofru [![Lomená pyramida v Dahšúru](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/02-lomena-pyramida-300x225.png "Lomená pyramida v Dahšúru")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/02-lomena-pyramida.png) Lomená pyramida v Dahšúru [![Letecký pohled na Lomenou pyramidu](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/03-snofru-lomena-letecky-300x225.png "Letecký pohled na Lomenou pyramidu")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/03-snofru-lomena-letecky.png) Letecký pohled na Lomenou pyramidu ![Kartuš faraona Snofrua](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-snofru.gif)Kartuš faraona Snofrua Hrobka: [Lomená](/pyramidy-stare-rise/lomena-pyramida.php) nebo [Červená pyramida](/pyramidy-stare-rise/cervena-pyramida.php) Předchůdce: [Hunej (Huni)](/faraoni-stare-rise/hunej.php) Nástupce: [Chufu](/faraoni-stare-rise/chufu.php) Doba vlády: 24 let **Manželka:** [Hetepheres I.](/architektura-stare-rise/hrobka-kralovny-hetepheres.php) **Rubriky:** Faraoni Staré říše **Štítky:** Dahšúr, egyptští faraoni, Hetepheres, pyramidy v Dahšúru, Snofru --- ### [Teti - zakladatel 6. dynastie](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-stare-rise/teti.php) **Published:** 23 září, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Když zemřel Venis (poslední faraon 5. dynastie), nastupuje na trůn Teti a zakládá 6. dynastii. **Teti nebyl synem faraona Venise, ale jeho zetěm**. Jeho předchůdce Venis totiž zemřel bez mužského dědice. Tím vznikla nástupnická krize, kterou vyřešil právě Teti. Délka jeho vlády není přesně známa, Manehto ji ve svých seznamech stanovuje ji na 30 let. O Tetiho vládě a jeho činech není příliš mnoho známo. **Teti poskytl výsady chrámu v Abydu (Abedžu) a podílel se na rozvoji uctívání bohyně Hathory v Dendeře**. Za jeho vlády jsou doložené obchodní styky s Byblem (nacházel se na území dnešního Libanonu) a také se zemí Punt. Egyptologové se dlouho snažili najít důkaz pro lokalizaci této země. **Nález mumie paviána** (který se v Egyptě běžně nevyskytoval) **v Údolí králů a jeho podrobné zkoumání pomohlo určit, kde se nacházela [Země Punt](/faraoni-stare-rise/zeme-punt.php)**. ## Teti a jeho pyramidový komplex v Sakkáře Svoji pyramidu si nechal postavit v severní Sakkáře, několik set metrů od známé stupňovité pyramidy krále Džosera. **Tetiho pyramida byla poměrně malá, měřila asi 43 metrů**, základna měla rozměry 64 x 64 metrů. Do současnosti se z ní zachovala pouze hromada kamení a štěrku. [Tetiho pyramida](/pyramidy-stare-rise/tetiho-pyramida.php "Tetiho pyramida") byla postavena z nepečlivě opracovaných kvádrů žuly. Zbytky její vnitřní části jsou značně poškozené lupiči i zubem času. Pyramidu zdobí texty pyramid (stejně jako pyramidu Venise) a velká část z nich se nám dochovala. Trochu překvapivě se zachoval i Tetiho sarkofág. Kolem Tetiho pyramidy je pohřbena většina hodnostářů z jeho doby. Některé z nich ale byly záměrně zničeny ještě za panovníkovy vlády. To může znamenat, že Teti s opozicí zúčtoval tvrdě, protože co může být větším trestem, než znemožnit opozičníkům posmrtnou existenci. ![Teti](/wp-content/uploads/faraoni/stara-rise/teti.png "Teti - Starověký Egypt") faraon Teti ![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-teti.gif)Kartuš faraona Tetiho Hrobka: [Tetiho pyramida](/pyramidy-stare-rise/tetiho-pyramida.php) Předchůdce: [Venis](/faraoni-stare-rise/venis.php) Nástupce: [Veserkare](/faraoni-stare-rise/veserkare.php) Doba vlády: 12 let **Manželky:** Iput I. (dcera Venise a matka Pepi I.); Chuit (pravděpodobně matka Veserkarea) **Rubriky:** Faraoni Staré říše **Štítky:** Dendera, egyptští faraoni, Sakkára, Teti --- ### [Héliopolis a Abydos - posvátná města](https://www.starovekyegypt.net/mesta-starovekeho-egypta/heliopolis-a-abydos-posvatna-mesta.php) **Published:** 27 listopadu, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Faraoni si svá hlavní města vybírali podle vojenských, strategických, geopolitických a ekonomických zájmů. Nezapomínali ale ani na význačná náboženská města, bez nichž by jen těžko prosazovali svou autoritu. **Nejstarším z nich byla Héliopolis** ve špičce delty, kterou Egypťané nazývali Iunu (Město pilíře). ## Héliopolis (Iunu) ![Héliopolis](/wp-content/uploads/vsedni-zivot/tn_mapa-heliopolis.jpg "project03 - Starověký Egypt") Faraoni si svá hlavní města vybírali podle vojenských, strategických, geopolitických a ekonomických zájmů. Nezapomínali ale ani na význačná náboženská města, bez nichž by jen těžko prosazovali svou autoritu. Nejstarším z nich byla **Héliopolis (Iunu)** ležící v samotné špičce delty, kterou Egypťané nazývali lunu (Město pilíře) a která zřejmě byla totožná s biblickým městem On. Právě o toto město a jeho velmi vlivné kněžstvo se opírali vládci [5. dynastie](/faraoni-stare-rise/faraoni-5-dynastie.php). Navíc z Héliopole pocházejí základy egyptského slunečního kultu a zádušní víry. Hlavním ochranným bohem města byl Re ztotožněný s Atumem. Z Héliopole také možná pocházel jeden z myšlenkových zdrojů atonského kacířství. ## Abydos (Abedžu) ![Abydos](/wp-content/uploads/vsedni-zivot/tn_mapa-abydos.jpg "project06 - Starověký Egypt")Jiným důležitým náboženským centrem byl **Abydos (Abedžu)**, který nabyl na významu již za vlády prvních dynastií Archaického období. Později se Abydos stal poutním místem, kde se horlivě uctíval kult Usira. Z dalších měst stojí za zmínku **Hermopolis** (Chemenu), velký rival Héliopole, jehož ochranným bohem byl Thovt; **Dendera**, jejíž ozdobou je [chrám bohyně Hathor](/architektura-za-ptolemaiovcu/chram-bohyne-hathor-v-dendere.php); Búsiris, starobylý Per Usir, město Usira, které hrálo důležitou roli v archaickém období; **Tell el-Basta**, významné centrum v období Staré říše s ochrannou bohyní Bastetou a konečně **Bútó** v deltě Nilu, význačné město archaického období, kde se uctíval kult bohyně Vadžet, jedné z pramatek Dolního Egypta, která byla také Horovou kojnou. **Rubriky:** Egyptská města **Štítky:** Abydos, Dendera, život ve starověkém Egyptě --- ### [Gebel el-Silsila – nejkvalitnější pískovec v Egyptě](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/gebel-el-silsila-nejdulezitejsi-kamenolom-pro-horni-egypt.php) **Published:** 26 ledna, 2021 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Asi 70 km severně od Asuánu se nachází Gebel el-Silsila** – kamenolom, odkud pocházely stavební kameny na chrámy faraonů v Horním Egyptě. Nil je v této oblasti velmi úzký (řečiště má jen 400 metrů) a nad ním se tyčí obrovský pískovcový útes. Během 18. dynastie se architektura v Egyptě změnila. Faraoni začali jako stavební kámen místo vápence používat pískovec. A bylo to možné právě proto, že **Gebel el-Silsila byla známá vysokou kvalitou pískovce**. Byla zde objevena dokonce stéla [Ramesse II.](/faraoni-nove-rise/ramesse2.php) věnovaná Nilu. Nil byl důležitý pro přepravu ohromných kamenných bloků na stavbu nejkrásnějších chrámů v období Nové říše. Jak je ale přepravovali? ## Důmyslná přeprava pískovcových bloků Maria Nilssonová a John Ward při výzkumech v jednom kamenolomu v Gebel el-Silsila učinili objev, který pomůže pochopit nakládku a přepravu těchto kamenných obrů. Lodě připluly po Nilu, kanálem vpluly do přístavu s hlubokou vodou, kde na ně naložily pískovcové bloky. S nákladem pak odpluli zpátky na řeku a pokračovaly po proudu na místo určení. Tím byl nejčastěji Karnak, Luxor, kde se nachází velké chrámové komplexy, ala také například Dendera a [chrám bohyně Hathor](/architektura-za-ptolemaiovcu/chram-bohyne-hathor-v-dendere.php). Pod hladinou Nilu ale objevili ještě něco dalšího, co dokazuje, jak důmyslný systém přístavů Egypťané měli. ## Mola v Gebel el-Silsila pro nízkou i vysokou vodu Pod hladinou Nilu potápěči objevili několik kamenných bloků, které jsou pozůstatkem části přístaviště. V severním lomu byla objevena plošina o délce 180 metrů, která je nyní 6 metrů pod hladinou Nilu. Proč je ale molo tak hluboko? V období dynastií byla hladina Nilu níž a tak je logické, že jsou některá přístaviště dnes pod vodou. Ale o 6 metrů? Vysvětlení je prosté – **během záplav se používala mola, která jsou vidět dnes**, ale za normálního stavu řeky se používala mola, která jsou dnes pod hladinou Nilu. [![Gebl el-Silsila byla místem, kde se těžil nejkvalitnější pískovec](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/gebel-el-silsila-01-150x150.jpg "Gebl el-Silsila byla místem, kde se těžil nejkvalitnější pískovec")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/gebel-el-silsila-01.jpg) Gebl el-Silsila byla místem, kde se těžil nejkvalitnější pískovec [![V kamenolomu Gebel el-Silsila se nachází stéla Ramesse II.](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/gebel-el-silsila-02-stela-ramesse2-150x150.jpg "V kamenolomu Gebel el-Silsila se nachází stéla Ramesse II.")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/gebel-el-silsila-02-stela-ramesse2.jpg) V kamenolomu Gebel el-Silsila se nachází stéla Ramesse II. [![Pohled z kamenolomu na přístav a řeku Nil](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/gebel-el-silsila-03-pohled-pristav-z-utesu-150x150.jpg "Pohled z kamenolomu na přístav a řeku Nil")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/gebel-el-silsila-03-pohled-pristav-z-utesu.jpg) Pohled z kamenolomu na přístav a řeku Nil [![V Gebel el-Silsila byl čilý lodní provoz. Kanálem do přístavu připlouvaly prázdné lodě.](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/gebel-el-silsila-04-150x150.jpg "V Gebel el-Silsila byl čilý lodní provoz. Kanálem do přístavu připlouvaly prázdné lodě.")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/gebel-el-silsila-04.jpg) V Gebel el-Silsila byl čilý lodní provoz. Kanálem do přístavu připlouvaly prázdné lodě. [![Přístav v kamenolomu, kde se nakládaly lodi](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/gebel-el-silsila-05-150x150.jpg "Přístav v kamenolomu, kde se nakládaly lodi")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/gebel-el-silsila-05.jpg) Přístav v kamenolomu, kde se nakládaly lodi [![Naložené lodě se pak vydávaly po proudu do Karnaku, Luxoru nebo Dendery](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/gebel-el-silsila-06-150x150.jpg "Naložené lodě se pak vydávaly po proudu do Karnaku, Luxoru nebo Dendery")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/gebel-el-silsila-06.jpg) Naložené lodě se pak vydávaly po proudu do Karnaku, Luxoru nebo Dendery **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** chrám v Karnaku, chrám v Luxoru, Dendera, Karnak, Luxor --- ### [Marsa Alam, potápění a památky](https://www.starovekyegypt.net/letoviska-v-egypte/marsa-alam.php) **Published:** 15 prosince, 2014 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Marsa Alam se nachází v jihovýchodním Egyptě na pobřeží Rudého moře. Jedná se o nejjižněji položené letovisko v Egyptě nedaleko obratníku Raka. Letovisko se nachází v místě, kde se Arabská poušť setkává s Rudým mořem. Stejně jako v Hurghadě nebo Dahabu byla i zde dříve malá rybářská vesnička. Dnes je ale Marsa Alam jednou z nejnavštěvovanějších turistických destinací v Egyptě. Vzestupem způsobilo mezinárodní letiště, které zde bylo otevřeno v roce 2001. ## Pláže a koupání v letovisku Marsa Alam Místní pláže jsou jedny z nejhezčích v Egyptě. Čistá voda v moři vyzývá k objevování magického podmořského světa včetně pestrobarevných korálových útesů. **Nejznámější lokalitou k potápění je útes Samadai**, který má tvar podkovy a je někdy také nazýván Domem delfínů. Nedaleko se nachází Esna, Edfu a Kom Ombo, kde můžete navštívit zdejší chrámy. V Esně najdete [chrám zasvěcený Chnumovi, Neit a Satet](/architektura-za-ptolemaiovcu/chram-chnuma-neit-a-satet-v-esne.php "Chrám boha Chnuma, bohyní Neit a Satet v Esně"), který nechal postavit [Ptolemaios VI. Filométor](/ptolemaiovci/ptolemaios6.php "Ptolemaios VI. Filométór"). Také v Edfu nechali Ptolemaiovci svoji stopu, protože [Horův chrám v Edfu](architektura-za-ptolemaiovcu/horuv-chram-v-edfu.php "Horův chrám v Edfu") nechali postavit také oni. Ptolemaios VI. pak také započal se stavbou [chrámu v Kom Ombo](/architektura-za-ptolemaiovcu/ptolemaiovsky-chram-v-kom-ombo.php "Ptolemaiovský chrám v Kom Ombo (Nubet)"), který byl dokončen až za římské nadvlády. **Rubriky:** Letoviska v Egyptě **Štítky:** dovolená v Egyptě, egyptská letoviska --- ### [Kairesova hrobka - nový objev v Abúsíru](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/kairesova-hrobka-novy-objev-v-abusiru.php) **Published:** 4 října, 2018 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Týmu českých egyptologů v čele s ředitelem [Českého egyptologického ústavu](https://cegu.ff.cuni.cz/cs) Miroslavem Bártou se v Abúsíru podařilo odkrýt vápencovou hrobku. Kairesova hrobka je hrobkou vysoce postaveného úředníka z 3. tisíciletí př.n.l. Jeho jméno bylo vyryto na stěnách. **Kairesova hrobka se nachází v srdci pyramidového pole v Abúsíru** – v oblasti, kde byli vedle panovníků pochováváni pouze členové královské rodiny a nejvyšší představitelé státu z doby vlády páté dynastie. Čeští egyptologové objevili také rozpůlenou žulovou sochu, kde je Kaires znázorněn na malé židli bez opěrky. Do židle byly vyryty jeho tituly. Byl představeným všech královských stavebních projektů v celém Egyptě. Zároveň byl i knězem v různých chrámech. Kaires byl označován také jako „hlavní dozorce záležitostí krále“, i za Mistrova milovaného či za Tajného strážce ranního domu. ## Kairesova hrobka dokazuje postavení svého majitele *„Byl označován jako Jediný přítel krále. Měl na starosti i jeho toaletu, snídani a oblékání v tzv. ranním domě,“* uvedl ředitel egyptologického ústavu Miroslav Bárta, podle kterého je hrobka unikátní. *„Ta unikátnost spočívá v její architektuře. Nejde o běžnou hrobku, je zde celá řada dalších místností. Další unikátnost spočívá v tom, že jeho kaple jako jediná nekrálovská hrobka, kterou známe z celého třetího tisíciletí historie starého Egypta, užívá ve velké míře černý čedič k tomu, aby se tam postavila podlaha, obložily stěny, oltář.“* Právě objevení sochy představuje řešení dlouholetého problému, zda starověcí Egypťané v době Staré říše ukládali sochy do pohřebních komor či nikoliv. Hrob Kairese byl vyloupen už ve starověku. Český egyptolog Zbyněk Žába uváděl Kairese v souvislosti s autorstvím Naučení pro krále Merikarea. Někdy byl považován za autora Naučení pro Kagemniho ( literární dílo obsahující moudré rady do života). Vzhledem k rozdílné době vzniku těchto textů ale Kaires nemohl být autorem obou. [![Pohled na Kairesovu hrobku AC 33 z Neferirkareovy pyramidy (c) Český egyptologický ústav FF UK](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/01-pohled-na-kairesovu-hrobku-ac-33-z-neferirkareovy-pyramidy-150x150.jpg "Pohled na Kairesovu hrobku AC 33 z Neferirkareovy pyramidy (c) Český egyptologický ústav FF UK")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/01-pohled-na-kairesovu-hrobku-ac-33-z-neferirkareovy-pyramidy.jpg) Pohled na Kairesovu hrobku AC 33 z Neferirkareovy pyramidy (c) Český egyptologický ústav FF UK [![AC 33 od jihovýchodu (c) Český egyptologický ústav FF UK](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/02-kairesova-hrobka-ac-33-od-jihovychodu-150x150.jpg "AC 33 od jihovýchodu (c) Český egyptologický ústav FF UK")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/02-kairesova-hrobka-ac-33-od-jihovychodu.jpg) AC 33 od jihovýchodu (c) Český egyptologický ústav FF UK [![AC 33 kaple (c) Český egyptologický ústav FF UK](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/03-ac33-kaple-150x150.jpg "AC 33 kaple (c) Český egyptologický ústav FF UK")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/03-ac33-kaple.jpg) AC 33 kaple (c) Český egyptologický ústav FF UK [![AC 33 vstup do kaple (c) Český egyptologický ústav FF UK](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/04-vstup-do-kaple-v-kairesove-hrobce-150x150.jpg "AC 33 vstup do kaple (c) Český egyptologický ústav FF UK")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/04-vstup-do-kaple-v-kairesove-hrobce.jpg) AC 33 vstup do kaple (c) Český egyptologický ústav FF UK [![AC 33 od jihu (c) Český egyptologický ústav FF UK](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/05-kairesova-hrobka-pohled-od-jihu-150x150.jpg "AC 33 od jihu (c) Český egyptologický ústav FF UK")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/05-kairesova-hrobka-pohled-od-jihu.jpg) AC 33 od jihu (c) Český egyptologický ústav FF UK [![Pohřební komora s objevem sochy (c) Český egyptologický ústav FF UK](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/06-pohrebni-komora-s-objevem-sochy-150x150.jpg "Pohřební komora s objevem sochy (c) Český egyptologický ústav FF UK")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/06-pohrebni-komora-s-objevem-sochy.jpg) Pohřební komora s objevem sochy (c) Český egyptologický ústav FF UK [![Spodní část sochy, detail (c) Český egyptologický ústav FF UK](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/07-spodni-cast-sochy-detail-150x150.jpg "Spodní část sochy, detail (c) Český egyptologický ústav FF UK")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/07-spodni-cast-sochy-detail.jpg) Spodní část sochy, detail (c) Český egyptologický ústav FF UK [![Vyčištěná pohřební komora se sarkofágem (c) Český egyptologický ústav FF UK](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/08-vycistena-pohrebni-komora-se-sarkofagem-150x150.jpg "Vyčištěná pohřební komora se sarkofágem (c) Český egyptologický ústav FF UK")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/08-vycistena-pohrebni-komora-se-sarkofagem.jpg) Vyčištěná pohřební komora se sarkofágem (c) Český egyptologický ústav FF UK **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Abúsír --- ### [Jak číst hieroglyfy - 1.díl](https://www.starovekyegypt.net/jak-cist-hieroglyfy/jak-cist-hieroglyfy.php) **Published:** 12 listopadu, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Hieroglyfy prošly velmi rychlým vývojem od prostého obrázku k plnohodnotnému písmu. Impulsem k jejich vzniku byla pravděpodobně potřeba vyjádřit složitější údaje hospodářského, náboženského a správního rázu. ## První znaky, první symboly První znaky, které bylo možné číst, se objevují kolem roku 3100 př.n.l. a na většině z nich je jen velmi málo znaků. Jako příklad může posloužit stéla krále Wadžiho (asi 3150-2930 př.n.l.). Jednoduché provedení má vysokou technickou a uměleckou úroveň. Na stéle najdeme tři symboly – sokola, průčelí paláce a hada. Sokol znázorňuje boha Hora, jehož byl panovník pozemským ztělesněním. Jména panovníků se původně zapisovala nad stylizované průčelí paláce, ale zde je nad průčelím paláce obraz hada, který odpovídá pozdější souhlásce „dž“. Písmo se záhy obohatilo o další znaky, které umožnily foneticky reprodukovat souhláskovou stavbu slov. Ukažme si to na příkladu jména Snofrua, panovníka Staré říše. Hieroglyfické znaky můžeme rozdělit do tří základních kategorií – ideogramy, fonogramy a determinativy. **Ideogramů** je velmi mnoho – vlastně každý hieroglyfický znak může být ideogram. **Fonogramy** byly znaky vyjadřující zvuk a dělí se na skupiny podle počtu hlásek, které zastupují. Jednohláskové znaky představují jedinou hlásku nebo polosamohlásku a tvoří egyptskou „[abecedu](/wp-content/uploads/pismo/abeceda.pdf)“. Egypťané používali ale i vícehláskové znaky. **Determinativy** jsou znaky, které umožňující rozlišit slova, která se stejně zapisují, ale mají různý význam. ![Hieroglyfy](/wp-content/uploads/pismo/hieroglyfy-schema.gif "Hieroglyfy - Starověký Egypt") K usnadnění hledání ve slovnících a umožnění čtení egyptských textů jsou hieroglyfické znaky obvykle přepisovány do takové „speciální“ abecedy (transkripce/tranliterace). Nepřítomnost samohlásek mezi souhláskami znesnadńujě čtení slov. Proto jsou užívány následující pravidla: 1. některé souhlásky se vyslovují, jako by to byly samohlásky 2. jiné souhlásky jsou spolu propojeny písmenem „e“ Tímto způsobem dospějeme ke slovům, které jsou spojeny samohláskami. Například transkripce výrazu pro slovo „krásný“ je nfr. K usnadnění výslovnosti těchto tří souhlásek je spojíme dohromady písmenem „e“, čímž vznikne nefer. Naše výslovnost nemá s původní výslovností egyptštiny očividně nic společného; je to pouze novodobá úmluva, která se používá k usnadnění čtení jednotlivých slov a vět. **Rubriky:** Jak číst hieroglyfy **Štítky:** Hieroglyfy, písmo starověkého Egypta --- ### [Jak číst hieroglyfy - 4.díl](https://www.starovekyegypt.net/jak-cist-hieroglyfy/jak-cist-hieroglyfy-4.php) **Published:** 12 listopadu, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Dnes se podíváme na vícepísmenné znaky – na dvojpísmenné a trojpísmenné. Protože předpokládám, že jste si vyzkoušeli překlad svých jmen do hieroglyfů podle vzorů v předchozí lekci a ty nejčastější znaky si alespoň trochu pamatujete (a pokud ne, můžete si vytisknout [abecedu](/wp-content/uploads/pismo/abeceda.pdf), aby byl potřebný znak vždy „při ruce“. ## Dvoupísmenné znaky Kromě 24 jednopísmenných znaků, o kterých byla řeč v minulé lekci, používali starověcí Egypťané také znaky s hodnotou dvou hlásek a také znaky s hodnotou tří hlásek. **Dvoupísmenný znak je vlastně jeden hieroglyf reprezentující kombinaci dvou hlásek**. Existuje okolo stovky dvoupísmenných znaků, ale ne všechny se naštěstí běžně objevují v textech. Proto bude stačit znát asi jen 30 z nich. Následující obrázek představuje ty nejčastěji používané a pokud chcete učit se číst hieroglyfy, nezbývá Vám nic jiného, než se je naučit. ![Hieroglyfy](/wp-content/uploads/pismo/2_letter.gif "- Starověký Egypt") Mnoho dvoupísmenných znaků má i svůj vlastní význam a představují tedy jednotlivá slova. Často jsou doplněny čárkou, tzv. ideogramickým znakem, který nám říká, že napsané slovo odpovídá obrázkové hodnotě znaku. Těmto znakům se říká ideogramy. Zde najdete některé příklady těchto znaků. ![Hieroglyfy](/wp-content/uploads/pismo/znaky-ideogramy.gif "- Starověký Egypt") **Rubriky:** Jak číst hieroglyfy **Štítky:** Hieroglyfy, písmo starověkého Egypta --- ### [Jak číst hieroglyfy - 5.díl](https://www.starovekyegypt.net/jak-cist-hieroglyfy/jak-cist-hieroglyfy-5.php) **Published:** 12 listopadu, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** V minulé lekci jsme se zaměřili na dvojpísmenné a trojpísmenní znaky a dnes se podíváme na **determinativy**. Mnoho staroegyptských slov se psalo stejnými znaky, i když měly naprosto jiný význam. Aby byl význam slov vždy jasný, psaly se na konce slov právě determinační znaky. Aby to bylo zřejmé uvedeme příklad. Znak ![Hieroglyfy](/wp-content/uploads/pismo/znak-pisarske-nacini.gif "- Starověký Egypt") představuje **písařské náčiní**, ale pokud ho na konci doplníme o postavu muže ![Hieroglyfy](/wp-content/uploads/pismo/znaky-pisar.gif "- Starověký Egypt"), pak takový znak pak představuje slovo **písař**. Pokud ale místo postavy muže umístíme například svitek ![Hieroglyfy](/wp-content/uploads/pismo/znaky-pismo.gif "- Starověký Egypt"), potom musíme takovýto znak číst jako **písmo** nebo **psát**. Většina determinantů slouží k označení všeobecné kategorie slova, které popisují. Malý výběr několika nejčastěji používaných determinačních znaků by bylo dobré se naučit. Ale protože asi máte někdy pocit, že se v těch znacích a paznacích nemůže člověk nikdy vyznat, doporučuji si všechno pečlivě uzložit, vytisknout a postupně se pouštět do luštění. **Determinační znaky** se hodí vždy, když se pokoušíte přeložit staroegyptský text. Starověcí Egypťané měli jeden hloupý „zlozvyk“ – psali věty bez mezer mezi slovy a také bez označení začátku nové věty. Tím je čtění textu složitější, ale protože víme, že determinační znaky jsou vždy umístěny na koncích slov, poskytují nám způsob, jak rozluštit stavbu vět. Čteme prostě text tak dlouho, dokud nenarazíme na determinační znak, který ukončuje slovo. To pak dáme do smysluplného tvaru a pokračujeme k dalšímu determinačnímu znaku a tak stále dokola. Příklad egyptského textu: ![Hieroglyfy](/wp-content/uploads/pismo/znaky-veta.gif "- Starověký Egypt") Do příští lekce se můžete pokusit správně rozluštit tuto větu, správné řešení najdete na začátku v 5.lekci. **Rubriky:** Jak číst hieroglyfy **Štítky:** Hieroglyfy, písmo starověkého Egypta --- ### [Jak číst hieroglyfy - 7.díl](https://www.starovekyegypt.net/jak-cist-hieroglyfy/jak-cist-hieroglyfy-7.php) **Published:** 12 listopadu, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Egypština (porovnáme-li ji například s češtinou) nemá specifické koncovky pro pád. **Pád lze vyjádřit buď genitivem nebo dativem**. U genitivu pak ještě rozlišujeme genitiv přímý a nepřímý. Nejlépe bude ukázat si vše na příkladech. Genetiv přímý – dvě podstatná jména jsou pevně spojena, tvoří dvojici obsahující řídící a závislé slovo. Egyptština nemá žádné pády, a tak jsou slova ve 2. pádu jednoduše napsána vedle sebe. Nemusí se shodovat ani v čísle, ani v rodě. Následující tabulka ukazuje příklady. ![Hieroglyfy](/wp-content/uploads/pismo/genitiv-primy.gif "- Starověký Egypt") Pokud se použije genetiv nepřímý, napíše se mezi řídící a závislé podstatné jméno píše spojka vyjadřující 2. pád (obdoba anglického „of“). ![Hieroglyfy](/wp-content/uploads/pismo/genitiv-neprimy.gif "- Starověký Egypt") Výsledek pak vypadá takto: ![Hieroglyfy](/wp-content/uploads/pismo/genitiv-neprimy-ukazka.gif "- Starověký Egypt") **Rubriky:** Jak číst hieroglyfy **Štítky:** Hieroglyfy, písmo starověkého Egypta --- ### [Jak číst hieroglyfy - 2.díl](https://www.starovekyegypt.net/jak-cist-hieroglyfy/jak-cist-hieroglyfy-2.php) **Published:** 12 listopadu, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Starověcí Egypťané používal doslova tisíce hieroglyfů. 24 znaků, které si dnes přiblížíme, je těmi nejběžnějšími a často se o nich proto mluví jako o [egyptské abecedě](/wp-content/uploads/pismo/abeceda.pdf). Každý z těchto znaků má význam jedné souhlásky. Chcete-li se naučit starověkou egyptštinu, musíte se bezpodmínečně těchto 24 znaků naučit nazpaměť. Aby to učení bylo zajímavější, můžete si zkusit napsat své jméno v hieroglyfech. Nezapomeňte, že písmena jako jako L, V, O nebo Z ve starověké egyptštině neexistovala. Jak si s tím tedy poradit? Pro písmeno V můžete použít hieroglyf ![Hieroglyfy](/wp-content/uploads/pismo/znak-v.gif "- Starověký Egypt"), který se používal pro písmeno F, pro písmeno L se později používal znak ![Hieroglyfy](/wp-content/uploads/pismo/znak-l.gif "- Starověký Egypt"), pro písmeno O znak ![Hieroglyfy](/wp-content/uploads/pismo/znak-o.gif "- Starověký Egypt"). No a na konec jména nezapomeňte dát znak ![Hieroglyfy](/wp-content/uploads/pismo/znak-muz.gif "- Starověký Egypt") pro muže nebo znak ![Hieroglyfy](/wp-content/uploads/pismo/znak-zena.gif "- Starověký Egypt") pro ženu. Pro kontrolu uvádím přepis dvou jmen – podle toho zjistíte, zda jste překládali správně nebo ne. ![](/wp-content/uploads/pismo/pavel.png "- Starověký Egypt") ![](/wp-content/uploads/pismo/petr.png "- Starověký Egypt")**jméno Pavel****jméno Petr** Aby byl tedy zápis úplný a správný, měl by vypadat takto: ![](/wp-content/uploads/pismo/jmeno-pavel.png "- Starověký Egypt")P A V E L![](/wp-content/uploads/pismo/jmeno-petr.png "- Starověký Egypt")P E T R![](/wp-content/uploads/pismo/jmeno-jan.png "- Starověký Egypt")J A N A abychom nezůstali jen u jmen mužů tak také několik dívčích jmen. ![](/wp-content/uploads/pismo/jmeno-hana.png "- Starověký Egypt")H A N A ![](/wp-content/uploads/pismo/jmeno-jana.png "- Starověký Egypt")J A N A![](/wp-content/uploads/pismo/jmeno-blanka.png "- Starověký Egypt")B L A N K A To pro tuto chvíli stačí – hrejte si se jmény a jejich překlady do hieroglyfů a příště si povíme něco o dvoupísmenných a třípísmenných znacích. **Rubriky:** Jak číst hieroglyfy **Štítky:** Hieroglyfy, písmo starověkého Egypta --- ### [Jak číst hieroglyfy - 3.díl](https://www.starovekyegypt.net/jak-cist-hieroglyfy/jak-cist-hieroglyfy-3.php) **Published:** 12 listopadu, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Minule jsme se naučili psát jména v hieroflyfech, rozepsat je písmenko po písmenku. Pokud Vás čtení hieroglyfů zajímá, jistě jste si vyzkoušeli napsat svoje jméno v hieroglyfech. Teď se podíváme na to, jak správně se přepíšou jména, která se použila v předchozí lekci. Staří Egypťané nenechávali mezery mezy slovy ani prázdná místa v textu (k tomuto tématu se dostaneme v některé z dalších lekcí). Pokoušeli se zapsat znaky do čtverce jak to nejvíce šlo. Ukážeme si to na příkladu. Věta „slunce vychází na obloze“ by se nepsala takto ![](/wp-content/uploads/pismo/slunce-vychazi-na-obloze.png "- Starověký Egypt") (tedy seřadit znaky za sebou), ale spíše takto ![](/wp-content/uploads/pismo/slunce-vychazi-na-obloze-zapis.png "- Starověký Egypt"), kde je vidět rozvrhnutá věta do čtverce. Pro názornost přidávám i přepis jmen, která jsem minule použil jako příklad. ![](/wp-content/uploads/pismo/jmeno-pavel.png "- Starověký Egypt")![](/wp-content/uploads/pismo/jmeno-pavel-zapis.png "- Starověký Egypt")PAVEL (doslova PAFEL)![](/wp-content/uploads/pismo/jmeno-petr.png "- Starověký Egypt")![](/wp-content/uploads/pismo/jmeno-petr-zapis.png "- Starověký Egypt")PETR (doslova PTR)![](/wp-content/uploads/pismo/jmeno-jan.png "- Starověký Egypt")![](/wp-content/uploads/pismo/jmeno-jan-zapis.png "- Starověký Egypt")JANa také několik dívčích jmen![](/wp-content/uploads/pismo/jmeno-hana.png "- Starověký Egypt")![](/wp-content/uploads/pismo/jmeno-hana-zapis.png "- Starověký Egypt")HANA![](/wp-content/uploads/pismo/jmeno-jana.png "- Starověký Egypt")![](/wp-content/uploads/pismo/jmeno-jana-zapis.png "- Starověký Egypt")JANA![](/wp-content/uploads/pismo/jmeno-blanka.png "- Starověký Egypt")![](/wp-content/uploads/pismo/jmeno-blanka-zapis.png "- Starověký Egypt")BLANKA To pro tuto chvíli stačí – hrejte si se jmény a jejich překlady do hieroglyfů a příště si povíme něco o dvoupísmenných a třípísmenných znacích. **Rubriky:** Jak číst hieroglyfy **Štítky:** Hieroglyfy, písmo starověkého Egypta --- ### [Jak číst hieroglyfy - 6.díl](https://www.starovekyegypt.net/jak-cist-hieroglyfy/jak-cist-hieroglyfy-6.php) **Published:** 12 listopadu, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Podíváme-li se na seznam ideogramů a fonogramů, jistě si všimnete, že význam některých znaků není zcela jednoznačný. Proto jsou dvoupísmenné a trojpísmenné znaky egyptského písma často doplněny jednopísmennými znaky, které opakují buď celý, nebo jen část jejich zvuku. Takové přídatné znaky se označují jako **fonetické doplňky**. ![](/wp-content/uploads/pismo/lidska-tvar.png "- Starověký Egypt")„tvář“ nebo Hr![](/wp-content/uploads/pismo/Ab.png "- Starověký Egypt")Ab nebo MR![](/wp-content/uploads/pismo/rw.png "- Starověký Egypt")RW nebo LProto používali staří Egypťané jednosouhláskové znaky jako opakování některých nebo všech souhlásek tvořících dvou až třísouhlásky. Proto se znak ![](/wp-content/uploads/pismo/Ab-b.png "- Starověký Egypt") čte jako AB, protože přidaný znak B potvrzuje. Stejně tak u znaku ![](/wp-content/uploads/pismo/m-r-Ab.png "- Starověký Egypt") přidané znaky M a R potvrzují, že se tento znak čte jako MR. Znak ![](/wp-content/uploads/pismo/Y5.png "- Starověký Egypt") (dvouhláska) může být doplněna hlásko N a tím vznikne znak ![](/wp-content/uploads/pismo/Y5-n.png "- Starověký Egypt"), který čteme jako MN. Stejně tak trojhláska ![](/wp-content/uploads/pismo/nfr.png "- Starověký Egypt") doplněná souhláskami F a R vytvoří skupinu ![](/wp-content/uploads/pismo/nfr-n-r.png "- Starověký Egypt"), ale můžeme ji doplnit také znaky N, F a R a tím vznikne skupina ![](/wp-content/uploads/pismo/nfr-n-f-r.png "- Starověký Egypt") která se čte NFR. V této souvislosti se Vám jistě vybaví napříkla kartuše ![](/wp-content/uploads/pismo/snofru.png "- Starověký Egypt") se jménem faraona Snofrua. Tím tuto lekci ukončíme a příště se podíváme na pády. **Rubriky:** Jak číst hieroglyfy **Štítky:** Hieroglyfy, písmo starověkého Egypta --- ### [Amenhotep II. udržel velkou říši](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-nove-rise/amenhotep2.php) **Published:** 29 září, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Amenhotep II. měl úlohu nesnadnou, protože na trůn nastoupil po smrti svého otce [Thutmose III.](/faraoni-nove-rise/thutmose3.php), největším dobyvateli v historii Egypta. **Amenhotep II. zdědil obrovskou říši**, kterou musel udržet zevnitř a bránit před útoky zvenčí. Sídlil, podobně jako všichni panovníci 18. dynastie, v Thébách (Vasetu). Egypt za jeho vlády zachoval hranice, které získal Thutmose III. Amenhotep II. vyslal **do Asie vyslal dvě velké trestné výpravy**, které se vypořádaly s tamějšími povstáními. S poraženými zacházel velmi krutě. Podle nápisů vzbouřené náčelníky vlastnoručně zabil a jejich těla poté přivezl do hlavního města, kde je nechal pověsit na hradby hlavou dolů. ## Amenhotep II. – stavební činnost ![Amenhotep II.](/wp-content/uploads/faraoni/nova-rise/amenhotep2.png "Amenhotep II. - Starověký Egypt")Amenhotep II. se kromě válečnictví se během své vlády zabýval také zvětšováním Amonova chrámu v Karnaku. Zbytky jeho staveb v tomto chrámu jsou však na tolika různých místech, že se přesně neví, jaký byl jejich původní rozsah. Nevěnoval se však pouze Karnaku. U Šéch Abd el-Kurny poblíž zádušního chrámu Ramesse II. se nacházejí poměrně dobře zachovalé pozůstatky jeho chrámu. Nechal také vyzdobit kapli bohyně Hathory v chrámu královny Hatšepsut v Dér el-Bahrí. V době jeho vlády bylo na vysoké úrovni také výtvrané umění. ## Hrobka Amenhotepa II. **Hrobka Amenhotepa II. (KV 35)** se nachází v Údolí králů. Je tvořena deseti místnostmi, vstupní chodbou se třemi schodišti, před pohřební komorou se nachází pilířová síň. Celou hrobku zdobí nástěnné polychromované reliéfy. Na stejném místě, jako před tisíci lety, se nachází sarkofág, který je vyroben z červeného pískovce a zdoben je modrými a zlatými obrazy ochranných bohů a nápisy. Hrobku Amenhotepa II. objevil v roce 1898 francouzský egyptolog Victor Loret. Kromě mumie samotného Amenhotepa II. zde našel také několik dalších královských mumií, které sem nechali ukrýt kněžští králové 21. dynastie. ![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-amenhotep2.gif)Kartuš faraona Amenhotepa II. Hrobka: [KV35 v Údolí králů](/udoli-kralu/hrobka-kv35-amenhotepa2.php) Předchůdce: [Thutmose III.](/faraoni-nove-rise/thutmose3.php) Nástupce: [Thutmose IV.](/faraoni-nove-rise/thutmose4.php) Doba vlády: 25 let **Manželka:** Tiaa (matka Thutmose IV.) **Rubriky:** Faraoni Nové říše **Štítky:** Amenhotep II., egyptští faraoni, Victor Loret --- ### [Mumie některých faraonů](https://www.starovekyegypt.net/egyptologove/mumie-faraonu.php) **Published:** 23 listopadu, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Kolem 20. dynastie bylo královské pohřebiště v Údolí králů opuštěno a začalo plenění hrobek. Jen díky oddanosti thébských kněží byla zachována těla zemřelých faraonů. Kněží totiž mumie odstranili z původních pohřebních komor a ukryli jinde. Mumie byly objeveny ve dvou úkrytech – v lokalitě Dér el-Bahrí (DB 320) a ve hrobce Amenhotepa II. v Údolí králů (KV 35). Zde je objevila Egyptská památková správa (1881) respektive Victor Loret (1898). **Amenhotep I. – faraon 18. dynastie, vládl 21 let**[![Amenhotep I.](/wp-content/uploads/egyptologove/tn_mumie-amenhotep1.jpg "- Starověký Egypt")](/wp-content/uploads/egyptologove/mumie-amenhotep1.gif) Ani původní místo pohřbu Amenhotepa I. (podobně jako například Ahmose, Thutmose II. nebo Ramesse VII.) neznáme. Jeho mumie byla nalezena ve skrýši v Dér el-Bahrí a má na sobě několik štítků, které zaznamenávají různé události týkající se jakékoliv mumie. Ze štítků se dozvídáme, že k restaurování došlo v 6. roce vlády Nesbanebdžeda, další v 10. roce vlády Siamona a umístěna do skrýše v Dér el-Bahrí byla za vlády Šešonka I. (faraon 22. dynastie). Amenhotep I. zemřel v roce 1504 př.n.l. **Thutmose II. – faraon 18. dynastie, vládl 3 roky**[ ![Thutmose II.](/wp-content/uploads/egyptologove/tn_mumie-thutmose2.jpg "- Starověký Egypt")](/wp-content/uploads/egyptologove/mumie-thutmose2.gif) Původní místo, kde byl tento Thutmose II. pohřben není známo. Vládl pouhé tři roky a u jeho těla nebyly nalezeny žádné předměty pohřební výbavy. To vzbudilo pozornost a vyvolalo řadu teorií. Podle jedné byl pohřben spolu s otcem Thutmosem I. (nevíme ale kde), podle jiné byl pohřben v hrobce v Údolí králů (KV 42) nebo v Dér el-Bahrí (DB 358). Jeho tělo bylo nakonec ukryto v Dér el-Bahrí v rakvi se štítkem, podle kterého byl ze své hrobky přenesen do této skrýše v 6. roce Nesbanebdžedovy vlády (faraon 21. dynastie). Thutmose II. zemřel v roce 1479 př.n.l. **Thutmose IV. – faraon 18. dynastie, vládl 10 let**[![Thutmose IV.](/wp-content/uploads/egyptologove/tn_mumie-thutmose4.jpg "- Starověký Egypt")](/wp-content/uploads/egyptologove/mumie-thutmose4.gif) V roce 1898 objevil Victor Loret dvě skupiny mumií ve dvou vedlejších místnostech pohřební komory Amenhotepa II. Mumie Thutmose IV. zde ležela spolu s dalšími osmi osobnostmi včetně Amenhotepa III., Merenptaha, Sethi II., Siptaha, Ramesse IV., Ramesse V., Ramesse VI. a těla ženy, která byla nazvána „neznámá žena D“. Zdá se, že všechny mumie sem byly umístěny ve stejné době – přibližně ve 12. nebo 13. roce vlády Nesbanebdžeda. Thutmose IV. zemřel v roce 1387 př.n.l. **Sethi I. – faraon 19. dynastie, vládl 14 let**[![Sethi I.](/wp-content/uploads/egyptologove/tn_mumie-sethi1.jpg "- Starověký Egypt")](/wp-content/uploads/egyptologove/mumie-sethi1.gif) Mumie Sethi I. (otce Ramesse II.) byla objevena ve skrýši v Dér el-Bahrí a na jejím víku byly vyryty dvě velké kartuše se jménem panovníka a o něco níže tři štítky z doby Hrihora a Pindožema II. (faraoni 21. dynastie). Původní hrobka Sethi I. je považována za nejkrásnější z hrobek v Údolí králů (KV 17) a jejím objevitelem byl italský dobrodruh a cestovatel Giovanni Battista Belzoni a proto je také známá pod názvem „Belzoniho hrobka“. Sethi I. zemřel v roce 1279 př.n.l. **Ramesse II. – faraon 19. dynastie, vládl 66 let**[![Ramesse II.](/wp-content/uploads/egyptologove/tn_mumie-ramesse2.jpg "- Starověký Egypt")](/wp-content/uploads/egyptologove/mumie-ramesse2.gif) Mumie tohoto panovníka 19. dynastie, který je nepochybně nejslavnějším panovníkem nejen této dynastie a celého období Nové říše, ale dost možná nejslavnějším panovníkem v dějinách starověkého Egypta, byla nalezena Egyptskou památkovou správou v roce 1881 v Dér el-Bahrí. Mumie Ramesse II. opustila Egypt v roce 1976, když se v Louvru konala výstava na téma Ramesse II. Ve Francii byla mumie přivítána se všemi poctami jako důležité hlavy států. Před návratem do Egypta byla podrobena detailní analýze a restaurována. Jednou ze zvláštností této mumie jsou dochované husté světlé vlasy, které se u ostatních mumií nedochovaly. Ramesse II. zemřel v roce 1212 př.n.l. a přežil několik svých synů. **Merenptah – faraon 19. dynastie, vládl 9 let**[![Merenptah](/wp-content/uploads/egyptologove/tn_mumie-merenptah.jpg "market01 - Starověký Egypt")](/wp-content/uploads/egyptologove/mumie-merenptah.gif) Tělo Merenptaha, důležitého faraona 19. dynastie a nástupce Ramesse II. bylo nalezeno v hrobce Amenhotepa II. v Údolí králů, kam bylo přesunuto z původní hrobky (KV 8). Mumii tohoto faraona (vládl 9 let) objevil Victor Loret v roce 1898, když objevil hrobku faraona Amenhotepa II. Merenptah zemřel v roce 1202 př.n.l. **Rubriky:** Egyptologové **Štítky:** egyptologové, Victor Loret --- ### [Pierre Montet a Tanida](https://www.starovekyegypt.net/egyptologove/pierre-montet.php) **Published:** 23 listopadu, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Pierre Montet se narodil roku 1885 ve Villefranchesur-Saône ve Francii. To, že se zajímal o Egypt nebylo nijak překvapující. Byl synem kotláře, který se podílel na výstavbě Suezského průplavu. Už **v jedenácti letech se začal Montet učit hieroglyfickou abecedu.** Ve dvaceti absolvoval kursy u Victora Loreta, který o několik let dříve objevil zapomenutou hrobku faraona Amenhotepa II. **V roce 1910 poprvé Pierre Montet navštívil Egypt** a pak začal pracovat jako archeolog pro Francouzský ústav v Káhiře. Od té doby pobýval Montet střídavě ve Štrasburku (působil zde jako univerzitní profesor) a v Egyptě, kde každý rok trávil dva až tři měsíce na vykopávkách. V Egyptě měl ale pověst velkého individualisty. V roce 1928 mu byla přidělena částka 22 000 franků na vykopávky starověkého města v Tanidě. O rok později se se svou rodinou usadil v Sán el-Hagaru, těžko dostupné vesnici bez vody a elektřiny a ve spolupráci se svou manželkou Theodorou Castelli zkoumal toto místo vždy tři měsíce v roce. Mezinárodní situace si v roce 1939 vynutila velkou opatrnost. Nebezpečí vypuknutí války narůstalo každým dnem a tak nechal toho roku Montet svoji rodinu v Alsasku. Právě tehdy ale Montet nalezl neporušené hrobky faraonů Nové říše a díky osobní intervenci krále Farúka se mohla celá rodina setkat v roce 1940 v Káhiře a následně pokračovat s výzkumem pohřebiště. ## Tanida – zapomenuté město Ze všech zapomenutých měst v deltě Nilu se nejvíce památek dochovalo právě v Tanidě. **Tanida byla** hlavní město čtrnáctého nomu a **od vlády 21. dynastie do nástupu faraona 22. dynastie Šešonka III.** (825 – 773 př.n.l.) dokonce **hlavním městem celého Egypta**. Nacházelo se na pravém břehu východního ramene Nilu a jeho rozvoj začal za faraona Pasbachaenniut I. ([faraon 21. dynastie](/3-prechodne-obdobi/faraoni-21-dynastie.php)), který zde nechal postavit repliku chrámu v Karnaku. Panovníci 21. a 22. dynastie využívali v Tanidě kameny a sochy z jiných měst delty – například z bývalého hlavního města Hyksósů Avaridy a z velkolepého hlavního města Ramesse II. – Piramesse. Díky tomu se egyptologové nejprve domnívali, že Tanida vznikla na rozvalinách těchto měst. Stavitelé ale používaly také kamenné bloky mnohem staršího data a to zejména sloupy z červené asuánské žuly, které dříve zdobily sloupové síně z dob Staré a Střední říše. Do této „pasti“ se chytil i Auguste Mariette, který **se domníval na základě nápisů, které zde rozluštil, že Tanida je ve skutečnosti Piramesse**. Lepší odhad neměl ani Angličan Flinders Petrie, který zde prováděl vykopávky v roce 1884. V lednu 1931 Firth odjel navštívit rodinu do Anglie, ale krátce po příjezdu do Londýna zemřel a Lauer se stal vedoucím vykopávek v Sakkáře. V roce 1933 nalezl několik chodeb, ve kterých byly od podlahy ke stropu navršeny kamenné nádoby, které zde byly uloženy za Džoserova panování. Celé tři roky trvalo, než se podařilo. **Rubriky:** Egyptologové **Štítky:** egyptologové, Tanida, Tanidský poklad, Victor Loret --- ### [Mohamed Zakaria Goném a Sechemchetova pyramida](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/mohamed-zakaria-gonem-a-sechemchetova-pyramida.php) **Published:** 26 června, 2016 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Mladý egyptský archeolog Mohamed Zakaria Goném (1911-1959) pracoval v Sakkáře již před druhou světovou válkou. Na radu staršího zkušenějšího kolegy, francouzského archeologa Jeana-Philippa Lauera, který kopal v Džoserově pyramidovém komplexu, se Goném soustředil na odkryt čtyř rohů záhadné stavby. **[Mohamed Zakaria Goném](/egyptologove/mohamed-gonem.php) objevil vápencové ohradní zdi rozsáhlého, neznámého pyramidového komplexu**. Nově objevená stavba pocházela rovněž ze 3. dynastie, stejně jako pyramida faraona Džosera. Na ohradní zdi bylo v průběhu vykopávek, které probíhaly v první polovině 50. let, objeveno grafito s Imhotepovým jménem. Byl-li Imhotep stavitelem Džoserovy pyramidy, musel být majitel tohoto komplexu jeho nástupcem. **Gonémovi se v nedokončené pyramidě podařilo nalézt archeologické památky různého stáří**. Z doby stavby pyramidy pocházelo na sedmset kamenných nádob a zlatý poklad obsahující 21 náramků, mušliček a fajjánsových korálků potažených zlatem. Poklad představuje doposud nejstarší staroegyptskou sbírku zlatých šperků. V chodbě vedoucí k pohřební komoře byly nalezeny hliněné uzávěry nádob s pečetí faraona Sechemcheta. ## Šok – zapečetěný sarkofág byl prázdný **32 metrů pod základnou pyramidy se nacházela pohřební komora se zapečetěným sarkofágem**. Zbytky uschlé kytice ležící na sarkofágu utvrdily mladého archeologa v přesvědčení, že objevil intaktní královský pohřeb. Lauer nabádal mladého přítele k obezřetnosti, nicméně Gonéma zcela ovládla představa senzačního objevu ve stylu Howarda Cartera. K otevření sarkofágu byl pozván prezident Násir, novináři, filmaři. **Sarkofág však byl prázdný**. Následoval šok, vlna zklamání a škodolibosti druhých. Čas ránu částečně vyléčil a i bez intaktního pohřbu krále se jednalo o objev, který vyvolal velký zájem. Goném byl pozván do USA k přednáškovému turné a o svém objevu sepsal knihu The Buried Pyramid – česky Ztracená pyramida. Dokončit výzkum mu však souzeno nebylo. Po návratu ze Států byl obviněn z pašování a krádeže památek, jeho práce v Sakkáře byly zastaveny. Žádné konkrétní důkazy neexistovaly, pomluvy, dohady a policejní výslechy však vykonaly své. Goném byl na pokraji sil. ## Mohamed Zakaria Goném – obvinění a sebevražda ![Mohamed Zakaria Goném](/wp-content/uploads/mohamed-zakaria-gonem.jpg "mohamed-zakaria-gonem - Starověký Egypt") Jean-Philippe Lauer byl přesvědčen o Gonémově nevině, o tragickém nedopatření. Vydal se proto do Egyptského muzea v Káhiře a nahlédl do zdejší dokumentace, zda nebyla pohřešovaná nádoba náhodou již v minulosti přenesena sem a uložena v depozitáři. Lauer po několika dnech nádobu skutečně našel, ale dříve než stačil svému příteli sdělit dobrou zprávu, tento již nezvládl nesmírnou psychickou zátěž a spáchal sebevraždu skokem do Nilu. Práce na Sechemchetově pyramidě byly zastaveny. Až v r. 1963 se k nim znovu vrátil Jean-Philippe Lauer. Gonémovy a Lauerovy výzkumy ukázaly, že Sechemchetům pohřební komplex měl být menší než Džoserův, pyramida však větší. Faraonova mumie nebyla nalezena. Lauer objevil malou dřevěnou rakev s pozůstatky asi dvouletého chlapečka, možná Sechemchetova syna. Je zvláštní, že pohřeb dvouletého dítěte nevyvolal v archeologických kruzích žádnou větší pozornost při formulování různých teorií. Stavba komplexu byla po svém zahájení rozšířena, ale nedlouho poté přerušena. A ocitáme se na poli spekulací – co se stalo s faraonem, který vládl pouhých 6 až 7 let? Mohl tragicky zahynout na výpravě do vzdálených končin, mohl být násilně odstraněn anebo byl jen pohřben jinde? **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Jean-Philippe Lauer, Sechemchetova pyramida --- ### [Zádušní hostina - sláva Usirovi](https://www.starovekyegypt.net/balzamovani/zadusni-hostina.php) **Published:** 2 prosince, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** V roce 1939 se v Sakkáře podařil anglickému archeologovi W. B. Emerymu skvělý objev. V nevyloupené hrobce z 2. dynastie, tedy přibližně z roku 2700 př.n.l. objevil potraviny uložené v nádobách z pálené hlíny. Královská „Zádušní hostina“ zahrnovala ryby, holoubě připravené v ragú, pečenou křepelku, hovězí kotlety, telecí kolínka, ledvinky, misky se sýry, chléb, medové koláčky či fíkový kompot, nemluvě o nezbytném džbánu vína. V jiné hrobce z 19. dynastie byly na stole rozloženy obětiny opět skutečných potravin – chléb a kachna, pokrmy s chlebovými plackami, s ořechy dumy (zázvorové palmy) a se sušenými rybami. **V Tutanchamonově hrobce** nalezené roku 1922 Howardem Carterem **archeologové napočítali celkem sto šestnáct košíků** se sušeným ovocem, hrozny, mandragorou, ořechy dumy, semínky melounu a více než třicet džbánů vína z vinic v oblasti „západní řeky“ v deltě. **Hlad a žízeň byly největším postrachem zemřelých**. Jelikož v záhrobí potřebovali pravidelné zásobení potravinami, spoléhali se na svět živých, že jim je zajistí. Proto po skončení pohřbu začal probíhat stále se opakující kult před nepravými dveřmi hrobky, které symbolizovaly skutečnou bránu, jíž si mrtvý přichází pro potraviny přinesené nosiči obětin. Pouze bohatí Egypťané si mohli dovolit využívat služebníků ka, což byli zádušní kněží, které rodina pověřila, aby zesnulému nosili potraviny. ## Sláva Usirovi **K připomenutí toho, že mrtvý je** po celou dobu zádušního rituálu **ve stejné situaci, jako Usir**, který zesnulé doprovázel na cestě do záhrobí, a že mrtvý stejně jako Usir na světle ožije, **dávali pozůstalí poblíž sarkofágu tzv. Usirovo lože**. Šlo o dřevěné rámy, jejichž dno bylo potažené látkou. Na ni se nasypal ječmen a písek a celá směs se několik dní pravidelně zalévala. Když byly rostlinky ječmene asi deset centimetrů vysoké, nechaly se uschnout a vše bylo zabaleno do plátna. Usir, bůh prosperity, Nilu a rostlinstva se takto připodobňoval k zrnu obilí, které se zaseje, vzklíčí a na světle znovu zrodí. Právě Usir, který lidi naučil pěstovat obilí, vyrábět mouku a péci chleba, byl zárukou klidu zemřelého. Mrtvý se chtěl znovu zrodit stejně, jako to dokázal Usir. Aby si zajistil jeho přízeň, nechal do hrobky vymalovat pouť do Abydu (Abedžu), Usirova svatého města. Bárku, na kterou spolu se svou manželku usedl, dopravili až do města veslaři. Na cestě zpět jej do klidného přístavu unášela plachetnice. Pokud k němu byl bůh milostivý, před očima se mu otevřel ráj, kde na něj čekala hojnost jídla. ## Jak získat božský příděl **V hrobkách se nad pohřební komorou obvykle nacházely kaple otevřené živým**. Na stěnách místností si návštěvníci mohli připomenout idealizovanou podobu života zesnulého. Ten byl zobrazen, jak přijímá nosiče pohřební výbavy a obětin a jak dohlíží nad zemědělskými prácemi a činností řemeslníků. Na jiném místě zesnulý prokazoval svou úctu bohům. Uctíval je provedením úlitby vody a odříkáním hymnů. Teprve poté měl nárok na podíl na věčných zásobách potravin. Skutečné pokrmy ukládané v hrobkách měly být zárukou přežití na onom světě. Egypťané však neměli příliš velkou důvěru ve věrnost a stálost svých nejbližších, a proto se raději spoléhali na vyobrazení, která jim měla dostatek potravin zajistit. Na stěnách hrobek tak často nalezneme výjevy ze sklizně, česání vína, výroby chleba nebo piva, dále také modely z pálené hlíny, vápence nebo dřeva, které představovaly řezníky, husy připravené k pečení, hrnce v kuchyních plné jídla, nosičky obětin pověřené zajištěním potravin a celou armádu služebníků, kteří měli vyhovět přáním svého pána. ![Zádušní hostina](/wp-content/uploads/vsedni-zivot/egyptska-zadusni-hostina.png "Zádušní hostina") Stéla se dvěma registry zobrazuje přinášení obětin (nahoře) a zádušní hostinu (dole). **Rubriky:** Egypťané a balzamování **Štítky:** Walter Brian Emery, život ve starověkém Egyptě --- ### [Jak vznikala pyramida](https://www.starovekyegypt.net/egyptske-pyramidy/jak-vznikala-pyramida.php) **Published:** 9 prosince, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Pyramidy jsou stavby** nikoli z prvního, nýbrž **z dosti pokročilého stadia vývoje egyptské společnosti**. Monumentální architektura nevzniká nikdy „na začátku nějaké kultury“. Výstavba takových děl vyžaduje staletí zkušeností. Nejinak tomu bylo i ve starověkém Egyptě. Pro stavbu monumentů je potřeba vytvořit také ekonomické a technické předpoklady. Když si první vědečtí výzkumníci Egypta ověřili tvrzení antických autorů, že pyramidy jsou královské hrobky, začali pátrat. Pátrali po odpovědi na otázku jak byli králové pohřbíváni předtím. Nikdo přece nemohl věřit tomu, že se tyto hrobky vynořily „najednou jako sopečné ostrovy z moře“. **Už Vyse a Perring vytušili, že stupňovitá pyramida je „předstupněm“ pravé pyramidy**. Champollion s Rosellinim zaznamenali četné styčné body mezi královskými a jinými hrobkami. pokusili se dokonce o náčrt spojovací linie mezi pyramidami v Gize a skalními hrobkami v Údolí králů. Nejdál dospěl v tomto průkopnickém období Lepsius, když objevil souvislost mezi pyramidami a hrobkami hodnostářů v jejich okolí, které tamější Arabové nazývali mastaby, tj. stejně jako masivní hliněné „lavice“ se šikmými stěnami před rolnickými domy, které jim je svým tvarem připomínaly. ## Mastaba – předchůdce pyramidy Lepsius vyslovil názor, že v takových mastabách (tento termín přešel pak i do egyptologie) byli původně pohřbíváni také králové. Z těchto nástaveb, které se terasovitě zmenšovaly, vznikla podle něho „stupňovitá mastaba“, za kterou považoval také Džoserovu pyramidu u Sakkáry, a z té se pak vyvinula „pravá pyramida“. Pozdější výzkumy tuto jeho teorii přes různé úpravy a doplňky v podstatě potvrdily. **Důkaz, že pyramidy měly své předchůdce v mastabách, přinesl až britský archeolog** W. B. Emery, který vedl v letech 1935-1956 rozsáhlý průzkum sakkárského pohřebiště a objevil tam řadu mastab z archaické doby. Všechny byly z cihel a rozdílných rozměrů; jedna z největších umožňovala přes značnou zchátralost poměrně snadnou rekonstrukci. ## Hrobka Andžejba – faraona 1. dynastie Tvořila komolý jehlan vysoký asi pět metrů, který měřil u základny 28 x 14 metrů a nahoře 14×7 metrů. Původně měla asi dvacet nevysokých stupňů a ohrazena byla pětimetrovou zdí s pravidelnými výklenky. Celkovou koncepcí se velice podobala Džóserově stupňovité pyramidě. Její výzkum pak potvrdil, v co Emery doufal: **nešlo tu o mastabu nějakého hodnostáře, nýbrž samého krále, a to krále Andžjeba (Enezi-ba), prvního krále ze Sakkárského seznamu králů**, který se jako „král Horního a Dolního Egypta“ jmenoval Merjebten (Mié-bis) a byl podle Ebózevské desky a Manethových Egyptských pamětihodnosti šestým panovníkem první dynastie! Vyspělá architektura Andžjebovy mastaby nepřipouštěla pochybnosti, že je rovněž výsledkem dlouhého vývoje. Doklady tohoto vývoje se našly hned v jejím okolí: v starších a prostších hrobkách z archaického období. Emery je rozdělil na několik skupin podle dvou hledisek. 1. podle společenské příslušnosti jejich majitelů na hrobky králů a členů jejich rodiny, dále na hrobky vyšších a nižších hodnostářů, úředníků, řemeslníků atd. až po hrobky rolníků a dělníků 2. podle stáří, přičemž rozeznal celkem šest stádií s plynulými přechody. Nejstarší architektonický prototyp Andžjebovy mastaby objevil v hrobce královny Herneity: ohradní zeď měla téměř stejného typu, nadzemní část vsak menší a bez zjevných stop po stupních. Jejím odkrytím se dostal na samý práh egyptských dějin: královna Herneit byla manželkou krále Džera, nástupce krále Ahy nebo Narmera, ztotožňovaného se sjednotitelem Egypta Menim! **Rubriky:** Egyptské pyramidy **Štítky:** architektura starověkého Egypta, Walter Brian Emery --- ### [Rozhovor s Ladislavem Barešem](https://www.starovekyegypt.net/rozhovor-s-ladislavem-baresem/rozhovor-s-ladislavem-baresem.php) **Published:** 9 března, 2006 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **1. Jak jste se dostal ke studiu egyptologie a co Vás na ni zaujalo?** Od mala jsem se zajímal o dějiny, což souviselo s tím, že jsem vyrůstal v Plzni a potom ve Stříbře, což je známé historické město a v podstatě v okamžiku, kdy jsem se hlásil ke studiu na vysoké škole, jsem nepočítal s tím, že bych studoval egyptologii. Původně jsem chtěl studovat dějiny obecně, nakonec jsem se přihlásil na arabštinu a kulturní dějiny islámských zemí. Když jsem absolvoval přijímací zkoušky na tyto dva obory, tak se mne zeptali, jestli bych si nechtěl popovídat také s profesorem Žábou. Ten otevíral ročník a měl dva dobré studenty, ale jenom jeden má maturitu, což byla podmínka. Takže jsem si promluvil s profesorem Žábou a tím jsem se dostal na egyptologii. **2. Zmínil jste profesora Žábu – to jistě není neznámé jméno pro ty, kdo se zabývají starověkým Egyptem. Jaké s ním máte zkušenosti, jaký to byl člověk?** Profesor Žába byl velice výrazná osobnost. Byl takový organizační motor, který vytvořil podmínky pro naši současnou egyptologii. Vytvořil egyptologický ústav, pochopitelně pod záštitou profesora Lexy – jeho učitele, ale profesor Žába ústav organizoval a získal také podmínky pro práci v Egyptě. Svým způsobem jsme my všichni přímo nebo nepřímo jeho žáci. On bohužel zemřel velice mladý, bylo mu 54 let, ale po všech stránkách se jednalo o velice významnou a výraznou osobnost. **3. Mohl byste přiblížit činnost ČEgÚ v Egyptě – tedy v Abúsíru a v Západní poušti?** V současné době má ústav v Egyptě dva velké projekty. Jak jste říkal, jeden je v Abúsíru, který běží od roku 1960, pak od roku 1975 v podstatně rozšířenější podobě. V Abúsíru probíhá výzkum na třech místech – jednak v centrální části tohoto pohřebiště, kde se jedná o výzkum královského pohřebiště z doby těsně před polovinou 5. dynastie (tedy kolem roku 2400 př.n.l.), kde byl zatím asi největší úspěch objevení a prozkoumání [nedokončeného pyramidy faraona Raneferefa](pyramidy-stare-rise/raneferefova-pyramida.php "Raneferefova pyramida"). O tom nyní vychází poměrně rozsáhlá publikace. Vedle toho tam byly prozkoumány další stavby – tři pyramidové komplexy královen a v současné době se zkoumá jedna menší hrobka, která pravděpodobně patřila jednomu z princů. Druhá část výzkumu v Abúsíru se týká výzkumu soukromých hrobek z konce Staré říše. Ta probíhá na nejjižnější části naší archeologické koncese, v podstatě na okraji známějšího pohřebiště v Sakkáře. Svým způsobem je vlastně pohřebiště v Abúsíru prodloužením pohřebiště v Sakkáře. Všechno jsou pohřebiště, která souvisela s tehdejším hlavním městem Memfidou (Menneferem). Toto novodobé rozdělení je trošku umělé. V této části bylo zatím prozkoumáno několik hrobek, byla tam objevena i nejstarší hrobka na naší koncesi, která pochází možná z konce třetí nebo ze začátku čtvrté dynastie. Hrobek tam bylo objeveno a prozkoumáno několik, nejvýznamnější je asi hrobka vezíra Kara (poz. [satelitní snímek](http://egypt.geolab.cz/zoom/qar_a.htm)), jeho syna Intiho a některé další. Na nejjižnější části probíhá také výzkum tzv. abúsírského rybníka (pozn. [satelitní snímek této oblasti](http://egypt.geolab.cz/zoom/rybnik.html)), což byla vodní plocha, která se přirozeně udržovala až do začátku 20. století. Vždy po záplavách tam natekla voda a zůstala až do další záplavy. Po zvýšení Asuánské přehrady v roce 1905 už záplavy v této oblasti nejsou, takže zhruba před 100 lety byla plocha meliorována. Dnes tam jsou zahrady a pole, ale je to zajímavé tím, že se jednalo o přírodní plochu, která odpradávna sloužila jako významný orientační bod a v souvislosti s vedlejším skalním útesem severní Sakkáry tvořila významnou dominantu, která byla centrem náboženského života od pravěku až do prvních století našeho letopočtu. Třetí oblastí naší práce v Abúsíru je skupina velkých šachtových hrobek z doby přibližně 530 – 520 př.n.l. kde zatím byla prozkoumána necelá polovina tohoto pohřebiště, které je zajímavé tím, že je velice úzce vymezeno – jak časově tak prostorově, což v Egyptě nebývá tak obvyklé. Tam byly zatím prozkoumány dvě velké hrobky – jedna z nich patřila Vedžahorresnetovi a druhá knězi Iufaovi. Vedžahorresnet byl významný hodnostář v období na konci 26. dynastie v době, kdy Egypt dobili Peršané pod vedením krále Kambýsa. Tento hodnostář se objevil v blízkosti Kambýsa a Dareia I. Iufaova hrobka je zajímavá tím, že to byl první objevený nevyloupený hrob po více než 50ti letech typu šachtové hrobky – do pohřební komory jsme se dostali v roce 1996 a sarkofág byl otevírán v roce 1998. Tehdy to byl jeden z nejvýznamnějších objevů v egyptologii. [pokračování](rozhovory/rozhovor-s-ladislavem-baresem-2.php "Rozhovor s Ladislavem Barešem") **Rubriky:** Rozhovor s Ladislavem Barešem **Štítky:** ČEgU, Český egyptologický ústav, čeští egyptologové, Prof. PhDr. Ladislav Bareš --- ### [Rozhovor s Ladislavem Barešem 2. část](https://www.starovekyegypt.net/rozhovor-s-ladislavem-baresem/rozhovor-s-ladislavem-baresem-2.php) **Published:** 9 března, 2006 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **4. A co lokalita v Západní poušti?** V Západní poušti probíhá třetím nebo čtvrtým rokem výzkum, který navazuje na obecnější tendence v egyptologii. Egypt je rozsáhlé území, které je plné památek starověku, takže pozornost se v různých obdobích soustřeďuje na různé oblasti. Zhruba od 80tých let egyptská strana projevuje zájem také o to, aby byly zkoumány oblasti mimo nilské území. To souvisí s tím, že se Egypťané snaží zmírnit tlak na samotné nilské území – rozvíjejí se tam velké meliorační projekty jako je oáza v Západní poušti nebo na Sinaji – ale také se snahou rozptýlit turisty, aby se nesoustřeďovali jen na několik vybraným míst, ale aby poznávali i další části Egypta. Do tohoto úsilí se před čtyřmi lety zapojil i náš ústav ve spojení s našimi kolegy v Egyptě. Práce v Egyptě probíhá ve spolupráci s Nejvyšší radou pro památky Egypta. Projekt v Západní poušti je zatím v počátečním stavu, byl proveden pouze povrchový průzkum, kde se objevilo několik zbytků osídlení ze starší a střední doby kamenné, mnoho dokladů osídlení především z prvních století našeho letopočtu. Kromě povrchového výzkumu začínají nyní také archeologické výzkumy. **5. Zmínil jste Nejvyšší radu pro památky Egypta – jaké jsou Vaše osobní zkušenosti s doktorem Zahi Hawassem?** Doktor Zahi Hawass je náš starý a velmi dobrý známý. Já jsem se s ním prvně setkal v roce 1975, kdy byl ještě řadovým inspektorem v Gíze. Je žákem jednoho z našich egyptských kolegů, který získal doktorát u nás v Praze. Doktor Zahi Hawass pak získal doktorát v USA, i když se uvažovalo o tom, že by mohl jít na studium do Prahy. Je to velmi dobrý přítel profesora Vernera, dlouholetého ředitele ústavu, takže vztahy jsou velice dobré. V současné době studují v Praze dva spolupracovníci doktora Hawasse. **6. Zmínil jste, že doktor Hawass pracoval jako inspektor v Gíze, čímž jste mi trochu nahrál. Já jsem se na doktora Hawasse ptal záměrně, protože když se na počátku 20. stol zkoumala Velká pyramida (Cheopsova pyramida) v Gíze, sehrál při tomto výzkumu právě doktor Hawass dost klíčovou roli. Při zkoumání pyramidy (resp. větracích šachet) dospěl k závěru, že nemá smysl pokračovat ve zkoumání těchto šachet dále, podobně se pak zachoval při zkoumání šachtové hrobky, kdy ve třetím poschodí byl v komoře nalezen na ostrůvku sarkofág a z komory vedl tunel, který doktor Hawass po části průzkumu prohlásil jako za bezpředmětný. Co si o tom myslíte?** Tohle je poněkud složitější záležitost. Pokud jde o první věc – zkoumání šachet nebo komínů vedoucích z hlavní pohřební komory, protože stále ještě nevíme úplně přesně k čemu sloužily – něco podobného vede z pohřební komory královniny. Ty ale končí někde v prostoru. Šachty vedoucí z hlavní pohřební komory, kde byl pravděpodobně i Cheops (Chufu) sám pohřben, končí až na současném povrchu pyramidy. Tyto šachty zkoumalo několik expedic – první, kdo použil robota byl inženýr Rudolf Gantenbrink. Ten tam vpustil robota, který se zarazil o nějakou překážku. Bylo kolem toho mnoho spekulací (nakonec u Velké pyramidy se neustále spekuluje o mnoha věcech, které jsou někdy velmi zvláštní a já osobně se přiznám, že jim příliš nevěřím. Tenkrát po tom prvním zkoumání, které skončilo ve ztracenu, byl pokus obnoven. Ten ale egyptská strana zamítla a místo toho tam nasadila vlastní robot ve spolupráci s National Geographic, což řekněme je v souladu i s tím, že turistika je jeden z hlavních příjmů státního rozpočtu. K překážce, která byla objevena naposled, poslali robota, který tam vyvrtal otvor, tím poté spustili kameru a našli další překážku s bronzovým nebo měděným hákem. Nedá se tam očekávat nějaká velká komora, protože kanály fungují – dříve tam průvodci dělali pokus se svíčkou, kterou zapálili, dali k šachtě a plamínek se ohnul do šachty. On to není tak překvapivý závěr, protože něco podobného se stalo před zhruba 20ti lety, když zkoumali prostor druhé sluneční bárky faraona Cheopse (Chufeva). Jedna je složena v muzeu, druhá byla objevena spolu s první v 50tých letech složená v jámě. Tam také navrtali díru do bloků a pustili dovnitř kameru. Tehdy to bylo ještě v době, kdy se začalo mluvit o oteplováním země, takže byla velká očekávání, že se tam podaří najít vzduch z doby stavitelů pyramid. Kameru tedy vzduchotěsně utěsnili, vpustili ji dovnitř a před kamerou se jim „prošel“ skarab, který určitě nebyl z té doby. Pokud jde o tu třípatrovou hrobku, to je hrobka, která je asi 200 m od Velké pyramidy. Vlastní pohřební komora a sarkofág je z doby někdy okolo 600 – 500 př.n.l. Možná přitom byla použita i některá starší hrobka, protože podzemí je tam dost provrtané, takže připomíná ementál. Hrobka je také pozoruhodná tím, že ještě před 25ti lety sloužila jako vodárna pro místní inspektorát (tam měli nataženou rouru, kterou jsem tam ještě viděl). Dole je to složité, protože je hodně vysoko spodní voda. Takže ten sarkofág, nebo to co se dá říct, že je sarkofág, je z mateřské skály ze strany otesaný do podoby velkého sloupu a do toho byl umístěn vlastní sarkofág. Víko sarkofágu je odstraněné už někdy od starověku. Ten tunel o kterém jste mluvil je taková zlodějská díra, která je v koutě toho prostoru. Jestli někam vede, tak do nějaké sousední hrobky nebo do nějaké jiné díry. Je to takový tunýlek o velikosti 50 nebo 60 cm. Sám bych tam nelez a ani bych tam nikoho neposlal. [pokračování](rozhovory/rozhovor-s-ladislavem-baresem-3.php "Rozhovor s Ladislavem Barešem") **Rubriky:** Rozhovor s Ladislavem Barešem **Štítky:** ČEgU, Český egyptologický ústav, čeští egyptologové, Prof. PhDr. Ladislav Bareš --- ### [Rozhovor s Ladislavem Barešem 3. část](https://www.starovekyegypt.net/rozhovor-s-ladislavem-baresem/rozhovor-s-ladislavem-baresem-3.php) **Published:** 9 března, 2006 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **7. Na tu šachtovou hrobku jsem se ptal záměrně, protože se mi dostala do rukou kniha Arnošta Vašíčka Egyptské záhady, kde právě tuto komoru popisuje tak, že strop a podlaha jsou z mateřské skály, ale stěny nejsou uhlazeny (což by bylo jednodušší), ale jsou prý obloženy deskami, které do sebe přesně zapadají. Pokud to tak je, připadá mi to zvláštní, že si dal někdo práci s takovým o bkládáním. Nemají ty desky maskovat nějaký další vstup?** Přiznám se, že si desky teď nevybavuju. Byl jsem tam někdy před 12ti lety, ale to jsme tam tak vlezli a zase vylezli, takže si to až tak nepamatuju. Jinak to velice připomíná to, co popisuje Hérodotos ve druhé knize, kde píše o tom, že pod chufuovou pyramidou je pohřební komora, kde je sarkofág faraona Cheopse (Chufeva) na ostrůvku, který obtéká Nil. Možná to mohlo navazovat na zkušenost s tím, že šachtové hrobky, které se takto budovaly, dosahovaly až k hladině spodní vody a s tím bylo potřeba se nějak vyrovnat, protože když Nil při záplavách stoupal, tak výškový rozdíl byl 3 – 4 metry. Pokud uvážíme, že pyramidy stojí na terasách, které jsou tak zhruba 20 – 30 metrů (nejvyšší asi 50 metrů) nad současnou hladinou Nilu, tak i ty 3 nebo 4 metry mohou být docela dost. Se stejným problémem se potýkáme také my v Abúsíru. Herodotos sám navštívil Egypt někdy kolem roku 450 př.n.l., takže v té době ještě mohly být ty tradice docela živé. **8. Vraťme se zpátky na povrch – říkal jste, že kolem Velké pyramidy je mnoho mýtů a různých „zaručených“ zpráv. Co říkáte na tu teorii, že pyramidy v Gíze jsou starší než byla vláda 4. dynastie?** Ono se to dává někdy do souvislosti spíše se sfingou. Jeden Američan přišel s nápadem, že na horní části zad sfingy jsou stopy po vodní erozi a když se domluvil s jistým geologem v Coloradu na expertíze, tak ten prohlásil, že to nemohlo vzniknout v nové době, ale že to jsou stopy staré 10 – 11 000 let př.n.l. Potom se to dávalo také do souvislosti se souhvězdím lva, což jsou ale poněkud zvláštní úvahy, protože nejsem si tak úplně jistý tím, že lidé před 13ti tisíci lety označovali souhvězdí, které známe pod označením „souhvězdí lva“, také jako souhvězdí lva. Je to sporné i z geologického hlediska, protože jiní geologové nemají problém s tím, aby potvrdili, že sfinga je tak stará, jak si myslíme – tedy z období 4 dynastie. Takže jak praví staré přísloví – když něco vypadá jako kachna, chodí jako kachna, kváká jako kachna, tak to není pštros. **9. Vy jste tady zmínil sfingu, tím se dostaneme trochu k egyptskému panteonu. Jednou z nejvýznamnějších postav byl zcela nepochybně Thowt. Myslíte si, že se jedná opravdu o postavu z bájů a pověstí a nebo si myslíte, že někdo takový mohl žít?** Podle mého názoru je Thowt božská postava, která vznikla složitějším vývojem. Zpočátku to byl pravděpodobně bůh spojovaný s Měsícem. Někdy, ale to je možná zase už pozdější interpretace, býval dán do souvislosti s bohem slunce, tedy Reem především a možnými formami slunečního božstva, jako jeho určitá noční opozice. Protože jeden z kalendářů byl lunární (ten se používal zejména v chrámech k výpočtům náboženských svátků), stal se Thowt také bohem počítání, poté psaní a tedy moudrosti (to souviselo s psaním a počítáním). Nemáme ale sebemenší náznak toho, že by ta představa mohla vzniknout na základě skutečné postavy. Nedá se to pochopitelně zcela vyloučit, protože Egypťané znali různé postavy a máme důvody považovat za skutečné postavy, které v pozdějším vývoji byly zbožštěny – týká se to některých králů, týká se to i některých osob nekrálovského původu. Ale právě pokud jde o Thowta, nemáme žádný takový náznak, že někdo takový skutečně žil. [pokračování](rozhovory/rozhovor-s-ladislavem-baresem-4.php "Rozhovor s Ladislavem Barešem") **Rubriky:** Rozhovor s Ladislavem Barešem **Štítky:** ČEgU, Český egyptologický ústav, čeští egyptologové, Prof. PhDr. Ladislav Bareš --- ### [Rozhovor s Ladislavem Barešem 4. část](https://www.starovekyegypt.net/rozhovor-s-ladislavem-baresem/rozhovor-s-ladislavem-baresem-4.php) **Published:** 9 března, 2006 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **10. Myslíte si tedy, že teorie, která říká, že Velká pyramida (Cheopsova pyramida) sloužila jako skrýš 42 knih Thowta se nezakládá na pravdě?** Podle mého názoru to je představa, která navazuje na některá vyprávění z konce staroegyptské civilizace, kdy se podobné představy objevují v bájích nebo legendách a kdy se Egypťané obraceli do minulosti a inspiraci hledali v dávných hrobkách. Oni tam hledali tedy nejen inspiraci, ale hledali tam i jiné věci, ale inspirace v tomto proudu byla asi rozhodující. Takže to spíš navazuje na tyto představy a nemáme důvod se domnívat, že by Velká pyramida (Cheopsova pyramida) nebo kterákoliv jiná pyramida byla něčím jiným než královskou hrobkou. Pochopitelně nevíme, co přesně v ní bylo, protože žádná pyramida nebyla nalezena v původním stavu. Co přesně tedy v pyramidách bylo z takového inventáře, který by se dal odnést nevíme. V pyramidách se zachovaly sarkofágy, v některých pyramidách se dochovaly texty – tzv. texty pyramid, které jsou původní. Zachovaly se i některé „přípisky“, které jsou z doby, kdy byly pyramidy prvně vyloupeny. Nejstarší přípisky jsou z doby kolem roku 2000 př.n.l. **11. Říkal jste, že se v pyramidách dochovaly sarkofágy. Pokud je tam sarkofág, tak lze předpokládat, že tam byl faraon pohřben. Proč se ale ve Velké pyramidě (Cheopsově pyramidě), a vlastně ani v dalších dvou pyramidách, nenašly žádné zbytky mumie nebo látek, které by dokazovaly to, že tam ten či onen faraon kdysi byl pohřben?** V některých pyramidách se našly zbytky mumií – z tohoto hlediska asi nejzajímavější je to v pohřební komoře pod velkou stupňovitou pyramidou faraona Džosera v Sakkáře, první pyramidou v Egyptě, alespoň podle toho, co zatím víme. Tam se našla mumifikovaná část lidské nohy. Tam je ale problém s tím, že profesor Loret (pozn. francouzský egyptolog), který v tomto pyramidovém komplexu pracoval, se domníval, že to je zbytek původního pohřbu faraona Džosera. Podle jiných, zejména tedy podle našeho antropologa profesora Strouhala, je ta část podstatně mladší – pravděpodobně z Antiky. To, co se našlo nebo nenašlo v pyramidách souvisí s tím, do jaké míry byly otevřeny a přístupny. V pyramidách, které byly otevřeny dlouhá staletí, se v podstatě nenašlo nic. Právě Velká pyramida (Cheopsova pyramida) byla plná všelijaké suti a písku, který se tam vytahoval od nepaměti – vlastně od chalífy al-Maamúna (pozn. Byl to syn Hárúna ar-Rašída, známého z Pohádek tisíce a jedné noci, kolem 830 n.l.), který nechal do pyramidy prokopat současný vstup. Jiná situace je tam, kde vnitřek pyramid (ať dokončených nebo nedokončených) zůstal zachován. Pokud mohu mluvit přímo o našich zkušenostech z Abúsíru, tak v nitru nedokončené pyramidy faraona Raneferefa se našly pozůstatky mumie, o které máme důvod soudit, že by mohla patřit panovníkovi. Tam se našly zbytky ruky plus nějaké další zbytky kostí s pozůstatky obinadel se stopami mumifikace. V jedné z malých pyramid královen – v pyramidě č.24 (zatím se nenašlo nikde jméno té královny) – se našly zbytky roztrhané mumie, která je téměř úplná. Jedná se o mumii mladé ženy, takže tam vše nasvědčuje tomu, že by se mohlo jednat o původní majitelku. **12. V Gíze je kromě tří pyramid také sfinga. Ponechme teď stranou to, zda je sfinga staršího nebo mladšího data, ale zaměřme se spíš na její polohu a orientaci. Sfinga leží na 30. rovnoběžce a hledí k východu. Na stejné rovnoběžce se nacházelo několik významných center – v Sýrii, v Indii nebo v Tibetu. Ve všech těchto centrech byl hlavní bůh zobrazován jako člověk s ptačí hlavou podobně jako byl v Egyptě zobrazován Thowt. Myslíte si, že šlo o podobnost čistě náhodnou nebo to cosi naznačuje?** Já bych řekl, že to je náhoda, protože v dobách starověku vyspělé civilizace vycházely z velice podobného základu. Jejich směr myšlení se tedy ubíral stejnými cestami – pochopitelně s určitými odlišnostmi, ale v tom bych neviděl žádnou bezprostřední souvislost. **13. Vy sám se specializujete na období kolem 1000 let př.n.l., což je období pozvolného úpadku egyptského státu. V Egyptě v tomto období vládla Sajská dynastie, která byla poté poražena Peršany, které vedl král Kambýses. Co si myslíte o této dynastii?** Sajská dynastie byla jedna z dynastií, které vedle sebe existovaly na přelomu 8. a 7. stol. př.n.l. V té době byl Egypt roztříštěn do několika státních nebo polostátních útvarů do určité míry samostatných. V Horním Egyptě vládla kněžská oligarchie soustředěná kolem Amonova chrámu v Thébách (Vasetu) (v dnešním Karnaku (Ipetisut)), Dolní Egypt byl rozdělen na několik území vojensky spravovaných různými vojenskými náčelníky. Do toho zasahovaly vnější velmoci – jednak od jihu Nubíjci (25. dynastie) a z druhé strany Asyřané, kteří vytvořili v oblasti Mezopotámie několikrát velkou říši. Tato novoasyrská říše při svém posledním vzepětí zasáhla i do Egypta, který Asyřané v roce 663 př.n.l. dobyli celý včetně Théb (Vasetu) (dnešního Luxoru (Ipetresejet)). Ten také vyplenili (což byla ve starověku zpráva, která se rozšířila po celém světě), a tím do určité míry vzniklo mocenské vakuum, které vyplnila Sajská dynastie. Psametik I. (zakladatel sajské dynastie) byl původně vládcem dosazeným Asyřany, ale tím, jak se asyrská říše dostávala na východě do vlastních problémů, se jeho pozice upevňovala. Asyrská říše nakonec zanikla na konci dlouhé vlády Psametika I. (vládnul přes 50 let). Sajská dynastie se snažila obnovit moc Egypta, což se jí částečně dařilo, ale neměla šanci proti sjednocené perské říši, i když předposlední panovník této dynastie Amose II. se snažil získat podporu – uzavřel spojenectví s řeckým vládcem Polykratem na Samu, uzavřel spojenectví s vládcem Lýdie Gýgem, ale tyto koalice byly krátkodobé. Peršané porazili Gýga a Polykrates dal přednost dohodě s Peršany, takže Egypt zůstal osamocen. Ahmose II. zemřel a Psametik III. pak neměl šanci udržet se sám proti silné a dobře organizované armádě v čele s Kambýsem. **14. Tím se dostáváme do období, kdy v Egyptě vládli Peršané. Myslíte si, že jejich příchod do Egypta byl něčím prospěšný nebo že to byla pro Egypt spíš zkáza? Říká se, že spoustu památek zničili …** To je složitější, protože tradiční pohled na Kambýse je ovlivněn Hérodotem a řeckou propagandou, která byla silně protiperská. Skutečnost asi nebyla až tak komplikovaná, ale faktem je, že Peršané do jisté míry vytvořili to, co bez větších problémů převzal poté Alexandr Makedonský. Převzali místní správu, nad kterou měli pochopitelně kontrolu – především nad financemi, nad politickou správou – a zavedli i něco, co můžeme označit jako „tajnou službu“. Takže se nedá říct, že by Peršané byly pro Egypt nějakou zkázou. **15. Peršany z Egypta vyhnal až Alexandr Makedonský – ten sice osvobodil Egypt, nicméně po jeho smrti za vlády Ptolemaiovců úpadek egyptského státu velice rychle pokračoval prakticky od vlády Ptolemaia III. až do roku 30 př.n.l., kdy se Egypt stal provincií Říma. Myslíte si, že zánik egyptského státu byl zapříčiněn jen spory uvnitř Ptolemaiovců a hospodářským úpadkem nebo se na tom podepsal hlavně rozvoj okolních civilizací, zejména Říma?** V podstatě obojí – do určité míry úpadek Ptolemaiovců začíná jak jste říkal za Ptolemaia III., který projevoval snahu vyrovnat se Alexandrovi. Snažil se ovládnout celé východní Středomoří, takže všude posílal vojáky, zbraně, loďstvo a pravděpodobně poněkud přečerpal hospodářské možnosti Egypta. Na úpadku Egypta se pak ale podepsaly takové relativně objektivní osobnosti – Ptolemaios IV. a Ptolemaios V. nastoupili na trůn v celkem mladém věku a sami vládli poměrně krátce, tedy i jejich nástupci se dostali k moci jako malé děti. Pochopitelně malé dítě může jaksi formálně vládnout, ale ke stabilitě státu to příliš nepřispívá. A potom tu byly samozřejmě velké interní spory za Ptolemaia VI. a Ptolemaia VII. i Ptolemaia VIII. kdy se „dohadovali“ mezi sebou, do toho zasahovali ještě Seleukovci z dnešní Sýrie. Tehdy prvně ve větší míře roku 168 př.n.l. zasáhl Řím. Ten byl v podstatě taková vojenská mašina – armáda nade vše a vše pro armádu. To je pochopitelně do určité míry možné, dokud jsou tomu přizpůsobeny podmínky, ale v okamžiku, kdy se vnější podmínky změní, tak ani římská říše nevydržela všechno. A to se vlastně přihodilo i Ptolemaiovcům. Jestli v tom hrály nějakou roli také další faktory – například hospodářské – nevíme, velké problémy se zemědělstvím pravděpodobně nebyly, ale zdá se, že od 2. stol. př.n.l. začal výrazně upadat výnos ze zlatých dolů ve východní poušti a potom dál v Nubii, takže je velice těžké přesně kvantifikovat, co do jaké míry přispělo k zániku egyptského státu. **Rubriky:** Rozhovor s Ladislavem Barešem **Štítky:** ČEgU, Český egyptologický ústav, čeští egyptologové, Prof. PhDr. Ladislav Bareš --- ### [Chrám Ramesse II. vykopali čeští egyptologové](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/chram-ramesse2-v-abusiru-vykopali-cesti-egyptologove.php) **Published:** 4 dubna, 2019 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Na podzim roku 2017 objevili čeští egyptologové chrám Ramesse II. v Abúsíru. Pro mnohé to bylo překvapení – Ramesse II. byl velký stavitel. Ale s Abúsírem jeho jméno do té doby spojováno nebylo. Až do okamžiku, kdy čeští egyptologové „vykopali“ chrám z písku. --- *„Pro nás to bylo spíš zadostiučinění. Z různých písemných pramenů jsme totiž věděli, že někde v této oblasti, tedy v místě starověkého hlavního města Egypta Memfidy, se nachází minimálně jeden chrám, který nechal Ramesse II. vybudovat. Nikdy se však nepodařilo objevit bloky, které by z tohoto komplexu pocházely,“* říká egyptoložka Jana Mynářová, která byla při odkrývání chrámu po celou dobu archeologických prací. ## Chrám Ramesse II. měl navázat na tradice dávných faraonů Předpokládá se, že [Ramesse II.](/faraoni-nove-rise/ramesse2.php) nechal postavit chrám v Abúsíru také proto, aby se připodobnil k dávným egyptským faraonům. Ti zde nechali vystavět své pyramidy i chrámy slunečního kultu. Dával tím také najevo, že i on je synem a zástupcem boha slunce Rea na zemi, a posílil tak své výsadní postavení před bohy i lidmi. *„Ramesse II. i jeho předkové si uvědomovali, v čem byl Abúsír historicky silný. Moc dobře věděli, že právě tady jsou pyramidy králů z 5. dynastie i sluneční chrámy, a svou aktivitu v této oblasti cíleně směřovali ke snaze připodobnit se k těmto dávným panovníkům, kteří sami sebe označovali za syny slunce. Také Ramesse II. chtěl dát najevo, že k nim patří a že zde bude vystupovat jako milující syn slunečního boha, jehož jménem bude udržovat řád ve světě a pomáhat bohům i lidem,“* vysvětluje Jiří Janák s tím, že egyptské náboženství stojí právě na myšlence vzájemné prospěšnosti. ### Objev chrámu Ramesse II. - 2012 – těsně pod písečným povrchem objevili čeští egyptologové v Abúsíru chrám Ramesse II., panovníka 19. dynastie - 2017 – vědci chrám odkryli v celé jeho velikosti a teprve v tomto roce mohli objev zveřejnit. - V jeho okolí jsou další, dosud neprozkoumané objekty, nejspíš půjde o stavby, které tvořily zázemí chrámu Zdroj: iDnes.cz **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Abúsír, Ramesse II. --- ### [Amenhotep III. - mírumilovný faraon](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-nove-rise/amenhotep3.php) **Published:** 29 září, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Amenhotep III.** byl synem Thutmose IV. a Mutemviji, která byla vedlejší královskou ženou. Vyrůstal převážně v Thébách (Vasetu) a **už ve svých dvanácti letech převzal trůn po svém otci**. Dva roky po otcově smrti se Amenhotep oženil s [Teje](/faraoni-nove-rise/teje.php "Teje"), která se měla stát jednou z nejvýznačnějších královen v dějinách Egypta. Po pěti letech vlády podnikl první a současně poslední vojenské tažení a to do Palestiny. Mírumilovný faraon totiž nenáviděl válku a tak i toto tažení mělo spíše preventivní charakter, protože mohl využít dominantní pozice, kterou Egyptu zajistili jeho bojovnější předchůdci – zejména Thutmose III. ## Amenhotep III – velký stavitel **Jen málo panovníků vybudovalo tolik pozoruhodných staveb jako právě Amenhotep III.** Nechal vystavět velkolepé chrámy v Núbii – jako příklad můžeme uvést Elefantinu, Wádí es-Sebúu, Aníbu, Kavu nebo Sesebi. Na severu zkrášlil města Tell el-Bastu a Tell Atríb. V Héliopoli nechal vystavět chrám zasvěcený Horovi, v Sakkáře zahájil práce na Serapeu, v Thébách (Vasetu) nechal vystavět Amon-Reův „jižní harém“ (takto se ve starověku nazýval chrámový komplex v Luxoru), kde umístil 600 soch bohyně Sachmety. Na druhém břehu Nilu si nechal postavit nádherný rezidenční palác a obrovský zádušní chrám. **Amenhotep III. celý život bojoval se nemocí**, jejíž příznaky jsou vidět i na obrazech z konce jeho života. Krom zubů (které bolí každého) trpěl dnou a měl hnisající vředy. Amenhotep věnoval obzvláštní úctu bohyni Sachmetě, nelítostné lví bohyni, která však vládla nemocem a dovedla před nimi ochránit. Zemřel ve třicátém devátém roce své vlády. Jeho hrobka byla za vlády 21. dynastie vykradena, ale mumie tohoto faraona se dochovala. ![Busta Amenhotepa III.](/wp-content/uploads/amenhotep3-00.png "Busta Amenhotepa III. - Starověký Egypt") Busta Amenhotepa III. ![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-amenhotep3.gif)Kartuš faraona Amenhotepa III. Hrobka: [KV22 v Údolí králů](/udoli-kralu/hrobka-kv22-amenhotepa3.php) Předchůdce: [Thutmose IV.](/faraoni-nove-rise/thutmose4.php) Nástupce: [Amenhotep IV.](/faraoni-nove-rise/amenhotep4.php) Doba vlády: 38 let **Manželka:** Teje (velká královská manželka – matka Amenhotepa IV. /Achnatona); Giluchepa (princezna z Mitanni); Taduchepa (princezna z Mitanni – dcera krále Tušratty) **Rubriky:** Faraoni Nové říše **Štítky:** Amenhotep III., egyptští faraoni, Memnonovy kolosy, Teje --- ### [V zemi faraonů - Obři se stěhují](https://www.starovekyegypt.net/v-zemi-faraonu/v-zemi-faraonu-obri-se-stehuji.php) **Published:** 1 května, 2018 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Největším přemístěným chrámem v Núbii byl obrovský skalní chrám Ramesse II. v Abú Simbelu. Bylo potřeba ho zachránit před vybudování asuánské přehrady. **Rubriky:** V zemi faraonů **Štítky:** čeští egyptologové --- ### [Sethi II.](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-nove-rise/sethi2.php) **Published:** 29 září, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** ![](/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-sethi2.gif "- Starověký Egypt")**Sethi II. byl synem Merenptaha a královny Isetnofret II.** (jejím otcem byl Ramesse II.) i když například E.F.Wente i J.R.Harris tvrdí, že možná nepocházel z dynastie. Pokud připustíme, že Amenmesse byl uzurpátorem moci, může být, že v určitém období vlády vládl v Dolním Egyptě [Amenmesse](/faraoni-nove-rise/amenmesse.php "Amenmesse"). Jisté je, že nařídil odstranit ozdoby z hrobu Amenmesse v Údolí králů. Faraon vládl pouze 5 let, můžeme uvést několik stavebních památek, které nechal postavit: - kaple Thébské triády – Amona, Mut a Chonsua – v Karnaku - obelisk na nádvoří před 7. pylonem v Karnaku - chrám bohyně Hathor v [Edóm](https://cs.wikipedia.org/wiki/Ed%C3%B3m "Edóm"), oblast mezi Mrtvým mořem a Arabským zálivem ## Sethi II. a hrobka KV15 v Údolí králů **Faraon byl pochován v hrobce KV 15 v Údolí králů**. Jeho mumii přenesla v posledním roce své vlády Tausret do své hrobky KV14. Později ale kněží přenesli mumii zpět do KV15. Archeologové ji nakonec objevili ve skrýši hrobky Amenhotepa II. KV 35. ![Sethi II.](/wp-content/uploads/faraoni/nova-rise/sethi2.png "Sethi II. - Starověký Egypt") ![](/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-sethi2.gif)Kartuš faraona Sethi II. Hrobka: [KV15 v Údolí králů](/udoli-kralu/hrobka-kv15-sethi2.php) Předchůdce: [Merenptah](/faraoni-nove-rise/merenptah.php) Nástupce: [Amenmesse](/faraoni-nove-rise/amenmesse.php) Doba vlády: 5 let **Manželky:** Tachat (dcera Ramesse II. a matka Tausret); Tausret (matka Siptaha); Tiaa **Rubriky:** Faraoni Nové říše **Štítky:** egyptští faraoni, Sethi II. --- ### [Ramesse I. - zakladatel 19. dynastie](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-nove-rise/ramesse1.php) **Published:** 9 října, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** ![Kartuš Ramesse I.](/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-ramesse1.gif "- Starověký Egypt")**Ramesse I.**, původním jménem Peramesse, **byl prvním egyptským faraonem 19. dynastie**. Vládl přibližně v letech 1292–1290 př.n.l. a na trůn nastoupil po smrti posledního faraona 18. dynastie Haremheba. Původně byl důstojníkem v armádě (stejně jako jeho předchůdce Haremheb), ve které sloužil, když byli u moci poslední králové 18. dynastie. Většinu svého života strávil na východě, kde bojoval o udržení držav Egypta. ## Ramesse I a jeho spoluvláda se Sethi I. Na trůn nastoupil již jako starý, při korunovaci přijal jméno Menpehtire. Hned **na počátku své vlády přijal svého syna [Sethi I.](/faraoni-nove-rise/sethi1.php) jako spoluvladaře.** Pokračoval hlavně v reformách, které zahájil jeho předchůdce Haremheb. Tyto reformy se týkaly hlavně armády, rozdělily egyptské vojsko na samostatné sbory, které nesly jméno jednoho hlavního boha – tak vznikly sbor Amona, sbor Rea, sbor Suteha a později vznikl ještě sbor Ptaha. Každý tento sbor měl k dispozici ještě speciální oddíl tvořený válečnými vozy. Libyjské a Núbijské oddíly začlenil do samotné armády, původně tyto oddíly byly pouze pomocné a bojovaly za žold, jejich členové navíc získaly stejná práva jako Egypťané. Pro ochranu a doprovod vládce také nechal vytvořit elitní gardu. Všechny tyto reformy Ramesse I. vojenskou moc a sílu Egypta výrazně zesílily. ![Ramesse I.](/wp-content/uploads/faraoni/nova-rise/ramesse1.png "Ramesse I. - Starověký Egypt") Ramesse I. ![](/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-ramesse1.gif)Kartuš faraona Ramesse I. Hrobka: [KV16 v Údolí králů](/udoli-kralu/hrobka-kv16-ramesse1.php) Předchůdce: [Haremheb](/faraoni-nove-rise/haremheb.php) Nástupce: [Sethi I.](/faraoni-nove-rise/sethi1.php) Doba vlády: 2 roky **Manželka:** Sit-Re (matka Sethi I.) **Rubriky:** Faraoni Nové říše **Štítky:** egyptští faraoni --- ### [Aje, od písaře faraonem](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-nove-rise/aje.php) **Published:** 29 září, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** ![Kartuš Aje II.](/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-aje.gif "- Starověký Egypt")Aje II., trůnním jménem Chepercheprure, je předposlední faraon 18. dynastie a vládl v letech 1339-1335 př.n.l. Ajeho cesta na trůn byla velice složitá a dlouhá, musel přečkat vládu několika králů před ním, kteří vždy zemřeli za podivných okolností. ## Aje II. a jeho dlouhá kariéra **Jeho dráha začala již za vlády Amenhotepa III.**, kterému věrně sloužil jako rádce a písař. Později pomáhal i Achnatonovi, který se věnoval náboženské reformě a zanedbával státní záležitosti. Achnaton opustil královské město Théby (Vaset) a založil nové – [Achetaton](/faraoni-nove-rise/achetaton.php "Achetaton"). Aje ho následoval. Amonovi kněží nesouhlasili a krále kacíře odstranili. **Ajova moudrost s řízením státu se hodila novému mladému králi, kterým byl Smenchkare**. Smenchkare vládl krátce a zemřel za podivných okolností podobně jako Achnaton. V této době byl Aje vedle generála Haremheba, velitele vojsk, nejmocnějším mužem Egypta. **Po jeho smrti se stal Aje poručníkem proslulého nezletilého faraona Tutanchamona**, původním jménem Tutanchaton. Ke změně jména ho dovedl právě Aje a absolutně tak zavrhl kult Atona. Aj nebyl jen poručníkem mladičkého Tutanchamona, ale také místokrálem, spoluvladařem a převýšil tak svého nepřítele Haremheba. ## Konečně faraonem ![Aje](/wp-content/uploads/faraoni/nova-rise/aj.png "Aje - Starověký Egypt")Po náhle smrti faraona Tutanchamona se Aje oženil s překrásnou vdovou Anchesenamon a vládl Egyptu. Tutanchamona dal pohřbít do malé hrobky, protože hrobka budovaná pro Tutanchamona nebyla ještě připravená. Nikdo pochopitelně nečekal, že Tutanchamon zemře tak mladý. Celou ceremonii provedl (kdo jiný) Aje – od výběru pohřební výbavy, otevírání úst až po zapečetění hrobky. S **Anchesenamon** to však nebylo tak jednoduché, protože **jeho žádost o ruku odmítla** a dokonce požádala chetitského krále Šuppiluliumaše I. o jednoho z jeho synů o ruku. Šuppiluliumaš I. si její žádost prověřil a syna jí skutečně poslal. Haremheb však dal chetitského prince ihned po vstupu na půdu egyptských kolonií zavraždit, což k napjaté situaci mezi těmito silnými zeměmi příliš nepřispělo. Ajeho kariéra byla velmi úspěšná a za dobu svého působení získal celou řadu titulů. Kromě „božského otce“ byl také „nositelem vějíře po králově pravici“ a „dozorcem nad královými dozorci“, dále pak „řádným písařem královým“ dokonce i „miláčkem královým“ a mnohými dalšími významnými oceněními. Nápisem potvrdil, že se neměl vůbec špatně: dostal od krále „tisíc tisíců nákladů zlata a ještě mnoho jiných věcí“. ## Hrobka v Údolí opic **Ajeho hrobka se nachází západně od Údolí králů nedaleko hrobky Amenhotepa III.** Místo se nechvalně nazývá „Údolí opic“. Jeho hrobka dostala také nepříliš důstojné jméno – podle zachované části nástěnné výzdoby s obrazy dvanácti sedících opic se jí říká „Opičí hrobka“. Jeho nástupce Haremheb se zachoval nejhůře jak mohl – dal jeho hrobku zdevastovat. I přes to se zachovalo několik reliéfů, kde je Aj zobrazen jako bůh Nilu. Fragment reliéfů se dnes nalézá v Muzeu krásných umění v Bostonu. Další jeho vyobrazení je jeho hlava bez koruny, tu najdeme v Egyptském muzeu v Káhiře a jeho obraz na nástěnné malbě v Tutanchamonově hrobce. ![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-aje.gif)kartuš faraona Aje Hrobka: [hrobka WV23](/udoli-kralu/ajeho-hrobka-wv23.php) Předchůdce: [Tutanchamon](/faraoni-nove-rise/tutanchamon.php) Nástupce: [Harmheb](/faraoni-nove-rise/haremheb.php) Doba vlády: 3 roky **Manželky:** Anchesenamon; Tej (původně ošetřovatelka Nefertiti) **Rubriky:** Faraoni Nové říše **Štítky:** egyptští faraoni --- ### [Thutmose IV. - faraonem díky Sfinze](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-nove-rise/thutmose4.php) **Published:** 29 září, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Thutmose IV. vládl v letech 1397 – 1388 př.n.l.** Při korunovaci přijal trůnní jméno Mencheprure, řečtí autoři ho označovali jako Thutmósis. Jeho otec byl Amenhotep II. a matkou byla nejspíše jedna z příslušnic královského harému. Thutmose IV. tak nebyl právoplatným dědicem a na trůn se dostal díky „božskému zásahu“. Jako malý chlapec se vydal na lov zvěře do oblasti dnešní Gízy. Zastavil se u pískem zaváté Sfingy. Slunce dosáhlo nejvyššího bodu a na mladého prince přišel spánek. Měl sen, ve kterém k němu Sfinga promluvila. Slíbila mu království na zemi, bílou a červenou korunu Egyta. Na oplátku chtěla, aby jí zbavil písku, který ji tíží. Když se mladý Thutmose probudil, rozhodl se, že sen zrealizuje. ## Thutmose IV. a stéla snu Takto to stojí na nádherné žulové stéle, kterou nechal udělat hned v prvním roce své vlády: *„Pohleď na mne, můj synu Thutmose! Jsem tvůj otec a chci ti dát království na zemi. Budeš nosit bílou korunu i červenou korunu na trůně boha země Geba. Tvým bude vše, co plodí Obě země, tvé budou poplatky ze všech cizích zemí. Hle, vidíš, že mi není dobře, bolí mě celé tělo, tíží mě písek pouště, na kterém jsem kdysi spočíval. Čekal jsem, abys vykonal, po čem toužím.“* Jeho otec Amenhotep II. neměl příliš potíží s udržením říše, ale Thutmose IV. se musel hodně činit, aby říši udržel pohromadě. Jeho hlavním městem byly Théby (Vaset) a více než dobyvačnou používal spíš obrannou politiku. **Thutmose IV. musel odolávat snahám o osvobození v podmaněných oblastech**, navíc stále více sílili sousedních Chetitů. Spoléhal na svoji armádu, ale snažil se také snažil používat ve větší míře diplomacii. Snažil se uzavřít spojenectví s říší Mitanni, mitannskému králi Artatámovi I. nabídl, že se ožení s některou z jeho dcer. Tuto nabídku však Artatámas přijal až poté, co ji faraon sedmkrát opakoval. ![Thutmose IV.](/wp-content/uploads/faraoni/nova-rise/thutmose4-s-matkou.png "Thutmose IV. - Starověký Egypt") Thutmose IV. s matkou ![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-thutmose4.gif)Kartuš faraona Thutmose IV. Hrobka: [KV43 v Údolí králů](/udoli-kralu/hrobka-kv43-thutmose4.php) Předchůdce: [Amenhotep II.](/faraoni-nove-rise/amenhotep2.php) Nástupce: [Amenhotep III.](/faraoni-nove-rise/amenhotep3.php) Doba vlády: 10 let **Manželky:** Nefertari (velká královská manželka); Mutemvia (matka Amenhotepa III. – dcera Mitanského krále Artatama I.); Jaret **Rubriky:** Faraoni Nové říše **Štítky:** egyptští faraoni, Sfinga, Thutmose IV. --- ### [Thutmose II., krutý a neúspěšný faraon](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-nove-rise/thutmose2.php) **Published:** 29 září, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Thutmose II.** byl synem slavného a mocného krále Thutmose I. a jeho vedlejší manželky Mutnofret. Rozhodně **nebyl tak mocným panovníkem jako jeho otec** nebo jako pozdější faraon [Thutmose III.](/faraoni-nove-rise/thutmose3.php "Thutmose III.") Nedařilo se mu pohromadě udržet obrovskou říši, kterou zdědil po svém otci. Na územích, která si za své vlády podmanil Thutmosem I. totiž **během vlády Thutmose II. probíhala neustále povstání**, která musela armáda potírat. Většinou však boje skončily ústupem egyptských vojsk. **Neúspěchy a svou zjevnou slabost vyrovnával svojí krutostí.** Důkaz o jeho krutosti nám zanechává nápis z doby jeho vlády, který se zachoval na skále poblíž Asuánu. Stojí na něm, že v Núbii dal vojsku příkaz, aby pobilo všechny tamější muže s výjimkou malého syna vládce, aby jej mohl zabít sám. V Asii, když jej porazili vzbouření místní králové, nechával vojska útočit na kočovné kmeny, které vybíjel a zotročoval. **Pro své chatrné zdraví se většiny výprav neúčastnil**. Krátce po nástupu na trůn propuklo povstání v [Kuši](/kusitske-kralovstvi/kralovstvi-kus-misto-puvodu-cernych-faraonu.php), jehož cílem bylo využít změnu na egyptském trůnu k tomu vymanit se z jeho područí. ## Hrobka Thutmose II. Hrobka Thutmose II. v Údolí králů nebyla s jistotou nikdy identifikována. Jeho mumii objevili archeologové v roce 1881 v úkrytu, do kterého kněžští králové 21. dynastie nechali přenést z hrobek v Údolí králů mumie dřívejších faraonů své země, aby je uchránili před vykradači hrobek. ![Mumie faraona Thutmose II.](/wp-content/uploads/faraoni/nova-rise/thutmose2-mumie.png) ![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-thutmose2.gif)Kartuš faraona Thutmose II. Hrobka: neurčena Předchůdce: [Thutmose I.](/faraoni-nove-rise/thutmose1.php) Nástupce: [Hatšepsut](/faraoni-nove-rise/hatsepsut.php) Doba vlády: 3 roky **Manželky:** Hatšepsut (později regentka a faraonka), Eset (matka Thutmose III.) **Rubriky:** Faraoni Nové říše **Štítky:** egyptští faraoni --- ### [Thutmose I. - počátek prosperity Egypta](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-nove-rise/thutmose1.php) **Published:** 1 října, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **![Thutmose I.](/wp-content/uploads/faraoni/nova-rise/thutmose1.png "Thutmose I.")**Thutmose I. byl pravděpodobně synem Amenhotepa I. a jeho vedlejší manželky. Svůj nárok na trůn upevnil sňatkem s dcerou Amenhotepa I. jménem Ahmose. Jako první faraon se střetl s královstvím Mitanni, které se na několik desítek let stalo zavilým nepřítelem Egypta, aby se později obě země spojily v boji proti Chetitům. ## Střety s Mitanni a Chetity O vojenských taženích Thutmose I. toho bohužel mnoho nevíme. Ovládnutí núbijské oblasti zahájil již Amenhotep I. a Thutmose I. ovládnutí této oblasti dokončil a připojil Núbii k egyptskému impériu. Těžko říci, zda se vydal k břehům Eufratu po souši přes Pelusium, Joppu a Megiddo, nebo zda dal přednost cestě po moři a vylodil se poněkud severněji v přístavu Byblos. ### Byblos, klíčové město Pravděpodobnější je ale druhá varianta (viz [mapka](/wp-content/uploads/faraoni/nova-rise/thutmose1-mapa.jpg)), protože Egypťané měli s Byblem vynikající vztahy. Tímto městem procházelo totiž zboží, které Egypt nutně potřeboval – krom jiného pověstné dřevo libanonského cedru. Pro „mořskou variantu“ hovoří také fakt, že se tuto asijskou část Palestiny podařilo ovládnout již jeho předchůdcům. Po vylodění se egyptská vojska vydala k řece Orontes, která tekla západně od starobylého města Ugarit. Toto město bylo přes 3 tisíce let staré a leželo 150km severně od Byblu. ### První střety s královstvím Mitanni Za Orontem ležela do té doby neznámá země. **Thutmose I. se svou armádou se po překročením řeky Oronte ocitl na nepřátelském území království Mitanni**. Mitannci byli lítí válečníci a už během postupu egyptské armády došlo k několika střetům. Tato oblast měla pro faraona klíčový význam, protože **Thutmose I. chtěl získat pod kontrolu karavanní stezku spojující Byblos a Ugarit s východními územími Anatólie**, Blízkého východu a [království Mitanni](/faraoni-nove-rise/mitannske-kralovstvi.php). To se mu podařilo po několika nájezdech, kdy získal Naharinu neboli „zemi dvou řek“. Za Eufratem se rozkládalo dosud nedostupné asyrské království. Faraonovi se ale do cesty postavil mitannský král. Došlo k bitvě jižně od města Karchemiš, ve které faraonovo vojsko zvítězilo. ## Hrobka Thutmose I. Thutmose I. byl pohřben v hrobce KV20 v Údolí králů, kterou později sdílel se svou dcerou Hatšepsut. Jeho vnuk Thutmose III. pro něj později nechal postavit hrobku KV38, kam byla jeho mumie přesunuta a hrobka KV20 tak zůstala pro Hatšepsut. Poloha hrobky byla známá už od časů expedice, kterou do Egypta vyslal Napoleon v roce 1799. V roce 1844 ji částečně prozkoumal pruský egyptolog Karl Richard Lepsius. ![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-thutmose1.gif)Kartuš faraona Thutmose I. Hrobka: [KV20 v Údolí králů](/udoli-kralu/hrobka-kv20-thutmose-i-a-hatsepsut.php), KV38 Předchůdce: [Amenhotep I.](/faraoni-nove-rise/amenhotep1.php) Nástupce: [Thutmose II.](/faraoni-nove-rise/thutmose2.php) Doba vlády: 12 let **Manželky:** Ahmose (matka Hatšepsut), Mutnofret (matka Thutmose II.) **Rubriky:** Faraoni Nové říše **Štítky:** egyptští faraoni, Thutmose I. --- ### [Mentuhotep III. Sanchkare](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-stredni-rise/mentuhotep3.php) **Published:** 24 září, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Mentuhotep III. nastoupil na trůn po svém otci Mentuhotepovi II. a pokračoval v jeho stylu vlády**. Jeho nejdůležitějším činem bylo upevnění ústřední správy nad opět sjednoceným Egyptem. Na různých místech země nechal vybudovat spoustu kaplí a chrámů. **Také on vyslal také jednu výpravu do země Punt**. Během zpáteční cesty nechal velitel této výpravy, Henu, vyrobit mapu, na které je zachyceno údolí Rehnu se zlatými doly. Dodnes se dochovala její kopie pocházející z období 20. dynastie, jedná se o jednu z nejstarších map na světě. ## Mentuhotep III. a Dér el-Bahrí **Mentuhotep III. si nechal postavit hrobku**, podobně jako Mentuhotep II., **v Dér el-Bahrí**, nachází se jen několik metrů od hrobky jeho otce. Je velmi pravděpodobné, že si chtěl nechat před hrobkou vybudovat zádušní chrám, který se podobal chrámu jeho otce. Nebyl však nikdy dokončen, dodnes z něj zbyla pouze skalní terasa a trosky. ![Mentuhotep III.](/wp-content/uploads/faraoni/stredni-rise/mentuhotep3.png "Mentuhotep III. - Starověký Egypt") ![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-mentuhotep3.gif) Kartuš faraona Mentuhotepa III. Hrobka: Hrobka v Dér el-Bahrí Předchůdce: [Mentuhotep II.](/faraoni-stredni-rise/mentuhotep2.php) Nástupce: [Mentuhotep IV.](/faraoni-stredni-rise/mentuhotep4.php) Doba vlády: 12 let **Manželky:** Imi, Amunet **Rubriky:** Faraoni Střední říše **Štítky:** Dér el-Bahrí, egyptští faraoni, země Punt --- ### [Mentuhotep II. Nebhepetre](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-stredni-rise/mentuhotep2.php) **Published:** 24 září, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Mentuhotep II. Nebhepetre vládl svému thébskému království čtrnáct let**, než vypukla poslední fáze občanské války mezi Hérakleopolí a Thébami Vesetem). O tomto konfliktu nevíme téměř nic, určitou představu nám může zprostředkovat tzv. hrobka bojovníků v Dér el-Bahrí, ležící nedaleko zádušního komplexu Mentuhotepa I. Nemumifikovaná, v plátně zabalená těla šedesáti vojáků, kteří byli evidentně zabiti v bitvě a poté pohřbeni ve společné hrobce vytesané ve skále, se uchovala vysušením. I přes absenci jakýchkoli balzamovacích postupů se jedná o nejlépe dochovaná těla ze Střední říše. Vojáci jsou pohřbeni jako skupina a protože jsou pohřbeni na dohled od královského hřbitova, můžeme usuzovat, že zemřeli v hrdinském boji. ## Znovusjednocení Egypta **![Mentuhotep II.](/wp-content/uploads/faraoni/stredni-rise/mentuhotep2.png "Mentuhotep II. - Starověký Egypt")Hérakleopolský vládce Merikare zemřel dříve, než Mentuhotep II. Nebhepetre dorazil do Hérakleopole**. S jeho smrtí se musel zhroutit i hérakleopolský odpor, neboť Merikareův nástupce vládl severnímu království jen několik měsíců. Vítězství nad posledním hérakleopolským panovníkem bylo důležité, protože Mentuhotep II. pak sjednotil Egypt. **Součástí Mentuhotepova opětovného dobývání Egypta byly i nájezdy do Núbie.** V době, kdy Mentuhotepova armáda zaútočila, byly části Núbie kontrolovány nejméně jednou linií místních panovníků. Nápis na stavebním bloku z Dér el-Ballátu, o němž se soudí, že pocházel z jeho doby, se zmiňuje o výpravách do Vavatu (Dolní Núbie). Mentuhotep II. také vytvořil stálou posádku v pevnosti na Elefantině. Odtud pak mohl rychle vysílat jednotky na jih. Kromě zdůrazňování rodokmenu byl strategií Mentuhotepa II., kterou si chtěl vylepšit reputaci u svých současníků i nástupců, program sebezbožštění. Na dvou fragmentech z Gabalénu je Mentuhotep II. popsán jako „syn Hathory“. V Dendeře a Asuánu si osoboval právo na pokrývku hlavy Amona a Mina a jinde nosil červenou korunu se dvěma pery. V Konossu, poblíž Fílé, se nechal zobrazit v podobě ithyfalického boha Mina. ## Terasovitá hrobka Mentuhotepa II. Tato ikonografie je patrná také v chrámu a [terasovité hrobce v Dér el-Bahrí](/pyramidy-stredni-rise/terasovita-hrobka-mentuhotepa2.php "Terasovitá hrobka Mentuhotepa II.") naznačují, že ve svém Domě milionů let chtěl být uctíván jako bůh, což o stovky let předznamenává myšlenky, které se staly ústředním náboženským tématem Nové říše. **Mentuhotep II. Nebhepetre pravděpodobně snížil počet nomarchů** – například vládci Asjútu určitě přišli o moc kvůli podporování hérakleopolské strany. Naproti tomu nomarchové z Bení Hasanu a Hermopole si své postavené udrželi, snad jako odměnu za pomoc armádě thébských nomarchů. Vládcové z Naga ed-Dér, Achmímu a Dér el-Gebráwí také ve svých úřadech zůstali. Jednání nomarchů v pravidelných intervalech kontrolovali úředníci od faraonova dvora. Další důkaz o návratu silné a jednotné egyptské vlády podávají cesty za hranice Egypta. Jedním ze slavných vůdců výprav v této době byl Chetej, který střežil sinajskou oblast a měl povinnosti rovněž v Asuánu. Henenu, „představený rohu, kopyta, pera a váhy“, byl královým správcem; v rámci jednoho ze svých četných úkolů se vypravil do Libanonu pro cedrové dřevo pro svého pána. ![Chrám Mentuhotepa II.](/wp-content/uploads/faraoni/stredni-rise/chram-mentuhotepa2.png "Chrám Mentuhotepa II. - Starověký Egypt") Terasovitá hrobka Mentuhotepa II. v Dér el-Bahrí ![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-mentuhotep2.gif)Kartuš faraona Mentuhotepa II. Hrobka: [terasovitá hrobka v Dér el-Bahrí](/pyramidy-stredni-rise/terasovita-hrobka-mentuhotepa2.php) Předchůdce: Antef III. Nástupce: [Mentuhotep III.](/faraoni-stredni-rise/mentuhotep3.php) Doba vlády: 50 let **Manželky:** Tem (matka Mentuhotepa III. – přežila svého manžela); Neferu II. (sestra); Henhenet, Sadeh, Ašajet, Kauit, Kemsit (stejně jako Henhenet, Sadeh, Ašajet a Kauit vedlejší manželka) **Rubriky:** Faraoni Střední říše **Štítky:** Dér el-Bahrí, egyptští faraoni, terasovitá hrobka Mentuhotepa II. --- ### [Pepi I.](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-stare-rise/pepi1.php) **Published:** 23 září, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Egyptologové se dlouho domnívali, že 6. dynastie byla začátkem Prvního přechodného období, doby úpadku, která trvala až do znovusjednocení Horního a Dolního Egypta za vlády Mentuhotepa II. kolem roku 2060 př.n.l. Ve skutečnosti ale vlády význačných faraonů 6. dynastie (Tetiho, Pepi I. a Pepi II.) ještě spadají do období Staré říše, neboť Egypt za nich zažíval další rozmach. Bouřlivý začátek vlády jako by předznamenával četné další obraty, k nimž za jeho panování došlo. **Pepi I. nastoupil na trůn ještě jako mladík**. Za Horovo jméno si zvolil „Ten, kterého milují Obě země“, což naznačuje snahu o uklidnění situace. Můžeme proto předpokládat, že nepokoje tehdy ustaly. ## Stavební činnost Pepi I. Stejně jako všichni význační faraoni Staré říše i **Pepi I. prováděl rozsáhlé stavební práce ve svatyních v Dendeře, v Abydu (Abedžu) a na Elefantině**. Posílil egyptskou kontrolu nad Sinajským poloostrovem a svou armádu přivedl až do jižní Sýrie. Pokračoval v těžbě v dolech na Sinaji a v Núbii otevřel lomy, kde se dobýval kámen pro stavby. Z tohoto kamene je postavena také [pyramida Pepi I.](/pyramidy-stare-rise/pyramida-pepi1.php "Pyramida Pepi I.") v jižní Sakkáře. S podporou svého věrného ministra Veniho podnikal také stavební práce v Tell el-Bastě (Dolní Egypt). Veni **sloužil prvním třem faraonům 6. dynastie**. Životopis tohoto muže, jehož existenci se podařilo doložit, je příkladem kariéry faraonova úředníka. Ze státní správy přešel do armády, pak byl jmenován představeným všech královských stavebních prací a z titulu této funkce řídil těžbu v královských lomech a hloubení průplavu u prvního kataraktu. Oženil se se dvěma dcerami velmože Chuje z Abydu (Abedžu). Jeden z Chujových synů se stal vezírem Pepi II. První Pepiho syn Merenre panoval po svém otci jen krátce. Po něm se v šesti letech dostal na trůn Pepi II. ## Nové dvorské spiknutí ![Pepi I.](/wp-content/uploads/faraoni/stara-rise/pepi1.png "Pepi I. - Starověký Egypt")Ani on nezůstal ušetřen pletich ze strany svého okolí. Dokladem toho je nález textu učiněný v Abydu (Abedžu) v zádušní kapli zasvěcené Venimu. Jak bylo v Egyptě zvykem, Pepiho věrný hodnostář do jejich stěn nechal vyrýt svou autobiografii. V ní se vypráví především o palácovém spiknutí, které bylo proti králi osnováno v harému. Komplot skončil vyhnáním provinilé manželky a syna, který byl jeho příčinou: *„V královském harému proběhl tajný proces s královskou manželkou Veretiamtes. (…) Dosud nikdo v mém postavení nevyslechl tajemství královského harému, ale Jeho Veličenstvo chtělo, abych se je dozvěděl, neboť podle mínění Jeho Veličenstva jsem byl schopnější než všichni jeho soudci, než všichni jeho hodnostáři, než všichni jeho služebníci.“* **Ke spiknutí došlo ve dvacátém prvním roce Pepi vlády**. Faraon se krátce předtím oženil postupně se dvěma dcerami velmože Chuje z Abydu (Abedžu). Při svatbě dostaly obě ženy jméno Anchesenmerire a obě porodily faraonovi několik dětí. První se stala matkou princezen Merenre a Neity. Neita se vdala za svého nevlastního bratra Pepi II., který byl synem Pepi I. a Anchesenmerire II. Spiknutí možná souviselo právě s touto svatbou. ![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-pepi1.gif)Kartuš faraona Pepi I. Hrobka: [Pyramida Pepi I.](/pyramidy-stare-rise/pyramida-pepi1.php) Předchůdce: [Veserkare](/faraoni-stare-rise/veserkare.php) Nástupce: Merenre I. **Manželky:** Anchesenpepi I. (matka Merenrea I.); Anchesenpepi II. (matka Pepi II.); Nebuunet; Inenek-Inti **Rubriky:** Faraoni Staré říše **Štítky:** egyptští faraoni, Pepi I., Sakkára --- ### [Venis - první texty pyramid](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-stare-rise/venis.php) **Published:** 22 září, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Venis vládl přibližně 30 let a po dobu přibližně vlády tohoto faraona Egypt prosperoval** a obchodoval s Byblem a Núbií. Venis patřil mezi význačné stavitele a nechal budovat chrámy a paláce od Elefantiny až po Sakkáru. Lidé si na Venise bezpochyby zachovali dobré vzpomínky, neboť jej později zbožštili. Jeho zádušní chrám v severní Sakkáře bylo více než tisíc let později za vlády Ramesse II. důkladně zrestaurován. Za vlády Venise pokračoval pozvolný proces oslabování moci panovníka, naopak narůstal počet úředníků a kněží. Ke konci vlády Venise se zhoršovala také hospodářská situace v říši. Venis navštívil Elefantinu, kde se setkal s náčelníky núbijských kmenů. Známe několik Venisových synů, ale ani jeden po otcově smrti nenastoupil na trůn. Právoplatný dědic trůnu pravděpodobně zemřel ještě za Venisova života. Ať tomu bylo jakkoli, **dynastická výměna zřejmě proběhla bez obtíží**. Řada úředníků z doby Venisovy vlády zůstala na svých místech i za jeho nástupce Tetiho, prvního krále 6. dynastie, jenž se oženil s jednou z Venisových dcer. [Venisova pyramida](/pyramidy-stare-rise/venisova-pyramida.php "Venisova pyramida") byla první pyramidou, kde byly objeveny [Texty pyramid](/pismo-v-nabozenstvi/texty-pyramid.php "Texty pyramid"), se nachází v Sakkáře. **Texty pyramid obsahují magická říkání pro zapuzení nebezpečí** (především nebezpečné zvěře) **a hymny na různá božstva a panovníka**. Jednotlivé formule byly pravděpodobně přednášeny v průběhu mumifikace a během pohřebních rituálů. ![Venisova pyramida v Sakkáře](/wp-content/uploads/faraoni/stara-rise/venisova-pyramida.png "Venisova pyramida v Sakkáře - Starověký Egypt") Venisova pyramida v Sakkáře ![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-venis.gif)Kartuš faraona Venise Hrobka: [Venisova pyramida](/pyramidy-stare-rise/venisova-pyramida.php) Předchůdce: [Džedkare Isesi](/faraoni-stare-rise/dzedkare-isesi.php) Nástupce: [Teti](/faraoni-stare-rise/teti.php) Doba vlády: 30 let **Manželky:** Nebet; Chenut (obě byly pohřbené ve dvojité mastabě nacházející se vedle Venisovy pyramidy) **Rubriky:** Faraoni Staré říše **Štítky:** egyptští faraoni, Sakkára, Texty pyramid, Venis --- ### [Menkauhor](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-stare-rise/menkauhor.php) **Published:** 23 září, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Nástupcem Niuserra na egyptském trůně byl Menkauhor. Jeho původ je velice nejasný, dosud se nepodařilo najít rodovou větev, kam by tento panovník patřil. Podle Turínského papyru vládl 8 let a zanechal nám po sobě nápis ve Wádí Magháře. Podle některých záznamů se zdá, že **potenciálním otcem by mohl být Niuserre**. Vážné kandidátky na matku tohoto faraona jsou dvě – Reputnub nebo Chentkaus III. Z faraonů 5.dynastie byl poslední, kdo si nechal postavit sluneční chrám nazvaný Reův obzor. Bohužel se ani chrám ani jeho pyramidu nepodařilo dosud objevit. ![Menkauhor](/wp-content/uploads/faraoni/stara-rise/menkauhor.png "- Starověký Egypt") faraon Menkauhor ![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-menkauhor.gif)Kartuš faraona Menkauhora Hrobka: neurčena Předchůdce: [Niuserre](http://faraoni-stare-rise/niuserre.php) Nástupce: [Džedkare Isesi](/faraoni-stare-rise/dzedkare-isesi.php) Doba vlády: 8 let **Manžleka:** Meresanch IV. **Rubriky:** Faraoni Staré říše **Štítky:** egyptští faraoni --- ### [Niuserre](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-stare-rise/niuserre.php) **Published:** 22 září, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Rodné jméno faraona Niuserra bylo Ini**. V bezvládí vládla nějakou dobu královna **Chentkaus II.**, která zajistila moc svému synovi jménem Niuserre. Některým dvořanům (jako byl například [Ptahšepses](/faraoni-stare-rise/ptahsepses.php)) se pak dostalo odměny. Ptahšepses se stal vezírem a Niuserreovým zetěm (jeho mastaba je největší nekrálovskou stavbou ve Střední říši). ## Niuserre – stavitel dokončovatel Niuserre musel dokončit komplexy svého otce, bratra a matky. To rozhodně nebyl lehký úkol, protože přitom nesměl pochopitelně zapomenout ani na svůj pyramidový komplex. S tím měl také plnou hlavu starostí, protože v Abúsíru docházelo místo a on nechtěl opustit nekropoli svých předků. Nakonec se ale všechno povedlo a [Niuserreova pyramida](/pyramidy-stare-rise/niuserreova-pyramida.php "Niuserreova pyramida") se – stejně jako pyramida jeho bratra a otce – nachází v Abúsíru. [Niuserreův sluneční chrám v Abú Goráb](/architektura-stare-rise/niuserreuv-slunecni-chram.php) „Potěšení Reovo“ je druhým nalezeným chrámem tohoto druhu. Nejstarší sluneční chrám se sice nacházel v Heliopoli (Reově městě), ale z faraonů 5. dynastie, kteří tyto chrámy stavěli, byly nalezeny jen chrámy Veserkafa a Niuserrea. ![Niuserre](/wp-content/uploads/faraoni/stara-rise/niuserre.png "- Starověký Egypt") faraon Niuserre (socha zdvojení) ![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-niuserre.gif)Kartuš faraona Niuserrea Hrobka: [Niuserreova pyramida](/pyramidy-stare-rise/niuserreova-pyramida.php) Předchůdce: [Raneferef](/faraoni-stare-rise/raneferef.php) Nástupce: [Menkauhor](/faraoni-stare-rise/menkauhor.php) Doba vlády: 31 let **Manželka:** Reputnub **Rubriky:** Faraoni Staré říše **Štítky:** Abú Goráb, egyptští faraoni, Niuserre, Niuserreův sluneční chrám, sluneční chrám --- ### [Šepseskare](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-stare-rise/sepseskare.php) **Published:** 23 září, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Šepseskare byl egyptským faraonem 5. dynastie. Přesná délka jeho vlády není známa, **Manetho a Turínský papyrus uvádějí, že Šepseskare vládl 7 let**. O jeho vládě a činech se nic neví, není známa ani jeho hrobka. Společně s faraonem Menkahorem ze stejné dynastie patří k nejméně známým faraonům starověkého Egypta. V 80. letech 20. století byla jižně od pyramidy faraona Sahureho v Abúsíru objevena nedokončená pyramida, je možné, že tato pyramida je právě hrobkou faraona Šepseskareho. ![Šepseskare](/wp-content/uploads/faraoni/stara-rise/sepseskare.png "Sochy faraona Rachefa - Starověký Egypt") faraon Šepseskare ![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-sepseskare.gif)Kartuš faraona Šepseskarea Hrobka: Šepseskareova pyramida Předchůdce: [Neferirkare](/faraoni-stare-rise/neferirkare.php) Nástupce: [Raneferef](/faraoni-stare-rise/raneferef.php) Doba vlády: 7 let **Rubriky:** Faraoni Staré říše **Štítky:** egyptští faraoni --- ### [Neferirkare - faraonem po smrti bratra](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-stare-rise/neferirkare.php) **Published:** 22 září, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Neferirkare byl pravděpodobně bratr Sahurea a po jeho smrti se stal faraonem. Je to první případ v historii Egypta, kdy se novým faraonem nestal syn zemřelého faraona (pokud nepočítáme vznik nové dynastie). **Nejstarší syn Sahurea – Necerirenre byl v době smrti svého otce byl ještě nezletilý.** V pozdější době by to nebyl problém, protože regenti vládli za nezletilé vládce – příkladem je například Hatšepsut a Thutmose III.) Za Neferirkareovy vlády (na trůn nastoupil v pokročilejším věku po smrti svého bratra) ochabuje vliv a moc faraona, silný státní byrokratický aparát a kněžstvo ho pomalu oslabuje. Úředníci a kněží využívají svoji větší moc a větší bohatství ke stavbě propracovanějších mastab. Současníci Neferirkarea ho označovali jako laskavého a benevolentního vládce. ## Neferirkareova pyramida v Abúsíru [Neferirkareova pyramida](/pyramidy-stare-rise/neferirkareova-pyramida.php "Neferirkareova pyramida") stojí (stejně jako Sahureova pyramida) v Abúsíru. Pyramidu ale dostavěl až jeho nástupce. Původně byla navržena jako šestistupňová o výšce 52 metrů, ale později byla dokončena jako pravá pyramida o výšce 72 metrů. Na rozdíl od své hrobky však Neferirkare nechal postavit – a dostavěl – největší ze Slunečních chrámů, který se však také zatím nepodařilo nalézt. ![Neferirkare (pyramida)](/wp-content/uploads/faraoni/stara-rise/neferirkare-pyramida.jpg "Neferirkareova pyramida - Starověký Egypt") Neferirkareova pyramida ![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-neferirkare.gif)Kartuš faraona Neferirkarea Hrobka: [Neferirkareova pyramida](/pyramidy-stare-rise/neferirkareova-pyramida.php) Předchůdce: [Sahure](/faraoni-stare-rise/sahure.php) Nástupce: [Šepseskare](/faraoni-stare-rise/sepseskare.php) Doba vlády: 10 let **Manželka:** Chentkaus II. (matka dvou budoucích faraonů – Raneferefa a Niuserrea) **Rubriky:** Faraoni Staré říše **Štítky:** Abúsír, egyptští faraoni, Neferirkare --- ### [Veserkaf - zakladatel sluneční dynastie](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-stare-rise/veserkaf.php) **Published:** 22 září, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Zánik 4. a nástup 5. dynastie je jedním z nejsložitějších historických problémů Staré říše**. V této době sehrála významnou roli královna Chentkaus I. – dcera faraona [Menkaura](/faraoni-stare-rise/menkaure.php "Menkaure"). Když hlavní královská větev vymřela po meči, byla to právě ona, která se jako královská matka stala pojítkem mezi 4.dynastií a slunečními králi, jak se někdy vládcové 5.dynastie nazývají. Prvním z nich byl Veserkaf. **Veserkaf byl synem a manželem Chentkaus I. a prvním faraonem 5. dynastie**. Vlády se zmocnil usurpací trůnu krále Šepseskafa. Za jeho vlády vrcholil titul „syn Reův“, jenž se stal nedílnou součástí titulatury krále. ## Pyramida a sluneční chrám [Veserkafova pyramida](/pyramidy-stare-rise/veserkafova-pyramida.php "Veserkafova pyramida"), místo plánovaného posledního odpočinku tohoto faraona, **stojí v Sakkáře v bezprostřední blízkosti pyramidového komplexu faraona Džosera**. Vedle pyramidy je autorem také slunečního chrámu v Abúsíru, kde jeho syn Sahure postavil první pyramidu a založil nekropoli „slunečních králů“. **Veserkaf založil i první sluneční chrám přímo na Memfidské nekropoli**, na tehdy dost odlehlém místě u dnešní vesnice Abúsír a jeho název zněl Reův Nechen. Je to také jeden ze dvou objevených slunečních chrámů. **Jeho sluneční chrám se stavěl ve třech fázích:** - ohrazený kopec - postavení obelisku na plochém podstavci - ohrada kolem podstavce a stavba další místnosti ![Veserkaf](/wp-content/uploads/faraoni/stara-rise/veserkaf.png "- Starověký Egypt") Veserkaf ![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-veserkaf.gif)Kartuš faraona Veserkafa Hrobka: [Veserkafova pyramida](/pyramidy-stare-rise/veserkafova-pyramida.php) Předchůdce: Thamfthis (?) Nástupce: [Sahure](/faraoni-stare-rise/sahure.php) Doba vlády: 7 let **Manželky:** Neferhetepes (dcera Radžedefa), Chentkaus I. **Rubriky:** Faraoni Staré říše **Štítky:** egyptští faraoni, Sakkára, sluneční chrám, Veserkaf, Veserkafův sluneční chrám --- ### [Šepseskaf - místo pyramidy mastaba](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-stare-rise/sepseskaf.php) **Published:** 22 září, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Po Menkaurově smrti došlo ve 4.dynastii ke krizi, která** mohla souviset se smrtí následníka trůna a nejstaršího Menkaureova syna Chuenrea. Krize **skončila, když na trůn usedl Šepseskaf**, který byl pravděpodobně syn Menkaurea a jedné jeho vedlejší manželky. ## Šepseskaf – místo pyramidy mastaba **Šepseskaf si místo pyramidy dal v Sakkáře postavit obrovskou mastabu** (tzv. Faraonovu lavici, která dodnes patří k nejzáhadnějším stavbám ze Staré říše. Poprvé ji popsal již Perring. Lepsius se jí věnoval jen velmi krátce. Povšiml si však, že hrobka svým tvarem připomíná velký sarkofág. Podzemí stavby začal zkoumat až Mariette v roce 1858. Jeho poznámky se ale ztratily, kromě několika kreseb, které později publikoval Maspero. Systematický výzkum hrobky provedl v letech 1924 – 1925. Teprve jemu se podařilo určit Šepseskafa jako majitele hrobky. [Šepseskafova mastaba](/pyramidy-stare-rise/sepseskafova-mastaba.php "Šepseskafova mastaba") **nestojí na skalním podloží, ale na základové plošině**. Jak bývá u mastab pravidlem, má obdélníkový, severo-jižně orientovaný půdorys. Jádro tvoří dva stupně z velkých bloků šedožlutého vápence, které pocházejí z lomů ležících západně od pyramid v Dáhšúru. Perring, Lepsius i de Morgan nalezli zbytky cest, po kterých se kámen dopravoval na staveniště. Obložení bylo z jemného bílého vápence, jen nejspodnější vrstva byla obložena z červené žuly. ![Šepseskafova mastaba](/wp-content/uploads/faraoni/stara-rise/sepseskafova-mastaba.png "Šepseskafova mastaba - Starověký Egypt") Šepseskafova mastaba (faraonova lavice) ![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-sepseskaf.gif)Kartuš faraona Šepseskafa Hrobka: [Šepseskafova mastaba](/pyramidy-stare-rise/sepseskafova-mastaba.php) Předchůdce: [Menkaure](/faraoni-stare-rise/menkaure.php) Nástupce: Thamfthis (?) Doba vlády: 4 roky **Manželka:** Bunefer, Chentkaus I. **Rubriky:** Faraoni Staré říše **Štítky:** egyptští faraoni, Sakkára --- ### [Chufu (Cheops), stavitel Velké pyramidy](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-stare-rise/chufu.php) **Published:** 18 září, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Chufu** (je rovněž znám pod řeckou formou svého jména Cheops) **vládl přibližně v letech 2592-2567 př.n.l. Byl synem Snofrua a královny Hetepheres I.** – dcery posledního faraona 3. dynastie Huneje. Jeho celé egyptské jméno znělo Chnum-Chufuí, což v překladu znamená „Chnum, on mě chrání“. Měl údajně devět synů, z nichž dva ho později vystřídali na trůně. Prvním byl [Radžedef](/faraoni-stare-rise/radzedef.php "Radžedef"), jehož matku neznáme, druhým pak [Rachef](/faraoni-stare-rise/rachef.php "Rachef"). ## Chufu (Cheops) byl despota Zatímco [Snofru](faraoni-stare-rise/snofru.php "Snofru") byl prý všemi obdivován a milován, **Chufu byl znám jako krutý a autoritářský despota**, který navíc údajně zanedbával své náboženské povinnosti. Přitom byl prý velice vzdělaný, zalíbení nalézal především v magii a okultních vědách a dokonce prý sepsal velmi podrobné pojednání o alchymii. To, že při stavbě jeho velkolepé pyramidy zahynulo mnoho lidí, ho prý příliš netrápilo. Jeho syn princ Hardžedef mu vyprávěl o schopnostech kouzelníka Džediho, který prý dokázal oživit bytosti, jimž byla předtím sťata hlava. Chufu se o tomto zázraku chtěl přesvědčit na vlastní oči a neváhal pro pokus obětovat jednoho vězně. Zděšený kouzelník zvolal: *„Nikoli lidskou bytost, ó vládce a pane můj! Takové věci se nesmějí provozovat na lidstvu!“* Silně rozmrzelý Chufu se musel spokojit s ukázkou na býku a na drobných hospodářských zvířatech. ## Chufu, stavitel Velké pyramidy zahalený tajemstvím **Chufu (Cheops) nechal postavit Velkou pyramidu, ale o něm samotném máme jen velmi málo písemných informací**. Dochovalo se jen několik hieroglyfických nápisů nalezených ve Wádí Magháře. V dioritových dolech v Núbijské poušti západně od Abú Simbelu se dochovala také jedna stéla. Jediným dochovaným zobrazením velkého faraona je slonovinová soška, kterou roku 1903 nalezl v Abydu (Abedžu) archeolog Petrie. Soška zachycuje faraona sedícího na trůně a oděného do krátké suknice. Archeologové dosud neobjevili žádnou větší sochu zobrazující Chufua, ačkoliv za doby 4. dynastie právě sochařství procházelo obdobím velkého rozmachu. **Chufu (Cheops)** pokračoval ve vojenských taženích do Núbie, Libye a na Sinajský poloostrov**.** Chufu byl bezesporu největším stavitelem ze všech faraonů Staré říše. Svou vládu zahájil tím, že **nechal upravit celý severní výběžek gízské plošiny**, která byla strategickým bodem při přechodu z delty do údolí Nilu. Na jihovýchod odtud se nacházelo hlavní město Mennofer založené legendárním panovníkem Menim. To se stalo důležitým uzlem říční dopravy. **Na gízské plošině zahájil stavbu** [Velké pyramidy](/pyramidy-stare-rise/velka-pyramida.php "Velká pyramida") (jednoho ze sedmi divů starověkého světa, která je zároveň jediným „divem“, jenž odolal zubu času). Je to největší hrobka, kterou si kdy jaký faraon nechal vybudovat. ## Řetěz opevnění a velký vodní kanál **Chufu nechal vybudovat řetězec opevnění k ochraně východních hranic**. Podobně nechal opevnit i řemeslnické vesnice v okolí míst těžby, aby je chránil před nájezdy beduínů. [Mererův deník](/velka-pyramida/merer-a-jeho-denik-o-velke-pyramide.php) objevený v roce 2013 (inspektor při stavbě Velké pyramidy) dokazuje existenci velkého umělého kanálu, po němž se dovážely suroviny na staveniště v Gíze. Kanál pravděpodobně využíval i sítě přirozených vodních nádrží na západním břehu Nilu. Byl splavný po celý rok a v čase záplav bylo možné plavit se do blízkosti pyramid i na těžkých nákladních lodích. Podél Nilu byly rovněž vybudovány kanály a hráze pro zmírnění někdy ničivých účinků záplav. Ve Wádí Geráwí na východním břehu Nilu nad Memfidou (Mennoferem) nechal Chufu vystavět vůbec první přehradu všech dob, která měla zadržet přívalové vody. Přívalové deště ohrožovaly osídlení v této oblasti.“ Stavba obrovské pyramidy a zakládání zádušních kultů vyčerpávalo ale materiální i pracovní zdroje Egypta a stálo na počátku narůstajících hospodářských a společenských potíží paradoxně právě v době, kdy se zdálo, že její sláva a velikost vrcholí. Nečekaná smrt korunního prince Kauaba (nejstaršího syna faraonu Chufeva) vedla k rozkolu uvnitř rodiny a přispěla k postupnému úpadku a nakonec zániku této dynastie. ![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-chufu.gif)Kartuš faraona Chufua Hrobka: [Velká pyramida](/pyramidy-stare-rise/velka-pyramida.php) Předchůdce: [Snofru](/faraoni-stare-rise/snofru.php) Nástupce: [Radžedef](/faraoni-stare-rise/radzedef.php) Doba vlády: 23 let **Manželky:** Henutsen (matka Rachefa); Meritites I. **Rubriky:** Faraoni Staré říše **Štítky:** Cheops, Cheopsova pyramida, Chufu, Chufuova pyramida, egyptští faraoni, Gíza, Velká pyramida --- ### [Princezna Hereret vás čeká v Moravské Třebové](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/princezna-hereret-vas-ceka-v-moravske-trebove.php) **Published:** 15 listopadu, 2021 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Muzeum v Moravské Třebové vám nabízí setkání s egyptskou princeznou. Princezna Hereret žila na okraji fajjúmské oázy v době [22. dynastie](/3-prechodne-obdobi/faraoni-22-dynastie.php). V České republice se nachází devatenáct staroegyptských mumií, většina ve sbírkách Národního muzea. Mimo Prahu pak za egyptskou mumií můžete na [státní hrad Buchlov](https://www.hrad-buchlov.cz/cs/cs/informace-pro-navstevniky/prohlidkove-okruhy/5738-putovani-s-berchtoldy-zakladni-okruh-ii) nebo na zámek Kynžvart. ## Princezna Hereret – nejkrásnější mumie v Česku **Mumie princezny Hereret je nejkrásnější staroegyptskou mumii v Česku**. Do Moravské Třebové se dostala díky tehdejšímu mecenáši tamního muzea Ludwigu Holzmaisterovi. Mumie princezny je ve dvou dřevěných rakvích z cedrového dřeva, které zdobí půvabné portréty. V sedmdesátých letech prošla standardním radiografickým vyšetřením. Tento výzkum mimo jiné prozradil, že princezna zemřela mezi 20. a 30. rokem svého života. Další výzkum její mumie proběhl v roce 2009, kdy prošla vyšetřením na počítačové tomografii. V počítačovém prostředí specialisté vytvořili trojrozměrné virtuální modely. Na antropologickou fázi potom navázala rekonstrukce obličeje. ### Co odhalilo vyšetření na CT? - princezna trpěla bolestí zubů – zdá se, že šetřila pravou polovinu chrupu - v nosní dutině jsou známky destrukce (způsobené ale mumifikací) - kostra byla poškozená už v době objevu mumie ![Mumie princezny Hereret](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/hereret-03.jpg "hereret-03 - Starověký Egypt") Mumie princezny Hereret Zdroj: Denik.cz; iDnes.cz a Rozhlas.cz **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** mumifikace --- ### [Mumie Amenhotepa I. byla na CT](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/mumie-amenhotepa1-byla-na-ct.php) **Published:** 29 prosince, 2021 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Mumie faraona Amenhotepa I. byla podrobena důkladnému zkoumání na CT. Jeho mumii objevili archeologové v roce 1881 v Dér el-Bahrí. Skenování mumie potvrdilo, že [Amenhotep I.](/faraoni-nove-rise/amenhotep1.php) zemřel ve věku 35 let, ale nejen to. ## Mumie Amenhotepa I. dosud nebyla zkoumána Egyptologové už prostudovali všechny mumie objevené v 19. a 20. století – kromě mumie Amenhotepa I. Důvodem ale nebyla nějaká kletba, ale precizně zabalená mumie. Mumie Amenhotepa I. je totiž zdobená květinovými girlandami. Obličej i krk mumie zakrývá realistická obličejová maska vykládaná barevnými kameny. Egyptologové ji tedy nechtěli poškodit. Nyní ale použili trojrozměrnou výpočetní tomografii (CT), aby tuto mumii „digitálně rozbalili“ a prozkoumali její obsah, aniž by ji přitom nějak ohrozili či poničili. **A co přineslo zkoumání na CT?** - potvrdilo se, že Amenhotep I. zemřel cca ve 35 letech (což potvrdila radioložka Sahar Salimová z Káhirské univerzity) - faraon byl 169 cm vysoký, chrup měl na egypťany v dobrém stavu a byl obřezaný - fyzicky se velmi podobal svému otci, kterým byl Ahmose I. – měl úzkou bradu, malý nos, kudrnaté vlasy a mírný předkus - mumie vykazuje celou řadu posmrtných zohavení (pravděpodobně způsobené vykradači hrobů po jeho prvním pohřbení) - během mumifikace byly odstraněny vnitřnosti, ale nikoliv mozek a srdce Amenhotepovu mumii se podařilo otevřít, byť jen pomyslně, poprvé po třech tisíciletích. První otevření mumie proběhlo v 11. století př.n.l. – tedy více než 400 let po smrti faraona. Hieroglyfy totiž popisují, jak tehdy během 21. dynastie kněží – údajně doslova s láskou – restaurovali a znovu pohřbívali královské mumie z dávnějších dynastií, aby napravili škody způsobené právě vykradači. ![Mumie Amenhotepa I. (uprostřed) Foto: Profimedia.cz](/wp-content/uploads/amenhotep1-mumie.png "Mumie Amenhotepa I. (uprostřed) Foto: Profimedia.cz") Mumie Amenhotepa I. (uprostřed) Foto: Profimedia.cz Zdroj: Novinky.cz **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Amenhotep I., Dér el-Bahrí, mumifikace --- ### [Veserkare](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-stare-rise/veserkare.php) **Published:** 23 září, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Veserkare byl druhým egyptským faraonem 6. dynastie**. Na trůn nastoupil po Tetim, kterého pravděpodobně zavraždil nebo nechal zavraždit. K tomuto závěru vede egyptology fakt, že Pepi I. ve svých nápisech zdůrazňuje, že je řádný a zákonný vládce. To by nebylo třeba, pokud by Veserkare byl řádným nástupcem. Dalším důkazem je Manetho, který ve svých spisech tvrdí, že Teti byl zavražděn jedním z jeho strážců. **Předpokládá se, že Veserkare byl vůdcem spiknutí proti Tetimu** a po jeho smrti nastoupil na uvolněný trůn. Není známa přesná délka vlády Veserkarea ani místo, kde je pohřben. Brzy po nástupu na trůn zřejmě zemřel, nejspíš násilnou smrtí. Víme totiž, že památku na jeho osobu se snažil zničit jeho nástupce [Pepi I.](/faraoni-stare-rise/pepi1.php "Pepi I.") (syn faraona Tetiho a královny Iput). ![Veserkare (kartuš)](/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-veserkare.gif)Kartuš faraona Veserkarea Hrobka: neurčena Předchůdce: [Teti](/faraoni-stare-rise/teti.php) Nástupce: [Pepi I.](/faraoni-stare-rise/pepi1.php) Doba vlády: 1 rok **Rubriky:** Faraoni Staré říše **Štítky:** egyptští faraoni --- ### [Howard Carter – odhalování Tutanchamonovy hrobky](https://www.starovekyegypt.net/egyptologove/howard-carter-odhalovani-tutanchamonovy-hrobky.php) **Published:** 23 listopadu, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** 1. 4. listopadu 1922 nalezl Howard Carter pod starověkými řemeslnickými chýšemi první stupně schodiště vedoucího do hrobky 2. Po očištění schodiště od suti se objevil vchod do hrobky, na němž byly stopy po násilném vniknutí. Protože se čekalo na příjezd lorda Carnarvona, bylo schodiště znovu zasypáno. Vstup byl uzavřen železnou mříží a střežen hlídkami. 24. listopadu 1922 bylo v přítomnosti lorda Carnarvona schodiště znovu uvolněno; vstup byl vyfotografován a posléze proražen 3. Následující noc byla vyklizena sedm metrů dlouhá chodba plná kamení, ale i nádob, pohárů a skříněk. To ukazovalo na vyloupení hrobky 4. Byl uvolněn druhý zapečetěný vstup. Howard Carter do něj pomocí železné tyče prorazil otvor široký natolik, aby jím mohl prostrčit ruku. V mihotajícím se plaménku svíčky objevil rozsáhlou místnost plnou tajemných předmětů – zvířat, soch, pohřebních lehátek. A mezi tím bylo všude zlato! 5. Výkonné elektrické lampy osvětlily celou předsíň, v níž byl nepopsatelný nepořádek. To bylo dalším důkazem, že tudy prošli vykrádači hrobek. Tento nepořádek ovšem tvořily stovky (přibližně 650) pozlacených předmětů, navršených až ke stropu do výšky čtyř metrů. Nosítka, sochy lidí v životní velikosti, nádherné skříně, lehátka, stoličky, či vázy byly již samy o sobě nejúžasnějším pokladem objeveným v Egyptě. Egyptská vláda si uvědomovala význam objevu, o němž informovaly noviny na celém světě, a proto byla Howardu Carterovi nápomocná. Carterovi bylo jasné, že než bude v průzkumu hrobky pokračovat, musí veškeré vzácné a křehké předměty z místnosti odstranit. Tato práce trvala několik let 6. Za nosítky opřenými o stěnu předsíně nalezli archeologové další zapečetěný vstup. I tento byl v minulosti porušen a znovu uzavřen. Vedl do místnosti plné tisíců předmětů, které se zde povalovaly v neskutečném nepořádku. Mezi všemi těmito poklady patřily mezi ty nejdojemnější památky na dětství předčasně zemřelého faraona. Vzácné hry, pera, vějíře, židličky a stolečky byly uschovány v truhlách, které nesly následující nápis: „Truhla pro jeho Veličenstvo, když bylo ještě téměř dítě“ 7. V předsíni si Carter ihned všiml dvou velkých mužských soch, které zřejmě střežily vstup. Zeď zde při poklepu zněla dutě. Archeolog tušil, že se za ní skrývá pohřební komora, a proto otevření vstupu oddaloval. Vypáčil jej až 10. října 1925 v přítomnosti vážených hostů 8. Výzdoba pohřební komory byla provedena na žlutém podkladě, který měl odrážet staroegyptské označení místa jako „dům zlata“. Malby na stěnách znázorňovaly obřady při Tutanchamonově pohřbu. Celou místnost zabíral obrovský skříňový sarkofág. I zde byly stopy po vykrádačích hrobek – pečeť na sarkofágu byla porušena. Uvolnění mohutných kamenných kvádrů trvalo dlouhé hodiny. Teprve poté byla objevena druhá schrána s nedotčenou pečetí! Do celého světa se rozletěla zpráva, že byl objeven neporušený sarkofág faraona. Dne 25. října 1925 otevřel Howard Carter poslední, zlatý, sarkofág, v němž se skrývala mumie Tutanchamona 9. Vedle pohřební komory se nalézala pokladnice, v níž bylo uschováno bohatství, jehož nádhera překonávala vše, co do té chvíle archeologové v hrobce objevili ![Odhalování Tutanchamonovy hrobky 3D model hrobky](/wp-content/uploads/egyptologove/model-tutanchamonva-hrobka.gif "Odhalování Tutanchamonovy hrobky 3D model hrobky - Starověký Egypt") ## Nádherné bohatství v hrobce Tutanchamona Alabastrové vázy ve tvaru lotosu a poupat, olejové lampy, mnoho jemně tepaných a zdobených truhel, tisíce zlatých růžiček vyšitých do oblečení, nosítka s hlavou lva, krávy, hrocha a krokodýla, židle a křesla, faraonův trůn, toulce, luky a šípy, kultovní oblečení z leopardí kůže, žezlo z masivního zlata, množství šperkovnic vykládaných alabastrem, slonovinou, či ebenovým dřevem, velké sochy potažené zlatou fólií, více než tři stovky zbraní, řada modelů lodí, několik lehátek, nesčetné množství šperků zhotovených z nejvzácnějších materiálů, zlaté sošky, rozmontované slavnostní a válečné vozy. **Rubriky:** Egyptologové **Štítky:** egyptologové, George Carnarvon, Howard Carter, Tutanchamon, Tutanchamonova hrobka --- ### [Velká pyramida - jeden ze 7 divů starověkého světa](https://www.starovekyegypt.net/pyramidy-stare-rise/velka-pyramida.php) **Published:** 8 prosince, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Velká pyramida je jeden ze sedmi antických divů světa a stojí více než 4000 let. Nechal ji postavit faraon [Chufu (Cheops)](/faraoni-stare-rise/chufu.php "Chufu"), ale to je skoro všechno, co o tomto faraonovi víme. Krom slonovinové sošky se nám po něm nedochovalo téměř nic – pochopitelně až na Velkou pyramidu? Opomeneme teď různé teorie o tom, kdo, kdy, jak a proč mohl nebo nemohl postavit Velkou pyramidu a zaměříme se jen na ní. ![Velká pyramida (Cheopsova pyramida)](/wp-content/uploads/architektura/pyramidy/velka-pyramida-01.gif "- Starověký Egypt")**Základní údaje o pyramidě:**délka základny: 230,33 mvýška pyramidy: 146,59 múhel sklonu stěn: 51° 50′ 50″A králova pohřební komoraJ ohradní zeďB královnina pohřební komoraK díry na bárky u jižní strany pyramidyC podzemní komoraL díra na bárku u vzestupné cestyD ventilační šachtyM díry na bárky u východní strany pyramidyE Velká galerieN zádušní chrámF vodorovná chodbaO kultovní pyramidaG vzestupná chodbaP [pyramidy královen](/pyramidy-stare-rise/velka-pyramida-pyramidy-kraloven.php "Velká pyramida, pyramidy královen")H sestupná chodbaQ vzestupná cestaI vchod na severní straně pyramidy**Další zajímavé údaje o pyramidě:** - - Velká pyramida je orientována na všechny čtyři světové strany - Její úhly pyramidy dělí oblast nilské delty na dvě stejné poloviny - Velká pyramida je dokonalým geodetickým orientačním bodem – pomocí triangulace je možné měřit celou krajinu - Velká pyramida může sloužit také jako obrovské sluneční hodiny, protože stíny, které vrhá od poloviny října do začátku března, ukazují roční období a délku roku. Kamenné desky, které obklopují pyramidu mají délku, která odpovídá jednodenní délce stínu **Rubriky:** Pyramidy Staré říše **Štítky:** architektura starověkého Egypta, Cheops, Cheopsova pyramida, Chufu, Chufuova pyramida, egyptské pyramidy, Gíza, pyramidy v Gíze, Velká pyramida --- ### [Pokročilé techniky mumifikace hodnostáře Chuy](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/pokrocile-techniky-mumifikace-hodnostare-chuy.php) **Published:** 7 listopadu, 2021 **Author:** Pavel Felgr **Content:** [Mumifikace](/balzamovani/mumifikace-pohrbivani-v-egypte.php) (resp. její techniky) ve starověkém Egyptě se postupně vyvíjela. Hrobka s mumií hodnostáře jménem Chuy, kterou objevila v roce 2019 česká expedice pod vedením Mohameda Megaheda, přinesla překvapení, pokud jde o techniky mumifikace. ## Pokročilé techniky mumifikace ve Staré říši Egyptologové se domnívali, že během Staré říše byla mumifikace jednoduchým procesem vysoušení ostatků. Balzamovači z těla odstranili mozek a v některých případech také vnitřní orgány. Jenže balzamovači v případě **mumie Chuyi použili pokročilé techniky mumifikace. Techniky, které se podle egyptologů používaly až mnohem později**. Jaké pokročilé techniky mumifikace byly překvapením? - bazlamovači ošetřili kůži pomocí drahých pryskyřic (vyrobených ze stromové mízy) - tělo napuštěno pryskyřicí a převázáno kvalitními plátěnými obvazy Profesorka Salima Ikramová, vedoucí katedry egyptologie na Americké univerzitě v Káhiře, k tomu řekla: *„Tato mumie je zalita pryskyřicí a textilem a působí zcela jiným dojmem mumifikace.* Podobá se mumiím nalezeným o tisíc let později.“ Hieroglyfy z hrobky datují pohřeb do období 5. dynastie. Mohlo se ale také stát, že Chuy žil později a do starší hrobky byl jen pohřben. Proto Egyptologové zahájili radiokarbonové datování ostatků mumie. Analýza ostatků potrvá nejméně šest měsíců. *„Může to zcela převrátit chápání vývoje mumifikace. Pokud je mumie skutečně tak stará, bude nutné revidovat všechny knihy o mumifikaci a historii Staré říše,“* upozornila Salima Ikramová. Egyptologové věří, že datování mumifikaci v době Staré říše potvrdí. Krom jiné také proto, že **nádoby používané k uchovávání odstraněných částí těla hodnostáře během mumifikace také pocházejí z doby Staré říše**. Chuy se mohl honosit tituly: - „jediný společník (krále)“ - „představený pachtýřů Velkého domu (paláce)“ - „soudní úředník Velkého domu“ - „miláčka svého pána”. ![Hrobka egyptského hodnostáře Chuyho. | zdroj: Egyptské ministerstvo turistiky a památek](/wp-content/uploads/chuy.jpg) Hrobka egyptského hodnostáře Chuyho. | zdroj: Egyptské ministerstvo turistiky a památek Zdroj: Nedd.cz **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** mumifikace --- ### [Sethnacht](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-nove-rise/sethnacht.php) **Published:** 4 října, 2021 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Sethnacht byl za zakladatele 20. dynastie. Vládl krátce, uvádí se dva roky 1190–1188 př. n. l. **Sethnacht** nepochybně pocházel z okruhu panovnického dvora, zřejmě se podílel v nějaké funkci na správě země. Nejčastěji se uvádí, že **byl vnukem Ramesse II.** [(Encyklopedia of Ancient Egypt)](https://www.e-reading.club/bookreader.php/142072/Encyclopedia_of_ancient_Egypt.pdf). Některé zdroje také uvádějí, že byl 39. synem Ramesse II. identifikovaného jako prince Sethemnakhte. Ten se narodil ve 46–48 roce vlády [Ramesse II.](/faraoni-nove-rise/ramesse2.php) Z rozborů dat úmrtí Ramesse II., krátké vládě Sethnachta (Sethemnakhte) se vyvozuje, že na trůn nastoupil ve věku 43–45 let. Jeho velká královská manželka se jmenovala Teje-Mereniset. Nástupce na trůnu – [Ramesse III.](/faraoni-nove-rise/ramesse3.php) – se mu narodil ve věku jeho 16 let. Sethnacht je pochován v [hrobce KV14](/udoli-kralu/hrobka-kv14-setnachta-a-tausrety.php) , která je zajímavá tím, že má dvě pohřební komory. První pohřební komora obsahuje sarkofág královny Tausret, druhá pak Sethnachta. ![Sethnacht - torzo mumie z roku 1898](/wp-content/uploads/sethnacht-torzo-mumie-rok-1898.jpg "Sethnacht - torzo mumie z roku 1898") Sethnacht – torzo mumie z roku 1898 Hrobka: [KV14 v Údolí králů](/udoli-kralu/hrobka-kv14-setnachta-a-tausrety.php) Předchůdce: [Tausret](/faraoni-nove-rise/tausret.php) Nástupce: [Ramesse III.](/faraoni-nove-rise/ramesse3.php) Doba vlády: 3 roky **Rubriky:** Faraoni Nové říše **Štítky:** egyptští faraoni --- ### [Tausret](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-nove-rise/tausret.php) **Published:** 29 září, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** ![Kartuš Tausret](/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-tausret.gif "- Starověký Egypt")**Tausret byla manželka Sethi II. a macecha Spitaha**. Protože syn Tauseret a Sethi II. Seti-Merenptah zemřel předčasně, na trůn usedá nevlastní syn Tauseset – neplnoletý Siptah. Sama královna vládla jeho jménem jako regentka a po smrti dvacetiletého vládce převzala skutečnou faraónskou vládu. Tausret začala navíc počítat roky své vlády s roky vlády kdy vládla jako regentka. Proto Manetho připsal této vládkyni 7 let vlády. Tausret byla pohřbena v hrobce KV 14 v Údolí králů. ![Tausret](/wp-content/uploads/faraoni/nova-rise/tauseret.jpg "- Starověký Egypt") Tausret ![](/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-tausret.gif)Kartuš královny Tausret Hrobka: [KV14 v Údolí králů](/udoli-kralu/hrobka-kv14-setnachta-a-tausrety.php) Předchůdce: [Siptah](/faraoni-nove-rise/siptah.php) Nástupce: [Sethnacht](/faraoni-nove-rise/sethnacht.php) Doba vlády: 2 roky **Rubriky:** Faraoni Nové říše **Štítky:** egyptští faraoni --- ### [Siptah](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-nove-rise/siptah.php) **Published:** 29 září, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** ![Kartuš Siptah](/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-siptah.gif "- Starověký Egypt")Siptah byl synem [Sethi II.](/faraoni-nove-rise/sethi2.php "Sethi II.") a jeho syrské konkubíny Sutaildži. Vlády se ujal ve 14ti letech a jak ukázala analýza jeho mumie, zemřel ve svých dvaceti letech – vládl tedy 6 let. Jeho jménem fakticky vládla regentka [Tauseret](/faraoni-nove-rise/tausret.php "Tausret"), pravděpodobně jeho macecha. Další zajímavá postava táto doby byl kancléř Baj nárokující si pravděpodobně právo vládnout. Hrobka kancléře Baje se nachází v Údolí králů – jedná se o hrobku KV 13. **Siptah byl pohřben v hrobce KV 47 v Údolí králů**. Mumie byla nakonec nalezena ve skrýši hrobky Amenhotepa II KV 35. ![Siptah](/wp-content/uploads/faraoni/nova-rise/siptah.jpg "Siptah - Starověký Egypt") Siptah ![](/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-siptah.gif)Kartuš faraona Siptaha Hrobka: [KV47 v Údolí králů](/udoli-kralu/hrobka-kv47-faraona-siptaha.php) Předchůdce: [Amenmesse](/faraoni-nove-rise/amenmesse.php) Nástupce: [Tausret](/faraoni-nove-rise/tausret.php) Doba vlády: 6 let **Rubriky:** Faraoni Nové říše **Štítky:** egyptští faraoni --- ### [Tanidský poklad](https://www.starovekyegypt.net/egyptologove/tanidsky-poklad.php) **Published:** 25 listopadu, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Při průzkumech pohřebiště v Tanidě v roce 1940 byly nalezeny další poklady. Šlo o kousky z výbavy faraonů Pasbachaenniuta I. a Amenemopeho (tzv. Tanidský poklad). Nejprve objevil Montet vzácné šperky v hrobce prince Hornachta. Pak narazil na čtvrtou místnost se sarkofágem Pasbachaenniuta I. Okolo mumie Pasbachaenniuta I. byly krásné zlaté šperky a v samotném sarkofágu byla stříbrná rakev, ve které byla mumie faraona obložena zlatem. Ostatky tohoto faraona byly ozdobeny šesti velkými poklady. Náhrdelníky, dvaadvaceti náramky ze zlata, dvaceti návleky na prst a dokonce čtyřiceti prsteny! **Tento poklad, který Montet nalezl, mohl být směle srovnáván s pokladem Tutanchamona**. [![Náhrdelník Pasbachaenniuta I. (zlato, karneol, lazurit a zelený živec)](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/tanidsky-poklad-01-150x150.jpg "Náhrdelník Pasbachaenniuta I. (zlato, karneol, lazurit a zelený živec)")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/tanidsky-poklad-01.jpg) Náhrdelník Pasbachaenniuta I. (zlato, karneol, lazurit a zelený živec) [![Jílec meče Pasbachaenniuta I. (bronz a zlatá fólie; výška 16 cm)](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/tanidsky-poklad-02-150x150.jpg "Jílec meče Pasbachaenniuta I. (bronz a zlatá fólie; výška 16 cm)")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/tanidsky-poklad-02.jpg) Jílec meče Pasbachaenniuta I. (bronz a zlatá fólie; výška 16 cm) [![Džbán na vodu Pasbachaenniuta I. (zlato; výška 38 cm)](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/tanidsky-poklad-03-150x150.jpg "Džbán na vodu Pasbachaenniuta I. (zlato; výška 38 cm)")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/tanidsky-poklad-03.jpg) Džbán na vodu Pasbachaenniuta I. (zlato; výška 38 cm) [![Pektorál Pasbachaenniuta I. (zlato a polodrahokamy; výška 12 cm)](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/tanidsky-poklad-04-150x150.jpg "Pektorál Pasbachaenniuta I. (zlato a polodrahokamy; výška 12 cm)")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/tanidsky-poklad-04.jpg) Pektorál Pasbachaenniuta I. (zlato a polodrahokamy; výška 12 cm) [![Pektorál Pasbachaenniuta I. (zlato, červený a zelený jaspis, černé, červené a modré sklo, zelený živec)](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/tanidsky-poklad-05-150x150.jpg "Pektorál Pasbachaenniuta I. (zlato, červený a zelený jaspis, černé, červené a modré sklo, zelený živec)")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/tanidsky-poklad-05.jpg) Pektorál Pasbachaenniuta I. (zlato, červený a zelený jaspis, černé, červené a modré sklo, zelený živec) [![Pektorál Pasbachaenniuta I. (zlato, karneol, lazurit, živec a červený jaspis; výška 13,8 cm; šířka 13,5 cm; tloušťka 0,7 cm)](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/tanidsky-poklad-06-150x150.jpg "Pektorál Pasbachaenniuta I. (zlato, karneol, lazurit, živec a červený jaspis; výška 13,8 cm; šířka 13,5 cm; tloušťka 0,7 cm)")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/tanidsky-poklad-06.jpg) Pektorál Pasbachaenniuta I. (zlato, karneol, lazurit, živec a červený jaspis; výška 13,8 cm; šířka 13,5 cm; tloušťka 0,7 cm) [![Rakev Pasbachaenniuta I. (zlato a stříbro; délka 185 cm)](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/tanidsky-poklad-15-150x150.jpg "Rakev Pasbachaenniuta I. (zlato a stříbro; délka 185 cm)")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/tanidsky-poklad-15.jpg) Rakev Pasbachaenniuta I. (zlato a stříbro; délka 185 cm) [![Kanopy Pasbachaenniuta I.](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/tanidsky-poklad-17-150x150.jpg "Kanopy Pasbachaenniuta I.")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/tanidsky-poklad-17.jpg) Kanopy Pasbachaenniuta I. [![Pohřební sandály Pasbachaenniuta I. (zlato; délka 23,3 cm)](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/tanidsky-poklad-20-150x150.jpg "Pohřební sandály Pasbachaenniuta I. (zlato; délka 23,3 cm)")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/tanidsky-poklad-20.jpg) Pohřební sandály Pasbachaenniuta I. (zlato; délka 23,3 cm) [![Pohár Vendžebauendžeda (zlato stříbro a skelná pasta; průměr 18,4 cm)](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/tanidsky-poklad-09-150x150.jpg "Pohár Vendžebauendžeda (zlato stříbro a skelná pasta; průměr 18,4 cm)")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/tanidsky-poklad-09.jpg) Pohár Vendžebauendžeda (zlato stříbro a skelná pasta; průměr 18,4 cm) [![Pohár Vendžebauendžeda (zlato a barevná skelná pasta; průměr 15,5 cm; výška 4,6 cm)](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/tanidsky-poklad-10-150x150.jpg "Pohár Vendžebauendžeda (zlato a barevná skelná pasta; průměr 15,5 cm; výška 4,6 cm)")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/tanidsky-poklad-10.jpg) Pohár Vendžebauendžeda (zlato a barevná skelná pasta; průměr 15,5 cm; výška 4,6 cm) [![Pohřební maska Vendžebauendžeda (zlato a skelná pasta; výška 22 cm)](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/tanidsky-poklad-12-150x150.jpg "Pohřební maska Vendžebauendžeda (zlato a skelná pasta; výška 22 cm)")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/tanidsky-poklad-12.jpg) Pohřební maska Vendžebauendžeda (zlato a skelná pasta; výška 22 cm) [![Pektorál Amenemopa (zlato a lazurit; výška 9,8 cm; šířka 10,6 cm)](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/tanidsky-poklad-13-150x150.jpg "Pektorál Amenemopa (zlato a lazurit; výška 9,8 cm; šířka 10,6 cm)")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/tanidsky-poklad-13.jpg) Pektorál Amenemopa (zlato a lazurit; výška 9,8 cm; šířka 10,6 cm) [![Pohřební maska Amenemopa (zlatá fólie, bronz a polodrahokamy; výška 30 cm)](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/tanidsky-poklad-14-150x150.jpg "Pohřební maska Amenemopa (zlatá fólie, bronz a polodrahokamy; výška 30 cm)")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/tanidsky-poklad-14.jpg) Pohřební maska Amenemopa (zlatá fólie, bronz a polodrahokamy; výška 30 cm) [![Pektorál Šešonka I. (zlato, lazurit a skelná pasta; výška 7,8 cm)](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/tanidsky-poklad-18-150x150.jpg "Pektorál Šešonka I. (zlato, lazurit a skelná pasta; výška 7,8 cm)")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/tanidsky-poklad-18.jpg) Pektorál Šešonka I. (zlato, lazurit a skelná pasta; výška 7,8 cm) [![Pohřební maska Šešonka II. (zlato; výška 26 cm; šířka 23 cm)](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/tanidsky-poklad-21-150x150.jpg "Pohřební maska Šešonka II. (zlato; výška 26 cm; šířka 23 cm)")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/tanidsky-poklad-21.jpg) Pohřební maska Šešonka II. (zlato; výška 26 cm; šířka 23 cm) [![Pektorál Šešonka II. (zlato, lazurit zelená a červená fajáns; výška přívěsku 7 cm; šířka přívěsku 5 cm)](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/tanidsky-poklad-19-150x150.jpg "Pektorál Šešonka II. (zlato, lazurit zelená a červená fajáns; výška přívěsku 7 cm; šířka přívěsku 5 cm)")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/tanidsky-poklad-19.jpg) Pektorál Šešonka II. (zlato, lazurit zelená a červená fajáns; výška přívěsku 7 cm; šířka přívěsku 5 cm) [![Náramky Šešonka II. (zlato, lazurit, karneol a fajáns; výška 4,6 cm; největší vnější průměr 7 cm)](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/tanidsky-poklad-22-150x150.jpg "Náramky Šešonka II. (zlato, lazurit, karneol a fajáns; výška 4,6 cm; největší vnější průměr 7 cm)")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/tanidsky-poklad-22.jpg) Náramky Šešonka II. (zlato, lazurit, karneol a fajáns; výška 4,6 cm; největší vnější průměr 7 cm) [![Pektorál Šešonka II. (zlato, polodrahokamy a skelná pasta; výška 15 cm; délka řetízku 75 cm)](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/tanidsky-poklad-23-150x150.jpg "Pektorál Šešonka II. (zlato, polodrahokamy a skelná pasta; výška 15 cm; délka řetízku 75 cm)")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/tanidsky-poklad-23.jpg) Pektorál Šešonka II. (zlato, polodrahokamy a skelná pasta; výška 15 cm; délka řetízku 75 cm) [![Přívěšek znázorňující Eset (zlato; výška přívěšku 11 cm; šířka přívěšku 2,2 cm; délka řetízku 82 cm)](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/tanidsky-poklad-11-150x150.jpg "Přívěšek znázorňující Eset (zlato; výška přívěšku 11 cm; šířka přívěšku 2,2 cm; délka řetízku 82 cm)")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/tanidsky-poklad-11.jpg) Přívěšek znázorňující Eset (zlato; výška přívěšku 11 cm; šířka přívěšku 2,2 cm; délka řetízku 82 cm) **Rubriky:** Egyptologové **Štítky:** egyptologové, Tanida, Tanidský poklad --- ### [Montet objevil Tanidský poklad](https://www.starovekyegypt.net/egyptologove/montet-objevil-tanidsky-poklad.php) **Published:** 24 prosince, 2014 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **.V roce 1939 začínal Montet devátou sezonu vykopávek v Tanidě**. Pro finanční problémy musel zredukovat tým na nezbytné minimum. Během předchozích sezon Montet vyprostil z písku několik památek. Ty dokazovaly význam Tanidy, ale v porovnání s nálezy v Horním Egyptě to nebylo nic převratného. Proto se rozhodl zahájit vykopávky na třech místech od sebe navzájem docela vzdálených. Do 22. února se ale žádný větší nález nekonal. Následující den objevila jedna ze skupin šachtu. Tu Montet původně považoval za sýpku. Když po třech dnech byla odstraněna veškerá zemina, narazili feláhové na dlážděnou podlahu. Tam nalezli vešebt faraona [Šešonka](/3-prechodne-obdobi/sesonkove.php) a zejména otvor v podlaze, který signalizoval dřívější návštěvu vykradačů hrobek. Po zvětšení otvoru se dostal do labyrintu místností. Všechny byly zdobeny polychromovanými reliéfy. Jinak ale byly dlouhou dobu prázdné. Montet se domníval, že objevil jednu hrobku, ale objevil tři hrobky připojené jednu na druhou. Postupně se dostal do komor faraonů Takelota a Osorkona. ### Nedotčená hrobka Pasbachaenniuta I. Do konce sezony chybělo šest dní a Montet stále čekal na „velký objev“. Ten přišel 17. března, když se dostal do nedotčených komor Pasbachaenniuta I. (faraona [21. dynastie](/3-prechodne-obdobi/faraoni-21-dynastie.php)) jehož hrobka byla podobně jako Tutanchamonova zavalena změtí různých předmětů a pohřební výbavy. Podařilo se vyprostit krásný stříbrný sarkofág se sokolí hlavou. Když 20. března přispěchal na místo egyptský král Farúk, zjistil Montet, že sarkofág obsahuje mumii a jedinečné klenoty do té doby neznámého faraona 22. dynastie Šešonka. Montet tehdy netušil, že než se do Tanidy v lednu 1940 vrátí, vypukne v Evropě druhá světová válka. ### Pierre Montet v Tanidě v roce 1940 Při průzkumech pohřebiště v tomto roce objevil Montet další poklady. Šlo o poklady faraonů Pasbachaenniuta a Amenemopeho. Nejprve objevil vzácné šperky v hrobce prince Hornachta a poté narazil na čtvrtou místnost se sarkofágem Pasbachaenniuta I. Okolo mumie byly krásné zlaté šperky a v samotném sarkofágu byla stříbrná rakev. V rakvi byla mumie faraona obložena zlatem. Ostatky tohoto faraona zdobilo šest náhrdelníků, dvaadvacet náramků ze zlata, dvacet návleků na prst a dokonce čtyřiceti prsteny! **Tanidský poklad byl srovnáván s pokladem faraona Tutanchamona**. Vyčerpaný Montet měl starosti o svou rodinu, která zůstala ve Francii, ale král Farúk se postaral o to, aby všichni příbuzní mohli přicestovat do Egypta a vykopávky tak mohly pokračovat. Když skončila sezóna vykopávek 1940, byly práce na několik let pozastaveny. Němečtí archeologové v roce 1942 požadovali po kolaborantské vládě ve Vichy, aby jim tuto lokalitu přiřkla, ale egyptské úřady to rezolutně zamítly. Montet se tak mohl ke své práci vrátit v roce 1945. Montet objevil další komoru se sarkofágem královského důstojníka Vendebavendeda. Poklad z této komory snese srovnání s pokladem Pasbachaenniuta I. **Rubriky:** Egyptologové **Štítky:** egyptologové, Tanidský poklad --- ### [Petrie - 164 let od narození](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/petrie-164-let-od-narozeni.php) **Published:** 3 června, 2017 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Dnes je to právě 164 let, kdy se 3. června 1853 narodil Sir [William Matthew Flinders Petrie](/egyptologove/flinders-petrie.php "William Matthew Flinders Petrie"). Uznávaný egyptolog byl prvním profesorem egyptologie a pravým pionýrem na poli archeologie. ## Petrie – terénní archeolog Flinders Petrie (1853 – 1942) byl velmi aktivní na poli archeologie, i když to neměl vždy snadné. Dá se řící, že byl všude tam, kde se v oblasti argeologických výzkumů „něco dělo“. Z celé jeho práce uveďma například: - vyměření pyramidy v Gíze - prozkoumání Médúmské pyramidy faraona Huneje - objevení dosud jediné sošky faraona Chufua - prozkoumání pyramidy Ameneheta III. v Hawáře - objevení korespondence Amenhotepa IV. / Achnatona s chetitským panovníkem **Petrie** nebyl úředník od stolu, ale naopak **byl pravý, nefalšovaný terénní archeolog**. Podmínky, za kterých on i jeho spolupracovníci pracovali a žili, byly velmi tvrdé. Petrie byl pověstný houževnatostí a snad i přímo zálibou v drsných životních a pracovních podmínkách v egyptském terénu. O poměrech, za kterých průkopníci egyptské archeologie pracovali, svědčí tato slova z jeho knihy: *„Odjel jsem z Illáhúnu s pár velbloudy a skupinkou mužů a chlapců. Při okraji pouště jsme po 18 mílích dorazili do Médúmu. rozhlížel jsem se, kde bych se utábořil, abych měl klid a neslyšel, jak si muži v noci vyprávějí. Zvolil jsem si proto za ložnici zdobenou kapli prince Nefermaata….“* Liboval si i v „nezdravém způsobu stravování“ – byl schopný zhltnout téměř plesnivou konzervu při práci, zásadně nenosil ponožky a chodil v rozedraném zaprášeném oblečení…. a podobný životní styl vyžadoval i od svých spolupracovníků. Na výsledcích jeho práce však staví generace archeologů – egyptologů dodnes. ![William Matthew Flinders Petrie](/wp-content/uploads/zajimavosti/flinders-petrie.jpg "William Matthew Flinders Petrie - Starověký Egypt") Flinders Petrie **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** William Matthew Flinders Petrie --- ### [William Matthew Flinders Petrie a Hawára](https://www.starovekyegypt.net/egyptologove/flinders-petrie.php) **Published:** 23 listopadu, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** .Angličan **Flinders Petrie** nebyl sice ve své době tak proslulý jako Auguste Mariette. Přesto **je považován za jednoho z nejvýznačnějších egyptologů své doby a za zakladatele moderní egyptské archeologie**. Petrie se narodil roku 1853 a archeologie ho začala zajímat velmi brzy. Už v devatenácti letech sepsal svou první oceňovanou studii o prehistorické lokalitě ve Stonehenge. Pak se ale jeho zájem upřel výhradně na Egypt. Petrieho uchvátila práce Champolliona a jeho následovníků a dlouhou dobu shromažďoval odbornou literaturu. Roku 1880 se poprvé vydal do Egypta s úkolem co nejpřesněji zaznamenat vnější rozměry tří velkých pyramid v Gíze. Vylodil se v Káhiře, usídlil nedaleko pyramid a zůstal zde až do květně 1881. Výsledky své práce vydal Petrie v roce 1883 v souboru „The Pyramids and Temples of Gizeh“ (Gízské pyramidy a chrámy). Krom jiného zde uvedl několik velmi zajímavých poznatků a řadu úvah o úhlech sklonu pyramid, které Egypťané volili při jejich stavbě. ## Flinders Petrie a průzkum pyramidy v Hawáře **V roce 1887 požádal Petrie Egyptskou památkovou správu o povolení k vykopávkám ve Fajjúmu**. Chtěl totiž pracovat zcela samostatně, což nebylo tak obvyklé a způsobilo to jisté administrativní problémy. Následující rok se Petrie začal zajímat o [pyramidu Amenemheta III. v Hawáře](/pyramidy-stredni-rise/pyramida-amenemheta3-v-haware.php), kterou přisoudil faraonovi 12. dynastie Amenemhetovi III. Výzkum ale nebyl jednoduchý a Petrie se dostal do finančních problémů a administrativních nesnází. To ho prý vedlo i k tomu, že ukryl mumii přímo pod svou postel. Petriemu odhalil světu pyramidu v Médúmu a především zádušní chrám u východní paty této stavby. Tento zádušní chrám je nejlépe dochovaným chrámem z období Staré říše. Podobně jako Mariette a Maspero byl nucen konstatovat, že se jeho krajané dopouštějí neuvěřitelných přestupků. Doslova rabují Egypt a připravují ho o kulturní dědictví ve prospěch velkých muzeí. ## Labyrint antických autorů **V roce 1891 objevil Petrie fresky v el-Amarně** a také velice zajímavou korespondenci, kterou vedl kacířský faraon Amenhotep IV. – Achnaton a jeho následovníci s chetitskými panovníky. V roce 1894 pak odhalil nejrozsáhlejší pohřebiště z predynastického období v Nakádě severně od Théb (Vasetu). Napočítal zde více než 2 000 hrobů a na základě archeologického materiálu (zejména keramiky) stanovil relativní chronologii predynastického období v Horním Egyptě. **Na počátku 20. století** se Petrie vrátil do Fajjúmu už jako ředitel Britské školy archeologie v Egyptě a **objevil v Hawáře východně od tamní pyramidy labyrint** popisovaný řeckými autory, **který byl** ale ve skutečnosti **zádušním chrámem Amenemheta III.** Ani pak ale neustal ve své činnosti, znovuotevřel práce na pyramidě v Láhúnu, kde působil už v roce 1888 a kde objevil hrobku Senusreta II. Jeho další výzkum ale zastavila 1. světová válka. Vrátil se k nim až v roce 1920, kdy nalezl v hrobce královské princezny jižně od pyramidy tzv. „il-láhúnský poklad“ – klenoty a královskou čelenku. Ty jsou dnes vystaveny v Egyptském muzeu v Káhiře. ![Pyramidy Amenemheta III.](/wp-content/uploads/egyptologove/pyramidy-amenemhet3.gif "- Starověký Egypt") Flinders Petrie – půdorys pyramid Amenemheta III. (vlevo pyramida dahšúrská, vlevo hawárská) nákres podle Petrieho **Rubriky:** Egyptologové **Štítky:** egyptologové, William Matthew Flinders Petrie --- ### [Egyptologové - archeologové](https://www.starovekyegypt.net/egyptologove/archeologove.php) **Published:** 23 listopadu, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** ### [Dominique Vivant Denon (1747 – 1825)](/egyptologove/dominique-denon.php "Dominique Vivant Denon (1747 - 1825)") **Dominique Vivant Denon** byl francouzský kreslíř a grafik. Napoleon Bonaparte Denonovi navrhl, jestli by se nechtěl zúčastnit egyptské expedice a Denon souhlasil. Když se vrátil z Egypta, stal se generálním ředitelem muzeí. Nebyl sice archeolog, ale **dobyl zemi faraonů kreslířskou tužkou**. ### [Giovanni Battista Belzoni (1778 – 1823)](/egyptologove/giovanni-belzoni.php "Giovanni Battista Belzoni (1778 - 1823)") Italský dobrodruh **Giovanni Battista Belzoni** byl sice spíše hledačem pokladů než skutečným archeologem, přesto mu ale patří několik prvenství. Tento rodák z Padovy **objevil vchod do pyramidy faraona Rachefa** – jednoho ze stavitelů tří velkých pyramid v Gíze – **a také hrobku Sethi I.** (slavného otce slavného faraona Ramesse II.). ### [Auguste Mariette (1821 – 1881)](/egyptologove/auguste-mariette.php "Auguste Mariette (1821 - 1881)") **Francouzský egyptolog Auguste Mariette** (celým jménem François Auguste Ferdinand Mariette) přijel do Egypta v roce 1850. S pomocí 30 dělníků začal 1. listopadu 1850 odkrývat cestu dlouhou více než 200 metrů. Na podzim roku 1851 **objevil vchod do Serapea**, kde bylo do stěn vykopáno celkem 28 místností. ### [Gaston Camille Charles Maspero (1846 – 1926)](/egyptologove/gaston-maspero.php "Gaston Camille Charles Maspero (1846 - 1926)") V roce 1867 získal Gaston Maspero ve svých 21 letech diplom na filozofické fakultě. Během studia nevynechal žádnou přednášku kustoda egyptských sbírek Emmanuela de Rougé. Dne **28. prosince 1880 byla vytvořena stálá mise v Egyptě a do jejího čela byl jmenován Gaston Maspero**. Konečně se dostane do vysněné země – do Egypta. ### [William Matthew Flinders Petrie (1853 – 1942)](/egyptologove/flinders-petrie.php "William Matthew Flinders Petrie (1853 - 1942)") William Matthew Flinders Petrie je považován za jednoho z nejvýznačnějších egyptologů své doby a za zakladatele moderní egyptské archeologie. **V roce 1891 objevil Petrie fresky v el-Amarně** a také velice zajímavou korespondenci, kterou vedl kacířský faraon Amenhotep IV. – Achnaton a jeho následovníci s chetitskými panovníky. ### [Adolf Erman (1854 – 1937)](/egyptologove/adolf-erman.php "Adolf Erman (1854 - 1937)") Johann Peter Adolf Erman byl významný německý egyptolog. Pod jeho vedením vznikl **„Wörterbuch der ägyptischen Sprache“**, dodnes nepřekonaný slovník egyptštiny, který zůstává základním egyptologickým dílem. Vedle filologie a překládání staroegyptských literárních děl se věnoval také egyptskému náboženství. ### [Victor Clement Georges Philippe Loret (1859 – 1946)](/egyptologove/victor-loret.php "Victor Clement Georges Philippe Loret (1859 - 1946)") Francouzský orientalista a egyptolog **Victor Loret** (celým jménem Victor Clement Georges Philippe Loret) **nalezl roku 1898 hrobky panovníků 18. dynastie Thutmose III. a Amenhotepa II. v Dér el-Bahrí**. V roce 1897 byl Victor Loret jmenován generálním ředitelem Egyptské památkové správy. ### [Ludwig Borchardt (1863 – 1942)](/egyptologove/ludwig-borchardt.php "Ludwig Borchardt (1863 - 1942)") Ludwig Borchardt byl vynikající vědec a organizátor, což je kombinace, která se v jedné osobě často nevyskytuje. **Sedm sezón pracoval Ludwig Borchardt na abúsírském poli**, od jeho předběžného ohledání na podzim 1901 do odvozu darovaných nálezů v roce 1908, a prozkoumal tam tři velké pyramidy z dob páté dynastie. [![](/wp-content/uploads/dalsi-1.gif "dalsi - Starověký Egypt")](/egyptologove/archeologove2.php) **Rubriky:** Egyptologové **Štítky:** egyptologové --- ### [Giovanni Battista Belzoni](https://www.starovekyegypt.net/egyptologove/giovanni-belzoni.php) **Published:** 23 listopadu, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Italský dobrodruh Giovanni Battista Belzoni se narodil v roce 1778 v [Padově](https://cs.wikipedia.org/wiki/Padova)**. Od dětství se vymykal svou postavou (měřil téměř dva metry) a udivující silou. V šestnácti letech byl Belzoni nějaký čas v Římě, kde zvažoval dokonce vstup do kláštera, ale po příchodu Napoleona uprchl z Itálie, aby se vyhnul povinnému odvodu. Belzoni se velice zajímal o mechaniku a hydrauliku. Nějaký čas cestoval po Evropě a nakonec se usadil v Londýně, kde se nechal zaměstnat jako pouťový silák v zábavním podniku. Protože měl rád toulavý život, cestoval s cirkusem po celé Evropě. ## Giovanni Battista Belzoni – cesta do Egypta V roce 1814 se Belzoni společně se svou manželkou Sarah nalodil na loď, která směřovala na Maltu. **Během plavby na Maltu slyšel vyprávění o Egyptě, nilských záplavách a primitivních zavlažovacích systémech**. Belzoni byl přesvědčen o tom, že právě on vymyslel hydraulické čerpadlo, které zachrání zemi faraonů a změnil plány. Rozhodl se zamířit do Egypta, kde chtěl svůj vynález nabídnout místokráli Muhammadu Alimu. V Alexandrii se Belzoni vylodil 9. června 1815, ale první dny pobytu přinesly zklamání. Trápily ho žaludeční problémy, které musel tajit, protože se obával nařčení z nákazy morem. Jakmile ale nevolnosti ustoupily, odcestoval Giovanni Battista Belzoni do Káhiry. Ale i zde zažil zklamání – nejprve ho zranil ve rvačce turecký voják a potom se setkal s nezájmem Muhammada Aliho o jeho vynález, což byl konec Belzoniho – vynálezce. **V Káhiře se setkal se švýcarským badatelem Burckhardtem a s konzuly Drovettim a Saltem**. Britský generální konzul Henry Salt měl pro britské muzeum shromažďovat egyptské památky a papyry a Belzoni na něho velmi zapůsobil. Belzoni dokázal vymyslet takové systémy, díky kterým se mohly těžké předměty bez většího úsilí přemísťovat a tak mu Salt nabídl, aby se podílel na vykopávkách. ## Henry Salt pověřuje Belzoniho velkým úkolem **První** (a skutečně kyklopskou) **prací Belzoniho bylo přemístění kolosální sochy Ramesse II.**, která byla nalezena v Ramesseu. Při této příležitosti navštívil Belzoni hrobky v Údolí králů a ostrov Fílé. Později přejel do Abú Simbelu a podobně jako Buckhardt konstatoval, že vstup je beznadějně zasypán. Sám sobě slíbil, že se co nejdříve vrátí a jako první pronikne do chrámu, kde se možná ukrývají poklady kdysi do něj uložené. Vrátil se do Luxoru, kde pracoval na vykopávkách v thébských chrámech. Odhalil celkem 18 soch se lví hlavou a několik sfing. Díky tomuto úspěchu ho **Henry Salt pověřil Belzoniho dalším velkým úkolem – vyproštěním chrámu v Abú Simbelu z písku** a tak se po roce Belzoni do Núbie vrátil. **Rubriky:** Egyptologové **Štítky:** egyptologové, Giovanni Battista Belzoni --- ### [Mererův deník - interiér Velké pyramidy](https://www.starovekyegypt.net/velka-pyramida/mereruv-denik-interier-velke-pyramidy-a-transport-kvadru.php) **Published:** 21 srpna, 2021 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Někteří zpochybňují, že Velkou pyramidu postavili starověcí Egypťané. Nejčastěji pak uvádějí dva hlavní argumenty. Jak by mohly v tak postavit takovou pyramidu v tak krátkém čase? Jak by tam ty kamenné obry vůbec dostali? Mererův deník přináší odpovědi. ## Interiér Velké pyramidy [Velká pyramida](/pyramidy-stare-rise/velka-pyramida.php) představuje víc než 2 miliony kamenných bloků. Ale zdaleka ne všechny jsou precizně umístěny. Egypťané opracovávali precizně pouze vnější vrstvu pyramidy, aby na ni dokonale pasovali obkladové kameny. Vnitřní bloky ale dělníci nemuseli opracovávat. Poskládali je „nahodile“ a zpevnili mezi sebou kamením a maltou. Přesvědčit se o tom můžete i dnes, pokud k pyramidám zavítáte. Velká pyramida dnes nemá obložení a tak můžete vidět spojení maltou na vlastní oči. Uvnitř pyramidy jsou 3 komory – jedna se nachází 30 metrů pod povrchem a je nedokončená. V horní části je pak tzv. královnina komora a nad ní Velká galerie, která vede do královy komory. Králova komora je vyrobena z žulových desek a nachází se tu sarkofág, který je umístěn v samotném středu pyramidy. Chufu a jeho architekti věnovali velkou pozornost také zabezpečení. Před pohřební komorou Chufua byly 3 žulové desky, které uzavřely vchod. Kamenné bloky zavřely vstup i do Velké galerie a vstup do pyramidy samotné pak skrylo obložení. ## Galerie pro lodě a dřevěné koleje **Na pobřeží Rudého moře ve Wádí al-Jarf** se nachází ve skalách vysekáno několik jeskyní, které sloužily jako skrýše lodí. V jedné z nich **byly objeveny zbytky dřevěných kolejí**. A nejen to – archeologové zde našli i zbytky saní. Egypťané je vyrobili z tvrdého dřeva – nejčastěji se používalo akáciové dřevo. O akáciové dřevo nebyla nouze, protože akácie hojně rostly v údolí Nilu. Dřevěné koleje pak slouží k tomu, aby se saně s nákladem snadno dostali k cíli. Aby byla přeprava jednodušší, pokládali Egypťané mezi koleje a saně dřevěné válce. Tím se minimalizovalo tření a přeprava velkých kamenných bloků byla výrazně rychlejší. Takovéto válce byly nalezeny například i v lomu v Tuře, ale i na jiných místech. [![Interiér Velké pyramidy - králova komora s Velkou galerií](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/01-velka-pyramida-interier-zabezpeceni-150x150.jpg "Interiér Velké pyramidy - králova komora s Velkou galerií")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/01-velka-pyramida-interier-zabezpeceni.jpg) Interiér Velké pyramidy – králova komora s Velkou galerií [![Interiér Velké pyramidy - Kamenné desky, které po pohřbu zablokovaly vchod do pohřební komory](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/02-velka-pyramida-interier-zabezpeceni-150x150.jpg "Interiér Velké pyramidy - Kamenné desky, které po pohřbu zablokovaly vchod do pohřební komory")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/02-velka-pyramida-interier-zabezpeceni.jpg) Interiér Velké pyramidy – Kamenné desky, které po pohřbu zablokovaly vchod do pohřební komory [![Zablokován byl i vstup do Velké galerie a pochopitelně i vchod do pyramidy](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/03-velka-pyramida-interier-150x150.jpg "Zablokován byl i vstup do Velké galerie a pochopitelně i vchod do pyramidy")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/03-velka-pyramida-interier.jpg) Zablokován byl i vstup do Velké galerie a pochopitelně i vchod do pyramidy [![Takto vypadá pyramida dnes](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/04-velka-pyramida-interier-150x150.jpg "Takto vypadá pyramida dnes")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/04-velka-pyramida-interier.jpg) Takto vypadá pyramida dnes [![Dřevěné koleje ve Wádí al-Jarf sloužící k přepravě kvádrů](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/01-wadi-al-jarf-koleje-150x150.jpg "Dřevěné koleje ve Wádí al-Jarf sloužící k přepravě kvádrů")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/01-wadi-al-jarf-koleje.jpg) Dřevěné koleje ve Wádí al-Jarf sloužící k přepravě kvádrů [![Zbytky saní ve Wádí al-Jarf pod jedním z kamenných bloků](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/02-wadi-al-jarf-sane-150x150.jpg "Zbytky saní ve Wádí al-Jarf pod jedním z kamenných bloků")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/02-wadi-al-jarf-sane.jpg) Zbytky saní ve Wádí al-Jarf pod jedním z kamenných bloků **Rubriky:** Velká pyramida **Štítky:** Cheops, Cheopsova pyramida, Chufu, Chufuova pyramida, Chufuovy papyry, Merer, Mererův deník, Velká pyramida --- ### [Mererův deník - péče o dělníky na pyramidě](https://www.starovekyegypt.net/velka-pyramida/mereruv-denik-pece-o-delniky-na-pyramide.php) **Published:** 29 srpna, 2021 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Americký archeolog Mark Lehner zkoumal, kde žili dělníci pracující na stavbě Velké pyramidy a jak o ně bylo postaráno. Nedaleko od [Velké pyramidy](/pyramidy-stare-rise/velka-pyramida.php) jsou vidět zbytky keramiky, kterou odkryl vítr. Se svým týmem zdokumentoval víc než milion kusů keramiky a zjistil, že spadá do období vlády faraona Chufua. To je důkazem, že se zde musela nacházet velká koncentrace lidí. Poté objevil základy několika budov. Zakreslil si tyto budovy a pak originál skryly pod písek a na stejném místě postavili repliku, která do určité výšky vystupuje nad terén. Tyto domy ale nebyly pro běžné dělníky, ale pro vedoucí skupin jako byl například Merer. Pak **Mark Lehner objevil základy budovy o délce 35 metrů, kterou tvořily obvodové zdi a jedna prostřední**. To byla ideální budova pro ubytování dělníků pracujících na stavbě pyramid. Chufu musel (krom stavby pyramidy) řešit pochopitelně i ubytování a stravu pro dělníky pracující na pyramidě. Archeologové objevili mnoho nádob na pečení chleba, džbánů na pivo a dokonce zbytky pekárny, kde se chleba pekl. Nasytit dělníky znamená 200 bochníků chleba na každý den. Archeologové objevili stovky takových nádob, což dokazuje výrobu chleba v masivním měřítku. Nil tedy byl důležitý nejen pro dovoz surovin pro stavbu pyramidy, ale zejména pro zásobování pšenicí, moukou, pivem, masem a dalšími potravinami. [![Ubytovny dělníků u Velké pyramidy](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/01-merer-ubytovani-delniku-150x150.jpg "Ubytovny dělníků u Velké pyramidy")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/01-merer-ubytovani-delniku.jpg) Ubytovny dělníků u Velké pyramidy [![Ubytovny dělníků u Velké pyramidy](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/02-merer-ubytovani-delniku-150x150.jpg "Ubytovny dělníků u Velké pyramidy")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/02-merer-ubytovani-delniku.jpg) Ubytovny dělníků u Velké pyramidy [![Nádoby na pečení chleba](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/03-merer-nadoba-na-chleba-150x150.jpg "Nádoby na pečení chleba")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/03-merer-nadoba-na-chleba.jpg) Nádoby na pečení chleba [![Keramika nacházející se nedaleko Velké pyramidy](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/04-merer-keramika-150x150.jpg "Keramika nacházející se nedaleko Velké pyramidy")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/04-merer-keramika.jpg) Keramika nacházející se nedaleko Velké pyramidy **Rubriky:** Velká pyramida **Štítky:** Cheops, Cheopsova pyramida, Chufu, Chufuova pyramida, Chufuovy papyry, Merer, Mererův deník, Velká pyramida --- ### [Chrámový komplex v Luxoru](https://www.starovekyegypt.net/vychodni-theby/chramovy-komplex-v-luxoru.php) **Published:** 14 března, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Chrámový komplex v Luxoru má dnes vstup od nábřeží a zde býval vchod i ve starověku. Ležel ale pod úrovní dnešní ulice na břehu Nilu, kde jsou ještě dnes vidět kameny starého nábřeží. Tam přistávaly posvátné bárky a ostatní plavidla, která připlouvala a odplouvala během slavností. Hlavní osa chrámového komlexu je orientována severo-jižním směrem, tedy paralerně s tokem Nilu. **Tak jako chrámový komplex v Karnaku, také chrámový komplex v Luxoru prošel množstvím změn a přístaveb**. Zcela nepochybně tu stála svatyně z období Střední říše a je velice pravděpodobné, že se zde nacházel dokonce chrám z období Staré říše. Je prokázáno, že v Luxoru (stejně jako v Karnaku) stavěla královna Hatšepsut. **Nejranější stavby v Luxoru**, které zde jsou dnes k vidění, **pocházejí z období vlády Amenhotepa III.** Právě on a [Ramesse II.](/faraoni-nove-rise/ramesse2.php) postavili většinu chrámových nádvoří a kolonád. K podstatným změnám ve výzdobě došlo pak za Ptolemaiovců, za období římské nadvlády a později i v době křesťanské a muslimské. ![Chrámový komplex v Luxoru](/wp-content/uploads/architektura/chramy-v-luxoru-mapa.png "Chrámový komplex v Luxoru - Starověký Egypt") \[table id=26 /\] **Rubriky:** Východní Théby **Štítky:** architektura starověkého Egypta, chrám v Luxoru, Luxor --- ### [Chrámový komplex v Karnaku](https://www.starovekyegypt.net/vychodni-theby/chramovy-komplex-v-karnaku.php) **Published:** 8 února, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Chrámový komplex v Karnaku (Ipetisut) a Luxoru (Ipetresejet) je zcela nepochybně jednou z nejzajímavějších památek starověkého Egypta. Nejedná se totiž o dílo jedince, ale o několik děl mnoha dynastií. Jednotlivé stavby od sebe odděluje několik staletí. Vydejme se tedy na prohlídku ohromujícího komplexu v Karnaku (Ipetisut). ![Chrámový komplex v Karnaku](/wp-content/uploads/architektura/karnak/chramy-v-karnaku-mapa.gif "Chrámový komplex v Karnaku - Starověký Egypt") \[table id=25 /\] **Rubriky:** Východní Théby **Štítky:** architektura starověkého Egypta, chrám v Karnaku, Karnak --- ### [Egyptští bohové a jejich význam v různých obdobích](https://www.starovekyegypt.net/nabozenstvi/egyptsti-bohove.php) **Published:** 17 října, 2020 **Author:** Pavel Felgr **Content:** [A](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-a.php)[B](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-b.php)[E](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-e.php)[G](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-g.php)[H](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-h.php)[CH](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-ch.php)[K](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-k.php)[M](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-m.php)[N](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-n.php)[O](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-o.php)[P](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-p.php)[R](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-r.php)[S](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-s.php)[Š](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-su.php)[T](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-t.php)[U](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-u.php)[V](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-v.php)Náboženství starověkého Egypta bylo polyteistické – egyptští bohové tvořili poměrně rozsáhlý panteon. Původně byla pro označení božské bytosti používána slova *sechem*, *ba* nebo *neter*. První dvě slova ale nabyla později odlišného významu. Jenže ani pojem *neter* – „bůh“ není v egyptštině vyhrazen speciálně pro označení bohů tak, jak to je například v křesťanství. Polyteistické náboženství bylo „narušeno“, když na egyptský trůn usedl [Amenhotep IV. (Achnaton)](/faraoni-nove-rise/amenhotep4.php). Během jeho vlády proběhla tzv. [achnatonova náboženská reforma](/faraoni-nove-rise/achnatonova-reforma.php). Její podstatou bylo zrušit všechny bohy a nechat Atona jako jediného boha. To byl pochopitelně pro starověké Egypťany šok a tak není divu, že po jeho smrti a nástupu faraona Tutanchamona se celý panteon zase vrátil. ## Egyptští bohové – ochránci krajů Starověký Egypt byl „rozdělen“ na Dolní a Horní Egypt. Faraoni se označovali jako „vládcové obou zemí“ tedy Horního i Dolního Egypta. **Dolní Egypt byl rozdělen na dvacet nomů** – jeden nom představoval velkou přírodní oblast vymezenou rameny Nilu. Ramena Nilu se vějířovitě rozvírají severně od centrální Memfidy (Mennoferu), která byla prvním dolnoegyptským nomem. **Horní Egypt byl rozdělen na třiadvaceti nomů**. Nejstarším ochranným božstvem Memfidy (používalo se také označení Kraj bílých zdí) byl Henu. Poté kraj „převzal“ Sokar, kterého vystřídal Usir. Nejuctívanějším místním bohem byl ale Ptah. Už z tohoto jednoho kraje je zřejmé, že význam jednotlivých bohů se v průběhu času měnil nejen v krajích, ale v celém Egyptě. **V období 5. dynastie byl hlavním bohem Ra**, bůh slunce. Proto byla tato dynastie označována za „sluneční dynastii“. Stejně tak [výstava Sluneční králové](https://www.nm.cz/program/vystavy/slunecni-kralove) je věnována právě této dynastii. Faraoni stavěli sluneční chrámy a Heliopolis bylo místem, kde byl nejstarší z nich. V období Nové říše hrál pak hlavní roli bůh Amon, se kterým je spojen chrámový komplex v Karnaku. ![Egyptští bohové - Amon, Eset, Hathor a Horus (nahoře), Re, Sachet a Thovt (dole)](/wp-content/uploads/egyptsti-bohove-700.jpg "Egyptští bohové - Amon, Eset, Hathor a Horus (nahoře), Re, Sachet a Thovt (dole) - Starověký Egypt") Egyptští bohové – Amon, Eset, Hathor a Horus (nahoře), Re, Sachet a Thovt (dole) **Rubriky:** Náboženství **Štítky:** Achnaton, Amenhotep IV., bohové starověkého Egypta, egyptští bohové, náboženství starověkého Egypta --- ### [Mererův deník - Wádí al-Jarf a starověké molo](https://www.starovekyegypt.net/velka-pyramida/mereruv-denik-wadi-al-jarf-a-staroveke-molo.php) **Published:** 15 srpna, 2021 **Author:** Pavel Felgr **Content:** [Mererův deník](/velka-pyramida/merer-a-jeho-denik-o-velke-pyramide.php), který byl objeven ve Wádí al-Jarf, nám prozrazuje, že **v určitém období byl řízením stavby Velké pyramidy byl pověřen Anchhaf – nevlastní bratr Chufua**. Anchhaf uspořádal dělníky do týmů po 40ti mužích. Velitelem jednoho takového týmu (fily) byl právě Merer. Každý z takových týmů měl svoji roli – a to jak na stavbě, tak při dopravě. Měl také svoje jméno, které bylo také na keramických nádobách, které tým používal. Ve Wádí al-Jarf se našlo mnoho střepů staré keramiky a podařilo se zatím identifikovat 6 týmů a jejich jména. Mererův tým se nazýval „Stoupenci lodi“ a byl pojmenován po figuře hada, která byla na její přídi. Vytvoření takovýchto malých týmů a jejich pojmenování bylo velmi rozumné. Dávalo to každému týmu nejen identitu, ale také vytvořit konkurenci mezi jednotlivými týmy. Tým pracující na těžbě kamene měl jednotlivé bloky označeny svou značkou. To umožňovalo jednak přesnou evidenci a jednak kontrolu práce jednotlivých týmů. Deník nám také říká, že **lodě mezi Turou a Gízou urazili za každý den asi 20 km**. Pokud se na každé lodi nacházelo 20 – 30 kvádrů, pak se jedná o opravdu nečekaně rychlý transport. Merer ale popisuje, proč to bylo možné. Lom se totiž nacházel proti proudu řeky Nil, takže když přepravovali náklad, využívali proudu Nilu, který jim dával rychlost. Lehčí loď pak za pomoci větru dostali snáz do lomu. Pokud ale vítr nepomohl, musela nastoupit lidská síla. Merer tak každý měsíc přepravil 200 kvádrů. ## Wádí al-Jarf – nejstarší starověký přístav Archeolog Pierre Tallet objevil na pobřeží Rudého moře 4500 let staré molo, které má tvar písmene L. Za odlivu je vidět i jeho podmořská část, která je 200 metrů dlouhá. Na dně moře bylo objeveno 25 kotev. To všechno potvrzuje, že tento přístav sloužil pro flotilu, která cestovala na Sinaj pro tolik potřebnou měď. Měď byla potřeba všude – na dláta a klíny pro těžení vápencových kvádrů, na výrobu dýk, nožů a pil. Dláta a sekáčky využívali při své práci [kameníci](/egyptska-remesla/kamenici.php), kteří přímo u pyramidy otesávali pískovcové a vápencové bloky do požadovaných rozměrů pomocí měděných dlát a sekáčků, do kterých bušili dřevěnými palicemi. [![Wádí al-Jarf](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/00-merer-wadi-al-jarf-150x150.jpg "Wádí al-Jarf")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/00-merer-wadi-al-jarf.jpg) Wádí al-Jarf [![Wádí al-Jarf - pohled na podmořskou část mola](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/01-merer-molo-wadi-al-jarf-150x150.jpg "Wádí al-Jarf - pohled na podmořskou část mola")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/01-merer-molo-wadi-al-jarf.jpg) Wádí al-Jarf – pohled na podmořskou část mola [![Wádí al-Jarf - rekonstrukce podoby mola](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/02-merer-molo-wadi-al-jarf-150x150.jpg "Wádí al-Jarf - rekonstrukce podoby mola")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/02-merer-molo-wadi-al-jarf.jpg) Wádí al-Jarf – rekonstrukce podoby mola [![Wádí al-Jarf - 25 kotev objevených na dně bývalého mola](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/03-merer-molo-wadi-al-jarf-150x150.jpg "Wádí al-Jarf - 25 kotev objevených na dně bývalého mola")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/03-merer-molo-wadi-al-jarf.jpg) Wádí al-Jarf – 25 kotev objevených na dně bývalého mola **Rubriky:** Velká pyramida **Štítky:** Cheops, Cheopsova pyramida, Chufu, Chufuova pyramida, Chufuovy papyry, Merer, Mererův deník, Velká pyramida, Wádí al-Jarf --- ### [Mererův deník - umělý kanál k Velké pyramidě](https://www.starovekyegypt.net/velka-pyramida/mereruv-denik-umely-kanal-k-velke-pyramide.php) **Published:** 9 srpna, 2021 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Vzhledem k tomu, že bloky vápence z Tury nebyly nijak malé, vyvstal problém. Jak je dopravit na lodi co nejblíž k pyramidě? Nil v čase stavby pyramidy tekl zhruba 2km od plošiny v Gíze. To byla příliš velká vzdálenost. Merer tedy musel vymyslet řešení – umělý kanál k Velké pyramidě. To byl jediný způsob, jak dostat lodě s těžkým nákladem co nejblíž. [Ve svém deníku Merer píše](/zajimavosti/chufuovy-papyry-na-vystave-egyptskeho-muzea-v-tahriru.php), že se skupinou 40 mužů pracovali na hrázi. Egypťané tedy upravili krajinu kolem Nilu tak, aby hráz zadržela co nejvíc záplavové vody, kterou potom nasměrovali k pyramidě. Tak bylo možné dopravovat těžké náklady cca 500 metrů od pyramidy. Existenci umělého kanálu, do kterého pak pustili zadrženou záplavovou vodu, potvrdil americký archeolog [Mark Lehner](https://en.wikipedia.org/wiki/Mark_Lehner). Kolem pyramidy prováděl hloubkový průzkum, který potvrdil, že v jednom místě byl kdysi kanál. Hluboko pod povrchem vystřídalo písek hutné bahno v délce několika metrů – neklamný důkaz toho, že právě zde byl kdysi umělý kanál k Velké pyramidě. ## Pyramida na kopci a 3 pohřební komory Historik Matthew Sibson přišel nedávno s tvrzením, že [Velká pyramida stojí na kopci](/zajimavosti/velka-pyramida-stoji-na-kopci.php), dokonce na větším kopci, než se mohlo zdát. Pravdou je, že se skalním podložím, které skutečně tvořilo vyvýšeninu, Egypťané dobře pracovali. Asi nejhorší úkol při stavbě pyramidy bylo vysekávání komory, která se nachází 30 metrů pod povrchem. Nad povrchem jsou pak další dvě – tzv. královnina komora a tzv. králova komora, ke které vede Velká galerie. ## Jak Egypťané odtesávali vápencové bloky Bloky bílého vápence z Tury musely být precizně opracované, protože tvořily obložení pyramidy. Ale jak je odtesávali? Egyptolog Adel Kelany se pokusil pomocí nástrojů, které starověcí Egypťané používali takový blok vysekat. Blok byl 1,5 m dlouhý, 1 m široký a 1 m vysoký. Kameníci napřed vysekali pomocí motyk hluboké brázdy, aby mohli vytesat boky kvádru. Jenže čím jsou boční brázdy hlubší, tím je pro kameníky náročnější v práci pokračovat. Museli tedy boční brázdu rozšířit, aby mohli odsekat boční strany. Pak se začala odsekávat spodní strana. Pomocí klínů se snažili odlomit kámen podél hrany – pokud by prasknul, znamenalo by to konec a začít všechno znovu. Merer si pochopitelně všechny kameny napřed zkontroloval, než je nechal naložit na loď. Mererův deník byl zdrojem ještě dalších informací, ale o tom zase příště 🙂 [![Velká pyramida a Nil - vzdálenost mezi nimi při stavbě pyramidy byla cca 2km](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/01-merer-nil-150x150.jpg "Velká pyramida a Nil - vzdálenost mezi nimi při stavbě pyramidy byla cca 2km")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/01-merer-nil.jpg) Velká pyramida a Nil – vzdálenost mezi nimi při stavbě pyramidy byla cca 2km [![Záplavy, které přinášel Nil, ale přivedly vodu mnohem blíž](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/02-merer-nil-zaplavy-150x150.jpg "Záplavy, které přinášel Nil, ale přivedly vodu mnohem blíž")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/02-merer-nil-zaplavy.jpg) Záplavy, které přinášel Nil, ale přivedly vodu mnohem blíž [![Merer v deníku píše o stavbě umělého kanálu, který dovedl lodě na vzdálenost 500 metrů od pyramidy.](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/03-merer-umely-kanal-150x150.jpg "Merer v deníku píše o stavbě umělého kanálu, který dovedl lodě na vzdálenost 500 metrů od pyramidy.")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/03-merer-umely-kanal.jpg) Merer v deníku píše o stavbě umělého kanálu, který dovedl lodě na vzdálenost 500 metrů od pyramidy. [![Vizualizace toho, jak asi kanál mohl vypadat.](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/04-merer-umely-kanal2-150x150.jpg "Vizualizace toho, jak asi kanál mohl vypadat.")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/04-merer-umely-kanal2.jpg) Vizualizace toho, jak asi kanál mohl vypadat. **Rubriky:** Velká pyramida **Štítky:** Cheops, Cheopsova pyramida, Chufu, Chufuova pyramida, Chufuovy papyry, Merer, Mererův deník, Velká pyramida --- ### [Chufuovy papyry na výstavě Egyptského muzea v Tahríru](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/chufuovy-papyry-na-vystave-egyptskeho-muzea-v-tahriru.php) **Published:** 24 července, 2016 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Od 14. července jsou na dvou výstavách v Egyptském muzeu v Tahríru ukázány papyry faraona Chufua. Chufuovy papyra a také repliky a knihy poskytlo Ministerstvo pro památky. **Chufuovy papyry byly objeveny v roce 2013 francouzsko-egyptskou misí**. V čele expedice stáli francouzský egyptolog Pierr Tallet a egyptský egyptolog Sayed Mahfouz. Výstava ukazuje každodenní život dělníků v tomto přístavu za vlády krále 4. dynastie Chufua. **Papyry faraona Chufua také ukazují, že dělníci z Wádí al-Jarf spolupracovali na stavbě Velké pyramidy v Gíze.** To naznačuje vysoce efektivní systém řízení za Chufuovy vlády. ## Chufuovy papyry – nejstarší ukázky egyptského písma Ministr pro památky Khaled El-Enany říká, že **papyry faraona Chufua jsou nejstaršími známými ukázkami egyptského písma**. Jsou starší než papyry z El-Gebeleinu, které se datují na konec 4. dynastie. A jsou také starší, než papyry z Abúsíru, které se datují na konec 5. dynastie. Vedoucí oddělení veděckých publikací na ministerstvu – Hussein Abdel-Bassir řekl, že jeden z papyrů, vztahující se ke střednímu úředníkovi Mererovi, který sloužil v týmu námořníků, je jedním z nejdůležitějších Chufuových papyrů. Na papyru je každodenní zpráva o práci posádky převážející vápencové kvádry z dolů v Turahu na východní břeh Nilu k Chufuově pyramidě na plošině v Gíze po Nilu a jeho kanálech. Kurátorka muzea Sabah Abdel-Razek řekla, že **většina papyrů faraona Chufua jsou evidenční dokumenty, které naznačují, že Chufu byl u moci 26 let**. Tato informace je však v rozporu s dřívějšími odhady doby, po kterou byl faraónem. V průběhu výstavy papyrů v Egyptském muzeu bude v zadních prostorách muzea probíhat vůbec první výstava replik a knih vydaných ministerstvem. Výkonný ředitel Oddělení výroby archeologických replik na ministerstvu – Amr El-Tibi vysvětluje, že během 15 výstavních dnů zde budou sochaři vyrábět hliněné a měděné repliky, aby ukázali návštěvníkům, jak staří Egypťané vyráběli svou keramiku. Ministerstvo nabídne slevu 20% na všechny repliky, slevu 75% na všechny knihy vydané před rokem 2011 a slevu 20% na knihy vydané po roce 2011. ![Chufuovy papyry](/wp-content/uploads/zajimavosti/chufuovy-papyry.jpg "- Starověký Egypt") Chufuovy papyry Zdroj: Ahramonline **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Cheops, Chufu, Chufuovy papyry, Merer, Mererův deník, Wádí al-Jarf --- ### [Merer a jeho deník o Velké pyramidě](https://www.starovekyegypt.net/velka-pyramida/merer-a-jeho-denik-o-velke-pyramide.php) **Published:** 5 srpna, 2021 **Author:** Pavel Felgr **Content:** O Velké pyramidě už bylo napsáno mnohé. Ale teprve objev papyrů, které tvoří deník, nám dává odpovědi na otázky, které se kolem pyramidy objevují. Autorem deníku je Merer, který měl velmi důležitou hodnost inspektora. Na úvod ale pár čísel o Velké pyramidě - Velkou pyramidu tvoří celkem 2 300 000 kamenných bloků - Z těchto bloků bychom mohli postavit zeď 50cm vysokou kolem celé planety - Základna pyramidy pokrývá plochu deseti fotbalových hřišť ## Merer odkrývá některá tajemství Pojďme si tedy položit některé otázky a najít na ně odpovědi: 1. Na jakých lodích přepravovali starověcí Egypťané bloky po Nilu? 2. Jak je dopravovali k pyramidě? (Nil tehdy tekl cca 2km od ní) 3. Jak mohli postavit za 26 let vlády Chufua takový kolos? **Starověcí Egypťané nazvali pyramidu Achtej Chufu** (Chufu na obzoru), **což dokládá právě Merer ve svém deníku**. Tento [deník objevila francouzsko-egyptská expedice](/zajimavosti/chufuovy-papyry-na-vystave-egyptskeho-muzea-v-tahriru.php) v roce 2013 ve Wádí el-Jarf. Název této pyramidy se na něm opakuje více než 20x. Není tedy pochyb, že je to zdroj, který nám může odpovědět na některé naše otázky. ### Stavba lodí a doprava bloků po Nilu To, že Egypťané přepravovali velké kamenné bloky po Nilu nebylo nic překvapivého. Ale jaké to byly lodě a jak byly postaveny? Odpověď se našla v podzemní hrobce v Sakkáře pro muže jménem Ty. Jedná se o největší a nejvelkolepější hrobku člověka, který nebyl členem královské rodiny. Zastával ale řadu významných funkcí – mezi nimi například funkci královského kadeřníka. Jeho hrobka obsahuje mnoho vyobrazení stavby lodí. Archeologové tak zjistili, že **Egypťané lodě stavěli z velkých dřevěných trámů, které spojovaly silné provazy a dřevěné čepy**. Aby loď neprosakovala, potápěly ji pak pod vodu. Loď se tak utěsnila a provazy nasáklé vodou jednotlivé kusy ještě víc stáhly k sobě. **Merer ve svém deníku uvádí, že na jedné takové lodi přepravoval až 30 kamenných kvádrů, z nichž každý vážil 2,5 tuny.** Z deníku se dál dozvídáme, že každých 10 dní cestoval mezi Gízou a Turou pro další náklad kvádrů. Přeprava bloků ale nebyla jediným úkolem, který Merer měl. Z deníku se dozvídáme, že měl za úkol vyřešit problém s přístupem k místu stavby. Jinak řečeno – zajistit, aby se lodě dostaly co nejblíž pyramidě. Jak to vyřešil se dozvíte v dalším pokračování v článku [Mererův deník – umělý kanál k Velké pyramidě](/velka-pyramida/mereruv-denik-umely-kanal-k-velke-pyramide.php). [![Hrobka úředníka TY - malba hrobky představuje stavbu lodí](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/01-merer-hrobka-ty-lode-1-150x150.jpg "Hrobka úředníka TY - malba hrobky představuje stavbu lodí")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/01-merer-hrobka-ty-lode-1.jpg) Hrobka úředníka TY – malba hrobky představuje stavbu lodí [![Hlava sochy úředníka TY nacházející se v jeho hrobce v Sakkáře](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/02-merer-ty-socha-1-150x150.jpg "Hlava sochy úředníka TY nacházející se v jeho hrobce v Sakkáře")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/02-merer-ty-socha-1.jpg) Hlava sochy úředníka TY nacházející se v jeho hrobce v Sakkáře [![Loď sestavená podle postupů starověkých Egypťanů](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/03-merer-stavba-lodi-1-150x150.jpg "Loď sestavená podle postupů starověkých Egypťanů")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/03-merer-stavba-lodi-1.jpg) Loď sestavená podle postupů starověkých Egypťanů [![Dokončená loď čeká na zkoušku použitelnosti](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/04-merer-lod-1-150x150.jpg "Dokončená loď čeká na zkoušku použitelnosti")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/04-merer-lod-1.jpg) Dokončená loď čeká na zkoušku použitelnosti **Rubriky:** Velká pyramida **Štítky:** Cheops, Cheopsova pyramida, Chufu, Chufuova pyramida, Chufuovy papyry, Merer, Mererův deník, Velká pyramida, Wádí al-Jarf --- ### [Hatšepsut - z regentky žena faraon](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-nove-rise/hatsepsut.php) **Published:** 29 září, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Ze všech egyptských královen se jen **Hatšepsut** nechala zpodobňovat jako muž. **Byla prvorozenou dcerou Thutmose I.** a královny Ahmose a už od dětství se zajímala o královské záležitosti. Tento zájem se ještě zvýšil po svatbě s nevlastním bratrem Thutmose II. a po jeho smrti převzala poručnictví nad nevlastním synem a současně synovcem – malým Thutmose III. ## Hatšepsut – žena zpodobňující se jako faraon (muž) **I když Hatšepsut přidělila nevlastnímu synovi titul spoluvladaře, starala se o správu země sama**. Její vláda trvala 22 let (asi 1504 – 1482 př.n.l.) a během své vlády podnítila rozkvět obchodu a věd. Hatšepsut zorganizovala výpravu do tajemné země Punt, která pravděpodobně ležela na pobřeží Rudého moře v Arábii nebo na východním pobřeží Afriky. Egypťané odtud dováželi kadidlo a parfémy, které se používaly při uctívání bohů. ## Chrám v Dér el-Bahrí Ve snaze navázat na tradici význačných období Hatšepsut nechala vztyčit v Karnaku dva žulové obelisky z jediného kusu kamene, které svou výškou i vahou převyšovaly všechny obelisky do té doby vybudované. **Hatšepsut nechala vybudovat zádušní chrám v Dér el-Bahrí**, což je její největší stavební počin. Chrám v Dér el-Bahrí je „přilepen“ na horský masiv a částečně zapuštěn přímo do skály. Tvoří ho tři terasy, které se opírají o stěny, po jejichž stranách stojí sloupořadí a jsou vzájemně propojeny hlavní vzestupnou rampou. Tato unikátní stavba je dílem nejvynalézavějšího architekta starověkého Egypta – [Senenmuta](/faraoni-nove-rise/senenmut.php). Zloba Thutmose III. postupně narůstala a když se konečně po její smrti dostal na trůn, rozhodl se, že zničí vše, co by jeho nevlastní matku a tetu jenom zdánlivě připomínalo. Její jméno vymazal z královských listin, zohavil její sochy, nechal stesat její zobrazení i jména jejích oblíbenců. Předmětem jeho pomsty se stal i Senenmut. ![Hatšepsut](/wp-content/uploads/hatsepsut.png "hatsepsut - Starověký Egypt") ![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-hatsepsut.gif) Kartuš královny Hatšepsut Hrobka: KV20 v Údolí králů Předchůdce: [Thutmose II.](/faraoni-nove-rise/thutmose2.php) Nástupce: [Thutmose III.](/faraoni-nove-rise/thutmose3.php) Doba vlády: 22 let **Rubriky:** Faraoni Nové říše **Štítky:** Dér el-Bahrí, egyptští faraoni, královna Hatšepsut, Senenmut --- ### [Mentuhotep IV. Nebtauire](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-stredni-rise/mentuhotep4.php) **Published:** 24 září, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Po smrti Mentuhotepa III. došlo pravděpodobně opět ke sporům o následnictví. Na egyptský trůn se nakonec prosadil jeho legitimní nástupce Mentuhotep IV.. O jeho vládě není příliš informací, víme, že vyslal výpravu do lomů ve Wádí Hammámátu, která mu měla odtut přivézt sarkofág. Tuto výpravu vedl vezír Amenemhet, který nebyl sice královského původu, přesto to měl být právě on, kdo později zachrání Egypt. S pomocí některých nomarchů se mu podařilo převzít moc a založit 12.dynastii faraonů. ![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-mentuhotep4.gif)Kartuš faraona Mentuhotepa IV. Hrobka: neurčena Předchůdce: [Mentuhotep III.](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-stredni-rise/mentuhotep3.php) Nástupce: [Amenemhet I.](/faraoni-stredni-rise/amenemhet1.php) Doba vlády: 6 let **Rubriky:** Faraoni Střední říše **Štítky:** egyptští faraoni --- ### [Zemědělství starověkého Egypta](https://www.starovekyegypt.net/egyptske-zemedelstvi/zemedelstvi-starovekeho-egypta.php) **Published:** 6 července, 2021 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Po celá tisíciletí záviselo zemědělství starověkého Egypta na rozsahu nilských záplav, které byly oslavovány jako požehnání shůry. Každý rok v červnu začala hladina Nilu stoupat každý den o 4 až 8 centimetrů. **V červenci a v srpnu se řeka začala vylévat a v září záplavy kulminovaly**. Nilské záplavy fascinovaly Řeky, protože Nil se na rozdíl od řek v Řecku rozvodňoval v létě. Řekové spojovali rozvodnění Nilu s průtržemi mračen na Etiopské vysočině. Největší vliv na každoroční záplavy ale mělo tání sněhu v Habešských horách – zejména přítok Modrý Nil se v tomto období měnil na dravou řeku, která strhávala a odnášela s sebou spoustu zeminy a vegetace. Egypťané měli pro záplavy vlastní mytologické vysvětlení. Oceán obklopující svět obývala síla nazývaná Hapi. Z vůle slunečního boha nechával duch Nilu stoupat vody vzhůru od prvního kataraktu až do delty. V polovině července se po sedmdesáti dnech znovu objevuje Sirius a obyvatelé údolí vědí, že její návrat znamená začátek záplav. ## Zemědělství starověkého Egypta – vývoj a postupy Zemědělství starověkého Egypta procházelo (tak jako celá společnost) vývojem. **Když v listopadu klesla hladina Nilu do svého koryta, začala doba peret (doba rozpuku)**, což pro venkovany znamenalo pustit se rychle do práce. Museli využít měkkou a snadno obdělavatelnou půdu po záplavách. Při jejím obdělávání používali jednoduché, ale důmyslné nářadí. Jeho podoba se s postupem času měnila jen málo. Prvním úkolem bylo kypření půdy. V těžké a rozmočené půdě se tvoří velké hroudy. Ty je potřeba rozkopat předtím, než na pole vyjedou pole a sečky. Někdy byla půda tak měkká, že se ani nemusela obracet a mohlo se rovnou zasévat. Na polích, která Nil zalil jen málo, bylo ale použití pluhu nutné. **K rozbití hrud používali dva typy dřevěných motyček**. První se skládala z jediného kusu dřeva ve tvaru obráceného písmene V. Část s čepelí byla silnější než část, která se brala do ruky. Čepel byla buď zašpičatělá, nebo ve tvaru širokého nože. Druhá motyčka měla tvar velkého písmene A, dřevěná čepel byla zasazena do jakéhosi pouzdra. Uprostřed nástroje byl natažen provaz. ### Vývoj egyptského pluhu Po rozbití hrud se na pole vyjelo s pluhem, který od období Staré říše do období Nové říše prošel určitým vývojem. **V nejdávnějších dobách šlo o rádlo se zašpičatělou dřevěnou čepelí**, které se v horní části větvilo do dvou krátkých násad. Ze zadní části čepele vycházel oj a na jeho konci byla tyč, která se připevňovala k rohům volů. Čepel vyorávala brázdy, do kterých se pak zasévalo zrní. Pokud zemědělec neměl zvířata, musel se do pluhu „zapřahat“ sám. **V období Nové říše rozšířili Egypťané násady pluhu o držadla**. Jařmo (do té doby připevňované na rohy volů) se začalo zasazovat do postroje na hřbetě zvířat. Místo volů se začaly k orbě používat muly. Když byla půda připravená k zasetí, přišel čas žen a dětí. V sýpkách dostaly zrní, kterým naplnily vaky zhotovené z kůry papyrových vláken, kůže nebo plátna, a na poli ho rozhazovali na všechny strany. Domácí zvířata pak musela zašlapovat zrní do země. ## Nářadí pro sklizeň Když obilí dozrálo, přišla doba žní. K pokosení používali Egypťané srp, který měl tvar obráceného V. Skládal se z jediného kusu dřeva s rukojetí a zakřivenou částí, do které byly zasazeny čepele z pazourku. U rukojeti byly čepele nejširší, postupně se zužovaly a zašpičaťovaly. Pazourek se ke zhotovování čepelí používal poměrně dlouho, protože Egypťané mu dávali přednost před mědí a železem. Nebyl totiž tak drahý a dal se snadněji vyměnit. [![Dřevěná kosa pocházející pravděpodobně z Théb (Vasetu)](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/egyptske-zemedelstvi-03-300x225.jpg "Dřevěná kosa pocházející pravděpodobně z Théb (Vasetu)")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/egyptske-zemedelstvi-03.jpg) Dřevěná kosa pocházející pravděpodobně z Théb (Vasetu) [![Malba z Onsuovy hrobky zachycuje jednotlivé etapy sklizně.](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/egyptske-zemedelstvi-04-300x225.jpg "Malba z Onsuovy hrobky zachycuje jednotlivé etapy sklizně.")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/egyptske-zemedelstvi-04.jpg) Malba z Onsuovy hrobky zachycuje jednotlivé etapy sklizně. [![Výjevy ze sklizně - Senniho hrobka](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/egyptske-zemedelstvi-setba-18-300x225.jpg "Výjevy ze sklizně - Senniho hrobka")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/egyptske-zemedelstvi-setba-18.jpg) Výjevy ze sklizně – Senniho hrobka **Rubriky:** Zemědělství **Štítky:** zemědělství starověkého Egypta, život ve starověkém Egyptě --- ### [Jídelníček starověkých Egypťanů](https://www.starovekyegypt.net/egyptske-zemedelstvi/jidelnicek-starovekych-egyptanu.php) **Published:** 6 července, 2021 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Základem egyptské stravy byl chléb a [pivo](/egyptske-zemedelstvi/pivo-narodni-napoj-egyptanu.php). Elita měla jídlo bohatší na proteiny, ale jídelníček starověkých Egypťanů byl zcela jiný. Egypťané jedli především pšenici a ječmen. Maso a ryby tvořili zanedbatelnou část jejich jídelníčku. Pokud jde o stravu, byli tedy starověcí Egypťané převážně vegetariáni. ### Jídelníček starověkých Egypťanů tvořila zejména pšenice a ječmen **Pro Egypťany byli základem jídelníčku chléb a pivo**. Ať šlo o stavbu pyramid, chrámu nebo práci na poli – chléb a pivo byl základ pro každého Egypťana. Nil přinášel každoroční záplavy, které dokázali Egypťané postupně měřit pomocí zařízení, které se jmenovalo nilometr. Pokud byla hladina 8m, byly záplavy dostatečné, při 7 metrech se nezaplavila veškerá půda a 6 metrů znamenalo hlad. Jenže – jak už to bývá – přišlo období, kdy záplavy byly malé a nastalo období dlouhého sucha. To se stalo kolem roku 1250 – za vlády Ramesse II. Egypťané se ale na dlouhé období sucha dokázali připravit. Byli šikovní zemědělci a pěstovali obilí, které dokázalo lépe odolávat suchu, což dokázala analýza uhlíku v egyptských mumiích v roce 2013. Ty jasně dokazují, že pšenice a ječmen tvořila základ obživy běžných starověkých Egypťanů. To byl důvod, proč si starověký Egypt dokázal poradit v období více než 100 let období sucha. Dokázali pomoc dokonce i svým nepřátelům – jako například Ramesse II. pomohl Chetitům. ### Egypťané jako genetičtí inženýři Pro obdělávání půdy potřebovali starověcí Egypťané skot. Jenže dobytek není na vysoké teploty adaptovaný – takže jak to Egypťané dokázali? Výzkum z roku 2017 dokazuje, že chovali skot, který byl křížen s druhem Zebu, který snáší extrémní horko. Dodali tedy svému skotu DNA jiných zvířat – a to byl základ toho, že mohli obdělávat půdu i v tak extrémních klimatických podmínkách. ![Jídelníček starověkých Egypťanů tvořila převážně pšenice a ječmen](/wp-content/uploads/egyptsky-jidelnicek.jpg "Jídelníček starověkých Egypťanů tvořila převážně pšenice a ječmen - Starověký Egypt") **Rubriky:** Zemědělství **Štítky:** zemědělství starověkého Egypta, život ve starověkém Egyptě --- ### [Al-Hamidiyah a 250 nových hrobek](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/al-hamidiyah-a-250-novych-hrobek.php) **Published:** 12 června, 2021 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Nekropole Al-Hamidiyah (východně od Sohágu v egyptské Východní poušti) se nacházela 380 km jihovýchodně od dnešní Káhiry. Egyptského Ministerstva starožitností oznámilo objev 250 doposud neznámých kamenných hrobek! **Kamenné hrobky pochází z konce** [Staré říše](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-stare-rise/obdobi-stare-rise.php) a proto tento objev může napomoct osvětlit některá úskalí jejího konce. Ale je tu ještě jedna zajímavost – hrobky jsou vyřezány do skály, což nebylo ve starověkém Egyptě zrovna obvyklé. Hrobky mají propracovanější strukturu. Skládají se ze vstupní chodby vedoucí dolů do galerie s pohřební místností umístěnou v jihovýchodní části stavby. V některých hrobkách objevili archeologové kousky vápence s hieroglyfickými nápisy. Objevili ale také zbytky talířů, které byly umístěny jako pohřební oběti majitelům hrobek. ## Al-Hamidiyah – nekropole až do Ptolemaiovců Bez zajímavosti není ani to, že tato nekropole byla využívána od Staré říše až po poslední Ptolemaiovce. **Nejstarší hrobky pocházejí z období 2200 let před naším letopočtem, ty nejnovější pocházejí teprve z 1. století před naším letopočtem!** Pohřebiště staré 4200 let se tak (do nějaké míry) využívalo prakticky po celou historii starověkého Egypta. O to více je zajímavé, že tato lokalita zůstávala zatím nepovšimnuta. Zprávy z Egypta hovoří o tom, že se dost možná podaří objevit další hrobky. Nebylo by divu – na tak dlouho používané pohřebiště by bylo 250 hrobek přece jen málo. ![Al-Hamidiyah - dosud neznámá nekropole na jihovýchodě Egypta](/wp-content/uploads/Al-Hamidiah.jpg "Al-Hamidiyah - dosud neznámá nekropole na jihovýchodě Egypta") Al-Hamidiyah – dosud neznámá nekropole na jihovýchodě Egypta Zdroj: Věda a Vesmír **Rubriky:** Zajímavosti --- ### [Sluneční králové – Hrobka kněze Neferinpua](https://www.starovekyegypt.net/audioknihovna/slunecni-kralove-hrobka-slunecniho-kneze-neferinpua.php) **Published:** 20 května, 2021 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Severozápadně od hrobky písaře Nefera se nachází hrobka kněze Neferinpua. Hrobka a její kaple byly objeveny na jaře roku 2006. Neferinpu byl zaměstnán jako zádušní kněz v abúsírských pyramidových komplexech panovníků [Neferirkarea](/faraoni-stare-rise/neferirkare.php) a Niuserrea. Neferinpu byl rovněž královským důvěrníkem, představeným soudní síně, knězem bohyně spravedlnosti Maat, královským heroldem a knězem slunečního boha Rea ve [slunečním chrámu v Abú Goráb](/architektura-stare-rise/niuserreuv-slunecni-chram.php). **Rubriky:** Audioknihovna **Štítky:** Abú Goráb, Abúsír, Niuserreův sluneční chrám --- ### [Mapa starověkého Egypta](https://www.starovekyegypt.net/o-webu/mapa.php) **Published:** 6 února, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** ![Starověký Egypt, mapa](/wp-content/uploads/starovekyegypt-mapa.png "Starověký Egypt, mapa - Starověký Egypt") **Rubriky:** O webu --- ### [Sluneční králové – Sanchuptahův oltář](https://www.starovekyegypt.net/audioknihovna/slunecni-kralove-sanchuptahuv-oltar.php) **Published:** 20 května, 2021 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Sanchuptah byl úředník, jehož význam vzrostl sňatkem s princeznou Nubibnebtej (dcerou faraona [Niuserrea](/faraoni-stare-rise/niuserre.php)). Niuserre se ujal vlády velmi mladý po předčasné smrti svého bratra. Podporu hodnostářů si zajistil sňatkovou politikou. **Rubriky:** Audioknihovna **Štítky:** Abúsír, Niuserre --- ### [Sluneční králové – Sošky písařů](https://www.starovekyegypt.net/audioknihovna/slunecni-kralove-sosky-pisaru.php) **Published:** 20 května, 2021 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Významné místo v Abúsíru zaujímá hrobka s označením AS 67. Mastaba se nachází východním okraji pohřebiště. Mastaba o půdorysu 20,0 × 6,8 m a výšce cca 5 m patří písaři jménem Nefer. **Rubriky:** Audioknihovna **Štítky:** Abúsír --- ### [Sluneční králové – Socha princezny Šeretnebtej](https://www.starovekyegypt.net/audioknihovna/slunecni-kralove-socha-princezny-seretnebtej.php) **Published:** 20 května, 2021 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Staroegyptská jména vyjadřovala mnohem více než pouhé označení majitele – byla součástí jeho osobnosti, vyjadřovala jeho podstatu. Jména žen obsahující „nebtej“ najdeme zejména v královské rodině. Nosily je především manželky a dcery egyptských faraonů. Výraz „nebtej“ znamená „Obě paní“, tedy bohyni Vadžet a bohyni Nechbet coby bohyně Horního a Dolního Egypta. I když se tento výraz objevoval od konce 2. dynastie do začátku 6. dynastie, nejčastěji byl používán právě za [5. dynastie](/faraoni-stare-rise/faraoni-5-dynastie.php) – přesněji v její druhé polovině. **Rubriky:** Audioknihovna **Štítky:** Šeretneptej --- ### [Sluneční králové – Socha faraona Raneferefa](https://www.starovekyegypt.net/audioknihovna/slunecni-kralove-socha-faraona-raneferefa.php) **Published:** 20 května, 2021 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Raneferef (známý také pod jménem Neferefré) byl nejstarší syn Neferikarea a [Chentkaus II.](/zajimavosti/tri-kralovny-se-stejnym-jmenem-chentkaus2.php) Vzhledem k tomu, že zemřel velmi nečekaně (bylo mu teprve cca 20 let), byla [Raneferefova pyramida](/pyramidy-stare-rise/raneferefova-pyramida.php) v době jeho smrti nedokončená. Jeho mladší bratr [Niuserre](/faraoni-stare-rise/niuserre.php) ji pak přestavěl na mastabu. Ten se dostal do pozice faraona dokončovatele – [Neferirkareova pyramida](/pyramidy-stare-rise/neferirkareova-pyramida.php)(otec) i Raneferefova pyramida byly dokončeny až za jeho vlády. Ale nebyl jen dokončovatel – musel postavit pochopitelně svojí pyramidu a je také autorem nejznámnějšího [slunečního chrámu v Abú Gorab](/architektura-stare-rise/niuserreuv-slunecni-chram.php) **Rubriky:** Audioknihovna **Štítky:** Abú Goráb, Niuserreův sluneční chrám, Raneferef, sluneční chrám --- ### [Sluneční králové – Zádušní komplex faraona Sahurea](https://www.starovekyegypt.net/audioknihovna/slunecni-kralove-zadusni-komplex-faraona-sahurea.php) **Published:** 20 května, 2021 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Sahure byl zakladatelem královského pohřebiště v Abúsíru. Byl synem zakladatele 5. dynastie Veserkafa a pravděpodobně [Chentkaus I.](/zajimavosti/tri-kralovny-se-stejnym-jmenem-chentkaus1.php) Můžete si prohlédnout model celého pyramidového komplexu Sahurea. Pyramidový komplex přináší několik inovací oproti faraonům 4. dynastie. Údolní chrám, vzestupná cesta, zádušní chrám a pyramida zůstali, ale **celý komplex je uspořádán podle hlavní (východo-západní) osy**, která tak sleduje dráhu slunce. Stejně jako jeho otec, začal i Sahure se stavbou slunečního chrámu, ale písemné záznamy naznačují, že jeho sluneční chrám Sechet-Re (Reovo pole) nebyl nikdy dokončen. Svůj sluneční kult tak pravděpodobně připojil k [slunečnímu chrámu Veserkafa](/architektura-stare-rise/veserkafuv-slunecni-chram.php). **Rubriky:** Audioknihovna **Štítky:** Abúsír, Sahure, Sahureova pyramida, Veserkaf, Veserkafův sluneční chrám --- ### [Sluneční králové – Papyrus Westcar](https://www.starovekyegypt.net/audioknihovna/slunecni-kralove-papyrus-westcar.php) **Published:** 20 května, 2021 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Papyrus pochází z 2. přechodného období a byl nalezen v Abú Goráb, kde se nachází například [sluneční chrám faraona Niuserrea](/architektura-stare-rise/niuserreuv-slunecni-chram.php). Jedná se vlastně o první povídkovou knihu na světě obsahující 5 příběhů. **Rubriky:** Audioknihovna **Štítky:** Abú Goráb, Niuserre, Niuserreův sluneční chrám --- ### [Ptolemaiovská dynastie](https://www.starovekyegypt.net/ptolemaiovci/ptolemaiovska-dynastie.php) **Published:** 16 října, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Všichni panovníci ptolemaiovské dynastie**, potomci Alexandra Velikého, který založil hlavní město Alexandrii, **nesli jméno Ptolemaios.** Měli pořadová čísla od I (Ptolemaios I. Sótér – zakladatel dynastie) až po XV (Ptolemaios XV. Kaisarion – syn Kleopatry VII. a Gaia Iulia Caesara). \[table id=21 /\] [![Dynastie Ptolemaiovců](/wp-content/uploads/dynastie-ptolemaiovci.png)](/wp-content/uploads/dynastie-ptolemaiovci.jpg) **Rubriky:** Ptolemaiovci **Štítky:** egyptští faraoni, Ptolemaiovci --- ### [Faraoni 23. dynastie](https://www.starovekyegypt.net/3-prechodne-obdobi/faraoni-23-dynastie.php) **Published:** 13 října, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** \[table id=17 /\] [![21. dynastie](/wp-content/uploads/dynastie-21-23.png)](/wp-content/uploads/dynastie-21-23.jpg) **Rubriky:** 3. přechodné období **Štítky:** egyptští faraoni --- ### [Faraoni 22. dynastie](https://www.starovekyegypt.net/3-prechodne-obdobi/faraoni-22-dynastie.php) **Published:** 13 října, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Dynastie, kterou založili libyjští vojenští žoldnéři (jinak také nazývaná libyjská). Šešonk I. ještě dokázal udržet jednotu země, nikomu z jeho následovníků se to už ale nepodařilo. \[table id=16 /\] [![21. dynastie](/wp-content/uploads/dynastie-21-23.png)](/wp-content/uploads/dynastie-21-23.jpg) **Rubriky:** 3. přechodné období **Štítky:** egyptští faraoni --- ### [Faraoni 21. dynastie, 1078 - 945 př.n.l.](https://www.starovekyegypt.net/3-prechodne-obdobi/faraoni-21-dynastie.php) **Published:** 13 října, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Počátkem 3. přechodného období se v jižní části Egypta zmocnilo vlády Amonovo kněžstvo. V severní části Egypta byla panovníkem Nesbanedžedem založena 21. dynastie. \[table id=15 /\] [![21. dynastie](/wp-content/uploads/dynastie-21-23.png)](/wp-content/uploads/dynastie-21-23.jpg) **Rubriky:** 3. přechodné období **Štítky:** egyptští faraoni --- ### [Faraoni 19. dynastie, 1292 - 1186 př.n.l.](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-nove-rise/faraoni-19-dynastie.php) **Published:** 29 září, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Poslední faraon 18. dynastie [Haremheb](faraoni-nove-rise/haremheb.php "Haremheb") neměl dědice a tak za svého nástupce určil dalšího generála, který se ujal vlády pod jménem [Ramesse I.](faraoni-nove-rise/ramesse1.php "Ramesse I.") a stal se zakladatelem 19. dynastie. Podařilo se mu upevnit pozici nové dynastite, ale větší rozmach Egypta nastal až za vlády jeho syna [Sethi I. ](faraoni-nove-rise/sethi1.php "Sethi I.") a vnuka [Ramesse II.](faraoni-nove-rise/ramesse2.php "Ramesse II.") Dlouhá vláda Ramesse II. (66 let) skončila jeho smrtí v roce 1212 př.n.l. a znamenala konec období prosperity a rozkvětu Egypta. Na trůn usedl třináctý syn Ramesse II. Merenptah, kterému bylo tehdy přibližně 60 let. [Merenptah](http://localhost/egypt2/faraoni-nove-rise/merenptah.php "Merenptah") ještě udržel prestiž Egypta, ale velké stěhování indoevropských národů na konci 2. tisíciletí př.n.l. otřáslo postavením mocností. \[table id=13 /\] [![19. dynastie](/wp-content/uploads/dynastie-19.png)](/wp-content/uploads/dynastie-19.jpg) **Rubriky:** Faraoni Nové říše **Štítky:** egyptští faraoni --- ### [Faraoni 18. dynastie, 1543 - 1292 př.n.l.](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-nove-rise/faraoni-18-dynastie.php) **Published:** 29 září, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Období Nové říše je začátkem znovusjednocení Egypa. Zakladatel 18. dynastie [Ahmose I.](faraoni-nove-rise/ahmose1.php) vyhnal Hyksósy z Egypta, porazil Núbijce a získal zpět území získaná pro Egypt faraony 12. dynastie. Na svého otce navázal [Amenhotep I.](faraoni-nove-rise/amenhotep1.php), který nechal vystavět velké množství chrámů. Také další faraoni Nové říše – [Thutmose I.](faraoni-nove-rise/thutmose1.php) a [Thutmose II.](faraoni-nove-rise/thutmose2.php) pokračovali v upevňování moci starověkého Egypta. Nástupcem Thutmose II. byl ustanoven **Thutmose III.** – syn zemřelého faraona s vedlejší manželkou. Protože byl ale příliš mladý, stala se jeho nevlastní matka **Hatšepsut** regentkou. Regentství se ale velmi rychle přeměnilo ve skutečnou vládu, která trvala 22 let. Teprve poté nastoupil na egyptský trůn [Thutmose III.](faraoni-nove-rise/thutmose3.php). Ten se stal jedním z nejvýznačnějších válečníků starověkého Egypta. Aby předešel problémům s nástupnictvím, ustanovil svého syna Amenhotepa II. spoluvládcem a v této spoluvládě pak pokračovali všichni faraoni 18. a 19. dynastie. \[table id=12 /\] [![18. dynastie](/wp-content/uploads/dynastie-18.png)](/wp-content/uploads/dynastie-18.jpg) **Rubriky:** Faraoni Nové říše **Štítky:** egyptští faraoni --- ### [Faraoni 12. dynastie, 1994 - 1797 př.n.l.](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-stredni-rise/faraoni-12-dynastie.php) **Published:** 24 září, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Informace o **12. dynastii** se ve světle intenzivního studia datovaných monumentálních památek postupně přepracovávají. Některé z těchto studií uvádějí mnohem kratší období vlády než fragmentární Turínský papyrus a výtahy z Manethona. Kontroverzní jsou zejména vlády Senusreta II. a Senusreta III. Další zmatek přineslo objevení „hieratických kontrolních značek“ vyrytých do zdiva monumentů, které nechal postavit faraon [Senusret III.](faraoni-stredni-rise/senusret3.php), a proto je datování 12. dynastie ve stavu neustálých změn. Josef Wegner například předkládá velmi silné důkazy pro devětatřicetiletou vládu v případě Senusreta III., které – spolu s objevem odkazů na „rok 30“ Senusreta III. v Lištu a s důkazy o tom, že slavil svátek sed (královské jubileum) – hovoří ve prospěch mnohem delšího panování tohoto krále, než uvádí většina moderních chronologií. Existují domněnky, že faraon [Senusret II.](faraoni-stredni-rise/senusret2.php) vládl spíše devatenáct let (jak naznačují papyry objevené v městě Láhúnu) než kratší dobu, jak uvádějí zrevidované údaje. Je ale obtížné vtěsnat tyto dlouhé vlády mezi absolutní data, která navrhují někteří egyptologové. Důkazy pro delší vlády panovníků 12. dynastie by mohly svědčit ve prospěch teorie koregencí (spoluvlády), založené na monumentech s dvojím datováním. Mnoho badatelů však předložilo přesvědčivé důkazy vyvracející některé spoluvlády, jako například Amenemheta I. se Senusretem I., Senusreta I. s Amenemhetem II. i a Senusreta III. s Amenemhetem III. \[table id=7 /\] [![12. dynastie](/wp-content/uploads/dynastie-12.png)](/wp-content/uploads/dynastie-12-velka.jpg) **Rubriky:** Faraoni Střední říše **Štítky:** egyptští faraoni --- ### [Čeští egyptologové objevili hrobku princezny Šeretneptej](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/cesti-egyptologove-objevili-hrobku-princezny-seretneptej.php) **Published:** 4 listopadu, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Čeští egyptologové objevili v Abúsíru hrobku princezny z [5. dynastie](/faraoni-stare-rise/faraoni-5-dynastie.php) (2500 až 2350 př.n.l.). Miroslav Bárta, ředitel koncese pro výzkum v Egyptě, potvrdil, že **objev hrobky princezny Šeretneptej je unikátní nález – bezpochyby největší za posledních 20 let.** Fasáda komplexu je zdobena sochami. Hrobka je vytesána do skály a uvnitř byly nepravé zdobené dveře a 4 sochy majitelky hrobky. Hrobka měla vstupní síň, čtyři sloupy a chodbu, která vedla k náhrobkům. Hieroglyfy na zdobených pilířích mluví o zesnulé jako o „dceři krále jeho vlastní krve, jeho miláčkovi, uctivé k mocnému bohu“. ## Princena Šeretneptej – umístění hrobky Překvapující je zejména to, že se hrobka nachází v jižní části nekropole, kde nebývali obvykle členové královské rodiny pohřbíváni. Většina faraonů 5. dynastie je totiž pochována v centrální části pohřebiště, asi 2 km severněji od místa nálezu. V hrobce byly objeveny čtyři náhrobky, ale čeští egyptologové zatím podrobně prozkoumali jen dva. Majitelem prvního byl Šepes Pu Pta, šéf justice. Druhý náhrobek patří Dua Ptahovi, který byl dozorčí nad obsluhou faraona. Egyptologové se domnívají, že se jednalo o faraona Džedkare Isesiho. Další dvě hrobky egyptologové dále zkoumají. *„Máme velké štěstí, že se nám otevřelo nové okno, kterým se můžeme vrátit do minulosti a krok za krokem sledovat a dokumentovat život a smrt několika historicky významných jedinců z éry velkých pyramid,“* uvedl v prohlášení českých egyptologů Bárta. ![Princezna Šerpt Nepti](/wp-content/uploads/zajimavosti/hrobka-princezny-serpt-nepti-busta.png "Princezna Šerpt Nepti - Starověký Egypt") Socha z hrobky princezny Šeretneptej Zdroj: iDnes.cz **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Šeretneptej --- ### [Sluneční králové – Hrobka hodnostáře Ptahšepsese](https://www.starovekyegypt.net/audioknihovna/slunecni-kralove-hrobka-hodnostare-ptahsepsese.php) **Published:** 20 května, 2021 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Nejvýznamnější nekrálovskou postavou 5. dynastie byl vezír [Ptahšepses](/faraoni-stare-rise/ptahsepses.php). Pocházel sice z vlivné rodiny a už v dětství vyrůstal na dvoře faraona, ale vrcholem jeho kariéry byl sňatek s dcerou faraona Niuserrea – princeznou Chamerernebtej. **Ve funkci ředitele všech královských prací se Ptahšepses významně podílel na stavbě některých královských pyramidových komplexů v Abúsíru**. [Ptahšepsesova mastaba](/architektura-stare-rise/ptahsepsesova-mastaba-nejvetsi-nekralovska-hrobka.php) je největší nekrálovskou hrobkou na pohřebišti v Abúsíru. **Rubriky:** Audioknihovna **Štítky:** Niuserre, Ptahšepses --- ### [Dosud neobjevené sluneční chrámy](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/dosud-neobjevene-slunecni-chramy.php) **Published:** 28 dubna, 2020 **Author:** Pavel Felgr **Content:** V období 5. dynastie se ve velkém stavěly tz. sluneční chrámy. Do dnešních dnů se podařilo objevit ale jen dva chrámy z tohoto období. [Veserkafův sluneční chrám](architektura-stare-rise/veserkafuv-slunecni-chram.php) v Abúsíru (zakladatele 5. dynastie faraonů) a [Niuserreův sluneční chrám](architektura-stare-rise/niuserreuv-slunecni-chram.php) v Abú Goráb. Dnes se podíváme ale na ty sluneční chrámy, které dosud nebyly objeveny. ## Sahureův sluneční chrám Písemné prameny naznačují, že Sahureův sluneční chrám Sechet-Re (Reovo pole) nebyl nikdy dokončen. Je tedy možné, že Sahure připojil svůj sluneční kult ke slunečnímu chrámu svého otce Veserkafa. Borchardt objevil v Niuserreově slunečním chrámu v Abú Goráb zbytky nápisů pocházející z 19. dynasti. Tyto nápisy naznačují, že Sahureův sluneční chrám mohl stát na místě Niuserreovy pyramidy, ale byl odstraněn a materiál se využil na stavbu komplexu. Tento závěr podporuje i nález granitového monolitického obelisku v severovýchodním rohu Niuserreova zádušního chrámu. V tomto chrámu byly objeveny bloky se jménem Sechet-Re. ## Neferirkareův sluneční chrám Sahureův bratr Neferirkare, který usedl po smrti svého bratra na trůn, postavil také sluneční chrám Set-ib-Re (Místo Reova potěšení), ale ani on nebyl dosud lokalizován. Neferirkareův sluneční chrám je ale v písemných pramenech nejčastěji zmiňován. Za množství pramenů, které chrám zmiňují, vděčíme objevu papyrových archivů Neferirkarea a Raneferefa. Vzhledem k tomu, že za jménem Neferirkareova chrámu je determinativ obelisk, je právě toto důkazem toho, že chrám byl dokončen a fungoval ještě na začátku 6. dynastie. Papyry uvádějí, že chrám měl „východní sklady“. Důležitým místem v každém slunečním chrámu byl „Reův oltář“, na který se kladly obětiny předtím, než byly distribuovány do zádušních chrámů. Dalším písemným pramenem je Palermská deska, která uvádí, že faraon nechal v roce 5. sčítání postavit u jižní strany svého slunečního chrámu bárku pro bohyni Maat a dvě bárky věnoval Re-Horovi. Tato informace naznačuje, že Neferirkareův sluneční chrám a zádušní chrám nemohly být blízko sebe, protože v takovém případě by se obětiny přepravovaly po souši. Obětiny byly přepravovány pravděpodobně po kanálech na západním okraji nilského údolí. ![Sahure (vlevo) a Neferirkare (vpravo) jako stavitelé dosud neobjevených slunečních chrámů](/wp-content/uploads/sahure-neferirkare.jpg "sahure-neferirkare - Starověký Egypt") Sahure (vlevo) a Neferirkare (vpravo) jako stavitelé dosud neobjevených slunečních chrámů **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Neferirkare, Sahure, sluneční chrám --- ### [Používání arsenu ve starověkém Egyptě](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/pouzivani-arsenu-ve-starovekem-egypte.php) **Published:** 30 dubna, 2021 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Český egyptolog Martin Odler a archeometalurg Jiří Kmošek jako jedni z prvních na světě zkoumají kovové předměty z doby Staré říše. Potvrdili, že používání arsenu ve starověkém Egyptě bylo už v období Staré říše. **Egyptští metalurgové už v době stavitelů prvních pyramid uměli vyrábět slitiny**, které vyhovovaly předmětům pro konkrétní použití. *„O zpracovávání kovů ve starém Egyptě toho zatím moc nevíme, egyptologický odborný svět se o tento výzkum teprve začíná zajímat. Mimo jiné proto, že až v posledních letech existují metody, které artefakty tolik neničí a k analýze je potřeba jen nepatrný vzorek,“* shodují se Martin Odler a Jiří Kmošek. Předměty, které byly zkoumány byly dlátka, čepele velkých seker, skoby, kování, jehly nebo rybářský háček. Jiří Kmošek vysvětluje, jak takový výzkum probíhá. *„Je potřeba odebrat vzorek a v laboratoři s ním pracovat. Ale slovo vzorek dejme do uvozovek. Soubor těchto 15 předmětů má celkovou váhu do 100 gramů, z ní odečtěme přibližně třetinu váhy korozních produktů. Z každého předmětu jsme vrtáčkem o průměru do jednoho milimetru odebrali jednotky až desítky miligramů, takže v součtu ne více než jeden gram ze všech předmětů. Jsou to miniaturní dírky z dobře volených míst, která je pak možné retušovat. Předmět není nijak ohrožen a „vzorek“ uspokojí potřebu několika různých analýz.“* ## Metalurgové a používání arsenu ve starověkém Egyptě I když se v hrobkách občas našli předměty s vyšším obsahem arsenu, šlo spíše o výjimky. Nyní se ale objevil soubor předmětů, kde většina z nich obsahuje víc než 1% arsenu. **Dosud se přitom mělo za to, že v období Staré říše byl arsen přirozená příměs měděné suroviny – nikoliv záměrně přidaný prvek.** Nyní ale všechno nasvědčuje tomu, že probíhala systematická výroba předmětů, která se soustředila na výběr surovin tak, aby bylo možné vyrobit ideální slitinu pro danou potřebu. Hlavním nalezištěm měděné rudy byl ve starověkém Egyptě Sinajský poloostrov. Ale kde se bral arsen? Zatím se zdá, že legování (metalurgický postup zlepšování vlastností kovu či slitiny kovů přidáním příměsi dalších látek) pravděpodobně probíhalo přímo na sídelních lokalitách. Jiří Kmošek k tomu říká: *„Předpokládáme, že se jedná o různé minerály arsenu, které se v Egyptě vyskytují ve Východní poušti. Ale také víme, že arsen ve formě metalurgických polotovarů byl předmětem obchodu na celém Blízkém východě.“* ## Egyptští metalurgové Když se podíváte na internet, dozvíte se, že arsen je toxický polokovový prvek. Toxické jsou ale jen oxidy arsenu. Při zpracování mědi obsahující arsen nebo při přidávání arsenu do mědi vznikaly páry na bázi oxidu arsenu. Ty unikaly do prostředí a hutníci byly nepochybně těmito párami zasaženi. To se muselo pochopitelně podepsat na jejich zdravotním stavu. Chetejovo naučení (známé jako Satira na povolání) přeložil Břetislav Vachala se o metalurzích píše, že zapáchají. To může být právě v důsledku arsenových výparů. Metalurgové pracovali s velmi nebezpečnými látkami, nejenom arsenem, ale třeba i se sírou nebo olovem, a i když asi používali nějaké ochranné prostředky, byly pouze jednoduché. Někdy se říká, že starověcí Egypťané byli nejstarší recyklátoři na světě. Martin Odler k tomu říká: *„Je to tak, a i kovy se ve starověku masivně recyklovaly. Z hrobek pochází především modely, ale z celé archeologie starého Egypta máme jen málo artefaktů používaných v praktickém životě. V dizertační práci jsem sečetl známé nástroje a zbraně, a těch velkých kusů je několik stovek. Prostě většina byla z recyklovaného materiálu.“* ![Zlomky kovových předmětů z doby egyptské Staré říše, které Martin Odler a Jiří Kmošek zkoumají, pocházejí ze sbírek Prehistorického ústavu univerzity ve Vídni. Autor: Český egyptologický ústav FF UK](/wp-content/uploads/arsen-zlomky-kovovych-predmetu.jpg "Zlomky kovových předmětů z doby egyptské Staré říše, které Martin Odler a Jiří Kmošek zkoumají, pocházejí ze sbírek Prehistorického ústavu univerzity ve Vídni. Autor: Český egyptologický ústav FF UK") Zlomky kovových předmětů z doby egyptské Staré říše, které Martin Odler a Jiří Kmošek zkoumají, pocházejí ze sbírek Prehistorického ústavu univerzity ve Vídni. Autor: Český egyptologický ústav FF UK **Rubriky:** Zajímavosti --- ### [Unikátní průvod - převoz 22 faraonů](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/unikatni-pruvod-prevoz-22-faraonu.php) **Published:** 4 dubna, 2021 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Včera večer projel Káhirou unikátní průvod 22 vozů, které převážely mumie 18ti faraonů a 4 královen. Sarkofágy Ramesse II. či jedné z nejmocnějších žen mezi egyptskými faraony Hatšepsut jely městem na alegorických vozech a spočinuly v Národním muzeu egyptské civilizace. Pětikilometrovou cestu ze současného muzea u Nilu do nového muzea v části Fustát urazil průvod za 40 minut. Celá trasa byla lemována diváky a dobrovolníky v dobových kostýmech. Pro panovníky byly připraveny zdobené černé vozy připomínající pohřební plavidla faraonů se zlatými nápisy v arabštině, angličtině a hieroglyfickém písmu a se vzory ve staroegyptském stylu. Zdroj: MF Dnes **Rubriky:** Zajímavosti --- ### [Zádušní chrám Thutmose III.](https://www.starovekyegypt.net/zadusni-chramy/zadusni-chram-thutmose3.php) **Published:** 25 února, 2017 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Velmi poškozený **zádušní chrám** [Thutmose III.](/faraoni-nove-rise/thutmose3.php "Thutmose III.") **v Dér el-Bahrí se nachází západně od chrámu královny Hatšepsut a chrámu faraona Mentuhotepa II.** a byl odkryt v 60tých letech 20.století. Chrám utrpěl zejména častými sesuvy skal. Ty se tyčily nad ním a v této suti byl ukryt téměř tři tisíciletí. Zádušní chrám Thutmose III. v Dér el-Bahrí obsahuje architektonické prvky obou zmíněných staveb. Na jeho stěnách se nachází velké množství grafit, která jsou dílem poutníků přicházejících uctít bohyni Hathoru. Nádherně tesané polychromované reliéfy, které odkryla polsko-egyptská expedice, by ale mohly být jednou vystaveny. Nyní se nacházejí v Dér el-Bahrí. Pro turisty je bohužel uzavřen a ze statických důvodů pravděpodobně také uzavřen zůstane. **Rubriky:** Zádušní chrámy **Štítky:** architektura starověkého Egypta, Dér el-Bahrí, egyptské zádušní chrámy, Thutmose III., zádušní chrámy --- ### [Zádušní chrám královny Hatšepsut](https://www.starovekyegypt.net/zadusni-chramy/zadusni-chram-kralovny-hatsepsut.php) **Published:** 26 února, 2017 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Zádušní chrám královny Hatšepsut v Dér el-Bahrí leží naproti Karnaku (Ipetisut), na západním břehu Nilu. Amfiteátr lemují skalní útesy, které jsou součástí Libyjského pohoří. Na jihu je amfiteátr uzavřen asi nejposvátnějším vrcholem „Západní horou“. **Prvním faraonem, který v Dér el-Bahrí zahájil stavební práce byl** [Mentuhotep II.](/faraoni-stredni-rise/mentuhotep2.php) (zakladatel 11.dynastie), který si o celých 500 let dříve než [Hatšepsut](/faraoni-nove-rise/hatsepsut.php "královna Hatšepsut") právě zde nechal postavit zádušní chrám, který se dnes nachází hned vedle chrámu Hatšepsut. Půdorys chrámu Mentuhotepa II. byl velice zajímavý – nádvoří bylo osázeno stromy a vedla z něho rampa na prostornou terasu. Na ní byl Osiridův hrob ve tvaru nevysokého pahorku, který vyčníval z bujné vegetace. Dnes najdeme pouze zbytky z tohoto chrámu a můžeme si jen představovat, jak to zde vypadalo v době vlády tohoto faraona. ## Chrám královny Hatšepsut Hatšepsut byla manželkou [Thutmose II.](/faraoni-nove-rise/thutmose2.php "Thutmose II.") a po jeho smrti vládla Egyptu nejdříve jako regentka za nedospělého [Thutmose III.](/faraoni-nove-rise/thutmose3.php "Thutmose III."), ale záhy se prohlásila za faraona a vládla Egyptu celých 15 let (1498 – 1483 př.n.l.). Egypt za vlády Hatšepsut prožíval období prosperity. Hatšepsut toho využila a se svým architektem Senenmutem začala se stavbou terasovitého chrámu, jehož jednotlivé terasy byly propojeny šikmými rampami. **Zádušní chrám Hatšepsut dostal název „Džeser-Džeseru“ (Nejposvátnější z posvátných)** a leží přesně v prodloužení osy hrobky královny Hatšepsut, která je v Údolí králů. ### Zádušní chrám Hatšepsut – První terasa Kolonáda je zakončena zdí, na které jsou krásné reliéfy. Ty se ostatně vyskytují v Dér el-Bahrí všude. Napravo od kolonády jsou tzv. „lovecké scény“, které nám představují Hatšepsut jako sfingu, která drtí svými tlapami zástupy nepřátel. Na jiné malbě je Hatšepsut v bažinách při trhání papyru a lovu ptáků. Za to získává od Hathory projevů přízně. Nalevo od kolonády je Síň obelisků, kde je oslavována Hatšepsut jako stavitelka. **Stejně jako všichni panovníci Nové říše se také Hatšepsut starala o zvelebování Karnaku (Ipetisut)**. Je zde popsána cesta řemeslníků do Asuánu, odkud měli přivézt monolity růžové žuly, ze kterých vznikly obelisky. ### Zádušní chrám královny Hatšepsut – Druhá terasa Po rampě, která je přímo v ose chrámu, vystoupíme z první na druhou terasu. Ta je po pravé (severní) straně lemována portikem s patnácti sloupy. Přímo proti sobě bude západní portik se dvěma řadami pilířů – celkem jich je 22. Po pravé straně druhé terasy najdeme Síň zrození, kde jsou reliéfy oslavující Hatšepsut a její královský majestát. Dvanáct bohů v čele s Amenreem rozhodlo, že je nejvyšší čas, aby Ahmosa (manželka Thutmose I.). Amon vzal na sebe podobu Thutmose I., Ahomsa záhy otěhotněla a porodila dceru Hatšepsut. Zcela napravo pak leží Anupova svatyně. Anup byl bůh balzamovačů a vládcem města mrtvých. Na zdi jsou reliéfy, kde je znázorněna Hatšepsut v doprovodu Anupa. **Na levé straně najdeme reliéfy, které představují výpravu do země Punt – tzv. Puntská síň** (více o této zemi se dozvíte v části pro registrované uživatele). Zcela vlevo pak je svatyně bohyně Hathory – zmenšená kopie hlavního chrámu s vestibulem, dvěma sloupovými síněmi a svatyní, která je vyhloubená do skály. Sloupy, které podpírají chrám jsou nazývány Hathořiny, protože hlavice mají tvar ženské hlavy s kravskýma ušima. ### Zádušní chrám královny Hatšepsut – Třetí terasa Třetí a poslední terasa byla nedávno zrekonstruována. Zde se probouzí Hatšepsut ze smrti k životu. Nalevo je svatyně Hatšepsutina ka, na pravé straně je Reharachtejovo nádvoří a horní Anupova svatyně. Proti rampě přímo v ose chrámu je pak kaple Amona a královské rodiny. ### Tajné skrýše Za vlády posledních Ramessovců začaly narůstat v Thébách (Vasetu) a okolí nepokoje a vykradači hrobek se v honbě za zlatem a drahocennostmi nezastavili před ničím. Kněží se tak rozhodli pro neobvyklý krok – přemístili některé mumie, aby je uchránili před zneuctěním. Jedno z nově vybraných míst, které bylo považováno za zvlášť bezpečné, bylo právě v Dér el-Bahrí. Byly zde vybudovány tedy dvě skrýše. První z nich se nacházela v dláždění síně, kterou se vcházelo do svatyně Thutmose I. a Hatšepsuty. Zde byly odkryty sarkofágy Amonových kněží. Druhá skrýš obsahovala královské ostatky nedozírné hodnoty – nacházela se těsně u chrámu při jeho jižní straně, kde byla vyhloubena 12m hluboká šachta s chodbou dlouhou 70m, která ústila do prostorné podzemní síně. Zde byly uloženy ostatky faraonů 18. a 19.dynastie – například Amenhotepa I., Thutmose II., Sethi I. nebo Ramesse II. [![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/der-el-bahri-hatsepsut-01-1-300x225.jpg)](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/der-el-bahri-hatsepsut-01-1.jpg) [![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/der-el-bahri-hatsepsut-02-1-300x225.jpg)](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/der-el-bahri-hatsepsut-02-1.jpg) [![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/der-el-bahri-hatsepsut-03-1-300x225.jpg)](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/der-el-bahri-hatsepsut-03-1.jpg) [![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/der-el-bahri-hatsepsut-07-300x225.jpg)](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/der-el-bahri-hatsepsut-07.jpg) [![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/der-el-bahri-hatsepsut-09-300x225.jpg)](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/der-el-bahri-hatsepsut-09.jpg) [![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/der-el-bahri-hatsepsut-10-300x225.jpg)](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/der-el-bahri-hatsepsut-10.jpg) **Rubriky:** Zádušní chrámy **Štítky:** architektura starověkého Egypta, egyptské zádušní chrámy, královna Hatšepsut, zádušní chrám Hatšepsut, zádušní chrámy --- ### [Významné události české egyptologie ve 20. století](https://www.starovekyegypt.net/historie-ustavu/vyznamne-udalosti-ceske-egyptologie-ve-20-stoleti.php) **Published:** 21 března, 2021 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Rok****Událost**1905František Lexa publikoval první české předklady staroegyptských textů.1919František Lexa se stal soukromým docentem egyptologie na Univerzitě Karlově.1922František Lexa se stal mimořádným profesorem egyptologie na Univerzitě Karlově.1925Byl ustaven seminář egyptologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.1927František Lexa se stal řádným profesorem egyptologie na Univerzitě Karlově.1930Jaroslav Černý se stal soukromým docentem egyptologie na Univerzitě Karlově.1938 – 1951Lexa publikoval svou, dosud uznávanou Grammaire démotique – gramatiku démotštiny.1946Jaroslav Černý odchází do Velké Británie (zde pak byl profesorem egyptologie v Londýně a Oxfordu)1954Zbyněk Žába se stal docentem egyptologie na Univerzitě Karlově.1958Na Univerzitě Karlově byl [založen Československý egyptologický ústav](/wp-content/uploads/download/junova-mackova-zalozeni-ustavu.pdf) v Praze a Káhiře.1960Zemřel František Lexa. Ředitelem Českého egyptologického ústavu byl jmenován Zbyněk Žába.1960 – 1974Probíhal výzkum [Ptahšepsesovy mastaby](/architektura-stare-rise/ptahsepsesova-mastaba-nejvetsi-nekralovska-hrobka.php) v Abúsíru.1961 – 1965Český egyptologický ústav se účastnil záchranné akce UNESCO v Núbii.1970Zemřel Jaroslav Černý.1971Zemřel Zbyněk Žába. Ředitelem Českého egyptologického ústavu byl jmenován František Váhala.1974Zemřel František Váhala. Ředitelem Českého egyptologického ústavu byl jmenován Miroslav Verner.1976 – 1987Abúsír – Výzkum východního pole mastab členů královské rodiny krále [Džedkarea Isesiho](/faraoni-stare-rise/dzedkare-isesi.php).1978 – 1980Abúsír – Výzkum pyramidového komplexu královny Chentkaus1981 – 1998Abúsír – Výzkum pyramidového komplexu faraona Raneferefa1981Archeologický výzkum šachtových hrobů ze Sajsko-perské doby1991Abúsír – výzkum mastab Kaapera a Fetekteje1993Abúsír – výzkum mastab Iteje a Gegiho1995Abúsír – výzkum Iufaaovy hrobky s nevykradenou pohřební komorou1995Abúsír – výzkum Karovy a Senedžemibovy hrobky1999 – 2000Abúsír – výzkum Hetepiho hrobkyZdroj: Český egyptologický ústav **Rubriky:** Historie ústavu **Štítky:** ČEgU, Český egyptologický ústav, čeští egyptologové --- ### [Významné události české egyptologie ve 21. století](https://www.starovekyegypt.net/historie-ustavu/vyznamne-udalosti-ceske-egyptologie-ve-21-stoleti.php) **Published:** 21 března, 2021 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Rok****Událost**2000 – 2002Abúsír – výzkum hrobky soudce Intiho ze 6. dynastie2001Abúsír – výzkum Padihorovy šachtové hrobky2003Poprvé na světě bylo provedeno detailní satelitní snímkování pyramidových polí v Abúsíru a Sakkáře2003Západní poušť – první sezona výzkumů, identifikace rozsáhlého osídlení a systému osad z doby římské říše2004Abúsír – objev unikátní skalní hrobky neznámého kněze beraního božstva Chnuma2005Abúsír – výzkum hrobky MM ze 3. dynastie v jižní části nekropole2007Abúsír – objev neporušené pohřební komory kněze Neferinpua z 5. dynastie v jižní části2007Abúsír – výzkum zdobené pohřební komory šachtové hrobky hodnostáře Menechibnekona z 26. dynastie2010Abúsír – výzkum hrobky AS 54 ze 3. dynastie2012Abúsír – objev pohřebního komplexu předtím neznámé princezny Šeretnebtej a její rodiny z 5. dynastie2013Abúsír – objev hrobky lékaře Šepseskafancha z 5. dynastie2013Abúsír – objev hrobky velmože Kakaibaefa z 5. dynastie v královském Abúsíru2014Abúsír – objev hrobky do té doby neznámé královny 5. dynastie Chentkaus III.2014Abúsír – objev neporušené pohřební komory v hrobce AS 68d v jižní části nekropole2015Abúsír – objev lodi ze 3. dynastie jižně od hrobky AS 54 v jižním AbúsíruZdroj: Český egyptologický ústav **Rubriky:** Historie ústavu **Štítky:** ČEgU, Český egyptologický ústav, čeští egyptologové --- ### [Historie české egyptologie a ústavu](https://www.starovekyegypt.net/historie-ustavu/historie-ceske-egyptologie-a-ustavu.php) **Published:** 21 března, 2021 **Author:** Pavel Felgr **Content:** I když byl Český egyptologický ústav založen v roce 1958, **historie české egyptologie sahá až do 19. století**. Za prvního českého egyptologa je považován [Jan (Giovanni) Kminek-Szedlo](/ceska-stopa-v-egypte/jan-kminek-szedlo.php), který v roce 1878 přednášel na Boloňské Univerzitě. ## [Historie české egyptologie – významné události 20. století](/historie-ustavu/vyznamne-udalosti-ceske-egyptologie-ve-20-stoleti.php) **První kroky české egyptologie 20. století jsou pak spojeny s Františkem Lexou** (ten se později stal také prvním ředitelem Českého egyptologického ústavu) a Jaroslavem Černým. Už od samého počátku byla česká egyptologie spojena s Univerzitou Karlovou a toto spojení trvá dodnes. Druhá polovina 20. století je pak spojena zejména se Zbyňkem Žábou, Františkem Váhalou a Miroslavem Vernerem. Ten se také zasloužil o to, že ústav získal koncesi na lokalitu v Abúsíru. Čeští egyptologové už několik desetiletí dokazují, že tato lokalita spojená zejména s 5. dynastií není zdaleka prozkoumána. ## [Česká egyptologie a významné události 21. století](/historie-ustavu/vyznamne-udalosti-ceske-egyptologie-ve-21-stoleti.php) Začátek 21. století je spojen s objevem hrobky soudce Intiho a výzkumem Padihorovy šachtové hrobky. Bylo provedeno satelitní snímkování pyramidových polí v Abúsíru a Sakkáře (poprvé na světě). Rok 2003 je spojen s [první sezónou výzkumů v Západní poušti](/zapadni-poust). Jeden z nejzajímavějších výzkumů probíhá na lokalitě Bír Šovíš – což v překladu „Policajtova studna“. Štěstí neopouštělo české egyptology ani později a tak se povedlo objevit hrobky lékaře Šepseskafancha, velmože Kakaibaefa, ale zejména hrobku do té doby neznámé královny Chentkaus III. z 5. dynastie a komplex princezny Šeretnebtej (také z 5. dynastie). ![František Lexa a Jaroslav Černý](/wp-content/uploads/frantisek-lexa-jaroslav-cerny.jpg "František Lexa a Jaroslav Černý - Starověký Egypt") František Lexa a Jaroslav Černý Zdroj: Český egyptologický ústav **Rubriky:** Historie ústavu **Štítky:** ČEgU, Český egyptologický ústav, čeští egyptologové --- ### [Počátky českého egyptologického ústavu](https://www.starovekyegypt.net/cesky-egyptologicky-ustav/pocatky-ceskeho-egyptologickeho-ustavu.php) **Published:** 27 ledna, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny**. Jeho zásluhou byl v roce 1925 na půdě Filozofické fakulty UK založen egyptologický seminář. František Lexa se o dva roky později stal prvním řádným profesorem egyptologie v tehdejší ČSR. Mezi jeho studenty patřil, kromě mnoha dalších, i Jaroslav Černý, jeden z nejvýznamnějších egyptologů 20.století a profesor egyptologie na univerzitách v Londýně a Oxfordu. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře (Tento název ústavu byl po rozdělení Československa změněn na název současný) v roce 1958 se stalo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami tehdy zahajované stavby Vysoké přehrady u Asuánu. Místo finančního příspěvku se naše vláda rozhodla akci podpořit účastí našich egyptologů na pracech v Núbii. Se souhlasem egyptské vlády tak vznikl mezinárodní ústav s jedním pracovištěm v Praze a druhým v Káhiře. **Při založení Českého egyptologického ústavu svými organizačními schopnostmi významně napomohl** Lexův žák **Prof. Zbyněk Žába**. Počátkem šedesátých let začala expedice ústavu pracovat pod vedením Zbyňka Žáby v Núbii. V souvislosti se založením jeho egyptského pracoviště byla ústavu přidělena i archeologické koncese na pyramidovém poli v Abúsíru u Káhiry. Výzkum se zde v 60. a první polovině 70.let soustředil především na Ptahšepsesovu mastabu, jednu z nejvýznamnějších soukromých architektur doby Staré říše. Nový impuls zaznemanala archeologická práce ústavu v Abúsíru v roce 1976. Tehdy ústav získal novou koncesi na této lokalitě, která zahrnuje poměrně veliké území přibližně o rozloze 2 km2 zahrnující celou oblast mezi Abúsírem a Sakkárou s mnoha památkami, především z období Staré říše a Pozdní doby. Nesporné zásluhy o rozvoj ČEgÚ UK a egyptologie u nás vůbec má bývalý ředitel ústavu Prof. PhDr. Miroslav Verner, DrSc. Významným mezníkem pro další vývoje české egyptologie byl vznik Českého národního egyptologického centra v létě 2000. Zdroj: Český egyptologický ústav **Rubriky:** Český egyptologický ústav **Štítky:** ČEgU, Český egyptologický ústav, čeští egyptologové --- ### [Velká Sfinga v Gíze očima Jørna Christiansena](https://www.starovekyegypt.net/velka-sfinga/velka-sfinga-v-gize-ocima-jorna-christiansena.php) **Published:** 13 května, 2015 **Author:** Pavel Felgr **Content:** O skutečném stáří Velké Sfingy v Egyptě se stále vedou dlouhé diskuze. Někteří odborníci věří, že ke stanovení data pomohou analýzy vlivu zvětrávání a eroze. Jenže – podporují tuto teorii i geologické výzkumy a pozorování? Jørn Christiansen si to nemyslí. ![Velká Sfinga v Gíze; Zdroj: TUBS](/wp-content/uploads/zajimavosti/velka-sfinga/velka-sfinga-01.jpg "Velká Sfinga v Gíze; Zdroj: TUBS - Starověký Egypt")**Velká Sfinga stojí na plošině v Gíze na západním břehu Nilu v Egyptě** u tří pyramid z období 4. dynastie (oranžový obdélník). Na první pohled se Velká Sfinga a zdi, které obklopují její okolí na plošině v Gíze v Káhiře, jeví jako dlouhodobě vystavené vodní erozi a navíc také erozi způsobené větrem a pískem. Jørn Christiansen nedávno okolí Sfingy navštívil, aby studoval vápencovou skálu, a došel k jinému závěru. Skála měla na sobě jasné známky zvětrávání a rozrušování, většinou způsobené dešťovou vodou pronikající roztříštěným vápencem, dlouho předtím než do ní byla Sfinga vytesána. **Voda hrála při erozi samotné Sfingy pouze nejednoznačnou roli**, protože stopy po ní se nedají rozlišit od stop dřívějšího zvětrávání. Příroda zde sehrála trik, když vytvořila rozrušený povrch na pohled starší, než ve skutečnosti je. I zkušení geologové pak usoudili, že Sfinga musela být vytesána v období, kdy byl Egypt vystaven nespoustaným sezónním dešťům, a proto je o několik tisíc let starší, než jak určili archeologové. ## Jak stará je Velká Sfinga? Většina egyptologů připisuje vytesání Velké Sfingy králi Rachefovi ze 4. dynastie Staré říše, přibližně v roce 2.500 př. n. l. **Datování Sfingy do období před dynastiemi**, podle hypotézy o vodní erozi, **bylo poprvé navrženo autorem Johnem A. Westem** v jeho knize Serpent in the Sky. V roce 1992 byl tento závěr dále rozpracován v pojednání geologa Dr. Roberta M. Schocha, Redating the Great Sphinx of Giza, které se zabývá vědeckými výzkumy zvětrávání a eroze a ve kterém došel Schoch k závěru, že svislá eroze byla způsobená vodou až po vytesání Sfingy. To podnítilo debatu s egyptology, která probíhá už více než 20 let. Dřívější datování Sfingy dále inspirovalo výzkumníky a spisovatele ke spojování Sfingy se starověkou ztracenou civilizací jako byla ta na Atlantidě. ![Jižní zeď kolem Velké Sfingy](/wp-content/uploads/zajimavosti/velka-sfinga/velka-sfinga-02.jpg "Jižní zeď kolem Velké Sfingy - Starověký Egypt")Sfinga se nachází na plošině v Gíze a směřuje k východu. Všimněte si, že je jižní zeď (červená) postavená rovnoběžně se vzestupnou cestou spojující údolní chrám s Rachefovou pyramidou. Při zkoumání Sfingy a jejího okolí studoval Jørn Christiansen skály jak na vnitřní straně zdí, které ji obklopují, tak i vnější zdi jejího ohraničení. Možné bylo pouze vizuální zkoumání, takže nedělal žádné časoměrné analýzy skály. Přesto byly na tomto místě skvělé podmínky pro zkoumání, analýzu a interpretování vápencových útvarů z prostorového hlediska, protože stěny kolem Sfingy byly vytesány tak, že jsou na sebe kolmé a mají výšku až 10 metrů. Navíc je část vzestupné cesty na jižní straně Sfingy odkryta až na podloží a nabízí tak pohled „jako na mapu“ pro podrobné porozumění rozdělení celého útvaru. Zdroj: GEO Expro (online na http://www.geoexpro.com); Český překlad: Alííí **Rubriky:** Velká Sfinga **Štítky:** Gíza, Jørn Christiansen, Sfinga --- ### [Velká Sfinga v Gíze očima Jørna Christiansena - 2. část](https://www.starovekyegypt.net/velka-sfinga/velka-sfinga-v-gize-ocima-jorna-christiansena-2-cast.php) **Published:** 17 května, 2015 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Podívejme se nyní na historii ukládání nánosů. Vápencové útvary tvořící Sfingu a ohrazení jejího okolí jsou obvykle rozdělovány do tří členů (člen = část souvrství), jak je zobrazeno na schématu níže. ![Velká Sfinga - rozdělení na členy](/wp-content/uploads/zajimavosti/velka-sfinga/velka-sfinga-03-struktura-clenu.png "Velká Sfinga - rozdělení na členy - Starověký Egypt") Velká Sfinga – rozdělení na členy ### **Velká Sfinga – Člen I:** Tento člen je dobře viditelný v západní části s ohrazujícími zdmi a také utváří spodní část sochy Sfingy. Tato část je nyní pokryta opravnými kvádry. Je většinou tvořen nevrstveným tmavě šedým vápencem obsahujícím zkameněliny a zlomky korálů. Po odhalení vršku byl vystaven zvětrávání a erozi, jak je vidět na topografii a struktuře vrchní části této vrstvy. To vedlo k vysoké poréznosti a horní část vytvořila diskordance pro pozdější usazování. Toto usazování je dobře vidět v západní části obklopujících zdí v místě, kde Člen II přechází do Členu I. Seizmický lom vlnění způsobil na zemi v oblasti ohrazení za Sfingou výrazně vyšší rychlost ukládání sedimentů. To je v souladu s výsledky pozorování, podle nichž je zem v oblasti ohrazení dobře vsazena do méně zvětralé oblasti členu I vzadu na Sfinze. Oproti tomu v přední část probíhalo ukládání sedimentů kvůli vysoké poréznosti pomaleji. Rychlost ukládání je srovnatelná s tou v horní části zvětralé diskordance (nekonformity) členu I. ### **Velká Sfinga – Člen II:** Tento člen zahrnuje zbývající zdi ohrazení a tělo Sfingy až k jejímu krku. Člen II je tvořen z vrstvených úrovní velmi jemnozrnného světle žlutošedého vápence s viditelnými zkamenělinami a částečně překrývá Člena I. Jeví se jako usazeniny z mělkého přístaviště, ukládané s nízkou energií v prostředí laguny, kde vnitřní vrstvení odráží různou hloubku vody, úroveň energie a velikost zrn v průběhu usazování. ### **Velká Sfinga – Člen III:** Tato část představuje pouze hlavu Sfingy, která se jeví jako vytvořená z více homogenního žlutohnědého vápence, na kterém je vidět vrstvení. Kvůli použití cementu při opravných pracích a velké vzdálenosti hlavy však bylo podrobné posouzení obtížné. I když je hlava v porovnání s tělem mnohem menší, nikdo dosud nenavrhl, že mohla být přetesána mnohem později po vytesání těla, a proto se jeví jako méně erodovaná. Můžeme předpokládat, že tento člen skály byl topograficky nejvyšším bodem před vytesáním Sfingy, ale dlouho předtím byl součástí jednotné vrstvy pokrývající celou náhorní plošinu v Gíze. Další historie pohřbívání těchto členů v průběhu raných třetihor (období před cca 50 – 30 mil. lety) nebyla zkoumána, ale vzhledem k pozorovanému stupni zpevnění skály musela být na vrchní část Členu III na plošině v Gíze nanesena značně velká část usazenin. Zdroj: GEO Expro (online na http://www.geoexpro.com); Český překlad: Alííí **Rubriky:** Velká Sfinga **Štítky:** Gíza, Jørn Christiansen, Sfinga --- ### [Velká Sfinga v Gíze očima Jørna Christiansena - 3. část](https://www.starovekyegypt.net/velka-sfinga/velka-sfinga-v-gize-ocima-jorna-christiansena-3-cast.php) **Published:** 23 května, 2015 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Uplynuly milióny let od doby, kdy se na vrcholu členu III Velké Sfingy usadily sedimenty, které byly později vyzvednuty (tento proces začal asi na přelomu oligocénu a miocénu) a vystaveny zvětrávání a erozi způsobené větrem, pískem a vodou. Tato historie je z velké části neznámá. Krajina, jakou ji vidíme dnes, je výsledkem přírodních procesů. Je to ale také výsledek rozsáhlé lidské činnosti z doby kolem roku 3 000 př.n.l. Jedno významné pozorování ukázalo, že sedimenty, které se již usadily v mělkém přímořském prostředí, jsou nyní nakloněny lehce na jihovýchod. Lidská činnost se však neomezila pouze na vytesání Sfingy a jejího ohrazení. **Z plošiny v Gíze bylo také přesunuto značné množství skály**, a to v průběhu modelování krajiny. Gíza poskytla množství stavebního materiálu **pro postavení dalších monumentů v okolí Sfingy**. Tato oblast navíc zažila významný příval písku, když se po poslední době ledové postupně měnila z úrodné půdy na poušť. V obdobích, kdy se lidé o tyto nádherné monumenty nestarali, byly občas Sfinga a její ohrazení naplněny pískem. Stopy lidské činnosti jsou navíc postupně odstraňovány nepřetržitým a rychlým procesem eroze. Bohužel jsou Sfinga a její ohrazení částečně odkryté a nechráněné od doby, kdy se Člen II ukázal jako stavební materiál nepoužitelný. ## Velká Sfinga – analýza Členu II Některé faktory sice přispívají k současnému špatnému stavu skály Členu II, ale všechny mají svůj původ ve skladbě jemnozrnné bahnité vápencové hmoty, která bránila počátečnímu procesu zpevňování skály. ### Velká Sfinga – praskliny Velké přetížení bahnité skály nasycené vodou a výsledný tlak a napětí způsobilo, že se vápenec Členu II propadl a vytvořil síť prasklin. Viditelné chemické zvětrávání skály okolo prasklin vypovídá o tom, že voda pronikla dovnitř útvaru, jak je vidět na ohradních zdech a na vzestupné cestě. Zde je na povrchu viditelná síť prasklin, která nebyla ovlivněna tesáním ohradní zdi. ### Velká Sfinga – vápencový chodník Vzestupná cesta, přímo na jižní straně Sfingy, má tvrdý tvárný povlak, který vznikl na vrchní vrstvě jinak velmi křehkého Členu II. Tento tvárný povlak je výsledkem chemického zvětrávání, kdy byly měkčí části vápence přes vrstvu svrchní zeminy rozpouštěny kyselými dešti. Tento povrch ukazuje pozoruhodně málo známek opotřebení od miliónů turistů, kteří po vzestupné cestě prošli, aby mohli obdivovat Sfingu. ### Velká Sfinga – vodní zvětrávání Praskliny v povrchu Členu II umožnily kyselé dešťové vodě, aby pronikala do útvaru. Vápenec velmi snadno podléhá rozrušování, zejména vlivem chemického rozpouštění. I neznečištěný déšť obsahuje oxid uhličitý vytvářející slabě uhličitou kyselinu, která je schopna rozpouštět kalcit – hlavní minerální složku vápence. Jørn Christiansen našel 2 důkazy ukazující, že chemické zvětrávání Členu II začalo dlouho před vytesáním Sfingy a jejího ohrazení. **Na jižní ohrazující zdi Sfingy jsou četná odhalení barevných a lehce zvlněných pruhů**, které jsou často paralelně vedle sebe, jsou podobné letokruhům a křižují stratigrafii (sedimentární vrstvy). Některé z nich jsou vzhledem k okolí mírně vyvýšené, což ukazuje na tvrdší složení. Pruhy vedou podél prasklin a jsou očividným důkazem pronikání uhličité kyseliny důsledkem dešťové vody, která si hledala cestu prasklinami na povrchu. **Podle tvaru pruhů Jørn Christiansen určil, že existovaly před tesáním zdi a jsou tedy důkazem, že se chemické změny uskutečnily před odkrytím Sfingy a jejího ohrazení**. Zdroj: GEO Expro (online na http://www.geoexpro.com); Český překlad: Alííí **Rubriky:** Velká Sfinga **Štítky:** Gíza, Jørn Christiansen, Sfinga --- ### [Velká Sfinga v Gíze očima Jørna Christiansena - 4. část](https://www.starovekyegypt.net/velka-sfinga/velka-sfinga-v-gize-ocima-jorna-christiansena-4-cast.php) **Published:** 23 května, 2015 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Vápenec na vzestupné cestě představuje odolnější vrstvu Členu II. Praskliny však byly stále otevřené a umožnily dešťové vodě, aby si našla cestu i touto vrstvou dlouho předtím než byly vytesány zdi ohrazení. **Na některých místech pod tvrdší vrstvou vzestupné cesty najdeme na Velké Sfinze uvnitř Členu II velké i malé dutiny.** Tyto dutiny jsou v místech, kde byl vápenec pod svislými prasklinami úplně rozpuštěn. Tím je prokázána důležitá role, kterou hrály svislé praskliny v procesu rozpouštění cementu. ## Velká Sfinga a eroze kyselinou uhličitou Víme, že dešťů bylo mnohem více před vytesáním Velké Sfingy než po něm. Proto muselo k největšímu poškození útvaru podél prasklin dojít předtím, než byla vytvořena Sfinga a její ohrazení. Masa skály prošla různými stupni rozpouštění výplně mezi vápencovými zrny. To vedlo k pozdější erozi podél prasklin, když byla odhalena po odkrytí ohrazení. Navíc střídání měkčích a tvrdších vrstev v Členu II vedlo k různému stupni vodorovné eroze, což je dobře zřetelné na mnoha fotografiích Sfingy. **Jørn Christiansen nenašel z geologického hlediska žádný důkaz, podle něhož by mohlo být vytesání Velké Sfingy datováno dříve než vytvoření dalších monumentů na náhorní plošině v Gíze**. Bylo zde demonstrováno, jak Člen II prošel procesem chemického zvětrávání. Bez konkrétního vyjádření času se dá z geologického hlediska říct, že tato změna trvala velmi dlouho. A navíc – bylo to dlouho předtím, než na náhorní plošině v Gíze začala jákákoliv lidská činnost. Pak byla v určitém okamžiku Velká Sfinga a její ohrazení odkryty a zanedlouho způsobily vítr, písek a občasný déšť viditelné zeslabení stavby. Eroze probíhala vodorovně podél špatně spojených podjednotek Členu II a také svisle tam, kam se podél prasklin dostala v průběhu geologického času uhličitá kyselina. **Svislá eroze uhličitou kyselinou není nepodobná vodní erozi**. Změny na povrchu a dutiny ve skále ale dokazují, že zeslabení podél prasklin v útvaru existovalo před vytesáním Sfingy a jejího ohrazení. ## Údolní chrám a Chrám Sfingy – ruiny v důsledku eroze Podobně jsou na tm Údolní chrám a Chrám Sfingy. Chrámy byly postaveny z kamene vytěženého z ohrazení Sfingy. Ruinami se staly právě následkem eroze a zvětrávání. **Údolní chrám Sfingy byl poté „oblečen“ do pečlivě na míru udělaných žulových bloků z Asuánu**. Jednalo se o až nepochopitelně precizní práci a mistrovský kousek zednické práce. S ohledem na výsledky této analýzy a interpretace kamenů v monumentu Sfingy a jejím okolí je závěr takový, že **rozsah pozorované eroze a její následky nemohou být použity pro určení stáří Sfingy**. Zběžné geologické metody a pravděpodobně ani petrofyzikální analýza (fyzikální a chemická analýza vlastností kamene a jejich vzájemné působení s kapalinami) nejsou vhodné pro přesné datování Sfingy, protože kyselá voda pronikla do útvaru a způsobila zvětrávání dlouho před jejím vytvořením. Oddělit a určit rozsah dopadu různých parametrů na práci je příliš složité, aby bylo možné odhadnout stáří Sfingy. Skála nám však říká, že když byla jižní ohradní stěna tesána, byla přesně zarovnaná podél přímo vedoucí vzestupné cesty ze směru západ-sever-západ do směru východ-jih-východ. Cesta vedla z Údolního chrámu do Rachefovy pyramidy, 14° jižně od Sfingy hledící na východ. Tento úhel není náhodný; jedná se o směr vycházejícího Slunce, dne 22. října, v den svátku Heb-sed. Sfinga byla tedy vytesána jako nedílná součást rozsáhlejšího stavebního plánu na náhorní plošině v Gíze. Zdroj: GEO Expro (online na http://www.geoexpro.com); Český překlad: Alííí **Rubriky:** Velká Sfinga **Štítky:** Gíza, Jørn Christiansen, Sfinga --- ### [Núbie - soused i soupeř Egypta](https://www.starovekyegypt.net/1-prechodne-obdobi/nubie.php) **Published:** 24 září, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Pro Egypťany začínala Núbie** (jinak také Země Kuš) **u prvního kataraktu, jižně od ostrova Elefantina**. Dnes se Núbie geograficky člení na Dolní Núbii mezi prvním a druhým kataraktem a Horní Núbii, která se rozkládala mezi druhým a čtvrtým kataraktem. Je známo, že tuto oblast dolní Núbie přičlenili k Egyptu již vládcové Archaického období, které přitahovaly především núbijské zlaté doly. Víme také, že za vlády 6. dynastie platila knížata malých národů žijících na březích Nilu tributy v podobě dřeva a vojáků – Núbijci totiž patřili mezi vyhlášené válečníky. **Faraoni vládnoucí v 1. přechodném období museli potlačovat nejrůznější vzpoury proti egyptské nadvládě**, aby tak za každou cenu udrželi svou moc nad touto důležitou oblastí. Núbie byla významným dopravním uzlem mezi jihem a severem Afriky, kterým procházely všechny karavany mířící z jižněji položených zemí na sever. Navíc skrývala nevídaná bohatství – Egypťany zbožňované tvrdé a velmi odolné ebenové dřevo, zlato, slony, hrochy a nosorožce, z jejichž klů se zhotovovaly umělecké předměty, dobytek, kůže šelem, gumu, kadidlo, obiloviny, a v neposlední řadě také lacinou pracovní sílu. Núbijci byli často zaměstnáváni v pořádkových silách velkých měst jako Théby (Veset) nebo Memfida (Mennofer). ## Cesta plná nástrah Cesta do Núbie nebo z Núbie byla pro Egypťany plná nástrah. Oblast za jižní hranicí země, tedy za prvním kataraktem, pro ně byla velkou neznámou. Rozkládala se zde Núbie a dále na jihu velké království Kuš, které bylo odjakživa v rukou núbijských knížat. Odlišná byla i krajina. Útesy z červeného pískovce ustoupily skalním stěnám z černého křemence. Jejich nehostinnost ještě umocňovaly vysoké příkré srázy. Mezi nimi se vzdouvaly vlny řeky, narážející na kameny v ohlušujícím hukotu. Navíc tato území obývaly divoké kmeny, které bez váhání přepadávaly lodě vezoucí cennou kořist. Proto se egyptští faraonové snažili oblast kontrolovat vybudováním pevností. Tyto pevnosti měly chránit karavany, které cestovaly podél řeky a vozily do Egypta svůj cenný náklad. Oblasti rozkládající se mezi prvním kataraktem a královstvím Kuš se nazývaly Vavat, Ircet, Sacu a Medžaj. Z doby Staré říše se dochovaly autobiografické nápisy hodnostářů, kteří sídlili na Elefantině, kteří byli pověřováni vedením výprav do Núbie. ## Dolní Núbie Dolní Núbie je hornatá a vyprahlá oblast, zcela odlišná od egyptské písčité krajiny. V suchém skalnatém kraji svědčilo o přítomnosti lidí jen pár obdělávaných polí. Nicméně zde bylo také mnoho zlatých dolů, takže faraoni neváhali vypravovat sem tažení i přes všechny těžkosti s tím spojené. Už od prvních faraonských dynastií Egypťané těžili zlato v dolech ve Wádí Allákí a žulu v lomech v Tušce. Pevnost Búhén (při druhém kataraktu) se stala prvořadým obchodním centrem. Později i přes četná místní povstání proti egyptským panovníkům dále upevnili své pozice králové 11. a 12. dynastie. Stavěli pevnosti a neustále posouvali hranice. Faraon 11. dynastie [Mentuhotep II.](/faraoni-stredni-rise/mentuhotep2.php) porazil kmeny z oblasti Vavat a Núbijce vzápětí naverboval do své armády. Ti se v ní díky své odvaze a zručnosti rychle prosadili. Panovníci 12. dynastie šli ještě dál. Senusret I. nechal vystavět mnoho pevností a založil nová obchodní centra mezi druhým a třetím kataraktem: v Mirgisse jižně od Búhénu a na ještě jižněji položeném ostrově Sai. Na konci Střední říše bylo již v Núbii vybudováno 17 pevností, které zajišťovaly egyptskou nadvládu. V neklidném Druhém přechodném období se království Kuš na území Núbie osamostatnilo a dokonce se spojilo s tehdejšími nepřáteli Egypta, Hyksósy. Avšak na počátku Nové říše byla nadvláda Egypta nad Núbií obnovena. Thutmose III. nechal prorazit průplav, který umožňoval snazší plavbu prvním kataraktem. **Rubriky:** 1. přechodné období **Štítky:** egyptští faraoni, Núbie, země Kuš --- ### [Kleopatřin oční makeup proti infekcím?](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/kleopatrin-ocni-makeup-proti-infekcim.php) **Published:** 23 května, 2016 **Author:** Pavel Felgr **Content:** [Kleopatra](/ptolemaiovci/kleopatra.php) si byla vědoma dvou věcí ohledně umělecky ztvárněného, svůdného kouřově-černého očního makeupu. Vědecké studie z Francie přinášejí poznatky o tom, že silně nalíčené oční linky starověkých Egypťanů byly hodny více než jen obdivu. Oční makeup totiž chránil před očními infekcemi. Artefakty a dokumenty ze starého Egypta dokazují, že všichni příslušníci královské dynastie, muž i ženy, se líčili silnými černými či zelenými očními linkami. „Lidé se líčili denně“, říká spoluautorka studie Christian Amatore z Univerzity Pierre et Marie Curie v Paříži. ## Oční makeup jako ochrana před infekcí? **Podle starověkých egyptských manuskriptů byl oční makeup oblíben kvůli své magické roli, podle které bohové Horus a Re ochraňovali před různými nemocemi**. Bakteriální oční infekce jako např. zánět spojivek byly rozšířeným problémem v tropických nilských mokřinách, trpěl jimi téměř každý. Předchozí chemické analýzy zbytků prášku z obsahu starověkých nádobek izolovaly čtyři základní látky na olověné bázi. Mohlo by se zdát, že makeup je škodlivý, když je tvořen toxickými látkami pro člověka. Výroba makeupu však vyžadovala tvrdou práci. Ovšem nová studie zjistila, že nízké dávky soli olova v make-upu by mohly mít užitečné vlastnosti: když soli přišly do kontaktu s kůží, zapříčinily, že tělo produkovalo oxid dusnatý. Tato chemikálie je známa tím, že stimuluje imunitní systém a pomáhá v boji proti původcům bakteriálních nákaz. Podle studie, na základě obsaženého množství ve směsi, mohl obýt množství oxidu dusnatého až 240%. *„Dvě z těchto chemikálií nebylo možné získat přírodně, musely být vyrobeny a výroba zabrala 30 dní tvrdé práce“, říká Amatore. „Podle mého názoru si byli staří Egypťané dobře vědomi, že tyto směsi přinášejí dobré zdraví a byly vyráběny za tímto účelem“.* Výsledky studie byly zveřejněny detailně 15.1.2010 v časopisu „Analytical chemistry“. ![Oční make-up zabraňoval infekcím](/wp-content/uploads/zajimavosti/makeup.jpg "Oční make-up zabraňoval infekcím - Starověký Egypt") Make-up zabraňoval infekcím **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Kleopatra, Kleopatra VII., královna Kleopatra --- ### [Čeští egyptologové používají postupy staré tisíce let](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/cesti-egyptologove-pouzivaji-postupy-stare-tisice-let.php) **Published:** 11 května, 2016 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Čeští egyptologové pracují v Abúsíru už od roku 1960. K posledním unikátním objevům patří 18m dlouhá loď pohřbená v písku. Velmi ceněným objevem je hrobka královny Chentkaus III. Další překvapení může přijít každou chvíli. Jarní sezóna v Abúsíru je v plném běhu. Při objevování tisíce let staré historie se ale egyptologové neobejdou bez místní pracovní síly. Na vrcholu kamenné hrobky mastaby stojí Marzúk a neustále popohání dělníky. Jakmile se někdo z nich jen na chvíli zastaví, tak už se na něj snášejí ostrá slova. Dělníci ale Marzúkovi odpovídají hlasitými pozdravy. Na vykopávkách je Marzúk dělnickým předákem a pravou rukou českých egyptologů. ## Egyptští dělníci pomáhají českým egyptologům *„Musím je pořád prohánět. Dneska budeme vytahovat tyhle čtyři kamenné bloky. Nejdřív je doktor Martin nafotí, a pak nám řekne, co dál. Čtyři chlapi půjdou odtud a čtyři z druhé strany,“* popisuje. Desítky dělníků z okolních vesnic se hemží mezi vykopávkami a se svým primitivním nářadím působí jako výjev ze starého Egypta. *„Dělníci jsou odstupňovaní. Nejvíc má předák dělníků a pak má nejvyšší plat zedník. Následují další sorty jako motykáři a košíkáři, ti dostávají nejméně,“* vysvětluje Jaromír Krejčí, který vykopávky v této části Abúsíru vede. Dělníci dostávají v přepočtu mezi 100 až 300 korunami denně. *„Je tady také vařič čaje, protože v Egyptě to bez čaje nejde. Máme tady člověka, který vozí vodu na oslu, takže platíme osla,“* dodává s úsměvem Krejčí. Dělníci s motykami nakopávají a přihrabávají písek. Poté ho plní ho do kaučukových košíků, ve kterých ho další dělníci vynášejí na asi 50 metrů dalekou výsypku. Jeden z dělníků také kontroluje docházku. Ostatní se silným hlasem hlásí z různých míst vykopávek. Dnes jich přišlo do služby asi čtyřicet. Kromě Marzúka posílá dalšího stavbyvedoucího i státní památková správa. Mezi dělníky prý ale velkou autoritu nemá. *„Bere peníze od Sísího, já beru plat od doktora Bárty, takže jsem na tom trošku líp,“* směje se Marzúk. Skupina dělníků se snaží pohnout s tunovým blokem vápence. Za pomoci ručního navijáku a silného lana se ho snaží vytáhnout z písku. Kvůli terénním nerovnostem si ale vypomáhají dřevěnými trámy, kterými jako pákou blok nadzvedávají. Podobně se před 4500 lety tyto hrobky stavěly. *„Při přemisťování velkých bloků se používají stejné metody, jako měli staří Egypťané. Pod jeden blok dávají páku, aby ho vzpříčili a dostali ven. Používají také nakloněné roviny nebo válce. Všechno, co staří Egypťané používali, tu vidíme v reálu,“* potvrzuje šéf výzkumu Jaromír Krejčí, že se pracovní postupy po tisíce let prakticky nezměnily. Čeští egyptologové tedy používají postupy staré tisíce let [![Jarní sezóna v Abúsíru - Foto: Štěpán Macháček](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/jarni-sezona-v-abusiru-01-300x225.jpg "Jarní sezóna v Abúsíru - Foto: Štěpán Macháček")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/jarni-sezona-v-abusiru-01.jpg) Jarní sezóna v Abúsíru – Foto: Štěpán Macháček [![Jarní sezóna v Abúsíru - Foto: Štěpán Macháček](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/jarni-sezona-v-abusiru-02-300x225.jpg "Jarní sezóna v Abúsíru - Foto: Štěpán Macháček")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/jarni-sezona-v-abusiru-02.jpg) Jarní sezóna v Abúsíru – Foto: Štěpán Macháček [![Jarní sezóna v Abúsíru - Foto: Štěpán Macháček](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/jarni-sezona-v-abusiru-03-300x225.jpg "Jarní sezóna v Abúsíru - Foto: Štěpán Macháček")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/jarni-sezona-v-abusiru-03.jpg) Jarní sezóna v Abúsíru – Foto: Štěpán Macháček [![Jarní sezóna v Abúsíru - Foto: Štěpán Macháček](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/jarni-sezona-v-abusiru-04-300x225.jpg "Jarní sezóna v Abúsíru - Foto: Štěpán Macháček")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/jarni-sezona-v-abusiru-04.jpg) Jarní sezóna v Abúsíru – Foto: Štěpán Macháček [![Jarní sezóna v Abúsíru - Foto: Štěpán Macháček](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/jarni-sezona-v-abusiru-05-300x225.jpg "Jarní sezóna v Abúsíru - Foto: Štěpán Macháček")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/jarni-sezona-v-abusiru-05.jpg) Jarní sezóna v Abúsíru – Foto: Štěpán Macháček [![Jarní sezóna v Abúsíru - Foto: Štěpán Macháček](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/jarni-sezona-v-abusiru-06-300x225.jpg "Jarní sezóna v Abúsíru - Foto: Štěpán Macháček")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/jarni-sezona-v-abusiru-06.jpg) Jarní sezóna v Abúsíru – Foto: Štěpán Macháček Zdroj: Český rozhlas **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Abúsír, čeští egyptologové --- ### [Generál Džehuti a pohádka Ali Baba a 40 loupežník](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/general-dzehuti-a-pohadka-ali-baba-a-40-loupeznik.php) **Published:** 7 dubna, 2016 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Francouzský generální konzul v Egyptě, **Bernardino Drovetti** kopal nejenom v Homérových „Stobranných Thébách“, ve kterých nedal šanci Italovi Belzonimu, ale i v dalších oblastech. Svůj velmi pozoruhodný objev se uskutečnil v Sakkáře roku 1824. Tehdy **vykopal hrobku egyptského hrdiny – generála Džehutiho**. Staří Egypťané byli hrdí lidé a těšili se vojenským úspěchům, které za vlády 18. dynastie přivedly většinu starověkého světa pod jeho vládu. Zejména **za vlády faraona Thutmose III., kdy hranice říše dosáhly největšího územního rozmachu** – od Eufratu na severu až po Gebel Barkal na jihu, byly tyto činy oslavovány nejen v historických nápisech v chrámech k poctě bohům, ale i v lidovém umění. ## Generál Džehuti a Thutmose III. Proslulé literární dílo z této doby, které je zaznamenané na papyru uloženém v Britském muzeu, líčí pozoruhodnou epizodu ze syrského tažení [Thutmose III.](faraoni-nove-rise/thutmose3.php "Thutmose III.") známou jako „Dobytí Joppy“. Hrdinou příběhu je jeden z Thutmosových nejvýznamnějších generálů – Džehuti. Generál **Džehuti pronikl do vzdorující pevnosti ve starověké Jaffě na pobřeží jižní Palestiny**, když se spolu se dvěma stovkami mužů ukryl ve velkých koších. Tato lest byla tak úchvatná, že přežila v lidové tradici jako příběh o Ali Babovi a 40 loupežnících. ![Generál Džehuti](/wp-content/uploads/zajimavosti/dzehuti.jpg "Generál Džehuti - Starověký Egypt")Tato idea a taktika zajistily Džehutimu místo mezi největšími generály světové historie. Ještě pozoruhodnější je, že pohřeb tohoto skutečného historického hrdiny zůstal nedotčen až do Drovettiho časů. Bohužel, obsah hrobky Drovetti a jeho kopáči odnesli bez řádné dokumentace a poloha hrobky byla ztracena. Předměty, které by mohly pocházet z Džehutiho hrobky, jsou k vidění k Bologni, Londýně, Paříži, Leidenu a Florencii. Dle popisu egyptologa Josepha Bonomiho (popis je z r. 1834 – tedy psán 10 let po objevení hrobky) – měla být v hrobce mumie zcela uložená v ryzím zlatě. Každý úd, každý prst měl mít své vlastní pouzdro popsané hieroglyfy, mumie měla skaraba připevněného na zlatém řetězu, dvojici zlatých náranků a další cennosti. Můžeme jen doufat, že vše, co Drovettiho muži mohli přehlédnout, se v příštích letech podaří objevit. Zdroj: prof. Nicholas Reeves: Starověký Egypt – Kronika velkých objevů. **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Thutmose III. --- ### [Nové místnosti v Tutanchamonově hrobce](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/nove-mistnosti-v-tutanchamonove-hrobce.php) **Published:** 17 března, 2016 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Egyptologové se přiblížili k vyřešení jedné z největších záhad starověkého Egypta – tajemství hrobky faraona Tutanchamona. **Předběžné výsledky skenování severní stěny odhalily, že se za ní nacházejí další dvě nové místnosti v Tutanchamonově hrobce**. V nich může být pohřbena královna Nefertiti. ## Nové místnosti jsou hrobkou Nefertiti? Britský egyptolog Nicholas Reeves přišel koncem loňského roku s myšlenkou, že za „falešnou“ severní stěnou v Tutanchamonově hrobce je dosud neobjevená hrobka královny Nefertiti. Výsledky skenování Tutanchamonovy hrobky mu dávají za pravdu v tom, že se za stěnou nacházejí další dvě místnosti. *„Za dvěma zdmi jsou podle předběžných výsledků rentgenového zkoumání prázdné prostory. Nejsou ale zcela prázdné. Obsahují organické a kovové materiály,“* řekl egyptský ministr pro památky Mahmúd Damátí Damátí na tiskové konferenci v Káhiře. Archeologové nyní musí určit, velikost objevených prostor a tloušťky stěn. Japonští výzkumníci teď plánují místnosti koncem měsíce znovu nasnímat, aby si objevem byli stoprocentně jistí. Kdyby se ukázalo, že skutečně odhalili hrobku Nefertiti, šlo by dle odborníků o objev století. Egyptologové si nejsou jistí, kde [Nefertiti](/faraoni-nove-rise/nefertiti.php) zemřela a kde je pohřbena. Nejčastěji se mluví o Amarně, což je 400 kilometrů severně od Luxoru, kde se také našla její busta. Z tohoto pohledu by byla její hrobka v Údolí králů velkým překvapením. ![Údolí králů a hrobka KV 62](/wp-content/uploads/tutanchamonova-hrobka-kv62-01.jpg "Údolí králů a hrobka KV 62 - Starověký Egypt") Zdroj: Aktuálně.cz **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** hrobka KV62, Nefertiti, Nicholas Reeves, Tutanchamon, Tutanchamonova hrobka --- ### [Včela byla ve starověkém Egyptě posvátná](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/vcela-byla-ve-starovekem-egypte-posvatna.php) **Published:** 14 února, 2021 **Author:** Sonja Hanousková **Content:** **Včelám byl ve starověkém Egyptě přisuzován velký náboženský a duchovní význam**. Byly spojovány s královskou hodností. Tak jako některá další zvířata i včela byla ve starověkém Egyptě posvátná. Už v roce 3 500 př.n.l. byla včela symbolem vládce Dolního Egypta. Symbolem vládce Horního Egypta byl rákos. V záznamech lze nalézt mnoho příkladů včelích hieroglyfů, stejně jako hieroglyfy pro med a včelaře. **Nejméně 4 500 let vyrábějí Egypťané úly stejným způsobem – z trubek z hlíny nebo nilského bahna**, často naskládaných na sebe. Tyto úly se přesouvaly nahoru a dolů po Nilu v závislosti na ročním období, což umožnilo včelám opylovat všechny sezónní květiny. Pro přesun těchto úlů, které byly naskládány do pyramid, byly postaveny speciální vory. Včely tak procestovaly celou délku Egypta. Tato tradice pokračuje dodnes. ## Využití medu v Egyptě **[Med](/egyptske-zemedelstvi/med-jako-vyhledavana-pochoutka.php) ve starověkém Egyptě používali všechny třídy**. Používal se ke slazení jídla, prevenci infekcí kladením na rány, až po placení daní. Byla nalezena jedna manželská smlouva, která uvádí: *„Vezmu si tě za ženu a slibuji, že ti dodám ročně dvanáct sklenic medu.“* Med byl požadován jako pocta od dobytých zemí. Med a vosk se používaly pro náboženské i praktické účely. Posvátná zvířata byla krmena koláčky oslazenými medem. **Mumie byly někdy balzamovány v medu a sarkofágy byly často zapečetěny včelím voskem**. Sklenice medu byly ponechány v hrobkách jako oběti za mrtvé, aby jim v posmrtném životě dali něco k jídlu. Starověké rituály naznačují, že Egypťané dokonce věřili, že duše člověka měla podobu včely. Další rituál z Knihy „Am-Tuat“ neboli „Jiný svět“ srovnává hlasy duší s bzučením včel. Další rituál obsažený v „Solném magickém papyru“ popsal, že včely byly stvořeny ze slz samotného boha slunce Rea, o kterém Egypťané věřili, že je stvořitelem Země a moře. Reovo pravé oko bylo slunce, jeho levé oko byl měsíc a způsobil zaplavení Nilu. ![Posvátná včela ve starověkém Egyptě](/wp-content/uploads/posvatna-vcela.jpg "Posvátná včela ve starověkém Egyptě - Starověký Egypt") **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** zemědělství starověkého Egypta --- ### [Hrobka KV62 neodpovídá obvyklým hrobkám faraonů](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/hrobka-kv62-neodpovida-obvyklym-hrobkam-faraonu.php) **Published:** 10 února, 2021 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Britský egyptolog Christopher Naunton zkoumal podrobně Tutanchamonovu hrobku. Díky rozměrům hrobky, malé pohřební komoře a jednoduchému plánu se zdá být jisté, že **hrobka KV62 byla buď dokončena narychlo, nebo byla určena pro někoho jiného**. Navíc prostor hrobky není vyzdoben celý (jak bývalo zvykem u hrobek faraonů), ale jen z poloviny. ## Hrobka KV62 – velký poklad, ale … V poznámkách, které si učinil [Howard Carter](/egyptologove/howard-carter.php) navíc našel několik zajímavostí. Carter si mimo jiné poznamenal, že *„horní okraj v dolní části víka byl na některých místech odseknutý“*. Třetí rakev tedy byla moc vysoká a neumožňovala zavření sarkofágu víkem a tak musela být její horní část seseknuta. Také prostřední rakev vyvolává mnoho otázek. Britský egyptolog Aidan Dodson upozornil na skutečnost, že **prostřední rakev je vykládaná sklem a zbývajícím dvěma zlatým se vůbec nepodobá**. Navíc v některých částech je královská kartuš zapuštěna hloub, než by bylo obvyklé. Dodson se domnívá, že původní kartuš byla vyříznuta a nahrazena novou se jménem Tutanchamona. Také **tvář na druhé rakvi není podobná ostatním** – lícní kosti jsou dál od sebe a také čelist je hranatější. V hrobce bylo objeveno více než 400 vešebtů a všechny by měly vypadat jako Tutanchamon. Měly by mít stejný obličej, jaký je na jeho zlaté masce. Jenže profesorka Salima Ikramová si všimla, že **ne všechny vešeby vypadají stejně**. Některé mají jiný tvar nosu, některé mají spíše jemnější ženské rysy a některé jsou zase robustnější. Nebyly tedy i některé vešebty vyrobeny pro někoho jiného? Restaurátoři se tedy pokusili určit, jak velká část Tutanchamonova pokladu patřila původně někomu jinému. Výsledek byl ohromující – **více než 1/4 předmětů patřila někomu jinému**! ## Hrobka i pohřební výbava dokončeny v časové tísni Ředitel Velkého egyptského muzea Dr. Tarek Tawfik zkoumal jedno z Tutanchamonových pozlacených lůžek. Na lůžku se totiž nacházejí nesourodé znaky, které vyvolaly velkou debatu o tom, jak byla tato lůžka sestavena. Nápisy na spodní části lůžka zdobeného krávami odkazují na lvího boha. Došlo pravděpodobně k tomu, že **lůžka byla** (vzhledem k úzké chodbě) **sestavována až na místě a dělníci tak jednotlivé části pomíchali**. To opět podporuje fakt, že se hrobka připravovala v časové tísni. Do rozhodování, kde bude Tutanchamon pohřben měl právo zasahovat jeho nástupce – Aje. Pokud se podíváme na jeho hrobku v Údolí králů a porovnáme ji s hrobkou Tutanchamona, pak bychom čekali, že budou pohřbeni v hrobkách toho druhého. Ajeho hrobka je mnohem větší a velkolepější, chodby v ní jsou širší a sarkofág uprostřed pohřební komory působí mnohem okázaleji než ten Tutanchamonův. Christopher Naunton se proto domnívá, že **Ajeho hrobka byla původně určena pro Tutanchamona**. Ale protože Tutanchamon zemřel tak náhle a bez následníka, moci se chopil Aje a jeho hrobku si přisvojil a Tutanchamona nechal pohřbít do hrobka, která byla původně určena právě pro něho. [![Údolí králů a hrobka KV 62](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/tutanchamonova-hrobka-kv62-01-150x150.jpg "Údolí králů a hrobka KV 62")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/tutanchamonova-hrobka-kv62-01.jpg) Údolí králů a hrobka KV 62 [![Plánek hrobky KV62](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/tutanchamonova-hrobka-kv62-02-150x150.jpg "Plánek hrobky KV62")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/tutanchamonova-hrobka-kv62-02.jpg) Plánek hrobky KV62 [![Jedinou kompletně zdobenou místností v hrobce je pohřební komora.](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/tutanchamonova-hrobka-kv62-03-150x150.jpg "Jedinou kompletně zdobenou místností v hrobce je pohřební komora.")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/tutanchamonova-hrobka-kv62-03.jpg) Jedinou kompletně zdobenou místností v hrobce je pohřební komora. [![Malby na stěnách byly dokončovány ve spěchu - faraon zemřel nečekaně brzy.](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/tutanchamonova-hrobka-kv62-04-150x150.jpg "Malby na stěnách byly dokončovány ve spěchu - faraon zemřel nečekaně brzy.")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/tutanchamonova-hrobka-kv62-04.jpg) Malby na stěnách byly dokončovány ve spěchu – faraon zemřel nečekaně brzy. [![Zlatá maska z 10kg a zlatá rakev z 90kg zlata - asi nejznámější z pohřební výbavy](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/tutanchamonova-hrobka-kv62-05-150x150.jpg "Zlatá maska z 10kg a zlatá rakev z 90kg zlata - asi nejznámější z pohřební výbavy")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/tutanchamonova-hrobka-kv62-05.jpg) Zlatá maska z 10kg a zlatá rakev z 90kg zlata – asi nejznámější z pohřební výbavy [![Některé předměty pohřební výbavy byly "z druhé ruky"](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/tutanchamonova-hrobka-kv62-06-150x150.jpg "Některé předměty pohřební výbavy byly "z druhé ruky"")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/tutanchamonova-hrobka-kv62-06.jpg) Některé předměty pohřební výbavy byly „z druhé ruky“ [![Vešebty by měli představovat Tutanchamona - měli by mít tedy všechny stejný obličej. 400 vešebtů má ale několik druhů obličeje.](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/tutanchamonova-hrobka-kv62-07-150x150.jpg "Vešebty by měli představovat Tutanchamona - měli by mít tedy všechny stejný obličej. 400 vešebtů má ale několik druhů obličeje.")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/tutanchamonova-hrobka-kv62-07.jpg) Vešebty by měli představovat Tutanchamona – měli by mít tedy všechny stejný obličej. 400 vešebtů má ale několik druhů obličeje. [![Detail vešebtu](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/tutanchamonova-hrobka-kv62-08-150x150.jpg "Detail vešebtu")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/tutanchamonova-hrobka-kv62-08.jpg) Detail vešebtu **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Howard Carter, Tutanchamon, Tutanchamonova hrobka --- ### [Tutanchamonova zlatá maska vyvolává otázky](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/tutanchamonova-zlata-maska-vyvolava-otazky.php) **Published:** 5 února, 2021 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Nic nevyvolalo tolik dohadů a otázek, jako Tutanchamonova zlatá maska. Někteří odborníci se dokonce přikláněli k názoru, že maska nebyla původně vyrobena pro Tutanchamona. Není divu, že se největší pozornost věnovala právě této masce. Poprvé od svého objevení se 5398 předmětů, které byly objeveny v hrobce faraona Tutanchamona, přesouvalo do nového Velkého egyptského muzea. To umožnilo všechny předměty podrobně prozkoumat a odhalit některá nová svědectví o tomto faraonovi. [Údolí králů](/udoli-kralu) bylo významnou nekropolí v období Nové říše. Hrobky v tomto údolí zkoumají archeologové už několik staletí. Všechny ale byly vyloupeny vykradači hrobů – jen [hrobka faraona Tutanchamona](/udoli-kralu/tutanchamonova-hrobka-kv62.php) byla nevyloupená. ## Tutanchamonova zlatá maska pod drobnohledem **Nejznámějším kouskem pohřební výbavy je nepochybně Tutanchamonova zlatá maska**, která je vyrobená z ryzího zlata. Ale hodno obdivu je i úžasné řemeslné zpracování a uhlazenost a výraz tváře. Při stěhování podstoupila maska důkladnou forenzní analýzu, která přinesla odpověď na otázku, komu vlastně maska patřila. Německý konzervátor a restaurátor Christian Eckmann je přesvědčen o tom, že tato maska nebyla původně určena pro Tutanchaona. **Tutanchamonova maska je vyrobena z 10kg zlata a je vykládána tisíci fragmenty skla a drahých kamenů**. Na přípravu zemřelého bylo jen 70 dnů – tedy něco přes 2 měsíce. Bylo by možné zhotovit masku s takovou pečlivostí a precizností za tak krátkou dobu? Objevovala se řada spekulací o tom, že maska byla původně určena pro Nefertiti – nevlastní matku Tutanchamona a manželku Achnatona. A protože Tutanchamon zemřel tak náhle, byla maska upravena pro zemřelého faraona. ## Proč jsou pochybnosti kolem masky Britský egyptolog Christopher Naunton uvádí dva hlavní důvody, které vedou některé odborníky k závěru, že Tutanchamonova maska nebyla původně určena pro Tutanchamona. - OBLIČEJ – zlato použité na výrobu obličeje je jiné kvality, než zlato použité na zbytek masky, jako kdyby tvář vznikla samostatně a dost možná i později, než zbytek masky - KARTUŠ – při bližším pohledu budí dojem, že je upravená. Jako kdyby tam původně bylo jiné jméno než Tutanchamona Německý restaurátor Christian Eckmann měl možnost masku zkoumat velmi podrobně za pomocí nejmodernějších technologií. A k čemu došel? **Kartuš** je umístěna poblíž ramene na levé straně. Na kartuši jsou neobvyklé stopy, které není snadné interpretovat. Kartuš se nachází v místě, kde jsou spojeny dva zlaté pláty. Kartuš tedy není nijak poškozená a je jen v místě spoje těchto plátů. **Obličej** je ze zlata, které má jinou barvu než zlato na zbytku masky. Vložili tedy egyptští umělci do existující masky určené pro někoho jiného obličej Tutanchamona? Rentgenem XRF byla maska přeměřena na více než 100 bodech po celé masce. Výsledek ukázal, že pláty zlata pocházejí z jednoho místa a je tedy nepravděpodobné, že by byl obličej jakkoliv narychlo upravován. Různé odstíny zlata byly dosaženy díky rozdílným technikám výroby mastky. ![Tutanchamonova zlatá maska](/wp-content/uploads/tutanchamonova-zlata-maska-05.jpg "Tutanchamonova zlatá maska - Starověký Egypt") Tutanchamonova zlatá maska **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Howard Carter, Tutanchamon, Tutanchamonova hrobka, Tutanchamonova maska --- ### [Za pohřební komorou v KV62 je možná další hrobka - 2. část](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/za-pohrebni-komorou-v-kv62-je-mozna-dalsi-hrobka-2-cast.php) **Published:** 19 října, 2015 **Author:** Pavel Felgr **Content:** *„Souhlasím s tím, že za stěnami hrobky Tutanchamanova KV62 se pravědpodobně něco nachází,“* tvrdí Mamdouh al-Damaty. Domnívá se však, že pokud Tutanchamonova hrobka KV62 skutečně obsahuje další pochované tělo, pak to může být nejpravděpodobněji Kija. Právě ona je totiž egyptology považována za Tutanchamonovu matku. Argument pro toto tvrzení je přitom prostý. Když se Tutanchamon přestěhoval z Amarny zpátky do Théb, nařídil přesunout hrob matky do Údolí králů. A právě hrobka KV62 se o deset let později stala místem posledního odpočinku samotného Tutanchamona. Není bez zajímavosti, že jedno víko vázy na kanopy se jménem Kiji se našlo [v hrobce KV 55, kde byl pohřben Achnaton](tutanchamon-patrani-po-rodicich/kdo-byli-rodice-tutanchamona-2.php "Hrobka Achnatona KV 55"). Jenže pokud je Kija pochovaná v hrobce KV 62 (která byla poté upravena pro pohřeb Tutanchamona), proč je víko z jedné nádob v hrobkce Achnatona? Nicholas Reeves sa domnívá, že hrobka KV 62 byla původně určena pro Nefertiti, která se proslavila i díky 3 300 roků staré bystě. Ta byla objevena v roce 1912 a v současnosti je vystavená v Berlíně. ## Nové stopy při výzkumu pohřební komory Průzkum hrobky KV 62 faraona Tutanchamona umožnil Reevesovi a al-Damatymu objevit další stopy, které nejsou viditelné na 3D snímcích. Mezi hlavní objevy patří: 1. **Výrazné linky, které vedou z předsíně až po obrysy předpokládaných falešných dveří**. To může potvrdit teorii, že Tutanchamonova pohřební komora byla původně součástí chodby, která vedla k falešné stěně, za kterou se ukrývá hrob královny. Když Tutanchamon zemřel, prostor před stěnou se rozšířil směrem na západ, aby se tam vešel sarkofág a zlaté relikvie. 2. **Viditelný kontrast mezi materiály, které pokrývají stejnou stěnu**. Rozdíl je zřetelný mezi částí, která vznikla rozšířením na západ při budování pohřební komory faraona Tutanchamona a částí, která představuje původní falešnou stěnu. Reeves a al-Damaty se za pomoci podzemního radaru sa chystají zjistit, zda za severní a západní stěnou hrobky není dutý prostor. Výzkum by měl proběhnout 4. listopadu, v den výročí otevření hrobky Tutanchamona v roce 1922. A co když se přítomnost dutého prostoru potvrdí? Pak bude před vědci závažný problém – severní stěna je totiž pokryta neocenitelnými malbami a jakýkoliv zásah do ní by tyto vzácné malby nenávratně poničil. ![Hrobka KV62 - Výzkum v Tutanchamonově pohřební komoře. Nicholas Reeves (uprostřed) a ministr památek Mamdouh al-Damaty (v žlutém tričku) Foto: Nevine El-Aref](/wp-content/uploads/zajimavosti/tutanchamonova-komora-reeves-a-el-damati-foto-nevine-el-aref.jpg "Hrobka KV62 - Výzkum v Tutanchamonově pohřební komoře. Nicholas Reeves (uprostřed) a ministr památek Mamdouh al-Damaty (v žlutém tričku) Foto: Nevine El-Aref") Výzkum v Tutanchamonově pohřební komoře. Nicholas Reeves (uprostřed) a ministr památek Mamdouh al-Damaty (v žlutém tričku) Foto: Nevine El-Aref Zdroj: Nile Magazine (online na http://www.nilemagazine.com.au/); Český překlad: Alííí **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Howard Carter, Nicholas Reeves, Tutanchamon, Tutanchamonova hrobka --- ### [Tutanchamon a jeho doba](https://www.starovekyegypt.net/audioknihovna/tutanchamon-a-jeho-doba.php) **Published:** 10 září, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Planetárium z 10. dubna 2005 a rozhovor s Janou Mynářovou o době, kdy žil Amenhotep IV./Achnaton a Tutanchamon. 1. [Planetarium – Jana Mynářová o době faraona Tutanchamona](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/2005-04-10-mynarova-tutanchamon.mp3) **Rubriky:** Audioknihovna **Štítky:** Doc. PhDr. Jana Mynářová Ph.D., Tutanchamon --- ### [O Tutanchamonovi s Janou Mynářovou a Hanou Navrátilovou](https://www.starovekyegypt.net/audioknihovna/o-tutanchamonovi-s-janou-mynarovou-a-hanou-navratilovou.php) **Published:** 10 září, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Otcem Tutanchamona byl nepochybně Amenhotep IV./Achnaton. Kdo byla ale jeho matka? A jak to bylo s Achnatonem? Rozhovor s Janou Mynářovou a Hanou Navrátilovou z listopadu 2006. 1. [Zrcadlo – Tutanchamon a jeho vláda](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/2006-11-27-mynarova-tutanchamon-treti-dimenze.mp3) **Rubriky:** Audioknihovna **Štítky:** Doc. PhDr. Jana Mynářová Ph.D., Tutanchamon --- ### [O Egyptské knize mrtvých s Jiřím Janákem](https://www.starovekyegypt.net/audioknihovna/o-egyptske-knize-mrtvych-s-jirim-janakem.php) **Published:** 14 září, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** O knize mrtvých s Jiřím Janákem (ČEgÚ). Egyptská kniha mrtvých je vlastně soubor textů (říkání), které byly v různých dobách vybírány a členěny. 1. [Planetarium – S Jiřím Janákem o Egyptské knize mrtvých](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/2019/09/2008-08-17-janak-egyptska-kniha-mrtvych.mp3) **Rubriky:** Audioknihovna **Štítky:** egyptská Kniha mrtvých --- ### [Blažení zesnulí - rozhovor s Jiřím Janákem 1.část](https://www.starovekyegypt.net/audioknihovna/blazeni-zesnuli-rozhovor-s-jirim-janakem-1-cast.php) **Published:** 14 září, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** S českým egyptologem Jiřím Janákem o posmrtném životě starověkých Egypťanů. Dozvíte se něco o staroegyptských náboženských pojmech „ACH“ (blažení zesnulí) a „BA“ (viditelný projev neviditelné moci). 1. [Planetarium – „Blažení zesnulí 1.část“](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/2019/09/2011-02-27-janak-blazeni-zesnuli-1cast.mp3) **Rubriky:** Audioknihovna --- ### [Blažení zesnulí - rozhovor s Jiřím Janákem 2.část](https://www.starovekyegypt.net/audioknihovna/blazeni-zesnuli-rozhovor-s-jirim-janakem-2-cast.php) **Published:** 14 září, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** V prvním díle jsme se dozvěděli něco náboženských pojmech „ACH“ a „BA“. První se zapisoval hieroglyfem symbolizujícím ibise skalního, druhý hieroglyfem čápa sedlatého. Jiří Janák a druhá čast rozhovoru o posmrtném životě v Egyptě. 1. [Planetarium – „Blažení zesnulí 2.část“](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/2019/09/2011-03-06-janak-blazeni-zesnuli-2cast.mp3) **Rubriky:** Audioknihovna --- ### [Ramesse II. chtěl ukázat, že má blízko k bohu Slunce](https://www.starovekyegypt.net/audioknihovna/ramesse2-chtel-ukazat-ze-ma-blizko-k-bohu-slunce.php) **Published:** 17 března, 2018 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Před pár měsíci si čeští egyptologové připsali významý objev. V egyptském Abúsíru objevili dosud neznámý chrámový komplex Ramesse II. O tom, ale nejen o tom, je rozhovor Patricie Strouhalové s ředitelem ČEgÚ Miroslavem Bártou. 1. [Miroslav Bárta: Ramesse II. chtěl ukázat, že má blízko k bohu slunce](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/2019/09/2018-03-18-miroslav-barta-ramesse-ii-chtel-ukazat-ze-ma-blizko-k-bohu-slunce.mp3) **Rubriky:** Audioknihovna **Štítky:** Ramesse II. --- ### [3000 let staré rakve objeveny v Sakkáře](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/3000-let-stare-rakve-objeveny-v-sakkare.php) **Published:** 1 února, 2021 **Author:** Pavel Felgr **Content:** V lednu byl učiněn další významný archeologický objev v Sakkáře. Tato nekropole se nachází jižně od Káhiry a její dominantou je [Stupňovitá pyramida faraona Džosera](/pyramidy-stare-rise/dzoserova-stupnovita-pyramida.php). Archeologům se nyní podařilo objevit 54 dřevěných rakví se zemřelými. Tyto 3000 let staré rakve pocházejí z období Nové říše. Zahi Hawass, známý egyptský archeolog, pro agenturu Reuters řekl: *„Odhalen byl rovněž pohřební chrám staroegyptské královny Neit, a to poblíž pyramidy jejího manžela, krále Tetiho ze 6. dynastie, která se datuje do období okolo 4200 let do minulosti.”* ## Neit – nová královna? Teti byl zakladatelem faraonem ze 6. dynastie, která vládla Egyptu cca v letech 2323 a 2150 př. n. l. Novinkou je, že faraon Teti měl za manželku Neit. Toto jméno je spojeno s manželkou faraona Pepi II. (který vládl nejdéle v historii Egypta). O koho tedy šlo v případě Tetiho? **Martina Bardoňová** z Českého egyptologického ústavu k tomu říká: *„Mnoho královen je známých pouze z jejich monumentů, a pokud se tento nenašel, tak o této královně Neit v podstatě nic moc nevíme.”* A její kolegyně **Veronika Dulíková** k tomu dodává: *„Jde skutečně o královnu Neit, dosud neznámou manželku krále Tetiho. Královny si stavěly své pyramidové komplexy v blízkosti mnohem monumentálnějších pyramidových komplexů svých manželů. Právě součástí královnina pyramidového komplexu byl tento nově objevený zádušní neboli pyramidový chrám.”* ## 3000 let staré rakve, sochy, hry Objevené rakve, sarkofágy a všechny artefakty spadají do doby Nové říše. Jedná se o první nález z tohoto období v Sakkáře, která byla hlavní nekropolí v období Staré říše (společně s Abúsírem). Velké množství těchto pečlivě vyřezávaných a malovaných rakví je překvapivě stále neporušených. Archeologové objevili také různé starověké hry, sochy a masky, stejně tak i kosterní pozůstatky starých Egypťanů. ![3000 let staré malované rakve v Sakkáře](/wp-content/uploads/3000-let-stare-rakve-sakkara.jpg "3000 let staré malované rakve v Sakkáře - Starověký Egypt") 3000 let staré malované rakve v Sakkáře Zdroj: Novinky **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Sakkára, Teti, Zahi Hawass --- ### [Velká pyramida v Gíze - pyramidy královen](https://www.starovekyegypt.net/pyramidy-stare-rise/velka-pyramida-pyramidy-kraloven.php) **Published:** 8 prosince, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Vedle východní strany Velké pyramidy se nachází pochopitelně kultovní pyramida, zádušní chrám a také 3 malé pyramidy královen. Pvní pyramida od severu bývá připisována královně Meretites, třetí pyramida královně Henutsen. Není to jediný případ, kdy u pyramidy faraona najdeme pyramidy královen – v Gíze najdeme pyramidy královen také u pyramidy Menkaurea. ![satelitní pyramida](/wp-content/uploads/architektura/pyramidy/chufu-g1a.gif "brand-03 - Starověký Egypt")![satelitní pyramida](/wp-content/uploads/architektura/pyramidy/chufu-g1b.gif "brand-04 - Starověký Egypt")![satelitní pyramida](/wp-content/uploads/architektura/pyramidy/chufu-g1c.gif "- Starověký Egypt")![satelitní pyramida](/wp-content/uploads/architektura/pyramidy/chufu-g1a2.jpg "- Starověký Egypt") **První od severu je pyramida, která bývá** označována jako G Ia. Bývá **připisována královně Meretites**, pravděpodobně starší Chufevově manželce. Byla matkou korunního prince Kauaba. Nese titul královská matka, ale nevíme přesně, který z Chufuových nástupců byl jejím synem. Jádro bylo původně tvořeno třemi nebo čtyřmi stupni ze žlutošedého vápence z místních lomů. Z obložení se dochovaly pouze zbytky. **Vchod do pyramidy je severní stěnou mírně nad základnou**. Sestupná chodba se přibližně pod středem pyramidy lomí doprava a ústí do malé pohřební komory vytesané ve skále a obložené vápencovými bloky. Sarkofág zde ale objeven nebyl. Ze zádušního chrámu před východní stranou pyramidy zůstaly jen nepatrné zbytky. U jižní strany G Ia je ve skále vyhloubena jáma pro loď. Po té se však žádné stopy nenašly. ![satelitní pyramida](/wp-content/uploads/architektura/pyramidy/chufu-g1b2.jpg "- Starověký Egypt") Pyramida G Ib se svým plánem velmi podobá G Ia, včetně zádušního chrámu a jámy pro loď. Ani v této pyramidě se nepodařilo nalézt pozůstatky pohřbu. Není ani jasné, která z královen zde byla pohřbena.![satelitní pyramida](/wp-content/uploads/architektura/pyramidy/chufu-g1c2.jpg "- Starověký Egypt") **Nejjižnější z pyramid, G Ic, je připisována královně Henutsen**. Někteří egyptologové se domnívají, že její obložení nebylo nikdy dokončeno. Svým plánem je velmi podobná oběma předchozím. U jižní strany pyramidy však nebyla jáma pro loď – důvodem mohlo být již velmi se svažující podloží. **Od obou pyramid se však liší zádušním chrámem**, který byl pravděpodobně rychle dostavěn ze sušených cihel za Šepseskafovy vlády. **Rubriky:** Pyramidy Staré říše **Štítky:** architektura starověkého Egypta, Cheops, Cheopsova pyramida, Chufu, Chufuova pyramida, egyptské pyramidy, Gíza, pyramidy v Gíze, Velká pyramida --- ### [Teorie o šachtách Velké pyramidy má trhliny](https://www.starovekyegypt.net/velka-pyramida/teorie-o-sachtach-velke-pyramidy-ma-trhliny.php) **Published:** 25 července, 2014 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Před několika měsíci byla předložena teorie, že **šachty uvnitř Velké pyramidy směřují k určitým hvězdám**. Navíc díky tomu, že se pozice hvězd kvůli [precesi](http://cs.wikipedia.org/wiki/Precese "Precese") v průběhu tisíciletí mění, mohla být odvozeno přesná doba postavení Velké pyramidy. Říkalo se, že jižní šachty míří ke hvězdám Sirius a Alnitak v pásu Orionu. A severní šachty míří zdánlivě nahodile na severní nebe. Určené hvězdy v severní obloze byly Kochab a Thuban**.** která byla později prohlášena za pólovou hvězdu v roce 2 450 př.n.l. Tato interpretace je však poměrně nepřesná. **Žádná z těchto severních hvězd není výrazná svou jasností, pozicí nebo složením.** Prohlášení, že Thuban byla „pólová hvězda“ není už vůbec pravdivé. Ve skutečnosti v tomto období zaujímala hvězda Thuban místo vzdálené 2° od nebeského pólu a dalšího 0,5° od pozice, ke které směřuje šachta. Navzdory tomu, že byla tato teorie uměle vynucená, stala se téměř faktem. Při otevření jakékoliv seriózní historické zprávy nebo knihy o pyramidách čtenáři vždy uvidí obrázek této teorie šachet směřujících ke hvězdám, a proto také bylo pro Velkou pyramidu odvozeno datum 2 450 př.n.l. ![Šachty uvnitř Velké pyramidy - orientace na hvězdy](/wp-content/uploads/zajimavosti/velka-pyramida/velka-pyramida-orientace-sachet.jpg "Orientace šachet Velké pyramidy (CHeopsovi pyramidy) v Gíze - Starověký Egypt") Navíc díky faktu, že Sfinga byla navržena jako podoba lva, může i ona poskytnout precesní datum vybudování plošiny v Gíze. Souhvězdí lva totiž stoupá při svítání při jarní rovnodennosti pouze v určitých obdobích. Datum postavení Velké pyramidy odvozené od teorie šachet mířících na hvězdy bylo 2 450 př.n.l., zatímco datum z Gízy odvozené od stoupajícího souhvězdí Lva bylo 10 500 př.n.l., což naznačuje, že celá plošina v Gíze je velmi prastará. [![](http://new.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/dalsi.gif "market05 - Starověký Egypt")](velka-pyramida/teorie-o-sachtach-velke-pyramidy-ma-trhliny-2-cast.php) Zdroj: Ancient Origins; Autor: Ralph Ellis; Český překlad: Alííí **Rubriky:** Velká pyramida **Štítky:** Cheops, Cheopsova pyramida, Chufu, Chufuova pyramida, Gíza, Rudolf Gantenbrink, Velká pyramida --- ### [Teorie o šachtách Velké pyramidy má trhliny - 2. část](https://www.starovekyegypt.net/velka-pyramida/teorie-o-sachtach-velke-pyramidy-ma-trhliny-2-cast.php) **Published:** 26 července, 2014 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Egyptologové uvěřili populární a všeobecně rozšířené teorii, že šachty Velké pyramidy míří na hvězdy raději, než na souhvězdí Lva. Historičtí „odborníci“ stanovili datum postavení Velké pyramidy kolem roku 2 250 př.n.l., ale toto datum je založené na velmi sporném důkazu – na nahrubo načmárané kartuši faraona Cheopse. Kartuš je situované směrem nahoru v podkrovních komorách nad královskou komorou. Žádný faraon by však úmyslně nenavrhl svou hrobku bez toho, aby měla své vnitřní stěny pokryté rytinami jeho velkého jména. Nesměly chybět také obrazy bohů, kteří ho podporovali a vyjadřovali svůj souhlas a také texty a citacemi z [Knihy mrtvých](egyptane-a-magie/egypt-a-magie-2.php "Egyptská Kniha mrtvých"). Velká pyramida tedy očividně není hrobkou faraona. Jak je vidět, je zde velký rozpor mezi astronomickými daty odvozenými pro Gízu. **Zdá se, že tu máme plošinu v Gíze vytvořenou v roce 10 500 př.n.l.**, ale některé z pyramid nebyly postaveny v průběhu následujících 8 000 let. Zjevně je s touto teorií něco špatně a tím něčím je teorie šachet mířících na hvězdy, která je špatně s velkým „Š“. Nebo by to mělo být spíše: špatně s „R“ (rozmetána)? A my víme, že toto tvrzení v titulku je pravda, protože malé šachty uvnitř Velké pyramidy mají úplně jinou funkci. Nebyly navrženy tak, aby ukazovaly ke hvězdám. ## Rudolf Gantenbrink a jeho zkoumání šachet ![Šachty Velké pyramidy a měřítko stavby](/wp-content/uploads/zajimavosti/velka-pyramida/velka-pyramida-meritka.jpg "Velká pyramida, Cheopsova pyramida - měřítka - Starověký Egypt")Tak jako všechno, co udělal architekt Gízy, odpověď na záhadu malých šachet je nesmírně jednoduchá a přesto velmi důmyslná a docela vedlejší. **Rudolf Gantenbrink téměr vyřešil tuto záhadu, když na své webové stránce komentoval fakt, že Královská severní šachta představuje poměr 7:11 jako samotná Velká pyramida.** Po nedávných aktualizacích Rudolfových webových stránek o Cheopsovi se zdá, že byl tento úryvek informace vymazán, což je škoda, protože to bylo asi nejblíže k vyřešení záhady šachet, jaké jsem viděl. Gantenbrink naznačuje, že úhel šachty 32,5° v Královské severní šachtě dává této šachtě specifické rozměry, takže lineární rozměry šachty jsou v poměru 7:11. Pokud by byla Královská severní šachta rozložena na nejjednodušší možné hodnoty, svislá osa trojúhelníku tvořeného touto šachtou by měřila 7 jednotek a délka základny by byla 11 jednotek – tedy poměr 7:11 zmiňovaný Rudolfem. Toto bylo zvýrazněno jako něco zvláštního, protože samotná pyramida má své rozměry také v poměru 7:11. Pokud by byla výška pyramidy snížena na 7 jednotek, délka její základny by byla 11 jednotek – tedy znovu poměr 7:11. Zdá se, že architekt používal tento poměr jako ukazatel při mnoha svých kalkulacích. [![](http://new.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/dalsi.gif "market05 - Starověký Egypt")](velka-pyramida/teorie-o-sachtach-velke-pyramidy-ma-trhliny-3-cast.php) Zdroj: Ancient Origins; Autor: Ralph Ellis; Český překlad: Alííí **Rubriky:** Velká pyramida **Štítky:** Cheops, Cheopsova pyramida, Chufu, Chufuova pyramida, Gíza, Rudolf Gantenbrink, Velká pyramida --- ### [Teorie o šachtách Velké pyramidy má trhliny - 3. část](https://www.starovekyegypt.net/velka-pyramida/teorie-o-sachtach-velke-pyramidy-ma-trhliny-3-cast.php) **Published:** 1 srpna, 2014 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Různí spisovatelé již dříve zmínili poměr 7:11 pro exteriéry pyramid (i Velké pyramidy). Tento poměr je dokonce i v Petrieho knize *Pyramids and Temples of Gizeh* (Pyramidy a chrámy v Gíze). A poměr 7:11 pro kameny vnějšího pláště Velké pyramidy se objevil, protože pyramida je postavena za použití matematické konstanty pí jako modelu nebo ukazatele. Nejjednodušší poměr pí, který poskytuje hodnoty celých čísel na obou stranách této matematické konstanty je 7:22. Odtud byl převzat poměr 7:11 pro vnější rozměry pyramidy. Zvýšení hodnoty z 11 na 22 je kvůli vzorci pro kruh, který byl vynásoben 2 (tedy: 2 x Π x r). Kompletní řešení záhady malých šachet říká, že čísla pro úhly šachet také reprezentují stejné poměry pí. **Samotné šachty se odchylují nahoru či dolů o několik desetin stupně, ale průměrná trajektorie je celkem spolehlivá.** Pokud předpokládáme, že architekt stavěl šachty v úhlech s přesností na 0,5°, pak jsou úhly čtyř malých šachet, které se rozvětvují z hlavní komory Velké pyramidy, tyto: 45°, 39,5°, 39,5° a 32,5°. ## Velká pyramida a sklony šachet v ní A pokud zakreslíme tyto úhly a délky do té části pyramidy, kde se šachty kříží, stane se něco zajímavého. **Stoupání každé šachty je přesně 70 královských loktů** (1 egyptský královský loket = 52 cm). A 70 královských loktů je přesně 1/4 výšky samotné pyramidy dlouhé 280 královských loktů. Lineární rozměry malých šachet, včetně důležitého svislého stoupání v loktech, souvisí matematicky i s rozměry v loktech samotné pyramidy. ![Šachty ve Velké pyramidě (Cheopsově pyramidě)](/wp-content/uploads/zajimavosti/velka-pyramida/velka-pyramida-sachty-uhly-2.jpg "Šachty ve Velké pyramidě (Cheopsově pyramidě) - Starověký Egypt") Svislé stoupání všech malých šachet je 70 královských loktů, tj. 1/4 z výšky Velké pyramidy dlouhé 280 královských loktů ## Pozoruhodná symetričnost šachet Velké pyramidy A zatímco tohle všechno je docela důmyslné, v symetričnosti šachet je toho ještě mnohem více. Pokud odečteme větší úhel od toho menšího na každé straně pyramidy (na severní a jižní straně), číselné rozdíly mezi úhly jsou následující: 45° mínus 39,5° = 5,5° 39,5° mínus 32,5° = 7° hodnota 5,5 je 1/4 z 22. Překvapivě je zde opět stejný poměr pí čísel (7:11 nebo 7:22), ale v tomto případě se jedná o úhel, nikoliv o délku. Znovu můžeme vidět celou povahu úhlu těchto šachet. Nejen že jsou lineární rozměry šachet úzce spjaty s rozměry pyramidy, rozměry pyramid jsou také úzce spjaty s číselnými rozdíly úhlů. Toho je až překvapivě obtížné dosáhnout, zvlášť pokud je výchozím bodem pro všechna tato čísla matematická konstanta pí! Částečně toho lze dosáhnout tak, že ústřední úhel 39,5° může být odvozen z (2 x Pi)**2** a také z arcsin z 7/11 (nebo 1/2 pí). ## Vyvrácení teorie, že šachty míří na hvězdy A ten opravdu důležitý výstup ze vší této matematické symetrie je ten, že to úplně vyvrací teorii šachet mířících na hvězdy. Čtenáři mohou jasně vidět, že **délky a úhly malých šachet ve Velké pyramidě používají matematickou konstantu pí jako základní kritérium pro plán stavby**. Jsou to šachty založené na pí. To ale znamená, že úhel jejich stoupání je stanoven prostřednictvím pí a ne polohou konkrétních hvězd v určitém období. **Úhel sklonu šachty podle pí nemůže mířit ke konkrétní hvězdě, může pouze mířit v pevně daném úhlu** a jakékoliv směřování ke hvězdě je tedy jen náhodné. Pokud však můžete libovolně změnit období, se kterým se mění i úhel stoupání hvězdy prostřednictvím precese, pak můžete teorii šachet mířících na hvězdy učinit platnou. Pokud objevíme šachtu s úhlem 55°, bude odpovídat pozici Orionu okolo roku 4 450 př.n.l. A tak můžeme pokračovat donekonečna – pro jakýkoliv úhel a jakékoliv období. Teorie šachet mířících na hvězdy je nekonečně flexibilní a proto také nekonečně nepravdivá. [![](http://new.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/dalsi.gif "market05 - Starověký Egypt")](velka-pyramida/teorie-o-sachtach-velke-pyramidy-ma-trhliny-4-cast.php) Zdroj: Ancient Origins; Autor: Ralph Ellis; Český překlad: Alííí **Rubriky:** Velká pyramida **Štítky:** Cheops, Cheopsova pyramida, Chufu, Chufuova pyramida, Gíza, Rudolf Gantenbrink, Velká pyramida --- ### [Teorie o šachtách Velké pyramidy má trhliny - 4. část](https://www.starovekyegypt.net/velka-pyramida/teorie-o-sachtach-velke-pyramidy-ma-trhliny-4-cast.php) **Published:** 2 srpna, 2014 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Když tedy tyto malé šachty ve Velké pyramidě nemíří na hvězdy, na co míří? Je zcela zřejmé, že jsou důležité, protože jejich složitý návrh musel zdvojnásobit čas potřebný pro stavbu pyramidy. To dobře demonstroval Rudolf Gantenbrink v jeho podrobných technických návrzích pro pyramidu. Podívejte se prosím na stránku [http://www.cheops.org](http://www.cheops.org/), kde má Rudolf jeho profesionální diagramy a podrobná vysvětlení těchto malých šachet. Překvapivě leží odpověď v matematice vycházející přímo ze střední školy. ## Rudolf Gantenbrink a šachty ve Velké pyramidě Poměr pí 7:11 je o délkách, nikoliv o úhlech. **Úhlové rozdíly**, které jsme použili – 7° a 5,5° **jsou úhlové míry, a proto nijak nesouvisí s lineárními rozměry, které jsou zásadní pro poměr pí**. Architekt nám tedy zanechal záhadu k vyřešení – ‘Kdy není sklon úhlem ale délkou?’ Může to znít jako neřešitelná otázka, ale odpověď leží v každé mapě. K zakreslení pozice na mapě potřebujeme zeměpisnou šířku a zeměpisnou délku. Ale při použití této techniky zakreslování je vhodné mít systém pro měření vzdálenosti, který je spojený s rozměry Země. A tak je jako jednotka v námořní navigaci námořní míle, která je definovaná jako 1/21,600 obvodu Země nebo 1/60 stupně zeměpisné šířky. Mezi námi, délka námořní míle je z tohoto důvodu dvojnásobek obvodu Velké pyramidy. ## Velká pyramida jako mapa? Takže odpověď na záludnou hádanku našeho architekta leží v definici námořní míle, protože tato jednotka souvisí s velikostí Země a může proto být měřena jako úhlová míra, zaměřená na střed Země. Jeden stupeň oblouku ve středu Země odpovídá 60 námořním mílím zeměpisné šířky na povrchu Země. A tak jsme našli velmi přesnou a logickou situaci, kdy je lineární délka definována úhlovou mírou. Je to pokaždé, kdy navigátor zanáší polohu do mapy. Zdálo by se tedy, že naše **úhly šachet ve Velké pyramidě jsou vlastně souřadnicemi na mapě**. Každé velké pátrání potřebuje starověkou mapu s vyznačenou značkou „X“. Ač se to zdá zvláštní, ukazuje se, že přesně tohle máme i ve Velké pyramidě. Jak už bylo vysvětleno v knize *K2, Quest of the Gods (K2, Hledání Bohů)*, **umístění komor ve Velké pyramidě reprezentuje přesné rozmístění kontinentů na Zemi**. Ale k čemu je mapa světa bez souřadnic, které by na ní byly umístěné? Aby byla mapa zajímavá, je nutné, aby v sobě měla vyznačené body „X“. A nyní se zdá, že právě to máme – sadu souřadnic k umístění do mapy Velké pyramidy! ## Velká pyramida jako matematický oříšek? Porozumění této důmyslné záhadě nám konečně po dlouhé době umožňuje zakreslovat do mapy-pokladu Velké pyramidy. Máme 4 úhly šachet, které můžou být pro toto cvičení použity a máme tak tedy 4 souřadnice, které mohou být zaneseny do mapy. Tyto úhly jsou: - Králova komora 45° & 32.5° - Královnina komora 39.5° & 39.5° Pokud tohle uděláme, stane se něco pozoruhodného. Protože jsou rozdíly mezi úhly těchto šachet přesně 7 a 5,5 stupňů, jak bylo vysvětleno výše, 2 body na mapě světa jsou ve velmi specifické poloze a souvisí jeden s druhým. A pokud jsou tyto body spojeny tak, jako na následujícím diagramu, má takto sestrojený trojúhelník rozměry přesně 7 x 5,5 stupňů zeměpisné šířky a zeměpisné délky v tomto pořadí. Pokud je trojúhelník zdvojený s jeho zřejmým symetrickým partnerem, je velikost výsledného nakresleného trojúhelníku na povrchu Země 7 x 11 stupňů – což jsou přesně stejný poměr rozměrů, který byl uplatněn ve Velké pyramidě. ![Po zakreslení úhlů šachet Velké pyramidy do mapy je výsledkem trojúhelník se stejnými poměry jako má Velká pyramida](/wp-content/uploads/zajimavosti/velka-pyramida/velka-pyramida-jako-mapa.jpg "Po zakreslení úhlů šachet Velké pyramidy do mapy je výsledkem trojúhelník se stejnými poměry jako má Velká pyramida - Starověký Egypt") Po zakreslení úhlů šachet Velké pyramidy do mapy je výsledkem trojúhelník se stejnými poměry jako má Velká pyramida Máme tady obrovský trojúhelník nakreslený na povrchu Země, který má přesně stejný poměr rozměrů jako Velká pyramida a byl nakreslený s použitím úhlů získaných ze šachet Velké pyramidy. Je to náhoda? To si nemyslím. [![](/wp-content/uploads/dalsi.gif "market05 - Starověký Egypt")](velka-pyramida/teorie-o-sachtach-velke-pyramidy-ma-trhliny-5-cast.php) Zdroj: Ancient Origins; Autor: Ralph Ellis; Český překlad: Alííí **Rubriky:** Velká pyramida **Štítky:** Cheops, Cheopsova pyramida, Chufu, Chufuova pyramida, Gíza, Rudolf Gantenbrink, Velká pyramida --- ### [Teorie o šachtách Velké pyramidy má trhliny - 5. část](https://www.starovekyegypt.net/velka-pyramida/teorie-o-sachtach-velke-pyramidy-ma-trhliny-5-cast.php) **Published:** 3 srpna, 2014 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Další otázkou, kterou si musíme položit je, kde na povrchu Země tento rozlehlý pyramidový trojúhelník leží? Jak bylo vysvětleno v knize *K2, Quest of the Gods (K2, Hledání Bohů)*, pokud použijeme Gízu jako náš nultý meridián zeměpisné délky, pak se tento obrovský trojúhelník rozprostírá v západní Himaláji v oblasti známé jako Karákóram. ## Kopie Velké pyramidy v Himalájích Před mnoha lety tedy byla vypravena rozsáhlá expedice, aby se na toto místo vysoko v Himaláji podívala. A protože v této oblasti nejsou žádné silnice, trvala tato dlouhá túra do středu tohoto rozsáhlého trojúhelníku téměř 3 týdny namáhavé pěší chůze téměř neschůdným terénem. ![Karakoram - místo, kde je hora umístěná tak jako Velká pyramida v Gíze](/wp-content/uploads/zajimavosti/velka-pyramida/high-trail-karakoram.jpg "Karakoram - místo, kde je hora umístěná tak jako Velká pyramida v Gíze - Starověký Egypt")A jaký byl výsledek této dlouhé expedice? Překvapivá odpověď je, že **vysoko v Himaláji je téměř přesná kopie Velké pyramidy.** Ano, skutečně! V samotném středu Karákómského trojúhelníku je obrovská hora, čistě bílá, tak jak bývala i Velká pyramida před tím, než její islámští strážci rozkradli kamenné obložení. Co je však důležitější, **jedná se o pyramidovou horu se čtvercovou základnou, orientovanou na světové strany a s ledovcovým prodloužením od základny pod úhlem 14°**, což je stejný úhel, jaký má násep vybíhající od Velké pyramidy. V knize *K2, Quest of the Gods (K2, Hledání Bohů)* najdete obrázky a přesně vykreslené mapy této pyramidové hory, a tak se mohou čtenáři sami přesvědčit, že skutečně existuje rozsáhlá kopii Velké pyramidy, vysoko v Himaláji. Pyramidy v Gíze tedy nejsou jen znázorněním hvězd Orionu, ale také znázorněním hor. Nejvyšší pyramida v Gíze je celá bílá (celá pokrytá sněhem), druhá pyramida (Rachefova pyramida) má tenkou žulovou vrstvu kolem základny (sněžná čára v horách, s několika odkrytými kameny na základně), zatímco třetí pyramida (Červená pyramida) má 1/3 svého povrchu tvořenou žulou (o mnoho vyšší sněžná čára s mnoha odkrytými kameny v základně). A mějte na paměti posloupnost tohoto úžasného objevu: 1. Nejprve bylo zaznamenáno, že rozložení komor odpovídá rozmístění kontinentů. 2. Poté byla zjistěno, že šachty jsou kartografické souřadnice. 3. Poté byly tyto souřadnice zaneseny do mapy a byla objevena jejich poloha. 4. Pak byla z Číny objednána podrobná mapa a trvalo 4 týdny, než byla doručena. 5. A teprve poté bylo zjištěno, že vysoko v Himaláji je kopie Velké pyramidy. Zdroj: Ancient Origins; Autor: Ralph Ellis; Český překlad: Alííí **Rubriky:** Velká pyramida **Štítky:** Cheops, Cheopsova pyramida, Chufu, Chufuova pyramida, Gíza, Rudolf Gantenbrink, Velká pyramida --- ### [Fragmenty kartuše faraona Chufeva budou vráceny](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/fragmenty-kartuse-faraona-chufeva-budou-vraceny.php) **Published:** 24 srpna, 2014 **Author:** Pavel Felgr **Content:** V pátek předali německé autority egyptskému velvyslanci Mohamedovi Hegazymu fragmenty kartuše faraona Chufeva. Fragmenty byly nezákonně odebrány dvěma německými archeology z místnosti nalezené uvnitř Velké pyramidy. Fragmenty kartuše faraona Chufeva budou do týdne přepraveny do Egypta. Tam budou před jejich vrácením na původní místo uvnitř pyramidy v Gíze prozkoumány. Pokud to bude situace vyžadovat, budou také zrestaurovány. Ministr pro památky Mamdouh El-Damati sdělil Ahram Online, že si velmi cení spolupráce německé vlády a veškerého úsilí vynaloženého německými autoritami, zvláště pak saskou ministryní pro vědu Sabine von Schorlemer. El-Damati řekl, že k navrácení vzorků došlo po roce snažení ministerstva pro památky, které o ně usilovalo zákonnou i politickou cestou. ## Tajný výlet německých badatelů do Velké pyramidy V listopadu 2013 byl na YouTube zveřejněn dokument „[The Cheops Project](https://www.youtube.com/watch?v=DAVaBNakvl4)“ (projekt Chufev). Ten ukazoval badatele Dominiqua Goerlitze a autora Stefana Erdmanna v průběhu jejich tajného výletu do nitra Chufevovy pyramidy. Dokument ukazoval také těžkosti, kterým čelili při získávání kartuše. ![Fragmenty kartuše faraona Chufeva](/wp-content/uploads/zajimavosti/chufuova-kartus-uvnitr-velke-pyramidy.jpg "Fragmenty kartuše faraona Chufeva - Starověký Egypt")**Během této expedice byl odebrán vzorek kartuše, který byl podroben laboratorní analýze v Německu.** Po zveřejnění dokumentu se ministr pro památky dozvěděl o nezákonné expedici do nitra pyramidy a rozhodl o udělení trestu oběma německým archeologům za krádež předmětů a jejich pašování ven ze země. Trvalá komise ministerstva zakázala jakoukoliv archeologickou spolupráci s Drážďanskou univerzitou. Ta podporovala jak práci těchto dvou německých archeologů, tak i vědeckou laboratoř, kde byly kradené a pašované vzorky analyzovány. Případ proti dvěma Němcům byl postoupen egyptskému státnímu prokurátorovi k dalšímu vyšetřování s prohlášením, že oba archeologové porušili egyptské zákony, protože pro vstup do pyramidy a odebrání vzorků neměli povolení ministerstva. Rovněž pašovali vzorky ven ze země, což je porušením mezinárodního práva a konvence UNESCO. Egyptské policii a Interpolu byl zadán požadavek, aby dali jména obou archeologů na seznam osob sledovaných na letištích. El-Damati prohlásil, že nyní byly podniknuty kroky pro spolupráci s německými úřady, aby byli kriminálníci potrestáni a byl proti nim zahájen mezinárodní soudní proces v závislosti na mezinárodním právu, které kriminalizuje takovéto zacházení s památkami ze seznamu světového dědictví. **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Cheops, Cheopsova pyramida, Chufu, Chufuova pyramida, Gíza, Velká pyramida --- ### [Kalif al-Ma’mún ve Velké pyramidě](https://www.starovekyegypt.net/velka-pyramida/kalif-al-mamun-ve-velke-pyramide.php) **Published:** 7 září, 2014 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Výčet objevených horních komor uvnitř Velké pyramidy v Gíze je dobře známý. Arabský guvernér Káhiry, známý jako kalif al-Ma’mún, se v 9. století rozhodl, že chce sám vidět, co je uvnitř Velké pyramidy. Protože však byl vchod do pyramidy ukrytý a jeho umístění neznámé, začali jeho dělníci s kladivy a dláty směle kopat tunel skrz plášť a středové bloky. Kalif al-Ma’mún měl štěstí v tom, že jejich hektické hloubení tunelu otřáslo stavbou natolik, že vršek stoupající chodby odpadl. Rezonující ránu slyšeli **dělníci, kteří kopali v tomto směru a našli nejen sestupnou chodbu, ale také stoupající chodbu a všechny horní komory v pyramidě**. Po tisíci let, kdy králova a královnina komora nerušeně ležely hluboko uvnitř pyramidy, byly konečně otevřeny a jejich poklady měly brzy patřit kalifovi. Ale jak praví legenda, žádný poklad tam nebyl. Tato nejstarodávnější a nejcennější komora byla očividně úplně prázdná. **Nejen, že zde nebyly žádné pohřební artefakty, ale nebyly tu ani žádné pohřební nápisy!** První myšlenka, která kalifa napadla, musela být, že „hrobka“ byla vyloupena. Ale jak? I kdyby byla nalezena tajná „podpovrchová šachta“ hluboko uvnitř pyramidy, byla by to sotva chodba vhodná k tomu, aby se přes ni dalo rozebrat bohaté vybavení celé pohřební komory. Tak kde všechna ta kořist byla? Kalif a jeho kopáči museli být po vší té práci nejen velmi rozzlobení, ale také zmatení. ## Mamúnova chodba Můžeme si být jistí, že se vše před více než tisíci lety stalo právě takhle? Jsme prostě spokojení, protože takhle nás to po staletí učily respektované autority? Koneckonců je mnohem jednodušší souhlasit se zavedeným názorem, než o problematice aktivně přemýšlet. Naštěstí je venku pár jedinců, kteří jsou více než šťastní, když mohou zpochybnit celou řadu klasických mýtů; a tak jednoho dne přišel do doručené pošty Ralpha Ellise krátký e-mail od podobně smýšlejícího kolegy Marka Fostera. Mark Foster chtěl myšlenku, která v něm už nějakou dobu hlodala, trochu rozšířit. Rychlé přečtení přesvědčilo Ralpha Ellise o tom, že se jedná o velmi originální nápad a určitě si zaslouží další promyšlení. Po několika diskuzích se rozvinul následující alternativní scénář klasického příběhu, který je v mnoha ohledech lákavý. Nejen, že toto nové vysvětlení zodpovídá některé rozčilující hádanky, díky němu vyvstalo také několik zajímavých a základních otázek. **Podle Marka Fostera je základním problémem klasického vysvětlení to, že Ma’múnova chodba je až příliš přesná**: vede dovnitř pyramidy v přímém směru k velmi důležitému spojení mezi sestupnou a stoupající chodbou. Často je uváděno, že Ma’mún musel stočit chodbu ostře vlevo, aby objevil původní chodby – Ralph a Mark měli tento fakt na paměti, když poprvé navštívili Velkou pyramidu. Jak však Ralph a Mark procházeli dolů vyhloubenou chodbou, byli oba dost zmatení, protože „levou zatáčku“ uváděnou v literatuře nemohli najít! Když se chodbou vraceli stejnou cestou, tak to vypadalo, že „levá zatáčka“ je jen nepatrné rozšíření chodby. Ve skutečnosti vedl vyhloubený tunel přesně k jejich cíli. Jak k tomu tedy došlo? Měl Ma’mún jen štěstí a vybral to správné místo? Nebo měl představu o tom, kam jít? ![Ústřední část Velké pyramidy – západní pohled, který ukazuje vnitřní komory](/wp-content/uploads/zajimavosti/velka-pyramida/velka-pyramida-rez-pyramidou.jpg "Ústřední část Velké pyramidy – západní pohled, který ukazuje vnitřní komory - Starověký Egypt") Ústřední část Velké pyramidy – západní pohled, který ukazuje vnitřní komory [![](http://new.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/dalsi.gif "market05 - Starověký Egypt")](velka-pyramida/kalif-al-mamun-ve-velke-pyramide-2-cast.php) Autor: Ralph Ellis, český překlad Alííí **Rubriky:** Velká pyramida **Štítky:** Cheops, Cheopsova pyramida, Chufu, Chufuova pyramida, Gíza, Velká pyramida --- ### [Kalif al-Ma’mún ve Velké pyramidě - 2. část](https://www.starovekyegypt.net/velka-pyramida/kalif-al-mamun-ve-velke-pyramide-2-cast.php) **Published:** 10 září, 2014 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Nabízí se také otázka, proč Kalif al-Ma’mún začal v prvé řadě s hloubením tunelu do nitra Velké pyramidy. Nejen, že přítomnost pravého vstupu do pyramidy byla v tehdejší době dobře známá, lidé rovněž věděli o sestupné chodbě a podpovrchové jeskyni u úpatí pyramidy. Strabón o původním vstupu do Velké pyramidy říká: *„Velká pyramida má na jedné straně směrem nahoru kámen, který je možné odebrat a jeho vytažením se objeví chodba svažující se k základům.“* ## Vstupní dveře do Velké pyramidy Zdá se, že Strabón popisuje kamenné pohyblivé dveře do Velké pyramidy, které mohou být posunuty zároveň směrem nahoru a ven. Vypadá to na klapku zavěšenou na pantech v horní části kamene. Byl tento popis pouhou fantazií nebo historickým faktem? To přesně nevíme, ale **Strabón byl očividně dobře obeznámen s vnitřním rozložením spodní části pyramidy, když spodní jeskyni nazval „základy“ místo aby použil název „komora“**. Strabón má pravdu, protože duté místo pod pyramidou je spíše nahrubo otesaná jeskyně než hladká obdélníková komora. Sir [Flinders Petrie](/egyptologove/william-petrie.php "Flinders Petrie") **podpořil tuto zmínku podrobnou studií vstupů do Lomené pyramidy**, která má jako jediná pyramida ještě nedotčené dveřní otvory okolo vstupu. Na každé straně vstupu našel protilehlé otvory s průměrem 9 cm a 14 cm hluboké. Tyto otvory byly právě uvnitř vstupu a pouhých 15 cm od vršku chodby. Petrie je, ne bezdůvodně, interpretoval jako pantové jamky pro otáčení kamenných dveří. Bylo to tak i ve Velké pyramidě, nebo Kalif al-Ma’mún vstup jen nehledal? Za těmito jamkami byly v chodbě další dveřní jamky. Ty byly menší a umístěné svisle, pro lehké dveře – možná ze dřeva, které měly pravděpodobně sloužit jako ochrana před navátím písku. **Schémata níže vytvořil Petrie na základě analýzy vstupu do Lomené pyramidy**. Pantové kamenné dveře jsou zřetelně označené jako rozsáhlý vystínovaný kámen. Je třeba, aby měly tento tvar s dlouhým protažením v horní části směřujícím dozadu, jako protiváha kamene. Velikost protiváhy na vršku byla uvážlivě navržena architektem tak, aby síla vyžadovaná pro otevření kamene byla dosažitelná normálním člověkem, řekněme tedy 25 kg síly. ![Vstupní dveře do Velké pyramidy - Flinders Petrie](/wp-content/uploads/zajimavosti/velka-pyramida/velka-pyramida-vstupni-dvere.jpg) Autor: Ralph Ellis, český překlad Alííí **Rubriky:** Velká pyramida **Štítky:** Cheops, Cheopsova pyramida, Chufu, Chufuova pyramida, Gíza, Velká pyramida --- ### [Kalif al-Ma’mún ve Velké pyramidě - 3. část](https://www.starovekyegypt.net/velka-pyramida/kalif-al-mamun-ve-velke-pyramide-3-cast.php) **Published:** 17 září, 2014 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Máme tu tedy důkaz, že do Velké pyramidy byl umístěn pohyblivý vstupní kámen. A také důkaz, že sestupná chodba byla v průběhu dějin nejspíš mnohokrát navštívena. Získání přístupu do pyramidy však přesto nebylo jednoduché. Pokud neexistovalo schodiště vytesané do bloků pláště pyramidy, které na ní nyní chybí, muselo by být proti pyramidě vztyčeno několik žebříků, aby bylo možné ke dveřím dosáhnout. **Zdá se, že vstupní kámen do Velké pyramidy musel mít nějakou kliku**, která by se dala stisknout a také by byla potřeba nějaká vzpěra. Taková vzpěra by udržela dveře otevřené, zatímco by se zasvěcenec škrábal do úzké díry a dolů do sestupné chodby. Také by musel být dolů pomalu spouštěn provaz s uzly v délce celé chodby, aby byl umožněn jednoduchý výstup ze tmy a zlověstných hloubek posvátné pyramidy. Horečná aktivita by v průběhu tisíciletí bezpochyby poškrábala a velmi zjevným způsobem poznamenala vchod do pyramidy. Přesto je obecně přijímaný fakt, že bloky v plášti Velké pyramidy musely být v průběhu vlády Ma’múna neporušené. Zdá se totiž, že byly použity sultánem Hasanem pro stavbu jeho mešity v roce 1356. ## Velká pyramida – příliš mnoho otázek Je tedy otázkou, proč by Ma’mún nedokázal spatřit tyto mnohé prozrazující známky a původní vstup do pyramidy, který ležel jen několik metrů nad ním. - Proč by neviděl kliku na dveřích nebo odřená místa na hladkém exteriéru? - A v této době už musela být známá poloha pravého vstupu, tak proč by se nikdo z místních nenechal „přesvědčit“, aby mu tento vstup ukázal? Tato očividná neviditelnost původního vstupu nemohla být způsobena například ani navátým pískem, protože Ma’múnova chodba ležela pod úrovní skutečného vstupu. Co bylo tedy tím problémem? - Proč bylo vynaloženo tolik úsilí na kopání nové chodby, když původní vstup ležel přímo nad ní? Byly zde vzneseny některé velmi důležité otázky: - Proč Ma’mún neviděl skutečný vstup do [Velké pyramidy](/pyramidy-stare-rise/velka-pyramida.php), když se o něm tak dobře vědělo a byl tak blízko k jeho vlastnímu vchodu? - A když Ma’mún nevěděl, kde byl skutečný vstup, jak je možné, že byl náhradní vstup tak přesný? - Ale kdyby se vědělo o původním vstupu, jak tedy Ma’mún objevil stoupající chodbu, která byla při stavbě pyramidy pečlivě ukryta? Je to tak trochu začarovaný kruh. ![Velká pyramida - rozložení komor ve Velké pyramidě](/wp-content/uploads/zajimavosti/velka-pyramida/velka-pyramida-rozlozeni-komor.jpg "Velká pyramida - rozložení komor ve Velké pyramidě - Starověký Egypt") Autor: Ralph Ellis, český překlad Alííí **Rubriky:** Velká pyramida **Štítky:** Cheops, Cheopsova pyramida, Chufu, Chufuova pyramida, Gíza, Velká pyramida --- ### [Výzkumy ve Velké pyramidě](https://www.starovekyegypt.net/velka-pyramida/vyzkumy-ve-velke-pyramide.php) **Published:** 23 července, 2014 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Velkou pyramidu postavil faraon 4. dynastie [Chufu](/faraoni-stare-rise/chufu.php) (řecky Cheops) zhruba 2 600 př.n.l. Stavěl ji prý jen proto, aby v ní byl pohřben, ale nikdy se v ní nenašela mumie ani jiný důkaz, jen cosi jako sarkofág mezi naprosto holými zdmi. Pyramida přitahovala mnoho badatelů a tak se nyní pojďme podívat na to, jak výzkumy ve Velké pyramidě probíhaly. ## Výzkumy ve Velké pyramidě – chronologický přehled ### Rok 1837 – ohromující nález V roce 1837 se plukovník Howard Vyse zavřel na noc do Velké pyramidy a ráno přichází s ohromujícím nálezem. V jedné z odlehlých odlehčovacích komor nad královou komnatou stál přes několik kamenných bloků vzhůru nohama zarudlý nápis, ve kterém se dělníci sebe označují za přátele faraona přihlašují k autorství jakožto hrobky Chufuovy. Nápis vypadal velmi neuměle a byl psán různými druhy znaků, z nichž některé byly podle odborníků užívány až mnohem později. Mnozí egyptologové říkali, že se jedná o podvod, byl to však jediný důkaz pro stávající teorie a byl postupně jako důkaz přijat. ### Rok 1872 – Královnina pohřební komora a dvě záhadné šachty **Královnina komora leží na svislé ose pyramidy.** Je menší než králova a má sedlový strop, jehož nejvyšší místo je od podlahy vzdáleno něco přes 6m. Nikdy se v ní ale nenacházel sarkofág. Ve východní stěně je zajímavý, pečlivě vyhloubený výklenek, jehož průřez je koncipován stejně jako Velká galerie (chodba směřující do královy komnaty). Postupně – v pěti stupních – se schodovitě zužuje směrem k vrcholu. **Celá královnina komora je dokonale obložena žulovými deskami**, ale právě v roce 1872 jsou pod nimi objeveny vchody do dvou tunelů. Jedna deska byla mírně popraskaná a podle dutého zvuku poklepu jsou objeveny dvě šachty. ### Rok 1984 – analýza horizontální pasáže ve vstupu ke královnině komoře Architekti Jean Patric Goidin a Gilles Dormion z francouzské archeologické výpravy provádějí architektonickou analýzu horizontální pasáže ve vstupu ke královnině komoře. Jejich zjištění bylo pozoruhodné: *„Při zjištěné konstrukci designu stěn horizontálního koridoru lze stěží jakkoliv zpochybnit skutečnost, že se za jeho zdmi nachází jedna nebo více dutin.“* Povšimli si, že na jednom místě koridoru je použit jiný druh kamene. Chodba má v tomto místě jakýsi schod, jehož kameny (včetně těch, které toto místo obklopují) mají navíc ke zbytku chodby zcela odlišné opracování a velikost. ### Rok 1986 – slibný vrt Francouzský tým v květnu tohoto roku provedl mikrogravitační testy, které odhalily závažnou úchylku v hustotě masy pyramidy. Podle tohoto týmu „rozsah zajištěných fenoménů naznačuje, že jde o objemnou dutinu“. Za přítomnosti Francouzské komise pro elektrotechniku je v srpnu tohoto roku proveden vrt, který odhaluje vrstvu jemného bílého písku. „Nemůže být jakákoliv pochybnost o tom, že za zdmi horizontálního koridoru existuje jedna nebo více dutin“. ### Rok 1987 – nový labyrint Tým odborníků z univerzity Waseda v Tokiu prosvěcuje pyramidu elektronickými přístroji. Přitom se Japoncům podaří lokalizovat celý labyrint dosud neznámých chodbiček a komor. Egyptologové zatím ale tato měření neberou příliš vážně. Zdroj: Magazín Epocha **Rubriky:** Velká pyramida **Štítky:** Cheops, Cheopsova pyramida, Chufu, Chufuova pyramida, Gíza, Velká pyramida --- ### [Tajemství stavby pyramid a lom Hatnub](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/tajemstvi-stavby-pyramid-a-lom-hatnub.php) **Published:** 30 listopadu, 2018 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Až dosud se soudilo, že stavba pyramidy probíhala tak, že lidé táhnou za sebou saně s obřím kamenem. Jednou jdou po rovině od lomu, jindy po šikmé rampě vzhůru na pyramidu. Jenže nový objev v prastarém lomu na alabastr ukázal, že přepravu kamene měli Egypťané propracovanější a rychlejší. Bylo odhalen další tajemství stavby pyramid? --- Pravda – alabastr se na stavbě pyramid nepoužíval, podstatný je ale technický postup. Ten v alabastrovém lomu Hatnub u města al-Minja odhalili britští a francouzští archeologové. Podařilo se jim objevit rampu starou 4500 let. Ta vznikla v době, kdy u dnešní Káhiry vyrostly největší a nejznámější pyramidy – Chufuova, Rachefova a [Menkaureova pyramida](/pyramidy-stare-rise/menkaureova-pyramida.php). Lom Hatnub se podle archeologů používal za vlády faraona Chufua. ## Promyšlený stavební systém Jak tedy přeprava materiálu probíhala? Šikmá rampa, po které klouzaly saně s kamenem, patřila do rozsáhlejší konstrukce. **Po stranách rampy byly ještě vytesány schody**. Muži, kteří tahali těžký kámen, se tedy měli o co zapřít a nehrozilo jim, že sklouznou po hladké a poměrně prudce stoupající ploše. Ještě zajímavější však byly půl metru široké otvory u schodů po obou okrajích stoupající rampy. V nich byly s největší pravděpodobností ukotveny silné dřevěné sloupky. Tyto sloupky tak ještě více usnadňovaly transport. **Tahači kamene totiž stáli po stranách saní a táhli za provaz omotaný** **kolem sloupků vztyčených po obou bocích rampy.** Sloupky se sice neotáčely, ale lano klouzalo po jejich povrchu a to usnadňovalo práci. Navíc nehrozilo, že by se kámen převážil a strhl dělníky. Při vytahování saní nahoru se používalo hned několik dvojic sloupků. Není jasné, zda tahači s lany byli rozmístěni u všech sloupků podél schodiště, anebo zda přebíhali výše, když se saně s kamenem dostaly nad jejich dvojici dřevěných pilířů. ## Nový systém umožnil vyvinout větší sílu Enmarch se zjevně klonil k první variantě, když listu The Times řekl: *„Toto uspořádání umožňuje lidem, aby se rozmístili podél rampy a aby veškerá síla byla vyvíjena v jednom směru.“* Deníku The Guardian pak řekl: *„Objevený systém umožňuje vyvíjet sílu více lidem zároveň, takže mohou napnout větší sílu, a tak rychleji pohybovat kamennými bloky.“* Vědci se dosud domnívali, že Egypťané používali rampy o sklonu nejvýše deset stupňů. V Hatnubu je však rampa podstatně příkřejší, jak upozornil další účastník výzkumu, Yannis Gourdon z Francouzského institutu pro orientální archeologii v Káhiře. *„S pomocí saní, jež nesly kamenný blok, a lan vedených přes dřevěné sloupy mohli staří Egypťané vytáhnout alabastrové bloky z lomu po velmi strmých svazích o sklonu 20 stupňů či více,“* řekl. Další tajemství stavby pyramid bylo tedy možná odhaleno, čeká nás ještě nějaké další? Zdroj: Novinky.cz **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Cheopsova pyramida, Chufuova pyramida, Gíza, Velká pyramida --- ### [Gantenbrink a Hawass ve Velké pyramidě](https://www.starovekyegypt.net/velka-pyramida/gantenbrink-a-hawass-ve-velke-pyramide.php) **Published:** 24 července, 2014 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Rudolf Gantenbrink a Zahi Hawass – dva muži, kteří ve Velké pyramidě provedli výzkum, který přinesl mnoho otázek, na které zatím nebyly poskytnuty dostatečné odpovědi. Proč Zahi Hawass odmítl Gantenbrinkovi umožnit další výzkum šachty a provedl ho sám? Co ukrývají dvířka, na která narazil robot Gantenbrinka? ![Rudolf Gantenbrink](/wp-content/uploads/zajimavosti/gantenbrink.jpg "Rudolf Gantenbrink - Starověký Egypt") Píše se rok 1993. Německý inženýr Rudolf Gantenbrink sestavil robota – malé vozítko vybavené množstvím elektroniky, přístroji s laserovými paprsky a vestavěnými videokamerami. Toho posílá na průzkum šachet, které byly objeveny v roce 1872. Šachty mají čtvercový průřez a stěny jsou pouze 20cm široké. **Přibližně po 60 metrech** překonávání různých terénních záludností a překážek (nepochopitelné změny terénu, druhu stavebního kamene a zužování šachty) **objevuje robot UPUAUT II.** (UPUAUT je egyptský bůh, česky je to Vepvovet a v překladu to znamená „Otevírající cestu“) ulomený kus měděného předmětu. Po chvilce zachycuje jakási **posuvná dvířka**, které zjevně vedou shora, odkud musela být zasunuta do šachty. Uprostřed dvířek jsou měděné výčnělky, odkud se ulomil onen ležící kousek. Gantenbrink směřuje robota ke dveřím, míří laserovým paprskem na spodní okraj dvířek a paprsek mizí – dvířka nejsou k podlaze připevněna! ![Velká pyramida](/wp-content/uploads/zajimavosti/velka-pyramida-05.jpg "Velká pyramida - Starověký Egypt")Ulomený růžek dává tušit prostor za nimi, ale robot dál nemůže. **Objev dvířek ale popírá proklamovaná myšlenku, že šachty někdy sloužily k větrání**. Byla to senzace o které se ale mlčelo, veřejnost informována nebyla. A nic bychom se nedozvěděli do dnešních dní, kdyby nebylo Rudolfa Gantenbrinka. Ten ukázal kopii videozáznamu některým odborníkům. Britský tisk se to dozvěděl 7.dubna – tedy 2 týdny po objevu (22. března 1993), kdy uveřejnil první krátkou zprávu. Pracoviště Německého archeologického ústavu v Káhiře, který se na objevu podílel, zprávu o objevu komory dementovalo s tím, že „to je naprostý nesmysl“ jak uvedla mluvčí Ústavu Christel Egorová. *„Objevené štoly jsou pouze vzdušné šachty a minirobot byl nasazen jen proto, aby změřil vlhkost. Je přece známo, že Velká pyramida nemá žádné další komory.“* Robot přitom neměl ani jeden meřící přístroj, takže řeči o tom, že měl za úkol měřit vlhkost, byly lži. ## Dvířka ve Velké pyramidě – co je za nimi? Co je ale za dveřmi? Černý prášek, který bylo vidět skrz ulomený růžek, považují britští experti za důkaz přítomnosti organického materiálu, jako jsou kosti mrtvých. Navíc výška mezi podlahou komory krále a možnou novou komorou je stejná jako výška mezi podlahou královny a podlahou krále, takže další komora je velice pravděpodobná. **Gantenbrinkovi je ale sděleno, že ve výzkumu nesmí pokračovat**. Prezident SCA (Nejvyšší rada pro starověké památky) Dr. Muhamad Ibrahim Bakr dokonce tvrdil, že je to všechno smyšlenka a že „otvor pro robota je příliš malý, než aby jím prošel. Nastala série podezřelých migrací hlavních úředníků mezi nejvyššími posty egyptologických úřadů, protichůdných tvrzení a názorových obratů o 180°. Prezident SCA Dr. Muhamad Ibrahim Bakr odvolal šéfinspektora pyramidového komplexu v Gíze Dr. Zahi Hawasse. O tři měsíce později je ale odvolán sám Bakr a nahrazuje ho Dr. Abdul Nur El Din. Dříve odvolaný Hawass odchází do USA, kde prohlašuje objev záhadných dveří za velice důležitý a spekuluje o významných artefaktech za nimi. ## Rok 1994 – Zahi Hawass a odmítnutá nabídka Gantenbrinka ![Zahi Hawass](/wp-content/uploads/zajimavosti/zahi-hawass.jpg "- Starověký Egypt")Dr. Hawass se vrací na svůj původní post. Ve stejné době **Gantenbrink nabízí**, že na vlastní náklady vyvine nové zařízení, které nepatrným otvorem vnikne do uzavřeného prostoru a pořídí obrazovou dokumentaci. Nabízí **svého robota a také to, že osobně zaučí egyptského technika jak s ním pracovat**. Tato velkorysá nabídka byla nejdříve přijata, ale o měsíc později najednou odmítnuta. A ve stejném čase musel Dr. Hawass navzdory všemu co řekl před návratem na původní místo šéfinspektora znovu říct: „*Nemyslím si, že to jsou dveře a nic za nimi není.“* S nadsázkou se dá říct, že Gantenbrink a Hawass byli v tuto chvíli jako dva kohouti na „smetišti“ Velké pyramidy. ## Rok 1996 – Zahi Hawass opět mění názor V březnu tohoto roku Zahi Hawass opět mění svůj názor a oznamuje, že dveře budou otevřeny v září kanadskou multimediální firmou AMTEX Corporation. Pochopitelně to chce provést bez Gantenbrinka, zato se svým osobním přítelem. AMTEX se svým prezidentem Petrem Zuuringem ihned nabízí televizním společnostem práva být přitom – 10 milionů dolarů za každý přímý přenost. ## Rok 1998 – Zahi Hawass a jeho další obraty Nic se ale nestalo a Zahi Hawass v dubnu opět tvrdí, že v pyramidě nezbývá nic k objevení, že neexistuje způsob jak dveře otevřít ani tam poslat kameru a zjistit, co je za nimi. Jenže už v listopadu (jako mnohokrát předtím) obrací. „Je pravděpodobné, že Velká pyramida má stále neobjevenou komoru. Je vyvíjen nový robot za účelem pokračovat v práci započaté před několika lety Gantenbrinkem.“ ## Rok 2002 – Zahi Hawass, nový Robot pyramid Rover a přenos National Geographic **Po deseti letech se výzkum konečně uskutečňuje**. Práva získává společnost National Geographic a hlavní postavou není nikdo jiný, než Dr. Hawass. Ten je začátkem roku dokonce jmenován prezidentem SCA. Tenotkrát dostala povolení k průzkumu bostonská firma iRobot s unikátním strojem Robot Pyramid Rover o velikosti 13 x 13 cm a délce 30 cm. Robot má krom ultrazvukového snímače a dalších technických vymožeností včetně radaru také 5 kamer a vrtací zařízení. Něco ale není v pořádku. Robot se přibližuje ke dveřím, které má provrtat, aby protáhl kameru. Vyvrtaný otvor je však vidět dříve než se vrták dotkne kamene! **Zatímco na záběrech z roku 1993 bylo pravé měděné madlo delší než levé, při nových záběrech je toto madlo kratší**, srovnatelné s druhým. Všichni ale mlčí … Nikdo se nezeptá, proč výzkum nemohl provádět Gantenbrink a proč se muselo čekat tolik let. Svět se dozví, že za záhadnými dvířky jsou další, téměř identická a Hawass to musel vědět. ## Co se skrývá za dalšími dvířky Podle jedněch značí jemný písek, který objevili Francouz v roce 1986 ve vrtu z koridoru a jemný prášek v šachtě komory královny existenci skryté „hydraulické uzávěry“. Šachty prý slouží k odtoku písku, který drží někde nějaké dveře na místě tím, že jim činí pevnou základnu, která se jako hladina v přesýpacích hodinách propadne. Stejný způsob byl používán k uzavírání prostor v hotovém díle, případně sloužil jako smrtící past … Téměř neznámá je skutečnost, že hlavní vchod do pyramidy nebyl dosud otevřen. Zevnitř i zvenčí ho uzavírá granitový blok a nikdo nemá tušení, co je v prostoru mezi těmito bloky. Současný „vchod“ prorazili lupiči před stovkami let. Je tato pyramida skutečně časovou schránkou zanechanou k otevření těm, kteří toho budou schopni? Zdroj: Magazín Epocha **Rubriky:** Velká pyramida **Štítky:** Cheops, Cheopsova pyramida, Chufu, Chufuova pyramida, Gíza, Rudolf Gantenbrink, Velká pyramida --- ### [Velká pyramida stojí na kopci tvrdí Matthew Sibson](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/velka-pyramida-stoji-na-kopci.php) **Published:** 30 června, 2019 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Historik Matthew Sibson prozkoumal dostupné snímky jednoho ze sedmi divů antického světa – Velké pyramidy. Tento britský historik tvrdí, že **Velká pyramida stojí na kopci**. Na kopci mnohem větším (cca 20 metrů), než se předpokládalo dříve. --- *„Odhady objemu kopce, který tvoří základy Velké pyramidy, jsou založeny na topografických mapách a několika fyzických pozorováních uvnitř pyramidy, ale skutečnou pravdu nikdo neví,“* začal Sibson. Podle něho je **pod Cheopsovou pyramidou 20 metrů vysoký zkosený kopec.** Kopec má tvar pyramidy známý jako inselberg, který byl ve skutečnosti větší. Tím, že [Velká pyamida](/pyramidy-stare-rise/velka-pyramida.php) stojí na kopci si zkrátili dělníci čas k vybudování pevné základny. Sibson poukázal na to, že písek mohl být použit k naplnění přírodních dutin ve skalní struktuře komplexu. Tím poskytl celé stavbě větší stabilitu. Historik odděleně upozornil diváky na to, že každý žulový nosník v Královské komnatě se zdá být prasklý, což je druhotným důkazem toho, že inselberg byl výše, než naznačují historické knihy. ## Velká pyramida – jediný z dochovaných 7 divů světa Velká pyramida je největší památka na faraona Chufua (Cheopse). Krom malé slonovinové sošky se nám nedochovalo z jeho doby nic jiného. Velká pyramida je také jediný z dochovaných 7 divů světa starověku. **Další zajímavé údaje o pyramidě:** - stěny pyramidy jsou přesně orientovány na všechny čtyři světové strany - úhly pyramidy dělí oblast nilské delty na dvě stejné poloviny - Velká pyramida (Cheopsova pyramida) je dokonalým geodetickým orientačním bodem – pomocí triangulace je možné měřit celou krajinu - Velká pyramida (Cheopsova pyramida) může sloužit také jako obrovské sluneční hodiny, protože stíny, které vrhá od poloviny října do začátku března, ukazují roční období a délku roku. Kamenné desky, které obklopují pyramidu mají délku, která odpovídá jednodenní délce stínu. Velká pyramida stojí na kopci – na skalnatém kopci. Další z tajemství, které pyramida ukrývala je na světě. Necháme se překvapit, čím vším nás ještě tento starověký monument překvapí? **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Cheops, Cheopsova pyramida, Chufu, Chufuova pyramida, Gíza, Velká pyramida --- ### [Pyramidy v Gíze - nekropole 4. dynastie](https://www.starovekyegypt.net/egyptske-nekropole/pyramidy-v-gize-nekropole-4-dynastie.php) **Published:** 14 října, 2020 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Tři pyramidy v Gíze z období Staré říše (4. dynastie) dominují této nekropoli, která se nachází nedaleko Káhiry. Ale nelze opomenout ještě jeden monument této nekropole, kterým je Velká sfinga. **Pyramidy v Gíze jsou řazeny mezi Sedm divů světa** a jsou zároveň jedinými stavbami z tohoto seznamu, které se dochovaly až do současnosti. Na plošině v Gíze se nacházejí tři hlavní pyramidy – [Velká pyramida (Cheopsova pyramida)](/pyramidy-stare-rise/velka-pyramida.php), [Rachefova pyramida](/pyramidy-stare-rise/rachefova-pyramida.php) a [Menkaureova pyramida](/pyramidy-stare-rise/menkaureova-pyramida.php). Zejména Velká pyramida je místem mnoha spekulací a průzkumů ## Pyramidy v Gíze – nekropole 4. dynastie Snofru, zakladatel 4. dynastie, si postavil dvě pyramidy v Dahšúru a učinil z této lokality královskou nekropoli. Tu pak využili ještě faraoni 12. dynastie. Jeho syn Chufu (Cheops) si pro stavbu pyramidy vybral Gízu. Důvody mohly být dva – pevné skalní podloží (což po problémech v Dahšúru bylo poměrně zásadní) a možnost využít materiál přímo u staveniště v kombinaci s tím, že Nil byl v té době velmi blízko pyramid. ### Velká pyramida (Cheopsova pyramida) Pyramidový komplex faraona Chufua (Cheopse) se skládal z údolního chrámu, vzestupné cesty, zádušního chrámu a samotné pyramidy. **Údolní chrám je dnes pohřben pod vesnicí Nazlet el-Samman** – byly objeveny čedičové chodníky a vápencové zdi. Údolní chrám navazoval na vzestupnou cestu, která vedla do zádušního chrámu. Ta ale byla bohužel při výstavbě vesnice z velké části zlikvidována. Dochovala se částečně čedičová dlažba. ### Rachefova pyramida Pyramidový komplex faraona Rachefa (stejně jako pyramidový komplex Chufua) se skládal z údolního chrámu, vzestupné cesty, zádušního chrámu a pyramidy. **V údolním chrámu bylo nalezeno několik soch faraona Rachefa**, z nichž některé objevil francouzský egyptolog [Auguste Mariette](/egyptologove/auguste-mariette.php). Rachefův pyramidový komplex obsahoval také pět jam určených pro sluneční lodě a rozvaliny satelitní pyramidy se serdabem. I když se Rachefova pyramida se na první pohled zdá vyšší než Velká pyramida faraona Chufua, není tomu tak. Je to proto, že její základna je položena výš než základna Velké pyramidy a její stěny mají strmější sklon. Stojí za povšimnutí, že na jejím vrcholu se nachází zbytek původního obložení. ### Menkaureova pyramida Menkaureův pyramidový komplex není výjimkou pokud jde o složení. Liší se ale tím, že **Menkaureova pyramida je menší a trochu vybočuje ze spojnice předchozích dvou**. V údolním chrámu (který byl za 5. dynastie rozšířen) bylo nalezeno několik soch faraona Menkaurea. Další Menkaureovy sochy byly objeveny v jeho zádušním chrámu. Na jižní straně pyramidy se nacházejí tři satelitní pyramidy, z nichž ta největší pravděpodobně patřila Menkaureově královské manželce Chamerernebtej II. ### Velká Sfinga Další dominantou této nekropole je Sfinga. Tělo lva s lidskou hlavou bylo původně datováno do vlády faraona Rachefa. Jenže Rachef byl všude zobrazován s čelenkou a Sfinga čelenku nemá. Dr. Vasil Dobrev pak dokázal, že Sfingu nechal postavit faraon [Džedefre (Radžedef)](/faraoni-stare-rise/radzedef.php "Džedefre (Radžedef), stavitel Sfingy"). Z dokumentu „Sfinga zbavená tajemství“ stojí za zmínku zejména ten fakt, že i když nyní přicházíme k pyramidám od severu (a vidíme tak Sfingu čelně), v dobách faraonů se k plošině přicházelo od jihu (tedy k boku Sfingy). ### Vesnice dělníků Ve stínu pyramid v Gíze se nachází hrobky dělníků. Kdysi zde stála **vesnice dělníků, kteří na stavbách pyramid pracovali**. A nešlo jen o dělníky přímo na stavbě (tesaře, kameníky, nosiče vody atd.), ale také pekaře, kuchaře a další personál v zázemí. Hérodotovi prý egyptští kněží při návštěvě nekropole řekli, že velkou pyramidu stavělo 400 000 dělníků rozdělených do 4 skupin po 100 000 a stavba prý trvala cca 20 let. Důkazy z hrobek dělníků však naznačují, že zde pracovalo zhruba 30 000 dělníků ve směnách po třech měsících a to po dobu třiceti let a v každé směně bylo 10 000 dělníků. **Vesnice dělníků**, kterou objevil americký archeolog Mark Lehner, **se nacházela jihovýchodně od Rachefovy a Menkaureovy pyramidy**. Byly zde objeveny pozůstatky spacích místností, pekáren, pivovarů, kuchyní (které ukázaly, že mezi hlavní druhy stravy patřil chléb, hovězí a rybí maso), nemocnice a pohřebiště. Na něm byly nalezeny ostatky dělníků, na nichž byly patrné známky zranění, která si způsobili při stavbě pyramid. Mark Lehner k této vesnici řekl: *„Rozvoj tohoto městského komplexu musel být poměrně rychlý. Všechny stavby pravděpodobně vznikly v rozmezí 35 až 50 let, tedy v období vlády Rachefa a Menkaurea, stavitelů druhé a třetí pyramidy.“* ## Chronologie královských hrobek v Gíze 1. Velká pyramida (Chufu) 2. Rachefova pyramida 3. Menkaureova pyramida **Rubriky:** Egyptské nekropole **Štítky:** architektura starověkého Egypta, Auguste Mariette, Cheops, Cheopsova pyramida, Chufuova pyramida, Gíza, Menkaure, pyramidy v Gíze, Sfinga, Velká pyramida --- ### [Chrám v Karnaku ukrýval sochu faraona Neferhotepa](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/chram-v-karnaku-ukryval-sochu-faraona-neferhotepa.php) **Published:** 20 října, 2005 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Týmu francouzských archeologů se podařilo nalézt sochu faraona Neferhotepa I. **Neferhotep I. byl panovník 13. dynastie** v 18. a 17. století př.n.l. (tedy za [druhého přechodného období](/2-prechodne-obdobi/druhe-prechodne-obdobi.php "Druhé přechodné období")). Historikové toho o této dynastii příliš mnoho nevědí a tak doufají, že jim kamenný artefakt prozradí nové informace ze života jejích členů. Vápencová socha Neferhotepa I., která měří 1,8 metru, se skrývala pod nánosem písku [v chrámovém komplexu v Karnaku](/vychodni-theby/chramovy-komplex-v-karnaku.php) téměř 3600 let. Generální tajemník egyptské Nejvyšší rady pro památky Zahi Hawass prozradil, že socha byla objevena před několika týdny a je velmi zachovalá. Zatím se ji ovšem nepodařilo zcela vyprostit ze země. Práci komplikují pozůstatky starověké brány, kterou archeologové nechtějí poškodit. Zahi Hawass navíc uvedl, že socha stojí ve vodě a může být proto vykopána až v zimě, kdy voda ustoupí. *„Nejspíš sochu necháme, kde je, a uděláme u ní malé muzeum. Pokud bychom artefakt vyprošťovali, mohli bychom poničit chrám“* vysvětlil Hawass. Neferhotep I., jehož jméno znamená „krásný a dobrý“ byl synem chrámového kněze z Abydu (Abedžu). Podobu faraona vědci dosud znali z jediné sochy. Ta byla odkryta v roce 1904 a vystavuje ji Egyptské muzeum v Káhiře. ![Socha faraona Neferhotepa](/wp-content/uploads/neferhotep.jpg "neferhotep - Starověký Egypt") Socha faraona Neferhotepa **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** chrám v Karnaku, Karnak --- ### [Lodě z Abydu - flotila uprostřed písku](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/lode-z-abydu-flotila-uprostred-pisku.php) **Published:** 8 září, 2020 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Egypťané uměli stavět úžasné lodě, na kterých dokázali přepravovat bloky vážící několik tun. Pluli na nich až do [Země Punt](/faraoni-stare-rise/zeme-punt.php) (dnešní Eritrea) a tak nikoho nepřekvapí, pokud se najdou egyptské lodi na dně Nilu. Jenže **uprostřed pouště – v oceánu písku – bylo objeveno 14 lodí.** Lodě z Abydu byly velkým překvapením. Proč ale v místě, kde Nil nikdy netekl – leží flotila lodí? Egyptolog Dr. Matthew Adams se výzkumem lodí z Abydu zabývá už 30 let. Lodě, které zde objevil, byly znovu zasypány pískem, aby zůstaly zachovány do budoucna. Písek je ukrýval dlouhých 5 000 let. ## Lodě z Abydu – jak se dostaly do pouště? I když se koryto Nilu v průběhu staletí stěhovalo, v Abydu nebo jeho blízkosti nikdy nebylo. Jak se tam tedy dostalo 14 lodí? Počítačová technika pomohla odhalit další z tajemství pouště. **Lodě jsou 18 metrů dlouhé a jsou srovnány jedna vedle druhé**. Komu ale taková flotila patřila? Rekonstrukce lodí odhalila, že se jedná o lodě vyrobené z prken, která jsou svázána k sobě provazem. Do každé lodi se vešlo až 30 lodníků. ## Lodě pro faraona Vedle flotily lodí stojí na povrchu ruiny postavené kdysi z nepálených cihel. Matthew Adams zde našel odpověď na otázku, proč jsou lodě v poušti a jakou měly úlohu. Při vykopávkách v ruinách se našly nádoby, které kdysi obsahovaly potraviny a pivo. Nepochybně se zde tedy odehrávaly obřady k uctění faraona jakožto božské osoby. Lodě tak pravděpodobně měly v tomto obřadu nějakou roli. **Kolem každé lodě je postavená zeď z nepálených cihel.** Zeď kopíruje tvar lodi od přídě až po záď. Výzkum také odhalil, že stěny byly završeny „víkem“ z nepálených cihel a že se tedy jednalo o 14 lodních hrobů. Tyto lodní hroby pak byly na povrchu natřeny bílou sádrovou maltou a tak uprostřed pouště díky slunečním paprskům zářily do dálky. Jednalo se tedy o obětní dar – podobně jako se přímo do hrobky ukládaly různé předměty včetně nádob obsahujících potraviny, pivo a víno. [![14 lodí uprostřed pouště byl nečekaný objev](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/01-lode-z-abydu-150x150.jpg "14 lodí uprostřed pouště byl nečekaný objev")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/01-lode-z-abydu.jpg) 14 lodí uprostřed pouště byl nečekaný objev [![Každou z lodí obklopuje stěna z nepálených cihel](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/02-lode-z-abydu-150x150.jpg "Každou z lodí obklopuje stěna z nepálených cihel")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/02-lode-z-abydu.jpg) Každou z lodí obklopuje stěna z nepálených cihel [![Lodní hroby - dar faraonovi](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/03-lode-z-abydu-150x150.jpg "Lodní hroby - dar faraonovi")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/03-lode-z-abydu.jpg) Lodní hroby – dar faraonovi Zdroj: National Geographic **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Abydos --- ### [Nedokončený obelisk v Asuánu](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/nedokonceny-obelisk-v-asuanu.php) **Published:** 14 ledna, 2021 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Starověcí Egypťané věřili na posmrtný život a proto museli stavět hrobky z kamene – nejlépe ze žuly. Žula byla vyhledávaná zejména pro její pevnost a odolnost. Stavěly se z ní stély, sarkofágy nebo obelisky. A právě **nedokončený obelisk v Asuánu nám prozradí něco o tom, jak tento tvrdý kámen Egypťané opracovávali a přepravovali**. ## Obří člun pro přepravu obelisku [Asuán](/mesta-starovekeho-egypta/asuan-celnice-mezi-egyptem-a-nubii.php) byl městem, které leželo na hranici starověkého Egypta s Núbií. Asuán byl proslulý těžbou růžové asuánské žuly. Žula se používala na stély, sarkofágy nebo obelisky. A právě jeden nedokončený obelisk vysoký 42 metrů se zde nachází dodnes. Archeologové ho datují do období Nové říše. Podobný – ale dokončený obelisk – se nachází 200km severně v Karnaku. Nechala ho tam postavit královna [Hatšepsut](/faraoni-nove-rise/hatsepsut.php) zhruba 1500 let př.n.l. **Starověký text z doby Thutmose I. a královny Hatšepsut popisuje, jak obelisk převáželi na člunu**. Ten byl 60 metrů dlouhý a 20 metrů široký. Jednalo se o velký člun postavený z masivních prken. Tak bylo možné obelisky přepravovat po Nilu. Zbývá ale odpověď na jinou podstatnou otázku – jak přepravovali tyto mohutné žulové bloky na molo? Egyptologové mají důkazy o tom, že starověcí Egypťané používali pro přepravu kamenných bloků k pyramidám dřevěné trámy a válce. Mohlo to tak fungovat i se 40 metrů dlouhým žulovým obeliskem? Egyptolog Adel Kelany provedl test s žulovým blokem o váze 3 tun. Žulový blok položil na dřevěné válce. Skupina 7 mužů pak tento blok dokázala přesunout pomocí tohoto mechanizmu po písku i skále. Vzhledem k váze obelisku královny Hatšepsut muselo její obelisk posouvat minimálně 140 mužů. ## Nedokončený obelisk 1 km od Nilu **Všechny kamenolomy se nacházely blízko Nilu**, aby vzdálenost pro transport po souši byla co nejmenší. Jenže nedokončený obelisk je 1 km od Nilu. A víme, že tok Nilu se v těchto místech nezměnil, protože ho omezuje skála, která tvoří první katarakt. Adel Kelany s týmem odborníků na geofyziku provedl snímkování oblasti pomocí seismických vln v místě, kde se zdá, že mohl být kanál vedoucí ke kamenolomu. Toto snímkování ukázalo, že kanál byl 2 – 3 metry hluboký a 15 – 20 metrů široký. Vzhledem k poloze a hloubce kanálu nebylo možné využít kanál při běžné hladině Nilu. **Obelisk se tak mohl přepravit jen v době záplav**. Tehdy byla hladina Nilu dost vysoko, dala se tedy odklonit do kanálů a obří čluny pak mohly převážet obelisky. To znamená, že práce musela být velmi pečlivě naplánovaná, protože nebylo možné se opozdit. Než přišly záplavy, musel být obelisk hotov, protože pak by se muselo čekat celý další rok. Přeprava z Asuánu do Karnaku pak trvala týden. [![Obelisk z růžové žuly](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/nedokonceny-obelisk-01-150x150.jpg "Obelisk z růžové žuly")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/nedokonceny-obelisk-01.jpg) Obelisk z růžové žuly [![Přeprava obelisku po dřevěných kládách za pomocí válců.](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/nedokonceny-obelisk-02-150x150.jpg "Přeprava obelisku po dřevěných kládách za pomocí válců.")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/nedokonceny-obelisk-02.jpg) Přeprava obelisku po dřevěných kládách za pomocí válců. [![Lom, kde je nedokončený obelisk leží příliš daleko od Nilu.](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/nedokonceny-obelisk-03-150x150.jpg "Kanál z Nilu vedoucí až ke kamenolomu. Využívat se mohl jen v době záplav.")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/nedokonceny-obelisk-03.jpg) Kanál z Nilu vedoucí až ke kamenolomu. Využívat se mohl jen v době záplav. [![Kanál z Nilu vedoucí až ke kamenolomu. Využívat se mohl jen v době záplav.](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/nedokonceny-obelisk-04-150x150.jpg "Kanál z Nilu vedoucí až ke kamenolomu. Využívat se mohl jen v době záplav.")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/nedokonceny-obelisk-04.jpg) Kanál z Nilu vedoucí až ke kamenolomu. Využívat se mohl jen v době záplav. **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** chrám v Karnaku, Karnak, královna Hatšepsut, vztyčování obelisků --- ### [Sais - hlavní města 26. dynastie](https://www.starovekyegypt.net/mesta-starovekeho-egypta/sais-hlavni-mesta-26-dynastie.php) **Published:** 11 ledna, 2021 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Město Sais je spojeno zejména s faraony 24. až 26. dynastie faraonů**, kdy bylo hlavním městem starověkého Egypta. Nacházelo se na Rosettském rameni Nilu, které sousedilo s kanopickým ramenem. **Sais bylo střediskem 5. dolnoegyptského nomu, náboženským centrem kulty bohyně Neit** a od Pozdní doby také Usira, Hora a bohyně Eset. Podle archeologů je právě klíčovým městem k poznání celé Delty Nilu. Ředitelka výzkumu v lokalitě Sais Penny Wilsonová se domnívá, že patří k nejstarším obydleným místům starověkého Egypta. ## Sais – město ukryté pod povrchem Na první pohled z města, které bylo 140 let hlavním městem starověkého Egypta, není vidět nic. **Město bylo postupem času překryto novými vesnicemi**. Proto probíhal průzkum starověkého řečiště Nilu a místa, kde se město mohlo nacházet. Pomocí magnetometru byla prozkoumána zemědělská pole (resp. to co je ukryto pod nimi), aniž by byla narušena zemědělská půda. Ukázalo se, že město bylo mnohem větší, než současné město. Město bylo ostrovem, který byl obklopen Nilem. Ukázalo se ale také, že město profitovalo ze zániku jiného města z Delty Nilu – [Tanisu](/mesta-starovekeho-egypta/tanis-velkolepe-mesto-pod-povrchem.php). Toto město zmizelo se zaniklým tanidským ramenem. ## Dynastie spojené s městem Núbie (kdysi kolonie starověkého Egypta) byla napřed Egypťany opuštěna, aby pak kušitští králové Egypt ovládli úplně a založili 25. dynastii. I když Pianchi (zakladatel 25. dynastie) faraonské vojsko porazil a ujal se vlády, diplomaticky ponechal poražené vládce u moci v jejich sídlech. Zavázal je ale vazalským vztahem s povinností odvádět tribut. S městem Sais je spojena už 23. dynastie, stejně jako dva faraoni [24. dynastie](/3-prechodne-obdobi/faraoni-24-dynastie.php) (faraoni Tefnacht a Bakenrenef). Za vlády 25. dynastie byla hlavním městem Napata, ale s nástupem 26. dynastie se hlavním městem stalo právě Sais. ![Dvě významná města v Deltě Nilu své doby - Sais a Tanis](/wp-content/uploads/04-sais-tanis.jpg "Dvě významná města v Deltě Nilu své doby - Sais a Tanis - Starověký Egypt") Dvě významná města v Deltě Nilu své doby – Sais a Tanis **Rubriky:** Egyptská města **Štítky:** Tanis, život ve starověkém Egyptě --- ### [Asuán – celnice mezi Egyptem a Núbií](https://www.starovekyegypt.net/mesta-starovekeho-egypta/asuan-celnice-mezi-egyptem-a-nubii.php) **Published:** 29 prosince, 2020 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **V místě prvního kataraktu** (skalnaté překážky, která narušuje tok Nilu) **se nachází Asuán.** Bylo to klíčové místo pro těžbu žuly a pro sledování záplav. Záplavová voda Nilu přesahovala 8 metrů, což odpovídá třípatrové budově. Jenže faraoni uměli tuto záplavovou vlnu využít. Při záplavách hladina Nilu stoupla. Voda s sebou nesla černé bláto, které po opadnutí hladiny Nilu bylo ideální místem pro pěstování pšenice a ječmene. Se záplavami také připlavaly ryby, takže to bylo nejen úrodné místo, ale i ráj pro rybáře. ## Asuán a Elefantina – nilometr jako předpověď záplav Faraoni přičítali záplavy hněvu bohů. My ale víme, že na jaře byly v místě, kde Nil pramení mohutné deště. Ty měly za následek vzestup hladiny Nilu a tím i tolik potřebné a přitom obávané záplavy. **Záplavy byly pro starověké Egypťany podstatné a protože je potřebovali kvůli [zemědělství](/egyptske-zemedelstvi)**, ale současně se báli, že budou příliš veliké, museli se naučit předpovídat, kam až Nil dosáhne. Za tímto účelem vyvinuli úžasný nástroj – Nilometr. Hladina vody se měřila na ostrově Elefantina, který se nachází proti dnešnímu modernímu městu Asuánu. A právě na Elefantině se nachází nejstarší Nilometr. Tehdejší měrná jednotka byla loket a na tomto ostrově je právě vidět propracovaný systém. Jsou zde zobrazeny lokty (a menší jednotky prsty), které ukazovaly výšku záplav. Záplavy ohrožovaly i samotné město. **Pokud byly záplavy příliš velké, zatopil Nil i několik budov**. Egypťané je pak vyčistili, opravili a přestavěli. V 5. století př.n.l. za vlády 27. dynastie postavili kamennou zeď vysokou 10 metrů a širokou 11 metrů. Od té doby už město záplavy neohrožovaly. **Asuán ležel na hranici mezi Egyptem a Núbií, kterou tvořil právě první katarakt**. Už od dob Staré říše vyrážely všechny výpravy do Núbie právě z Asuánu. Právě proto tu zůstávali starověcí Egypťané i vzdor záplavám. Bylo to klíčové místo na jihu starověkého Egypta – celnice mezi Egyptem a Núbií. [![Asuán - město na hranici Egypta a Núbie](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/asuan-01-150x150.jpg "Asuán - město na hranici Egypta a Núbie")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/asuan-01.jpg) Asuán – město na hranici Egypta a Núbie [![Snímek představuje koryto Nilu v Asuánu s běžným stavem vody](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/asuan-02-150x150.jpg "Snímek představuje koryto Nilu v Asuánu s běžným stavem vody")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/asuan-02.jpg) Snímek představuje koryto Nilu v Asuánu s běžným stavem vody [![Hladina Nilu při záplavách - hladina stoupla až o 8 metrů](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/asuan-03-150x150.jpg "Hladina Nilu při záplavách - hladina stoupla až o 8 metrů")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/asuan-03.jpg) Hladina Nilu při záplavách – hladina stoupla až o 8 metrů [![Po návratu Nilu do řečiště zůstalo černé a úrodné bahno](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/asuan-04-150x150.jpg "Po návratu Nilu do řečiště zůstalo černé a úrodné bahno")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/asuan-04.jpg) Po návratu Nilu do řečiště zůstalo černé a úrodné bahno [![Asuán - nilometr na ostrově Elefantina](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/asuan-05-150x150.jpg "Asuán - nilometr na ostrově Elefantina")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/asuan-05.jpg) Asuán – nilometr na ostrově Elefantina [![Asuán - stupnice nejstaršího nilometru](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/asuan-06-150x150.jpg "Asuán - stupnice nejstaršího nilometru")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/asuan-06.jpg) Asuán – stupnice nejstaršího nilometru [![Od 27. dynastie chránila před záplavami město Asuán ohromná zeď](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/asuan-07-150x150.jpg "Od 27. dynastie chránila před záplavami město Asuán ohromná zeď")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/asuan-07.jpg) Od 27. dynastie chránila před záplavami město Asuán ohromná zeď [![První katarakt tvořil přirozenou hranici mezi Egyptem a Núbií](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/asuan-08-150x150.jpg "První katarakt tvořil přirozenou hranici mezi Egyptem a Núbií")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/asuan-08.jpg) První katarakt tvořil přirozenou hranici mezi Egyptem a Núbií **Rubriky:** Egyptská města **Štítky:** život ve starověkém Egyptě --- ### [Ictauej - hlavní město Střední říše](https://www.starovekyegypt.net/mesta-starovekeho-egypta/ictauej-hlavni-mesto-stredni-rise.php) **Published:** 27 prosince, 2020 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Ictauej bylo kdysi vzkvétající starověké město a v období Střední říše to bylo hlavní město starověkého Egypta. V roce 2015 zahájili archeologové nové pátrání po tomto městě, které bylo kdysi výkladní skříní starověkého Egypta. ## Ictauej a Amenemhet I. **Faraoni, kteří vládli v období Střední říše, pocházeli z oblasti Fajjúm** a tak bychom tu mohli očekávat velké město. To se tu ale nenachází … Město je spojováno s [Amenemhetem I.](/faraoni-stredni-rise/amenemhet1.php) (zakladatelem 12. dynastie). Pyramida Amenemheta I. se nachází v Lištu, který byl v období Střední říše velmi využívanou nekropolí. Při pátrání po městě Ictauej je výchozím bodem právě [pyramida Amenemheta I.](/pyramidy-stredni-rise/pyramida-amenemheta1.php) Pyramida prý nabízela pohled na hlavní město Ictauej. Obvyklé postupy použít nemohou – hledat město pomocí vykopávek je nemožné. Použili proto satelitní snímky pořízené z výšky 700 km, které pomohou prohledávanou oblast zúžit. ## Satelit pomáhá najít město Starověké záznamy říkají, že **Ictauej bylo postaveno na březích Nilu**. Jak už víme, Nil v průběhu let často měnil svůj tok. Je možné, že právě změna toku Nilu byla příčinou zániku Ictauej? Pohltil snad Nil město nebo se tok od města odklonil stejně jako později u Piramesse? **Při sledování satelitních snímků oblasti**, kde kdysi tekl Nil, **objevili vyvýšenou plochu** poblíž pyramidy Amenemheta I. která měla znaky někdejšího hustého osídlení. Mohlo by se jednat o hledané město? Archeologové tedy provedli hluboký příčný řez, aby mohli prostudovat jednotlivé vrstvy půdy. Vzorek byl hluboký 5 metrů pod povrch země. Takové vzorky mohou často obsahovat podstatné informace. A skutečně – vzorek obsahoval úlomky keramiky, která byla datována právě do období Střední říše. Byly zde objeveny i úlomky drahých kamenů (achátů a karneolu). To je důkazem toho, že se zde nacházela šperkařská dílna. Ta se ale nenacházela v běžných městech, ale ve významných osídleních poblíž paláců faraonů. Zdá se tedy, že se podařilo objevit místo, kde se kdysi nacházelo Ictauej. [![Ictauej - hlavní město 12. dynastie](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/01-ictauej-150x150.jpg "Ictauej - hlavní město 12. dynastie")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/01-ictauej.jpg) Ictauej – hlavní město 12. dynastie [![Ictauej - hlavní město 12. dynastie](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/02-ictauej-150x150.jpg "Ictauej - hlavní město 12. dynastie")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/02-ictauej.jpg) Ictauej – hlavní město 12. dynastie [![Satelitní snímky oblasti, kde město mohlo být](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/03-ictauej-150x150.jpg "Satelitní snímky oblasti, kde město mohlo být")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/03-ictauej.jpg) Satelitní snímky oblasti, kde město mohlo být [![Satelitní snímky oblasti, kde město mohlo být](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/04-ictauej-150x150.jpg "Satelitní snímky oblasti, kde město mohlo být")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/04-ictauej.jpg) Satelitní snímky oblasti, kde město mohlo být **Rubriky:** Egyptská města **Štítky:** Amenemhet I., Lišt, život ve starověkém Egyptě --- ### [Pohřební komora královny Behenu objevena v Sakkáře](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/pohrebni-komora-kralovny-behenu-objevena-v-sakkare.php) **Published:** 25 března, 2011 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Francouzská expedice v Sakkáře objevila pohřební komoru královny Behenu**. Zatím není jasné, zda byla ženou [Pepi I.](/faraoni-stare-rise/pepi1.php) či [Pepi II.](/faraoni-stare-rise/pepi2.php) Oba králové vládli v době 6. dynastie. Pohřební komora byla nalezena, když členové týmu čistili písek z pyramidy královny Behenu v oblasti el-Šawáfu v jižní Sakkáře na západ od pyramidy Pepi I. Zahi Hawass oznámil, že **pohřební komora královny Behenu je značně poškozená, s výjimkou dvou vnitřních stěn, na nichž se dochovaly Texty pyramid** vyvedené v reliéfu. Texty pyramid se objevují ve většině královských hrobek 5. a 6. dynastie (ca. 2465-2150 př.n.l.). Poprvé byly objeveny v pohřební komoře posledního panovníka 5. dynastie Venise v Sakkáře. [Texty pyramid](/pismo-v-nabozenstvi/texty-pyramid.php) jsou kompozice náboženské povahy a skládají se z říkadel určených zejména k ochraně králových ostatků, znovuoživení jeho těla po smrti a asistenci v jeho výstupu na nebesa. Říkadla popisují všechny cesty, jimiž král mohl v posmrtném životě putovat, včetně ramp, schodišť, žebříků a zejména létání. Říkadla byla také možno využít k přivolání pomoci bohů, či dokonce k vyhrožování bohům, pokud by snad nebyli ochotni pomoci dobrovolně. Vedoucí expedice dr. Philippe Collombert řekl, že následné práce uvnitř pohřební komory vedly k objevu královnina sarkofágu. Oznámil, že „jde o dobře dochovaný žulový sarkofág zdobený nejrůznějšími královninými tituly, avšak bez jakýchkoli informací o totožnosti jejího manžela.“ Francouzská expedice pracuje na nekropoli Pepi I. v Sakkáře, kde byla objevena **25-metrová pyramida královny Behenu s fragmenty Textů pyramid**, od roku 2007. Od zahájení projektu v roce 1989 zde nalezli celkem sedm pyramid královen z doby vlády Pepi I. a Pepi II. Pyramidy patří královnám Inenek, Nubuenet, Meretites II., Anchenespepi III., Miha a jedné dosud neidentifikované královně. [![Hrobka královny Behenu leží západně od pyramidy Pepi I.](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/01-hrobka-kralovny-behenu-150x150.jpg "Hrobka královny Behenu leží západně od pyramidy Pepi I.")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/01-hrobka-kralovny-behenu.jpg) Hrobka královny Behenu leží západně od pyramidy Pepi I. [![V popředí hrobka královny Behenu](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/02-hrobka-kralovny-behenu-150x150.jpg "V popředí hrobka královny Behenu")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/02-hrobka-kralovny-behenu.jpg) V popředí hrobka královny Behenu [![Fragment s texty pyramid z hrobky královny Behenu](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/03-hrobka-kralovny-behenu-150x150.jpg "Fragment s texty pyramid z hrobky královny Behenu")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/03-hrobka-kralovny-behenu.jpg) Fragment s texty pyramid z hrobky královny Behenu [![Severní stěna hrobky královny Behenu](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/04-hrobka-kralovny-behenu-severni-stena-150x150.jpg "Severní stěna hrobky královny Behenu")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/04-hrobka-kralovny-behenu-severni-stena.jpg) Severní stěna hrobky královny Behenu Zdroj: Český egyptologický ústav **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Sakkára, Texty pyramid, Zahi Hawass --- ### [Piramesse - město dodnes ukryté pod zemí](https://www.starovekyegypt.net/mesta-starovekeho-egypta/piramesse-mesto-dodnes-ukryte-pod-zemi.php) **Published:** 19 prosince, 2020 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Pierre Montet věřil, že se mu v roce 1939 podařilo najít zbytky** jednoho z největších měst starověkého Egypta – **Piramesse**. Našel opravdu velké množství soch, chrámů a obelisků. Na všech bylo jméno Ramesse II. Když [Montet](/egyptologove/pierre-montet.php) přišel do Tanisu, viděl kolem sebe na všech monumentech jméno Ramesse II. Proto usoudil, že našel hlavní město tohoto největšího faraona starověkého Egypta. A celých 30 let pak nikdo nepochyboval o tom, že se skutečně jedná o toto město. Pak ale přišly první pochyby. Nenacházela se tam žádná keramika, předměty běžné potřeby, podle kterých by se dalo určit, kdy bylo území osídleno. Archeologové se koncem 60. let 20. století začínají nalezenými artefakty zabývat a zjišťují, že žádný nespadá do doby vlády Ramesse II. Datují je do doby kolem roku 1000 př.n.l. – tedy 200 let po jeho vládě. ## Piramesse – město na nejvýchodnějším rameni Nilu Výsledky zkoumání pomocí nejmodernějších digitálních technologií v roce 2000 ale přinesly. O 30 km dál, než Montet předtím, bylo objeveno množství soch a monumentů se jménem Ramesse II., ale také množství keramiky. Ta byla datována právě do doby Ramesse II. **Piramesse se rozkládalo na ploše 30 km2** s množstvím chrámů, paláců, obelisků a kolosálními sochami. Nacházelo se na nejvýchodnějším rameni Nilu v Deltě. Jenže – tok Nilu se v průběhu let měnil a měnila se i jeho ramena. Při hledání tohoto města nemůžeme tedy vycházet ze současných ramen Nilu, ale z historických map a průzkumů Delty nejmodernější technikou. Montet usoudil, že tzv. Tanidské rameno Nilu bylo nejvýchodnější i v době [Ramesse II.](/faraoni-nove-rise/ramesse2.php) a proto hledal jeho hlavní město právě u tohoto ramene. Jenže rakouští geologové zjistili, že ještě dále na východ se nacházelo další, tzv. Pelusijské rameno. A v roce 1970 tam zahájili výzkum. A na území dnešního Qantiru našli množství drobných, ale důležitých stop. ## Qantir ukrývá hlavní město Ramesse II. Jednalo se o úlomky keramiky, která pochází z doby Ramesse II. Jedná se o střepy a předměty každodenní potřeby. Tedy přesně to, co na území Tanisu (které Montet považoval za Piramesse) nebylo. A pak našli něco ohromujícího – nález zbytku kolosální sochy Ramesse II. na jednom poli. To je přimělo k tomu prozkoumat toto místo podrobně. Pomocí magnetometru provedly největší podzemní snímkování v dějinách egyptologie. Výsledky byly fascinující – **pod povrchem se objevilo celé starověkého hlavní město Piramesse**. Objevila se celá síť ulic a budov z doby Ramesse II. Jenže – pokud jsou stavby z doby Ramesse II. zde, jak mohl Montet najít monumenty se jménem Ramesse II. o 30 km dál. Ale našlo se vysvětlení. **Zhruba 200 let po smrti Ramesse II. se Pelusijské rameno postupně zaneslo bahnem**. Město tak postupně ztrácelo na významu, přístav se nedal použít a bez Nilu nemohlo město existovat. Egypťané tedy přemístili sochy, budovy a chrámy o 30km na západ, na místo, kde je v roce 1939 objevil Montet. Nešlo o první případ stěhování takových kolosů – Memnonovy kolosy byly přestěhovány z lomu u Káhiry až do Luxoru. Tyto sochy vážily 800 tun a vzdálenost mezi Káhirou a Luxorem je 600 km. Takže se stěhováním podobných „drobečků“ už měli svoje zkušenosti. ![Delta Nilu - Tanis vznikl ze staveb pocházejících z Piramesse. To se nacházelo na území Qantiru.](/wp-content/uploads/piramesse-tanis-qantir.jpg "Delta Nilu - Tanis vznikl ze staveb pocházejících z Piramesse. To se nacházelo na území Qantiru.") Delta Nilu – Tanis vznikl ze staveb pocházejících z Piramesse. To se nacházelo na území Qantiru. **Rubriky:** Egyptská města **Štítky:** Ramesse II., Tanida, Tanis, život ve starověkém Egyptě --- ### [Tanis - velkolepé město pod povrchem](https://www.starovekyegypt.net/mesta-starovekeho-egypta/tanis-velkolepe-mesto-pod-povrchem.php) **Published:** 20 prosince, 2020 **Author:** Pavel Felgr **Content:** V roce 2011 proletěl satelit nad bájným městem **Tanis**. Ten **se nachází v Deltě Nilu 160 km severovýchodně od Káhiry**. I když to bylo velké a významné město, tak na povrchu toho není k vidění příliš mnoho. Egyptologové věří, že většina tohoto města se stále ještě nenašla. Hledat město pomocí vykopávek je nesmysl. Egyptologové tedy použili satelit a infračervené snímkování. Satelit pořídil snímky ze vzdálenosti kolem 600 km. Podle snímků se zdá, že se Tanis rozkládal na 550 akrech (což je zhruba 300 fotbalových hřišť). **V roce 1939 objevil Pierre Montet v Tanisu několik monumentů se jménem Ramesse II.** Domníval se, že by mohlo jít o Piramesse. Při odkrývání části chrámu objevil nečekaně několik zapečetěných hrobek. V těchto hrobkách pak našel jedny z nejcennějších artefaktů, které se v Egyptě našly. Nedotčené hrobky a v nich stříbrné rakve. Stříbro bylo v Egyptě vzácnější než zlato, protože zlata byl dostatek, ale stříbro se muselo dovážet. [Tanidský poklad](/egyptologove/tanidsky-poklad.php) předčil to, co našel [Howard Carter](/egyptologove/howard-carter.php) v hrobce faraona Tutanchamona. Objevy sice všem braly dech, ale svět pohlcovala 2. světová válka, a tak musely být vykopávky přerušeny. ## Snímkování v 21. století – Tanis je mnohem větší **V roce 2014 dorazil do Tanisu tým francouzských archeologů a polských geofyziků**. Jejich cílem bylo rozšířit výzkum a podívat se, co všechno může být ukryto pod pískem. Prozkoumali terén pomocí magnetometrie – technikou, která rozpozná různou hustotu půdy. Oskenovali asi 50 ha města. Výsledky těchto skenů byly mnohem přesnější než to, co nasnímal předtím satelit. Z těchto snímků se dá zjistit, kdy stály chrámy, kde obytné budovy. Podařilo se odhalit Tanis do takových detailů, které do té doby nebyly možné. [![Tanis - hlavní město 21. a 22. dynastie se nachází v Deltě Nilu](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/01-tanis-150x150.jpg "Tanis - hlavní město 21. a 22. dynastie se nachází v Deltě Nilu")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/01-tanis.jpg) Tanis – hlavní město 21. a 22. dynastie se nachází v Deltě Nilu [![Pierre Montet v Tanisu v roce 1939](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/02-tanis-150x150.jpg "Pierre Montet v Tanisu v roce 1939")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/02-tanis.jpg) Pierre Montet v Tanisu v roce 1939 [![Satelitní snímek Tanisu](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/03-tanis-150x150.jpg "Satelitní snímek Tanisu")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/03-tanis.jpg) Satelitní snímek Tanisu [![Tanis pohledem magnetometrie](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/04-tanis-150x150.jpg "Tanis pohledem magnetometrie")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/04-tanis.jpg) Tanis pohledem magnetometrie **Rubriky:** Egyptská města **Štítky:** Tanida, Tanidský poklad, Tanis, život ve starověkém Egyptě --- ### [Bereníké - přístav na břehu Rudého moře](https://www.starovekyegypt.net/mesta-starovekeho-egypta/berenike.php) **Published:** 27 listopadu, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** V egyptských dolech ve Východní poušti se těžilo již od pradávna. Těžba v tamních dolech se zvýšila zejména za vlády ptolemaiovské dynastie. Tehdy se Rudé moře stalo prvořadou obchodní tepnou. **Díky své poloze těžil z velmi živých obchodních styků především přístav Bereníké**, vystavěný na popud faraona [Ptolemaia II. Filadelfa](/ptolemaiovci/ptolemaios2.php "Ptolemaios II. Filadelfos"). Doly ve Východní poušti a na Sinajském poloostrově Egypťany vždy velmi lákaly. Dokladem toho jsou také výpravy do země Punt organizované královnou [Hatšepsut](/faraoni-nove-rise/hatsepsut.php "Hatšepsut"). Přes Východní poušť vedlo z údolí Nilu k pobřeží Rudého moře několik obchodních cest, které využívaly přírodní údolí, zvaná wádí. Především panovníci Nové říše věnovali tomuto území velkou péči – stavěly se tu stanice pro karavany se studnami a cisternami na zachytávání přívalových dešťů. Ještě větší ruch tu nastal za vlády Ptolemaiovců. V té době se města Kuft severně od Théb (Vasetu) a Edfu stala křižovatkou obchodních cest všech karavan. Ve snaze zpevnit a rozvinout předmostí na Rudém moři, které tvořila města Sawu a Kusér (Egypťanům dobře známá již od Střední říše), se rozhodl Ptolemaios II. Filadelfos ve 3. století př.n.l. vybudovat nový přístav dále na jih, ve stejné zeměpisné šířce jako se nacházela Elefantina. **Podle historika Plinia byl tento přístav nazván Bereníké na památku faraonovy matky**. Královští architekti k výstavbě města zvolili malou mělkou zátoku, která byla přirozeným útočištěm na konci většího zálivu. Kvůli obtížně překonatelnému korálovému útesu nebylo vplutí do přístavu právě jednoduché. Útes ale zároveň představoval přirozenou ochranu Bereníké. Cesta do přístavu vedla jediným průlivem, který se v útesu otvíral a díky tomu bylo město chráněno před případným útokem z moře. Z Bereníké (dnes Ras Banás) se záhy stalo důležité město. Tím zůstalo po celé římské období, až v 5. století začalo upadat. ## Z Alexandrie do Bereníké **Do Bereníké směřovaly výrobky z oblasti Perského zálivu, Indie, Cejlonu a Dálného východu**. Karavany pak odtud cestovaly do Kuftu po cestě rozdělené do několika úseků, jejichž hranice odpovídaly místům, kde bylo možné načerpat vodu. Po této cestě také putovaly karavany přicházející z dolů a naložené vzácnými nerosty – zejména zlatem, smaragdy ze Sakeitu a topasy z ostrova svatého Jana ležícího asi 80 kilometrů jižně od Bereníké. Cesta do Kuftu trvala deset až dvanáct dní. Alexandrijské obchodní lodě využívaly k cestě podél pobřeží a dále proti proudu Nilu etéziových větrů (severní větry vanoucí ve východním Středomoří). Cesta ale byla plná nástrah a námořníci se raději plavili ve dne, aby lépe viděli zrádné a v Rudém moři velice časté korálové útesy. Obchodníkům trvalo dvanáct dní, než se z Alexandrie dostali do Kuftu. Odtud je karavany odvezly do přístavu Bereníké, kde přeložili náklad na jiné lodě. Některé čekala krátká cesta do nedaleké Arábie, zatímco jiné před sebou měly tři měsíce trvající plavbu do Indie, země bohaté na cenné výrobky. Při návratu v zimě lodě využívaly příznivých jižních větrů. Umožnily jim snáze se vrátit do přístavu a následně i do Alexandrie. ## Bereníké – nepříliš atraktivní město **Bereníké bylo vystavěno z korálového kamene**. Město nebylo obehnáno žádnou zdí, zato ho z jihu chránily dvě pevnosti. První z nich měla čtverhranný půdorys a po jejím obvodu byly nárožní bašty a opevněné brány. Uprostřed pevnosti byla velká kruhová studna. Druhá pevnost ležela o 14 km jižněji, byla dlouhá téměř 100 metrů a široká 70 metrů. Kolem města bylo několik vodních zdrojů. Město mělo obdélníkový půdorys o rozměrech téměř 600×480 metrů. Úzké uličky se křížily v pravém úhlu. Podle některých odhadů v něm za vlády Ptolemaiovců žilo přes deset tisíc obyvatel. Námořníci, obchodníci, vojáci, vodiči soumarů, lovci a cizinci čekající na loď tvořili pestré společenství lidí, které sem přivedl přístavní ruch. **Za hranicemi Bereníké se táhla široká plošina lemovaná horským masivem** ve tvaru půlměsíce. Domy ve městě nebyly příliš velké. ![Rekonstrukce podoby pevnosti Falacro](/wp-content/uploads/vsedni-zivot/zivot-mesta/berenike.jpg) Rekonstrukce podoby pevnosti Falacro, jedné z jedenácti posádek, které v římské době střežily cestu z Bereníké do Kuftu. **Rubriky:** Egyptská města **Štítky:** život ve starověkém Egyptě --- ### [Dahšúr - královská nekropole Staré a Střední říše](https://www.starovekyegypt.net/egyptske-nekropole/dahsur-kralovska-nekropole-stare-a-stredni-rise.php) **Published:** 14 října, 2020 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Dahšúr je skalní plošina asi 40km na jih od Káhiry, na které se tyčí pět pyramid.** Dvě z nich pocházejí z období Staré říše a tři pyramidy z období Střední říše. ## Dahšúr a faraon Snofru Jako první začal v Dahšúru stavitelskou činnost zakladatel 4. dynastie – [Snofru](/faraoni-stare-rise/snofru.php). **Na plošině v Dahšúru postavil Snofru dvě pyramidy** – [Lomenou pyramidu](/pyramidy-stare-rise/lomena-pyramida.php "Lomená pyramida faraona Snofrua v Dahšúru") a [Červenou pyramidu](/pyramidy-stare-rise/cervena-pyramida.php "Červená pyramida faraona Snofrua v Dahšúru"). Lomená pyramida byla stavěna jako „pravá pyramida“ – její spodní část má úhel sklonu stěn: 54°27’44“. Interiér pyramidy naznačuje, že při její stavbě došlo k neštěstí. Proto byla dostavěna s nižším sklonem stěn 43°22′. Snofru ale chtěl dokonalou pyramidu a proto začal stavět nedaleko novou – Červenou pyramidu. Za své jméno vděčí tomu, že je celá postavena z růžového vápence s úhel sklonu stěn: 43°22′. Rozsáhlé sklady u zádušního chrámu naznačují, že právě zde byl faraon pohřben a že zde byl jeho kult pěstován. ## Pyramidy 12. dynastie v Dahšúru **V Dahšúru jsou celkem tři pyramidy z období Střední říše**. Nejstarší z nich je [pyramida Amenemheta II.](/pyramidy-stredni-rise/pyramida-amenemheta2.php), která se nachází východně od Červené pyramidy. Dnes ale na místě pyramidy najdete jen hromadu šedočerné hmoty (sušených cihel). Další pyramidou na této nekropoli byla [pyramida Senusreta III.](/pyramidy-stredni-rise/pyramida-senusreta3.php) Ten byl vnukem Amenemheta II. a je bezpochyby nejvýznamnějším panovníkem této dynastie. [Senusret III.](/faraoni-stredni-rise/senusret3.php) napravil zaváhání svých předchůdců, zabezpečil hranice Egypta na severu i jihu. [Na jihu nechal postavit řadu pevností podél Nilu](/zajimavosti/pevnost-uronarti-a-dalsich-14-z-obdobi-stredni-rise.php) a zabezpečil tak nejen jižní hranici proti Kušitům, ale získal také kontrolu nad lodní dopravou po Nilu. [Pyramida Amenemheta III.](/pyramidy-stredni-rise/pyramida-amenemheta3-dahsur.php) (jinak také Černá pyramida) je poslední pyramidou faraona v této lokalitě. Poslední mocný faraon této dynastie, který vládl více než 40 let měl ale se stavbou pyramidy velké problémy. Rozsáhlý podzemní labyrint způsoboval problémy a proto si nechal faraon postavit ještě pyramidu v Hawáře. ## Nekrálovská pyramida v Dahšúru V roce 2017 byla objevena nedaleko Červené pyramidy základna z opracovaných vápencových bloků. Jak se později ukázalo, jednalo se o [zbytky pyramidy princezny Hatšepsut](/zajimavosti/pyramida-princezny-hatsepsut-v-dahsuru.php). Ta byla dcerou faraona 13. dynastie jménem Ameny Qemau. Protože byla pro ní postavena pyramida, zdá se pravděpodobné, že mohla být nástupnicí svého otce. ## Chronologie královských hrobek v Dahšúru 1. Lomená pyramida (Snofru) 2. Červená pyramida (Snofru) 3. Pyramida Amenemheta II. 4. Pyramida Senusreta III. 5. Pyramida Amenemheta III. **Rubriky:** Egyptské nekropole **Štítky:** Amenemhet III., architektura starověkého Egypta, Dahšúr, princezna Hatšepsut, pyramidy v Dahšúru, Senusret III., Snofru --- ### [Sakkára, nejstarší egyptské pohřebiště](https://www.starovekyegypt.net/egyptske-nekropole/sakkara-nejstarsi-egyptske-pohrebiste.php) **Published:** 12 října, 2020 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Na západním břehu Nilu**, 30 km od Káhiry, na okraji Libyjské pouště, **se rozkládá nejrozsáhlejší a nejstarší egyptské pohřebiště – Sakkára**. Sakkára byla jedním z pohřebišť Memfidy (Mennoferu). Memfida (Mennofer) byla dlouho nejvýznamnějším městem Egypta. Již od pradávných dob budovali staří Egypťané pohřebiště, nazývaná „města věčnosti“, na západ od měst a vesnic, směrem k „Zemi mrtvých“, „tam kde mizí Slunce“. Místa posledního odpočinku se nacházela na okraji pouště v takové výšce, aby je nemohly případně zaplavit rozvodněné vody Nilu. ## Sakkára – nejstarší monumentální architektura Sakkára je sice známá téměř výhradně díky svým památkám ze Staré říše, ale nalezneme zde také pozůstatky z hlavních epoch faraonské historie. Areál měří sedm až osm kilometrů na délku a 800 až 1 800 metrů na šířku. Bylo zde objeveno velké množství památek a cenných předmětů – např. první známý papyrus. **Klenotem Sakkáry je Stupňovitá pyramida faraona Džosera**. Džoser byl prvním králem 3. dynastie. Tato nejstarší pyramida se tyčí uprostřed monumentálního pohřebního komplexu, který se rozkládá na patnácti hektarech a zahrnuje chrám, dvůr a kaple na oslavu svátku sed, faraonova jubilea. Soustava budov je nejstarším dokladem a je dílem výjimečného muže – Imhotepa, prvního architekta, kterého známe jménem. Mimo to byl i královým mistrem, veleknězem Reova kultu a uznávaným lékařem. ## Auguste Mariette v Sakkáře V roce 1850 odjel [Auguste Mariette](/egyptologove/mariette.php "August Mariette") do Egypta s oficiálním úkolem projednat nákup koptských a syrských rukopisů. Jednání se protahovala, a tak se vědec vydal do Sakkáry, kde se pustil do hledání Serapea, o němž se zmiňoval řecký zeměpisec Strabón. Jeho úsilí přineslo své ovoce. **Mariette osvobodil v Sakkáře z písku 141 sfing a dalších soch, mezi nimi i slavného Sedícího písaře**, který je dnes součástí sbírek muzea v Louvru. Ještě než nalezl vytoužené Serapeum, objevil půlkruhovou lavici, na níž stálo jedenáct soch nejslavnějších řeckých filosofů a spisovatelů – např. Platóna, Hérakleita, Pythagora či Pindara. ## Chronologie královských hrobek v Sakkáře 1. Džoserova pyramida 2. Sechemchetova pyramida 3. Šepseskafova mastaba 4. Veserkafova pyramida 5. Pyramida Džedkare Isesiho 6. Venisova pyramida (první [Texty pyramid](/pismo-v-nabozenstvi/texty-pyramid.php)) 7. Tetiho pyramida 8. Pyramida Pepi I. 9. Pyramida Pepi II. [![Dominantou Sakkáry je Stupňovitá pyramida (vlevo vlys kober)](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/sakkara-01-300x225.jpg "Dominantou Sakkáry je Stupňovitá pyramida (vlevo vlys kober)")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/sakkara-01.jpg) Dominantou Sakkáry je Stupňovitá pyramida (vlevo vlys kober) [![Stupňovitou pyramidu postavil Imhotep pro zakladatele 3. dynastie faraona Džosera](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/sakkara-02-300x225.jpg "Stupňovitou pyramidu postavil Imhotep pro zakladatele 3. dynastie faraona Džosera")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/sakkara-02.jpg) Stupňovitou pyramidu postavil Imhotep pro zakladatele 3. dynastie faraona Džosera [![Sakkára dnes](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/sakkara-03-300x225.jpg "Sakkára dnes")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/sakkara-03.jpg) Sakkára dnes **Rubriky:** Egyptské nekropole **Štítky:** architektura starověkého Egypta, Auguste Mariette, Sakkára --- ### [Jean-Philippe Lauer](https://www.starovekyegypt.net/egyptologove/jean-philippe-lauer.php) **Published:** 23 listopadu, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Jean-Philippe Lauer se narodil v roce 1902. Ve svých čtyřiadvaceti letech se jako čerstvý absolvent architektury nalodil na loď mířící do Alexandrie. **Lauer dostal nabídku, aby pracoval s Pierrem Lacauem, který byl nástupcem Gastona Maspera v čele Egyptské památkové správy**. Ten hledal architekta, který by se zúčastnil vykopávek v Sakkáře. Lacau nabídl mladému architektovi práci za 75 liber měsíčně, což bylo na tehdejší poměry opravdu hodně. Jednoho listopadového rána roku 1926 stanul mladý Lauer v Alexandrii a mohl spatřit hlavní město Ptolemaiovců za východu slunce a byl tím pohledem okouzlen. Odtud pokračoval dál do Káhiry, kde byl přijat Lacauem a hned další den se vydal na naleziště do Sakkáry. Během krátké cesty k nalezišti mohl obdivovat kolosální sochy Ramesse II. nebo rozvaliny Ptahová chrámu napůl potopeného ve vodě rozvodněného Nilu. Několik dní po svém příjezdu se setkal s Cecilem Firthem, skutečným „šéfem“ Sakkáry. Jeho prvním úkolem bylo měření mastab. ## Jean-Philippe Lauer učinil velký objev **S Firthem začal Jean-Philippe Lauer pracovat podél jižní zdi Džoserova pyramidového komplexu**. Několik dělníků tam vyprošťovalo zeď z písku. Za několik dní narazili feláhové na dost široký otvor, který do zdi prorazili zloději. Firth a Lauer jím vstoupili na neznámé schodiště, po kterém došly do rozlehlé chodby plné džbánů z pálené hlíny a dlouhých kolíků, na kterých byl kdysi baldachýn. Objevili zde také šachtu vedoucí pravděpodobně ještě hlouběji do země, kterou ale po 28 metrech museli zbavit tun kamene a písku. Pak se dostali do malé žulové pohřební komory, která ale byla zcela vyrabovaná. Byl zde ale ještě zazděný vchod a tak feláhové prorazili do vchodu otvor, kterým se ale příliš korpulentní Firth neprotáhl a tak mohl Lauer vstoupit do místnosti za otvorem jako první. K této místnosti přiléhala obdélníková síň a byl zde také vchod do další – třetí místnosti. Na všech jejích stěnách byly stély v podobě nepravých dveří. Na jedněch z těchto dveří byl zachycen faraon Džoser, jak absolvuje slavný běh při příležitosti svátku sed. ## Džoserova pyramida – jižní hrob **Firth a Lauer** nepochybovali o tom, že objevili kenotaf nebo hrobku ka faraona Džosera – ve skutečnosti **objevili podzemní prostory tzv. Jižní hrobky** v Džoserově zádušním komplexu. O její funkci se dodnes vedou spory. Někteří badatelé se domnívají, že představuje tzv. jižní hrob panovníka. V období prvních dvou dynastií byly královské hrobky stavěny na pohřebišti v Abydu (Abedžu) a v Sakkáře bývali pohřbíváni nejvyšší úředníci. Nadzemní část je v severní a východní části známá vlysem vztyčených kober. Podzemní prostory jsou dnes přístupné veřejnosti. Tento objev umožnil pochopit koncepci této pyramidy faraona 3. dynastie, navíc pohřební komora je přesnou kopií pohřebního místa pod [Džoserovou pyramidou](/pyramidy-stare-rise/dzoserova-stupnovita-pyramida.php) a dokonce leží i v severojižní ose pyramidy. **V lednu 1931** Firth odjel navštívit rodinu do Anglie, ale krátce po příjezdu do Londýna zemřel a **Jean-Philippe Lauer se stal vedoucím vykopávek v Sakkáře**. V roce 1933 nalezl několik chodeb, ve kterých byly od podlahy ke stropu navršeny kamenné nádoby, které zde byly uloženy za Džoserova panování. Celé tři roky trvalo, než se podařilo inventarizovat přibližně 40 000 předmětů, které byly po několik tisíc let ukryty v těchto chodbách. ## Lauerova snaha o obnovu staveb Džoserova komplexu Po nesčetných měřeních a záznamech různých sakkárských staveb se Lauer pokusil zrekonstruovat tvary a rozměry jednotlivých budov. Nebylo to vůbec snadné, protože většinou zůstaly jen stopy po základech a roztroušené fragmenty. Kameny, které Lauer nacházel, byly žlábkované, vroubkované nebo ve tvaru svázaných stvolů papyru. Pocházely totiž z hlavic sloupů a říms. Díky těmto nálezům mohl Lauer zjistit, jaké byly rozměry a výška kaplí pro oslavu svátku sed, Jižního a Severního domu a většiny ostatních staveb. Lauer působil na vykopávkách v Sakkáře více než 70 let. [![Komplex faraona Džosera – letecký pohled](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/lauer-02-300x225.jpg "Komplex faraona Džosera – letecký pohled")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/lauer-02.jpg) Komplex faraona Džosera – letecký pohled [![Schéma lokality v Sakkáře](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/lauer-03-300x225.jpg "Schéma lokality v Sakkáře")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/lauer-03.jpg) Schéma lokality v Sakkáře [![Džoserova pyramida podle Lauera](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/lauer-04-300x225.jpg "Džoserova pyramida podle Lauera")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/lauer-04.jpg) Džoserova pyramida podle Lauera [![Džoserova pyramida – půdorys a podzemní část. Plnou čarou jsem vyznačeny chodby a galerie ke králově pohřební komoře (silný obdélník přibližně uprostřed), přerušovanou čarou pak chodby a pohřební komory členů panovníkovy rodiny. Plán podle Lauera](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/lauer-05-300x225.jpg "Džoserova pyramida – půdorys a podzemní část. Plnou čarou jsem vyznačeny chodby a galerie ke králově pohřební komoře (silný obdélník přibližně uprostřed), přerušovanou čarou pak chodby a pohřební komory členů panovníkovy rodiny. Plán podle Lauera")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/lauer-05.jpg) Džoserova pyramida – půdorys a podzemní část. Plnou čarou jsem vyznačeny chodby a galerie ke králově pohřební komoře (silný obdélník přibližně uprostřed), přerušovanou čarou pak chodby a pohřební komory členů panovníkovy rodiny. Plán podle Lauera **Rubriky:** Egyptologové **Štítky:** Džoserova pyramida, Džoserův komplex, egyptologové, Jean-Philippe Lauer, Sakkára, Stupňovitá pyramida --- ### [Mohamed Zakaria Goném - egyptský archeolog](https://www.starovekyegypt.net/egyptologove/mohamed-gonem.php) **Published:** 23 listopadu, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Mohamed Zakaria Goném byl egyptský archeolog. V roce 1952 objevil pyramidu faraona Sechemcheta** – pravděpodobného syna faraona Džosera. Krom jiného v ní Goném objevil kolem 700 nádob z porfýru a alabastru. Dále v [Sechemchetově pyramidě](/pyramidy-stare-rise/sechemchetova-pyramida.php) bylo několik zlatých předmětů, ze kterých vynikalo 21 zlatých náramků. Jsou považovány za nejstarší sbírku zlatých šperků starověkého Egypta. ![Mohamed Zakaria Goném](/wp-content/uploads/mohamed-zakaria-gonem.jpg) 19.března 1954 byla slavnostně otevřena pohřební komora a uvnitř byl nejstarší sarkofág v Egyptě. Sarkofág byl vyrobený z leštěného zlatorůžového alabastru a ležely na něm zbytky věnce, které naznačují, že tu od pohřbu nebyl asi nikdo. Dne 26.července 1954 se po dvouhodinovém úsilí podařilo odstranit zasouvací desku, která je na boční straně sarkofágu. Sarkofág však byl prázdný a zklamání archeologa obrovské. To se opakovalo i u mnoha dalších sarkofágů pocházejících z té doby. Tehdejší vládcové Egypta používali různé triky, které jim měly zajistit nerušený posmrtný život. Jedním z nich bylo vybudování několika hrobů a zmatení potenciálních lupičů. **Jeden z nejvýznamnějších objevů v Egyptě v druhé polovině 20.století**, díky kterému se Mohamed Zakaria Goném dostal do povědomí široké vědecké obci, tak **skončil nečekaným neúspěchem**. Gonéma to značně poznamenalo a v roce 1959 spáchal sebevraždu, když se utopil v Nilu. Tomu předcházelo nespravedlivé obvinění z krádeže nádoby, ale ve skutečnosti šlo jen o byrokratický faux pas, protože jak zjistil J. P. Lauer, nádoba stála v jiném rohu než bylo naznačené ve vědeckém katalogu, jehož základy položil Ludwig Borchardt (1863-1938) muzea v Káhiře. **Rubriky:** Egyptologové **Štítky:** egyptologové, Sechemchetova pyramida --- ### [Dominique Vivant Denon dobyl Egypt tužkou](https://www.starovekyegypt.net/egyptologove/dominique-denon.php) **Published:** 23 listopadu, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Za vlády Ludvíka XV. dohlížel Dominique Vivant Denon na sbírku antických vykopávek a platil za chráněnce markýzy de Pompadour.** V Petrohradě byl Denon jako sekretář na vyslanectví ve velké oblibě u carevny Kateřiny. Jako diplomat ve Švýcarsku býval častým hostem u Voiltaira a namaloval proslulou Snídani ve Ferney. Jiným plátnem, rembrandtovskou manýrou kresleným Klaněním pastýřů, dosáhl Denon dokonce členství v Akademii. Po vypuknutí Velké francouzské revoluce pospíchal do Paříže. Tam našel Denon své jméno na listině emigrantů, své statky zkonfiskované a majetek zabavený. Poté se živil prodejem svých kreseb, toulal se po trzích. Neočekávaně našel příznivce – Jacquesa Louise Davida – velkého malíře Revoluce. Záhy mu bylo povoleno pracovat na rytinách Davidových návrhů na kostýmy, které měly zrevoluciovat i módu. Dominique Denon dosáhl toho, že mu byly vráceny jeho statky a byl škrtnut z listiny emigrantů. Pak byl představen Napoleonovi, kterému se velice zalíbil. **Napoleon Denonovi navrhl, jestli by se nechtěl zúčastnit egyptské expedice a Denon souhlasil**. Když se vrátil z Egypta, stal se generálním ředitelem muzeí. Dominique Denon byl malířem a kreslířem a chtěl zkusit být i spisovatelem. Napsal novelu „Le Point de Lendemain (Není zítřku)“, která mu získala jedinečné místo v literatuře. Vždyť tento mnohostranný, v mnohém ohledu přímo úžasný člověk učinil přece jen jedinou věc, ale ta mu zajišťuje, že ještě dnes na něho vzpomínáme. **Dominique Vivant Denon dobyl zemi faraonů kreslířskou tužkou**, uchoval jí pro novou, věčnost a rázem z ní strhl závoj zapomenutí. Na základě Denonových kreseb Egypta vzniklo dílo „Déscription de l´Egypte (Popis Egypta)“. Dílo bylo rozděleno do čtyř základních částí: - Antiquités - État moderne - Histoire naturelle - Carte topographique Svazky se vydávaly 19 let.Od roku 1809-1828. Tak byly položeny základy egyptologie, ale při jejím vzniku sehrála roli náhoda. ![Dominique Vivant Denon - Déscription de l´Egypte](/wp-content/uploads/egyptologove/description-de-egypte.gif "market14 - Starověký Egypt") Dominique Vivant Denon – Déscription de l´Egypte (Popis Egypta) **Rubriky:** Egyptologové **Štítky:** egyptologové --- ### [Howard Carter a lord Carnarvon](https://www.starovekyegypt.net/egyptologove/howard-carter.php) **Published:** 23 listopadu, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Howard Carter se narodil roku 1874 v Norfolku, vychováván a vzděláván byl v soukromých školách. Jeho otec byl malíř a kreslíř, který se specializoval především na kreslení zvířat. Malému Carterovi dal velmi dobrou školu, takže se sám začal zajímat o kreslení. V tomto oboru dosáhl výjimečných kvalit a **už v 17ti letech byl Howard Carter** na doporučení jedné přítelkyně egyptologů, lady Ahmerstové, **přijat do Společnosti na výzkum Egypta** (Egypt Exploration Fund, britská společnost, založená v roce 1882. Měla zamezit ničení a vykrádání staroegyptských památek. V roce 1919 se přejmenovala na Egypt Exploration Society). ## Howard Carter ve Společnosti pro výzkum Egypta Právě zde, pod vedením P. E. Newberryho, započala egyptologická kariéra Howarda Cartera. **S Newberrym přišel Howard Carter do Bení Hasanu**, kde byly nalezeny hrobky úředníků ze Střední říše (Carter v těchto hrobkách dokumentoval reliéfy). Později pracoval ještě s W. M. Flindersem Petriem v Amarně a znovu s Newberrym v Dér el-Bahrí. **Právě v Amarně začal zájem Cartera o západní nilský břeh u Théb (Vasetu)** a Howard Carter se nadále zaměřuje na Údolí králů, kde začal počátkem 20. století pracovat pod vedením Američana Theodora M. Davise. Když Davis zemřel, navázal Carter na jeho výzkumy pod vedením a se sponzorskou podporou, kterou mu poskytl lord Carnarvon. ## Setkání Cartera a Carnarvona Osudovým se pro Cartera stalo setkání s lordem Carnarvonem. **Howard Carter pracoval od roku 1899 na pozici inspektora památkové správy Horního Egypta**, v roce 1903 byl povýšen a přeložen jako inspektor Dolního a středního Egypta do Sakkáry, ale zde ukončil jeho působení incident v lednu 1905 se skupinkou francouzských turistů. Carter přišel o práci, vrátil se k akvarelům a obchodu se starožitnostmi pro soukromé sběratele a Metropolitní muzeum v New Yorku. **Lord Carnarvon při svých prvních pokusech o vykopávky zažíval mnohá zklamání** a i když ho tento způsob „zabíjení“ volného času stál dost peněz, byl odhodlán v této činnosti pokračovat. Hned při jejich prvním setkání nabídl Carter Carnarvonovi dohodu – část nákladů bude hrazena z výtěžku z obchodu se starožitnostmi, v němž chtěl Carter pokračovat. Carnarvon návrh přijal a jejich spolupráce mohla začít. Své první společné výzkumy prováděli v Kurně, kde objevili hrobku Tetikiho (18. dynastie), tabulky s výňatky z „Naučení Ptahhotepových“ a text popisující jak Kamose vyhnal Hyksósy. V letech 1907 – 1912 odhalili Carter a Carnarvon několik hrobů z konce Střední říše. ## První královská hrobka **Ještě před rokem 1914 objevili Carter s Carnavonem hrobku Amenhotepa I.**, která už ale byla důkladně vyloupena. Přesto s v ní podařilo nalézt džbány, velký pektorál ve tvaru saraba a mnoho střepů a fragmentů, které dokládaly, že se jednalo skutečně o jejich první královskou hrobku. Pro lorda Carnarvona to bylo kýžené vítězství. V únoru roku 1915 zemřel Američan Theodore Davis, ale ještě před svou smrtí prohlásil, že thébské pohřebiště, které zkoumal v letech 1902 – 1914 je již zcela vyčerpáno. To ale Cartera a Carnarvona neodradilo od zahájení vykopávek v západní části Údolí poblíž hrobky Amenhotepa III. Objevili pár kousků z pohřební výbavy, keramické střepy a zbytky pektorálu z modré fajánse. ## Carterovo pátrání po Tutanchamonovi V následujících letech se věnovali zkoumání skalnatého podloží údolí. **Carter byl totiž přesvědčen, že se v Údolí králů nachází hrobka jistého** **Tutanchamona**. Toto zkoumání stálo mnoho finančních prostředků a objevů nebylo mnoho, Carnarvon začal o smyslu tohoto zkoumání pochybovat a v roce 1922 se rozhodl ho ukončit. Carter ho ale přesvědčil o tom, že by bylo dobré ve vykopávkách ještě jednu sezónu pokračovat a navrhl, že ji bude sám financovat. Carnarvon souhlasil a náklady nakonec hradil sám. **Vykopávky začaly 1. listopadu 1922 a za dva dny se podařilo v zemi objevit první stupeň schodiště**. Další den bylo odkryto dalších dvanáct schodů, které vedly k zazděnému vstupu, na kterém byla pečeť osoby, která v hrobce spočívá – Tutanchamona! Podrobný popis [zkoumání Tutanchamonovi hrobky](/egyptologove/tutanchamonova-hrobka.php "Tutanchamonova hrobka") je v dalším článku. ## Nečekané komplikace **Howard Carter si objevením hrobky faraona Tutanchamona splnil svůj sen**, ale záhy přišly nečekané komplikace. V dubnu 1923 totiž nečekaně zemřel lord Carnarvon (více o jeho životě najdete na jiném místě). Jeho smrt Carterem otřásla a nepřidaly mu ani spekulace o záhadné smrti lorda Carnarvona – o „kletbě faraonů“ a jejich pomstě narušitelům věčného klidu. Carter se odebral do Anglie, aby celé léto přesvědčoval lady Carnarvonovou, aby pokračovala ve financování vykopávek. **Egyptská vláda ale Howard Cartera v roce 1924 na čas zbavila všech výsad**, ale záhy došlo v Egyptě k politickým změnám, pádu vlády a Carter se mohl vrátit do země a pokračovat ve svém díle. V listopadu 1924 se vrátil do Egypta a pokračoval v inventarizaci předmětů z hrobky Tutanchamona. Tato činnost mu zabrala dalších 8 let. Pak se pustil do sepisování prvního vyprávění nazvaného „Hrobka Tutanchamonova“, které publikoval v roce 1933. Až do své smrti v roce 1939 pracoval na rozsáhlém díle o historii svého objevu. Bohužel se po své smrti nedočkal žádné oficiální pocty, která by připomínala jeho objev. Svůj majetek odkázal Carter své neteři, jeho sbírku starožitností odkoupil egyptský král Farúk pro Egyptské muzeum v Káhiře a jeho egyptský dům na západním břehu Nilu přešel do vlastnictví Metropolitního muzea v New Yorku. **Rubriky:** Egyptologové **Štítky:** egyptologové, George Carnarvon, Howard Carter, Tutanchamon --- ### [Ludwig Borchardt](https://www.starovekyegypt.net/egyptologove/ludwig-borchardt.php) **Published:** 23 listopadu, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** ![Ludwig Borchardt](/wp-content/uploads/ludwig-borchardt.jpg "ludwig-borchardt - Starověký Egypt") **Ludwig Borchardt byl** vynikající vědec a organizátor. Taková kombinace se v jedné osobě často nevyskytuje. Byl **žákem berlínského profesora** [Adolfa Ermana](/egyptologove/adolf-erman.php), který vytvořil novou koncepci studia jazyka a kultury starověkých Egypťanů. Ludwig Borchardt se vyznal stejně v egyptských nápisech jako v architektuře a výtvarném umění. Měl smysl pro detail i pro celek, uměl vidět věci v souvislostech. Tím impozantnějším bylo, co předložil odborníkům ve svých mnohosvazkových a skvěle dokumentovaných abúsírských Náhrobních pomnících v letech 1907 – 1913. ## Ludwig Borchardt v Abúsíru **Sedm sezón pracoval Ludwig Borchardt na abúsírském poli**, od jeho předběžného ohledání na podzim 1901 do odvozu darovaných nálezů v roce 1908, a prozkoumal tam tři velké pyramidy z dob páté dynastie: - [Sahureovu pyramidu](/pyramidy-stare-rise/sahureova-pyramida.php) - [Neferirkareovu pyramidu](/pyramidy-stare-rise/neferirkareova-pyramida.php) - [Niuserreovu pyramidu](/pyramidy-stare-rise/niuserreova-pyramida.php) A nejen pyramidy ponořené místy až z třetiny do písku, jejich podzemní chodby, komory atd., jak bývalo zvykem, ale i jejich záhrobní a údolní chrámy, přístupové „vzestupné“ cesty, ohradní zdi a všechno ostatní, co se kolem nich nacházelo, včetně dvou vzdálených „slunečních chrámů“ faraonů Niuserrea a Veserkafa. Se svými spolupracovníky a dělníky Borchardt doslova prohrabal písek okolní pouště do hloubky mnoha metrů a v rozloze několika kilometrů. **Jako první archeolog provedl systematický výzkum celého pohřebiště egyptských faraonů**, které tvořilo obrovský komplex staveb kolem pyramidy, která byla jen jednou z jeho součástí. [![Sahureova pyramida](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/borchardt-01-300x225.png "Sahureova pyramida")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/borchardt-01.png) Sahureova pyramida [![Sahure](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/borchardt-03-300x225.png "Sahure")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/borchardt-03.png) Sahure [![Pyramida, kterou nechal vystavět Neferirkare – pravděpodobně Sahureův bratr](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/borchardt-02-300x225.png "Pyramida, kterou nechal vystavět Neferirkare – pravděpodobně Sahureův bratr")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/borchardt-02.png) Pyramida, kterou nechal vystavět Neferirkare – pravděpodobně Sahureův bratr **Rubriky:** Egyptologové **Štítky:** Abúsír, egyptologové --- ### [Jean-Francois Champollion rozluštil hieroglyfy](https://www.starovekyegypt.net/egyptologove-lustitele-pisma/jean-francois-champollion.php) **Published:** 23 listopadu, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Jean-Francois Champollion se narodil 23. prosince 1790 v městečku Figeac, kde **vyrůstal v knihkupectví svého otce**. Záhy přišel na chuť knihám – především slovníkům. Jeho starší bratr se připravoval na dráhu knihovníka, ale Jean-Francois Champollion se jako desetiletý snažil číst Vergilia a Homéra v originále! O rok později se vydal za bratrem do Grenoblu. Ve škole sice Champollion nepatřil k nejpilnějším žákům, ale rád se ponořoval do studia orientálních jazyků a tak brzy ovládal hebrejštinu, chaldejštinu, syrštinu, etiopštinu a arabštinu. Zde se také poprvé setkal se starověkým Egyptem, protože navštěvoval prefekta departementu Isére Josepha Fouriera. Ten se o několik let dříve zúčastnil výpravy do Egypta a díky své funkci generálního tajemníka Institutu, který v Egyptě založil Bonaparte po vzoru Francouzského institutu v Paříži, si přivezl domů sbírku předmětů, která mladíka fascinovala. ## Champollion zlomil „pečeť na rtech pouště“ ![kartuše](/wp-content/uploads/egyptologove/kartus-ramesse2.png "- Starověký Egypt")Po pádu Bonaparteho se **Jean-Francois Champollion** dostal na nějakou dobu do vězení a potom se na nějaký čas uchýlil do Figeaku. Zde **se pustil do studia [Rosettské desky](/egyptske-pismo/rosettska-deska-klic-k-hieroglyfum.php)**. Klíč k tajemství písma starého několik tisíciletí však neposkytla tato slavná stéla. Díky kartuši Ramesse II. pochopil, že hieroglyf může znázorňovat i zvuk. Jak na to Champollion přišel? Vycházel z kartuše, která obsahovala určitý počet znaků. Podle toho tedy bylo zřejmé, že šlo o faraona, neboť do kartuše se zapisovala jména panovníků starověkého Egypta. Z koptštiny znal znak ![hieroglyf](/wp-content/uploads/egyptologove/hieroglyf-s.gif "- Starověký Egypt"), který odpovídal písmenu „S“. Pak dokázal snadno přečíst znak ![kartuše](/wp-content/uploads/egyptologove/hieroglyf-ra.gif "- Starověký Egypt"), který znal také z koptštiny. Věděl, že jeho význam je slunce, které se egyptsky řeklo RA. Ani znak ![hieroglyf](/wp-content/uploads/egyptologove/hieroglyf-m.gif "- Starověký Egypt") mu nečinil velké potíže, protože na Rosettské desce přeložené do řečtiny znamenal „den, kdy se narodil“ a vyslovoval se „MISÉ“. Tento znak tedy odpovídal písmenu „M“. Protože v hieroglyfech nebyly samohlásky pochopil, že se tento znak vyslovoval „MES“ spojením M a S. To vše dohromady pak dalo RA + MES + S = RAMESSE neboli „Ra ho zplodil“. A nakonec sokol ![hieroglyf](/wp-content/uploads/egyptologove/hieroglyf-bozstvo.gif "- Starověký Egypt") determinativ, který naznačoval, že šlo o božstvo. Faraon byl totiž považován za živého boha. Champollion tedy věděl, že má před sebou kartuši faraona Ramesse II. Po sedmnácti měsících pobytu v Egyptě přistál Champollion 23. prosince 1829 v přístavu Hyères u Toulonu, přesně v den svých devětatřicátých narozenin. Champollion vyčerpaný dlouhou cestou musel nyní zůstat v jednoduché ubytovně (celá posádka lodi musela projít nejprve karanténou, která měla zabránit šíření morové epidemie), což pro Champolliona nebylo při jeho zdravotním stavu ideální. **Champollion trpěl chronickou bronchitidou, cukrovkou, míval prudké záchvaty dny a také problémy s játry**. [![Rosettskou desku objevil Pierre-Francois Bouchard, důstojník Bonapartovy armády.](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/champollion-01-300x225.jpg "Rosettskou desku objevil Pierre-Francois Bouchard, důstojník Bonapartovy armády.")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/champollion-01.jpg) Rosettskou desku objevil Pierre-Francois Bouchard, důstojník Bonapartovy armády. [![Rosettská deska se stejným textem v řečtině, démotštině a hieroglyfech.](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/champollion-02-300x225.jpg "Rosettská deska se stejným textem v řečtině, démotštině a hieroglyfech.")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/champollion-02.jpg) Rosettská deska se stejným textem v řečtině, démotštině a hieroglyfech. [![Rosettská deska objevená v roce 1799 a Champollionovy sešity s přepisy hieroglyfů.](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/champollion-03-300x225.jpg "Rosettská deska objevená v roce 1799 a Champollionovy sešity s přepisy hieroglyfů.")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/champollion-03.jpg) Rosettská deska objevená v roce 1799 a Champollionovy sešity s přepisy hieroglyfů. **Rubriky:** Luštitelé písma **Štítky:** egyptologové, Rosettská deska --- ### [Bohuslav Hasištejnský (1461 - 1510)](https://www.starovekyegypt.net/ceska-stopa-v-egypte/bohuslav-hasistejnsky.php) **Published:** 23 listopadu, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic se narodil v roce 1461 v Hasištejně u Chomutova. Studoval v Itálii (Bologna, Ferrara), kde se také seznámil s humanismem. **V roce 1482 získal Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic hodnost doktora církevního práva**. O rok později se stal vyšehradským proboštem a byl také ve službách krále Vladislava II., na jeho pražském i budínském dvoře (1502 – 1503). **V letech 1490 – 1491 procestoval Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic Malou Asii, Palestinu a severní Afriku**. Po roce 1503 se na [hradě Hasištejně](http://www.hasistejn.cz/), kde měl na svou dobu velkou knihovnu antických a humanistických autorů, věnoval literární činnosti a vedení soukromé humanistické školy. Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic udržoval čilou korespondenci se svými významnými současníky (Augustin Olomoucký, Jan Šlechta, Jeroným Balbus, Konrád Celtes ad.). Jeho přátelství s Viktorinem Kornelem ze Všehrd ukončily rozpory v náboženských i osobních záležitostech. Horlivý katolík Hasištejnský se (nesprávně) domníval, že Viktorin Kornel ze Všehrd (kališník a příznivec Jednoty bratrské) napsal báseň Papae mastic (Bič na papeže), v níž spatřoval parodii své skladby. **Bohuslav Hasištejnský **z Lobkovic** patří k našim předním latinsky píšícím humanistům**. Je autorem básnického a prozaického díla, v němž reaguje na soudobé události a problémy. Z jeho děl tojí za zmínku veršovaná satira na mravy Čechů „Ad sanctum Venceslaum satira, in qua mores procerum et popularium patriae suae reprehendit“ (1489) a podobně zaměřená prozaická práce „De situ Pragae et incolentium moribus“. Po vzoru antických a humanistických autorů napsal traktáty „De miseria humana“ (1495) a „De avaritia“ (1499). ![Bohuslav Hasištejnský - hrad Hasištejn](/wp-content/uploads/egyptologove/hasistejn.jpg "- Starověký Egypt") Dnešní podoba hradu Hasištejn **Rubriky:** Česká stopa v Egyptě **Štítky:** egyptologové --- ### [Auguste Mariette zachránil Karnak](https://www.starovekyegypt.net/egyptologove/auguste-mariette-zachranil-karnak.php) **Published:** 25 prosince, 2014 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Systematické rozkrádání tohoto jedinečného bohatství pokračovalo až do roku 1858, kdy do Egypta přišel **Auguste Mariette**. Ten **založil Egyptskou památkovou správu** a tím výrazně snížil množství krádeží. Dá se říci, že Mariette zachránil Karnak, protože zde prováděl rozsáhlé vykopávky. Jeho archeologové řadu let očišťovali rozvaliny a zpevňovali nejpoškozenější části. Z tohoto období pocházejí také první předpisy týkající se práce v Karnaku. **V roce 1895 založil** Mariettův nástupce **Jacques de Morgan samostatnou archeologickou instituci – Ředitelství prací v Karnaku**. Jejím prvním vedoucím byl archeolog Georges Legrain, který zorganizoval první větší restaurátorskou práci v této lokalitě, která by jinak byla nepochybně odsouzena k záhubě. Později se stala jednou z prvních oblastí, které byly zařazeny na seznam světového kulturního dědictví. Během zpevňovacích prací se archeologům v Karnaku podařilo objevit opravdu poklady. V roce 1903 objevil Georges Legrain velké množství soch, které představovaly vysoké hodnostáře Amonova chrámu. Ve dvacátých letech 20. století byly v sutinách novější stavby postupně objeveny části [Bílé kaple Senusreta I.](/architektura-stredni-rise/bila-kaple-senusret1.php) a krátce nato nález kolosální sochy Amenhotepa IV. Mariette zachránil Karnak a je na nás, aby zůstal zachován i pro další generace. [![Alej sfing v Karnaku (Ipetisut)](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/karnak-24-300x225.jpg "Alej sfing v Karnaku (Ipetisut)")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/karnak-24.jpg) Alej sfing v Karnaku (Ipetisut) [![Sfingy v detailním pohledu](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/karnak-25-300x225.jpg "Sfingy v detailním pohledu")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/karnak-25.jpg) Sfingy v detailním pohledu [![První pylon chrámu v Karnaku (Ipetisut)](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/karnak-27-300x225.jpg "První pylon chrámu v Karnaku (Ipetisut)")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/karnak-27.jpg) První pylon chrámu v Karnaku (Ipetisut) **Rubriky:** Egyptologové **Štítky:** Auguste Mariette, egyptologové, Karnak --- ### [Egyptologové - archeologové 2.díl](https://www.starovekyegypt.net/egyptologove/archeologove2.php) **Published:** 4 června, 2016 **Author:** Pavel Felgr **Content:** ### [Kurt Heinrich Sethe (1867 – 1934)](/egyptologove/kurt-sethe.php "Kurt Heinrich Sethe (1867 - 1934)") Už **jako primán započal Kurt Heinrich Sethe soukromně studovat egyptologii u Adolfa Ermanna**. V roce 1907 se stal řádným profesorem egyptologie na universitě v Göttingenu. V letech 1904 – 1905 pobýval několik měsíců v Luxoru a Kairu, aby sesbíral a srovnal texty. ### [Howard Carter (1874-1939)](/egyptologove/howard-carter.php "Howard Carter (1874-1939)") **Už v 17ti letech byl Howard Carter** na doporučení jedné přítelkyně egyptologů, lady Ahmerstové, **přijat do Společnosti na výzkum Egypta.** Osudovým se pro Cartera stalo setkání s lordem Carnarvonem. Carter byl totiž přesvědčen, že se v Údolí králů nachází hrobka jistého Tutanchamona. Tu také v roce 1922 objevil. ### [Pierre Montet (1885 – 1966)](/egyptologove/pierre-montet.php "Pierre Montet (1885 - 1966)") Už v jedenácti letech se začal Montet učit hieroglyfickou abecedu. **V roce 1939 začínal Pierre Montet devátou sezonu vykopávek v Tanidě, kde objevil** nedotčenou hrobku Pasbachaenniuta I. V roce 1940 pak objevil další poklady – tentokrát faraonů Pasbachaenniuta a Amenemopeho. ### [Jean-Philippe Lauer (1902 – 2001)](/egyptologove/jean-philippe-lauer.php "Jean-Philippe Lauer (1902 - 2001)") **Svůj život v Egyptě spojil se Sakkárou a výzkumem Džoserova pyramidového komplexu**. Objevil prostory tzv. Jižní hrobky a od roku 1931 byl vedoucím vykopávek v Sakkáře. Po nesčetných měřeních a záznamech různých sakkárských staveb se Lauer pokusil zrekonstruovat tvary a rozměry jednotlivých budov. ### [Walter Bryan Emery (1903 – 1971)](/egyptologove/walter-emery.php "Walter Bryan Emery (1903 - 1971)") **Walter Bryan Emery objevil rozsáhlé zvířecí pohřebiště v Sakkáře**, když při vykopávkách narazil na šachtu zcela zaplněnou mumiemi ibisů. Tento zvířecí hřbitov není zdaleka jediným svého druhu v Egyptě. Největší ptačí hřbitov se nachází v Tuna el-Gebelu u města Hermopolis. ### [Mohamed Zakaria Goném (1905 – 1959)](/egyptologove/mohamed-gonem.php "Mohamed Zakaria Goném (1905 - 1959)") **Mohamed Zakaria Goném byl egyptský archeolog, který objevil v roce 1952 pyramidu faraona Sechemcheta** – pravděpodobného syna faraona Džosera. Sarkofág však byl prázdný a zklamání archeologa obrovské. To se opakovato i u mnoha dalších sarkofágů pocházejících z té doby. ### [Kent Weeks (1941 – dosud)](/egyptologove/kent-weeks.php "Kent Weeks (1941 - dosud)") **Od roku 1993 prováděl profesor Kent Weeks se svým týmem restaurátorské práce v několika hrobkách v Údolí králů**. Podařilo se mu objevit první rodinnou hrobku starověkého Egypta – hrobku synů Ramesse II. Je možné, že v hrobce je ještě druhé podlaží, kde budou pohřbeny děti synů Ramesse II. **Rubriky:** Egyptologové **Štítky:** egyptologové --- ### [Jan Kminek-Szedlo (1828 - 1896)](https://www.starovekyegypt.net/ceska-stopa-v-egypte/jan-kminek-szedlo.php) **Published:** 20 listopadu, 2016 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Za prvního [českého „egyptologa“](/cesti-egyptologove) může být považován talentovaný student historie a jazyků, plzeňský rodák Jan Kminek-Szedlo**. V letech 1841 – 1846 absolvoval gymnázium v Plzni, poté 2 roky studoval na Filozofické fakultě Karlo-Ferdinandovy (dnes Karlovy) univerzity v Praze. V roce 1848 se však aktivně účastnil pražského povstání a po jeho potlačení byl rakouskými úřady odveden k rakouskému vojsku a jako důstojník jízdy poslán do Itálie, kde se mu podařilo z armády vystoupit. Své křestní jméno Jan změnil na Giovanni, přihlásil se k trvalému pobytu v Bologni a oženil se s Italkou Annou Marií Gardosi. **Jan Kminek Szedlo začal studovat dějiny starého Egypta a egyptštinu**. Stal se kurátorem egyptské sbírky místního muzea. ## Jan Kminek-Szedlo – první překlad z egyptštiny do italštiny Není jisté, zda **Jan Kminek-Szedlo** někdy v Egyptě byl, v každém případě měl velmi slušné egyptologické základy a **roku 1876 vydává svou první práci „Velký sarkofág Městského muzea v Bologni“**. Před 140 lety byl tak prvním Čechem, který vytvořil překlad z egyptštiny do moderního jazyka – italštiny. (Ve stejném roce, kdy vydal svou egyptologickou prvotinu, se v Pardubicích narodil zakladatel české egyptologie František Lexa (1876 – 1960).) Kminkova prvotina byla kladně přijata a povzbudila autora k dalšímu egyptologickému bádání. **Roku 1878 byl Jan Kminek-Szedlo jmenován soukromým docentem egyptologie a zahajuje první přednášky na boloňské univerzitě**. Přesto je nucen i nadále vést těžký boj o obecný zájem a podporu vlivných osob pro svůj obor. Udělené tituly soukromého docenta a rytíře byly čestné a nepřinesly Kminkovi žádné příjmy. **Jan Kminek-Szedlo přes nepříznivé životní osudy** (úmrtí manželky, starost o nezletilé děti, nevydařené druhé manželství, smrt staršího syna …) přednášel na boloňské univerzitě, **pořizoval soupis egyptských starožitností v boloňském muzeu** a byl veřejně činný. Působil jako knihovník a archivář v Mickiewiczově akademii, společnosti polské a slovanské historie při boloňské univerzitě. Dopracoval se až na pozici inspektora boloňského muzea a vytvořil úplný katalog zde uložených staroegyptských památek – dodnes egyptology běžně citovaný. Jan Kminek-Szedlo zemřel 24. 11. 1896 ve věku 68 let. Je pohřben na boloňském hřbitově Cimitero della Certosa. Bohužel se nedochovala žádná jeho podobizna. **Rubriky:** Česká stopa v Egyptě **Štítky:** egyptologové --- ### [Hora Sinaj - dnešní Jabal Musa](https://www.starovekyegypt.net/sinajsky-poloostrov/hora-sinaj.php) **Published:** 2 srpna, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Hora Sinaj byla místem, kde Bůh předal Izraelitům svých Deset přikázání. **Dnes se za bájnou horu Sinaj považuje vrcholek Jabal Musa** (egyptským dialektem Gabal Musa – 2285 m.n.m.) na Sinajském poloostrově. Jabal Musa znamená v arabštině Mojžíšova Hora. **V počátcích křesťanství se za horu Sinaj považovala spíše hora Serbal** (Gebel Serbal). Ještě dnes jsou na Gebel Serbal vidět nápisy, které do kamenů na jejím úpatí vytesali první křesťané. Jenže v 5. století však byla hora Serbal zavržena a novým Sinajem se stala hora Svaté Kateřiny (2629 m.n.m.). Právě zde dodnes stojí i stejnojmenný [klášter Svaté Kateřiny](/sinajsky-poloostrov/klaster-svate-kateriny.php "Klášter svaté Kateřiny, Sinajský poloostrov"). I když je hora Svaté Kateřiny nejvyšší v oblasti, což by odpovídalo i popisu v Bibli, je od 15. století jako hora Sinaj uváděn výše zmiňovaný vrcholek Jabal Musa. Chcete-li vystoupat na Jabal Musa, čeká vás odměněna – výhled na Sinajský poloostrov. Budete si moci také prohlédnout muslimskou mešitu a ortdoxní řecký kostelík na jejím vrcholku. Ani jedna stavba bohužel není otevřena pro veřejnost. **Nedaleko vrcholu hory můžete navštívit i Mojžíšovu jeskyni**, kde podle Bible čekal Mojžíš na udělení božích přikázání. ![Hora Sinaj](/wp-content/uploads/dovolena-v-egypte/hora-sinaj.jpg "Hora Sinaj - Starověký Egypt") **Rubriky:** Sinajský poloostrov **Štítky:** dovolená v Egyptě, Sinajský poloostrov --- ### [Klášter svaté Kateřiny v Egyptě](https://www.starovekyegypt.net/sinajsky-poloostrov/klaster-svate-kateriny.php) **Published:** 2 srpna, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **První písemná zmínka o klášteru svaté Kateřiny pochází z roku 381.** Tehdy se o něm zmínila ve svém deníku cestovatelka jménem Egeria. Ta podstoupila pouť, během které navštívila známá biblická místa na blízkém východě – včetně bájné [hory Sinaj](/sinajsky-poloostrov/hora-sinaj.php "Hora Sinaj"). **Klášter Svaté **Kateřiny v Egyptě** obklopuje bájný hořící keř, přes který promlouval Bůh k Mojžíšovi**. Tento keř je dodnes v klášteru k vidění. Jméno kláštera získal název díky ostatkům svaté Kateřiny, které sem byly podle pověsti přeneseny anděli, aby její tělo uchránili před zničením. Když prorok Mohamed vydal roku 628 listinu, kterou zaručoval mnichům svoji ochranu a dokonce jim dovolil na tomto území vykonávat křesťanské obřady, získal klášter výsadní postavení v islámském světě. V křesťanské Evropě se do širšího podvědomí dostal s příchodem křižáků, když v 11.století mířili do Svaté země. **Klášter Svaté Kateřiny v Egyptě dnes uchovává největší sbírku ranných ikon na světě**. Nejstarší ikony pocházejí z 5. století a vidět můžete i nejstarší výtvarné ztvárnění Starého zákona. Pozornost zasluhuje také sbírka 120 ikon v nepříliš rozšířeném Křižáckém stylu, ve kterém se zde tvořilo během 13.století. Klášter Svaté Kateřiny v Egyptě uchovává i druhou největší sbírku raných kodexů a rukopisů (největší je ve Vatikánských sbírkách). V roce 2009 zde byla objevena zatím neznámá část tzv. Sinajského kodexu. Jedná se o ručně psanou řeckou Bibli, která pochází ze 4. století. Klášter svaté Kateřiny byl v roce 2002 připsán na seznam světového kulturního dědictví UNESCO jako nejstarší stále funkční klášter na světě. ![Klášter svaté Kateřiny](/wp-content/uploads/dovolena-v-egypte/klaster-svate-kateriny-sinajsky-poloostrov.jpg "Klášter svaté Kateřiny - Starověký Egypt") Klášter svaté Kateřiny **Rubriky:** Sinajský poloostrov **Štítky:** dovolená v Egyptě, Sinajský poloostrov --- ### [Taba, letovisko na hranicích s Izraelem](https://www.starovekyegypt.net/letoviska-v-egypte/taba.php) **Published:** 14 prosince, 2014 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Pokud se turisté vydají na Sinajský poloostrov, pak je jejich cílem nejčastěji Taba nebo** [Sharm el-Sheikh](/letoviska-v-egypte/sharm-el-sheikh.php "Sharm el-Sheik"). Letovisko se nachází u hranic s Izraelem a právě jeho poloha sehrála svoji roli v historii města. Od roku 1967 byla okupována Izraelem. Izrael se ze Sinajského poloostrova stáhl v roce 1982, ale to nebyl případ Taby, kde se Egypt a Izrael dlouho nedokázali shodnout na místě, kudy povede hranice. Celý problém řešila až mezinárodní arbitráž, která v roce 1988 přisoudila letovisko Taba právě Egyptu. ## Pláže a koupání v letovisku Taba **Taba nabízí krásné horské scenerie a zdejší moře je považováno za vůbec nejhezčí v celém Egyptě**. Všechny pláže v Tabě jsou písčité s pozvolným vstupem do moře, a proto jsou jako stvořené pro rodiny s dětmi. Místní pláže jsou mnohem klidnější, než ty v jiných egyptských letoviscích a pokud tedy chcete klidnou dovolenou, mohli byste zavítat právě sem. **Rubriky:** Letoviska v Egyptě **Štítky:** dovolená v Egyptě, egyptská letoviska --- ### [Sharm El Sheikh (Šarm aš-Šajch)](https://www.starovekyegypt.net/letoviska-v-egypte/sharm-el-sheikh.php) **Published:** 15 prosince, 2014 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Sharm El Sheikh (Šarm aš-Šajch) je moderní turistické letovisko v nejjižnější části Sinajského poloostrova.** Původně přístav a město hostící mnoho mírových rozhovorů je dnes jedním z nejnavštěvovanějších letovisek v Egyptě. Budovat se začalo až v 80. letech 20. století, kdy byl Sinajský poloostrov vrácen zpět Egyptu (1982). Jedinečná příroda, velmi příjemné klima a hlavně nádherné korálové útesy udělali z letoviska turistický ráj. Právě turistický ruch tvoří v Šarm aš-Šajchu (Sharm el Sheiku) hlavní zdroj příjmů. Místní pláže vybízejí k různým zábavám, jako je potápění, šnorchlování, windsurfing nebo kanoistiku. ## Sharm el Sheikh – jiný kontinent **Sinajský poloostrov** omývá Středozemní moře na severu a Rudé moře na jihu. Je to **jediná část Egypta, která geograficky náleží do Asie**. Sinajský poloostrov je poměrně suchá a hornatá oblast s dvěma dalšími oblíbenými letními letovisky, kterými jsou [Dahab](/letoviska-v-egypte/dahab.php "Dahab") a Taba. Milovníci památek by neměli zapomenout navštívit klášter sv. Kateřiny ve výšce 1750m mezi horami Sinaj a Horou sv. Kateřiny. **Rubriky:** Letoviska v Egyptě **Štítky:** dovolená v Egyptě, egyptská letoviska, Sinajský poloostrov --- ### [Abúsír, působiště českých egyptologů](https://www.starovekyegypt.net/ceska-expedice-v-abusiru/abusir-pusobiste-ceskych-egyptologu.php) **Published:** 27 ledna, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír. Nachází se na západním břehu Nilu na okraji libyjské náhorní plošiny přibližně 20 km jihozápadně od Káhiry. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, „(Kultovní) místo Usira“ (řecky Busiris). Abúsír s podzemními katakombami, které se zde nacházejí, považují někteří badatelé za mýtické Rosetau starých Egypťanů, místo vstupu do podsvětí. Na jihu sousedí Abúsír s lokalitou [Sakkára](/egyptske-nekropole/sakkara-nejstarsi-egyptske-pohrebiste.php). **Česká expedice v Abúsíru působí již od počátku 60. let 20. století.** ## Abúsír – oblíbené místo 5. dynastie [![Česká expedice v Abúsíru, mapa](/wp-content/uploads/cegu/tn_abusir03.jpg "Česká expedice v Abúsíru, mapa - Starověký Egypt")](/wp-content/uploads/cegu/abusir03.png)Abúsír byl jako hřbitov využíván od konce pravěku. Jako královská nekropole sloužil v období 5. dynastie, kdy zde jako první byla postavena [Sahureova pyramida](/pyramidy-stare-rise/sahureova-pyramida.php). Tento faraon 5. dynastie zde postavil nejen pyramidu, ale pravděpodobně i sluneční chrám, který ale dosud nebyl nalezen. Sahurea napodobovali i jeho nástupci – a tak tu postupně vznikla [Neferirkareova pyramida](/pyramidy-stare-rise/neferirkareova-pyramida.php), [Raneferefova pyramida](/pyramidy-stare-rise/raneferefova-pyramida.php) a jako poslední [Niuserreova pyramida](/pyramidy-stare-rise/niuserreova-pyramida.php). Ten měl problém pro volbu místa, ještě větší, než jeho předchůdce Raneferef, protože vhodné volné místo pro stavbu pyramidy prostě docházelo. V zádušních chrámech Sahureova nástupce Neferirkarea, Neferirkareovy manželky královny Chentkaus II. a jejich krátce vládnoucího syna panovníka Neferefrea (jméno lze číst také Raneferef) byly nalezeny pozůstatky papyrových chrámových archivů (označované jako Abúsírský archiv I, II a III) obsahující dokumenty především hospodářského a administrativních charakteru. V okolí pyramid vznikly soudobé hřbitovy s hrobkami významných osob spojených s dynastií, nejvýznamnější z nich je mastaba Ptahšepsese, zetě a vezíra panovníka Niuserrea. Na vzdálenějším místě v poušti byl objeven hřbitov s obrovskými šachtovými hroby z 26. a 27. dynastie. Jeden z těchto hrobů patřil vezírovi Vedžahorresnetovi, který žil v době perské vlády nad Egyptem . Česká expedice v Abúsíru přinesla na světlo světa už několik obejvů, o kterých píšeme v jiných částech tohoto webu. Jen namátkou uveďme – šachtové hrobky, průzkum Raneferova komplexu, chrám Ramesse II., komplex královny Setibhor a celé řady dalších objevů. Také proto jsou naši egyptologové svými kolegy velmi oceňováni od kolegů z celého světa. [![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/cesky-egyptologicky-ustav-abusir-04-300x225.jpg)](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/cesky-egyptologicky-ustav-abusir-04.jpg) [![Pyramidy v Abúsíru](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/cesky-egyptologicky-ustav-abusir-02-300x225.jpg "Pyramidy v Abúsíru")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/cesky-egyptologicky-ustav-abusir-02.jpg) Pyramidy v Abúsíru [![Pyramidy v Abúsíru](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/cesky-egyptologicky-ustav-abusir-01-300x225.jpg "Pyramidy v Abúsíru")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/cesky-egyptologicky-ustav-abusir-01.jpg) Pyramidy v Abúsíru **Rubriky:** Česká expedice v Abusiru **Štítky:** ČEgU, Český egyptologický ústav, čeští egyptologové --- ### [Západní poušť a výzkum ČEgÚ](https://www.starovekyegypt.net/zapadni-poust/vyzkumy-v-zapadni-pousti.php) **Published:** 27 ledna, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** V poslední době se české egyptologii daří provádět výzkumy nejen na pyramidových polích [na lokalitě Abúsír](/cesky-egyptologicky-ustav/abusir-pusobiste-ceske-egyptologicke-expedice.php "Abúsír, působiště české egyptologické expedice"). Zároveň ale zajišťují a organizují menší expedice – jako je například ta do lokality zvané Západní poušť. Od roku 2003 tak pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, která se nachází přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V oblasti vzdálené vzdušnou čarou asi 200 km západně od údolí Nilu se na prostoru přibližně 250 km2 dodnes udrželo několik zdrojů vody. **![bazilika zasvěcená sv. Bartoloměji](/wp-content/uploads/cegu/zapadni-poust-sv-bartolomej.gif "bazilika zasvěcená sv. Bartoloměji - Starověký Egypt")Jeden z nejzajímavějších výzkumů probíhá na lokalitě Bír Šovíš – což v překladu „Policajtova studna“**. Před lety se jednalo o bezejmennou oblast, které dal název až vysloužilý policajt, který tu jistou dobu provozoval zemědělství. Zdejší pozůstatky pocházejí ze 4. až 5. století, tj. z doby, kdy jsou v různých oblastech Egypta doloženy první rané křesťanské komunity. Zatím zde však nebyl nalezen žádný přímý doklad toho, že se jednalo o křesťanskou komunitu. Ze sousední lokality, El-rízu, ale pochází stejně stará bazilika zasvěcená sv. Bartoloměji. **Osídlení Západni poušti v římské době tvořily tři sídelní oblasti**, které je dnes možno na povrchu rozeznat pouze díky vysokým koncentracím keramických střepů a případně i jiných artefaktů. Tvořily ho obytné domy i dílenské komplexy. K nim od východu přiléhala síť manavárů, podzemních zavlažovacích tunelů vykopaných hluboko v podzemí (tunely jsou v hloubce 15–20 m). S povrchem spojují tyto manaváry větrací a udržovací šachty budované v pravidelných úsecích po přibližně 10 m. Právě díky jejich ústím na povrchu se tyto sítě daří detailně mapovat. Jejich funkce spočívala v tom, že v podzemních chodbách se soustředila podpovrchová voda. Šachty postupně klesaly směrem k osídlení, kam přiváděly vodu do velkých kolektorů. Odtud byla voda odebírána a podle potřeby používána. Tak byli místní lidé schopni přežít a zavlažovat své záhony, pole a zahrady. ## Západní poušť – první výzkumy **V roce 2005 se výzkum soustředil na zkoumání dvou sídlištních struktur**, domů postavených z nepálených cihel. Prozatím byly prozkoumány jen některé jejich části. V případě domu č. 3 se podařilo objevit místnost s velkým pilířem a schodištěm klesajícím do hloubky více než čtyř metrů a několik okolních skladišť. Všechny prostory byly bohaté na pozdní římskou keramiku. V případě druhé sídlištní struktury se ukázalo, že jde o dílenský komplex. Na podlaze se zachovala většina nádob, která byla používána starověkými řemeslníky. Jedná se tak o unikátní nálezový kontext, který zachycuje původní inventář jedné dílny. Důkladná analýza funkcí jednotlivých keramických nádob by měla přinést odpověď na otázku, jaká výrobní činnost zde probíhala. V roce 2005 se prvně začali nacházet i psané texty. Jsou psané řečtinou na střepech a mají nejspíš hospodářský charakter. V současné době probíhá jejich překlad. **V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru** a k [Jeskyni plavců](/zapadni-poust/jeskyne-plavcu-a-neoliticke-malby.php) v egyptské Západní poušti. Podrobné informace najdete v další části. Zdroj: Český egyptologický ústav **Rubriky:** Západní poušť **Štítky:** ČEgU, Český egyptologický ústav, čeští egyptologové, výzkum Západní poušti, Západní poušť --- ### [Vodní hora - skála s červeným pigmentem](https://www.starovekyegypt.net/zapadni-poust/vodni-hora-skala-s-cervenym-pigmentem.php) **Published:** 27 ledna, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Třetí den se expedici podařilo dorazit do první vědecky významné oblasti, která dokumentuje pronikání starých Egypťanů do Západní pouště a jejich schopnosti organizovat výpravy do hloubi egyptské a libyjské pouště. Tou oblastí byla tzv. Vodní hora v Západní poušti. **Vodní hora je pískovcová skála obsahující červený pigment, pro který sem** [panovníci 4. dynastie](/faraoni-stare-rise/faraoni-4-dynastie.php "Panovníci 4. dynastie") **vysílali výpravy**. Skála je unikátní tím, že na stěně tvořící součást skalní římsy, kde probíhalo zpracování pigmentu, se dochovaly vyryté nápisy obsahující královská jména panovníků Cheopse (Chufeva) a Radžedefa. U prvního z nich šlo o senzaci, protože objev nápisu (stejně jako celé skály) německým pouštním badatelem Carlo Bergmannem dokládá, že Cheops (Chufu) vládl déle, než se doposud předpokládalo. **Vodní hora musela mít značný význam i dříve, přibližně na přechodu mezolitu a neolitu** (8.-7. tis. př.n.l.), kdy sem tehdejší lovci ryli obrazy antilop, žiraf (z nějakého důvodu byly velmi oblíbené) a pštrosů. Vedle nich se zde často opakuje znak, který nejspíše označuje přítomnost studny či vodního zdroje. Z toho můžeme usuzovat, že tehdy byla tato oblast mnohem zelenější než dnes a odtud také pochází její název. Východně od Vodní hory se nacházejí kruhová obydlí mezolitických sběračů a lovců. ![Vodní hora](/wp-content/uploads/cegu/zapadni-poust-vodni-hora-kruhove-kamenne-obydli.jpg "- Starověký Egypt") Kruhové kamenné obydlí pravěkých lovců a sběračů Zdroj: National Geographic **Rubriky:** Západní poušť **Štítky:** ČEgU, Český egyptologický ústav, čeští egyptologové, výzkum Západní poušti, Západní poušť --- ### [Pyramida Amenemheta IV. v Mazghúně](https://www.starovekyegypt.net/pyramidy-stredni-rise/pyramida-amenemheta4.php) **Published:** 10 prosince, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Po smrti Amenemheta III. začala moc vládnoucího rodu znovu upadat, což dokládají i královské hrobky té doby. Amenemhet IV. **během své vlády sice dokončil stavební projekty, které zahájil v Fajjúmské oáze jeho otec**. Pyramida Amenemheta IV. v Mazghúně mezi Dahšúrem a Lištem je sice připisována tomuto faraonovi (nutno dodat, že ne zcela bez pochybností). ![Pyramida Amenemheta IV. v Mazghúně](/wp-content/uploads/architektura/pyramidy/amenemhet4-01.gif "Pyramida Amenemheta IV. v Mazghúně - Starověký Egypt")**Základní údaje o pyramidě:**šířka základny: 52,50 m## Pyramida Amenemheta IV. v Mazghúně, pohled do nitra **Pyramida Amenemheta IV. v Mazghúně měla jádro ze sušených cihel, obložení bylo z vápencových bloků**. Pyramida byla však již v dávné minulosti silně poškozena a obložení bylo strháno a nic z něj se nepodařilo nalézt. Nemůžeme tak určit ani sklon stěn nebo výšku pyramidy, můžeme ale předpokládat, že se v základních rysech podobala pyramidě Amenemheta III. v Hawáře. Tato domněnka se opírá o plán substruktury a způsob konstrukce pohřební komory. Někteří egyptologové tuto domněnku ale zpochybňují a pyramidu připisují někomu z 13.dynastie. **Vchod do podzemí byl uprostřed jižní strany pyramidy**. Chodba se sestupným schodištěm byla na třech místech opatřena zátarasy. Pohřební komora byla umístěna ve svislé ose pyramidy a zajímavé je, že ji vyplňoval obrovský křemencový monolit, ve kterém byla vytesána jáma pro uložení rakve s mumií. Stropní konstrukci pravděpodobně tvořila sedlová klenba. Zvláštností je zvlněná ohradní zeď ze sušených cihel kolem pyramidy – zvlnění zdi výrazně zlepšoval její stabilitu. Zdá se, že zádušní chrám k pyramidě přímo nepřiléhal – je možné, že jím byla stavba umístěná ve středu východní části ohradní zdi. Přístup k pyramidě byl v jihovýchodním rohu ohradní zdi. **Rubriky:** Pyramidy Střední říše **Štítky:** architektura starověkého Egypta, egyptské pyramidy --- ### [Pohřební komplex Senusreta III. v Abydu](https://www.starovekyegypt.net/pyramidy-stredni-rise/pohrebni-komplex-senusreta3-v-abydu.php) **Published:** 10 prosince, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Pohřební komplex Senusreta III. v Abydu (Abedžu) představuje obrovskou stavbu velice neobvyklého plánu.** Na kraji nilského údolí leží chrám, ve kterém se nacházela vápencová kaple. Před ní stála dvojice sedících křemencových soch tohoto panovníka. Asi kilometr dlouhá cesta spojovala chrám se stavbou v pošti, která svým tvarem připomínala písmeno T. Pod touto stavbou je struktura chodeb sestávající ze čtyř částí. První tvoří dlouhá, vápencem obložená síň se dvěma komorami po stranách, druhou chodba, která vede do dvojice šachet hlubokých asi 6m. Následuje svažující se chodba, která končí v komoře obložené červenou žulou. Zde byl nalezen prázdný sarkofág. Za komorou je ještě dlouhá zakřivená chodba, která je zakončena malou místností obloženou křemencem. ![Pohřební komplex Senusreta III. v Abydu](/wp-content/uploads/architektura/pyramidy/senusret3-abydos.gif "Pohřební komplex Senusreta III. v Abydu - Starověký Egypt") Jak si ale vysvětlit plán pohřebního komplexu Senusreta III. v Abydu? Podle výzdoby, která zdůrazňuje spojení Senusreta III. s bohem Usirem je možné, že se jedná o zvláštní formu symbolické zádušní kaple. Navíc Abydos (Abedžu) se na počátku období Střední říše stal kultovním centrem boha Usira. Jeho chrám se nacházel v Kóm es-Sultán a právě od něj se každý rok konalo procesí k domnělému Usirovu hrobu. Za ten byla považována hrobka panovníka 1.dynastie Džera na královském pohřebišti v Umm el-Kábu. V této souvislosti je tedy potřeba vidět, že za vlády 12.dynastie, kdy vrcholil kult Usira, bylo logickým rozhodnutím Senusreta III. postavit si pohřební komplex v Abydu (Abedžu) – ač předtím již zahájil stavbu pyramidy v Dahšúru. [Senusret III.](/faraoni-stredni-rise/senusret3.php) si kromě tohoto pohřebního komplexy v Abydu nechal postavit také pyramidu v Dahšúru. **Rubriky:** Pyramidy Střední říše **Štítky:** Abydos, architektura starověkého Egypta, egyptské pyramidy, Senusret III. --- ### [Pyramida Senusreta III. v Dahšúru](https://www.starovekyegypt.net/pyramidy-stredni-rise/pyramida-senusreta3.php) **Published:** 10 prosince, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Když Egypt v 5.stol. př.n.l. navštívil Herodot, byl to právě [Senusret III.](/faraoni-stredni-rise/senusret3.php "Senusret III."), kdo byl považován za nejvýznamnějšího panovníka starověkého Egypta. **Pyramida Senusreta III. se nacházela na severovýchod od Červené pyramidy faraona Snofrua** a jeho komplex lehce předčil všechny pyramidové komplexy jeho předchůdců z dob 12.dynastie a to nejen svou velikostí. Pyramida se nazývala „Božská moc (Senusretových) proměn“. ![pyramida](/wp-content/uploads/architektura/pyramidy/senusret3.gif "- Starověký Egypt")**Základní údaje o pyramidě:****Popis pyramidy:****Základní údaje o kryptě:**šířka základny: 105 mA vchod rozloha: 5,24 x 2,70 mvýška pyramidy: 64,13 mB chodba výška: 3,18 múhel sklonu stěn: 50°C skladD předsíň**Pyramidy princezen na severu:**E pohřební komora šířka základny: 32 m úhel sklonu stěn: 60 – 63°## Pyramida Senusreta III., pohled do nitra Superstruktura pyramidy Senusreta III. byla postavena podobně jako u všech předchozích pyramid z 12.dynastie. **Jádro pyramidy Senusreta III. je ze sušených cihel, tentokrát ale nebylo zpevněno skeletem z kamenných zdí.** Pyramida byla obložena jemným bílým vápencem. Severní kaple byla postavena pravděpodobně jen pro zmatení zlodějů, protože vchod do pyramidy byl ukryt v dlažbě dvora v severozápadní části. Cesta do podzemních místností vedla nejprve svislou šachtou, která ležela mimo pyramidu, po které se pokračovalo chodbou, která se lehce svažovala k východu a vedla do předsíně. Od předsíně na západ ležela pohřební komora faraona a na východ od předsíně pak byl malý serdab. **Pohřební komora Senusreta III. se nacházela severozápadně od svislé osy pyramidy**. Měla klenutý strop a celá byla obložena žulovými bloky (včetně klenutého stropu). Strop byl zespodu odtesán a připomínal valenou klenbu. Nad žulovým stropem byl další sedlový strop, který byl ale z vápencových bloků. Nad tímto vápencovým stropem byla obrovská klenba ze sušených cihel. Stěny i strop pohřební komory byly potaženy vrstvou bílé omítky – což bylo neobvyklé. U západní stěny stál žulový sarkofág, který svým tvarem připomínal dolnoegyptskou svatyni per nu. Spodní část sarkofágu má podstavec tvořený dvěma stupni, přičemž druhý zdobí patnáct nik – ty měly pravděpodobně představovat stylizované brány. U jižní stěny pohřební komory byla v podlaze šachta určená pro skříňku na kanopy – skříňka i sarkofág byli prázdné. Na tomto místě je třeba připomenout, že tento motiv ani počet nejsou náhodné – prvně se s tímto motivem setkáváme u faraona Džosera v jeho pyramidovém komplexu. Krom sarkofágu Senusreta III. jsou takto zdobeny ještě další čtyři sarkofágy – sarkofág Senusreta II. v pyramidě v Láhúnu, sarkofág Amenemheta III. v pyramidě v Dahšúru a také v pyramidě v Hawáře a nakonec sarkofág královny Verety II. v Dahšúru. ## Pyramidy královen a princezen Severně od pyramidy byly zbytky čtyř hrobek a na jižní straně tří hrobek. Tyto hrobky de Morgan nejprve chybně považoval za mastaby, nejnovější americký průzkum vedený Arnoldem prokázal, že šlo o malé pyramidy královen a princezen. Na východní straně těchto malých pyramid původně stály malé zádušní kaple s reliéfní výzdobou. V podzemí pod pyramidami byly pohřební komory, kterých ale bylo daleko víc, než kolik bylo pyramid. Do podzemí severních pyramid pronikl už de Morgan a objevil zde celkem 12 navzájem propojených hrobek, které jsou uspořádány vedle sebe ve dvou galeriích. Hrobky tvořila horní komora vytesaná ve skále a pod ní byla chodba, v jejíž boční stěně byla schránka na kanopy. Chodba vedla do vápencem obložené pohřební komory. Sarkofágy v těchto pohřebních komorách byly z křemence, červené žuly nebo z vápence. Ze zbytků pohřební výbavy se podařilo identifikovat hrobky princezen Nefrethenut, Itakatej, Senet Senebetes, Menet a Sithathor ? a královny Meret. Jižně od pyramidy stojí další tři pyramidy – východní pyramida je kultovní, prostřední patřila královně Veret I. a západní pyramida královně Veret II. Pojďme si představit obě královny. **Veret I. byla matkou faraona Senusreta II.** a její pohřební komora leží ve středu základny pyramidy. Je přístupná šachtou, ale pohřební komora byla objevena prázdná. Předpokládá se, že královna byla pohřbena u pyramidy svého syna v Láhúnu. **Veret II. byla pravděpodobně dcerou Amenemheta II.** a u její pyramidy byly dvě kaple – vstupní na severní straně pyramidy a zádušní na východní straně. Obě kaple byly původně bohatě zdobeny reliéfní výzdobou. Zádušní chrám ležel před východní stranou pyramidy a svou rozlohou patřil rozhodně k menším. V pozdějších dobách byl zcela zničen a proto rekonstrukce jeho plánu je zatím jen hypotetická. Pyramidu i zádušní chrám obklopovala vnitřní ohradní zeď, která byla zevně zdobená nikami. Napodobování Džoserova pyramidového komplexu podtrhuje krom severo-jižní orientace vnější ohradní zeď z cihel, která byla také zdobena nikami. **Rubriky:** Pyramidy Střední říše **Štítky:** architektura starověkého Egypta, Dahšúr, egyptské pyramidy, pyramidy v Dahšúru, Senusret III. --- ### [Pyramida Amenemheta II. v Dahšúru](https://www.starovekyegypt.net/pyramidy-stredni-rise/pyramida-amenemheta2.php) **Published:** 10 prosince, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Jestliže předchůdci Amenemheta II. zvolili za místo svého posledního odpočinku Lišt (Iči-tauej), [Amenemhet II.](/faraoni-stredni-rise/amenemhet2.php "Amenemhet II.") **si pro stavbu své pyramidy zvolil Dahšúr**. Pyramida Amenemheta II. stojí na okraji pouště východně od Červené pyramidy faraona Snofrua. Nazývala se „Amenemhet je dobře zaopatřen“, dnes ale připomíná spíše šedočernou hromadu sušených cihel, což je v rozporu s jejím místním pojmenováním „Bílá pyramida“. Tento název může souviset se skeletem jádra pyramidy, který z ní kdysi vyčníval a byl z bílých vápencových bloků. ![pyramida](/wp-content/uploads/architektura/pyramidy/amenemhet2-01.gif "- Starověký Egypt")**Základní údaje o pyramidě:**šířka základny: 84 m## Pyramida Amenemheta II., pohled do nitra **Jádro pyramidy Amenemheta II. bylo ze sušených cihel se skeletem**, který byl pravděpodobně **z bílého vápence**. Vchod do pyramidy ležel uprostřed severní strany na úrovni základny. Následovala sestupná chodba z vápencových bloků, která byla vybudována podobným způsobem jako v pyramidě Neferirkareově z 5.dynastie. Nad plochým stropem byl ještě sedlový strop, který byl z vápencových desek. Sedlový strop pomáhal redukovat tlak, který byl na chodbu shora. Sestupná chodba na dolním konci přecházela ve vodorovnou, a ústila do pohřební komory. Pohřební komora byla v pyramidě Amenemheta II. umístěná ve svislé ose pyramidy, ve vodorovné chodbě před pohřební komorou byl zátaras v podobě dvou svislých žulových desek. **Strop pohřební komory byl chráněn** – podobně jako sestupná chodba – **sedlovým stropem**. Plán pohřební komory byl ale poněkud nepravidelný – částečně zasahovala i pod úsek chodby se zátarasem, její hlavní část ale byla orientovány východo-západně. U západní stěny byl sarkofág vyrobený z křemence. **Zádušní chrám Amenemheta II. byl téměř úplně zničen** – možná se jmenoval „Osvícené je místo Amenemhetova potěšení“, bezpečně to ale není prokázáno. Jeho zbytky jsou před východní stranou pyramidy, ale podrobně zkoumány zatím nebyly. V prostoru mezi západní stranou pyramidy a západním křídlem ohradní zdi objevil de Morgan hrobky, ve kterých byli pohřbeni členové faraonovi rodiny – princ Amenemhetanch a princezny Ita, Chnemet, Itueret a Sithathormeret. **Rubriky:** Pyramidy Střední říše **Štítky:** architektura starověkého Egypta, Dahšúr, egyptské pyramidy, pyramidy v Dahšúru --- ### [Pyramidy manželek Pepi II.](https://www.starovekyegypt.net/pyramidy-stare-rise/pyramidy-manzelek-pepi2.php) **Published:** 29 listopadu, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** V těsné blízkosti pyramidy Pepi II. stojí tři malé pyramidové komplexy manželek faraona Pepi II. které odkryl Jéquier. Podívejme se tedy nyní na jednotlivé komplexy královen trochu podrobněji. ## NEITINA PYRAMIDA ![pyramida](/wp-content/uploads/architektura/pyramidy/pepi2-neit.gif "- Starověký Egypt")**Základní údaje o pyramidě:**šířka základny: 23,5 mvýška pyramidy: 21,5 múhel sklonu stěn: 61°Nejstarší pyramidový komplex ležel u severozápadního rohu a patřil nejvýznamnější z manželek Pepi II. – Neitě. **Neita byla nejstarší dcerou Pepi I. a byla sestrou faraona Merenrea I.** Její pyramidový komplex tvořila malá pyramida a zádušní chrám. Jádro pyramidy bylo ze tří stupňů, které byly ze stejného materiálu jako pyramida Pepi II. a bylo postaveno stejným způsobem. Vchod do podzemí byl v dlažbě dvora před středem severní strany pyramidy. Zátaras z červené žuly, který byl umístěn na konci svažující se chodby posiloval blokádu vchodu do pohřební komory. Pohřební komora byla umístěna ve svislé ose pyramidy. Pohřební komora měla obdelníkový půdorys a byla orientována východo-západně. Plochý strop zdobily hvězdy a na třech bočních stěnách byly Texty pyramid. Čtvrtou (západní) stěnu, před kterou byl umístěn sarkofág, zdobilo vyobrazení průčelí paláce. V pohřební komoře se našly zlomky alabastrových a dioritových nádob, nenašla se ale mumie královny. Na východ od pohřební komory byl malý serdab. Vchod do zádušního chrámu byl v jihovýchodním rohu ohradní zdi. Hned za vchodem byl vestibul, který dostal název „Lví síň“ podle nalezených zbytků reliéfů se lvy, kteří jsou přepásány ozdobnými šerpami. Otevřený piířový dvůr a pět skladištních komor doplňovaly veřejnou část chrámu. Intimní část tvořila obětní místnost s nepravými dveřmi, která přiléhala ke středu východní strany pyramidy. Severmě od obětní místnosti byla místnost se třemi nikami pro královniny sochy. ## PYRAMIDA IPUTY II. ![pyramida](/wp-content/uploads/architektura/pyramidy/pepi2-iput2.gif "- Starověký Egypt")**Základní údaje o pyramidě:**šířka základny: 22 múhel sklonu stěn: 55°**Pyramida Iputy II. je dnes téměř zcela zničena**, svým plánem se ale příliš nelišia od Neitiny pyramidy. Byla v porovnání s Neitinou pyramidou o něco menší, sklon stěn byl méně strmý a kvalita výzdoby v pohřební komoře byla výrazně horší – napříkla [Texty pyramid](/pismo-v-nabozenstvi/texty-pyramid.php "Texty pyramid") byly vytesány dost nedbale na hrubě opracovaných bočních stěnách pyramidy. Navíc texty byly okopírovány z pyramidy Pepi II. a to bez jakéhokoliv upravení – například mužských zájmen ženskými. Zádušní chrám byl před východní, resp. jihovýchodní částí pyramidy a měl velice specifický plán – svým tvarem připomínal písmeno L. Vchod byl z jihu, tvořila ho brána z červené žuly, vedle které stály obelisky. Na bráně byly vytesány královnina jména a titulatury. Mezi tituly Iputy II. ale chybí titul „královská matka“ – zde je nutno připomenout, že za 6.dynastie se stavěly pyramidy i královnám, které se nestaly králoskými matkami. **Nepravidelnost chrámu dokládá mimo jiné umístění otevřeného pilířového dvora před severovýchodní nároží** nebo skupina pěti skladištních komor u jihovýchodního nároží. V jedné z nich byla dodatečně pohřbena další z manželek Pepi II. jménem Anchesenpepi (matka pozdějšího nevýznamného panovníka 8.dynastie Neferkarea Nebiho). Je pravděpodobné, že svého manžela přežila a pokud je totožná s „královskou manželkou“ Anchesenpepi, vdala se později za náčelníka Iuua. ## VEDŽEBTENINA PYRAMIDA ![pyramida](/wp-content/uploads/architektura/pyramidy/pepi2-vedzebt.gif "- Starověký Egypt")**Základní údaje o pyramidě:**šířka základny: 23,5 múhel sklonu stěn: 63°30′Pyramidový komplex třetí manžely Pepi II. leží u jihovýchodního nároží panovníkovy pyramidy. Znovu ho tvořila jen pyramida, malý zádušní chrám a malá kultovní pyramida. Kolem komplexu byly dvě ohradní zdi – druhá vymezovala větší prostor kolem komplexu zejména na východní straně. Pyramida byla odkryta v tak žalostném stavu, že nebylo možné určit, jakým způsobem bylo postaveno jádro pyramidy. Podařilo se ale nalézt blok obložení, na kterém spočíval pyramidion. V zádušním chrámu se podařilo nalézt zlomek nápisu, který dokládá, že pyramidion tvořily zlaté pláty. **Rubriky:** Pyramidy Staré říše **Štítky:** architektura starověkého Egypta, egyptské pyramidy, Pepi II., Sakkára --- ### [Pyramida Merenrea I. v Sakkáře](https://www.starovekyegypt.net/pyramidy-stare-rise/pyramida-merenre.php) **Published:** 30 listopadu, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Pyramida Merenrea I.** se jmenovala „V krásné záři se zjevuje Merenre“, **dnes není pro návštěvníka Sakkáry snadno nalezitelná**. Pískem zaváté rozvaliny jsou na jihozápadním okrají nekropole poměrně dost hluboko v poušti. Zde návštěníky upoutá pyramida Pepi II. než rozvaliny komplexu faraona Merenrea (málo známého [faraona 6. dynastie](/faraoni-stare-rise/faraoni-6-dynastie.php)). To ale není důvod, proč informací o tomto panovníkovi není mnoho. ![pyramida](/wp-content/uploads/architektura/pyramidy/merenre1-01.gif "- Starověký Egypt")**Základní údaje o pyramidě:****Popis pyramidy:**šířka základny: 78,75 mA pohřební komoravýška pyramidy: 52,5 mB předsíňúhel sklonu stěn: 53° 7′C vchodD vodorovná chodba se zátarasem## Pyramida Merenrea I. – průzkum pyramidy Perring při svém průzkumu pyramidy ve 30tých letech 19.století zaznamenal výskyt bloků z bílého vápence, kterým byla pyramida obložena. Dnes tyto zbytky v rozvalinách bohužel nejsou vidět. Perring si také všiml zbytků ohradní zdi, která byla ze sušených cihel a také vzestupné cesty, která se vyhýbala blíže u okraje pouště ležícímu komplexu faraona Džedkadre Isesiho. Začátkem 80tých let 19.století pronikl do podzemních prostor Maspero, který zde objevil Texty pyramid. Zpracoval také plánek podzemních komor, který se nelišil od pyramidy Pepi I. ![Pyramida Merenrea I. v Sakkáře](/wp-content/uploads/architektura/pyramidy/merenre1-02.gif "Pyramida Merenrea I. v Sakkáře - Starověký Egypt") **Rubriky:** Pyramidy Staré říše **Štítky:** architektura starověkého Egypta, egyptské pyramidy, Sakkára --- ### [Pyramidy Meretites, Anchesenpepi II. a Anchesenpepi III.](https://www.starovekyegypt.net/pyramidy-stare-rise/pyramidy-meretites-anchesenpepi2.php) **Published:** 30 listopadu, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Jižně od „Západní“ leží pyramidový komplex královny Meretites** (dcery Pepi I. a manželky [Pepi II.](/faraoni-stare-rise/pepi2.php "Pepi II.")). Severně pak najdeme pyramidu prince Hornecerichtea. Není bez zajímavosti, že mezi dosud objevenými pyramidami chybí pyramida královny Anchesenpepi I. manželky Pepi I. a matky jeho nástupce Merenrea I.). Francouzský tým, který v této lokalitě pracuje by tedy mohl objevit i její pyramidu, pokud nebyla pohřbena u pyramidy svého syna Merenrea. **Nedávno byla objevena také pyramida Anchesenpepi III.** poblíž jihozápadního nároží pyramidy Pepi I. Ve velice poškozené pohřební komoře byla nalezena spodní část královnina sarkofágu. Ten byl vyroben z obrovského bloku psíkovce zapuštěného do podlahy. Víko bylo z bloku červené žuly. Pyramida má vlastní ohradní zeď, ke které od severu přiléhá malá a silně poškozená pyramida. Tu si přisvojil „hlavní nositel pečeti“ Reherišefnacht. **Jižně od pyramidy Anchesenpepi III. byla objevena** další (dosud nejjižnější) **pyramida Anchesenpepi II.** – manželce Pepi I. a matce Pepi II. Tato královna později vládla místo svého nedospělého syna, který nastoupil na trůn v šesti letech. Vztah mezi matkou a dítětem – faraonem ilustruje malá alabastrová soška, na které Pepi II. sedí matce na klíně (nyní je soška v muzeu v Brooklynu). V pohřební komoře královny leží obrovský a pečlivě opracovaný čedičový sarkofág, ale nejzajímavějším nálezem jsou Texty pyramid na stěnách pohřební komory. [zpět](/pyramidy-stare-rise/pyramidy-kraloven-pepi1.php "Pyramidy královen Pepi I.") **Rubriky:** Pyramidy Staré říše **Štítky:** architektura starověkého Egypta, egyptské pyramidy, Pepi I., Sakkára --- ### [Pyramidy manželek Pepi I. - Pyramida Inenek-Intej](https://www.starovekyegypt.net/pyramidy-stare-rise/pyramida-inenek-intej.php) **Published:** 30 listopadu, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Pyramidový komplex královny Inenek-Intej** je druhý od východu, **má vlastní ohradní zeď a je větší**, což platí jak pro pyramidu tak pro zádušní chrám. Plán pyramidy se nijak výrazně nelišil od plánu pyramidy Nebuunet, jediný rozdíl znamená umístění pohřební komory ve svislé ose pyramidy. Zádušní chrám (vzhledem ke stísněnému prostoru) se rozprostírá kolem severní, východní a jižní strany pyramidy. Před východní stěnou byla obětní síň, a místnost se třemi výklenky. Před severní a jižní stranou pyramidy Inenek-Intej byla skupina skladištních komor. I tak byl ale kolem severní, západní a jižní strany pyramidy ponechán úzký prostor pro otevřený dvůr a nechyběla ani malá kultovní pyramida v jihozápadním rohu nádvoří. ![Pyramida Inenek-Intej](/wp-content/uploads/architektura/pyramidy/inenek-inti.gif "Pyramida Inenek-Intej - Starověký Egypt") [zpět](/pyramidy-stare-rise/pyramidy-kraloven-pepi1.php "Pyramidy královen Pepi I.") **Rubriky:** Pyramidy Staré říše **Štítky:** architektura starověkého Egypta, egyptské pyramidy, Pepi I., Sakkára --- ### [Pyramidy manželek Pepi I. - Západní pyramida](https://www.starovekyegypt.net/pyramidy-stare-rise/pepi1-zapadni-pyramida.php) **Published:** 30 listopadu, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** V pořadí třetí od východu stála pyramida, která je nazývána „Západní“. Zbytky její superstruktury dnes dosahují výšky zhruba 3 metry. Původnímy rozměry se nelišila od pyramidy Nebuunet, plánem substruktury už ano. Hlavní rozdíl je v umístění serdabu, který není východně od pohřební komory, ale jižně. **Pohřební komora Západní pyramidy ležela ve svislé ose pyramidy**. V serdabu byly nalezeny dva štůčky jemného plátna, pozlacený dřevěný sandál a měděné nástroje – zbytky pohřební výbavy. V pohřební komoře byly krom zlomků sarkofágu z červené žuly nalezeny podobné předměty jako v Nebuunetině, ale v daleko větším množství. **Zádušní chrám u Západní pyramidy byl stavěn ve spěchu**, vedle obětní místnosti byla místnost pouze se dvěma výklenky pro královniny sochy. Našla se zde také část kartuše Pepi II. – výzdoba chrámu byla tedy dokončena až za vlády tohoto panovníka! ![Západní pyramida](/wp-content/uploads/architektura/pyramidy/zapadni-pyramida.gif "Západní pyramida - Starověký Egypt") [zpět](/pyramidy-stare-rise/pyramidy-kraloven-pepi1.php "Pyramidy královen Pepi I.") **Rubriky:** Pyramidy Staré říše **Štítky:** architektura starověkého Egypta, egyptské pyramidy, Pepi I., Sakkára --- ### [Pyramidy manželek Pepi I. - Nebuunetina pyramida](https://www.starovekyegypt.net/pyramidy-stare-rise/nebuunetina-pyramida.php) **Published:** 30 listopadu, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Pyramida královny Nebuunet se nachází zatím nejvýchodněji podél jižní strany pyramidy Pepi I.** a slovo ZATÍM je zcela na místě, protože lze předpokládat, že ještě východněji může být další komplex. Komplex tvořený pyramidou a malým zádušních chrámem byl přístupný od severu – z otevřeného dvora kolem pyramidy Pepi I. Pyramida královny Nebuunet byla postavena z vápence, vchod do chodby, která vedla do pohřební komory byl v dlažbě dvora před severní stranou a nad ním se nacházela severní kaple, která byla ze sušených cihel. **Pohřební komora Nebuunet měla východo-západní půdorys a plochý strop**. Sarkofág byl z červené žuly (bohužel se nedochoval celý, ale pouze jeho zlomky). V pohřební komoře nebyly ani pozůstatky královny, ani texty pyramid. Východně od pohřební komory byl serdab, kde byly nalezeny zbytky pohřební výbavy. Zádušní chrám byl malý s jednoduchým plánem a nacházel se u východní strany pyramidy. Vchod byl od severu z předsíně, odkud vedla také cesta na malý otevřený dvůr kolem pyramidy. Kultovním místem byla obětní síň, která byla v ose pohřební komory a tedy poněkud jižněji od východo-západní osy pyramidy. [zpět](/pyramidy-stare-rise/pyramidy-kraloven-pepi1.php "Pyramidy královen Pepi I.") **Rubriky:** Pyramidy Staré říše **Štítky:** architektura starověkého Egypta, egyptské pyramidy, Pepi I., Sakkára --- ### [Pyramida Pepi I. v Sakkáře](https://www.starovekyegypt.net/pyramidy-stare-rise/pyramida-pepi1.php) **Published:** 30 listopadu, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Narazíme-li dnes na nevzhledné, asi 12 metrů vysoké rozvaliny, sotva kdo uvěří tomu, že patří stavbě, která ve své době oslňovala současníky a svým způsobem se nejhlouběji zapsala do egyptských dějin ze všech pyramid, které kdy byly v Egyptě postaveny. Ano – taková byla pyramida Pepi I. (podle některých egyptských archeologů by se jeho jméno mělo spíše než PEPI číst jako PIPI). Pepi svoji pyramidu pojmenoval „Men nefer Pepi (Pepi krása trvá)“. ![pyramida](/wp-content/uploads/architektura/pyramidy/pepi1-02.gif "- Starověký Egypt") **Základní údaje o pyramidě:****Popis pyramidy:**šířka základny: 78,75 mA pohřební komoravýška pyramidy: 52,5 mB předsíňúhel sklonu stěn: 53°13′C vodorovná chodba se zátarasemD vstupE serdabF kultovní pyramidaG vestibul## Pyramida Pepi I., pohled do nitra **Jádro pyramidy Pepi I. mělo šest stupňů** a a bylo postaveno stejnou metodou jako ve všech předchozích pyramidách počínaje pyramidou Džedkadre Isesiho – tedy z malých kusů vápence spojených hlinitou maltou. Na vápencovém zdivu bylo objeveno velké množství grafit. Obložení pyramidy Pepi I. bylo z jemného bílého vápence a dochovalo se pouze v nejspodnějších vrstvách. Z fragmentů tzv. restauračního nápisu se dozvídáme, že za vlády 19.dynastie byla pyramida nepoškozená a byly na ní provedeny jen některé menší opravy. **U severní stěny pyramidy Pepi I.** nad vchodem do chodby, která vede do pohřební komory, **stávala téměř jistě severní kaple**. Bohužel se z ní nedochovalo zhola nic. Pyramida se neliší od starších kolegyň z konce 5. a začátku 6.dynastie ani plánem podzemních místností. Vápencová chodba měla sestupnou a vodorovnou část, na jejichž přechodu byl vestibul. Zhruba uprostřed vodorovné chodby byl zátaras ve formě tří padacích desek. Předsíň se nacházela ve svislé ose pyramidy a východně od ní byl serdab se třemi výklenky. Západně od předsíně byla pohřební komora. **Předsíň i pohřební komora pyramidy Pepi I. měly sedlový strop z ohromných vápencových monolitů**, které byly ve třech vrstvách nad sebou. Celková váha stropu byla 5 000 tun. Sarkofág stál u západní stěny pohřební komory. Zajímavé je, že [Texty pyramid](/pismo-v-nabozenstvi/texty-pyramid.php "Texty pyramid") byly vytesány nejen v pohřební komoře a předsíni, ale také v přístupové chodbě. To ale není jediná zajímavost, která se vztahuje k této pyramidě – podařilo se například dokázat, že v předsíni a pohřební komoře byly nápisy asi ze dvou třetin předělány z většího písma na menší. Zajímavé také bylo zjištění, že starší faraonovo trůnní jméno Nefersahor v nich bylo zaměněno za Merire. ## Zádušní chrám a kultovní pyramida Zádušní chrám má stejné rysy jako zádušní chrám Tetiho, ale bohužel byl později značně poškozen zloději kamene. Ačkoliv byl tedy zádušní chrám značně zdevastován, podařilo se najít několik zajímavých archeologických památek – například vápencové sochy klečících nepřátel Egypta s rukama svázanýma za hlavou. Tyto sochy původně zdobily otevřený pilířový dvůr a snad také vstupní síň. **Kultovní pyramida Pepi I. se svou polohou a plánem nelišila od svých starších přechůdkyň**. Také ona byla poškozena zleději kamene, ale přesto se podařilo najít části obložení i pyramidion. Francouzská expedice předpokládala, že u jižní strany pyramidy objeví pyramidu královny, ale že jich bude hned 6 (a není vyloučeno, že časem i více) nečekal ale nikdo. Více informací o [pyramidách královen](/pyramidy-stare-rise/pyramidy-kraloven-pepi1.php "Pyramidy manželek Pepi I.") (a nejen královen) u jižní strany pyramidy najdete na jiné stránce. ![pyramida](/wp-content/uploads/architektura/pyramidy/pepi1-01.gif "- Starověký Egypt")**Popis komplexu:**A zádušní chrámB kutovní pyramidaC výklenky pro sochyD otevřený dvůrE vstupní chodbaF vzestupná cesta **Rubriky:** Pyramidy Staré říše **Štítky:** architektura starověkého Egypta, egyptské pyramidy, Pepi I., Sakkára --- ### [Pyramida Džedkare Isesiho v Sakkáře](https://www.starovekyegypt.net/pyramidy-stare-rise/pyramida-dzedkare-isesiho.php) **Published:** 2 prosince, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Pyramida Džedkare Isesiho se nachází v Sakkáře** – místě vzniku první pyramidy za vlády faraona Džosera. Jádro pyramidy tvoří šest stupňů (každý stupeň byl vysoký 7 metrů) a byo postaveno z malých, nepravidelných kusů vápence, které byly spojené hlinitou maltou. ![Pyramida Džedkare Isesiho v Sakkáře](/wp-content/uploads/architektura/pyramidy/dzedkadre-02.gif "Pyramida Džedkare Isesiho v Sakkáře - Starověký Egypt")**Základní údaje o pyramidě:****Popis pyramidy:**šířka základny: 78,75 mA vchodvýška pyramidy: 52 mB vestubulúhel sklonu stěn: 52°C portkulisD pohřební komoraE předsíňF serdab**Pyramida Džedkare Isesiho nemá vchod v severní straně (tak jak bylo v té době obvyklé), ale před ní v dlažbě dvora**. Nad ním se nacházela tzv. severní kaple, v jejíž podlaze byl vchod do pyramidy. Předsíň a pohřební komora mají sedlový strop z vápencových bloků. Zajímavostí je rozlehlost pyramidového komplexu královny – je pravděpodobné, že se [Džedkadre Isesi](/faraoni-stare-rise/dzedkare-isesi.php) dostal na trůn díky své manželce (pravděpodobně byl bratrem nebo bratrancem Menkauhora). **Rubriky:** Pyramidy Staré říše **Štítky:** architektura starověkého Egypta, Džedkare Isesi, egyptské pyramidy, Sakkára --- ### [Niuserreova pyramida v Abúsíru](https://www.starovekyegypt.net/pyramidy-stare-rise/niuserreova-pyramida.php) **Published:** 2 prosince, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Při volbě místa pro stavbu svého pyramidového komplexu se [Niuserre](/faraoni-stare-rise/niuserre.php "Niuserre") ocitl před nelehkým úkolem. Již jeho předchůdce Raneferef se ve snaze respektovat základní orientační osu nekropole ocitl se svou pyramidou hluboko v poušti. Niuserre by se z hlediska stavebních nákladů dostal do ještě nevýhodnější situace. Navíc měl povinnost dokončit rozestavěné hrobové komplexy otce (Neferikarea), matky (Chentkaus II.) a staršího bratra (Raneferefa). Niuserre si proto zvolil jediné možné místo u severní strany Neferirkareova zádušního chrámu, které bylo volné. ## Niuserreova pyramida, pohled do nitra **Jádro pyramidy Niuserra tvoří sedm stupňů**. Kámen na jeho stavbu pocházel z místních vápencových lomů. Jáma pro pohřební komoru, předsíň a přístupová chodba byla vyhloubena v podlaží shora, nikoliv tedy tunelováním. Pohřební komora a předsíň mají sedlový strop tvořený třemi nad sebou umístěnými vrstvami mohutných vápencových bloků. Mezi vrstvy stropních bloků byla nasypána vrstva vápencové drti, která pomáhala lépe rozkládat tlaky působící na strop. **Niuserreova pyramida byla obložena jemným bílým vápencem**. Vchod ležel na úrovni základny pyramidy uprostřed severní strany. Chodba do pohřební komory byla obložena rovněž bílým vápencem. Na začátku a na konci byla zpevněna obložením z červené žuly. Přibližně uprostřed chodby byl žulový zátaras se dvěma padajícími deskami. **Předsíň i pohřební komora ležely ve svislé ose pyramidy**. V minulosti byly obě velmi poškozeny zloději kamene a to do té míry, že dnes je velmi nesnadné zjistit jejich původní plán. V pohřební komoře se nepodařilo nalézt žádné známky pohřbu. U jihovýchodního nároží stála menší kultovní pyramida vysoká 10,5 m s délkou strany 15,5 m. Před východní stranou pyramidy stál zádušní chrám ve tvaru obráceného písmene „L“, který se podařilo celkem dost přesně rekonstruovat. ![pyramida](/wp-content/uploads/architektura/pyramidy/niuserre-01.gif "- Starověký Egypt") **Rubriky:** Pyramidy Staré říše **Štítky:** Abúsír, architektura starověkého Egypta, egyptské pyramidy, Niuserre --- ### [Hrobka královny Chentkaus I.](https://www.starovekyegypt.net/pyramidy-stare-rise/hrobka-kralovny-chentkaus1.php) **Published:** 3 prosince, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Hrobka královny Chentkaus I. je dvoustupňová, má téměř čtvercovou základnu** (45,5 x 45,8 metrů) **a je postavena z vápence a žuly.** Sklon stěn je 74° a tím tato hrobka připomíná seříznutou kolmou pyramidu. Zajímavostí také je, že jižní stěnu zdobily niky – motiv, který pochází z raně dynastického období. Chentkaus I. neměla ani titul „královská dcera“ ani „královská manželka“. To by mohlo znamenat, že jejím manželem byl buď obyčejný smrtelník, nebo princ z vedlejší větve. Zdá se, že jejími syny by mohli být [Šepseskaf](/faraoni-stare-rise/sepseskaf.php) (poslední faraon 4. dynastie) a Veserkaf (zakladatel 5. dynastie). **První stupeň hrobky Chentkaus I. je ze žuly, druhý stupeň ve tvaru sarkofágu není čtvercového, ale obdélníkového tvaru a je postaven z vápence.** Je možné, že druhý stupeň byl přistavěn později, protože nestojí nad středem původní stavby, ale je výrazně posunutý k západu. Druhý stupeň je orientován severo-jižním směrem. Celou dvoustupňovou hrobku zdobilo obložení z bílého vápence. ## Hrobka královny Chentkaus I. – interiér Tři prostory pro zádušní kult byly umístěny v jihovýchodní části prvního stupně a vstupovalo se do nich od východu branou z červené žuly. Na vnější straně této brány byly při vykopávkách ve 30. letech 20. století objeveny zbytky hieroglyfů s částečně dochovanou titulaturou, jménem a také s malým vyobrazením královny. Z původní výzdoby tří prostor pro zádušní kult se dochovalo jen velmi málo zlomků – jedná se například o nepravé dveře, které byly umístěny v západní stěně nejsevernější komory. Na nich byla původně scéna zádušní hostiny a titulatura a jméno královské matky. ## Zajímavé vnější prvky hrobky Chentkaus I. **Hrobka se vyznačuje také několika zajímavostmi vně hrobky**. Jedním z nich je úzká jáma pro pohřební loď, která se nachází u jihozápadního nároží a je orientovaná východo-západním směrem. U severovýchodního rohu je zase obdélníková nádrž na dešťovou vodu, která mohla původně sloužit k rituálním účelům. Dodatečně byla kolem hrobky vybudována také cca 3 metry silná zeď a zhruba ve stejném čase jako zeď bylo východně od hrobky postaveno sídliště kněží královniny zádušního kultu. Toto sídliště bylo ve tvaru písmene L a bylo otočeno kratší stranou k Menkaureovu údolnímu chrámu. [![Hrobka královny Chentkaus I.](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/01-hrobka-chentkaus1-300x225.jpg "Hrobka královny Chentkaus I.")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/01-hrobka-chentkaus1.jpg) Hrobka královny Chentkaus I. [![Hrobka královny Chentkaus I.](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/02-hrobka-chentkaus1-300x225.jpg "Hrobka královny Chentkaus I.")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/02-hrobka-chentkaus1.jpg) Hrobka královny Chentkaus I. [![Hrobka královny Chentkaus I.](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/03-hrobka-chentkaus1-300x225.jpg "Hrobka královny Chentkaus I.")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/03-hrobka-chentkaus1.jpg) Hrobka královny Chentkaus I. **Rubriky:** Pyramidy Staré říše **Štítky:** architektura starověkého Egypta, egyptské pyramidy, Gíza --- ### [Menkaureova pyramida v Gíze](https://www.starovekyegypt.net/pyramidy-stare-rise/menkaureova-pyramida.php) **Published:** 5 prosince, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Menkaureova pyramida je sice mnohem nižší než její dvě „sestry“ na gízské planině** („jen“ 65 m vysoká), ale narozdíl Velké pyramidy nebo Rachefovy pyramidy byly na její výstavbu, stejně jako na stavbu zádušního chrámu, použity neobyčejně velké kamenné bloky. Z textů se dovídáme, že [Menkaure](/faraoni-stare-rise/menkaure.php) často přicházel na staveniště zkontrolovat postup prací a vedoucího stavby nutil dodržovat stanovené termíny. Architekt měl k dispozici padesátičlenný tým dělníků a dva vynikající umělce. **Menkaureova pyramida si z části zachovala svůj žulový obklad**, který zůstal nedotčen až do 15. století. Spodní část stavby byla obložena kvádry z červené žuly (tento obklad sahal do výšky 15 m). Poměrně rozsáhlé zbytky žlového obložení můžeme vidět ještě dnes na severní a východní straně. Povrch bloků žulového obložení nebyl vyhlazen – dokončen, což bývá považováno za doklad toho, že ke konečné úpravě povrchu stěn docházelo až v samém závěru stavby a provádělo se shora dolu. Tento postup umožnil dosáhnout značné přesnosti při vyrovnání celé plochy stěn pyramidy. ![pyramida](/wp-content/uploads/architektura/pyramidy/menkaure-01.gif "- Starověký Egypt")**Základní údaje o pyramidě:**původní délka základny: 104,6 mpůvodní výška pyramidy: 66,45 múhel sklonu stěn: 51°20´## Menkaureova pyramida, pohled do nitra Vnitřek pyramidy skrývá mnohá překvapení. **Vchod do Menkaureovy pyramidy se nachází v severní stěně**, asi 4 metry nad zemí. Chodba za ním však hned prudce klesá až pod úroveň základny. Pak cesta pokračuje vodorovnou chodbou k žulovým dveřím, které vedou do velké, 4 metry vysoké „falešné“ pohřební komory. Na západní straně falešné pohřební komory je ve zdi vytesán výklenek, ve kterém byl uložen sarkofág s Menkaureovým jménem. Podle archeologů ale pochází až z pozdější doby. Sarkofág měl s největší pravděpodobností oklamat případné zloděje. Skutečná **pohřební komora leží v Menkaureově pyramidě pod úrovní základny** a musí se do ní tedy sestoupit sešikmeným tunelem vedoucím z „falešné komory“. Tentokrát jde o prostornou místnost, která je celá obložena žulou. Zde byl uložen i faraonův sarkofág z bazaltu, s reliéfobou výzdobou, zobrazující průčelí královského paláce a komplex Džoserovy pyramidy v Sakkáře. Tento sarkofág však zmizel v moři – loď Beatrice, která ho z Egypta převážela do Velké Británie ztroskotala mezi Maltou a Španělskem a potopila se. ## Zádušní chrám **Zádušní chrám faraona Menkaurea** bezprostředně k severní stěně nepřiléhal a **měl téměř čtvercový půdorys**. Zřejmě v souvislosti s panovníkovou předčasnou smrtí zůstal nedokončen a byl narychlo dokončen po Menkaureho smrti. Dokončení je z velké části ze sušených cihel a provedl ho pravděpodobně nástupce Menkaurea – Šepseskaf. Ten také pravděpodobně nechal dokončit vzestupnou cestu. Podlahu tvořily vápencové bloky, udusaná hlína s příměsí vápencových zlomků. Boční stěny byly ze sušených cihel, jejich šířka byla téměř 2 m. **Součástí Menkaureova komplexu je i skupina tří pyramid** stojících v řadě podél jižní stěny pyramidy. Archeologicky jsou označovány jako G IIIa-c a jsou připisovány královým manželkám. Navzájem jsou si velmi podobné. ![pyramida](/wp-content/uploads/architektura/pyramidy/menkaure-g3a.gif "- Starověký Egypt")![pyramida](/wp-content/uploads/architektura/pyramidy/menkaure-g3b.gif "- Starověký Egypt")![pyramida](/wp-content/uploads/architektura/pyramidy/menkaure-g3c.gif "- Starověký Egypt")G III aG III bG III c**Pyramida G IIIa** je umístěna nejvýchodněji. Má stupňovité jádro, vchod do pyramidy byl uprostřed v severní stěně. Pohřební komora byla vytesána ve skále pod středem pyramidy. V podlaze u její západní stěny byl zapuštěn sarkofág z červené žuly, který byl již v minulosti vyloupen. Před východní stranou stál malý východo-západně orientovaný zádušní chrám. Poloha a zejména vnitřní uspořádání vedla některé egyptology k závěru, že byla původně kultovní pyramidou, ale sarkofág v podzemní komoře jasně naznačoval, že pyramida byla skutečnou hrobkou. Je však možné, že se skutečně jednalo o kultovní pyramidu později přestavěnou na hrobku. Otázka jména její majitelky však zůstává otevřená. **Pyramida G IIIb** se od G IIIa lišila pouze v některých detailech. Rozdílnou polohu měla sestupná chodba, také v ní chyběl zátaras. V sarkofágu z červené žuly, opět umístěného u západní stěny pohřební komory, byly nalezeny kosterní pozůstatky mladé ženy. Před východní stranou stál také malý cihlový zádušní chrám. **Pyramida G IIIc** neměla nikdy dokončené obložení. Dokončena nebyla ani pohřební komora. Chyběly v ní také jakékoliv známky pohřbu, což kontrastuje s jasnými doklady kultu v malém zádušním chrámu před východní stranou pyramidy. **Rubriky:** Pyramidy Staré říše **Štítky:** architektura starověkého Egypta, egyptské pyramidy, Gíza, Menkaure, pyramidy v Gíze --- ### [Džoserova stupňovitá pyramida v Sakkáře](https://www.starovekyegypt.net/pyramidy-stare-rise/dzoserova-stupnovita-pyramida.php) **Published:** 12 prosince, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Džoserova stupňovitá pyramida se nachází v Sakkáře** (tzv. sakkárský komplex leží na ploše měřící přibližně 15 ha). Nechal si ji postavit zakladatel 3. dynastie [Džoser (Necerichet)](/faraoni-stare-rise/dzoser.php "Džoser (Necerichet)"). Kromě stupňovité pyramidy v Sakkáře si nechal také postavit symbolickou hrobku na královském pohřebišti v Abydu (Abedžu). Tato symbolická hrobka je na místě zvaném Bét-Challáf. Byla postavena jen z nepálených sušených cihel a převyšuje všechny ostatní hrobky v této lokalitě. ![pyramida](/wp-content/uploads/architektura/pyramidy/dzoser-00.gif "- Starověký Egypt")**Základní údaje o mastabě:****Základní údaje o pyramidě:**původní délka: 71,5 múhel sklonu stupňů: 72°původní výška: 8,4 mkonečná délka základny: 109 m x 121 mvýška pyramidy: 62,5 m**Základní údaje o ohradní zdi:**plocha ohradní zdi: 544.9 m x 277.6 mvýška ohradní zdi komplexu: 10,5 m ## Mastaba Stupňovitá pyramida je vskutku geniálním dílem, jehož autorem je další významná postava období 3.dynastie – [Imhotep](/faraoni-stare-rise/imhotep.php). **Jádrem stupňovité pyramidy je mastaba čtvercového tvaru** – což je něco do té doby neobvyklého. Mastaba čtvercového tvaru při délce jedné strany základny 71,5 m to je do té doby něco nevídaného. Tento čtverec byl vysoké 8,4 m a stal se jádrem pozdější pyramidy. ## Džoserova stupňovitá pyramida – proces stavby **Nad čtvercovou mastabou byla vztyčena stupňovitá pyramida**, která byla jen o málo širší než původní mastaba a byla **4 stupně vysoká**. Její stěny jsou orientovány podle světových stran, což je nepochybně náboženský motiv, protože stavba měla být uvedena do souladu s kosmickým řádem. To byla charakteristická idea náboženství Heliopole, které Džoser chránil a Imhotep byl jeho jedním veleknězem. Ačkoliv se stále objevuje myšlenka, že byla tato pyramida stavěna v několika etapách a pokaždé se změnil její plán, nic z toho, co víme o Imhotepovi nebo o Džoserovi nás nemůže přivést na myšlenku, že by se jednalo o nenápadité a váhavé tvůrce. Naopak – **stupňovitá pyramida byla od počátku chápána jako stupňovitá**. Je však možné (a podle archeologů i zřejmé), že pyramida měla mít původně jen 4 stupně a po dokončení těchto čtyř stupňů byly přistavěny další dva stupně a tak dostala stupňovitá pyramida svoji definitivní podobu, jak ji známe dnes. ## Nepravý hrob **Jižní hrob tvoří protiklad ke skutečnému hrobu – tedy pyramidě**. Je také symbolickým znázorněním duality moci, protože Džoser byl králem Dolního i Horního Egypta. Dvě hrobky tedy symbolizují přiblížení dvou hlavních měst – Abydu (Abedžu) a Memfidy (Mennoferu). Vnější strany superstruktury přiléhající k hrobce jsou zdobeny vlysem vztyčených ochranných kober. Tento královský znak zde byl použit vůbec poprvé. ## Výzdoba stupňovité pyramidy Výzdoba některých částí hrobky je obdivuhodná – destičky z modré fajánse napodobují rohože z rákosí, které byly na stěnách paláce Džosera v Memfidě (Mennoferu). Bylo pravděpodobně úmyslem samotného Imhotepa umístit do kamene rostlinné prvky jako rákos a palmy, kámen zde slouží transmutaci, když pomíjivé mění v nepomíjivé. Tuto myšlenku podporuje také množství komor s potravinami, chlebem, ovocem, klasy obilí, čočkou, hrozny a fíky. ## Ohradní zeď komplexu **Obdélníkové prostranství komplexu faraona Džosera**, jehož dominantou je stupňovitá pyramida, **je obehnané zdí** a na tehdejší dobu mělo mimořádný obvod – plných 1645 metrů. Obvodové stěny byly vysoké 10,5 m a byly vystavěny z bílého vápence. Ve zdi bylo naznačeno čtrnáct dvoukřídlých bran, které ovšem nebyly pravé a sloužily jenom jako ozdoba. Byly klamem zhotoveným z kamene, který svým vzhledem připomínal dřevo. Otevírat se dala jediná – patnáctá brána. Ta je vytesána do jižní stěny komplexu a vstupuje se jí do 54 metrů dlouhé vstupní kolonády. Ta ústí na rozlehlý dvůr, který je mezi Jižním hrobem a Stupňovitou pyramidou. Zajímavé je, že **opevnění celého komplexu bylo naprosto precizně promyšleno** a realizováno, ale jediný vchod nebyl nijak chráněn. Jeho jedinou obranou bylo to, že byl široký pouze 1 m. **Rubriky:** Pyramidy Staré říše **Štítky:** architektura starověkého Egypta, Džoser, Džoserova pyramida, Džoserův komplex, egyptské pyramidy, Imhotep, Necerichet, Sakkára, Stupňovitá pyramida --- ### [Alej sfing v Luxoru](https://www.starovekyegypt.net/chramy-v-luxoru/alej-sfing-v-luxoru.php) **Published:** 14 března, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Alej sfing v Luxoru byla postavena v období Nové říše. **Původně spojoval chrámy v Karnaku (Ipetisut) a Luxoru (Ipetresejet) kanál.** Po kanálu proplouvaly posvátné bárky z chrámu do chrámu. Na konci Nové říše se ale svátky posunuly podle lunárního kalendáře dál do období, kdy hladina Nilu klesala. V kanálu tak bylo málo vody pro plavbu bárek. Proto byl kanál nakonec zasypán a byla vybudována dlážděná cesta. Po stranách ji lemovalo tisíce sfing s beraními hlavami. **Podél cesty z Karnaku do Luxoru stálo v pravidelných intervalech 6 procesních kaplí.** Tyto kaple byly podobné těm v Muzeu pod širým nebem v Karnaku (Ipetisut). Alej sfing se začala budovat v období Nové říše, ale svoji konečnou podobu dostala až za vlády [30. dynastie](/obdobi-upadku/faraoni-26-az-32-dynastie.php) – konkrétně za vlády faraona Nachtnebefa. Vykopáno bylo zatím jen několik krátkých úseků – z nich nejlépe dochovaný je úsek od luxorské brány směrem na sever, kde je po každé straně cesty odkryto 35 sfing. ![Alej sfing v Luxoru](/wp-content/uploads/architektura/luxor/alej-sfing-v-luxoru.png "Alej sfing v Luxoru - Starověký Egypt") Alej sfing v Luxoru **Rubriky:** Chrámy v Luxoru **Štítky:** architektura starověkého Egypta, chrám v Luxoru, Luxor --- ### [Místnost pro sochu Amona v Ipetu](https://www.starovekyegypt.net/chramy-v-luxoru/mistnost-pro-sochu-amona-v-ipetu.php) **Published:** 16 března, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Půjdete-li chrámem v Luxoru na jih, narazíte na skupinu čtyř místností podepíraných pilíři. Největší z nich se dvanácti sloupy, sloužila jako místnost pro uložení Amonovy sochy během svátku Ipet. Původně to byl vlastně chrám uvnitř chrámu, ke kterému vedl samostatný vchod západní zdí. Ve všech prostorách jsou scény zachycující faraona jak obětuje Amonovi chléb, mléko, víno, maso a jiné potraviny. Je to chrámová „nejsvětější svatyně“ a nejposvátnější místo celého chrámového komplexu v Luxoru (Ipetresejet). Chrám v Luxoru (Ipetresejet) měl sloužit zejména pro slavnosti Ipet. ## Průběh svátku Ipet První den časně ráno se faraon, kněží a další shromáždili v Karnaku (Ipetisut) ve svatyni Ach menu a přešli do svatyně s Amenreovou posvátnou bárkou. Bárku pak nesli do Hypostylového sálu a odtud Sedmým a Osmým pylonem do Chonsuova chrámu. Zde se připojili další kněží, kteří nesli Chonsuovu bárku. Dál se pokračovalo k Mutinu chrámu, kde se přidala také její bárka. Celé toto procesí se pak vydalo na jih Alejí sfing a postupně se zastavilo v šesti procesních kaplích podél cesty. Při každé zastávce byly předkládány obětiny a recitovaly se modlitby. Až dosud celou trasu procesí lemovalo množství obyvatel, slavnostní atmosféru dodávali hudebníci, tanečníci, akrobaté a pestře odění nosiči obětin. Jakmile procesí prošlo Prvním pylonem chrámu v Luxoru (Ipetresejet), obecenstvo bylo vybranější a atmosféra střízlivější. První zastávka byla v Trojité svatyni na Velkém nádvoří, odtud procesí pokračovalo Kolonádou na Sluneční nádvoří. Pak vstoupilo procesí do „klíčové“ části chrámu – v Komnatě božského panovníka podstoupil faraon očištění, během kterého ho Amenre korunoval a požehnal mu. Poté se pokračovalo do Svatyně báry Amenrea (Svatyně Alexandra Velikého), odtud pak vlevo do Korunovační místnosti a Místnosti zrození. Obřad pak vyvrcholil v Místnosti pro sochu Amona v Ipetu. Zde proběhly závěrečné modlitby a obětování a procesí se stejnou cestou vrátilo do chrámového komplexu v Karnaku (Ipetisut), kam odplouvalo člunem po Nilu. Celá slavnost Ipet pak trvala asi 11 dní. ![Chrám v Luxoru](/wp-content/uploads/architektura/luxor/chram-v-luxoru.png "Chrám v Luxoru - Starověký Egypt") KOMNATA BOŽSKÉHO PANOVNÍKA (9); DRUHÁ PŘEDSÍŇ (10); SVATYNĚ ALEXANDRA VELIKÉHO (11) KORUNOVAČNÍ MÍSTNOST (12); MÍSTNOST ZROZENÍ (13); MÍSTNOST PRO SOCHU AMONA V IPETU (14) **Rubriky:** Chrámy v Luxoru **Štítky:** architektura starověkého Egypta, chrám v Luxoru, Luxor --- ### [Osmý pylon v Karnaku](https://www.starovekyegypt.net/chramy-v-karnaku/osmy-pylon-v-karnaku.php) **Published:** 9 února, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Nejstarší pylon jižní osy – Osmý pylon – byl postaven za vlády Hatšepsut (18. dynastie). Ta ho sice nechala postavit, ale jeho autorství připsala Thutmosi I., protože text na tomto pylonu opravňuje její nástup na trůn. Pylon nechal doplnit nápisy [Thutmose III.](/faraoni-nove-rise/thutmose3.php), stesat ho nechal Amenhote IV./Achnaton, aby ho Sethi I. nechal opět rekonstruovat. Na severní straně levé (východní) věže tohoto pylonu obětuje Sethi I. bohům. Na pravé (západní) je znázorněn Sethi I. (19. dynastie) jak kráčí s bohem Moncuem a kněžími, kteří nesou posvátnou bárku. [![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/karnak-osmy-pylon-01-300x225.jpg)](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/karnak-osmy-pylon-01.jpg) [![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/karnak-osmy-pylon-02-300x225.jpg)](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/karnak-osmy-pylon-02.jpg) [![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/karnak-osmy-pylon-03-300x225.jpg)](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/karnak-osmy-pylon-03.jpg) **Rubriky:** Chrámy v Karnaku **Štítky:** architektura starověkého Egypta, chrám v Karnaku, Karnak, Thutmose III. --- ### [Nádvoří ze Střední říše](https://www.starovekyegypt.net/chramy-v-karnaku/nadvori-ze-stredni-rise.php) **Published:** 7 března, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Východně od svatyně leží nejstarší známá část chrámu – **nádvoří ze Střední říše. Je to velký otevřený dvůr, na kterém dal** [Senusret I.](/faraoni-stredni-rise/senusret1.php) **(12. dynastie) postavit svatyni.** Při vykopávkách zde byly odhaleny její základy. ## Senusret I. jako velký stavitel **Senusret I. byl velkým stavitelem** – nechal přestavět chrám boha Rea v Heliopoli. Zajímal se o oblast Fajjúmu (jako jeden z prvních faraonů) , ale svojí pyramidu si nechal postavit v Lištu. Ani Karnak neunikl jeho pozornosti a jeho Bílá kaple byla prý jednou z nejkrásnějších staveb v tomto chrámovém komplexu. ![Nádvoří ze Střední říše v Karnaku](/wp-content/uploads/architektura/karnak/karnak-nadvori-ze-stredni-rise.png "Nádvoří ze Střední říše v Karnaku - Starověký Egypt") Nádvoří ze Střední říše v Karnaku **Rubriky:** Chrámy v Karnaku **Štítky:** architektura starověkého Egypta, chrám v Karnaku, Karnak --- ### [Tell el-Jahúdíja](https://www.starovekyegypt.net/ptolemaiovci/tell-el-jahudija.php) **Published:** 16 října, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Tell el-Jahúdíju**, egyptsky Perrehermehetiunu („Příbytek Rea severně od Héliopole“) **nazývali Řekové Leontopolis**, tedy **stejně jako jiné město ležící severněji**, které se proslavilo zejména za vlády libyjské dynastie. **Tell el-Jahúdíja** spadala pod héliopolský kraj a byla pravděpodobně vybudována faraonem 20. dynastie Ramessem III. v místě, které bylo osídleno již za vlády 12. dynastie. Hyksósové rozhodně neudělali chybu, když se právě zde rozhodli vybudovat pevnost, kterou objevil anglický egyptolog W. M. Flinders Petrie. Tell el-Jahúdíja měla totiž výhodnou strategickou polohu, protože **chránila Héliopoli a současně celý Horní Egypt**. V období Nové říše ohraničovala Tell el-Jahúdíju mohutná zeď prostor města dlouhý téměř 1km a široký 500 metrů. Ramesse III. nechal obdělat půdu v okolí města a tím přispěl k jeho rozvoji. **Z malého městečka Tell el-Jahúdíja se postupně stávalo vyhlášené zemědělské centrum** vyhlášené zejména ovocem a zeleninou. Tou dobou zde žilo asi 3000 obyvatel, mezi nimi bylo mnoho cizinců a zvláště Hebrejců. ## Oniáš IV. Za vlády [Ptolemaia VI. Filométora](/ptolemaiovci/ptolemaios4.php "Ptolemaios IV.") rozkvétalo toto město nejvíce. Roku 147 př.n.l. ho požádal o ochranu židovský velekněz Oniáš IV. stojící v čele judských vojáků. Musel uprchnout ze své země kvůli nepokojům, které zmítaly Judskem od vraždy jeho otce Oniáše III., kterého nechal zabít syrský král Antiochos IV. Epifanés. Oniáš IV. byl udatný voják a judská armáda slíbila Egyptu věrnost. Oniášovo sídlo rychle vzkvétalo. Ve městě nechal vystavět nádherný chrám, který byl napodobeninou chrámu v Jeruzalémě. **Arabský název lokality Tell el-Jahúdíja znamená „Židovský pahorek“**, což jen potvrzuje význam této komunity. Do chrámu chráněného pevností se vstupovalo po dlouhé rampě, která začínala za ohradní zdí a vedla na prostranství, odkud byl přístup do obou budov. Na konci hradeb Tell el-Jahúdíji se směrem do polí otevírala opevněná brána. Východně od města se nacházelo pohřebiště. Hroby se hloubily do skalnatého podloží a těla uložená v hrobkách nebyla v souladu s judaistickými zákony nabalzamovaná. Pořečtěná židovská komunita měla v této oblasti pravděpodobně důležité postavení. ## Dynastie Oniášů První Oniáš z tohoto rodu byl židovským veleknězem v letech 321 – 300 př.n.l. Začal vládnout v Jeruzalémě krátce po smrti Alexandra Velikého. Jeho nástupcem se stal jeho syn Šimon Spravedlivý. Ten spravoval Judsko v letech 292 – 284 př.n.l., který zkrášlil a opevnil svaté město. Jeho syn Oniáš II. (židovský velekněz v letech 241 – 229 př.n.l.) se proslavil tím, že odmítl platit tribut Ptolemaiovi III. Euergetovi a tím na sebe pochopitelně přivolal jeho hněv. Aby se mu zavděčil, ujal se jeden z jeho synovců nevděčného úkolu vybírat pro Egypt tributy v Sýrii a Palestině. Dalším v řadě byl Oniáš III., který působil jako velekněz v letech 200 – 167 př.n.l. Byl to moudrý vládce, ale syrský král Seleukos byl přesvědčený o tom, že velekněz ve svůj prospěch zpronevěřuje kněžskou pokladnici. Proto vyslal svého ministra Héliodora, aby chrám vyplenil. Ten ale úkol nesplnil a naopak svého panovníka zavraždil. Oniáše III. zbavil jeho funkce Seleukův následník Antiochos IV. Epifanés, který nechal Oniáše III. zavraždit. Jeho syn Oniáš IV. proto raději uprchl do Egypta. **Rubriky:** Ptolemaiovci **Štítky:** egyptští faraoni --- ### [Kleopatra III.](https://www.starovekyegypt.net/ptolemaiovci/kleopatra3.php) **Published:** 16 října, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** ![Kartuš Kleopatra III.](/wp-content/uploads/faraoni-kartuse/kartus-kleopatra3.gif "- Starověký Egypt")**Kleopatra III. byla dcera** [Ptolemaia VI.](/ptolemaiovci/ptolemaios6.php "Ptolemaios VI.") **a Kleopatry II. a manželka** [Ptolemaia VIII.](/ptolemaiovci/ptolemaios8.php "Ptolemaios VIII.") se kterým měla pět dětí – Ptolemaia IX., Tryfajne, Kleopatru VI., Ptolemaia X. a Kleopatru Selene. Vládla spolu se svým mužem a matkou, později se svými syny – Ptolemaiem IX a Ptolemaiem X. Byla nejdůležitější osobou u dvora Alexandrijského. Po smrti Ptolemaia VIII. vládla do září roku 101 př.n.l., kdy byla zavražděna na rozkaz Ptolemaia X. ![Kleopatra III.](/wp-content/uploads/faraoni/ptolemaiovci/kleopatra3.jpg "- Starověký Egypt") Kleopatra III. **Rubriky:** Ptolemaiovci **Štítky:** egyptští faraoni, Ptolemaiovci --- ### [Manetho](https://www.starovekyegypt.net/ptolemaiovci/manetho.php) **Published:** 16 října, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Manetho je jednou z nejproslulejších postav starověkého Egypta**. Byl to velekněz héliopolského kultu původem ze Sebennytu v deltě Nilu a žil ve 3. století př.n.l. Když do Egypta přišli první Ptolemaiovci, potřebovali se s prastarou kulturou seznámit a pochopit ji. Byl to právě Manetho kdo řeckým panovníkům vyprávěl o své zemi. ## Zrod nové kultury Roku 332 př.n.l. dobyl [Alexandr Veliký](/ptolemaiovci/alexandr-veliky.php "Alexandr Veliký") Egypt a zbavil jej nadvlády Peršanů. Egypťané jej vítali jako osvoboditele a **Alexandr začal vystupovat jako legitimní následník faraonů**, uctíval staroegyptské kulty a přijal egyptský královský protokol. Po jeho smrti obdržel egypt do správy jednomu z jeho generálů – Ptolemaiovi. Ptolemaios se nechal korunovat faraonem a přijal jméno Ptolemaios I. Sótér (Spasitel) a i když hlavním městem byla Memfida (Mennofer), královský dvůr se usadil v Alexandrii, která se během několika desetiletí stala novým centrem helénského světa. Manetho patřil společně s Řekem Tímotheem mezi nejbližší poradce Ptolemaia I. Sótéra. Po smrti Ptolemaia I. Sótéra se na trůn dostal **Ptolemaios II. Filadelfos** (Milující sestru). Aby se vymanil z vlivu stále mocného egyptského kněžstva, **svolával egyptské velekněze každý rok na shromáždění a tak si nad nimi uchovával jistou kontrolu**. ## Egyptský historik Manetho Než ale mohli noví vládcové Egypta začít upevňovat svou moc, museli nejprve lépe poznat zemi do které přišli. **Ptolemaios proto požádal Manetha**, znalce hieroglyfického písma, **aby pro ně sepsal dějiny Egypta**, kde by shrnul události od prvních dynastií až po současnost. Tak vzniklo řecky psané dílo Aegyptiaka, které se ale bohužel do dnešních dní nezachovalo. I tak ale víme, že to byl právě **Manetho**, kdo **zavedl rozdělení egyptských dějin a vládců do dynastií a vytvořil řecký přepis egyptských jmen vládců**. Manetho byl současníkem Ptolemaia I. Sótéra a Ptolemaia II. Filadelfa a byl tedy také současníkem jiného starověkého dějepisce Předního Východu – Berossose. Byl to Mardukův kněz, který přibližně ve stejné době sepsal pro Antiocha I. svá slavná Chaldaika. ## Náboženské spisy Manetho sepsal také pojednání o náboženství, která byla také určená k poučení helénských panovníků. Jedná se o díla Posvátná kniha, O starých zvyklostech a zbožnosti a další. **Celkem je Manetho uváděn jako autor osmi knih včetně Aegyptiaky**. **Rubriky:** Ptolemaiovci **Štítky:** egyptští faraoni, Ptolemaiovci --- ### [Beduíni ve starověkém Egyptě](https://www.starovekyegypt.net/1-prechodne-obdobi/beduini.php) **Published:** 24 září, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Na konci období vlády 6. dynastie využili oslabení egyptské centrální moci pouštní beduíni** a vpadli do delty. Přilákalo je bohatství a zelenající se údolí. Tyto kočovné kmeny asijského původu byly pro Egypt neustálou hrozbu, faraoni je proto museli neúnavně vyhánět ze svého území. ## Kdo byli pouštní beduíni? Egypťané nazývali beduíny šasu. Tyto kočovné kmeny semitského původu žily v klanech na Sinajském poloostrově a jeho okolí na rozsáhlém pouštním území s členitým reliéfem – hory dosahovaly výšky 2 000 metrů, cesty byly plné serpentin a těžko přístupné, podnebí drsné a suché. Když se je Egypťané pokoušeli pronásledovat napadali je beduíni v malých skupinkách v terénu, který velmi dobře znali. Byli schopni neuvěřitelně rychle přepadnout a vydrancovat karavanu. Byli to ale i obchodníci, kteří se živili výměnným obchodem a přicházeli do Egypta prodávat antimon používaný v kosmetice k přípravě líčidel. Sestávali z chudých kmenů žijících ve stanech. **Beduíni se živili chovem** (velbloudů, krav, ovcí), **lovem** (gazel a přímorožců) **a obděláváním vyprahlé a málo úrodné půdy**. Když byla centrální moc v Egyptě silná, omezovali se beduíni na obchodováni. Jakmile se ale moc oslabila, zaútočili na svého bohatšího souseda. Šlo o tradiční nepřátele Egypta, kteří bez váháni nabízeli své služby průvodců i jiným armádám, které s Egyptem bojovaly. V 7. století př.n.l. dovedli beduíni do delty vojska asyrského panovníka Asarhaddona a darovali mu i velbloudy potřebné k převozu vody. ## Beduíni – oblečení a vzhled Beduíni nosili plnovousy zastřižené do špičky. Na dlouhých hábitech měli výšivky s geometrickými motivy. Jejich ženy nosily šaty do půli lýtek, s odhaleným jedním ramenem. Oděvy byly bílé, zdobené červenými obrazci a barevnými pásy. Obuv si zhotovovali z velmi jemné kůže nabarvené načerveno. Až příliš dlouhá vláda [Pepi II.](/faraoni-stare-rise/pepi2.php) byla začátkem období destabilizace situace v Egyptě, který byl pomalu rozdělován na menší oblasti, kterým paralelně vládly různí dynastie. Z této zhoubné atmosféry těžili beduíni, kteří vpadli do země a usadili se v bohaté deltě Nilu. Připomeňme si, že už za vlády Pepi I., otce Pepi II., měl generál Veni co dělat, aby beduíny porazil. To byl Egypt ještě jednotný, nyní byla situace v Egyptě daleko složitější pro účelnou obranu. ## Amenemhet I. a Vládcovy zdi **Amenemhet I.**, zakladatel 12. dynastie, nastoupil na trůn v době, kdy se jeho předchůdcům z 10. a 11. dynastie podařilo upevnit moc. Amenemhet I. **chtěl zemi ochránit před případnými vpády kočovných kmenů, a proto zahájil stavbu velkého počtu pevností na východním okraji delty**. Tyto stavby, které starší texty označují jako Vládcovy zdi, měly vytvořit neproniknutelnou hradbu, která by okamžitě zastavila jakýkoli pokus o invazi. Vládcovy zdi měly především posílit zranitelnou část země. Nástupci Amenemheta I. se snažili v této politice pokračovat a stejně jako on chránit Egypťany, kteří pracovali v tyrkysových dolech na Sinajském poloostrově. Byly zavedeny stálé kontroly, které sledovaly veškerý pohyb cizinců v oblasti. Po několik staletí žil Egypt v obavách z útoků beduínů, které se však až na pár výjimek nenaplnily. Slavný Thutmose III. však musel za vlády 18. dynastie čelit povstání beduínů, které po lítém boji rozprášil. Zdálo se, že tentokrát bylo nebezpečí ze strany beduínských kmenů na dlouhou dobu zažehnáno. **Rubriky:** 1. přechodné období **Štítky:** egyptští faraoni --- ### [Babylonská říše - rival Théb (Vasetu)](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-nove-rise/babylonska-rise.php) **Published:** 29 září, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Babylonská říše se rozkládala na území Mezopotámie, kde vznikly dva státní útvary – Asyrská říše na severu a Babylonská říše na jihu.** Babylon (hlavní město Babylonské říše) se nacházel na levém břehu řeky Eufrat ve starobylé zemi Akkad (stření Mezopotámie). První zmínka o něm je z období 3. urské dynastie (cca 2100 – 2000 př.n.l.). V sumerštině se město nazývalo Ka-dingir-ra a v akkadštině Báb-ilí (oba názvy znamenají „brána Boží“). V roce 1894 př.n.l. se zde usadil Sumu-abum, velitel jednoho amorejského kmene. Od úpadku města Ur začínaly semitské kmeny útočit na dolní Mezopotámii. Využívaly roztříštěnosti země a budovaly vlastní království, z nichž většina měla jepičí život. Sumu-abum založil dynastii, která vládla tři staletí. Jeho kmen se rychle asimiloval s obyvateli města, převzal usedlý způsob života, kulty i řeč. Babylon se stával křižovatkou cest karavan, které zajišťovaly obchod mezi Indií a středomořskými přístavy. ## Babylonská říše rozkvetla za Chammurapiho **V roce 1792 př.n.l. vládl babylonské říši král Chammurapi**. Byl v pořadí šestým králem Babylónie a po svém otci zdědil jen malé území – bývalou zemi Akkad. Díky své obratnosti a vojenským schopnostem se Chammurapi postupně zmocnil měst Larsa (1763 př.n.l.), Mari (1759 př.n.l.), Aššúr (1757 př.n.l.) a Ešnunna (1756 př.n.l.). Babylon se tak stal hlavním městem říše, která zahrnovala celou dolní Mezopotámii a část horní Mezopotámie. ### Chammurapiho zákoník ![Chammurapi](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/chammurapi.png "Chammurapi - Starověký Egypt") Chammurapi byl silnou osobností a na tom byla postavena jeho vláda. Silná osobnost panovníka a státní správa, která postupně potlačovala pravomoci místních vládců. **Chammurapi je spojen s nejstarším zákoníkem na světě**. Byl vytesán do dioritové stély klínovým písmem v akkadštině. Stéla má zaoblenou horní část a je vysoká 2,5m. Nad textem je reliéf, kde je zobrazen Chammurapi a sluneční bůh Šamaše, který měl panovníka k sepsání tohoto zákoníku inspirovat. Zákoník upravuje soukromé a veřejné právo, objevuje se zde pravidlo „oko za oko, zub za zub“. **Chammurapiho dílo ale nepřežilo svého stvořitele**. Jeho syn Samsu-Iluna (1749 – 1712 př.n.l.) neudržel Sumer, osamostatnila se také Asýrie a navíc musel čelit cizím dobyvatelům – zejména národu Kassitů. O jejich původu ale není příliš informací. Roku 1595 př.n.l. dobyl chetitský král Muršili I. Babylon a ukončil tak nadvládu amorejské dynastie. ## Nabukadnezar II. – poslední okamžiky slávy **Poslední okamžik slávy zažila Babylonská říše za vlády Nabukadnezara II.** (605 – 562 př.n.l.), který vedl dobyvačnou politiku s cílem vytlačit Egypt z Palestiny a Sýrie. Několikrát pronikl do Judee, zmocnil se Jeruzaléma a odvlekl místní obyvatelstvo. Měl ale slabé následníky a po jeho smrti říše postupně upadala, až se města bez boje zmocnil Peršan Kýros. V polovině 4. století př.n.l. byla Babylónie jen zuboženou provincií Perské říše. Když do města vstoupil roku 331 př.n.l. pokořitel Peršanů Alexandr Veliký, byl vítán jako osvoboditel. Ten zde také 13. června 323 př.n.l. zemřel. **Rubriky:** Faraoni Nové říše **Štítky:** egyptští faraoni --- ### [Ramesse II. - bitva u Kadeše](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-nove-rise/bitva-u-kadese.php) **Published:** 29 září, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Kadeš – kdysi vlivné starověké město, ze kterého se do dnešních dní zachoval jen kopec sutin na syrské planině. Právě zde svedl roku 1274 př.n.l. Ramesse II. se svou armádou, která čítala tehdy 20 000 vojáků úžasnou bitvu s chetitskou armádou v čele s králem Muvatallišem. Bitva u Kadeše byla vyvrcholením více než stoletého konfliktu mezi Egyptem a Chetitskou říší, kde šlo o ovládnutí syrské plošiny jako důležité křižovatky obchodních cest mezi Eufratem a Středozemním mořem. **Chetitské království vzniklo v 17. století př.n.l.**, ale jeho nadvláda nad oblastí byla stvrzena až kolem roku 1350 př.n.l. Tehdy se Chetité za vlády Šuppiluliumaše zmocnili Sýrie, podrobili si Mitanni a získali Foiníkii (egyptský protektorát). Egyptští panovníci byli zpočátku vůči tomuto vzdálenému sousedovi lhostejní, ale postupně je vliv Chetitů na Blízkém východě začal znepokojovat. Několik faraonů 18. dynastie se rozhodlo pro vojenská tažením do Sýrie, ale žádný z těchto faraonů nedosáhl trvalého a rozhodujícího vítězství. ## Bitva u Kadeše – Sethi I. a Ramesse II. proti Chetitům Když na egyptský trůn nastoupil Sethi I., usedl na chetitský trůn Muvatalliše a obě strany se dostaly do otevřené války. Jenže dvě vítězná egyptská tažení nic nevyřešila – Sethi I. svého protivníka sice porazil, ale dosáhl pouze toho, že řeka Orontes byla uznána jako přirozená hranice mezi Egyptem a Chetitskou říší. Ramesse II. v pátém roce své vlády rozhodl pustit s Chetity do boje. Bitva nemohla být svedena jinde než u Kadeše – strategicky položeného a opevněného města při ústí údolí, kterým procházela většina obchodních cest mezi Mezopotámií a Středozemím. Jaro roku 1274 př.n.l. zasvětil Ramesse II. budování armády. **Egyptská armáda měla 20 000 vojáků** (na svou dobu nebývale velký počet) r**ozdělených do čtyř divizí.** Každá divize nesla jméno jednoho egyptského boha – Amonova, Reova, Ptahova a Sutechova. Každá divize měla jízdu i pěchotu, faraon sám byl doprovázen královskou gardou, kterou tvořili elitní vojáci a žoldnéři. Právě tyto oddíly se ukázaly jako rozhodující v nejobtížnějších okamžicích bitvy. Začátkem léta se tato mohutná armáda dala do pohybu – opustila město [Piramesse](/faraoni-nove-rise/piramesse.php "Piramesse") a pokračovala k východní hranici. ## Bitva očima Ramesse II. Ramesse II. vynaložil velké úsilí, aby se jeho vojenské tažení zapsalo do historie. Tato bitva s nejistým výsledkem byla podávána jako drtivé vítězství Ramesse II. a přitom nechybělo mnoho, aby zvítězila chetitská armáda. Jen zatvrzelost Ramesse II. a odvaha jeho vojáků umožnila Egypťanům získat převahu a dočasně porazit nepřítele. Bitva neměla jasného vítěze, ale po této bitvě byla mezi Egyptem a Chetitskou říší sepsáná [mírová smlouva](/faraoni-nove-rise/mirova-smlouva-ramesse2-s-chetity.php "Mírová smlouva s Chetity"). **Rubriky:** Faraoni Nové říše **Štítky:** bitva u Kadeše, Chetité, chetitská říše, egyptští faraoni, Ramesse II. --- ### [Senenmut](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-nove-rise/senenmut.php) **Published:** 29 září, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Celých dvacet let byl Senenmut nejdůležitější osobností v Egyptě. Tajemný muž, který byl poradcem a architektem královny Hatšepsut, byl vždy středem zájmu historiků. Jaké asi byly jeho vztahy s královnou a jak získal svou obrovskou moc? ## Senenmut – vychovatel a architekt Po smrti Thutmose II. nebyl ještě jeho následník Thutmose III. tak starý, aby mohl vládnout. Jeho teta a nevlastní matka královna Hatšepsut. Ta se ale v pátém nebo sedmém roce regentství se ale nechala korunovat faraonem, aby mohla vládnout neomezeně. V této – pro Egypt ojedinělé události – sehrál podstatnou úlohu Senenmut. **Senenmutova rodina pravděpodobně pocházela z města Armantu**. Jeho otec Ramose byl nepříliš významným úředníkem a tak Senenmut pocházel ze skromných poměrů. Žádný z jeho sourozenců ale nedosáhl takového postavení jako on. Za celý svůj život se pravděpodobně neoženil, protože obřad Otevírání úst v jeho hrobce je vykonáván jeho bratrem Amenemhetem. ## Senenmutova cesta vzhůru **Za vlády Thutmose II. se Senenmut dostal do služeb královského domu** a záhy zde získal důležité funkce. Na prvních stavbách, které nechal Senenmut vybudovat a na nichž je jeho jméno, je zmiňován jako „poručník královské dědičky Neferure“, dcery tehdejší královské regentky Hatšepsuty. Místa královských vychovatelů byla velice žádaná, protože po nástupu dědice na trůn význam takového vychovatele vzrostl. Senenmut, „hlavní mluvčí královny“ a „správce domu královské rodiny a Amona“ prokázal mimořádné správní schopnosti a tak jeho tituly přibývaly velice rychle. Nejprve byl „představeným všech královských staveb“ a posléze i „Velkým Amonovým správcem“. To znamenalo hlavní slovo při výběru budoucích kněží mocné karnacké svatyně. **Senenmut řídil budování staveb v areálu Mutina chrámu** v jižní části komplexu **v Karnaku**. Honosil se také titulem „Představený Amonových prací v Džeser-Džeseru“, což bylo označení velkého zádušního chrámu, který si královna Hatšepsut nechala stavět na západním břehu Nilu (místo je dnes známo jako Dér el-Bahrí). Pod jeho vedením byly vztyčeny dva velké Amon-Reovy obelisky a vyrostl jeden z nejkrásnějších a nejoriginálnějších zádušních chrámů – [Dér el-Bahrí](/zadusni-chramy/zadusni-chram-hatsepsut.php). ## Senenmutova hrobka v Šéch Abd el-Kurna Důkazem Senenmutova společenského vzestupu je výstavba skalní hrobky, kterou si nechal vytesat do úbočí kopce Šéch Abd el-Kurna, který dominuje této části thébské nekropole. Odsud je možné dohlédnout až ke chrámům v Karnaku a Luxoru na druhém břehu Nilu. Na okraji lomu přiléhajícího k Hatšepsutinu chrámu si nechal vybudovat druhou hrobku, která je vlastně dlouhou chodbou nořící se 60m do hlubin země. Pro Senenmuta příznivé roky vlády královny Hatšepsut připomíná mnoho soch. Některé z nich dokonce dostal darem od královské rodiny. Sochy překvapují originalitou a pózami, které na nich královský oblíbenec zaujímá. Asi deset soch jej zachycuje jako poručníka Neferure. ## Senenmutův pád Zatímco po tři čtvrtiny Hatšepsutiny vlády byl Senenmut u všeho podstatného, **po smrti dcery královny Hatšepsut Neferure zřejmě upadl v nemilost**. Možná se příliš sblížil s mladým Thutmose III. a tak si vysloužil zlobu královny Hatšepsut. Těžko říci jaký byl asi vztah pozdějšího velkého dobyvatele Thutmose III. k muži, který tolik pomáhal jeho tetě zbavit jej moci. Jeho jméno stejně jako jméno královny Hatšepsut bylo stesáno z mnoha staveb. To je doklad Thutmosovy snahy přepsat dějiny ve svůj prospěch. ## Senenmut a Hatšepsut O jeho vztahu s královnou Hatšepsut koluje několik verzí – nejčastěji se ale zmiňují dvě. První vidí Senenmuta jako sebevědomého a ambiciózního architekta, který se spikl s královskou vdovou, aby společně převzali moc. Druhá jej popisuje jako skvělého správce, ke kterému chovala královna něžný cit a oba se pak stali oběťmi pomstychtivého faraona. Ani pro jednu verzi však neexistuje důkaz a jeho postava tak stále zůstává tajemnou postavou v dějinách Egypta. **Rubriky:** Faraoni Nové říše **Štítky:** Dér el-Bahrí, egyptští faraoni, královna Hatšepsut, Senenmut --- ### [Spiknutí na dvoře Ramesse III.](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-nove-rise/spiknuti-na-dvore-ramesse3.php) **Published:** 29 září, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Spiknutí** na dvoře Ramesse III. bylo více. Jedno z nich **připravovala vedlejší faraonova manželka Teje**. Chtěla zabránit tomu, aby na trůn usedl Ramesse IV. a chtěla na trůn prosadit svého syna Pentauereta. Pomocí slibů, šperků a nejrůznějších výhod získala na svou stranu většinu žen z harému a Bine Muasta – kapitána núbijských lučištníků. Spiklenci podplatili šest manželek „strážců Brány“ – jejich úkolem bylo předávat informace od obyvatelek harému vyzývající k všeobecné vzpouře proti faraonovi. Spiknutí ale bylo prozrazeno a jeho strůjci zatčeni a předvedeni před soud. Situace byl opravdu vážná, protože **všichni obvinění pocházeli z blízkého okruhu faraona a někteří byli dokonce vysocí hodnostáři**. [Ramesse III. ](/faraoni-nove-rise/ramesse3.php)nevedl vyšetřování osobně, ale ustanovil mimořádný soud, který ještě před samotným líčením vedl vedl vyšetřování a výslechy. Jeho hlavní pravomocí ale bylo vynášet tresty a zajistit jejich provedení a to včetně trestu absolutního, o němž mohl za normálních okolností rozhodovat pouze faraon. Před soud předstoupil postupně ve skupinkách asi 40 obviněných ze spiknutí na dvoře Ramesse III. V prvním procesu byla Teje s osmadvaceti spiklenci odsouzena k smrti. Při druhém procesu s dalšími šesti účastníky spiknutí soud rozhodl, že musí veřejně před celým národem spáchat sebevraždu. Třetí proces s dalšími čtyřmi spiklenci včetně samotného prince Pentauereta a také oni byli odsouzeni k sebevraždě, měli ale tu výsadu, že ji mohli spáchat v soukromí. \[table id=24 /\] **Rubriky:** Faraoni Nové říše **Štítky:** egyptští faraoni, Ramesse III. --- ### [Piramesse, hlavní město Ramesse II.](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-nove-rise/piramesse-hlavni-mesto-ramesse2.php) **Published:** 29 září, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Ramesse II. se rozhodl založit nové hlavní město poblíž hranic s Asií**. Město bylo nazváno Piramesse – Ramessův dům – a získalo také přezdívku „tyrkysové město“. Piramesse se stalo jednou z největších rezidencí, protože se rozkládalo na ploše téměř 10km2 v severovýchodní deltě v okolí dnešních měst Tell ed-Dabaa a Kantír. **Piramesse se dělilo na čtyři městské čtvrti, které byly pojmenovány podle bohů** – západní podle Amona, východní podle Astary, severní podle místní bohyně Nebeši a jižní část vznikla přestavbou staršího centra Sutechova kultu v Chataaně. Jeho počátky jsou datovány do hyksóského období. ## Piramesse – výstavba nového města Ramesse II. požádal svého architekta Maje, který byl také význačným vojákem, aby si práce s výstavbou nového města vzal na starost. Panovník si přál, aby „jeho“ město bylo nejkrásnější a nejhonosnější v celé říši. Maje tak nechával vozit žulu ke stavbě obelisků až z dalekého Asuánu. Práce postupovala celkem hladce a během několika let se zrodilo honosné město. V Piramesse nechyběly obytné domy, vily, zahrady, chrámy, správní budovy, řemeslnické čtvrti a také kasárna – jedna z nejdůležitějších částí města. Sídlila zde pozemní i námořní část armády a **odtud se Ramesse II. vydal do** [bitvy u Kadeše](/faraoni-nove-rise/bitva-u-kadese.php "Bitva u Kadeše"). Město i přístav byly postaveny na spojnici dvou ramen Nilu – západního a východního. Nové hlavní město tak chránila vodní hradba a ze Středozemního moře byl snadno přístupný a byly zde rozsáhlé doky. ## Okázalý palác Ramesse II. Tento palác sloužil jako rezidence v dobách Ramesseových předchůdců Ramesse I. a Sethi I. Ramesse II. si přál, aby se stavba stala nejkrásnější a nejpůvabnější stavbou v celém Egyptě. **Nacházela se zde celá řada slavnostních sálů i soukromých komnat**. Hlavní část paláce tvořila velká sloupová síň, jejíž sloupy byly modrobílé. Jižním směrem z ní vycházela široká chodba, která vedla do trůnního sálu, který měl bílé zdi a barvené mozaiky na podlaze. Zlatý trůn stál na stupínku a byl chráněn baldachýnem, který byl zdobený motivy poražených nepřátel. Ramesse II. si liboval v přepychu. Všechny předměty byly zhotoveny význačnými umělci z Piramesse a z Théb (Vasetu). Křesla, židle i truhly byly nákladně zdobeny a nádobky na masti pocházely z nejlepších sklářských dílen ve městě. Zahrady kolem paláce a umělá jezírka o která se starali královští zahradníci neustále vydávaly omamující vůni. Jezírka s vodou z Nilu byla plná bílých a modrých lotosových květů. Zeleninové zahrady a vinice poskytovaly ty nejlahodnější plody. Víno z Piramesse bylo pověstné svou jemností a chutí medu. **Rubriky:** Faraoni Nové říše **Štítky:** bitva u Kadeše, egyptští faraoni, Ramesse II. --- ### [Odchod Židů z Egypta](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-nove-rise/odchod-zidu-z-egypta.php) **Published:** 29 září, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Odchod Židů z Egypta je významným okamžikem v dějinách židovského i křesťanského náboženství. Prvních patnáct kapitol knihy Exodus vypráví o tom, jak Mojžíš osvobodil svůj lid a umožnil mu uniknout z „otroctví“. **Kromě náboženského významu má odchod Židů z Egypta i symbolický význam**. Ukazuje, že každý člověk musí bojovat za své osvobození, aby tak sebe sama obrodil. ## Mojžíš – klíčová postava odchodu Židů Za vlády Sethi I. a Ramesse II. byli Židé považováni za otroky. V deltě Nilu, v zemi Gošen, kde se usadila Jákobova, pracovali na výstavbě měst Piramesse a Pitom. **Mojžíš byl vychován jako Egypťan, ale** poté, co byl svědkem toho, jak jeden Egypťan udeřil Izraelce, se vzbouřil. Mojžíš **musel uprchnout, aby se vyhnul spravedlnosti**. Útočiště nalezl v midjánské zemi na jihovýchodě Palestiny, kde se oženil s dcerou knížete Jitra – Siporou. Když faraon zemřel (pravděpodobně se jednalo o Ramesse II.) vrátil se Mojžíš do Egypta. ### Bůh se pomstil Merenptahovi **Mojžíš** po návratu do Egypta pak **se svým bratrem Áronem předstoupil před faraona, kterým byl pravděpodobně Merenptah**. Požádal ho, aby jejich lid nechal odejít do pouště, kde bude uctívat svého Boha. Faraon se rozhněval a robotu Židům ještě ztížil. Ani na druhý pokus Mojžíš s Áronem neuspěli. Bůh se pomstil tak, že seslal na Egypt [deset ran egyptských](/faraoni-nove-rise/deset-ran-egyptskych.php "Deset ran Egyptských"). Bůh nevedl svůj lid „cestou směřující do země Pelištejců“ (tuto cestu podél Středozemního moře používaly armády při taženích do Palestiny a Sýrie), ale „přes poušť k Rákosovému moři“ – tím je myšlena oblast Rudého moře. Faraon se ale v čele své armády vydal pronásledovat Židy. Když Židé z dálky slyšeli rachot egyptských vozů a dusot koní, přeměnil se Bůh v oblakový sloup, který oslepoval jejich pronásledovatele. Když došli Židé ke břehu, rozdělil Bůh moře prudkým východním větrem a mezi dvěma hradbami z vody přešli uprchlíci moře suchou nohou. Když za nimi vešli Egyptští, moře se nad nimi zavřelo a navždy je pohltilo. ![Odchod Židů z Egypta](/wp-content/uploads/faraoni/nova-rise/odchod-zidu-z-egypta.png "Odchod Židů z Egypta - Starověký Egypt") Odchod Židů z Egypta **Rubriky:** Faraoni Nové říše **Štítky:** egyptští faraoni, Merenptah --- ### [Nefertari - "Ta, pro kterou slunce září"](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-nove-rise/nefertari.php) **Published:** 29 září, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Nefertari a [Ramesse II.](/faraoni-nove-rise/ramesse2.php "Ramesse II.") vytvořili nejromantičtější dvojici celé egyptské historie. Dvacet let byli symbolem říše, která stála na vrcholu svého vývoje. Ramesse II. byl odmalička obklopen milujícími ženami. **Když mu bylo deset let, jeho otec Sethi I. mu ustanovil harém** – tedy ženskou část, která se o něho starala. Během své vlády měl Ramesse II. několik hlavních – tzv. velkých královských manželek. Žádná z nich s ní však nemohla soupeřit. ## Svatba Ramesse II. a Nefertari ![Nefertari](/wp-content/uploads/faraoni/nova-rise/nefertari.png "Nefertari - Starověký Egypt")**Ramesse II. se s Nefertari oženil na začátku své vlády**. Doprovázela svého muže do Théb (Vasetu) na pohřeb svého otce Sethi I. v Údolí králů. Její vystouplé lícní kosti a mandlové oči Ramesse II. zcela okouzlili a současně jsou důkazem, že byla cizího původu. Odkud ale pocházela není dodnes jasné. Jedna teorie uvádí, že princezna pravděpodobně pocházela z Núbie. Jiná teorie ji pasuje do některé z rodin vysokých hodnostářů v Thébách (Vasetu). Ramesse II. svou manželku bezmezně miloval, účastnila se všech velkých událostí jeho vlády a až do své smrti zůstala jeho první manželkou. Už v prvních letech své vlády zahájil stavbu její hrobky v Údolí královen. ## Politická úloha Nefertari Některé její tituly („Paní Obou zemí“, „Paní veškeré půdy“, „Milovaná bohy“), které většinou byly udělovány faraonovi dokazují, že **hrála významnou politickou úlohu**. Patří tak mezi silné, charismatické a vlivné královny, které se podílely na řízení státu spolu se svými manžely. Kromě ní se takovou osobností staly Ahmose-Nefertari, Teje a Nefertiti. Svému manželovi byla Nefertari zcela jistě cennou rádkyní, podpořila jej v náročných jednáních s chetitským králem, která skončila podpisem [první mírové smlouvy v dějinách lidstva](/faraoni-nove-rise/mirova-smlouva-ramesse2-s-chetity.php). **Nefertari** (do své smrti hlavní manželka faraona) **zemřela ve dvacátém čtvrtém roce vlády Ramesse II.** Zemřela ve chvíli, kdy se začínalo s výzdobou tzv. Malého chrámu v Abú Simbelu, který jí manžel zasvětil. Byla to jeho poslední a nejhmatatelnější pocta krásné Nefertari. **Rubriky:** Faraoni Nové říše **Štítky:** egyptští faraoni, Ramesse II. --- ### [Mitannské království](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-nove-rise/mitannske-kralovstvi.php) **Published:** 29 září, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **V období Nové říše** se stal **Egypt** mocnou a výbojnou zemí – **dobýval Núbii a současně vedl válku na Blízkém východě**. Od dob Thutmose III. začali faraoni podnikat vojenská tažení, aby upevnili moc nad Východem. Hlavním nepřítelem Egypta bylo tehdy mitannské království, které se nacházelo na severu Sýrie. Pro Egypt bylo z politického i ekonomického hlediska nutné upevnit svou vládu nad územím sahajícím od Palestiny až na Kavkaz. To by mu umožnilo ovládnout foinícké pobřeží a hlavní karavanní cesty vedoucí do Mezopotámie. **Mitannské království (Mittani) se rozkládalo v severní Mezopotámii a severovýchodní Sýrii**, kde bylo jejím centrem údolí řeky Chábur. Údajně ho založili přední churritští a árští válečníci, kteří přišli z oblasti Kaspického moře. Tyto národy indoevropského původu si podrobily původní obyvatelstvo, které se zabývalo zemědělstvím. Vzniklo na území, které dobylo v Chammurapiho Babylónii. Nacházelo se jižně od Kavkazu na horním toku řeky Tigrid a postupně se rozšířilo na oblast mezi řekami Eufratem a Tigridem. **Největšího rozmachu dosáhlo Mitannské království (Mitanni) v 15. století př.n.l.** Aby Mitanni v této oblasti uchovalo svou nadvládu, hodlalo zaplést Egypt do místních válek, které ale neměly překročit hranici Sýrie, kde by již ohrožovaly hranice království. Proto bez výčitek – a nutno uznat, že velmi dovedně – podněcovalo spory mezi asijskými knížectvími a Egyptem a často měnilo spojence. ## Mitannské království x Thutmose III. Egyptskou nadvládu v této oblasti začalo Mitanni ohrožovat kolem roku 1510 př.n.l. za vlády Amenhotepa I. Když nastoupil na egyptský trůn [Thutmose III.](/faraoni-nove-rise/thutmose3.php "Thutmose III.") musel potlačit vzpouru asijských knížectví, která vytvořila koalici pod vlivem Mitanni. Thutmose tak podnikl první ze sedmnácti tažení proti Mitanncům. Dobyl Palestinu, získal Gazu a Tyr a později se zmocnil také měst jižně od Halabu. Během následujících čtyř tažení vybudoval pevnosti podél středomořského pobřeží. Každý rok podnikal kontrolní cestu na porobená území, při které vybíral tributy a zabavoval úrodu obilí. Při šestém tažení se dostal po moři do Sýrie, došel až ke Kadeši a celou oblast vyplenil, následující rok při sedmém tažení si podrobil foinícké přístavy. Protože chtěl pokračovat ve výbojích, musel se s Mitannci utkat v otevřené bitvě. K tomu ale potřeboval překročit řeku Eufrat a proto nechal vybudovat rozsáhlou flotilu člunů. Překročil pak řeku Orontes a po ní i Eufrat a dostal se tak konečně k branám Aleppa – mitannské bašty. Po jejím dobytí byly Babylon, Aššur a celá chetitská říše vydány faraonovi na milost a nemilost. Během dalších devíti vojenských tažení se marně pokoušel oslabit mitannská vojska v severní oblasti Naharina. Jeho poslední tažení na téměř deset let uzavřelo spory mezi Mitannci a Egypťany. ## Mitanni x Amenhotep II. Thutmose vystřídal na trůně jeho syn [Amenhotep II.](/faraoni-nove-rise/amenhotep2.php "Amenhotep II."), který se vyznačoval mimořádnou silou. V Sýrii podnikl tři tažení – cílem prvního bylo potlačit vzpouru Asiatů. Během tohoto tažení došel až k hranicím Mitanni, jehož knížata prosila faraona, aby je nechal „alespoň dýchat“. Další dvě už byla namířena přímo proti Mitanni, ale skončila neúspěchem a ztrátou území mezi řekami Orontes a Eufrat. ## Dříve nepřátelé, nyní spojenci Po Amenhotepovi II. nastoupil na trůn jeho syn [Thutmose IV.](/faraoni-nove-rise/thutmose4.php "Thutmose IV.") a vztahy mezi Egyptem a Mitannni nabraly nový směr. Mitannci se pokusili s bývalým nepřítelem sblížit, neboť se ocitli v ohrožení od nově vzniklé chetitské říše, která se zatím věnovala zejména válkám v Anatólii. A byl tu ještě jeden nepřítel – Asyřané na východě. Mitannci tedy uzavřeli s Egyptem smlouvu na základě které přenechali Egyptu Palestinu a část středomořského pobřeží výměnou za severní část Sýrie. Thutmose IV. pro zpečetění spojenectví požádal o ruku jednu z dcer mitannského krále Artatamy I. Také [Amenhotep III.](/faraoni-nove-rise/amenhotep3.php "Amenhotep III.") pokračoval v této politice svého otce. Byly nalezeny tabulky s diplomatickou korespondencí Amenhotepa III. i Amenhotepa IV. – Achnatona s vládci Babylónie, Asýrie, chetitské říše a království Mitanni. Amenhotep III. stvrdil sňatkem s Taduchepou – dcerou Tušratty – spojenectví mezi Mitanni a Egyptem. Situace byla ale pro Mitanni kritická – ani toto spojenectví je neuchránilo před chetitskou říší. Chetité, kteří bylo dříve podřízení Mitanni, pod vedením krále Šuppiluliuma I. si během dvou vojenských výprav podrobili celé území Mitanni a vnutili jejímu králi vazalskou smlouvu. Definitivně zaniklo kolem roku 1355 př.n.l., když Chetité dobyli hlavní město Vaššukkanni. **Rubriky:** Faraoni Nové říše **Štítky:** egyptští faraoni --- ### [Deset ran egyptských](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-nove-rise/deset-ran-egyptskych.php) **Published:** 29 září, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Deset ran egyptských zaslal Hospodin na Egypt před odchodem Židů z Egypta.** Tyto rány měly donutit faraona k propuštění izraelského lidu. Panovník stále nechtěl uznat neomezenou moc jediného boha a odmítal vyvolený lid propustit. Ustoupil až po desátém božském zásahu, poté co jeho národ prošel mnoha utrpeními. **Mojžíš byl pověřen Hospodinem, aby vyvedl Židy z Egypta**. Bůh chtěl zachránit svůj lid stůj co stůj a tak faraona přinutil ustoupit tím, že seslal na jeho zemi deset ran egyptských – deset tvrdých a neúprosných katastrof. Za vlády kterého panovníka k tomu došlo se zatím vědci nedokázali shodnout – některé teorie uvádějí Ramesse III., některé Merenptaha a některé dokonce Sethi I. Nejpravděpodobnější je však teorie, že oním faraonem byl [Merenptah](/faraoni-nove-rise/merenptah.php). \[table id=23 /\] **Rubriky:** Faraoni Nové říše **Štítky:** 10 ran egyptských, deset ran egyptských, egyptští faraoni --- ### [Reorganizace armády za Ramesse II.](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-nove-rise/reorganizace-armady-za-vlady-ramesse2.php) **Published:** 26 prosince, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **![Ramesse II.](/wp-content/uploads/faraoni/nova-rise/ramesse2-small.png "Ramesse II. - Starověký Egypt")**Reorganizace armády za Ramesse II. byla nutností a faraon se jí chopil ihned po nástupu na trůn. **Za vlády Ramesse II. byla armáda nejmocnější a nejlépe organizovaná v celé historii Egypta**. Na této organizaci se podílel i [ Haremheb](/faraoni-nove-rise/haremheb.php "Haremheb") – faraon 18. dynastie, který za vlády [ Amenhotepa III.](/faraoni-nove-rise/amenhotep3.php "Amenhotep III."), [Amenhotepa IV. – Achnatona](/faraoni-nove-rise/amenhotep4.php "Amenhotep IV.") a [Tutanchamona](/faraoni-nove-rise/tutanchamon.php "Tutanchamon") byl významným generálem a později se sám stal faraonem. Haremheb rozdělil vojska do dvou velkých skupin – první působila v deltě a druhá v jižní části Egypta. Sethi I. pak v reorganizaci pokračoval, když ji rozdělil do tří divizí z nichž každá byla pod ochranou jiného boha – Amona (sídlila v Thébách (Vesetu)), Rea (působila v deltě Nilu) a Patha (sídlila v Memfidě (Mennoferu)). ## Reorganizace armády za Ramesse II. Ramesse vytvořil čtvrtou divizi zasvěcenou Sutechovi, která působila v deltě. Každá divize měla 5 000 mužů. Divize se dělily na roty o 250 mužích a ty se dělily na čety o 50 mužích. Ramesse II. používal ve vojsku i žoldáky jejichž počet od 12. dynastie v armádě neustále vzrůstal. Tak bychom mohli nalézt v armádě Asiaty, Libyjce, núbijské lučištníky a také příslušníky kmenů, které se později spojily s tzv. mořskými národy. V období míru se věnoval výcviku svých vojáků a ne vždy jen jako divák, ale často se rád zapojil do výcviku. **Největší pýchou jeho armády byla vozba**, která se dělila na eskadrony o 50 vozech a ty se dále dělily na pět jednotek o 10 vozech. Ramesse II. nepřipouštěl podprůměrnost a ještě méně zbabělost. Jak moc byla vozba důležitá dosvědčují výčitky, které adresoval svým vojákům během bitvy u Kadeše: *„Jak zbabělá jsou vaše srdce, mí vozatajové! Žádný z vás již není hoden mé důvěry! Je snad mezi vámi někdo, pro něhož bych nečinil to nejlepší? Nepomohl jsem vám snad, když jste byli chudí? Ze své dobré vůle jsem vás každý den činil nejvyšší důstojníky, ze synů i z otců, abych tak skoncoval se vší špatností v této zemi.“* Můžete si přečíst podrobnější informace o [bitvě u Kadeše](/faraoni-nove-rise/bitva-u-kadese.php "Bitva u Kadeše"). **Rubriky:** Faraoni Nové říše **Štítky:** egyptští faraoni, Ramesse II. --- ### [Ptahhotep](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-stare-rise/ptahhotep.php) **Published:** 22 září, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Ptahhotep byl to nejvyšší soudce, správce všech královských staveb a vezír předposledního panovníka 5. dynastie** [Džedkare Isesiho](/faraoni-stare-rise/dzedkare-isesi "Džedkare Isesi") (2388 – 2356 př.n.l.). Zároveň byl autorem nejstaršího, v úplnosti zachovaného naučení. Dožil se velmi dlouhého věku 110 let (tohoto stáří se dožilo jen velmi málo egypťanů mj. Pepi II). **Ptahhotep je znám svým literárním dílem „Rady do života“.** To bylo ve starém Egyptě velmi populární. Tyto spisy se přepisovali po celou historii Egypta. První takový spis sepsal [Imhotep](/faraoni-stare-rise/imhotep.php "Imhotep") (vezír a stavitel první pyramidy faraona Džosera 3. dynastie) bohužel tento spis zatím nebyl nalezen. V Ptahhotepově svitku se pojednává prosbě Ptahhotepa o uvolnění z funkce pro vysoké stáří (110let). Současně zde je žádost, aby jeho místo zastal Ptahhotepův syn. Faraon souhlasí, ale s podmínkou, že Ptahhotep předá své znalosti což je 37 sepsaných kapitol. Několik z nich platných i pro dnešní časy uvádím: ## Ptahhotepovy „Rady do života“ - Máš mluvit jen tehdy, když víš, že věci rozumíš. Ten, kdo mluví na poradě, má být umělcem, mluvení je těžší než kterákoli jiná práce a jen tomu slouží, kdo je ovládá dokonale. Neříkej jednou to a podruhé ono, Jen tehdy, když budeš mluvit dokonale, dosáhne každý tvůj úmysl svého cíle. Buď uvážlivý, kdykoli mluvíš. Máš vždy vyřknout jen něco vynikajícího, aby velmoži, kteří tě poslouchají, řekli: „Jak krásné je to, co vychází z jeho úst!“ - Shledáš-li u chudáka velký dluh, rozděl jej na tři díly, dva promiň a jen jediný ponech, shledáš, že v životě je to nejlepší způsob jednání, pak budeš moci klidně spát a ráno shledáš se s tím jak s dobrou zprávou, neboť lepší je slyšet díky za lásku k bližnímu než mít bohatství ve skladišti, lepší je mít chleba při dobrém svědomí než bohatství obtížené výčitkami - Buď veselý po celou dobu svého života, nedělej více, než co je přikázáno, a nezkracuj tak dobu určenou k zábavě, duchu se příčí, když se mu bere doba radovánek. Neztrácej tedy ani o hodinu více, než je třeba, péčí o své statky, bohatství se dostaví, i když hovíš svým touhám, naopak z bohatství není prospěchu, když jsou zanedbávány - Střes se okrást člověka žijícího v nedostatku a zápolit s mužem, jenž má zlomenou ruku - Nechlub se svým věděním, ale poraď se s člověkem neučeným stejně jako s učeným - Chceš-li si zachovat přízeň domu, kam přicházíš jako přítel, vyhýbej se stykům s jeho ženami - Pobývej s přítelem teprve když ukončil svou práci, aby jeho záležitosti neutrpěly - Stane-li se, že charakter tvého přítele neobstojí ve zkoušce, nezískávej své pravdy odjinud, ale promluv si s ním sám, vyřiď s ním ten případ mezi čtyřma očima tak, až dosáhneš toho, že již jeho chováním netrpíš. Po čase pak s ním diskutuj a vypátrej jeho myšlenky rozhovorem s ním. Neuvědomuje-li si snad ani to, co sám spatřil, a dělá něco, co tě uráží, chovej se k němu i nadále přátelsky, neodvracej od něho svou tvář, buď jen odměřený, neoslovuj ho jako první, ale také mu neodpovídej arogantně, ani se od něho neodlučuj, ani nepřibližuj. Dojde na něj zcela jistě, spravedlivému osudu se nelze vyhnout ![Ptahhotepova mastaba](/wp-content/uploads/faraoni/stara-rise/mastaba-ptahhotep.jpg "- Starověký Egypt") Ptahhotepova mastaba **Rubriky:** Faraoni Staré říše **Štítky:** Džedkare Isesi, egyptští faraoni --- ### [Imhotep](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-stare-rise/imhotep.php) **Published:** 22 září, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Imhotep** (překlad jeho jména zní „Ten, kdo přichází v míru“) **byl původně heliopolský velekněz**. Za vlády Džosera postihlo Egypt hrozivé sucho, hladina Nilu stále klesala a všichni propadali postupně zoufalství. Sucho trvalo celých 7 let a tehdy se Džoser rozhodl povolat velekněze Imhotepa. Ten prozradil faraonovi, že Nil pramení na Elefantině, kde byl uctíván bůh Chnum. Ten měl schopnost zadržovat nohou vody Nilu. [Džoser](/faraoni-stare-rise/dzoser.php "Džoser (Necerichet)") měl proto přinést Chnumovi velké množství obětin. Džoser uposlechl a sucho skutečně skončilo. Tím vstoupil Džoser do historie jako spasitel egyptského lidu. ## Imhotep – velekněz, stavitel, soudce **Imhotep** studoval v „Domě života“, kde se naučil matematice, geografii, historii a lékařství, ale také filozofii a umění. Především ale proslul svou „revolucí“ v architektuře. Není známo, kdy přesně se narodil ani kdy zemřel, jisté ale je, že **žil ještě za vlády posledního faraona 3. dynastie – Huneje**. **Imhotep se stal prvním vezírem v Egyptě**, ačkoliv za jeho života tento titul ještě neexistoval. Tato funkce totiž oficiálně vznikla až za vlády faraona Snofrua ze 4. dynastie, ale Imhotep vykonával všechny úkoly, které s touto funkcí poté souvisely. Stál v čele centrální státní správy, kontroloval významné státní záležitosti a byl nadřízeným státních úředníků, kteří jeho rozkazy uváděli v platnost v jednotlivých krajích. Dalším jeho důležitým úkolem bylo soudnictví – předsedal šesti významným královským tribunálům, spravoval státní pokladnu a staral se také o zemědělství. **Imhotepovi vděčíme za překrásný zádušní komplex v Sakkáře**, jehož stupňovitá pyramida je první monumentální kamennou stavbou v Egyptě. Ty postupně nahradily cihlové mastaby a právě tato stupňovitá pyramida byla inspirací pro faraony 4. dynastie, kteří vzor ještě zdokonalili a zanechali nám krom jiných tři největší pyramidy v Gíze. ![Imhotep, stavitel stupňovité pyramidy](/wp-content/uploads/faraoni/stara-rise/dzoserova-pyramida-v-sakkare.png "Imhotep, stavitel stupňovité pyramidy - Starověký Egypt") **Rubriky:** Faraoni Staré říše **Štítky:** Džoser, Džoserova pyramida, Džoserův komplex, egyptští faraoni, Imhotep, Necerichet, Sakkára, Stupňovitá pyramida --- ### [Tajemná země Punt](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-stare-rise/zeme-punt.php) **Published:** 23 září, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** V dokumentech o starověkém Egyptu najdeme mnoho popisů země Punt, této rajské zahrady a eldoráda starého Egypta. Její poloha ale dlouho zůstávala zahalena tajemstvím. V chrámu královny Hatšepsut v Dér el-Bahrí jsou znázorněny cesty do země Punt. Odborníci se proto obrátili k tomuto chrámu, jestli se zde neskrývá vodítko. Nebo dokonce odpověď na otázku kde ležela tajemná země Punt? V době [5. dynastie](/faraoni-stare-rise/faraoni-5-dynastie.php), 2 500 let př.n.l., se objevují první zmínky o cestách Egypťanů do vzdáleného kraje, který nazývali „země Punt“. **V době Střední a Nové říše bylo obchodování s Puntem ještě intenzivnější** a objevovalo se stále více vyprávění, pohádek a znázornění týkajících se této tajemné země. Z maleb na stěnách v Dér el-Bahrí se dozvídáme, že krom zlata a vzácného ebenového dřeva přivezla Hatšepsut i vzácná zvířata – paviány, psy a stromy kadidlovníku. ## Pavián pomohl určit polohu země Punt Byl to právě pavián, kdo pomohl určit, kde se nacházela. Pavián se totiž v Egyptě běžně nevyskytoval – byl přivážen ze země Punt a byl pro starověké Egypťany posvátným zvířetem. Jenže odkud tato zvířata pocházela? V Údolí králů byla objevena mumie paviána, která byla podrobena zkoumání. Na ní byla provedena analýza stabilních izotopů kyslíku. Zkoumána byla paviánova srst a tak se zjistilo, kde zvíře žilo, než bylo dopraveno do Egypta. Analýza ukázala na oblast, kde leží dnešní Eritrea nebo jihovýchodní část Súdánu. To znamená, že starověcí Egypťané museli plout po moři cca 1600km, než se do země Punt dostali. To je na tehdejší dobu skutečně nečekaný kousek. ## Velké bohatství vzdálené země Byla známá bujnou vegetací a žilo zde mnoho (pro Egypťany vzácných) zvířat. Z rostlin uveďme rozsochaté palmy, aromatické rostliny (olibán, pistácie terebintová), pryskyřice, myrha a pochopitelně kadidlo. Kadidlo hořelo při pohřebních obřadech a v chrámech, sloužilo jako lék, kosmetický prostředek a používalo se při přípravě chutných pokrmů. Velké množství kadidlovníků nechala Hatšepsut zasadit před svým chrámem v Dér el-Bahrí. Z fauny to kromě paviánů byli pilouni, želvy obrovské, levharti, nosorožci a žirafy. Ale ani nerostné bohatství nenechávalo Egypťany chladným – zlato a elektron (přírodní slitina zlata a stříbra) byly pochopitelně také velmi žádané. **Rubriky:** Faraoni Staré říše **Štítky:** egyptští faraoni, země Punt --- ### [Veni - od úředníka po generála](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-stare-rise/veni.php) **Published:** 23 září, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Veni se narodil v urozené rodině za vlády faraona Tetiho** přibližně před 4 500 lety. Stal se nejvěrnějším služebníkem Tetiho nástupců z 6. dynastie, [Pepi I.](/faraoni-stare-rise/pepi1.php "Pepi I.") a Merenrea. Tento čestný muž byl nejen váženým válečníkem a bezúhonným správcem královských panství, ale především důvěrníkem a přítelem egyptských faraonů. Za Staré říše nebylo výjimkou, že se dětem z nejurozenějších rodin dostávalo vzdělání v královském paláci. **Je možné, že se Veni**, budoucí generál a vítěz nad egyptskými nepřáteli, **vzdělával vedle královských dětí**. Bylo mu asi deset let, když si oblékl suknici symbolizující jeho vstup mezi dospělé. Byl tehdy jmenován „představeným palácových nájemců“. ## Vzestup Veniho Když zemřel faraon [Teti](/faraoni-stare-rise/teti.php "Teti"), nastoupil na trůn ještě mladý [Pepi I.](/faraoni-stare-rise/pepi1.php "Pepi I.") **Veni**, který byl možná s novým panovníkem vzděláván, se stal jedním z oblíbenců Pepi I. a byl jmenován „správcem Velké svatyně“, což znamenalo, že **se staral o veškerá královská panství, přijímal a školil palácové služebnictvo a spravoval pozemky patřící faraonovi**. Krátce nato byl Veni jmenován ještě „knězem – předčitatelem“. To byla významná funkce, neboť Venimu dávala pravomoc dohlížet na řádný průběh všech kultů uctívaných na faraonském dvoře. Dalším projevem důvěry Pepi I. bylo udělení titulu „představeného kněží pyramidového města“. Dostal na starost stavbu faraonovy zádušní pyramidy, která se budovala severně od pohřebiště v Sakkáře. Veni se rovněž honosil titulem „jediný přítel“, který obvykle odkazoval na fakt, že se hodnostář pohyboval v panovníkově bezprostřední přítomnosti. U Veniho se nicméně zdá, že ho s panovníkem pojilo opravdové přátelství. ## Veniho vojenská kariéra **Nepokoje na hranicích stály u zrodu jeho druhé kariéry**. Skvěle se zhostil velení faraonské armády a stal se vynikajícím stratégem. Prvními protivníky, s nimiž se Veni musel utkat, byli „Ti, kteří žijí za pískem“. To bylo označení pro beduínské kmeny pocházející ze země Kanaán, které pořádaly loupeživé nájezdy a ohrožovaly tak egyptskou nadvládu v této oblasti. Veni se vydal severozápadním směrem a po Horově cestě (starobylá cesta podél Středozemního moře spojující Egypt s Asií) pronikl do země Kanaán. Špatně organizovaní a nekoordinovaní beduíni nemohli mocné egyptské armádě dlouho vzdorovat. Obyvatelé Memfidy (Mennoferu) přichystali Venimu a jeho armádě triumfální přivítání. Egyptský úspěch byl ale jen relativní, neboť zanedlouho musel faraon proti stejným kmenům podniknout nové vojenské tažení. Celkem bylo zapotřebí pěti výprav, než se podařilo beduíny porazit. Páté tažení bylo nejmohutnější. Veni se rozhodl nepřítele obklíčit, na což potřeboval velké množství vojáků. Proto se armáda na bojiště přepravovala na lodích. ## Veni a faraon Merenre Po vládě Pepi I. nastoupil na trůn Merenre. Zdá se, že **také nový faraon si Veniho vážil a projevoval mu přátelství**. Udělil mu několik dalších titulů, mezi nimi titul „komoří a nosič sandálů Jeho Veličenstva“. Nový faraon se při posilování své moci spoléhal na moudré rady horlivého služebníka, kterého znal již od dětství. Dobře dělal, protože Veni opět prokázal svou věrnost zemi. V Horním Egyptě neustále narůstala moc nomarchů. Místní vládci požadovali stále větší nezávislost na centrální moci. Právě v tom okamžiku Merenre znovu projevil Venimu důvěru, když jej jmenoval „knížetem a správcem Horního Egypta“, což byl titul, jímž se nikdo před ním nemohl honosit. Bylo mu tím svěřeno území rozkládající se od Elefantiny (na úrovni prvního kataraktu) až do Kúsíje (střední Egypt) a zahrnující čtrnáct z přibližně čtyřiceti nomů, do nichž byla země tehdy rozdělena. Veni v Horním Egyptě znovu nastolil právní pořádek, obnovil placení daní a trestal nepokoje a krádeže. Vrátil do oblasti nadvládu faraona a bedlivě dohlížel na všechny nomy, které spadaly do jeho kompetence. **Rubriky:** Faraoni Staré říše **Štítky:** egyptští faraoni, Pepi I., Teti --- ### [Heliopolis, Reovo město](https://www.starovekyegypt.net/nabozenstvi/heliopolis-reovo-mesto.php) **Published:** 8 listopadu, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Heliopolis byla po dlouhou dobu náboženským centrem Egypta**. Právě zde vznikaly hlavní myšlenky Reova učení. Nachází se zde nejstarší sluneční chrám – další přidali až faraoni 5. dynastie – konkrétně Veserkaf v Abúsíru a Niuserre v [Abú Gorab](/architektura-stare-rise/niuserreuv-slunecni-chram.php). V 5. stol. př.n.l. v Heliopoli ještě pobýval Platón a jiní filosofové, aby se seznámili s egyptským věděním. Toto náboženské centrum existovalo pravděpodobně ještě v predynastickém období. Bylo to hlavní město stejnojmenného třináctého nomu Dolního Egypta a podle archeologů bylo město ve 47 roce vlády Thutmose III. rekonstruováno. ## Obelisk **Do dnešních dnů se z Heliopolis zachoval pouze obelisk vysoký 20,7 m**. Nechal ho vztyčit panovník 12. dynastie Senusret I. a obelisk dnes stojí na betonovém podstavci uprostřed malé zahrady upravené jako muzeum. Na všech čtyřech stěnách obelisku je stejný nápis vyrytý v jediném pásu. Je na něm královská titulatura a zmiňuje se o vztyčení obelisku při příležitosti královského jubilea. ## Heliopolis a Dům slunce **I když se z areálu Reova velechrámu v Heliopolis do dnešních dnů nic nedochovalo, mohli egyptologové jeho podobu rekonstruovat** díky pozoruhodnému dokumentu z muzea v Turíně. Na vápencové desce z období vlády Amenhotepa II. je přesně zakreslen půdorys svatyně. Heliopolský chrám měl tradiční půdorys – tři po sobě jdoucí pylony, za nimiž následovala svatyně. Z prvního nádvoří se vstupovalo do chámu zasvěceného Hathor-Nebethetep, který nechal postavit [Senusret I.](/faraoni-stredni-rise/senusret1.php) Na druhém nádvoří se nacházel chrám, který byl nazván „kaple napřímení vrby“. Třetím pylonem se vcházelo do svatyně pod širým nebem pojmenované „panství Atuma ze sykomory“. Za vlády Ptolemaiovců začalo město upadat, protože nejvzácnější předměty odsud byly odváženy do nového centra – Alexandrie. **Rubriky:** Náboženství **Štítky:** bohové starověkého Egypta, náboženství starověkého Egypta --- ### [Zahi Hawass a Nicholas Reeves o sporné teorii](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/zahi-hawass-a-nicholas-reeves-o-sporne-teorii.php) **Published:** 28 prosince, 2015 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Egyptologové se přou o nové teorii, se kterou přišel nedávno britský egyptolog Nicholas Reeves. Jedná se o místo posledního odpočinku královny Nefertiti. Její hrobka je podle Revese možná za jednou z komor hrobky KV 62 faraona Tutanchamona. ## Hledání hrobky královny Nefertiti **Nefertiti**, jejímž manželem byl [kacířský faraon Achnaton](/faraoni-nove-rise/amenhotep4.php), **zemřela přibližně v r. 1330 př.n.l. a její hrobka nebyla dosud nalezena**. Nicholas Reeves, britský egyptolog se domnívá, že nalezl odpověď. V uplynulých měsících oznámil, že se hrobka královny Nefertiti pravděpodobně nachází za zdí Tutanchamonovy hrobky. Ale Zahi Hawass, bývalý egyptský ministr pro památky, řekl Telegraphu, že se Reeves pohybuje na bezvýznamné a nepodložené teorii. *„Pan Reeves nám prodává vzduch“*, řekl pan Hawass při interview v Káhiře. *„Reeves uspěl s výrokem něčeho velmi vzrušujícího – hrobka Nefertiti je uvnitř Tutanchamonovy hrobky. Ale jeho teorie je nepodložená“.* Zahi Hawass je přesvědčen o tom, že nikdo nedá svolení žádnému egyptologovi, aby kopal v hrobce faraona Tutanchamona. Podle Hawasse je hrobka velmi zranitelná a každý otvor může vydat hrobku na pospas nebezpečí, že se malby kompletně zničí. ## Zahi Hawass x Nicholas Reeves **Mamdouh al-Damaty**, současný egyptský ministr pro památky, **řekl, že existuje devadesátiprocentní šance na existenci skrytých komor za zdmi Tutanchamonovy hrobky**. Jak Zahi Hawass, tak Nicholas Reeves mají vlastní teorii o tom, kde může být pohřbena Nefertiti a komu byla původně určena hrobka KV 62, ve které byl nakonec pohřben Tutanchamon. - Nicholas Reeves se domnívá, že Tutanchamonova hrobka byla původně postavena pro královnu Nefertiti, a proto Nefertiti spočívá nedotknuta a nerušena v pozadí, o kterém věří, že se nachází za přepaženou zdí. - Zahi Hawass se domnívá, že faraonova hrobka byla původně postavena pro jeho bratra, Aje. Tvrdí to z toho důvodu, že král Tutanchamon zemřel náhle a nečekaně, a proto je pohřben v bratrově hrobce. Podle Hawasse je hrobka královny Nefertiti v Amarně, v troskách bývalého starověkého hlavního města Achetatonu. Zahi Hawass také tvrdí, že jedna ze dvou ženských mumií nalezených v Údolí královen je de facto Nefertiti. Tyto dvě mumie byly vyzvednuty z hrobky 21 a převezeny do Egyptského muzea k provedení testů DNA. DNA neznámé mumie bude porovnáno s nedávno objevenou mumií královny Mutnodjmet, sestrou Nefertiti. [![Sarkofág krále Tutanchamona vystavený v jeho pohřební komoře, Údolí králů. Autor: AFP](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/01-tutanchamon-sarkofag-300x225.jpg "Sarkofág krále Tutanchamona vystavený v jeho pohřební komoře, Údolí králů. Autor: AFP")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/01-tutanchamon-sarkofag.jpg) Sarkofág krále Tutanchamona vystavený v jeho pohřební komoře, Údolí králů. Autor: AFP [![Sarkofág krále Tutanchamona vystavený v jeho pohřební komoře, Údolí králů. Autor: AFP](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/02-tutanchamon-sarkofag-300x225.jpg "Sarkofág krále Tutanchamona vystavený v jeho pohřební komoře, Údolí králů. Autor: AFP")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/02-tutanchamon-sarkofag.jpg) Sarkofág krále Tutanchamona vystavený v jeho pohřební komoře, Údolí králů. Autor: AFP [![Mumie krále Tutanchamona zabalená do lněného plátna vystavená v klimatizované skleněné vitríně v jeho podzemní hrobce, Údolí králů. Autor: AFP](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/03-tutanchamon-zabalena-mumie-300x225.jpg "Mumie krále Tutanchamona zabalená do lněného plátna vystavená v klimatizované skleněné vitríně v jeho podzemní hrobce, Údolí králů. Autor: AFP")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/03-tutanchamon-zabalena-mumie.jpg) Mumie krále Tutanchamona zabalená do lněného plátna vystavená v klimatizované skleněné vitríně v jeho podzemní hrobce, Údolí králů. Autor: AFP Zdroj: The Telegraph (online na http://www.telegraph.co.uk) **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Nefertiti, Nicholas Reeves, Tutanchamon, Tutanchamonova hrobka, Zahi Hawass --- ### [Dra Abu el-Naga - nové hrobky 18. dynastie](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/dra-abu-el-naga-nove-hrobky-18-dynastie.php) **Published:** 10 prosince, 2017 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Egyptští archeologové zkoumali dvě hrobky na pohřebišti Dra Abu el-Naga, které objevili němečtí archeologové** v 90. letech minulého století. Teprve včera ale seznámili egyptští archeologové veřejnost s výsledky zkoumání. V hrobkách se nacházelo přes čtyři stovky sošek, hliněné nádoby, zdobené pohřební masky a mumifikované tělo. I když byly hrobky objeveny v 90. letech minulého století, teprve nyní se odborníci dostali dovnitř, aby je prozkoumali. Ministr pro památky Chálid Ananí doufá, že nové objevy povzbudí zájem turistů o cesty do Egypta, uvedla agentura AP. Cestovní ruch je pro egyptskou ekonomiku klíčový. **Hrobky na pohřebišti Dra Abu el-Naga**, které se nachází na západním břehu Nilu poblíž [Luxoru](/vychodni-theby/chramovy-komplex-v-luxoru.php), **objevili němečtí archeologové už v 90. letech minulého století.** Dlouho ale byly zapečetěné a dovnitř se odborníci dostali teprve nyní. Komu hrobky patřili ale zatím není jasné – zdá se, že jedna z hrobek by mohla patřit písaři z 18. dynastie. ![Nálezy ze dvou hrobek na západním břehu Nilu objevených v 90. letech minulého století v Dra Abul Naga](/wp-content/uploads/zajimavosti/dra-abul-naga.jpg "Nálezy ze dvou hrobek na západním břehu Nilu objevených v 90. letech minulého století - Starověký Egypt") Nálezy ze dvou hrobek na západním břehu Nilu objevených v 90. letech minulého století. Foto: ČTK/AP/Hamada Elrasam **Rubriky:** Zajímavosti --- ### [Tři královny se stejným jménem - Chentkaus II.](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/tri-kralovny-se-stejnym-jmenem-chentkaus2.php) **Published:** 17 ledna, 2018 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Blízko jižní strany Neferirkareovy pyramidy v Abúsíru se nacházejí rozvaliny. [Ludwig Borchardt](egyptologove/ludwig-borchardt.php "Ludwig Borchardt") je sice prozkoumal, ale domníval se, že jde o dvoumastabu. Nyní se ale v rozvalinách objevilo jméno královny Chentkaus II. **Poloha rozvalin** (blízko Neferirkareovy pyramidy), jejich tvar, **orientace vůči Neferirkareově pyramidě a východo-západní uspořádání naznačovaly, že by mohlo jít o malý pyramidový komplex**, který by mohl patřit Neferirkareově manželce. ## Indicie naznačující majitelku komplexu Ve 30. letech 19. století objevil Perring vápencový blok, na kterém bylo kurzivním písmem napsáno *„královská manželka Chentkaus“*. Ve 30. letech 20. století byl ve vesnici Abúsír Ghazúlim objeven další vápencový blok. Na něm byla část scény v nízkém reliéfu, která kromě faraona Neferirkarea a jeho syna [Raneferefa](/faraoni-stare-rise/raneferef.php) je tam také uvedena *„královská manželka Chentkaus“*. To byl důvod k tomu, aby zde čeští egyptologové zahájili průzkum těchto rozvalin, protože bylo zřejmé, že by mohlo jít o malý pyramidový komplex královny Chentkaus. A už první dny vykopávek to potvrdily. ## Pyramidový komplex královny Chentkaus II. Velmi rychle se potvrdilo, že jde o pyramidový komplex – pyramidu spojenou se zádušním chrámem. Ukázalo se také, že celý pyramidový komplex byl později v několika etapách přestavován. Příkaz ke stavbě dal Neferirkare, ale práce byly záhy přerušeny – pravděpodobně proto, že Neferirkare zemřel. Po přestávce (trvala zřejmě několik měsíců) se ve stavbě pokračovalo a na bloku je titul *„královská manželka“* doplněn titulem *„královská matka“* – jde tedy o vládu faraona Raneferefa. Později byl objeven ještě titul „matka dvou králů Horního a Dolního Egypta“. **Pyramida královny Chentkaus II. měla základnu 25 m, vysoká byla 17 m, úhel sklonu stěn byl 52°**. Pozůstatky této pyramidy, které se dochovaly do dnešních časů dosahují výšky 4 metrů. V pohřební komoře nebyly nalezeny žádné ostatky královny, našlo se zde jen několik útržků obinadel, které byly pravděpodobně strženy z mumie. **Zádušní chrám se nacházel před východní stranou pyramidy Chentkaus II. a jeho výstavba probíhala ve dvou fázích**. V první fázi byl zádušní chrám vybudován skromněji, ale z vápencových bloků. Druhá fáze byla postavena z kamene, který byl ale zloději tak dokonale rozebrán, že jde jen velmi těžko rekonstruovat. ## Co spojovalo Chentkaus I. a Chentkaus II. **Nejdůležitějším výsledkem vykopávek v komplexu Chentkaus II. bylo, že existovaly dvě královské matky stejného jména se stejně neobvyklým titulem** – „matka dvou králů Horního a Dolního Egypta“. Obě se navíc těšily velké vážnosti. Když se v polovině 90. let rozhodl Zahi Hawass očistit vzestupnou cestu k Sahureově pyramidě, odkryl řadu bloků pocházejících z paláce a zachycujících Sahureovu rodinu. Na těchto blocích bylo zajímavé to, že dva ze šesti synů, které měl Sahure se svojí jedinou královskou manželkou, mají stejný titul – „nejstarší královský syn“. El-Awady (spolupracovník Zahi Hawasse) z toho usoudil, že se jednalo o dvojčata. Po tomto objevu se dají také lépe pochopit změny ve výzdobě Sahureova komplexu. S ohledem na pravděpodobný výskyt dvojčat v Sahureově rodině se tedy vysvětluje to, že v celé historii Egypta byly jen dvě královny, které měly titul „matka dvou králů Horního a Dolního Egypta“. Chentkaus I. porodila dvojčata – Šepseskafa a Veserkafa, Chentkaus II. porodila dvojčata – Raneferefa a Niuserrea. **Rubriky:** Zajímavosti --- ### [Túna Al-Gabal - nové pohřebiště](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/tuna-al-gabal-nove-pohrebiste-s-desitkami-sarkofagu.php) **Published:** 25 února, 2018 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Egyptští a němečtí archeologové odkryli v údolí Nilu 2500 let staré pohřebiště Túna Al-Gabal.** V dosud prozkoumaných hrobkách objevili na 40 sarkofágů, tisíc soch a zlatou pohřební masku. Ministr pro památky Chálid Ananí to oznámil na tiskové konferenci. Archeologický průzkum v pouštní oblasti je teprve na začátku a zkoumání nekropole potrvá nejméně pět let. ## **Výzkumy v oblasti Túna Al-Gabal** **Vykopávky v pouštní oblasti začaly v roce 2017** a podílejí se na nich i týmy archeologů z Mnichova a dalšího německého města Hildesheim. Zatím se podařilo najít hrobky kněží, kteří sloužili kultu boha moudrosti Thovta. V jedné z nich bylo tisíc soch a také čtyři velmi dobře zachované alabastrové kanopy, nádoby, do nichž se ukládaly vnitřní orgány zemřelého při mumifikaci. Zachovala se i mumie kněze a 40 sarkofágů s ostatky jeho příbuzných. Archeolog Mustafa Vazíri řekl, že dosud bylo lokalizováno osm hrobek a další budou brzy následovat. **Egyptští archeologové objevili v oblasti Túna Al-Gabal v loňském roce katakomby se 17 mumiemi z řecko-římské éry**, tedy z období mezi 3. stoletím před naším letopočtem a 3. stoletím našeho letopočtu. Zdroj: Časopis Týden **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Tuna Al-Gabal, Tuna el-Gebel --- ### [Badárská kultúra - Horní Egypt](https://www.starovekyegypt.net/egypt-v-praveku/badarska-kultura.php) **Published:** 13 dubna, 2020 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Badárská kultúra pochází z období 4400 – 4000 př. n. l.** Předcházela jí pravděpodobně Merimdská kultura. Název kultury pochází z naleziště Badárí poblíž Sohágu. Nálezy patřící Badárské kultuře byly objeveny i mimo okolí Badárí – na jihu v Armantu, el-Kábu a Hierakonpolis, na východě ve Wádí Hammámátu. **Původně se archeologové domnívali, že badárská kultúra přišla z jižní části Egypta**, kde se nenachází vápenec. Důvodem k této domněnce byly nálezy kamenných nástrojů, které nebyly vyrobeny z rohovce. Technika výroby je však zřejmě příbuzná s technikou používanou v mladším neolitu v Západní poušti. Keramika s jemným zdrsněním povrchu tak může být pokračováním saharské tradice hlazené keramiky. Badárská kultura by pak přišla z této oblasti. ## Badárská kultúra a pohřbívání V Badárí bylo objeveno 600 hrobů a 40 osad. Všechny hroby mají tvar jednoduché jámy, do níž byli zemřelí pohřbeni. **Všechna těla byla pohřbena na rohoži, leží ve skrčené poloze na levém boku s hlavou na jih a tváří k západu.** Hroby bohatších obyvatel byly shlukovány v jedné části pohřebiště. Tvary keramických nádob v pohřební výbavě z období badárské kultury jsou jednoduché. Patří mezi ně hlavně poháry a misky s rovným okrajem a zakulaceným dnem. Kamenné výrobky tvoří různé úštěpy a čepele. Mezi nástroji převládají sekery, srpy a hroty šípů s konkávní základnou. Dále byly objeveny také spony do vlasů, hřebeny, náramky a korálky z kosti a slonoviny. Nálezy z osad dokládají zemědělství a pastevectví. V sýpkách byla nalezena pšenice, ječmen, čočka a hlízy. V Hammáji byly objeveny ohrady pro ovce a kozy. Důležitým doplňkem stravy byl rybolov. Mořské lastury nalezené v hrobech svědčí o kontaktech s pobřežím Rudého moře. Měď by mohla pocházet z Východní pouště nebo ze Sinaje. Existují domněnky, že se z badárské kultúry vyvinula [Nakádská kultúra](/egypt-v-praveku/nakadska-kultura.php), ale zdá se, že badárská kultúra se časově shoduje s nejstarší Nakádskou kultúrou – Nakádou I. ![Badárská kultúra - mapa výskytu](/wp-content/uploads/badarska-kultura.jpg "Badárská kultúra - mapa výskytu - Starověký Egypt") Badárská kultúra – mapa výskytu **Rubriky:** Egypt v pravěku **Štítky:** egypt v pravěku, egyptští faraoni, neolitické kultúry v Egyptě --- ### [Kameníci](https://www.starovekyegypt.net/egyptska-remesla/kamenici.php) **Published:** 10 března, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Kameníci byly ve starověkém Egyptě velmi potřební a žádaní na všech stavbách. **Kameny se na staveniště dostávaly jen hrubě opracované**. Bylo tedy nutné řádně je otesat. Kameníci nejprve kameny opracovali do požadovaných rozměrů pomocí palic a dlát a pak je podle přesných značek umístili na pečlivě vyrovnanou plochu spodního kvádru. Umění a schopnosti těchto řemeslníků, kteří s primitivními nástroji zhotovovali mistrovská díla, v nás dodnes vyvolávají úžas. Do Karnaku (Ipetisut) se ke stavbě některých nových budov dovážel pískovec na lodi z lomů v Gabal es-Silsile, které ležely 160 km jižně od Théb (Vasetu). Po vyložení byly hrubě otesané kvádry předány kameníkům. Na některých kamenech byla značka umožňující zjistit jejich původ. Písaři zodpovědní za staveniště totiž všechno bedlivě zaznamenávali a počítali. ## Kameníci – krůček po krůčku **Pískovcové kvádry pak kameníci opracovávali pomocí kovových dlát a sekáčků**, do nichž bušili dřevěnými palicemi. Povrchovou úpravu prováděli ostrým nástrojem, který zanechával pravidelné a rovnoběžné rýhy. Kameníci obvykle otesávali jen spodní část a hrany kvádru, zatímco horní část a boční stěny ponechávali v hrubém stavu. Vrátili se k nim později – po umístění kvádru do stavby. Řemeslníci otesání pravidelně kontrolovali, aby byla výsledná práce provedena dle všech pravidel. Používali k tomu dvě malá dřevěná pravítka. Mezi pravítky, která drželi v rukou, byl natažen provázek. Na ploše kamene byl třetí malý kalibr. Množství kamene, které bylo třeba odstranit, odpovídalo vzdálenosti mezi napjatým provázkem a vrcholkem tohoto kalibru. Díky tomuto jednoduchému systému dosahovali staří Egypťané vynikající přesnosti. Když byla spodní část kvádru definitivně hotová, pustili se kameníci do jeho hran. To byla obtížná práce, na niž se museli velmi soustředit, neboť **šikmo stesávané spáry ovlivňovaly kvalitu spojení kamenů**. Na spodní straně kvádrů udělali kameníci zářez, jehož lehce zkosené hrany sloužily jako značky, které usnadňovaly přesné umístění kamene. Šlo v podstatě o jediné možné značky, protože po celé výšce stavby bylo lešení z nepálených cihel, které ji skrývalo před očima dělníků. Kameníci pracující na staveništi posléze připravili horní ložnou plochu, kterou předtím ponechali v hrubém stavu. Část ložné plochy, na niž se měly uložit nové kamenné kvádry, vyrovnali a vyhladili dlátem. Na takto získanou rovnou plochu mohli kameníci narýsovat pomocné čáry, které musely odpovídat zářezům na spodní ploše ukládaných kamenů. Celý um spočíval v tom, jak spodní zářez pokládaného bloku uložit přesně proti hornímu zářezu umístěného bloku. Jiní řemeslníci sekáčkem vysekávali otvory pro páku, s jejíž pomocí měl být umístěn další kvádr. Mezi otvory narýsovali čáru označující konec tohoto kvádru. Když byl k horní ložné ploše dotažen na saních další kvádr, dva řemeslníci jej pomocí páky dotlačili na přesně určené místo. ## Kameníci využívali sádru **Aby kvádr na svém místě pevně držel, tlačili jej řemeslníci po vrstvě vlhké sádry**. Toto pojivo sloužící zároveň jako mazivo zaplnilo všechny drobné štěrbiny, takže se později neobjevovaly pukliny. Po umístění kvádru kameníci nalili sádru do předem vytesaných spár, aby celek dobře držel pohromadě. Jelikož pojivo bylo velmi řídké a mohlo dokonce způsobit nebezpečné sklouznutí kvádru (vážícího přibližně dvě tuny), využívali Egypťané při posunování kamene skoby ze sykomorového dřeva, které po obou stranách zasazovali do malých rozšiřujících se žlábků vytesaných do opracované části kvádru. Když pak kámen po vlhké sádře pomalu doklouzal až k svému místu, kameníci rychle dřevěnou skobu zasadili do žlábku v kameni. Jakmile byl kámen pevně na svém místě, skobu vytáhli a otvor zalili pojivem. Kameníci postupovali po malých plochách (nejvíce deset kamenných kvádrů najednou), aby mohli lépe sledovat umisťování kamenů a postup prací. Když se podařilo umístit a upevnit všechny kvádry, stala se jejich horní část, ponechaná v hrubém stavu, novou horní ložnou plochou. Pro hrubé stavby tvořící např. jádra pyramid byl používán lokální vápenec, který se vyskytoval poblíž staveniště. **Lomy se nacházely v blízkosti stavby**, neboť pouze tak byla omezena nejnákladnější část stavby – transport materiálu. Příkladem prostorového umístění lomů je gízské skalní plato s pyramidami tří panovníků 4. dynastie (2630 – 2510 př.n.l.), které se nachází bezprostředně východně a jihovýchodně od pyramid. Pro obložení pyramid, ale i mastab nejvýznamnějších hodnostářů, byl používán bělostný numulitický vápenec dobývaný na východním břehu Nilu, poblíž dnešní káhirské čtvrti Tura. Na konstrukci stavebních elementů, které měly odolávat významným tlakům masy zdiva pyramid, byla používána červená žula, která byla dobývána v lomech u Asuánu. ![Kameníci](/wp-content/uploads/vsedni-zivot/zivot-remesla/egyptska-remesla-kamenici.png "Kameníci") Kamenné předměty měly nejrůznější využití. Flakónky sloužily na uchovávání parfémů, olejů a jiných kosmetických přípravků. Na mísy se pokládalo ovoce, džbány sloužily ke skladování piva a vína, větší vázy k uskladnění zrní. Vyráběly se také amfory, misky, nádržky do zahrad, oltáře a obětní desky. Tyto užitné, náboženské a slavnostní předměty byly považovány za luxusní zboží a proto byly z tvrdých, neporézních kamenů. **Rubriky:** Egyptská řemesla **Štítky:** egyptské pyramidy, pyramidy v Dahšúru, pyramidy v Hawáře, řemesla starověkého Egypta, život ve starověkém Egyptě --- ### [Hrobka kněze Hetepiho](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/hrobka-kneze-hetepiho.php) **Published:** 21 března, 2008 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Hrobka kněze Hetepiho se nachází pouze několik set metrů na sever od starobylého komplexu Stupňovité pyramidy** faraona Džosera. Její zdi byly skryty jen několik centimetrů pod povrchem pouště a jak se záhy ukázalo, patří tato hrobka mezi nejrozsáhlejší stavby tohoto druhu – pokrývá plochu 1000 m2. Během prvního týdne, kdy byla tato hrobka objevena, se podařilo odkrýt nejen celý půdorys hrobky, ale také východní průčelí a vlastní kultovní kapli. Právě objev kultovní kaple přinesl několik překvapení – **východní průčelí pokrývá reliéfní výzdoba, která patří k nejstarším dochovaným v Egyptě**. Severní část průčelí kaple zachycuje sedícího Hetepiho u obětního stolu s nakrájenými chleby. Kolem stolu jsou znázorněny další obětiny, které měly být zemřelému v kapli pravidelně obětovány. Nad jeho hlavou pak jsou ve dvou řádcích napsány tituly, které nám zprostředkovávají obraz muže žijícího před čtyřmi a půl tisíci lety. **Hetepi** (jeho jméno lze přeložit jako „ten, který je spokojený“) **byl** totiž (krom jiného) írí íchet nísut – tedy **„správce královských věcí“**. To znamená, že byl ve své době příslušníkem nejvyšší úřednické vrstvy. Byl tedy na stejné úrovni jako stavitel pyramidy faraona Džosera – Imhotep. Jižně od vchodu do kaple je Hetepi nakreslen jen černou barvou. Pravděpodobně už nebyl čas dokončit výzdobu a proto se dochovala jen skica starověkého umělce. Hetepi na této skice stojí a opírá se o úřednickou hůl – odznak moci a autority. Před ním jsou tři z jeho synů. Kaple jako taková byla nezdobená a její západní stěna musela být už ve starověku poškozena vandaly. V podlaze se dochovaly stopy po dvoukřídlých dveřích, které západní část kaple uzavíraly. Za nimi se původně musela nacházet nika, na které byla pravděpodobně kráčející postava Hetepiho. ## Hetepiho hrobka – představa Egypťanů o onom světě Unikátnost tohoto objevu je v tom, že nám názorně přibližuje představu starověkých Egypťanů o onom světě. Nika spolu s dvoujkřídlimi dveřmi představovaly magickou bránu – spojnici mezi světem živých a mrtvých. Za ní se měl pravděpodobně nacházet onen svět, odkud se vracela Hetepiho duše nikou. **Pohřební komora Hetepiho byla ukryta na dně hluboké šachty**, ke které vedlo od severu unikátní, několikrát lomené kamenné schodiště. Na dně šachty začínala krátká, necelé dva metry vysoká chodba běžící na jih, která vedla přímo do pohřební komory. Ta však byla již ve starověku vykradena a z původního pohřbu zbylo pouze několik fragmentů dřevěné rakve a zlomky pohřební výbavy. V této lokalitě probíhá nadále archeologický průzkum a je tedy možné (a řekl bych, že velice pravděpodobné), že se dočkáme dalších zajímavých objevů. A kdo ví, třeba se blízko této hrobky nachází dosud neodkrytá hrobka stavitele stupňovité pyramidy – Imhotepa. Zdroj: Koktejl **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Abúsír, Hetepi --- ### [Chekeretnebtej - dcera Džedkare Isesiho](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/chekeretnebtej-dcera-dzedkare-isesiho.php) **Published:** 11 dubna, 2020 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Hroba dcery faraona Džedkare Isesiho Chekeretnebtej byla objevena v Abúsíru v sedmdesátých letech 20. století** týmu českých egyptologů pod vedením Miroslava Vernera. Už první den vykopávek přinesl překvapení – dochované pozůstatky památky dosahovaly místy své původní výšky. Potěšující bylo, že na svém místě byla řada stropních vápencových desek, stejně jako prázdné pivní džbány. V první stropní desce byl vysekán otvor – což byl neklamný důkaz toho, že tato hrobka byla ve starověku navštívena zloději. Na archeology čekalo ale další překvapení. Na vrcholu hromady suti bylo objeveno mrtvé tělo, které tam ale nebylo déle než 30 let. Protože pro současné muslimy je pohřeb mimo muslimské pohřebiště něčím nepředstavitelným, nabízí se otázka, jestli se do hrobky nevypravili zloději znovu a nedošlo pak mezi nimi k hádce a boji. Důkazy pro tuto teorii chybí, ale fantazie dokáže divy … ## Superstruktura hrobky Chekeretnebtej **Hrobka princezny Chekeretnebtej** (mastaba) **má obdelníkový, severo-jižně orientovaný půdorys** o rozměrech 18,7 x 10,4 m **a superstruktura dosahovala výšky okolo 3 metrů**. Superstruktura byla postavena z menších kusů nikterak kvalitního vápence a byla poměrně jednoduchá. Za vstupem ve východní fasádě se nacházela malá předsíň, nalevo od předsíně se nacházela kaple a napravo sklad. V jihovýchodním rohu se nacházel serdab. **Ve všech prostorách superstruktury (kromě serdabu) se nacházela nástěnná malba**. V předsíni byla zdobená jen západní stěna, kde byla znázorněna Chekeretnebtej sedící na křesle a čichající k lotosovému květu. Oblečená je do dlouhých přiléhavých šatů a na hlavě má dlouhou paruku s čelenkou. Bohužel předsíň byla poškozena zloději … Ještě víc byla poškozena předsíň, kde zdobené a neúplné nepravé dveře byly stržené zloději. V suti z nich byl nalezen jen překlad s pohřební formulí a se jménem a tituly Chekeretnebtej. Sklad byl dodatečně přestavěn a přeměněn na kapli mladé ženy jménem Tisethor s titulem „králova ozdoba“. ![Pohřební výbava princezny Chekeretnebtej](/wp-content/uploads/chekeretnebtej.jpg "Pohřební výbava princezny Chekeretnebtej - Starověký Egypt") Pohřební výbava princezny Chekeretnebtej **Rubriky:** Zajímavosti --- ### [Balzamování pro faraony i pro dělníky](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/balzamovani-pro-faraony-i-pro-delniky.php) **Published:** 31 srpna, 2020 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Balzamování se ve starověkém Egyptě netýkalo jen faraonů a lidí ve vyšším postavení. [Balzamování](/balzamovani/balzamovani-ve-starovekem-egypte.php) se týkalo i prostých lidí a pochopitelně i zvířat. Archeologický průzkum na pohřebišti Sakkára potvrdil, že **balzamování nebylo jen rituálem pro věčný život**. Byla to také živnost – běžným, ale zásadním a marketingově obezřetným podnikáním. *„Kněží balzamovači byli profesionálními podnikateli, kteří nabízeli pohřební balíček pro jakýkoli rozpočet pozůstalých,“* shrnuje průzkum egyptolog Ramadan Hussein v listu Ahram Online. **Egyptští kněží nebyli pouze zdatnými mumifikátory, ale velmi obratnými podnikateli**. Dokázali poskytnout své služby všem – od prostých lidí až po faraona a jeho rodinu. To dokazují mimo jiné hrobky nacházející se poblíž dílny balzamovačů. *„Bohatí lidé byli pochováváni nejhlouběji, aby měli nejblíže k onomu světu, a okázale. Ostatní se museli spokojit s místem v horních patrech a s prostými rakvemi.“* Tak to popisuje server ArtNews. ## Balzamování pro bohaté i chudé **Orgány bohatých lidí byly uloženy v alabastrových nádobách** a jejich tváře zdobily masky ze zlata a stříbra. **Jejich mumie spočívaly v okázalých sarkofázích**. Byli pohřbíváni ve spodních patrech pohřebišť, odkud měl být nejpřímější přístup do záhrobního světa. Balzamovači ale uměli vyhovět i méně movitým lidem. **Orgány méně movitých lidí byly uloženy v nádobách z jílu** a obličejové masky byly ze sádry natřené alespoň třpytivými barvami. **Jejich mumie spočívaly v prostých, dřevěných rakvích nebo jen tak v dírách v písku**, a to v horních prostorách. Museli se vstupem do posmrtného života počkat, protože první vstupovali bohatí. Balzamovačům pak rodina platila též za údržbu mumie a duchovní péči. Pohřbením to ale neskončilo – peněžní toky pokračovaly i potom. **Pozůstalí dál, po sedmdesát dní, platili kněžím za údržbu mumií a hrobek a za duchovní služby**. Svéhlavé duchy bylo třeba hlídat, bylo nutné být jejich pastýři. A zadarmo nebylo ani místo v hrobce, kněží byli rovněž realitními obchodníky, klienti za „parcelu“ platili buď penězi, nebo svými pozemky. ![Tato mumie ze Sakkáry patřila zemřelému ze střední třídy. Autor: Getty Image](/wp-content/uploads/mumie-stredni-trida.jpg "Tato mumie ze Sakkáry patřila zemřelému ze střední třídy. Autor: Getty Image - Starověký Egypt") Tato mumie ze Sakkáry patřila zemřelému ze střední třídy. Autor: Getty Image Zdroj: Xman **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** balzamování, mumifikace --- ### [Vědci prozkoumali zvířecí mumie](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/vedci-prozkoumali-zvireci-mumie.php) **Published:** 26 srpna, 2020 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Tři zvířecí mumie – kočku, hada a ptáka – prozkoumali vědci z univerzity ve welšském Swansea. Všechny tři mumifikovaná zvířata byla z obvazů „digitálně rozmotána”. Získali tak detailní trojrozměrné snímky mumií. Ty jim následně poodhalily i to, jak se Egypťané ke zvířatům chovali za života i po smrti. **Provedená „digitální pitva“ pomocí počítačové tomografie dovolila sejmout obvazy z těchto zvířecích mumií**, aniž by byly jakkoliv poškozeni. Pokud by se mumie měli rozmotávat doopravdy, jejich poškození by bylo více než jisté. ## Co odhalili zvířecí mumie Starověcí Egypťané byli proslulí tím, jak připravovali těla zemřelých do posmrtného života. [Proces mumifikace](/balzamovani/mumifikace-pohrbivani-v-egypte.php) se postupně vyvíjel a zdokonaloval. Ovšem nemumifikovali se jen lidé, ale i zvířata. A to i velká zvířata – důkazem toho budiž [Serapeum](/egyptologove/serapeum-pohrebiste-byku-apidu.php) objevené francouzským egyptologem Mariettem. Společně s lidmi však mumifikovali i řadu zvířat včetně koček, psů, ptáků, hadů, krokodýlů, a to po řadu století. *„Egypťané využívali a trápili zvířata, stejně jako my,”* uvedla spoluautorka studie Carolyn Gravesová-Brownová, podle které lze na zvířecích ostatcích pozorovat špatné zacházení. Tři zkoumané zvířecí mumie podle všeho sloužily jako „děkovné oběti”. Vědci zjistili, že **had** – přesněji řečeno mládě kobry egyptské – **měl podle zvápnělých ledvin za života málo vody a uhynul na přelomení páteře**. Uchoval se svinutý ve smyčce a s doširoka otevřenou čelistí. Kočka, respektive **kotě staré cca pět měsíců, mělo přelomený vaz**, což mohlo být příčinou smrti. Mohlo k tomu dojít také až při balzamování, ale to se zdá velmi nepravděpodobné vzhledem k opatrnosti starověkých Egypťanů. Ptáka, kterého vědci identifikovali jako poštolku obecnou, by mohl představovat boha Re nebo boha Hora. Ti byli zobrazování s hlavou dravce. Hadi byli spojováni s množstvím egyptských bohů, kočky většinou značily bohyní plodnosti Bastet, která byla někdy vyobrazena jako žena s kočičí hlavou. [![Digitální odhalená podoba hlavy mumifikovaného kotěte. Foto: Univerzity Swansea](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/zvireci-mumie-kote-150x150.jpg "Digitální odhalená podoba hlavy mumifikovaného kotěte. Foto: Univerzity Swansea")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/zvireci-mumie-kote.jpg) Digitální odhalená podoba hlavy mumifikovaného kotěte. Foto: Univerzity Swansea [![Digitální odhalená podoba hlavy mumifikovaného mláděte kobry. Foto: Univerzity Swansea](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/zvireci-mumie-mlade-kobry-150x150.jpg "Digitální odhalená podoba hlavy mumifikovaného mláděte kobry. Foto: Univerzity Swansea")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/zvireci-mumie-mlade-kobry.jpg) Digitální odhalená podoba hlavy mumifikovaného mláděte kobry. Foto: Univerzity Swansea [![Ptáka vědci identifikovali jako poštolku. Foto: Univerzity Swansea](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/zvireci-mumie-postolka-150x150.jpg "Ptáka vědci identifikovali jako poštolku. Foto: Univerzity Swansea")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/zvireci-mumie-postolka.jpg) Ptáka vědci identifikovali jako poštolku. Foto: Univerzity Swansea **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** balzamování, mumifikace --- ### [Chov dobytka ve starověkém Egyptě](https://www.starovekyegypt.net/egyptske-zemedelstvi/chov-dobytka-ve-starovekem-egypte.php) **Published:** 8 března, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Chov dobytka (ale i dalších zvířat) byl významnou součástí egyptského hospodářství**. Zvířata se chovala pro maso a kůži, ze které se vyráběly oděvy, ale zvířata také sloužila jako pomocníci při zemědělských pracích. V období Staré říše se Egypťané (kteří už tehdy chovali voly, prasata, ovce, kozy a osly) pokoušeli domestikovat divoká zvířata jako hyeny, gazely a antilopy, ale všechny tyto pokusy skončily nezdarem. Egyptští vepři měli dlouhé nohy, podlouhlý rypák a špičaté uši. Rolníci je používali dvakrát ročně – v zimě k zatlačování semen do země, v létě k oddělování zrna od plev, které se tehdy provádělo tak, že vepři dupali po klasech ječmene a pšenice. Také kozy se také aktivně zapojovaly do života na farmě – krom toho, že dávaly mléko a maso, pomáhaly i dřevorubcům tím, že žraly listí poražených stromů a nebylo tedy nutné je ručně otrhávat. ## Chov dobytka ve starověkém Egyptě Velký význam měl po celou dobu starověkého Egypta dobytek. **Voli sloužili jako pomocníci na polích**, protože díky jejich síle byla jednodušší přeprava úrody. Hospodáři si dobytek pečlivě vybírali a vydatně krmili. Protože podnebí neumožňovalo dlouhodobé uchovávání masa, někdy se dobytek před porážkou vykrmoval kuličkami chlebového těsta, zejména pokud bylo potřeba hodně masa. Hovězí maso bylo ale určeno jen pro nejzámožnější vrstvy. Chlév se nacházel poblíž pánova domu a rolníci ze strachu před zloději přespávali často přímo ve chlévě u zvířat. **Ve starověkém Egyptě zaujímal dobytek v hierarchii domácích zvířat výsadní postavení**. Býci, voli a krávy byly častým námětem zobrazení v hrobkách, protože symbolicky představovali různá božstva – vzpomeňme jen býka Ápida (obraz životní síly) nebo bohyni Hathoru (bohyni lásky a mateřství). ## Býci měli výsostné postavení Faraon se honosil titulem „Mocný býk“, který naznačoval jeho schopnost přemoct nepřátele a dodávat sílu a odvahu egyptskému lidu. Chov dobytka se v Egyptě rozvíjel už v Archaickém období. **Pro Egypťany byl býk nebo vůl vzácným majetkem už jen proto, jaké služby tato zvířata poskytovala při tažení pluhu** mokrým bahnem, které přinesly nilské záplavy. Ve starověkém Egyptě se vyskytovalo několik druhů – na počátku stálo plemeno zebu, které bylo do Egypta pravděpodobně dovezeno z Asie. Býci a voli s dlouhými rohy ve tvaru lyry s bílou srstí, která byla místy zpestřena hnědými skvrnami, patřili k nejrozšířenějšímu druhu a právě toto plemeno nejčastěji inspirovalo umělce při vyobrazení býka Ápida. Z tohoto plemene se později vyvinulo několik vedlejších plemen. ## Egypťané šlechtili zvířata Egypťané se výborně vyznali ve šlechtění zvířat. **Skotáci vybírali plemenné býky podle přesných kritérií a holí odháněli nevítané samce, kteří by mohl snížit kvalitu plemene**. Svým zvířatům se skotáci snažili sehnat co nejvíce krmiva – krom přirozené pastvy je dokrmovali chlebovým těstem. V údolí Nilu byl pro dobytek dostatek pastvin – ideálním pastvištěm byly močály v deltě, protože tamní vysoký porost představoval prvotřídní píci. Močály se ale hemžily krokodýly a hrochy, které nebylo dobré vyrušovat. Proto skotáci znali obtížné pasáže i místa, kde stádu nehrozilo žádné nebezpečí. **Většina dobytka patřila faraonovi nebo jeho hodnostářům**, ale i některým venkovanům se podařilo ušetřit na vola nebo osla, který jim pomáhal při každodenní práci na poli. Aby zlodějům ztížili krádež, používali značkování. Nahnali dobytek na kraj louky, zruční rolníci kus po kuse chytali do lasa, svázali mu nohy a převalili na zem. Zatím ostatní rozpalovali železo, kterým pak na pravé rameno zvířete vypálili značku. Celý tento proces sledovali písaři, kteří zapisovali přesný počet označených zvířat. ![Písaři zaznamenávali na papyrus počet kusů ocejchovaného dobytka](/wp-content/uploads/egyptske-zemedelstvi-farma.png "Písaři zaznamenávali na papyrus počet kusů ocejchovaného dobytka - Starověký Egypt")> Písaři zaznamenávali na papyrus počet kusů ocejchovaného dobytka. **Rubriky:** Zemědělství **Štítky:** zemědělství starověkého Egypta, život ve starověkém Egyptě --- ### [Chov prasat v Egyptě](https://www.starovekyegypt.net/egyptske-zemedelstvi/chov-prasat-v-egypte.php) **Published:** 8 března, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Egyptská prasata neměla nic společného s růžovými vepříky s hladkou srstí, které známe z našich luhů a hájů. **Egyptská prasata se spíše podobala kancům**. Vyvinula se z rodu divokého prasete Sus scrofa ferus, které se v Africe vyskytovalo od pradávných dob. Byla to menší plecitá zvířata s protáhlým rypákem, měla dlouhé nohy, kůži pokrytou tvrdými štětinami a kvůli své žravosti byla považována za nečistá zvířata. **Egypťané chovali prasata pro maso a nebo je využívali na polích k zašlapávání osiva** do bahnité půdy. Prasata patřila spolu s voly, osly, ovcemi a kozami mezi Egypťany běžně chovaná zvířata. Přesto bychom na stěnách hrobek ze starších období žádná vyobrazení prasat nenašli. Ta se objevila teprve v období Nové říše. ## Opovrhovaný žrout Egypťané neprokazovali těmto zvířatům žádný vděk. Rerej (takto je Egypťané nazývali) byla kvůli špíně, hrubému vzhledu a extrémní žravosti považována za nečistá. Pasáci prasat nesměli vstupovat do svatyní a směli se dokonce ženit pouze s ženami, které rovněž pocházely z rodin pasáků prasat. Tím se vytvářela jakási zvláštní kasta. **Zošklivování prasat souviselo také s tím, že byla tato zvířata spojována se Sutechem**. Právě v podobě černého kance totiž bůh temnot bojoval se svým synovcem Horem, synem Usira, a poranil mu oko. Podle egyptské víry byl Měsíc jako jedno z Horových očí pravidelně vytrháván a požírán kanibalským a obávaným kancem. **Rubriky:** Zemědělství **Štítky:** zemědělství starověkého Egypta, život ve starověkém Egyptě --- ### [Med jako vyhledávaná pochoutka](https://www.starovekyegypt.net/egyptske-zemedelstvi/med-jako-vyhledavana-pochoutka.php) **Published:** 8 března, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Včela (symbol Dolního Egypta) se podle legendy zrodila z Reových slz. Od počátku egyptské civilizace se včely chovaly v úlech pro med, který se používal jako potravina, ale také při přípravě mnoha léků a kosmetických výrobků (masek a balzámů na pleť, pomád a mastí) a v neposlední řadě se využíval i při kultovních obřadech. **V období Staré říše byl med výsadou královských stolovníků, ale v období Střední říše se velmi rychle rozšířil i na stoly ostatních Egypťanů.** Na stěnách egyptských hrobek se sice nalezlo velmi málo výjevů ze včelařství, ale početné zmínky o medu a přítomnost včely mezi hieroglyfickými znaky jsou dokladem toho, že chov včel byl součástí každodenního života starých Egypťanů. Včelařské výjevy byly nalezeny na reliéfech ve slunečním chrámu panovníka 5. dynastie Niuserrea. **Na stěnách hrobky Rechmirea** (velkovezíra faraona 18. dynastie Amenhotepa II.) **byl objeven podrobný popis sběru medu.** ## Výroba medu Úly v zahradách hodnostářů měly podobu válcových džbánů z pálené hlíny. Úly se pokládaly vodorovně jeden na druhý, a tak vytvářely včelín. Do džbánů se vkládaly plástve, v nichž včely produkovaly med. Na podzim pak včelaři z pláství cennou látku vybírali. Zapalovali slaměná vykuřovadla, která přikládali k ústí džbánů, aby včely otupili a vyhnuli se jejich žihadlům. Poté vytáhli plástve a zachytili vzácnou tekutinu. Tu pak prolisovali, aby ji zbavili zbytků vosku, a nakonec ji přelévali do velkých kulovitých džbánů. Tyto nádoby byly po naplnění hermeticky uzavřeny. Na stěny nádob byly napsány základní informace vztahující se k jejich obsahu, jako zkrácené datum, kdy byl med stočen a informace odkud pochází (případně komu je med určen) ## Med od divokých včel Někdy se stávalo, že faraoni vysílali své muže daleko do pouště, aby zde sbírali med divokých včel, který byl možná pokládán za chutnější než med včel domácích. Šlo o opravdové výpravy svěřované profesionálním sběračům medu, kteří přesně věděli, kam jít. Doprovázela je skupina lučištníků, protože čím dále od údolí Nilu se Egypťané vypravili, tím větší jim hrozilo nebezpečí. Nejsou sice známé druhy medu, které Egypťané získávali, ale můžeme předpokládat, že akáciový med patřil mezi ty nejvyhledávanější. ![Med - vyhledávaná pochoutka starověkých Egypťanů](/wp-content/uploads/egyptske-zemedelstvi-med.png "Med - vyhledávaná pochoutka starověkých Egypťanů - Starověký Egypt") Med patřil k oblíbeným pochoutkám faraonova jídelníčku, ale současně sloužil i k výrobě mastí nebo kosmetických přípravků. **Rubriky:** Zemědělství **Štítky:** zemědělství starověkého Egypta, život ve starověkém Egyptě --- ### [Víno, dar z nebes](https://www.starovekyegypt.net/egyptske-zemedelstvi/vino-dar-z-nebes.php) **Published:** 8 března, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Na rozdíl od piva**, které bylo lidovým nápojem oblíbeným ve všech společenských vrstvách, **vyžadovalo víno větší péči a hlavně vhodné výrobní prostředí**. Jeho pěstování se do Egypta rozšířilo ze syropalestincké oblasti koncem pravěku. V době Staré říše bylo víno (irep) výsadou králů a mohli si dovolit ho popíjet jen ti nejbohatší Egypťané. Bylo buď místního původu (z Delty nebo z Fajjúmu), nebo se dováželo ze zahraničí (z Recenu nebo z Palestiny). Egypťané tento mok pokládali za božský dar. Nejčastěji jej spojovali s Usirem, podobně jako později Řekové s Dionýsem. Nejstaršími písemnými doklady jsou pečetě na zátkách nádob, které byly objeveny v hrobkách z archaického období. Faraoni tehdy vlastnili jednak soukromé vinice, jejichž produkce byla určena především na pohřební obřady, jednak menší pozemky, kde si pěstovali víno pro běžné příležitosti. V období Nové říše, zejména **s nástupem 19. dynastie, víno zlidovělo a rozšířilo se po celé zemi**. Egypt se stal velkovýrobcem vína a vyvážel je i do ostatních zemí ve Středozemí. Nejúrodnější vinice se nacházely v deltě Nilu. Půda zde byla každoročně zaplavována rozvodněným Nilem. Egypťané se ale domnívali, že mokřinatá půda by vínu neprospívala, a proto vinice zakládali spíše na umělých vyvýšeninách chráněných zídkami. ## Proces výroby vína Když nadešel čas česání hroznů, pustila se do práce skupina sběraček (byla to spíše ženská práce). Tmavé hrozny vína s modravým odleskem buď odřezávaly nožem se zakřivenou čepelí nebo je opatrně ručně trhaly a pak je házely do proutěných nůší nebo košíků zavěšených na tyči, které odnášeli muži na ramenou. **Hrozny se pak odvážely k drcení, které probíhalo tak, že dělníci vstoupili do nádoby s hrozny a šlapali je v rytmu určovaném dvěma hudebníky**, kteří klepali chřestidly. Víno se pak v těchto velkých nádobách z akáciového dřeva nechávalo kvasit. Po kvašení se víno lisovalo. Vkládalo se do plachet, které byly na obou koncích připevněny na tyče. Vinaři plachty stlačovali nad nádobou, do níž se zachytával vzácný mok. **Získané víno se uchovávalo v zapečetěných džbánech, na něž se zapisoval původ a datum stočení do džbánu**. Tyto údaje sloužily ke kontrole kvality některých vín, zejména těch, která se dovážela ze zahraničí. Již tehdy se totiž provozoval obchod se křtěným vínem. ## Obchod a degustace V době vlády ramessovské dynastie obchod s vínem prosperoval a po Nilu se plavilo mnoho lodí převážejících džbány s vínem. Egypt nebyl schopen vyrobit dostatečné množství tohoto božského moku, a proto ho dovážel z Foiníkie, Sýrie nebo Palestiny. **Egypťané na vínu nejvíce oceňovali jeho sladkou chuť**. Na amforách můžeme nalézt nápisy jako „osmé víno“ nebo „třetí víno“. Podle některých historiků tyto nápisy znamenaly, že víno bylo třikrát nebo osmkrát přetáčeno, což účinně zabraňovalo jeho znehodnocení. ![Víno - výroba vína ve starověkém Egyptě](/wp-content/uploads/egyptske-zemedelstvi-vino.jpg "Víno - výroba vína ve starověkém Egyptě - Starověký Egypt") Šlapání hroznů – nástěnná malba z Nachtovy hrobky. Nacht byl knězem a písařem za Thutmose IV. **Rubriky:** Zemědělství **Štítky:** zemědělství starověkého Egypta, život ve starověkém Egyptě --- ### [Zubařství ve starověkém Egyptě](https://www.starovekyegypt.net/egyptane-a-lekarstvi/zubarstvi-ve-starovekem-egypte.php) **Published:** 1 prosince, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Zuby – to byl další problém většiny starověkých Egypťanů. O zubařství ve starověkém Egyptě se více dočteme v papyru Edwina Smithe. Tento papyrus pochází zhruba z roku 1600 př. n. l.. Obsahuje detailní chirurgické manuály včetně podrobných pokynů, jak léčit také onemocnění ústní dutiny. --- **Papyrus Edwina Smihthe dokonce popisuje rakovinu**, kterou řadí mezi beznadějné případy. Těch je v papyru popsáno více, avšak použití magie radí text papyru pouze v jediném případě. Zhruba v této době se uskutečňují první drobné zubařské zákroky, které pomalu připravují cestu ke složitějším postupům, jako je trhání zubů nebo řezání dásní. **Hovoří se také o použití rovnátek**. Pro ty, kteří mají potíže s nevábně páchnoucím dechem se připravují pastilky z medu, koření a bylinek. ## Záludný chléb Hlavní příčinou špatného stavu zubů (a to nejen u prostých lidí, ale i u faraonů) byl pravděpodobně chléb. Ten byl základní potravinou a vyrábělo se ho okolo 40 druhů. Základní surovinou pro jeho výrobu byla pšenice dvouzrnka (Triticum dicoccum), druh pšenice s velice drobnými zrny. Provedené analýzy dochovaných bochníků dokazují, že chléb byl plný plev a kamenného prachu z mlýnských kamenů a písku. Plevy a prach z kamenů se dostaly do chleba při pečení v pecích umístěných venku. Výsledkem byl chléb, který rychle obrousil zubní sklovinu. To pak způsobovalo velké bolesti a práci pro zubaře. Zubařství ve starověkém Egyptě bylo na vyspělé úrovni (pokud vezmeme v úvahu dobu, o které mluvíme), ale problém se zuby byl příčinou toho, [proč se faraoni neusmívali](/zajimavosti/proc-se-faraoni-neusmivali.php) na jejich vyobrazeních. ![Zubařství ve starověkém Egyptě popisuje papyrus Edwina Smithe](/wp-content/uploads/vsedni-zivot/papyrus-edwina-smithe.png "Zubařství ve starověkém Egyptě popisuje papyrus Edwina Smithe - Starověký Egypt") Papyrus Edwina Smithe **Rubriky:** Egypťané a lékařství **Štítky:** lékařství ve starověkém Egyptě, život ve starověkém Egyptě --- ### [Léčitelské sochy v Egyptě](https://www.starovekyegypt.net/egyptane-a-lekarstvi/lecitelske-sochy.php) **Published:** 1 prosince, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Egyptské sochy nadané ochrannou silou byly známé v celém starověkém světě. Bránily lidi proti velké metle Egypta – jedovatým zvířatům. **Léčitelské sochy se v hojném počtu vyskytovaly především od roku 700 př.n.l.** Byly na nich znázorněny stojící, kráčející nebo sedící postavy s Horovou stélou mezi nohama. ## Léčitelské sochy – Horovy stély ![Léčitelské sochy - Horovy stély](/wp-content/uploads/vsedni-zivot/lecitelske-sochy.png "Léčitelské sochy - Horovy stély - Starověký Egypt")**V období Nové říše se používaly tzv. Horovy stély**, jejichž účelem byla ochrana proti nebezpečným živočichům a proto nejdříve zobrazovaly boha zachránce Šeda, jak vítězí nad nepřátelskou zvěří. Šed byl postupně ztotožněn s Horem – synem Esety a Usira. Hor byl znázorňován jako dítě stojící na dvou krokodýlech, v rukou třímá hady, lvy, gazely a štíry. **Dovolávání se Hora dítěte vyplývalo z mytologického příběhu**, podle kterého Eset ukryla svého syna v močálech delty, aby ho ochránila před zlobou Sutecha. Jednoho dne se musela na chvíli vzdálit a po návratu zjistila, že hora uštkl štír. Moudrá Eset ale dokázala s pomocí božstev (především Thovta) chlapce zachránit. Hor se tak stal archetypem všech nemocných – zvláště pak dětí. **Jedna z nejslavnějších Horových stél** se datuje do vlády Nachthareheba (361/360 – 343 př.n.l.) a **obsahuje 252 řádků magického textu**. Používání těchto stél zaznamenalo velký úspěch a rozmohlo se nejen v Egyptě, ale i mnohem dále v údolí Nilu – například v Iráku, Libanonu, Sýrii, Súdánu, Etiopii a dokonce i v Římě. **Léčitelské sochy často představovaly zesnulého s Horovou stélou mezi nohama**. Předpokládalo se, že mrtvý tak bude ještě lépe chráněn proti útokům zlých duchů, které symbolizovala nebezpečná zvířata. Většinou byly ale tyto sochy umístěny v chrámech. **Rubriky:** Egypťané a lékařství **Štítky:** lékařství ve starověkém Egyptě, život ve starověkém Egyptě --- ### [Oční lékařství starověkého Egypta](https://www.starovekyegypt.net/egyptane-a-lekarstvi/ocni-lekarstvi.php) **Published:** 1 prosince, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Věhlas egyptských lékařů se za hranice šířil už od starověku – Homér se o něm zmínil ve své „Odyssei“ a Hérodotos po návštěvě Egypta tvrdil, že tak zdravé obyvatelstvo ještě neviděl. **Egypťané byli prvním národem, který začal lékařství dělit na odbornosti**. Vzniklo také oční lékařství – pravděpodobně i proto, že zde slunce pálilo více než v jiných zemích. ## Oční lékařství – důležitá specializace v Egyptě **Mnoho egyptských lékařů se specializovalo právě na oční lékařství, protože** intenzivní sluneční svit a prach, který zvedal **pouštní vítr vedly ke vzniku vážných očních zánětů**. Lékařské školy v pravém slova smyslu neexistovaly a medicínské znalosti se dědily z otce na syna. V některých „Domech života“ (staroegyptských školách) přesto odborníci medicínu vyučovali. Archeologové se o oftalmologických znalostech Egypťanů dozvídají z několika zdrojů. Dochovaly se důležité texty starověkých autorů, ale potřebné informace je možné získat také z rytin a reliéfů. Dalším zajímavým zdrojem je studium mumií a nádob na oční kapky. Ale hlavní zdroj představují lékařské papyry. **V roce 1926 objevil německý egyptolog Hermann Junker v samotném srdci pohřebišti v Gíze zádušní nápisy**, které se zmiňují **o očních lékařích**. Jeden byl představován jako „představený a správce královských lékařů, královský oční lékař, představený střevních chorob, hlavní mág a učenec“, jiný zase „palácový oční lékař“. Mezi nejznámější lékařské papyry patří papyrus ze souboru tzv. Káhunských papyrů, které byly pravděpodobně sepsány za vlády 12. dynastie. Papyrus se zabývá očními potížemi v souvislosti s gynekologickými onemocněními. ## Obsáhlý přehled nemocí **Oční lékaři ve starověkém Egyptě pravděpodobně netušili, jak vypadá vnitřní složení oka** a oční potíže posuzovali pouze na základě symptomů, nikoliv z fyziologického hlediska. Předepisovaly tedy léčbu například „ženě, která měla takové potíže s očima, že téměř nic nevidí a pociťuje bolesti krku“. Přesto se zdá, že byli schopni identifikovat některé nemoci – například zánět očního víčka, ječné zrno, zánět spojivek, subkonjunktivální hemoragii, bílý zákal rohovky nebo slzení. Egyptský lékopis byl rozmanitý a přesný – vždyť jen Ebersův papyrus uvádí 900 roztříděných lékařských předpisů. Podařilo se objevit zbytky očních kapek ve flakonech. Při jejich výrobě se využívalo mnoho nerostných zdrojů – například síran měďnatý, oxid měďnatý a železnatý, olovnaté soli, mořská sůl, antimon a sulfid arzenitý. Z používaných živočišných zdrojů Egypťané vepřové a husí sádlo, med, mléko, játra, žluč, mozek, výkaly a moč. Do přípravků se přidávaly také výtažky z rostlin jako šafrán, růže, myrha, arabská guma, listy aloe nebo skočce, lotos, lilie, ebenová kůra nebo maková šťáva. **Nejrozšířenějším očním neduhem byla pravděpodobně slepota** označována termíny šaru nebo šepet. Rozdíl mezi nimi není zatím dostatečně objasněn. V Ebersově papyru se nachází recepty na léčení pomocí syrových ale i tepelně upravených jater. Játra obsahují velký podíl vitamínu A, který je pro správné fungování očí nezbytný. ## Oční lékařství a náboženství *Egyptské oční lékařství bylo úzce spjato s náboženstvím*. Už některé papyry z období Staré říše se hovoří o specifické péči věnované očím, která souvisela s náboženskými rituály. Není divu – byl to Thovt, kdo vrátil na místo oko, o které Hor přišel v souboji se Sutechem a nadiktoval lidem v dávných dobách první lékařské papyry. Také Amon měl k očnímu lékařství co říci … někdy byl nazýván „lékařem, který léčí oko bez léků, který oči otevírá a opravuje je“. Eset zase měla moc vracet zrak slepým. Oko vedžat, které nosilo štěstí, bylo vyobrazeno na mnoha malbách a amuletech, které měly svoje nositele chránit a zajišťovat mu nezranitelnost a plodnost. ![Oční lékařství - zobrazení Usira zde rámují dvě oči vedžat.](/wp-content/uploads/vsedni-zivot/ocni-lekarstvi.jpg "Oční lékařství - zobrazení Usira zde rámují dvě oči vedžat. - Starověký Egypt") Zobrazení Usira zde rámují dvě oči vedžat. Nalíčené oči byly symbolem zdraví, ale hrály také ochrannou úlohu. **Rubriky:** Egypťané a lékařství **Štítky:** lékařství ve starověkém Egyptě, život ve starověkém Egyptě --- ### [Daňový systém za Ptolemaiovců](https://www.starovekyegypt.net/danovy-system/danovy-system-za-ptolemaiovcu.php) **Published:** 11 března, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Když [Ptolemaiovci](http://new.starovekyegypt.net/faraoni/ptolemaiovci/ptolemaiovska-dynastie.php) nastoupili na trůn, chytře ponechali v chodu státní správu. Bylo to proto, že v předchozích dvaceti pěti staletích dostatečně prokázala svou funkčnost. Podporovali také písaře, elitu národa, kteří se o to více snažili dobře sloužit novým vládcům. Daňový systém za Ptolemaiovců se také mnoho nelišil od původního. **Ptolemaiovci** pod vlivem vzorového řeckého administrativního členění **ponechali stávající rozdělení Egypta do nomů**, egyptské názvy vycházející z prastaré symboliky, ale změnili na ryze administrativní označení. Kraj ochránce se tak změnil na „Búsirský kraj“ (s metropolí Búsiris) a Kraj ibise na „Hermopolský kraj“ (metropole Hermopolis). Pravomoci těchto administrativních jednotek byly posíleny, zároveň ale musely úžeji spolupracovat s centrální mocí řízenou z Alexandrie. Nomarchy nahradili stratégové ## Zrušení úřadu nomarchů **Z obavy před případnými vzpourami Ptolemaiovci postupně zrušili úřad nomarchů**, kteří byli tradičně nejsilnějšími v kraji a opírali se o rozvětvenou rodinu. Na jejich místo jmenovali stratégy, vojenské velitele, z nichž se záhy stali vysocí úředníci zodpovědní rovněž za soudnictví. V jednotlivých nomech se zvyšoval počet královských písařů. **Úkolem královských písačů bylo měřit a zaznamenávat veškerou zemědělskou půdu v oblasti spadající pod jejich správu**, plánovat zavlažovací práce, vybírat daně ze zboží a z obilí, odhadovat objem sklizně, sčítat stáda. Dioeset, místní zástupce ministra financí, spravoval velký majetek s pomocí eklogisty (účetního státní pokladny) a antigrafa (inspektora zápisů). Řecké dioesety ve 2.století př.n.l. nahradili královští písaři, rodilí Egypťané, kteří se lépe vyznali ve venkovském prostředí a především hovořili jak egyptsky, tak řecky (Řekové se egyptskému písmu a jazyku učili jen s největšími obtížemi). Královští písaři se navíc mohli spoléhat i na své krajany, egyptské úředníky, kteří působili přímo na venkově – topogramaty (oblastní písaře) a komogramaty (vesnické písaře). Prvořadým zájmem ptolemaiovského správního systému na všech úrovních byly finance. Administrativa jednotlivých krajů byla zaměřena na ekonomizaci zemědělské produkce. Systém založený na bankách ## Daňový systém za Ptolemaiovců – zavedení půjček Ptolemaiovci většinou považovali Egypt za potenciální zdroj velkého bohatství. Přestože převzali egyptskou královskou tradici, neovládali egyptštinu, i tak se ale snažili zemi spravovat tak, aby jim přinášela zisk. Napomáhat jim k tomu mělo především obilí, největší egyptské bohatství, a peníze, které se za jejich vlády v zemi faraonů objevily vůbec poprvé. Odebrané obilí se skladovalo v královských sýpkách, kde o něj pečovali sitologové (královští úředníci). Drachma se stala základní egyptskou měnovou jednotkou. **Aby Řekové mohli svou pokladnici plnit cinkajícími mincemi, zavedli v Egyptě možnost půjček**. Bankovní ústavy zahraničního a především řeckého původu poskytovaly úvěry s cílem zintensivnit oběh kapitálu. Státní banky se s královským souhlasem otvíraly ve všech velkých městech. Klientům vyplácely peníze po předložení šeků. Běžné úrokové míry na půjčky byly často vysoké (až 24 %), což podporovalo především zahraniční investory, kteří v egyptském bankovnictví viděli zajímavý způsob, jak docílit zisku. **Rubriky:** Daňový systém **Štítky:** život ve starověkém Egyptě --- ### [Tell Atríb - klíčové město v deltě Nilu](https://www.starovekyegypt.net/mesta-starovekeho-egypta/tell-atrib.php) **Published:** 27 listopadu, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Tell Atríb se rozkládal ve střední části delty na křižovatce obchodních cest**, které spojovaly důležitá města oblasti. Egyptský název města zněl Huttaherib, „Dům země středu“, a byl zcela oprávněný. Existence města Tell Atríb (Huttaherib) je doložena již od vlády 4. dynastie faraonů – stavitelů pyramid. ## Tell Atríb rozkvetl za Ramessovců ![Tell Atríb](/wp-content/uploads/vsedni-zivot/zivot-mesta/tell_atrib.jpg "Tell Atríb - Starověký Egypt")Tell Atríb byl rodným městem Amenhotepa, syna Hapuova, hlavního architekta a vezíra faraona Amenhotepa III. Největší rozkvět zažilo město za Ramessovců a později v Ptolemaiovské a Římské době. Místním bohem byl Hor-Chentechtej, spojovaný s býkem Kemuerem („velkým černým“), který patřil mezi čtyři posvátné býky delty. Tell Atríb byl vyhlášeným centrem sokolnictví. **Sokol byl posvátným ptákem zasvěceným ochrannému bohovi města**. Obyvatelé vyznávali kult i dalších bohů, například Usira. Z chrámu zasvěceného Horu-Chentechtejovi se dochovalo jen několik reliéfů z vlády Ramesse II. ## Vrchol Tell Atríbu za Ptolemaiovců Největšího vrcholu dostoupil **Tell Atríb** za vlády Ptolemaiovců, pro které to bylo vedle Alexandrie a Memfidy (Mennoferu) nejoblíbenější město. Záhy **se stalo nejen uznávaným náboženským, ale i uměleckým centrem**. Vykopávky z nedávné doby prokázaly intenzivní činnost specializovaných řemeslníků. Byly nalezeny pece, které dokládají, že městští hrnčíři byli skutečnými mistry ve výrobě zdobených nádob, nejčastěji sloužících k oslavě Ptolemaiovců. Pracovali zde ale také sochaři a zlatníci. Objev padesáti kilogramů stříbrných předmětů, tzv. pokladu z Tell Atríbu, roku 1924 jen potvrdil, že součástí města byla i zlatnická čtvrť, kde pracovali zruční řemeslníci specializující se na zpracování těchto vzácných kovů. ### Džedhor, velekněz Tell Atríbu **Podle dokumentu ze 4. století př.n.l. existoval ve městě kult Džedhora, velekněze Tell Atríbu** a hlavního strážce svatyně Hora-Chentechteje. Džedhor žil za vlády 30. dynastie a nezanedbatelnou měrou přispěl k rozkvětu města Tell Atríb. Jeho kněží tehdy soupeřili s héliopolskými kněžími a město se u věřících těšilo oblibě. Džedhorova socha považovaná za léčivou zřejmě do města lákala množství poutníků, kteří ji přicházeli uctít. Nápisy nalezené po stranách sochy jsou cenným svědectvím o historii metropole desátého nomu v deltě Nilu a o kultovním uctívání sokola, vyvoleného živočicha tamního boha. Strážce boha Džedhor se nespokojil s vybudováním jediného chrámu. Vojákům tábořícím uvnitř Tell Atríbu obehnaného zdí nabídl pozemky v okolí města. Vysoký počet vojáků je dokladem strategického významu této lokality. Džedhor rovněž nechal podél atríbského ramene delty upravit zahrady a sady. Díky pověsti svatyně udělili Džedhorovi ptolemaiovští panovníci některé výsady – například právo na azyl, podle nějž kdokoli, kdo vstoupil do areálu chrámu, byl pod ochranou boha a nesměl být nijak pronásledován. **Rubriky:** Egyptská města **Štítky:** život ve starověkém Egyptě --- ### [Egyptská magie a ptáci 2](https://www.starovekyegypt.net/egyptane-a-magie/egyptska-magie-a-ptaci-2.php) **Published:** 1 prosince, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Ptáci mají mnoho mýtických a magických souvislostí. Lze je použít k soustředění při věštění podle ptáků. **Nejdůležitější zdroj informací se nachází ve výšce a směru jejich letu**. V dávných dobách byl výklad poselství z oblohy velmi důležitý. Směr a formace hejna letících ptáků a zvuky, které vydávali, indikovaly mnoho různých předpovědí osudu. Chování jak jednotlivého ptáka, tak celého hejna může poskytnout soustředění na otázky týkající se směru, kterým by se naše jednání mělo vydat. Čekejte trpělivě na přílet ptáka, než ho požádáte o znamení a začnete s výkladem. - **Čím výše ptáci letí, tím je odpověď na váš dotaz příznivější**. Pták, jenž letí přímo vzhůru, naznačuje, že tato vaše akce může být rychle úspěšná, aniž byste se museli nadměrně snažit. Pokud pták létá nahoru a dolů, několikrát přistane a opět vzlétne nebo letí horizontálně, neměli byste se setkat s mnoha překážkami, ale budete muset do svého konání vložit určité úsilí. - **Jestliže vidíte ptáka přilétat k sobě zprava**, naznačuje to, že **můžete očekávat sebejistý a hladký průběh jakékoliv akce**. Pokud přilétá zleva, očekávejte průtahy a může to také znamenat, že máte určitou dobu mlčet nebo vyčkat. Když ptáci letí přímo k vám, blíží se šťastnější období, zatímco ptáci odlétající od vás upozorňují, abyste byli několik příštích dní opatrní a taktičtí, takže nový záměr raději odložte a věnujte tento čas plánování. - **Náhlá změna směru letu ohlašuje vaše vlastní náhlé pochybnosti**, nestálost někoho z blízkých nebo změnu v srdečních záležitostech. Jestliže se pták vznáší přímo nad vámi, měli byste se buď lépe podívat na nové přátele, kteří k vám nejsou zcela upřímní, nebo si dát pozor na někoho, kdo vás kritizuje bez vašeho vědomí. - Nejlepší doba pro naslouchání ptačímu zpěvu je rozbřesk. Zavřete oči a položte otázku. Ranní sbor vám pomůže tvořit v mysli slova a obrazy a dá vám jejich písní odpověď. Pokud slyšíte zpěv letících ptáků, jděte do zamýšlené akce, zatímco zpěv ptáků sedajících na zem vás nabádá, abyste byli více opatrní. Křik dravce nebo volání kroužících nočních ptáků může být varováním před náhlými překážkami ve vašich plánech. - Jestliže je ve vaší blízkosti více než jeden druh ptáků, pak ti pestřeji zbarvení indikují, že máte být připraveni na bezprostřední akci, zatímco tmavěji zbarvení ptáci naznačují průtahy. Pokud se váš dotaz týká více možností, pak přílet světle zbarveného ptáka nebo jeho pohyb radí ke konání; naopak trnavý pták říká, že máte záležitost raději odložit. **Rubriky:** Egypťané a magie **Štítky:** egyptská magie, magie starověkého Egypta, život ve starověkém Egyptě --- ### [Egypťané a magie 2. část](https://www.starovekyegypt.net/egyptane-a-magie/egypt-a-magie-2.php) **Published:** 1 prosince, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Kromě formulí využívala léčitelská magie k prevenci nebo léčbě** i různé předměty. Byly to především **rozličné amulety**, každý pro specifické případy. Tak například zobrazení královských atributů dodávalo sílu. Hieroglyf ve tvaru egyptského kříže dával život, bůh Hor stojící na dvou krokodýlech chránil proti uštknutí hadů a různých ještěrů. Hroší bohyně byla zárukou úspěšného mateřství. Někdy se používala část za celek (pars pro toto) – můžeme zmínit příklad sloní žíně zastupující slonovinové kly, které měly chránit proti zubním kazům. Občas také lidé nosili přívěsek z papyru, na němž byly uvedeny formule. Kouzelná moc formule byla i přenosná – zapsala se na kousek papyru nebo na hliněný střep, který se posléze ponořil do kapaliny. Pak už jen stačilo takto „očarovanou“ kapalinu vypít nebo si s ní pokropit tělo. Vzácněji se v léčitelství používala černá magie. V Gíze byly nalezeny zaklínači sošky, jejichž smyslem bylo proklít „nebezpečné mrtvé“, kteří byli podezříváni z přenášení či vyvolávání neléčitelných nemocí. Zaklínači hliněné figurky se zhotovovaly jako pečetní otisky a představovaly klečícího muže, který měl krk probodnutý nožem a z hlavy se mu řinula krev. ## Magické sošky **Egyptská magie používala také léčivé sošky, které měly sílu léčit uštknutí a kousnutí jedovatými zvířaty**. Známe dva druhy takových sošek. Bud‘ mohlo jít o stélu zobrazující bohy Hora nebo Běse na krokodýlovi, nebo o sošku muže, který před sebou takovou miniaturní stélu nese. Celý předmět byl popsán hieroglyfy. Stélu pak stačilo pokropit vodou a její magické schopnosti se na vodu přenesly. Nemocný vodu vypil, nebo si jí potřel kousnutí, a to ho mělo vyléčit. Na jedné z léčitelských sošek uchovávaných v muzeu v Louvrů si můžeme přečíst: *„Bastet se zmocnila všech nepřátel, všech hadů, všech štírů, všech jedovatých zvířat, která se snad odvážila kousnout muže, jenž pije tuto vodu, a vpíchla mu nebezpečný jed (…). Avšak poté, co muž vodu vypije, jeho srdce 1 hruď se díky magické ochraně v ní obsažené opevní a jed se už do srdce nedostane.“* ## Kniha mrtvých Na konci druhého přechodného období (přibližně 1550 př.n.l.) se objevila sbírka 200 zaříkadel (neboli kapitol), která je dnes známá jako Kniha mrtvých. Starověcí Egypťané ji však označovali názvem „Formule pro vycházení za dne“. Je to soubor textů, který prakticky nahradil používání Textů pyramid a Textů rakví, protože byly mnohem dostupnější. Kniha mrtvých je rozšířenou verzí Textů rakví. **Celá kniha obsahovala 200 zaříkadel**, ale rodina zemřelého si mohla vybrat, o která a o kolik zaříkadel mají zájem. Texty byly většinou napsané na papyrových svitích, ale některá zaříkadla mohla být napsaná přímo na rakvích, amuletech, na zdech hrobek, na soškách a na sochách. Papyrové svitky bývaly umístěny v rakvi vedle těla, nebo byly zabaleny v obinadlech mumie. Někdy se také vkládaly do dutých sošek Ptah-Sokar-Usira, memfidského pohřebního božstva. Obvykle byly texty psány hieroglyfickým písmem, ale mohly být také napsány písmem kurzívním, hieratickým nebo démotickým a byly doprovázeny barevnými ilustracemi nebo vinětami. **Hlavním účel Knihy mrtvých bylo poskytnou mrtvému sbírku zaříkadel, která měla zajistit bezpečný přechod do posmrtného života**. V zaklínadlech dominoval kult Usira. Cílem bylo ztotožnění s tímto bohem, protože právě Usir rozhodoval o způsobilosti k posmrtnému životu. Texty poskytují cenné rady o tom, kdy a kam mají být umístěny amulety při mumifikaci, vyjadřují představu Egypťanů o posmrtném životě. Nejdůležitější kapitolou Knihy mrtvých je asi kapitola 125, která popisuje závěrečný soud mrtvého před Usirem. **Žádná kopie Knihy mrtvých neobsahovala všechna zaříkadla**. Dnešní egyptologové se řídí podle systému, který v roce 1842 zavedl Karel Richard Lepsius. Zaklínadla jsou číslovaný jako kapitoly a jako hlavní předloha jim slouží opis Knihy mrtvých Iufancha z Ptolemaiovského období. Tento exemplář má 165 kapitol. Na konci Ptolemaiovského období byly pohřební texty kratší a Knihu mrtvých nahrazovala Kniha dýchání nebo Kniha neustávající věčnosti. Mohly být napsány na jeden list papyru a svinuté uložené vedle hlavy a nohou zemřelého. I nadále však plnily svou ochranou funkci. **Rubriky:** Egypťané a magie **Štítky:** egyptská magie, magie starověkého Egypta, život ve starověkém Egyptě --- ### [Egypťané a magie](https://www.starovekyegypt.net/egyptane-a-magie/egypt-a-magie.php) **Published:** 1 prosince, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Egypťané a magie – to prostě patřilo k sobě. Magie vycházela z víry v tajemné síly, které člověk nemůže ovlivnit. K magii se uchylovali jak kněží, tak i běžní lidé. Egypťané věřili, že existence lidské bytosti je úzce spjatá s jejím jménem. Pokud přečetli jméno zesnulé osoby, došlo k jejímu vzkříšení. Lidé pak mohli tuto osobu ovlivňovat nebo se dovolávat její pomoci. **Při zobrazování lidí nebo předmětů bylo důležité vložit do zobrazení část jejich osobnosti**, aby se veškeré působení na vyobrazení dostalo až k samotnému předobrazu. Znalost jména nebo jmen určitého jedince umožňovala ho ovlivnit. ## Magie a léčení, sympatetické léčení Při zobrazování lidí nebo předmětů bylo tedy důležité vložit do zobrazení část jejich osobnosti, aby se veškeré působení na vyobrazení dostalo až k samotnému předobrazu. Znalost jména nebo jmen určitého jedince umožňovala ho ovlivnit, ať pozitivním nebo negativním způsobem. V egyptských mýtech se tato skutečnost odráží v povídce o tom, jak mocná kouzelnice, bohyně Eset, se rozhodla získat tajné jméno nejvyššího boha Rea. Taková znalost by jen podpořila její kouzelnické schopnosti. Vykouzlila jedovatého hada, který uštkl Rea a Eset podmínila vyléčení právě prozrazením tajného jména. Zesláblý Re se podvolil a jméno vyslovil. V tomto místě však povídka končí … **Egypťané používali tzv. sympatetické léčení, neboli léčení založené na magii pomocí magických formulí**, rituálů a předmětů. Egypťané se na ně spoléhali zejména v boji s nevyléčitelnými a neznámými nemocemi a ve snaze nemoci k sobě vůbec nepustit. ## Magické formule a rituály **K dosažení požadovaného účinku a ke splnění přání bylo třeba určité formule vyslovit v přesném pořadí a podle přísného rituálu**. Ten stanovoval, jakým způsobem, kým a na jakém místě má být formule odříkaná, a určoval i gesta, která tuto recitaci mají doprovázet. Vše bylo obvykle jasně uvedeno v magické formuli. Mág nebo lékař se mohl obracet přímo na nemoc nebo na ducha považovaného za strůjce zla. Na papyrech se tak mohl objevit třeba následující text: *„Zaříkání proti nemocí mešpent. Odejdi, ty, která jsi vstoupila, a jakkoli nemáš ruce, nesmíš si při odchodu nic odnést. Vzdal se ode mne, já jsem Hor! Odejdi, jsem syn Usirův! Magické formule mé matky chrání mé tělo, takže se mým údům nemůže stát nic zlého a mešpent se nemůže usadit v mém těle. Vyjdi! Aby formule byla účinná, je třeba ji odříkat sedmkrát.“* V tomto přísném rozkazu je nemocný ztotožněn s Horem, jako by mu to mělo dodat sílu. Proti každé záhadné nemoci stál v magické formuli a přesném rituálu nepřítel, bez něhož by zaříkání nemělo valného smyslu. Často však nebylo uváděno, kdo má formuli odříkat. Konkrétní osoba se uváděla jen zřídkakdy, například ve formuli, která měla usnadnit porod. Ta stanovovala, že ji má vyslovit předčitatel posvátných svitků. V dávných dobách musely být formule opakovány čtyřikrát, někdy sedmkrát – toto číslo převládlo v Ptolemaiovské době. **Rubriky:** Egypťané a magie **Štítky:** egyptská magie, magie starověkého Egypta, život ve starověkém Egyptě --- ### [Nakádská kultúra - Horní Egypt](https://www.starovekyegypt.net/egypt-v-praveku/nakadska-kultura.php) **Published:** 22 dubna, 2020 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Nakádská kultúra byla rozšířena v období 4 400 až 3 000 př.n.l. kolem oblasti Nakáda**. Ta se nachází v jižním Egyptě na západním břehu Nilu, asi 30 km vzdálené od Luxoru. Nakádská kultúra se vyskytovala i na dalších místech – v Badari, v Gerzehu, v Hierakonpolisu a v Qau. Z tohoto období se nám do dnešních dnů zachovalo mnoho pozůstatků, které umožňují přesnější zdatování celé egyptské kultury. Nakádská kultúra byla rozdělena na tři kratší části – Nakáda I (jinak také amratská kultúra), Nakáda II (gerzenská kultúra) a Nakáda III (semainianská kultura). První období je nazýváno amratské období podle naleziště el-Amra v Horním Egyptě. ## Nakádská kultúra I Nakáda I (amratská kultúra) byla původně považována za nástupce badárské kultúry. Zdá se ale, že badárská kultúra se časově překrývala právě s Nakádou I (amratskou kultúrou). Protože vývoj Nakádské kultúry probíhal jižněji než je centrum badárské kultury, je docela dobře možné, že zde badárská kultúra přetrvala delší dobu. **Zemřelí byli v období Nakáda I pohřbíváni stejně jako v badárské kultuře ve skrčené poloze na levém boku,** s hlavou směřující k jihu a tváří obrácenou na západ. Amerská kultura se však liší od badárské pohřební výbavou a keramikou. Podle nálezů v hrobech se zdá, že společnost byla již sociálně rozvrstvená a uspořádána do hierarchické organizace. **Keramika má na počátku tohoto časového období červený povrch s černým okrajem**. Postupně však typ této keramiky mizí a objevuje se hladká červená keramika s plastickou výzdobou a bíle malovanými vzory. Ozdobné vzory mají motivy geometrické, zvířecí a rostlinné. Někdy se objevuje i zobrazení lodi a lidských postav. Mezi domestikovaná zvířata patří v této době kozy, ovce, skot a prasata (zvířata byla nalezena jako obětní dary nebo jako malé hliněné sošky). Pěstoval se ječmen, pšenice, hrách a vikev. ## Nakáda II (kolem 3 500 – 3 200 př.n.l.) Nakáda II. (gerzská kultúra) je nazývána podle naleziště Girza (el-Gerza). Tato kultúra se rozšířila ze svého centra v okolí lokality Nakáda na sever do Nilské delty a na jih do Núbie. V Dolním Egyptě však převládala kultura Maadí. I v tomto období pokračovalo pohřbívání význačných jedinců do větších a stavebně složitějších hrobů, které započalo během období Nakáda I. Tyto hroby byly rozčleněny přepážkami ze sušených cihel s odděleními pro obětiny. **Objevují se náznaky balení zemřelého do pruhů plátna** (začínající balzamování) a skupinové pohřby. **Chudší vrstvy byly i nadále pohřbívány do malých oválných jam spoře vybavených obětními dary.** **Užitková keramika tohoto období je stále s hrubým povrchem, nebo slínová keramika z vápenité hlíny**. Slínová keramika pochází pravděpodobně z pouštních wádí. Tato keramika byla používána jako obětní dar a byla zdobena okrově hnědou nebo rudou výzdobou na smetanově bílém podkladu. Převládajícím motivem výzdoby byla loď s kajutami a standartami. Objevují se zvlněná ucha. **Nakáda II je obdobím, kdy došlo k rozvoji technologií těžby a opracování kamene**, z něhož byly vyráběny kamenné nádoby. Kosmetické palety nabývají jednoduchých pravoúhlých a kosodélníkových tvarů, ale začínají být zdobeny reliéfy. Zlepšilo se zpracování mědi, z níž začaly být vyráběny též sekery, čepele, náramky a prsteny. ## Nakáda III (kolem 3 200 – 3 000 př.n.l.) Nakáda III se také nazývá semainianské (podle pohřebiště poblíž es-Semainy). **V období Nakáda III docházelo ke stěhování obyvatel z Horního Egypta směrem na sever a zakládání zdejších osad.** Jedním z důvodů mohla být snaha ovládnout obchod s ostatními oblastmi východního Středomoří. Původní kultura Dolního Egypta (kultura Maadí) tak byla nahrazena hornoegyptskou nakádskou kulturou. Do tohoto období spadá vláda 0. dynastie egyptských králů. **Na začátku tohoto období došlo pravděpodobně k prvnímu částečnému sjednocení Horního Egypta**. Na nalezišti Nakáda bylo zjištěno zchudnutí pohřební výbavy a tato osada se v této době stala politicky bezvýznamnou. Konec období je spojen se sjednocením Horního a Dolního Egypta v jeden státní celek za vlády faraonů 0. dynastie. ### Hrobka U-j s 12 místnostmi V Abydu byla z období 3200 př. n. l. nalezena hrobka U-j s 12 místnostmi. Bylo v ní nalezeno množství předmětů ze slonoviny a kostí, keramika a nádoby dovezené z Palestiny. Z této hrobky pochází 150 malých destiček, na kterých jsou vyryty znaky považované za předchůdce hieroglyfů. V bohatých hrobech byly nalezeny vysoké nádoby válcovitého tvaru s dekorativními držadly. Ty však byly používány jako vázy, místo nádob vyráběných v předchozí době z kamene. V Hierakonpoli byly nalezeny předměty zdobené výjevy pravděpodobně související se sjednocením Horního a Dolního Egypta – palice krále Štíra, palice a paleta [krále Narmera](/archaicke-obdobi/narmer-a-prvni-dynastie-faraonu.php). Výzdoba na nich znázorňuje válečné zajatce a mrtvé nepřátele. ![Nakádská kultúra - Narmerova paleta](/wp-content/uploads/narmerova-paleta.png "Nakádská kultúra - Narmerova paleta - Starověký Egypt") Narmerova paleta **Rubriky:** Egypt v pravěku **Štítky:** egypt v pravěku, egyptští faraoni, neolitické kultúry v Egyptě --- ### [Vědci studují mumie z chrámu Hatšepsut](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/vedci-studuji-mumie-z-chramu-hatsepsut.php) **Published:** 16 července, 2014 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Vědci z polsko-egyptské archeologické mise pro uchování používají počítačovou tomografii a rentgen ke studiu mumie z chrámu Hatšepsut. Zkoumané mumie patří kněžím boha Montu starých více než 2,5 tisíce let. Projekt byl zahájen v květnu tohoto roku. První mumie, které jsou v současné době uloženy v muzeu v Luxoru, už byly skenovány. Další aktivity jsou plánovány v Káhiře v Národním muzeu egyptské civilizace (National Museum of Egyptian Civilization – NMEC) a v Egyptském muzeu. ## Chrám královny Hatšepsut vydal další tajemství **Mumie**, které vědci studují, **pocházejí z hrobky kněžích boha Montu, odkryté v** [chrámu Hatšepsut](architektura-nove-rise/architektonicky-klenot-v-der-el-bahri.php "Chrám královny Hatšepsut v Dér el-Bahrí") **ve 30. letech 20. století**. Téměř tisíc let po smrti faraóna-ženy změnilo místo svou funkci z chrámu na pohřebiště. Jméno údolí, kde je chrám umístěn – Dér el-Bahrí – znamená v arabštině „Klášter severu“, což odkazuje na pozdější poklidnou historii tohoto místa, kde byl v 5. – 12. století umístěn egyptský koptský křesťanský kostel. **Kněží Montu žili za vlády 25. dynastie**, tzv. Třetí přechodné doby. Uctívali svého boha na druhém břehu Nilu – v chrámovém komplexu, který byl součástí Karnaku. *„V posledních letech jsme znovu odkryli hrobku umístěnou v chrámu v komplexu Královského pohřebního kultu. Vzhledem k tomu, že metody dokumentace před téměř 100 lety nebyly rozhodně dokonalé, rozhodli jsme se všechno přesně popsat a zdokumentovat. V průběhu dokumentace jsme objevili předměty, které předchozí badatelé opominuli“*, vysvětluje Dr. Zbigniew E. Szafranski. *„Studii předcházela dokumentace sarkofágů, kartonáže a mumií, které jsou v současné době v egyptských muzeích.“* Podle vědců budou výsledky skenování použity různými způsoby. Zaprvé prohloubí znalosti o společenstvích faraónské éry a možná také pomohou objevit neznámé praktiky spojené s pohřebními rituály. Data mohou být dále použita také pro účely muzeí a popularizaci. **Polsko-egyptská archeologická mise pro uchování pracuje v chrámu Hatšepsut od roku 1961**. Archeologové provedli četné rekonstrukce fasád a interiérů chrámu a také vykopávek. Jako projev uznání polského přispění k objevu starověkého chrámu byla v listopadu 2008 na chrám umístěna pamětní deska připomínající jejich úsilí, a to na jižní stěnu plošiny vedoucí k horní terase stavby. ![Otevření šachty s pohledem na vstup do pohřební komory hrobky kněžích Montu (Foto: Z. E. Szafranski)](/wp-content/uploads/zajimavosti/zkoumani-mumii-chram-hatsepsut.jpg "Otevření šachty s pohledem na vstup do pohřební komory hrobky kněžích Montu (Foto: Z. E. Szafranski)") Otevření šachty s pohledem na vstup do pohřební komory hrobky kněžích Montu, znovu odkryté polsko-egyptskou misí v Královském pohřebním kultovním komplexu – před chrámem Hatšepsut. Foto: Z. E. Szafranski **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Dér el-Bahrí, královna Hatšepsut, zádušní chrám Hatšepsut --- ### [Komplex slunečního kultu v Dér el-Bahrí byl zrestaurován](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/komplex-slunecniho-kultu-v-chramu-hatsepsut-byl-zrestaurovan.php) **Published:** 2 června, 2015 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Otevírací ceremoniál chrámu Hatšepsut Dér el-Bahrí v komplexu Slunečního kultu se konal 22. února 2015 v poledne. Akce byla organizována egyptským Ministerstvem pro památky ve spolupráci s výzkumným centrem PCMA v Káhiře a ambasádou Polska. **Komplex Slunečního kultu v chrámu královny Hatšepsut v Dér el-Bahrí byl poprvé odkryt** expedicí „Egypt Exploration Fund“ **v roce 1893** pod vedením Edouarda Navilla a některé texty a zobrazení byly zveřejněny v jeho monumentální publikaci o celém chrámu. ## Komplex Slunečního kultu ![Komplex Slunečního kultu v chrámu Hatšepsut](/wp-content/uploads/zajimavosti/chram-hatsepsut-slunecni-kult.jpg "Komplex Slunečního kultu v chrámu Hatšepsut - Starověký Egypt")**Komplex Slunečního kultu je skupina místností v severní části horní terasy chrámu Hatšepsovet v Dér el-Bahrí.** V komplexu Slunečního kultu nebyly provedeny žádné další práce až do doby, kdy egyptsko-polská archeologická a konzervační mise chrámu královny Hatšepsovet převzala restaurování horní části chrámu. Práce této mise řízené Eng. Zygmuntem Wysockim (1968–1988), Dr. Franciszkem Pawlickim (1992–1999) a Dr. Zbigniewem E. Szafranskim (1999–dosud) vedly k finálnímu zrestaurování a konzervaci této části chrámu Hatšepsovet. U stovek zdobených kvádrů chrámových komor bylo identifikováno jejich místo a byly konečně zasazeny do zdí komplexu. Sluneční oltář a stěny nádvoří byly rovněž zrestaurovány. Horní Anupova svatyně byla zpevněna kameny z Esny (Letopolisu) z jílovité břidlice a její proslulá vyobrazení byla restaurátory také ochráněna. ## Složení komplexu Slunečního kultu Komplex se skládá ze dvou hlavních místností: - noční sluneční kaple (vestibul) - nádvoří s oltářem se dvěma malými přechodovými místnostmi Jedna odděluje Noční sluneční kapli od nádvoří s oltářem a druhá odděluje Noční sluneční kapli od zbývající části horního nádvoří. Podrobný popis struktury komplexu přineseme příště. [![Komplex Slunečního kultu (Foto: Egyptsko-polská archeologická a konzervační mise chrámu Hatšepsut v Dér el-Bahrí)](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/slunecni-kult-chram-hatsepsut-01-300x225.jpg "Komplex Slunečního kultu (Foto: Egyptsko-polská archeologická a konzervační mise chrámu Hatšepsut v Dér el-Bahrí)")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/slunecni-kult-chram-hatsepsut-01.jpg) Komplex Slunečního kultu (Foto: Egyptsko-polská archeologická a konzervační mise chrámu Hatšepsut v Dér el-Bahrí) [![Plány komplexu Slunečního kultu od Edouarda Navilla, 1895](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/slunecni-kult-chram-hatsepsut-02-300x225.jpg "Plány komplexu Slunečního kultu od Edouarda Navilla, 1895")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/slunecni-kult-chram-hatsepsut-02.jpg) Plány komplexu Slunečního kultu od Edouarda Navilla, 1895 [![Komplex slunečního kultu před restaurováním (Foto: Egyptsko-polská archeologická a konzervační mise chrámu Hatšepsut v Dér el-Bahrí)](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/slunecni-kult-chram-hatsepsut-03-300x225.jpg "Komplex slunečního kultu před restaurováním (Foto: Egyptsko-polská archeologická a konzervační mise chrámu Hatšepsut v Dér el-Bahrí)")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/slunecni-kult-chram-hatsepsut-03.jpg) Komplex slunečního kultu před restaurováním (Foto: Egyptsko-polská archeologická a konzervační mise chrámu Hatšepsut v Dér el-Bahrí) Zdroj: Luxor Times (online na http://luxortimesmagazine.blogspot.cz/); Český překlad: Alííí **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Dér el-Bahrí, královna Hatšepsut, zádušní chrám Hatšepsut --- ### [Uspořádání komplexu Slunečního kultu v Dér el-Bahrí](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/usporadani-komplexu-slunecniho-kultu-v-der-el-bahri.php) **Published:** 4 června, 2015 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Komplex Slunečního kultu v chrámu královny Hatšepsut v Dér el-Bahrí se skládá ze dvou hlavních místností. Noční sluneční kaple (vestibul) a nádvoří s oltářem. Tam najdeme také dvě malé přechodové místnosti. Jedna odděluje Noční sluneční kapli od nádvoří s oltářem a druhá odděluje Noční sluneční kapli od zbývající části horního nádvoří. Nacházejí se zde také 3 malé výklenky – po jednom v západní a jižní stěně nádvoří s oltářem a třetí v severní stěně.Horní Anupova svatyně přiléhající k severní stěně nádvoří s oltářem očividně nebyla součástí základní části komplexu a přesná funkce této části chrámu zůstává k rozřešení. ## Noční sluneční kaple **Noční sluneční kaple v komplexu Slunečního kultu byla zdobená znázorněními sluneční bárky se slunečním bohem na jeho noční cestě do podsvětí**. Umístění Noční kaple ve východní části komplexu Slunečního kultu zdůrazňuje ideu znovuvzkříšení slunce na východním obzoru poté, co v noci cestovalo podsvětím. Z této kaple pochází také úplně první důkaz o textu nazývaném Král jako Sluneční kněz. Jedná se o významné teologické pojednání, které zdůrazňuje roli faraóna jako dědice a služebníka slunečního boha. Hlavní božstvo uctívané v komplexu Slunečního kultu byl Amon-Re, ale důležité místo zaujímali také Re-Harachtej a Atum-Amon, kteří jsou třemi různými vzájemně se doplňujícími aspekty a formami slunečního boha. **Obřady znázorněné na stěnách komplexu Slunečního kultu byly prováděny faraonem**, což opět zdůrazňovalo jeho roli jako dědice slunečního boha. V případě Hatšepsut zde byl ještě další účel – legalizace jejího úřadu krále, když se prohlásila za ztělesněnou dceru samotného Amon-Rea. [![Teoretická rekonstrukce slunečního oltáře v komplexu Slunečního kultu od architekta T. Dziedzida, 3D zpracování – P.Srokowski](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/slunecni-kult-chram-hatsepsut-04-300x225.jpg "Teoretická rekonstrukce slunečního oltáře v komplexu Slunečního kultu od architekta T. Dziedzida, 3D zpracování – P.Srokowski")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/slunecni-kult-chram-hatsepsut-04.jpg) Teoretická rekonstrukce slunečního oltáře v komplexu Slunečního kultu od architekta T. Dziedzida, 3D zpracování – P.Srokowski [![Práce na rekonstrukci v roce 2002 (Foto: Egyptsko-polská archeologická a konzervační mise chrámu Hatšepsut v Dér el-Bahrí)](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/slunecni-kult-chram-hatsepsut-05-300x225.jpg "Práce na rekonstrukci v roce 2002 (Foto: Egyptsko-polská archeologická a konzervační mise chrámu Hatšepsut v Dér el-Bahrí)")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/slunecni-kult-chram-hatsepsut-05.jpg) Práce na rekonstrukci v roce 2002 (Foto: Egyptsko-polská archeologická a konzervační mise chrámu Hatšepsut v Dér el-Bahrí) [![Práce na rekonstrukci v roce 2002 (Foto: Egyptsko-polská archeologická a konzervační mise chrámu Hatšepsut v Dér el-Bahrí)](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/slunecni-kult-chram-hatsepsut-06-300x225.jpg "Práce na rekonstrukci v roce 2002 (Foto: Egyptsko-polská archeologická a konzervační mise chrámu Hatšepsut v Dér el-Bahrí)")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/slunecni-kult-chram-hatsepsut-06.jpg) Práce na rekonstrukci v roce 2002 (Foto: Egyptsko-polská archeologická a konzervační mise chrámu Hatšepsut v Dér el-Bahrí) Zdroj: Luxor Times (online na http://luxortimesmagazine.blogspot.cz/); Český překlad: Alííí **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Dér el-Bahrí, královna Hatšepsut, zádušní chrám Hatšepsut --- ### [Objevení kolosální hlavy Amenhotepa III. v Kóm el-Hittán](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/kolosalni-hlava-amenhotepa3-v-kom-el-hittanu.php) **Published:** 1 března, 2010 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **V zádušním chrámu Amenhotepa III.** (cca. 1390-1352 př.n.l.) **v Kóm el-Hittán** na západním břehu Luxoru **byla objevena kolosální hlava Amenhotepa III.** z červené žuly. Objev se podařil mezinárodnímu egyptsko-evropskému týmu vědců, sdružených v projektu konzervace Kolosů Memnónových a chrámu Amenhotepa III. Generální tajemník Nejvyšší rady pro památky Egypta Dr. Zahi Hawass uvedl, že **nově objevená hlava Amenhotepa III. v Kóm el-Hittán je v neporušeném stavu a měří 2,5 metrů na výšku**. Jde o mistrovské umělecké dílo, které zobrazuje Amenhotepa III. s velmi jemnými, mladistvými rysy. Zahi Hawass dodal, že hlava je hladce vyleštěná a dokonale dochovaná a dosud nese stopy červené barvy, kterou byl namalován ureus (posvátná kobra). Podle vedoucí expedice dr. Hourig Sourouzian patří hlava Amenhotepa III. k velké soše. Tato socha znázorňovala stojícího faraona s rukama zkříženýma na hrudi, jak drží odznaky královské moci. [Amenhotep III.](faraoni-nove-rise/amenhotep3.php "Amenhotep III.") **má na hlavě hornoegyptskou Bílou korunu**. Rituální bradka je pod bradou ulomená, ale dr. Sourouzian se domnívá, že by dosud mohla ležet v suti pod místem, kde byla nalezena hlava. *“Během posledních let jsme nalezli velké množství fragmentů žulové sochy, která kdysi stála v jižní části velkého nádvoří zádušního chrámu Amenhotepa III. v Kóm el-Hittánu. Části těla sochy se nyní restaurují.“* Tento chrám je jedním z nejdůležitějších chrámů 18. dynastie, a bylo v něm již objeveno 84 kolosálních soch. Jsou mezi nimi sochy krále Amenhotepa III. a jeho ženy Teje, jejíž mumii se nedávno podařilo identifikovat Dr. Hawassovi s týmem vědců. Zdroj: Český egyptologický ústav **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Amenhotep III., Zahi Hawass --- ### [10 ran egyptských - realita díky klimatickým změnám?](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/deset-ran-egyptskych-realita-diky-klimatickym-zmenam.php) **Published:** 5 dubna, 2010 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Deset ran egyptských**, kterými byl stižen Egypt za to, že faraon nechtěl nechat odejít izraelský lid, **nemusí být jen mýtem**. Podle vědců se skutečně staly a byly důsledkem klimatických změn a sopečné erupce. Na základě nových výzkumů vědci podle National Geographic Society tvrdí, že pro deset pohrom existují důkazy o začátku putování do Země zaslíbené popsaném v knize Exodus. Vykreslují řetěz přírodních jevů, které vyústily v katastrofy. Egyptské rány dopadly podle archeologů na starověké město Piramesse v nilské deltě, které bylo sídelní metropolí za vlády [Ramesse II.](faraoni-nove-rise/ramesse2.php "Ramesse II."), který vládl mezi lety 1279-1213 př.n.l. Město bylo také před 3000 lety opuštěno nejspíše právě v důsledku biblických pohrom. ## Klimatické změny příčinou pohrom **Klimatologové**, kteří své studium zaměřili na vývoj podnebí v tomto období, **zjistili výraznou proměnu, která poznamenala konec vlády Ramesse II.** Rekonstrukci klimatu jim umožnily analýzy stalagmitů v egyptských jeskyních, které obsahují radioaktivní prvky. Ramesseovu dlouhou vládu provázelo stabilní teplé a vlhké klima, které však na konci přešlo náhle v období sucha. *„Ramesse vládl v éře bohaté na srážky a jeho země vzkvétala. To však trvalo jen několik desetiletí. Pak se klima rychle zhoršilo,“* uvedl profesor Augusto Magini, paleoklimatolog z Univerzity v Heidelbergu. Ramesse II. patří mezi nejslavnější a nejdéle vládnoucí faraony starověkého Egypta, jeho velkolepé stavby a kolosální sochy zdobí dodnes celý Egypt. Delší vládu než Ramesse II. dokládají prameny pouze u [Pepi II.](faraoni-stare-rise/pepi2.php "Pepi II.") na konci [Staré říše](faraoni-stare-rise/index.php "Stará říše"). ### Řasy a sinice jako „krev“ Náhlý vzrůst průměrných teplot způsobil podle vědců nejprve rapidní pokles hladiny životadárného Nilu, který se z veletoku změnil na mělkou bahnitou řeku. Vytvořily se tak podmínky pro první egyptskou ránu – **vody Nilu se proměnily na krev**. Biolog Stephan Pflugmacher z Leibnizova ústavu v Berlíně se domnívá, že **tento úkaz souvisel s namnožením řas a sinic**. A jedna z nich známá i pod názvem Burgundská krev (Oscillatoria rubescens), může vodě dodat neobvyklou rudou barvu. Mimo jiné má podíl na pojmenování Rudého moře. ### Žáby, komáři a mouchy – logický následek Líný, **na živiny bohatý tok v horkém počasí pak vedl k dalším pohromám** – zaplavení Egypta žábami, komáry a mouchami. Žáby se vyvíjejí v mělkých vodách a jejich vývoj může být v zátěžové situaci urychlen působením hormonů. Jedovaté řasy mohou být takovým činitelem, který spustí rychlejší vývoj žab a jejich migraci z otráveného prostředí. Ovšem ohromné množství žab v nehostinných podmínkách vede i k jejich rychlému úhynu. **Rychlý úhyn žab vytváří příhodnější podmínky pro mouchy a komáry**, které patří k hlavním přenašečům chorob. Žáby jako hlavní predátoři snižující počty hmyzu jsou ze hry a roje much a komárů napadají dobytek i lidi. Posloupnost ran je zachována – šíří se dobytčí mor. Nákaza, nedostatek čerstvé pitné vody a potravin pak u lidí může vyvolat epidemii. Komáři jsou i dnes přenašeči malárie a horečnatých onemocnění. Ovšem po této šesté ráně egyptské vstoupila do hry jiná událost, která se stala 600 kilometrů daleko a postarala se o další tři pohromy: krupobití, kobylky a temnotu. ### Výbuch sopky Théra přinesl krupobití Do sledovaného období totiž spadá jedna z největších erupcí v lidských dějinách – výbuch sopky Théra, která byla součástí ostrova Santoriny. **Tato sopka před 3500 lety vyvrhla do atmosféry miliardy tun sopečného popela**. Nadine von Blohm z Ústavu pro fyziku atmosféry v Německu vytvořila model, podle kterého se mohla oblaka vulkanického popela srazit s bouřkovým systémem nad Egyptem a způsobit silné krupobití, které není pro tuto oblast obvyklé. Invaze kobylek pak podle kanadského biologa Siro Trevisanata také souvisela se sopečným spadem. Protože popel stimuluje srážky a tím vlhkost, což zvyšuje i pravděpodobnost migrace kobylek. A předposlední rána – temnota vyplývá ze zaclonění slunečního svitu. Ostatně **archeologové při vykopávkách v Egyptě zjistili přítomnost sopečného popela, přestože v Egyptě se žádná aktivní sopka nevyskytuje**. Analýza jeho složení v příslušné době pak potvrzuje shodu s ostrovem Santorini. Pokud jde o poslední ránu – smrt prvorozených, tu dávají vědci do souvislosti s plísní, která napadla obilí, a protože prvorození dostávali jako první svůj díl, mohli být i prvními obětmi. Biblický příběh tak v očích vědy vychází jako logický sled událostí, které mohly snadno přimět k emigraci z Egypta velké skupiny obyvatel, zvláště pokud se jednalo o lidi druhé nebo ještě nižší kategorie, což byli v zemi faraonů všichni cizinci, nejen Izraelité. Zdroj: Novinky.cz **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** 10 ran egyptských, deset ran egyptských, Ramesse II. --- ### [Výzkum Českého egyptologického ústavu v Súdánu](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/vyzkum-ceskeho-egyptologickeho-ustavu-v-sudanu.php) **Published:** 15 června, 2010 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Dne 16. října 2009 byl zahájen dlouhodobý multidisciplinární výzkum v Súdánu. V druhé polovině října 2009 vyrazila do terénu geoarcheologická expedice. Ta působila v oblasti 6. nilského kataraktu (Sabaloky) asi 70 kilometrů na sever od Chartúmu. **Cílem geoarcheologického projektu bylo získat lepší povědomí o historii Nilu, klimatických změnách v době holocénu a jejich dopadu na krajinu a lidskou společnost**. K dosažení uvedeného cíle se po základní třídenní rekognoskaci terénu výprava rozdělila na geologickou a archeologickou skupinu. Ty nezávisle na sobě pracovaly na splnění vědeckých úkolů expedice. Geologická skupina začistila, zdokumentovala a odebrala vzorky ze čtyř profilů nilskými sedimenty pro celou řadu analýz. Archeologická skupina podnikla průzkum vybraných úseků po obou březích Nilu, významných z hlediska archeologie, geologie, krajiny a skalního umění, jehož cílem bylo poznat historii wádí jako přítoků Nilu, ověřit model osídlení a využívání zdejší krajiny v různých obdobích minulosti, zjistit distribuci a kontext skalního umění v regionu a odebrat vzorky skalních krust a pouštního laku v souvislosti se skalním uměním. Více informací o multidisciplinárním výzkumu Českého egyptologického ústavu v Súdánu naleznete na adrese [http://sudan.geolab.cz](http://sudan.geolab.cz "Výzkum Českého egyptologického ústavu v Súdánu"). Zdroj: Český egyptologický ústav **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Sabaloka --- ### [Tell el-Maskhúta skrývala hrobku z 19. dynastie](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/tell-el-maskhuta-skryvala-hrobku-z-19-dynastie.php) **Published:** 21 září, 2010 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Tell el-Maskhúta se nachází ve Wádí Tumilát poblíž východního ramene Nilu, které je napojeno na Suezský průplav. Během stavby Suezského průplavu bylo objeveno zančné množství sfing a stél [Ramesse II.](faraoni-nove-rise/ramesse2.php "Ramesse II.") **V ramessovské době se v Tell el-Maskhútě nacházelo sídliště s Atumovým chrámem**. Byla zde také umístěna vojenská posádka, která střežila zásoby pro egyptskou armádu, která se odtud vydávala na vojenská tažení na východ. ## Tell el-Maskhúta – další hrobka v této lokalitě **A právě v Tell el-Maskhútě** (která leží ve správní oblasti Ismailíje) **objevili archeologové** z Nejvyšší rady pro památky Egypta (SCA) **novou hrobku**. Hrobka pochází **z období Nové říše – přesněji z doby vlády 19. dynastie** (1315-1201 př.n.l.). Hrobka byla postavena z cihel a skládá se z pravoúhlé místnosti s kamenným kupolovitým stropem a hluboké šachty čtvercového půdorysu. Vnitřní stěny hrobky zdobí scény zobrazující majitele hrobky, jehož jméno bylo Kenamon. **Vykopávky v Tell el-Maskhútě rovněž odhalily vápencovou stélu** nesoucí jméno hlavního města Hyksósů Avaridy (Hatueret). Stéla nese rovněž scénu zobrazující boha Sutecha před králem 19. dynastie, jehož jméno není uvedeno. Tato stéla je dokladem vztahů mezi Tell el-Maskhútou a Avaridou, která ležela v oblasti Tell ed-Daby v Šarkíji. Vedoucí úřadu pro památky Dolního Egypta Dr. Mohamed Abdel Maksúd řekl, že **v hrobce byl objeven velký vápencový sarkofág patřící Kenamonovi, který byl představeným královských dokumentů**. Vnitřní i vnější stranu sarkofágu pokrývaly nápisy. Stěny hrobky nesly tituly zemřelého a jméno jeho ženy Esety, jež byla zpěvačkou boha Atuma. Hrobka je zdobena různými náboženskými a zádušními scénami v zahloubeném reliéfu; k nejzajímavějším patří 125. Kapitola Knihy mrtvých a ženy oplakávající zemřelého. Další scény zahrnují zobrazení bohyně Hathory v podobě krávy vycházející z deltských houštin či čtyři syny Horovy. Scény a tituly v hrobce dokazují, že Kenamon byl důležitým úředníkem, jenž měl na starosti královské dokumenty. Objev této hrobky přinese informace nejen o dějinách nilské delty a geografii oblasti, ale také o vztazích mezi Tell el-Maskhútou a východní hranicí Egypta. Vykopávky na lokalitě pokračují a hrobka bude pod dohledem dr. Mohameda Abdel Maksúda plně zdokumentována a následně v ní proběhnou restaurační a konzervační práce. Tell el-Maskhúta určitě zůstane ještě centrem pozornosti pro egyptology. Zdroj: Český egyptologický ústav **Rubriky:** Zajímavosti --- ### [V Sakkáře objeveny dvě hrobky z období 26. dynastie](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/v-sakkare-objeveny-dve-hrobky-z-obdobi-26-dynastie.php) **Published:** 25 září, 2010 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Egyptští archeologové** z Nejvyšší rady pro památky Egypta (SCA) **objevili v Sakkáře dvě velké hrobky z 26. dynastie**, oznámil egyptský ministr kultury Farúk Husní. Vedoucí archeologické mise a generální tajemník SCA, Dr. Zahi Hawass, řekl, že byly v oblasti Ras el-Gisr v Sakkáře, poblíž vstupního prostoru archeologického naleziště, objeveny dvě nové hrobky. Vysvětlil, že **obě hrobky jsou vytesány do vápencové skály.** První z nich je vůbec největší z hrobek, které byly dosud v Sakkáře objeveny. Hrobka má velkou skalní síň, za níž následuje množství menších místností a chodeb. Před východní stranou hrobky jsou dvě velké zdi, první z vápence a druhá z nepálených cihel. Dr. Zahi Hawass řekl, že archeologové během dalších prací objevili dvě místnosti plné suti, které vedly do další síně, kde byla objevena řada rakví, koster a nádob. Chodba, vedoucí z této síně, vede do menší komory se sedm metrů hlubokou šachtou. Na severním konci hrobky objevili archeologové místnost plnou keramických nádob a jejich střepů spolu se starověkými rakvemi a mumiemi sokolů. Předběžný průzkum podle Dr. Zahi Hawasse odhalil, že hrobka pochází z 26. dynastie, později byla několikrát sekundárně využita a nakonec pravděpodobně na konci římské doby vyloupena. V druhé z hrobek objevil tým podle Dr. Hawasse několik keramických nádob a rakví uvnitř zapečetěné komory vytesané ve vápencové skále. Zdroj: Český egyptologický ústav **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Sakkára, Zahi Hawass --- ### [Objevena pohřební šachta na cestě ke KV34](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/objevena-pohrebni-sachta-na-ceste-ke-kv34.php) **Published:** 27 února, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Švýcarská archeologická expedice pracovala na cestě vedoucí k hrobce Thutmose III. v Údolí králů. Během těchto prací byla objevena hluboká pohřební šachta. Na jejím dně se nacházela pohřební komora plná cenných staroegyptských artefaktů. Egyptský ministr pro starožitnosti Mohamed Ibrahim řekl, že dále **v komoře archeologové narazili na dřevěný sarkofág natřený černou barvou a zdobený hieroglyfickými texty** a dřevěnou stélu se jménem a tituly zesnulé. **Předběžné studie švýcarského týmu naznačují, že hrobka pochází z 22. dynastie** (945–712 př. n. l.) a patří dceři a pěvkyni boha Amenrea a knězi-předčitateli karnackých chrámů. V současné době probíhají další výzkumy s cílem odhalit více z pokladů této hrobky. Zdroj: Český egyptologický ústav **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Thutmose III. --- ### [Odkrývání druhé sluneční bárky v Gíze](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/odkryvani-druhe-slunecni-barky-v-gize.php) **Published:** 3 března, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Od roku 2008 zkoumá tým Egyptského ministerstva pro památky**, delegace univerzity Waseda a Japonského ústavu pro výzkum restaurování, **druhou sluneční bárku**. K objevení druhé bárky došlo po elektromagnetickém radarovém průzkumu v roce 1987. Ten probíhal západně od první sluneční bárky na jižní straně Velké pyramidy v Gíze. V současné době jsou ideální podmínky pro odstranění 40 kamenných panelů, které bárku zakrývají. Odkrytí se uskutečnilo 23. 6. 2011 uvnitř velkého skladištního stanu, který byl na ochranu druhé sluneční bárky postaven. Celou událost zorganizovalo japonské velvyslanectví v Egyptě a zúčastnil se jí jeho Chargé d’Affaires Masami Kinefuchi, egyptský ministr památek a Chief Executive Representative společnosti Nitori Holding, Akio Nitori. Zdroj: Český egyptologický ústav **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Gíza --- ### [Restaurování hrobky královny Nefertari](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/restaurovani-hrobky-kralovny-nefertari.php) **Published:** 30 ledna, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** [Hrobka královny Nefertari QV 66](/udoli-kraloven/hrobka-kralovny-nefertari.php "Hrobka královny Nefertari QV 66"), nejkrásnější ze všech hrobek v Údolí královen, byla krásně vyzdobena. Mimořádně kvalitní nástěnné malby v hrobce QV 66 jsou tím nejlepším příkladem umění ramessovské éry. Nyní probíhá restaurování hrobky královny Nefertari, milované manželky Ramesse II. Skalní masív, do kterého byla kdysi vyhloubena, je narušen mnoha trhlinami, kudy prosakuje dešťová voda. Vlivem opakovaného prosakováni začala sůl obsažená v kameni pod štukovou omítkou krystalizovat a narušovat tak vzácné malby na stěnách hrobky. **Restaurátorské práce v hrobce královny Nefertari QV 66 probíhaly několik desetiletí**, ale paradoxně situaci spíše zhoršily – jak restaurátoři cementovali, zatmelovali a znovu natírali zdi, výzdoba ztratila svůj původní lesk. Další poškození způsobili hrobce tisíce návštěvníků, kteří každým rokem toužili hrobku spatřit. Dech velkého počtu lidí způsoboval vysokou oxidaci, která mohla zničit i to co ještě zbylo. Proto se egyptské úřady rozhodly hrobku uzavřít. ## Průběh rekonstrukce hrobky královny Nefertari QV 66 Tehdy nabídl Gettyho restaurátorský ústav egyptské vládě své služby. Byl vypracován konkrétní **plán na záchranu hrobky královny Nefertari QV 66** a bylo vynaloženo několik milionů dolarů. Ředitel ústavu Luis Monreal povolal italské odborníky Lauru a Paola Moraovy. Oba podrobili stěny hrobky pečlivému zkoumání a jeho výsledek byl alarmující – pokud se hned nezačne se záchranným plánem, malby na stěnách se rozpadnou na prach. Dostali tedy volnou ruku pro svoji práci. Nejprve zdem poskytli „první pomoc“. Poškozenou malbu v hrobce nejprve zpevňovali speciálně vyrobeným japonským rýžovým papírem. Během restaurátorských prací bylo takto připevněno a následně odstraněno několik tisíc kousků tohoto jemného papíru. Tato práce trvala více než rok. Současně probíhala studie analyzující stav hrobky QV 66 v horském masívu. **Družicové snímky hrobky královny Nefertari pomohly nalézt trhliny, kudy prosakovala voda**. Světový odborník na jeskynní mikroorganismy Japonec Hideo Arai odebral vzorky prachu na stěnách a na podlaze a provedl úplnou bakteriologickou analýzu. Profesor geologie na univerzitě ve španělském Oviedu Modesto Montoto zkoumal plochy s malbami pomocí ultrazvuku a hledal neviditelné trhliny. Chemikové analyzovali barevnou pigmentaci a složení štukové vrstvy a díky tomu zjistili, že jako pojivo byla použita arabská guma a přípravná vrstva je směsí rozdrceného kamene, sádrovce, hlíny a rozsekané slámy. ## Pečlivé restaurování hrobky královny Nefertari Po skončení nejnaléhavějších prací na záchraně hrobky se mohlo přistoupit k samotnému restaurování, které nakonec trvalo pět let. **Plochy, které poškodila sůl byly sejmuty, zbaveny nánosů krystalů a poté přeneseny zpět na zeď**. Díky chemickému rozboru se podařilo nahradit chybějící části směsí, která byla vyráběna stejným způsobem, jaký používali umělci za vlády 19. dynastie. Byly také odstraněny stopy po předchozích nepovedených restaurátorských pracích. Po odstranění prachu a očištění malby vynikly všechny odstíny živých barev, díky nimž je hrobka tak krásná. Bylo tak možné plně obdivovat zručnost tehdejších umělců, kteří byli také alchymisty, kterým se nikdo nemohl rovnat. Červenou barvu míchali z oxidu železnatého, zelenou a modrou ze směsí sodíku, písku a mědi a měkkou bílou pro vykreslení královniny pleti ze směsi vápníku a hořčíku. ![Nefertari, detail výzdoby hrobky](/wp-content/uploads/zajimavosti/nefertari.png "Nefertari, detail výzdoby hrobky - Starověký Egypt") Nefertari, detail výzdoby hrobky **Rubriky:** Zajímavosti --- ### [Objev nového pohřbu nomarchy v Dér el-Berša](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/objev-noveho-pohrbu-nomarchy-v-der-el-bersa.php) **Published:** 2 května, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Archeologové univerzity v Lovani pod vedením Harco Willemse objevili v první polovině roku 2012 v lokalitě Dér el-Berša významný pohřeb z doby počátku Střední říše (asi 2040 př. n. l.). I když byl pohřeb nejméně dvakrát vyloupen a utrpěl značné škody, bylo velké množství předmětů objeveno na svém původním místě a poskytuje tak jedinečné informace o průběhu pohřebního rituálu. Objevená hrobka patřila nomarchovi či osobě s nomarchou spřízněné. ## Hrobka Ahnachta I. – výzkum George Reisnera Objev byl učiněn v hrobce Ahanachta I., který byl prvním správcem Zaječího kraje v době Střední říše. Tato hrobka byla objevena v letech 1891–1892. **Hrobku Ahnachta I. v roce 1915 důkladně prozkoumal americký archeolog George Andrew Reisner**. Reisnerovu práci završil objev téměř intaktního pohřbu nomarchy v sousední hrobce. Nádherné předměty z této druhé hrobky jsou známy po celém světě. **Reisner však nedokončil zkoumání jihozápadní pohřební šachty Ahanachtovy hrobky**. Z jeho deníku je patrné, že se domníval, že tato šachta byla vyloupena jen krátce před tím, než se na scéně objevil on sám. Proto zde výzkum zastavil. To se ukázalo jako vzácná náhoda, neboť všechny další hrobky v oblasti Reisner pečlivě vyprázdnil. Archeologové Lovaňské univerzity tak v předchozích letech pouze zkoumali a dokumentovali hrobky, které již byly v minulosti pečlivě zbaveny veškerého obsahu, a není příliš naděje, že by se v oblasti mohly vyskytovat další hrobky tohoto typu. ### Hrobka Ahnachta I. byla již dříve vyloupena, pravděpodobně dvakrát **Průzkum ukázal, že Reisnerův odhad ohledně vyloupení hrobky byl správný**. Až téměř na dně 6 m hluboké pohřební šachty našli archeologové intruzivní materiál (ale také významné reliéfy z výzdoby hrobky), včetně cigaretových špačků a fragmentů novin z počátku 20. století. Bylo zde rovněž nalezeno velké množství pohřební výbavy, která však nemusí nutně pocházet z této hrobky a je značně poškozena. Pohřební komora byla navíc až po strop zaplněna kameny, což je možné vysvětlit pouze tak, že je lupiči záměrně do komory naházeli, přičemž zničili většinu dřevěné pohřební výbavy. Přesto však lupiči mnoho pohřebních darů přehlédli. **Zdá se, že hrobka Ahnachta I. byla vyloupena dvakrát**. Poprvé byla pravděpodobně vykradena již ve starověku. V té době se lupiči zajímali především o cenné suroviny. Mnoho zlomků lístkového zlata dokazuje, že rakev a pravděpodobně i další předměty byly pozlaceny. Po prvním vyloupení byla hrobka pravděpodobně ponechána otevřená. Zdá se, že během let se do komory několikrát dostal déšť spolu s vápencovým prachem z šachty. Po uschnutí vytvořila tato směs silnou vápennou krustu, již druhá skupina lupičů, která se do hrobky dostala na konci 19. století, pravděpodobně považovala za podlahu pohřební komory. Tito lupiči způsobili obrovské škody na rakvích a dalších dřevěných předmětech, které v důsledku vlhkosti shnily a byly napadeny plísněmi. Když však archeologové komoru vyprázdnili, ukázalo se, že **na původních místech pod vápennou krustou dosud zůstalo množství rituálních předmětů z bronzu, fajánse, mědi a keramiky**. Nálezy zahrnují mnoho alabastrových modelů nádob, obětních stolů a podhlavniček, fajánsové nádoby na úlitbu a celou řadu měděných nádob, misek a modelů stolů. Bylo objeveno také několik zcela jedinečných rituálních předmětů, jež byly dosud známy pouze ze starověkých vyobrazení. ### Rekonstrukce pohřebního rituálu **Umístění předmětů umožnilo archeologům rekonstruovat do detailů scénář pohřebního rituálu**. Víme tedy, že napřed byla do pohřební komory umístěna rakev a pak byl proveden očistný rituál následovaný obětním rituálem. Posledně zmiňovaný rituál je dobře znám z textů a vyobrazení, poprvé je však možno dokázat, že byl skutečně vykonávan pod zemí v pohřební komoře. Rakev je ve špatném stavu, že ji bude možno prozkoumat za rok po důkladné konzervaci. I tak ale můžeme už dnes vyslovit dva důležité závěry: 1\) Rakev byla popsána a patřila muži jménem Džehutinacht. To je důležité, protože nápisy v Ahanachtově hrobce zmiňují jeho otce Džehutinachta, který měl v jeho hrobce také obětní místo. To naznačuje, že **Ahanacht pohřbil svého otce ve své vlastní hrobce**. O Džehutinachtovi víme, že byl posledním nomarchou Zaječího kraje v První přechodné době. Právě tento muž ze byl tedy pohřben. 2\) **Rakev byla popsána** [Texty rakví](egyptske-pismo/texty-rakvi.php "Texty rakví"). Tento soubor textů představuje nejdůležitější sbírku náboženských textů Střední říše, a představuje pojítko mezi texty pyramid Staré říše a slavnou Knihou mrtvých Nové říše. Již dříve se vědělo, že středoříšská tradice Textů rakví začala v Dér el-Berše, přičemž Ahanacht byl dosud prvním doloženým vlastníkem rakve popsané těmito texty. Špatně dochovaná Džehutinachtova rakev doplňuje důležitou kapitolu do historie Textů rakví: možná jde o nejstarší doklad ze Střední říše. Zdroj: Český egyptologický ústav **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Texty rakví --- ### [Proč se faraoni neusmívali](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/proc-se-faraoni-neusmivali.php) **Published:** 20 října, 2005 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Proč se faraoni na žádné ze svých soch neusmívali? Odpověď na tuto otázku se pokusila najít Judith Millerová (zubní lékařka). Podívejme se tedy na výsledky jejího bádání, které proběhlo na mumii faraona 18. dynastie [Amenhotepa III.](faraoni-nove-rise/amenhotep3.php "Amenhotep III.") Co tedy stálo za tím, že se snad žádný z faraonů neusmíval? Amenhotep III. byl zcela nepochybně jedním z nejvýznamnějších faraonů starověkého Egypta. Vláda tohoto panovníka 18. dynastie byla nazývána „Zlatým egyptským věkem“. Egyptská říše byla mocná a pohádkově bohatá – krom Egypta do ní patřila Núbie, Palestina, Libanon a část Sýrie. Amenhotep III. její území dále rozšiřoval, ale nikoliv vojensky, nýbrž dynastickými sňatky s dcerami sousedních vládců. **Za vlády Amenhotepa III. vrcholil tzv. „krásný styl“ v architektuře, sochařství a malbě**. Nechal postavit nebo přestavět řadu chrámů (mimo jiné slavný chrám v Luxoru). Z dalšího chrámu západně od Luxoru se dochovala dvojice gigantických soch znázorňujících sedícího Amenhotepa III. známá jako Memnonovy kolosy. Každá z těchto soch je vytvořena z jediného kusu křemencového bloku (sochy jsou vysoké asi 20 metrů). ## Co odhalil rentgen Amenhotep III. se chtěl nesmazatelně zapsat do historie starověkého Egypta a to se mu povedlo nejen díky rozkvětu umění a celé říše, ale také se proslavil jedním z nejhorších chrupů ze všech faraonů. **Rentgen mumie Amenhotepa III. odhalil, že jeho chrup byl v naprosto dezolátním stavu** a odborníci se domnívají, že život musel být pro faraona utrpením. Dlouhé roky totiž musel trpět prudkými bolestmi zubů, záněty dásní, abscesy, záněty okostice a kostí. U tohoto objevu stála již jednou zmiňovaná Judith Millerová. Velké množství lidí trpělo bolestmi zubů a záněty a řada z nich na následky zánětů a následných otrav umírala. Prozkoumala několik set lebek – především čelistí – všech věkových kategorií ve všech obdobích starověkého Egypta (krom přechodných období). ## Vývoj problémů se zuby **Období v dějinách Egypta****Procento populace trpící zubním kazem**Období před vznikem dynastií16%Období Nové říše25%Období Ptolemaiovců a římské nadvlády34%Chybějící zuby byl ten nejmenší problém. **Zuby Egypťanů byly opotřebované často až ke kořínkům**, někdy byly bez skloviny a proděravělé kazy. Vlivem infekcí pak vznikaly abscesy a čelistní kosti byly poškozeny. Někdy vyvolal chronický zánět kosti otravu a následnému úmrtí. Zajímavé také je, že se postupně měnilo umístění kazů. Zpočátku postihovaly především krčky zubů hned u dásní (týkalo se to zejména dospělých). V pozdějším období (asi kolem roku 500 př.n.l.) objevila Judith Millerová kazy na korunkách zubů a postihovaly děti ve stejné míře jako dospělé. Objevily se také případy paradentózy a to nejvíce v období Nové říše (zejména Amenhotep III.) a předpokládá se, že tehdy trpělo paradentózou 43% obyvatel. ## Problémem bylo složení stravy Co vedlo k tak kritickému stavu chrupu Egypťanů? Stravovací návyky jsou známé – ve většině hrobů nacházeli archeologové velké množství potravin, které s sebou dostával zemřelý, aby v posmrtném životě netrpěl hlady. Podle těchto nálezů jedli Egypťané zdravě – měkkýše, ryby, zvěřinu, hovězí. V období před dynastiemi se lidé živili stravou bohatou na proteiny, kterou získávali především lovem a sběrem plodů. Zhruba 4000 let př.n.l. se podél Nilu začalo rozvíjet zemědělství a strava obsahovala více uhlovodanů (cukrů). V období prvních faraonů kolem roku 3100 př.n.l. se začali lidé zabývat pastevectvím a to znamenalo zvýšení podílu masa (proteinů) v jejich stravě. Nemůžeme opomenout ani fakt, že život starověkých Egypťanů výrazně ovlivňoval Nil. Zátopy střídala období sucha spojená často s hladomorem, což se projevovalo i na kvalitě kostí a zubů. Za normálních okolností jedli Egypťané pestrou stravu. Pěstovali ječmen a pšenici a z těchto surovin vyráběli chléb a pivo. Jedli velké množství luštěnin, zeleniny a ovoce, Nil byl velkou zásobou ryb, chovali kachny a husy, pili mléko a pravděpodobně vyráběli také sýry. ## Záludný chléb Nabízí se tedy otázka jak je možné, že při tak pestré stravě měli Egypťané (dokonce i faraoni, kteří bídou rozhodně netrpěli) tak špatný chrup? **Hlavní příčinou byl pravděpodobně chléb**, který byl základní potravinou a vyrábělo se ho asi 40 druhů. Základní surovinou pro jeho výrobu byla pšenice dvouzrnka (Triticum dicoccum), druh pšenice s velice drobnými zrny. Analýzy dochovaných bochníků ukazují, že **chléb byl plný plev a kamenného prachu z mlýnských kamenů a písku**, který se dostal do chleba při pečení v pecích umístěných venku. Výsledkem byl chléb, který rychle obrousil zubní sklovinu. Tento chléb měl nejen abrazivní účinky, ale byl také velmi lepivý. Egypťané si tehdy pravděpodobně nečistili zuby (alespoň o tom nejsou žádné důkazy) a tak lepivý chléb zůstával na koříncích zubů dlouho po jídle. Vznikal tlak, dásně klesaly a na krčcích se rodily kazy. ![zuby](/wp-content/uploads/zajimavosti/faraoni-zuby-02.jpg "Zuby faraonů")![zuby](/wp-content/uploads/zajimavosti/faraoni-zuby-03.jpg "Zuby faraonů") S příchodem Řeků ve 4. stol. př.n.l. se stravovací návyky v Egyptě změnily. Hrubý chléb z pšenice dvouzrnky nahradil chléb z tzv. „tvrdé mouky“ (Triticum durum), která je dnes známá jako semolina a vyrábějí se z ní například nejhodnotnější těstoviny. Tyto výrobky obsahují dnes (stejně jako ve starověku) vyšší podíl lepku a nižší podíl škrobu než pšenice měkké. Egypťané stejně jako dnešní Arabové milovali sladkosti, což byl další důvod vzniku kazů. **Egypťané milovali med, který byl až do období Ptolemaiovců potravinou faraonů** a obětinou pro bohy. Za vlády Ptolemaiovců se situace změnila – spotřeba potravin prudce vzrostla a s tím i spotřeba sladkostí. Med byl dostupný všem, v oblibě byly fíky a datle. Úměrně s tím stoupl i počet kazů. ## Proč nebyli zubaři Nezodpovězenou otázkou zůstává, **proč v tak vyspělé civilizaci**, kde byla medicína na poměrně vysoké úrovni, **neexistovali zubaři**. V mnoha případech by k záchraně před komplikacemi stačilo vytrhnout zkažený zub. Některé zuby musely být podle Judith Millerové díky paradentóze tak vyviklané, že by je stačilo vytáhnout jen rukou. Amenhotep III. odešel na věčnost bez všech předních zubů, ale člověk (a faraon zvlášť) měl jít na věčnost se všemi částmi těla. Zubů se to zřejmě netýkalo. Z náboženského hlediska narozdíl od končetin nebo prstů, které byly nahrazeny protézami, nebyly nezbytné. Amenhotep III. nebyl ve své době výjimkou. Největší faraon Nové říše [Ramesse II.](faraoni-nove-rise/ramesse2.php "Ramesse II.") měl také velmi špatný chrup, zuby měl obroušené až ke kořínkům a prokazatelně trpěl silnou paradentózou, zánětem čelistní kosti a ve spodní čelisti měl velmi mnoho abscesů. Není tedy divu, že se panovníci na sochách neusmívali. Zdroj: Lidové noviny **Rubriky:** Zajímavosti --- ### [Skalní hrobka neznámého kněze](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/skalni-hrobka-neznameho-kneze.php) **Published:** 30 listopadu, 2005 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Na podzim roku 2004 pokračovaly výzkumy v jižní části Abúsíru na jednom z několika nekrálovských pohřebišť z doby stavitelů pyramid (2700 – 2200 př.n.l.). Skalní hrobka neznámého kněze z počátku období 6. dynastie je jedním z úspěchů českých egyptologů. **Skalní hrobka měří v nadzemní části v půdoryse 41,3 x 17,2 m a má tvar několik metrů vysoké mastaby.** Celá je vybudované z lokálních bloků vápence. Pod ní, ve skalním podloží, přibližně o 4 metry níže, se nachází neobvyklá (jak obrovskými rozměry, tak svým půdorysem) podzemní skalní kaple. Tato kaple sloužila ke kultu zesnulého majitele hrobky, jehož jméno se nám zatím nepodařilo objevit. **Skalní hrobka má vchod ve tvaru nepravých dveří, což je zcela ojedinělý rys.** Vstupní chodba, která není kolmá na osu kaple, ale šikmá. Bylo tomu tak proto, aby se vycházející slunce na východním obzoru dotýkalo prvními paprsky kultovní stély v podzemní kapli. Tímto způsobem byl každý den napodobován mýtus znovuzrození majitele hrobky současně s bohem slunce Reem. ## Největší dosud objevená podzemní místnost v Abúsíru a Sakkáře Hlavní překvapení na naše egyptology ale teprve čekalo. Po několika týdnech prací uvnitř hrobky se ukázalo, že se jedná o největší známou podzemní místnost, jaká zatím byla ve skalních hrobkách v oblasti Abúsíru a Sakkáry objevena (je téměř 19 m dlouhá, 2,5 m široká a 3,5 m vysoká, to vše je vysekáno ve skále). Uvnitř této místnosti byly objeveny i zbytky zcela rozbité výzdoby hrobky. **Jméno majitele, podobně jako podobiznu se zatím nepodařilo objevit**. Na základě jeho titulů se dá usuzovat, že se jednalo o vysoce postaveného hodnostáře, který byl knězem beraního božstva Chnuma a boha pohřebišť a mumifikování Anupa a žil někdy na sklonku 5. dynastie. Že zde došlo k záměrnému zničení pohřbu a hrobky, mohou naznačovat i nepietně rozmetané zbytky jeho těla, které původně spočívaly ve vápencovém sarkofágu v boční komoře. Je možné, že byl tento kněz tak vysoce postavený, že se připletl do mocenské politiky na královském dvoře a prohrál? ![Skalní hrobka, nápis](/wp-content/uploads/zajimavosti/skalni-hrobka-napis.jpg "Skalní hrobka, nápis - Starověký Egypt") Několik metrů dlouhý nápis z nitra skalní hrobky obsahuje tituly majitele a magické texty pro život na onom světě. Zdroj: Koktejl **Rubriky:** Zajímavosti --- ### [Tanec ve starověkém Egyptě](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/tanec-ve-starovekem-egypte.php) **Published:** 25 prosince, 2005 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Tanec ve starověkém Egyptě** doprovázel slavnosti, hostiny, náboženské rituály a pohřební obřady. Tanec byl ve starověkém Egyptě také součástí každodenní zábavy. Začal-li někdo tančit, spontánně se k němu přidávali i ostatní. **Kromě tance širokých vrstev obyvatelstva existoval i tanec náročnější – gymnastický**, v němž byly zahrnuty obtížnější, skoro akrobatické prvky, které vyžadovaly velkou tělesnou zdatnost, pružnost a dlouhodobý trénink. Usuzuje se, že některé z tanečnic mohly být profesionálkami. Známe je z písemných pramenů, kde byly označovány pod jménem chebejet. Šlo především o ženy a dívky z královských harémů. ![Egyptské tance](/wp-content/uploads/zajimavosti/egypt-tanec.gif "- Starověký Egypt")Ke speciálním druhům tanců patřily tance náboženské, pohřební, groteskní, dramatické nebo válečné. Muži i ženy tančili odděleně, přičemž ženy bývaly zobrazovány častěji než muži. **Párový tanec, kdy muž objímá ženu, nebyl v Egyptě znám**. Pod tímto pojmem se pouze chápal kolový tanec skupiny dívek, držících se za ruce. Na výjevech bývá smazána hranice mezi gymnastickým a akrobatickým výkonem. Mezi tyto namáhavé figury patřil živý kolotoč, přemety, zdvihy a vypnutí do mostu. Nejkrásnějším příkladem posledně jmenovaného je malba elegantní dívky na ostrace, dnes uložené v Egyptském muzeu v Turíně. V Egyptě se tančilo již od předdynastických dob, dokladem toho jsou hliněné sošky žen s rukama zdviženýma nad hlavou a malby na nádobách s obdobným tématem. Ve Staré říši se rozšířily různé skoky, podupávání a množství sportovních prvků. V Nové říši se předpisy uvolnily, přibylo nových rafinovaných figur, spojených s větší živostí a grácií pohybů. Do popředí zájmu se také dostaly tance okolních národů – Libyjců, Syřanů a černochů. V Pozdní době převládaly tance náboženských obřadů. ## Oblečení tanečníků a tanečnic **Oděv tanečnic tvořila krátká, vpředu otevřená sukénka nebo sukně s třásněmi**. Jindy měly na sobě dlouhou splývavou tuniku, zavěšenou na ramenou širšími pásky. Dosahovala téměř až ke kotníkům, ale umožňovala volný pohyb paží. Od Nové říše byly tyto tuniky šité z průsvitné látky. V hrobce Cheruefa z 18. dynastie byl objeven reliéf, znázorňující tančící dívky v krátkých zástěrkách, které byly drženy úzkými pásky, zkříženými na prsou. V Nové říši s oblibou tančila děvčata i nahá, zdobená řemínkem z korálků či perel kolem boků. ![Egyptské tanečnice](/wp-content/uploads/zajimavosti/egyptske-tanecnice.gif "- Starověký Egypt") **Tanečnice měly vlasy spleteny do mohutného copu** spadajícího až na záda, kde jej zatěžoval disk nebo koule. Tento účes se poprvé objevil v 5. dynastii. Ve Střední říši nosily krátké nakadeřené paruky a v Nové říši delší vlnité vlásenky. Ty bývaly doplněny čelenkou s květinovými lístky po stranách a vpředu s květem lotosu. Někdy tančily i s vlastními rozpuštěnými kadeřemi. Jejich krásu podtrhovaly náhrdelníky, náramky a od Nové říše masivní kulaté náušnice, z nichž některé byly klipsového typu. Příležitostí pro tanec a hudbu bylo ve starověkém Egyptě dost a dost. Volné chvíle čekaly Egypťany po západu slunce, kdy se po nilské přírodě rozprostřel příjemný chládek. Po pracovním dnu přicházelo bujaré veselí, které trvalo dlouho do noci. Tento rytmus práce a zábavy přežil na březích Nilu dodnes. Ještě více zábavy si lid užil ve dnech volna nebo svátků, protože každý desátý den se nepracovalo. Egyptský kalendář hýřil nesčetnými svátky a ceremoniemi. Oslavoval se Nový rok, ukončení žní s několika dny volna atd. Nejdůležitější byly svátky na počest bohů nebo svátky vyhlašované panovníkem a vztahující se k jeho majestátu. Důvodem k soukromým oslavám byly rodinné události jako narození, svatba, ale i pohřeb. **Rubriky:** Zajímavosti --- ### [Hudba starověkého Egypta](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/hudba-starovekeho-egypta.php) **Published:** 25 prosince, 2005 **Author:** Pavel Felgr **Content:** I přes rozmanitost hudebních nástrojů, které se dochovaly nebo byly identifikovány na nástěnných malbách či reliéfech, nevíme o staroegyptské hudbě mnoho. Bohužel, **Egypťané nedospěli ke znalosti písemného záznamu hudby**, a jestli ano, nebyly o tom nalezeny žádné důkazy. Asi již nikdy nepoznáme melodiku jejich skladeb. Znalci se domnívají, že se podobala jak hudbě orientální, tak africké. Mísily se v ní motivy příbuzné dnešní arabské hudbě s prvky černošskými. ## Strunné nástroje ![Egyptské hudební nástroje](/wp-content/uploads/zajimavosti/egyptske-hudebni-nastroje.gif "- Starověký Egypt") Ze strunných nástrojů ovládali již od Staré říše (asi 2700 – 2190 př.n.l.) harfu, jejíž tvar byl téměř totožný se sumerským typem. Vědci se nemohou dohodnout, jestli vznikla na Nilu, nebo mezi Eufratem a Tigridem. **Harfa měla jedenáct až třináct strun a pro své velké rozměry musela stát opřená o zem**. Na tento nástroj hráli většinou muži, ale ani ženy – hudebnice – nebyly výjimkou. Dokladem toho může být polychromovaný reliéf, představující harfenistku, která hraje svému muži Mererukovi, který byl majitelem hrobky, v níž se toto dílo ze 6. dynastie Staré říše nalezlo. Od Nové říše (asi 1550 – 1069 př.n.l.) byl egyptský hudební rejstřík obohacen o melodie tří nových předoasijských forem. Především to byla menší svislá lomená harfa, vyznačující se jednoduchou obsluhou kvůli své lehké váze. Dokazuje to malba z hrobky vezíra Rechmira z 18. dynastie, na níž křehká dívka ovládá právě takovouto harfu při pohřební hostině. Muzeum v Louvru uchovává mezi jinými poklady také jeden exemplář s jedenadvaceti strunami. Další byla elegantní **loutna s dlouhým krčkem a oválným tělem**, které bylo uzavřeno zčásti kůží a zčásti listem tenkého dřeva, v němž se nalézal otvor pro šíření zvuku. V neposlední řadě byla používána také lyra ladného tvaru. Malba z hrobu Džeserkaesneba ukazuje, že měla sedm strun. Tento nástroj býval doménou ženského pohlaví. ## Dechové nástroje ![Egyptské hudební nástroje](http://new.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/zajimavosti/egyptske-hudebni-nastroje-strunne.gif "- Starověký Egypt") **K nejstarším dechovým nástrojům patřila flétna**, zhotovovaná většinou **z rákosu, dřeva a později i z kovu**. Na reliéfech ze Staré říše bývá znázorněna až jeden metr dlouhá flétna, kterou musel hudebník držet šikmo. Vedle tohoto druhu existovala i forma krátká, držená vodorovně. Podle četných vyobrazení používali flétnu výhradně mužští hudebníci. V období Nové říše byly flétny pozvolna vytlačovány jinými dechovými nástroji, ale přesto se dochovaly až do dnešních dnů pod arabskými názvy náj a uffáta. **Stejně jako flétnu znali staří Egypťané již od raných dob spirální píšťalu**. Její původní využití bylo velice praktické, uplatňovala se při dálkovém dorozumívání, např. během lovu. V současném Egyptě se hraje na klarinet s názvem zummára, jehož první doklady nalézáme v období 4. dynastie. Tento nástroj často doprovázel flétnovou produkci. **Od 4. dynastie se pravděpodobně používala i trubka**, i když její první náčrtky pocházejí až z počátků Nové říše. Trubka se stala důležitou součástí armádní výstroje, za válečných tažení sloužila k signalizaci. Z Přední Asie se do Egypta rozšířil dlouhý hoboj, jehož zvuk vznikal v dvojitém náustku vibrací dvou rákosů. V Ptolemaiovském období přibyla Panova píšťala a další nástroje řeckého importu. Řek Ktesilos, jenž pocházel z egyptské Alexandrie, vynalezl ve 3. století př.n.l. vodní varhany, vytvořené kombinací Panovy píšťaly s klávesnicí. ## Rytmické nástroje K udávání rytmu sloužily nástroje různých druhů a tvarů. Nejprostší byly kamenné či slonovinové klapačky, vyřezané do tvarů obloukovitě zakřivených paží. Často bývaly opatřeny nápisy čistě náboženského rázu. **Typický egyptský nástroj představuje řehtačka sistrum**, která byla založena na principu volně pohyblivých kovových lístků navlečených na několika vodorovných drátech. Toto chrastítko, sestávající z kruhového kovového či fajánsového rámu, bylo posvátným nástrojem bohyně Hathory. Držadlo většinou zdobila plastická hlava této bohyně krásy, lásky a hudby. **Později** (asi 664 – 332 př.n.l.) **pronikly do Egypta cimbály**, dva vyhloubené disky o průměru asi 15 cm. Jako doplňkové nástroje se používaly zvonky všech velikostí. Nejstarší nástroj opatřený blánou pochází ze Střední říše (asi 2106 – 1786 př.n.l.) – v hrobce v Bení Hasanu se nalezl asi jeden metr vysoký buben válcovitého tvaru. Tlouklo se na něj prsty nebo celými dlaněmi, nikdy ne paličkami. Oblíbeny byly i tamburíny, vyráběné z plechu v podobě obdélníka s mírně prohnutými okraji. ## Hudba a zpěv ![Egyptská hudba](/wp-content/uploads/zajimavosti/egypt-hudba.gif "- Starověký Egypt") Samostatná instrumentální hudba ve starém Egyptě zřejmě neexistovala, ale nedá se to dost dobře prokázat. **Zpěváci se zpravidla nechávali doprovázet**, ve Staré říši to bylo jedním a vzácně i několika nástroji současně. V Nové říši s nimi spolupracoval již větší orchestr, ale také se mohli doprovázet sami. Slavné je znázornění dvou slepých harfistů v hrobce Ramesse III. Zdá se, že zpívající harfisté byli oblíbenými muzikanty, protože tyto motivy se opakují i v jiných, hlavně nekrálovských hrobkách. Důležitou součástí hudební produkce byla cheironomie. Tanečník, zpěvák nebo dirigent pěveckého sboru či orchestru řídil a usměrňoval melodii, rytmus a hlasitost podle navyklých posunků a znamení. **Rubriky:** Zajímavosti --- ### [Smrt faraona Tutanchamona](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/smrt-faraona-tutanchamona.php) **Published:** 27 prosince, 2005 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Kdo byl tedy slavný Tutanchamon? Bez nadsázky můžeme říci, že **Tutanchamona proslavila zejména jeho smrt** na prahu dospělosti. Její skutečná příčina a průběh jsou ale dodnes zahaleny rouškou tajemství. Tutanchamon byl posledním potomkem slavného rodu Thutmosů, jeho dědečkem byl [Amenhotep III.](faraoni-nove-rise/amenhotep3.php "Amenhotep III.") a otcem proslulý náboženský reformátor [Amenhotep IV. Achnaton](faraoni-nove-rise/amenhotep4.php "Amenhotep IV. Achnaton"). Za manželku pojal svou nevlastní sestru Anchesenpaamon (dceru obdivované Nefertiti), sám Tutanchamon žil přibližně v letech 1359-1342 př.n.l. Dožil se věku kolem 19 let a je známý tím, že neučinil nic významného, čím by se zapsal do historie. Nebo snad … **V době vlády Tutanchamona proběhly významné politické a náboženské změny** mající za cíl normalizaci poměrů v zemi. Po Smenchkareovi (což bylo snad další jméno Nefertiti v době jejího mocenského vrcholku, kdy měla vládnout celé zemi) byl druhým panovníkem, který se výrazně odklonil od monoteistického náboženství svého otce a přesunul hlavní město do oblasti Memfidy (Mennoferu) poblíž dnešní Káhiry. I díky své „bezvýznamnosti“ zřejmě hrobka faraona Tutanchamona unikla pozornosti lupičů. Brzy po jejím dokončení byl vchod zasypán sutí a na ní si postavili svá obydlí řemeslníci pracující na hrobce Ramesse VI. A tak od konce února či první poloviny března roku 1342 ležela panovníkova mumie nedotčena ve své hrobce. ## Zkoumání mumie Tutanchamona Odkud známe tak přesně dobu jeho skonu? **Datování do přesně vymezené roční doby umožnil pohřební věnec** zanechaný snad samotnou Tutanchamonovou manželkou na jeho prsou. K objevu hrobky došlo sice již v listopadu roku 1922, první etapa zkoumání Tutanchamonovy mumie nastala ale až v listopadu 1925, kdy Douglas Deny oficiálně začal s antropologickým výzkumem mumie panovníka. Tato značná časová prodleva byla způsobena tím, že skoro tři roky zabralo pečlivé dokumentování a vyklízení pohřební výbavy panovníka. Výzkum mumie trval do října následujícího roku, kdy byla uložena zpět do hrobky. Dodnes tak spočívá na místě svého pohřbu a je možno ji zde spatřit. Nikdo ze současníků Cartera ale nemohl tušit, že během „vědeckého“ ohledání mumie došlo k několika „nedopatřením“. Hlava panovníka byla oddělena od těla, stejně jako jeho údy, paže a nohy. Ty byly dodatečně připojeny ke zmrzačenému tělu smůlou. Při opětovném pohřbení mumie byly tyto skutečnosti maskovány vrstvou jemného písku a plátna. ## Nelidské zacházení Cartera s mumií Tutanchamona Až v roce 1968 došlo k tomu, že mumie byla znovu zkoumána, to již byl jak Carter, tak Carnarvon mrtví. Tohoto roku **R. G. Harrison**, profesor anatomie z Liverpoolu, přijel s britským týmem, aby **provedl rentgenové vyšetření mumie**. Výsledkem bylo odhalení Carterova zacházení s mumií s mnoha dalšími detaily z roku 1925 – 1926. Údy byly tehdy nepietně utrhány v kloubech, oddělena byla chodidla a dlaně v zápěstí, došlo i k přerušení obratlového spojení a oddělení pánve. Ještě hůře, práce francouzského lékaře Maurice Bucailleho z roku 1990 odhalila další skutečnost. Mumie panovníka byla zalita ztvrdlou pryskyřicí a stejným způsobem byla k jeho mumifikovanému obličeji připevněna proslulá zlatá maska. Carter se pokusil tyto substance rozpustit tím, že mumii 1. a 2. listopadu 1925 vystavoval na přímém slunečním světle – v těchto dnech teploty dosahovaly 65 °C. Metoda ale nezafungovala tak, jak si představoval, naopak, způsobila další poškození mumie. [![Tutanchamonova smrt 2.díl](/wp-content/uploads/dalsi.gif "- Starověký Egypt")](zajimavosti/smrt-faraona-tutanchamona-2.php) **Rubriky:** Zajímavosti --- ### [Čeští egyptologové zkoumají "egyptské Pompeje"](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/cesti-egyptologove-zkoumaji-egyptske-pompeje.php) **Published:** 31 ledna, 2006 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Čeští egyptologové** nepracují jen u pyramid v Abúsíru – **vedou další vykopávky v Západní poušti v oáze El-Hajez**. Na místě vzdáleném asi 200 kilometrů západně od údolí Nilu se dodnes udrželo několik zdrojů vody. V pravěku zde však bylo vláhy podstatně více a na březích několika zdejších, dnes již zaniklých jezer se pohybovali lovci z pozdní doby kamenné. Vystřídali je zemědělci, egyptská posádka a nakonec – v době římské – i komunity, pravděpodobně křesťanské. Celá oblast obsahuje více než dvacet lokalit skýtajících unikátní historické prameny k poznání dávné minulosti. ## Zaváté město ![Bír Sovíš](/wp-content/uploads/zajimavosti/bir_sovis.jpg "- Starověký Egypt") **Jeden z výzkumů probíhá na lokalitě Bír Sovíš**. První výsledky jsou velmi zajímavé.*„Začnete kopat v poušti a najednou se objeví klenby římských domů, zdi vysoké dva až tři metry. Stalo se nám dokonce, že jsme se s autem nečekaně propadli stropem do jednoho z domů, naštěstí jsme byli schopni vyjet,“* říká Miroslav Bárta, který výzkum v oáze El-Hajez vede. **Pozůstatky městečka Bír Sovíš pocházejí ze 4. až 5. století**, tj. z doby, kdy v Egyptě existovaly první křesťanské komunity. Zatím nebyl nalezen žádný přímý doklad toho, že šlo o křesťany. Pokud se povede prokázat, že zdejší lidé byli křesťany, bude to podle Bárty velký objev. *„Historický potenciál El-Hajezu je ohromný. Tento rok je to poprvé, co jsme začali nacházet i psané texty. Psané řečtinou na střepech, které mají nejspíš hospodářský charakter. V domech, které jsme zatím mohli prozkoumat pouze z malé části, jsou ponechány mnohé předměty a nástroje místního inventáře tak, jak byly, když jejich obyvatelé odcházeli. Jsou to opravdu takové egyptské Pompeje. Celkem tam žilo nejméně 1000 lidí,“* říká Bárta. Kam se všichni poděli, zatím nevíme. Po roce 500 po Kr. se zřejmě přesunuli jinam, možná z důvodů ekologických, možná politických. ## Kilometry podzemních štol **Další zajímavostí El-Hajezu je místo nazvané Gard el-Abjad**. Jeho vědecká hodnota spočívá v tom, že posunuje známé faraonské dějiny v této oblasti o 1500 let dozadu, do doby 24. století př. Kristem. Ukazuje se, že už v době stavitelů pyramid hrál El-Hajez významnou roli. Buď Egypťané chodili do El-Hajezu kvůli surovinám, nebo oáza měla politický význam. Možná to byla hraniční nárazová zóna před beduíny, kteří často přepadali ve třetím tisíciletí údolí Nilu, anebo to byla průchozí oblast, oáza, kde poutníci načerpali zásoby a šli dál do Západní pouště. **Další místní zajímavostí jsou tzv. manaváry**, což jsou podzemní chodby, které vedou z pouště směrem k osídlení. Nacházejí se v hloubce 10 až 20 m, jsou spojené s povrchem šachtami, které byly používány v době jejich stavby a posléze i k jejich udržování. Tyto kilometry dlouhé chodby byly postaveny za jediným účelem, aby přiváděly podpovrchovou vodu z okolních svahů do vesnice. Tak místní lidé mohli přežít a zavlažovat pole a zahrady. Vědci tam objevili i pecky broskví a hlavně olivy, přitom to byla polopoušť. Část oázy El-Hajez pokrývají velké písečné duny, část je i dnes osídlená, žije zde několik set lidí, ale stále více jich ji opouští. Sucho postupuje, zdroje pitné vody jsou jednak omezené, jednak se zhoršuje jejich kvalita. *„Poušť z oázy stále ukusuje, je to opravdu ztracený svět, který za několik let nemusí vůbec existovat,“* říká český egyptolog. Zdroj: MF Dnes **Rubriky:** Zajímavosti --- ### [Nová nedotčená hrobka v Údolí králů](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/objevena-nova-nedotcena-hrobka-v-udoli-kralu.php) **Published:** 12 února, 2006 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Nedotčená hrobka byla týmem amerických archeologů objevena v Údolí králů** a v ní asi šest mumií. Těla pocházejí přibližně z období vlády faraona Tutanchamona, tedy někdy z rozmezí let 1570 až 1320 př.n.l. Dosud vědci mrtvé neidentifikovali, ani detailně neprozkoumali. Je to první nález od roku 1922, kdy byla otevřena zcela nepoškozená hrobka faraona Tutanchamona. O nálezu informovala agenturu Reuters nejmenovaná členka týmu odborníků. Kromě sarkofágů nalezli Američané v hrobce i mnoho velkých nádob. *„Vše ukazuje na to, že mrtví byli z nějakého důvodu pohřbeni rychle,“* uvedla členka týmu. Objev archeologů leží pět kilometrů od místa, kde legendární expedice vedená lordem Carnarvonem nalezla před čtyřiaosmdesáti lety hrob Tutanchamóna. **Objevená hrobka byla pokryta sutinami chatrčí dělníků z pozdějšího období vlády devatenácté dynastie**, tedy přes sto let po zapečetění hrobky. Egyptská Nejvyšší rada pro starožitnosti prohlásila, že hrobku objevil tým badatelů Memphiské státní univerzity. Úřad uvádí, že **pět sarkofágů je vyřezaných do tvaru lidského těla**. Jsou vyzdobené barevnými pohřebními maskami a obsahují také velké množství skladovacích nádob. Z neznámého důvodu došlo k pohřbu rychle a do malých prostor. ## Série velkých objevů pokračuje Egyptologové zahájili sérii několika úspěchů už loni. V dubnu objevili 600 kilometrů jižně od Káhiry největší pohřebiště z nejstarší éry Egypta, tedy z doby přibližně tři tisíce let před naším letopočtem. Loňský rok také ukončil letité dohady o příčinách smrti Tutanchamona, který zemřel v devatenácti po pouhých deseti letech na trůně. Více informací o příčinách smrti tohoto faraona najdete v článku Tutanchamonova smrt. ![Nová hrobka v Údolí králů](/wp-content/uploads/zajimavosti/udoli-kralu-1.jpg "Nová hrobka v Údolí králů - Starověký Egypt") Zdroj: Reuters, Aktualne.cz **Rubriky:** Zajímavosti --- ### [Objevení šesti soch bohyně Sachmet](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/objeveni-sesti-soch-bohyne-sachmet.php) **Published:** 29 března, 2006 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Týmu egyptských a německých archeologů se podařilo** v chrámu faraona Amenhotepa III. v Luxoru **najít 6 soch bohyně Sachmet**. S odvoláním na egyptské úřady o tom informovala agentura AP. Sochy bohyně války byly podle prohlášení ministra kultury Farúka Husního objeveny při restauračních pracích na luxorském chrámu. Práce z černé žuly zobrazují bohyni sedící na trůně, která má v rukou „klíč k životu“. Tři jsou zcela zachovalé a bohyně má i sluneční disk u hlavy, u dvou se nalezly jen části, jedna je stále částečně v zemi. Tým už v Luxoru objevil celkem asi 30 soch této egyptské bohyně, která kdysi byla symbolem moci a velikosti. ![Místo, kde byly objeveny sochy bohyně Sachmet](/wp-content/uploads/zajimavosti/sochy-bohyne-sachmet-01.jpg "Místo, kde byly objeveny sochy bohyně Sachmet - Starověký Egypt") Místo, kde byly objeveny sochy bohyně Sachmet **Rubriky:** Zajímavosti --- ### [Tady vznikaly mumie](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/tady-vznikaly-mumie.php) **Published:** 10 srpna, 2006 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Údolí králů vydalo další ze svých tajemství**. Byla jím místnost s pěti sarkofágy a keramickými nádobami, kde vznikaly mumie. Ta byla ukrytá pouhých pět metrů od hrobky faraona Tutanchamona. Archeologové z univerzity v Memphisu komnatu objevili náhodou. Ve skutečnosti zkoumali místo posledního odpočinku faraona 19. dynastie Amenmesse. Při běžných výkopových pracích odstranili mezi Tutanchamonovou a Amenmessovou hrobkou zbytky dělnických chatrčí z období vlády 19. dynastie a pod nimi narazili na šestimetrovou šachtu, která vedla do podzemí. Na jejím dně objevili vchod zakrytý kameny. ![Mumie](/wp-content/uploads/zajimavosti/mumie.jpg "- Starověký Egypt")Po odkrytí malého otvoru spatřili pět sarkofágů ze zčernalého dřeva ve tvaru lidského těla. Napočítali také dvacet hliněných nádob s faraonskými pečetěmi. Vše nasvědčovalo tomu, že se jedná o hrobku, v pořadí šedesátou třetí, kterou se archeologům podařilo v Údolí králů najít. V této lokalitě na západním břehu Nilu u Luxoru se podařilo hrob s mumiemi nalézt naposledy v roce 1922, kdy tu anglický archeolog Howard Carter objevil téměř nedotčenou hrobku faraona Tutanchamona. **Zachovalé barevné pohřební masky na sarkofázích navíc dávaly naději, že tu spočívají mumie příslušníků z pozdního období 18. dynastie**, která vládla v letech 1567 až 1320 př.n.l., kdy Nová říše dosahovala svého mocenského vrcholu. ## Místo hrobky místnost, kde vznikaly mumie Samotná komnata však vyvolávala otázky. Její skromný rozměr čtyři krát čtyři metry, strohé zdi bez výzdoby a fakt, že tu nebyly žádné cennosti, na důstojnou hrobku rozhodně nevypadaly. Zdálo se, že sem byly předměty uloženy narychlo. Archeologové proto dospěli k názoru, že se patrně jedná o úkryt, do kterého byly mumie přemístěny z původních hrobů kvůli vykradačům. Zahi Hawass se domníval, že staří Egypťané začali od konce Nové říš vybírat mumie z hrobek a ukrývat je a tato komnata že je toho důkazem. Tato teorie však vydržela jen do otevření sarkofágů. Místo mumií v nich totiž archeologové našli jen keramické střepy, zbytky látek a materiálu pro mumifikaci. Také v deseti nádobách, které otevřeli, byly místo potravin chemikálie používané k balzamování těl. Zdroj: Koktejl **Rubriky:** Zajímavosti --- ### [Podzemí v Sakkáře vydalo zachovale mumie](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/zachovale-mumie-obejveny-v-sakkare.php) **Published:** 5 září, 2006 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Francouzští a egyptští archeologové odkryli v Sakkáře** **podzemní labyrint chodeb s více než padesáti mumiemi**. Pocházejí z prvního tisíciletí před naším letopočtem (přibližně z let 660 až 30 př.n.l.) a podle francouzského egyptologa Guye Lecuyota jsou ve výjimečně dobrém stavu. *„Takový objev se podaří dvakrát či třikrát za sto let,“* neskrýval nadšení francouzský archeolog Jean-Pierre Adam. ![Mumie](/wp-content/uploads/zajimavosti/mumie1.gif "- Starověký Egypt")Většina mumií byla zabalena do plátěné tkaniny. Archeologové je našli v zapečetěných kamenných nebo dřevěných sarkofázích. Jeden sarkofág s mumií z ptolemaiovského období vědci záhy označili za nejlépe zachovalý na celém světě. *„Objevil jsem již stovky mumií, ale ještě nikdy jsem neviděl mumii z této doby v tak výborném stavu,“* prohlásil ředitel egyptské Nejvyšší rady pro památky Zahi Hawass. Nalezené pohřebiště je hustým labyrintem podzemních šachet a chodeb, které podle vědců využívali panovníci od 26. dynastie po vládce z ptolemaiovského období. Posledním z nich byla Kleopatra, která zemřela 30 let před naším letopočtem. *„Je to labyrint chodeb, v nichž leží mumie napravo, nalevo, všude, kam se podíváte. Když přišli pohřbívat někoho dalšího, neměli už místo, tak rakve ukládali do výklenků ve zdech, hloubili další šachtu nebo kladli mumii na mumii,“* popsal pohřebiště Hawass. Většinu sarkofágů vědci zatím neotevřeli. Hawass věří, že v záhybech textilie, do níž jsou mumie zabaleny, se skrývají zlaté amulety, které měly zemřelé chránit před démony. Archeologové stále nevědí, kdo byl v podzemním labyrintu pohřben. Nigela Strudwick z Britského muzea v Londýně se domnívá, že pohřebiště mohlo být zřízeno pro členy nějaké rodiny nebo profesního spolku. *„Kdo a jak byl v podzemních chodbách skutečně pohřben, se snad dozvíme po podrobném prozkoumání všech nalezených mumií,“* řekl Nigela Strudwick. Zdroj: National Geographic **Rubriky:** Zajímavosti --- ### [Rekonstrukce obličeje Tutanchamona](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/rekonstrukce-obliceje-tutanchamona.php) **Published:** 7 září, 2006 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Za použití CT dat byl vytvořen model lebky. Ten byl předán francouzskému soudnímu antropologovi, který podle lebky určil, že patřila osobě mužského pohlaví ve věku 18 až 20 lety. Jednalo se prý o „člověka kavkazského typu“. To je označení, které zahrnuje velkou skupinu lidí žijících v Evropě, Severní Americe, severní Africe, na Blízkém východě a v Indii. ## Tutanchamon – rekonstrukce obličeje **Z údajů CT určila francouzská pracovní skupina také základní míry a rysy obličeje**. Například velikost úzkého nosního otvoru jim pomohla stanovit rozmezí velikosti Tutanchamonova nosu. Další údaje jim posloužily ke zjištění místa, kde měl král ústa a ustupující bradu. Podobně dokázali na základě údajů vypočítat sílu pokožky Tutanchamonovy tváře. Tato „mapa“ lebky pak dále putovala k jedné z nejpřednějších světových sochařek specializujících se na antropologii Elizabeth Daynèsové z Paříže. Jejím úkolem bylo spojit poznatky vědy s uměleckou dovedností a vytvořit co nejpřesnější tvář faraona Tutanchamona, která by vypadala jako živá. Daynèsová využila předchozí závěry týmu a z hlíny vymodelovala na plastovém modelu lebky její zevnějšek tak, aby měl lidskou podobu. Dokonale přesně zformovala nos a ústa a také tvar a velikost Tutanchamonových uší. Nakonec vyrobila Daynèsová sádrovou formu této hliněné sochy a vytvořila silikonový odlitek tělového odstínu. Věnovala přitom pozornost i těm nejmenším detailům, zcela dokonale umístila skleněné oči a každý vlas implantovala s chirurgickou přesností. Při rozhodnutí o odstínu pleti, který mohl být různý, od velmi tmavého až po velmi světlý, vycházela z průměrného tónu kůže současného Egypťana. Aby král vypadal jako za svého života, dodala mu řasy, oční líčení známé jako „černidlo“ a ozdobila ho šperky. [![Tutanchamon](/wp-content/uploads/zajimavosti/tutanchamon-5_n.jpg "- Starověký Egypt")](/wp-content/uploads/zajimavosti/tutanchamon-5.jpg)[![Tutanchamon](/wp-content/uploads/zajimavosti/tutanchamon-6_n.jpg "- Starověký Egypt")](/wp-content/uploads/zajimavosti/tutanchamon-6.jpg)© Nejvyšší rady pro památky, Egypt, a National Geographic Society ## Tutanchamon – rekonstrukce obličeje americkým týmem Aby bylo možno potvrdit práci francouzských specialistů, poskytl National Geographic data pořízená CT ještě druhému týmu – ovšem aniž by lidem z této skupiny sdělil, koho vlastně oživují. Mimořádná profesorka antropologie z Newyorské univerzity Susan Antónová během svojí práce „naslepo“ prozkoumala CT údaje a ihned popsala tajemnou osobu jako muže ve věku 18 až 19 let, afrického, pravděpodobně severoafrického původu. Vše stanovila neuvěřitelně přesně. S využitím těchto informací vytvořil výtvarník Michael Anderson z muzea Yale Peabody vlastní podobiznu této tajemné osoby a odlil ji do sádry. [![Tutanchamon](/wp-content/uploads/zajimavosti/tutanchamon-4_n.jpg "- Starověký Egypt")](/wp-content/uploads/zajimavosti/tutanchamon-4.jpg)[![Tutanchamon](/wp-content/uploads/zajimavosti/tutanchamon-3_n.jpg "- Starověký Egypt")](/wp-content/uploads/zajimavosti/tutanchamon-3.jpg)© Nejvyšší rady pro památky, Egypt, a National Geographic Society **Rubriky:** Zajímavosti --- ### [Tvář faraona Tutanchamona](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/rekonstrukce-tvare-faraona-tutanchamona.php) **Published:** 7 září, 2006 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Zahi Hawass oznámil výsledky CT výzkumu nejslavnější mumie světa – faraona Tutanchamona. Časopis National Geographic pod vedením Zahi Hawasse provedl zásadní výzkum – tvář faraona Tutanchamona byla rekonstruována. Využil přitom snímky mumie pořízené v lednu 2005 přístrojem CT v rámci víceletého projektu Egyptská mumie. Více informací o tomto snímkování nalezenete v článku [Tutanchamon na CT](zajimavosti/tutanchamon-byl-na-ct.php "Tutanchamon byl na CT"). Během příprav Hawass odstranil měkkou výplň kolem mumie a odhalil tak ostatky krále. *„Šokovalo mě, když jsem uviděl jeho tvář,“* říká Hawass. *„Srdce mi bušilo a nemohl jsem ani promluvit.“* O pár chvil později odnesli dělníci mumii Tutanchamona – pořád ještě v prosté dřevěné truhle, do níž ji před několika desítkami let uložil britský archeolog Howard Carter – do přívěsu zaparkovaného u vchodu do hrobky. Tam jej CT přístroj v průřezu naskenoval od hlavy k patě a vytvořil tak 1 700 digitálních skenů. Poté, co byl pořízen záznam celého těla Tutanchamona, začali odborníci z oblasti radiologie, soudní medicíny a anatomie prozkoumávat tajemství, která hrobka tak dlouho chránila: tvář Tutanchamonovy zlaté pohřební masky je sice známá, až dosud ale nikdo nevěděl, jak ve skutečnosti mladý faraon vypadal v den své smrti. **Tvář faraona Tutanchamona byla rekonstruována za účasti špičkových soudních lékařů a antropologovů**. National Geographic pověřil projektem dvě pracovní skupiny – jednu francouzskou a druhou americkou. Smyslem toho, že na projektu nezávisle na sobě pracovaly dva týmy, bylo zajištění maximální přesnosti rekonstrukce. Francouzskému týmu bylo řečeno, že zkoumané ostatky patří králi Tutanchamonovi. Americký tým žádné informace o identitě nedostal a pracoval tudíž „naslepo“. ![Tutanchamon](/wp-content/uploads/zajimavosti/tutanchamon-8.jpg "- Starověký Egypt") Zahi Hawass odkrývá mumii faraona Tutanchamona Zdroj: National Geographic **Rubriky:** Zajímavosti --- ### [Objevy v oáze Charga](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/objevy-v-oaze-charga.php) **Published:** 15 září, 2006 **Author:** Pavel Felgr **Content:** V oáze Charga, která leží 280 km západně od Luxoru v Západoegyptské poušti, pracují draci namísto geodetů-výzkumníků. Oáza se nachází ve vojenské zóně, kde není dost dobře možné jen tak si létat vrtulníkem nebo balónem, proto místní výzkumníci používají draky vybavené dálkově ovladatelnými kamerami. Využívají snímky z těchto kamer ke zmapování místa, které patří mezi nejbohatší v Egyptě v počtu starověkých památek. A dosud zůstávají jen minimálně prozkoumané. Krásně viditelná seskupení dobře zachovaných románských valů, zřejmě postavených na vrcholku faraonských ruin, vytváří na snímku oázy tečky. **Oáza Charga** je velká, **má 160 km na délku a mezi 15 a 300 km šířky**. Mnoho z těchto ruin nikdy nebylo oficiálně zmapováno, i když vykradači hrobů již Chargu „objevili“. Nyní tedy s nimi archeologové závodí, aby stihli památky ochránit dřív, než budou vykradeny všechny hroby. *„Zde vidíte neuvěřitelně dlouhou zeď z hliněných cihel vysokou asi 15 metrů, vystupující z písečných dun a skalnatých vyvýšenin,“* ukazuje na snímku Corinna Rossi, odborná asistentka egyptologie na univerzitě v Cambridge, která je také spoluředitelkou chráněné oblasti u oázy Charga. Průzkumníci tu pracují především brzy ráno a večer, kdy se ruiny, většinou téměř úplně rozbité a zdevastované, pokryjí dlouhými stíny, a vystupují tak lépe z kamenitého terénu. Ptačí perspektiva pomáhá vědcům spatřit obrysy staveb, které ze země nejsou tak dobře patrné. **Oáza Charga vzkvétala** především v dobách silné vlády – **v letech 1400 až 800 př.n.l.**, během faraonského období **a také v letech 600 př.n.l. až 500 n.l.**, kdy Egypt padl dobyt svými tehdejšími nepřáteli – Peršany, Řeky a Římany. ## Vliv Říma na Egyptskou říši Tato oblast byla vyhlášená v celém římském impériu svou produkcí kvalitního obilí, datlí a vína. Ječmen, olivy a některé druhy pšenice se zde také pěstovaly, jak dokázala Salima Ikramová, profesorka egyptologie na Americké univerzitě v Káhiře. Podílí se také na vedení nadace NKOS (North Kharga Oasis Survey) a je garantem výboru pro výzkum a vědu National Geographic Society. *„Oáza Charga tvořila křižovatku obchodních cest mezi údolím Nilu a Libyí,“* potvrzuje význam této oblasti Terry Wilfong, kurátor pro řeckořímská a egypská studia na Michiganské univerzitě. *„Bylo to významné místo, kde se střetávaly kultury Říma, Řecka, Egypta a nomádských kmenů severní Afriky.“* Ve 4. století před Kristem byla oáza Charga, což v překladu z arabštiny znamená „odcházení“, považována za severní výspu římské říše. Obranný val byl zřejmě postaven v té době, kdy se císař Diocletianus snažil spolehlivěji opevnit římské hranice. *„Egyptská říše byla do té doby tak trochu zaostalá. Římané zde zavedli nový zavlažovací systém, silnice a síť komunikací, pozorovatelny na hradbách a kontroly v rámci celé oblasti,“* doplňuje Penny Wilson, egyptolog z Durhamské univerzity. *„V podstatě to tu za jejich vlády jen vzkvétalo. Proto v Egyptě nacházíme tolik římských památek. Především z tohoto hlediska toto místo stojí za vidění.“* Stavby vypadající jako pevnosti svědčí o tom, že zde kdysi vedly stezky pro dovoz zboží. Na nich stály oficiální kontrolní stanoviště. Propojené hradby stavěné podél pouštních obchodních cest usnadňovaly rozvoj zemědělských kolonií, které závisejí na inženýrských pracech, například na pozemních dodávkách vody. Místa jako toto je potřeba důkladně prostudovat, jelikož slouží jako svědectví lidské snahy udělat z neobyvatelného místa takové, které je k životu přijatelné. ![Ain el-Tarakwa](/wp-content/uploads/zajimavosti/charga5.jpg "- Starověký Egypt") Letecký snímek Ain el-Tarakwa ## Kostely těsně vedle svatyní Nejzajímavější místo v tomto regionu je bezesporu Umm el-Dabadib. Jeho výzkum zabral většině egyptologů téměř celou letošní sezónu. Dabadib se skládá z malé pevnosti v opevněném sídlišti s velkými hlavními domy, z nichž některé jsou až třípodlažní. Opevněné sídliště je protkané akvadukty a deseti pohřebišti. Na tomto hřbitově leží pohřbeno více jak deset generací místních obyvatel. Náhrobní kameny jsou vytvořené ze skály, pomalovaných cihel a jejich podobnost svědčí o tom, že všechny třídy zdejší společnosti žily velmi blízko sebe. V Umm el-Dabadib se nachází také svatyně či chrám s hieroglyfy a výjevy z egyptského bájesloví, ale nalezneme tam také ztvárnění výjevů z křesťanské mytologie. Když archeologové odhalovali jistou část zdi chrámu, v jednu chvíli profesorka Ikramová pouze stačila vyfografovat svým digitálním fotoaparátem zeď, než se v oblacích prachu zřítila na zem. Na fotografii zůstala zachycena podoba reliéfu ruky a těla egyptského božstva, nyní už pohřbeného nadobro v rozvalinách chrámu. Kostel i chrám fascinují vědce svým umístěním i výzdobou, jelikož jejich poloha může představovat přechodové období v uctívání božstev. *„Vypadá to, že zde žili lidé různého náboženského vyznání velmi těsně blízko sebe, a celkem harmonicky,“* říká profesorka Ikramová. ![Umm el-Dabadib](/wp-content/uploads/zajimavosti/charga1.jpg "- Starověký Egypt") Letecký snímek Umm el-Dabadib ## Kostely těsně vedle svatyní Hodnota Chargy tkví především v jejím umístění. *„Je fascinující, jak v pouštních podmínkách zůstanou zvířata, rostliny, textil i dřevo dokonale zachovány. Ve srovnání s údolím Nilu, kde vlhkost způsobila zkázu mnoha materiálů, zde máme mnoho co zkoumat.“* říká doktor Wilfong. Bohužel v současné době přichází jiný typ zkázy než jen přírodní procesy – zvyšuje se počet ničitelů památek. Asi tak před dvaceti lety zloději dokonce použili buldozer, aby se nabourali do kostala v Umm el-Dabadib. Podle legendy je totiž v oltáři zapečetěný poklad již od dob vysvěcení kostela. Před tímto nájezdem zlodějů byl kostel pravděpodobně zachován téměř v nedotčeném stavu. Zloději také zničili hřbitovy a rozmetali mumie na kousky, protože hledali zlato a amulety, které se dávají k mrtvým, aby je doprovázely na cestu do země mrtvých. Možná byly ty mumie římského původu, domnívá se profesorka Ikramová. Podle římského způsobu mumifikace jejich hlavy stále obsahují mozek. Nasolená a vysušená těla vladařů byla napuštěna olejem a ovinutá pruhy látky barvenými přírodními barvami (růžovou, červenou a žlutou). Vědcům se dokonce podařilo identifikovat římskou mumifikační masku podle fragmentů sádrových imitací kadeří a obočí. *„V Egyptě je ještě mnoho míst, která zůstávají neobjevena. Jako archeologové máme jistou zodpovědnost zjistit, co skrývají. Naší povinností je zaznamenat, co je uvnitř, a zpřístupnit památky veřejnosti,“* vysvětluje profesorka Ikramová. Zdroj: National Geographic **Rubriky:** Zajímavosti --- ### [Jsou pyramidy z betonu?](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/jsou-pyramidy-z-betonu.php) **Published:** 1 července, 2007 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Američané analyzují složení vápencových kvádrů použitých při stavbě egyptských pyramid. Archeologové většinou nepochybují, že materiál na stavbu pyramid pochází z vápencových lomů. **Před pěti lety se však objevily úvahy o tom, že (minimálně některé) kvádry z pyramid v Gíze jsou ve skutečnosti odlité z primitivní formy betonu**. Stavební materiál pyramid byl proto podroben důkladné analýze včetně prohlížení vnitřní struktury pod elektronovým mikroskopem. ## Vápencové kvádry s nezvykle velkým obsahem vody Co vědci zpočátku považovali za bláznivinu, kterou po pár dnech smetou ze stolu, se ukázalo jako překvapivě pravděpodobná hypotéza, která si vyžádala více než pět let podrobného zkoumání. V současnosti lze údajně téměř s jistotou říct, že **kvádry z vnějšího pláště pyramid** nejsou přírodního původu. **Obsahují více vody než jakýkoli známý severoafrický vápenec** a jejich atomy nejsou sestaveny v pravidelný vzorcích běžných v přírodních sedimentech, ale vykazují amorfní strukturu. Vše tedy nasvědčuje tomu, že se jedná o starověký beton. ![Jsou pyramidy z betonu?](/wp-content/uploads/zajimavosti/beton.jpg "Jsou pyramidy z betonu? - Starověký Egypt") Zdroj: 21.STOLETÍ **Rubriky:** Zajímavosti --- ### [Stěhování sochy Ramesse II.](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/stehovani-sochy-ramesse2.php) **Published:** 25 února, 2008 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Faraon Ramesse II. se stěhoval** (tedy přesněji jen jeho 11 metrů vysoká a 3200 let stará socha). Ta dosud stála na rušném náměstí v centru Káhiry. Sochu [Ramesse II.](faraoni-nove-rise/ramesse2.php) ničilo znečištěné ovzduší, v okolí navíc vyrostly mosty, stanice metra, mešita a další budovy. Sochu významného egyptského panovníka, který vládl 67 let a zemřel roku 1225 př.n.l., si tak nebylo možné ani pořádně prohlédnout. O tom, že je nutné 125 tunovou sochu přestěhovat, se mluvilo celé desetiletí. Zjišťovalo se, jak vůbec obří kolos převézt a kam ho umístit. Volba nakonec padla na místo nedaleko Egyptského muzea. **Socha Ramesse II. je tak nyní vzdálena jen dva kilometry od slavných pyramid v Gize**. *„Kdyby Ramses mohl mluvit, určitě by nám za to poděkoval,“* citovala agentura AP šéfa egyptských památek Zahiho Hawasse. „Byl by nešťastný, kdyby věděl, že stojí v takovém nepořádku a na místě, kde ho ani není vidět,“ dodal. ## Stěhování kolosu nebylo vůbec snadné Ještě zbývalo to nejdůležitější – vyřešit, jak tam obří kolos dostat. Technici na plošinu nákladního vozu umístili jakousi ocelovou klec, do níž sochu postavili. Aby se ujistili, že vše dokonale klapne, celý manévr si raději už před měsícem nanečisto vyzkoušeli. Den D nastal 25. srpna. Socha urazila na korbě vozu 35kilometrovou trasu podél Nilu. Hned za ní jel dlouhý konvoj aut, mezi nimi bylo i 1500 vojáků. Celá akce trvala deset hodin a stála téměř milion eur. Všude kolem se tísnily stovky tisíc Egypťanů. Televizní stanice ukázaly záběry lidí, kteří se tlačili na chodnících, lezli na lampy pouličního osvětlení, na střechy aut a skandovali: „Ramses! Ramses!“ Převoz provázel pískot, bědování žen a hlasitý potlesk, lidé si do oken vyvěsili egyptské vlajky. Ramessovu sochu nyní čeká renovace, poté ji opět přestěhují do nového muzea, které se teprve bude stavět. Jeho brány se otevřou nejdříve za pět let. **Socha původně stála v někdejším sídle egyptských panovníků v Memfidě (Mennoferu)**, kde ji v roce 1882 nalezli archeologové. V roce 1954 však byla převezena do Káhiry. Rozhodl o tom egyptský prezident Gamál Násir, aby tím posílil povědomí o egyptské státnosti. Sochu tehdy rozřezali na osm částí, ale k transportu nebyl přivolán žádný archeolog. ![Stěhování sochy Ramesse II.](/wp-content/uploads/zajimavosti/ramesse2-stehovani.jpg "Stěhování sochy Ramesse II. - Starověký Egypt") Stěhování sochy Ramesse II. Zdroj: MF Dnes **Rubriky:** Zajímavosti --- ### [Zeď Thutmose IV. v Gíze](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/zed-thutmose4-v-gize.php) **Published:** 1 března, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Gíza vydala další tajemství. **Egyptská archeologická expedice** pod vedením generálního tajemníka Nejvyšší rady pro památky Egypta (SCA) Dr. Zahiho Hawáse, **objevila velkou zeď ze sušených cihel z doby vlády faraona Thutmose IV.** (1400–1390 př.n.l.). Zeď Thutmose IV. byla objevena v oblasti před údolním chrámem krále Rachefa na pyramidovém poli v Gíze. ## Zeď Thutmose IV. má dvě části **Dr. Zahi Hawás uvedl, že nově objevená zeď má dvě části** – první je 75 cm vysoká a 86 m dlouhá a stojí podél východní strany Rachefova údolního chrámu a Sfingy. Druhá část je vysoká 90 cm a 46 m dlouhá a stojí v oblasti na sever od Rachefova údolního chrámu. Tato část vede ve východo-západním směru podél oblasti údolního chrámu. Obě části zdi se sbíhají u jihovýchodního rohu zkoumané oblasti. Zahi Hawás vysvětlil, že úvodní studie provedené naznačují, že jde o část větší zdi, která se nacházela na sever od Sfingy. Tuto **zeď postavil Thutmose IV. ve snaze ochránit Sfingu před větrem**. Jak je známo, Thutmose IV. usnul u Sfingy po dlouhém loveckém výletě do Wádí el-Ghezlán (Údolí jelenů), jež se v blízkosti Sfingy nachází. Ve snu k němu Sfinga promluvila a požádala jej, aby její tělo zbavil písku, který ji dusil. Odměnou za to mu slíbila , že se stane králem Egypta. Za tímto účelem očistil Thutmose IV. Sfingu od písku a postavil kolem ní ochrannou zeď. Zahi Hawás podotkl, že se archeologové původně domnívali, že ohradní zeď stála pouze podél severní strany Sfingy, kde byla objevena její 3 m vysoká a 12 m dlouhá část. Nový objev dvou částí ohradní zdi podél východní a jižní strany Sfingy tuto teorii vyvrací. ## Práce na výzkumu před údolním chrámem faraona Rachefa Kromě těchto dvou části ochranné zdi objevil tým SCA další zeď z nepálených cihel na východní straně údolního chrámu faraona Rachefa. Hawás se domnívá, že tato zeď by mohla být pozůstatkem Rachefova pyramidového města, kde žili kněží a úředníci, kteří se starali o Rachefův zádušní kult. Tento kult byl zahájen v době královy smrti a pokračoval až do 8. dynastie (asi 2143–2134 př. n. l.). Vedoucí výzkumů v oblasti Rachefova údolního chrámu Essam Šehab řekl, že archeologové před chrámem rovněž vykopali 6m hlubokou sondu ve snaze objevit stopy činnosti z doby Střední říše. První výzkum neobjevil žádné aktivity z doby Střední říše a narazil pouze na 5 m písku. Podle Šehaba naznačuje takové množství písku, že byla tato oblast v době Střední říše opuštěna. [![Zeď Thutmose IV. na ochranu Sfingy](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/sfinga-zed-thutmose4-01-150x150.jpg "Zeď Thutmose IV. na ochranu Sfingy")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/sfinga-zed-thutmose4-01.jpg) Zeď Thutmose IV. na ochranu Sfingy [![Zeď Thutmose IV. na ochranu Sfingy](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/sfinga-zed-thutmose4-02-150x150.jpg "Zeď Thutmose IV. na ochranu Sfingy")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/sfinga-zed-thutmose4-02.jpg) Zeď Thutmose IV. na ochranu Sfingy [![Zeď Thutmose IV. na ochranu Sfingy](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/sfinga-zed-thutmose4-03-150x150.jpg "Zeď Thutmose IV. na ochranu Sfingy")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/sfinga-zed-thutmose4-03.jpg) Zeď Thutmose IV. na ochranu Sfingy Zdroj: Český egyptologický ústav **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Gíza, Sfinga, Thutmose IV. --- ### [Kamenný nápis se seznamy obětin pro starověké bohy](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/nove-objeveny-kamenny-napis-se-seznamy-obetin-pro-staroveke-bohy.php) **Published:** 2 května, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Během stavebních prací v oblasti tržiště el Chamís poblíž archeologcké lokality Mataríja v severní Káhiře narazili dělníci na část stroegyptské obětní stély. **Egyptský ministr pro památky Mohamed Ibrahím uvedl, že nově objevený kamenný artefakt je pravá část obětní stély z Nové říše**, na níž je znázorněn téměř celý ilustrovaný seznam nejrůznějších obětin pro staroegyptská božstva. Zobrazeny jsou husy, zelenina, ovoce, chléb a části hovězího dobytka, ale také květy lotosu. Celek rámuje náboženský poetický text zapsaný v hieroglyfickém písmu. Obětní stéla měří 34,5 cm na výšku, 45 cm na šířku 7,5 cm na tloušťku. Kartuše (která tvoří součást jména majitele stély nebo udává jméno panovníka, za jehož vlády byla stéla vytvořena) nebyla dosud rozluštěna. **Ibrahím dospěl k závěru, že stéla prozradí další střípky z dějin této záhadné oblasti**. V oblasti se nacházejí památky z doby od počátku faraonské éry až do Ptolemaiovské doby. Vedoucí oddělení staroegyptských starožitností ministerstva pro památky Egypta Mohamed El-Bejálí řekl, že předběžné studie naznačují, že stéla pochází pravděpodobně z konce 18. či počátku 19. dynastie. Dodal, že Mataríja je velmi důležitá archeologická lokalita, jelikož byla střediskem kultu boha Atona a hlavním městem severního Egypta. Byl zde nalezen obelisk Senusreta I., celá řada staroegyptských a ptolemaiovských hrobek a pozůstatky jedné z nejstarších univerzit na světě. Bylo zde objeveno i několik sloupů z doby Ramesse II. Veškeré stavební práce byly pozastaveny, aby mohla být lokalita podrobně prozkoumána a odhaleno více z jejího dědictví. ![Staroegyptská obětní stéla](/wp-content/uploads/kamenny-napis-seznam-obetin.jpg "Staroegyptská obětní stéla") Zdroj: Český egyptologický ústav **Rubriky:** Zajímavosti --- ### [Obejvena pyramida královny Sešsešet v Sakkáře](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/obejvena-pyramida-kralovny-sesseset-v-sakkare.php) **Published:** 10 prosince, 2008 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Egyptští archeologové objevili začátkem listopadu v nekropoli Sakkára pyramidu**. Pyramida byla pravděpodobně vybudována pro matku faraona Tetiho, královnu Sešsešet. Teti vládl Egyptu v letech 2323 – 2291 př.n.l. Objevení pyramidy **královny Sešsešet** oznámil generální tajemník egyptské Nejvyšší rady pro památky Dr. Zahi Hawass. *„Jediná královna, jejíž hrobka nebyla známa, je Sešsešet a já jsem přesvědčen, že (pyramida) patří jí. Tohle obohatí naše znalosti o Staré říši,“* zdůraznil Hawass. Ve stejné části pohřebiště byly již dříve nalezeny hrobky manželek Tetiho, ale hrobka jeho matky zatím zůstávala ukryta. Původně se pyramida královny Sešsešet tyčila do výšky 14 metrů a její strany měřily 22 metrů každá. Dnes však z hrobky zůstalo jen pětimetrové torzo. **Pyramida královny Sešsešet je** podle Hawasse **nejucelenější vedlejší pyramidou v Sakkáře**. Původně ji kryl bílý vápenec, který sem byl dopraven z nedalekých kamenolomů u Tury a z něhož se zachovaly pouze zbytky. Důkazy o tom, že pyramida patří Tetiho matce – královně Sešsešet, jsou nepřímé. Blízko leží pyramidy jeho dvou manželek, z nichž jedna byla objevena před sto lety a druhá v roce 1994 a které jsou součástí pohřebního komplexu společně s Tetiho pyramidou, která se zřítila. O královnině existenci pochybnosti nejsou – mimo jiné se její jméno objevuje v nápisech a také na papyrovém dokumentu – receptu na prostředek pro posílení jejích řídnoucích vlasů. Avšak místo jejího pohřbu dosud známo nebylo. ![pyramida královny Sešsešet v Sakkáře](/wp-content/uploads/zajimavosti/sakkara-sesseset.jpg "- Starověký Egypt") Zdroj: ČEgÚ a České noviny **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Zahi Hawass --- ### [Nepravé dveře v Luxoru](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/neprave-dvere-v-luxoru.php) **Published:** 31 března, 2010 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Před chrámem v Karnaku byly objeveny velké žulové nepravé dveře** pocházející z hrobky vezíra královny Hatšepsut Vesera a jeho ženy Cuju. Egyptský ministr kultury Farúk Husní oznámil, že objev učinil tým egyptských archeologů během rutinních archeologických prací. Generální tajemník Nejvyšší rady pro památky Egypta (SCA) Dr. Zahi Hawass uvedl, že **dveře jsou 175 cm vysoké, 100 cm široké a jejich tloušťka činí 50 cm**. Zdobí je náboženské texty a různé tituly vezíra Vesera, který nastoupil do úřadu v pátém roce vlády královny [Hatšepsut](/faraoni-nove-rise/hatsepsut.php "Hatšepsut"). Veser nesl tituly jako starosta města, vezír a kníže. Hawass dodal, že Veserovi patří hrobka č. 61 na západním břehu Luxoru. Mansúr Boraik, představený luxorské památkové správy a vedoucí egyptské archeologické mise řekl, že nepravé dveře byly znovuvyužity ve stavbě z římské doby. Byly vyneseny z hrobky a zabudovány do zdi římské stavby, již zde egyptští archeologiové objevili již dříve. Boraik také uvedl, že **Veser byl strýcem známého vezíra Rechmirea, jenž byl nejvyšším úředníkem vlády Thutmose III.** (1504-1452 př.n.l.). Veserova kaple byla objevena také v lomech na Džebel es-Silsile u Asuánu, což svědčí o jeho významné roli za vlády královny Hatšepsuty i o významu vezíra ve starověkém Egyptě, zejména v době 18. dynastie. K nejznámějším vezírům této dynastie patří Rechmire a Ramose z doby vlády Amenhotepa III., Amenhotepa IV. a vojevůdce Haremheba, který později nastoupil na egyptský trůn jako poslední král 18. dynastie. ![Nepravé dveře v Luxoru](/wp-content/uploads/zajimavosti/neprave-dvere.jpg "- Starověký Egypt") Nepravé dveře v Luxoru Zdroj: Český egyptologický ústav **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Zahi Hawass --- ### [Sabaloka a výzkum českých egyptologů](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/sabaloka-a-vyzkum-ceskych-egyptologu.php) **Published:** 4 května, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** [České vědecké expedici ve středním Súdánu](http://sudan.geolab.cz/ "Česká expedice v Súdánu") se podařilo ve středním Súdánu učinit objev jednoho z největších pohřebišť lovců-sběračů. Jeho velikost se odhaduje na 400–450 pohřbených jedinců. Toto mimořádné pohřebiště spadá do období 8. až 6. tis. př. Kr. Pohřebiště se nachází v pohoří Sabaloka na 6. nilském kataraktu, asi 80 km severně od hlavního města Súdánu Chartúmu. Oblast pohoří Sabaloka byla do příchodu českého týmu vědců v r. 2009 nezkoumaná. V současnosti je oblast ohrožena plánovanou stavbou přehrady na 6. nilském kataraktu. Šířeji pojatý archeologický výzkum přináší cenné doklady způsobu života a ekonomiky lovců-sběračů-rybářů a nástupu chovatelství dobytka. Na výzkumu se podílí řada odborníků z přírodovědných oborů. Řada nálezů z dosavadního výzkumu se v současnosti nachází v České republice, kde je zpracovávána. Mezi nimi vyniká vzácný soubor předmětů určených ke zdobení lidského těla. Jedná se o množství korálků a přívěsků z mušloviny, skořápek pštrosích vajec a kosti – a zlomků rytými motivy zdobených jehlic a kosmetického náčiní z kosti a patrně též zvířecích rohů. V pohoří Sabaloka se dosud kromě pohřebiště podařilo objevit a částečně prozkoumat síť sídlištních lokalit, která se svou hustotou a bohatstvím pozůstatků zařadila mezi nejvýznamnější naleziště z období před nástupem zemědělství v severovýchodní Africe. Toto osídlení se rozprostíralo okolo dnes již neexistujícího jezera, objeveného českou expedicí, které bylo důležitým zdrojem potravy a díky dochovaným sedimentům je zároveň mimořádným pramenem pro poznání proměn přírodního prostředí a klimatu v severovýchodní Africe. Svým způsobem vědecký poklad představují právě kosterní pozůstatky zatím bezmála třiceti jedinců vyzdvižených z nově objeveného pohřebiště, které poskytují unikátní informace o zdravotním stavu a životních podmínkách místních lovecko-sběračských populací. Zdroj: Český egyptologický ústav **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Sabaloka --- ### [Fragment egyptské sfingy v Izraeli](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/fragment-egyptske-sfingy-v-izraeli.php) **Published:** 12 července, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Fragment egyptské sfingy v Izraeli byl objeven egyptology v severní části území.** Jde o první nález v této oblasti. Odborníci se nyní snaží zjistit, jak se mohla část unikátní sochy, která byla věnované dávnému egyptskému vládci ocitnout na izraelském území. Podle hieroglyfického nápisu **byla zasvěcena egyptskému králi Menkaureovi**. [Menkaure](/faraoni-stare-rise/menkaure.php "Menkaure, faraon 4. dynastie") (panovník 4.dynastie) vládl zhruba 2 500 let před naším letopočtem a nechal postavit nejmenší ze tří pyramid v Gíze. Socha, kterou odhalili archeologové při vykopávkách na severu Izraele, je podle odborníků jedinečná hned z několika důvodů. *„Je to jediná monumentální egyptská socha objevená kdy v Levantě – tedy na území dnešního Izraele, Libanonu a Sýrie,“* řekl agentuře AFP Amnon Ben-Tor, profesor archeologie na Hebrejské univerzitě, která vykopávky v lokalitě Tel Hazor řídí. *„Je to také jediná známá sfinga tohoto krále, ani v Egyptě zatím nebyla žádná taková nalezena.“* **Sfinga představovala ve starověkém Egyptě sochu krále či boha a lví tělo sfingy tělo symbolizovalo sílu**. Archeologové v severním Izraeli nalezli asi 50 centimetrů dlouhou spodní část sochy se lvími tlapami. Odhadují, že celá sfinga byla 1,5 metru dlouhá a půl metru vysoká. Archeologové považují za nepravděpodobné, že by se sfinga mohla dostat do této oblasti za vlády krále Menkaurea. Jak se tam ale dostala, zůstává zatím záhadou. Jednou z možností může být to, že ji přinesli Kananejci, kteří ovládali a drancovali část Egypta na přelomu 17. a 16. století před naším letopočtem. Vedoucí vykopávek Ben-Tor se domnívá, že se sfinga do Tel Hazoru nejspíš dostala jako dar poslaný nějakým pozdějším egyptským vládcem. *„Je možné, že sochu poslal nějaký egyptský panovník králi v Hazoru, což byl nejvýznamnější vládce tohoto regionu,“* řekl. ![Nohy egyptské sfingy objevené v severním Izraeli](/wp-content/uploads/zajimavosti/nohy-sfingy-v-severnim-izraeli.jpg "Nohy egyptské sfingy objevené v severním Izraeli - Starověký Egypt") Nohy egyptské sfingy objevené v severním Izraeli Zdroj: iDnes.cz **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Menkaure --- ### [První zámky a klíče vznikly v Egyptě](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/prvni-zamky-a-klice-vznikly-v-egypte.php) **Published:** 21 dubna, 2014 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Zdá se vám, že to je nesmysl? Možná se budete divit … Klíče, které byly objevené v Egyptě a Babylonu jsou datovány kolem 3000 let před n.l. Jedná se o jednoduché háky nebo dřevěné klíče s čepem. Takový klíč odemykal jednoduché zámky s padací závorou. ## Dřevěné zámky za vlády Ramesse II. **Za vlády faraona** [Ramesse II.](faraoni-nove-rise/ramesse2.php "Ramesse II.") **se používal tzv. balanový zámek** – a to se pohybujeme v letech cca 1292-1325 př.n.l. Název zámku se odvozuje od balanů (mořských žaludů) – dřevěných zavíracích špalíčků. Zámky, které bylo vyrobeny jen ze dřeva, byly umístěny na dveřích zvenčí a bylo možné je jen zvenčí otevírat a zavírat. Dřevěný klíč se zasunul do závory a jeho pozvednutím klíče se vysunuly zavírací špalíčky. Závora se pak vytáhla společně s klíčem. Provedení zámku je podobné – klíč se zaváděl přímo do duté závory. U obou provedení je posouvání závory omezeno dorazy. ## Kovové závory a klíče v Egyptě **Ve starověkém Egyptě byly cca od roku 1400 př.n.l. používány kovové závory a bronzové klíče.** Klíče tohoto druhu měly často velké rozměry a nosily se občas na rameni. Podstatnou změnu konstrukce zámku přinesl klíč tvaru T neboli kotvový, který se poprvé vyráběl ze železa a zaváděl se do otvoru kolmo ke dveřím. Důležitý problém bylo ze začátku nošení a přechovávání klíčů. Zpočátku se klíče nosily na popruzích nebo řetězech, až se vyskytl přibližně na počátku našeho letopočtu římský prstenový klíč. Vyjímku tvořil jen klíč nošený na rameni, avšak i tento byl opatřen dlouhým popruhem, umožňujícím případné zavěšení. ![Balanový zámek používaný za vlády Ramesse II.](/wp-content/uploads/zajimavosti/klice-v-egypte-balanovy-zamek.png "Balanový zámek používaný za vlády Ramesse II. - Starověký Egypt") Balanový zámek používaný za vlády Ramesse II. **Rubriky:** Zajímavosti --- ### [Dra Abu el-Naga a 4000 let stará hrobka](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/dra-abu-el-naga-a-4000-let-stara-hrobka.php) **Published:** 18 června, 2014 **Author:** Pavel Felgr **Content:** V Luxoru objevil tým španělských archeologů 4 000 let starou hrobku značné velikosti. **Hrobka se nachází na pohřebišti Dra Abu el-Naga je z období [11. dynastie](/faraoni-stredni-rise/faraoni-11-dynastie.php).** Je tedy z období Střední říše, kdy se Horní a Dolní Egypt znovu sjednotily. Hrobka patřila některému členovi královské rodiny nebo někomu, kdo měl u královského dvora vysoké postavení. **Pohřebiště Dra Abu el-Naga se nachází na západním břehu Nilu** ve starověkém městě Théby, nynějším Luxoru. Lidské ostatky byly nalezeny rozptýlené okolo pohřební komory na konci 20 metrů dlouhé podzemní vstupní cesty. ## Hrobka byla zřejmě znovu použita Hrobka také obsahovala keramiku datovanou do 17. dynastie, tedy cca o 400 let později. To nasvědčuje tomu, že hrobka byla znovu použita. To nebylo ve starověkém Egyptě nic neobvyklého.*„Rozměry jsou značné, takže hrobka patřila bezpochyby členu královské rodiny nebo vysoce postavenému dvořanovi,“* uvedl v pondělí Jose Galanem, vedoucí vykopávek na projektu Džehuty. ![Archeologové provádějící vykopávky na pohřebišti Dra Abu el-Naga](/wp-content/uploads/zajimavosti/luxor-vykopavky-na-pohrebisti-dra-abu-el-naga.jpg "Archeologové provádějící vykopávky na pohřebišti Dra Abu el-Naga - Starověký Egypt") **Pohřebiště Dra Abu el-Naga je jedno z nejdéle obsazených pohřebišť starověkého Egypta**. bylo používáno jako pohřební místo téměř nepřetržitě mezi Střední říší a raným křesťanským (koptským) obdobím, tedy v intervalu přibližně 2.500 let. Do dnešního dne bylo odkryto více než 160 hrobek členů královské rodiny, hodnostářů, úředníků a kněžích. **Význam Dra Abu el-Naga jako svatého pohřebního místa**, který ještě vzrostl díky přítomnosti komplexů královských hrobek, **pramenil především z jeho polohy přímo naproti chrámu v Karnaku**, který byl známým centrem hlavního kultu Amona ve Střední říši a v průběhu Nové říše se stal jedním z nejvýznamnějších chrámů starověkého Egypta. **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Luxor --- ### [V el-Behnasa objeveny dvě hrobky z 26. dynastie](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/v-el-behnasa-objeveny-dve-hrobky-z-26-dynastie.php) **Published:** 28 dubna, 2014 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Webové stránky Ahram Online podaly zprávu o tom, že **dvě staroegyptské hrobky byly objeveny španělsko-egyptským týmem v el-Behnasa** archeologickém areálu ve městě Minjá v Egyptě. Hobky se datují do doby před cca 2 500 lety a obsahují sarkofágy s mumifikovanými ostatky písaře a kněze spolu s velkým množstvím pohřebních předmětů. Hrobky z el-Behnasa patří do 26. dynastie (cca 685–525 př.n.l.), poslední původní dynastie, která vládla Egyptu, před dobytím Peršany. Tato dynastie se nazývá také sajská, podle města Sau, kde měli její faraóni hlavní město. Její vláda označuje začátek Pozdní doby starověkého Egypta. Velké množství mincí datovaných zpět do doby této dynastie poukazuje na to, že sajské období bylo jedním z těch, kdy byl Egypt v rozkvětu. ## El-Behnasa – hrobka písaře z 26. dynastie Podle prohlášení vydaného ministrem památek Mohamedem Ibrahimem, patří první hrobka prominentnímu starověkému písaři. Ten měl „velký vliv na intelektuální a kulturní život té doby“. Písaři hráli v egyptské společnosti důležitou roli. Byli ústřední postavy pro fungování centralizované správy, armády a kněžstva. Písaři byli součástí malého procenta staroegyptské společnosti, která uměla číst a psát. Hieroglyfická řeč starověkého Egypta byla složitá a krásná a ti, kdo jí ovládali, zastávali ve společnosti váženou pozici a tím se stali členy královského dvora. ![El-Behnasa, odkrytá hrobka 26. dynastie](/wp-content/uploads/zajimavosti/hrobka-26-dynastie.jpg "El-Behnasa, odkrytá hrobka 26. dynastie - Starověký Egypt") Odkrytá hrobka 26. dynastie **Uvnitř hrobky písaře odkryly archeologové mumie zesnulého, která je dobře zachovaná**. Kromě mumie v hrobce objevili bronzový kalamář a dvě malá bambusová pera. Ta byl v hrobce umístěna, aby pomáhala písaři při jeho práci v posmrtném životě. Výzkumníci překvapivě objevili uvnitř hrobky také mumifikované ryby, což byl podle Aliho El Asfara, vedoucího Úseku památek starověkého Egypta na Ministerstvu památek, „první nález vycpaných nebo mumifikovaných ryb uvnitř hrobky“. **Ryby byly ve starověkém Egyptě mumifikovány ve velkém množství jako oběti bohu**. Byly omotány lněným plátnem a držely pohromadě pomocí pruhů látky namočených v lepkavé pryskyřici, které trvale obalovaly mumie. Nicméně od té doby, kdy byly ryby nalezeny v hrobce zesnulého se věří, že sem byly umístěny jako jídlo pro písaře v jeho posmrtném životě. ## El-Behnasa – hrobka kněze z 26. dynastie Druhá odkrytá hrobka patřila knězi, který byl hlavou rodiny, z níž mnoho jejích členů bylo knězi v Usirově chrámu. Tento chrám byl před nedávnem odkryt 2 km západně od hrobky. Uvnitř hrobky našli archeologové rozsáhlou sbírku kamenných sarkofágů, z nichž některé byly rozbité. Dále zde byly nalezeny kanopy vyřezané z alabastru pokryté hieroglyfickými texty a také sbírka bronzových mincí 26. dynastie a bronzové sošky Usira. **Rubriky:** Zajímavosti --- ### [Ramesse III. byl zavražděn - měl podřezané hrdlo](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/ramesse3-byl-zavrazden-mel-podrezane-hrdlo.php) **Published:** 26 prosince, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Egyptský faraon Ramesse III.** byl zavražděn. Poslední velký faraon starověkého Egypta **se před více než třemi tisíci lety stal obětí spiknutí a zemřel s podřezaným hrdlem**. Příčinu jeho smrti potvrdil vědecký tým evropské akademie EURAC v italském Bolzanu. Ten také poprvé provedl jeho genetickou identifikaci. Podle odborníků, kteří výsledky svého zkoumání zveřejnili v nejnovějším čísle britského časopisu British Medical Journal, je nyní s konečnou platností jasné, že **Ramesse III. byl zavražděn. Stal se obětí harémové vzpoury, do níž byla zapletena jeho vedlejší manželka Teje**. Chtěla zabránit tomu, aby na trůn usedl Ramesse IV. a chtěla na trůn prosadit svého syna Pentauereta. Před soud předstoupil postupně ve skupinkách asi 40 obviněných ze spiknutí na dvoře Ramesse III. V prvním procesu byla Teje s osmadvaceti spiklenci odsouzena k smrti. O hypotéze, že [Ramesse III.](/faraoni-nove-rise/ramesse3.php) vykrvácel s podřezaným hrdlem, informovali už dříve němečtí vědci, kteří mumii zkoumali. O jejich práci vznikl televizní dokument pro stanici Science Channel. Počítačová tomografie pomocí rentgenového záření odhalila hlubokou ránu na hrdle Ramsese III. – předpokládá se, že jde o řeznou ránu způsobenou ostrým nožem. Během mumifikačního procesu byl do rány vložen amulet – Horovo oko -, který měl pomáhat léčivému procesu. Krk byl ovázán silnou vrstvou z bavlněných látek. Ramesse III. byl faraonem 20. dynastie a na trůn nastoupil v době, kdy byl Egypt oslabený a ohrožovaly jej sousední národy. **Projevil se jako moudrý panovník a zemi naposledy sjednotil a vrátil jí její lesk**. Vyhnal mořské národy, pobřežní města nechal opevnit a u břehu zřídil stanoviště lučištníků. Jeho úspěšnou vládu ukončilo až palácové spiknutí. ![Mumie faraona Ramesse III.](/wp-content/uploads/zajimavosti/ramesse3-mumie.jpg "Mumie faraona Ramesse III. - Starověký Egypt") Ramesse III. byl zavražděn. Mezinárodní vědecký tým potvrdil, že příčinou jeho smrti bylo podřezání hrdla. Zdroj: National Geographic Česko **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Ramesse III. --- ### [Tutanchamonovo tělo vzplálo uvnitř rakve](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/tutanchamonovo-telo-samo-vzplalo-uvnitr-rakve.php) **Published:** 3 listopadu, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Zdá se, že balzamovači odflákli svoji práci při balzamování těla faraona Tutanchamona. Podle posledních poznatků **Tutanchamonovo tělo samo vzplálo uvnitř sarkofágu. Balzamovači použili oleje a vonné esence, které se po chemické reakci vznítily**. Vědci také přišli na to, že Tutanchamon pravděpodobně zemřel při „dopravní nehodě“. Britský egyptolog Chris Naunton zkoumal ostatky faraona [18. dynastie](/faraoni-nove-rise/faraoni-18-dynastie.php "Nová říše, faraoni 18. dynastie") Tutanchamona. Podle něj balzamovači sice nejprve ze zemřelého krále udělali mumii, nicméně po jejím vložení do sarkofágu provedli nevědomky i kremaci. Výsledky jeho bádání budou zveřejněny v televizním dokumentu na TV Chanel 4 příští neděli. [Tutanchamon](/faraoni-nove-rise/tutanchamon.php "Tutanchamon") **byl málo výrazný panovník jinak velmi významné 18. dynastie**. Tutanchamon vládl asi deset let (1347 – 1338 př.n.l.) a zemřel ve dvaceti letech. S jeho manželkou se po jeho smrti oženil Aje, který vládl další 4 roky a poté byl kněžstvem dosazen generál Haremheb, který je pokládán za faktického zakladatele 19. dynastie – dynastie Ramessovců. ## Tutachamonovo tělo na cucky **Chris Naunton** pořídil rentgenové snímky mumie faraona Tutachnamona a použil i počítačovou tomografii. Na základě těchto zkoumání **se domnívá, že příčinou smrti Tutanchamona byla nehoda**. Měl zemřít pod úzkým a těžkým kolem, pravděpodobně ho tedy přejel kočár. *“Domníváme se, že ho přejelo kolo vozu ve vysoké rychlosti. A to ho zabilo. Jeho tělo bylo na cucky, což představovalo pro balzamovače vážný problém,”* řekl Naunton. Tutanchamonova lebka byla proražená, což vedlo k domněnkám, že se Tutanchamon stal obětí vraždy. Nyní se ale ukazuje, že tato rána byla způsobena až po smrti. Tutanchamonovo tělo prošlo několika zkoumáními. [Jak zemřel Tutachamon](/jak-zemrel-tutanchamon "Jak zemřel Tutanchamon") popisujeme na jiném místě tohoto webu. *„Přes veškerý zájem o Tutanchamonovu mumii byl její podivný stav dlouhá léta přehlížen. Možnost, že by jeho tělo po zpackané mumifikaci samo vzplálo krátce po pohřbu, byla zcela nečekaná,“* řekl Naunton. ![Tutanchamonovo tělo (zlatá maska)](/wp-content/uploads/zajimavosti/zlata-maska-tutanchamona.jpg "Tutanchamonovo tělo (zlatá maska) - Starověký Egypt") Zlatá maska Tutanchamona Zdroj: Novinky.cz **Rubriky:** Zajímavosti --- ### [Zaměstnanec muzea poškodil Tutanchamonovu masku](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/zamestnanec-muzea-v-kahire-poskodil-tutanchamonovu-masku.php) **Published:** 24 ledna, 2015 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Masku faraona Tutanchamona poškodil zaměstnanec Egyptského muzea v Káhiře. Během čištění masky Tutanchamona odpadl „faraonův vous“. Pokus zaměstnanců připevnit ho pomocí lepidla zpět se příliš nevydařil. Pracovníci muzea totiž použili silné epoxidové lepidlo, které může poškodit masku samotnou. ## Epoxidové lepidlo poškodilo Tutanchamonovu masku Lepidlo začalo po vyschnutí rozkládat samotnou Tutanchamonovu masku. Zaměstnanci propadli panice a snažili se lepidlo ze vzácné 3 300 let staré památky odstranit. Bohužel **na masce zůstala řada viditelných škrábanců**, které tak tento skvost trvale poškodily. Experti jsou přesvědčeni o tom, že samotné použití epoxidového lepidla nebylo pro Tutanchamonovu zlatou masku vůbec vhodné. Podle nich se měla maska čistit v laboratoři. Lepidlo poškodilo Tutanchamonovu masku, věřme, že nikoliv nenávratně. Tutanchamonova zlatá maska byla objevená v roce 1922. Celý incident se v současné chvíli vyšetřuje. ![Poškozená Tutanchamonova maska (Zdroj: wikipwdia)](/wp-content/uploads/zajimavosti/tutanchamonova-maska-lepidlo.jpg "Poškozená Tutanchamonova maska (Zdroj: wikipwdia) - Starověký Egypt") Poškozená Tutanchamonova maska (Zdroj: wikipedia) **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Howard Carter, Tutanchamon, Tutanchamonova hrobka, Tutanchamonova maska --- ### [Džoserova pyramida a restaurátoři](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/dzoserova-pyramida-a-restauratori.php) **Published:** 9 prosince, 2014 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Džoserova pyramida, prvního faraona 3. dynastie, se nachází v Sakkáře. Tato stavba je nepochybně unikátem, ale v současnosti hodně poškozeným unikátem. Stupňovitou pyramidu ale neničí vandalové nebo turisté, ale restaurátorské práce. Džoserova pyramida pochází z 27. století před naším letopočtem a kromě času jí poničilo před 20 lety zemětřesení. Pyramidu je nutné opravit, jenže organizace Non-Stop Robberies tvrdí, že firma, která má pyramidu opravit, ji ještě více poškozuje. *„Po technické stránce páchá restaurátorská společnost Shurbagy spolu s Nejvyšší radou pro památky promyšlený zločin,“* postěžoval si za aktivisty Amír Gamál v egyptském listu Independent. *„Kolem pyramidy staví novou zeď. To je v rozporu s mezinárodními standardy, které povolují, jen v nezbytných případech, k původní památce dostavět nejvýš pět procent chybějících konstrukčních prvků. To, co budují oni, vytváří statický tlak na původní stavbu, a hrozí tak katastrofa,“* dodal. Při zemětřesení, které se na Stupňovité pyramidě výrazně podepsalo, se totiž v pohřební komoře pyramidy zřítila část stropu a vnitřním prostorám tak hrozí zhroucení. ## Džoserova pyramida – schody do nebe [Džoser](/faraoni-stare-rise/dzoser.php) a Imhotep – tato dvojice stojí za první pyramidou v Egyptě. Pyramida nevznikla omylem, ale systematickým postupným rozšiřováním. Byla vlastně experimentem, který stál na počátku mohutné stavební erupce, která vyvrcholila stavbami pyramid v Gíze. ![Pohled do nitra Stupňovité pyramidy faraona Džosera](/wp-content/uploads/zajimavosti/dzoser-04.gif "Džoserova pyramida, pohled do nitra - Starověký Egypt") Džoserova pyramida, pohled do nitra **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Džoser, Džoserova pyramida, Džoserův komplex, Imhotep, Sakkára --- ### [Muzeum v Boltonu s egyptským křídlem](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/muzeum-v-boltonu-s-egyptskym-kridlem.php) **Published:** 10 července, 2014 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Muzeum v Boltonu v severní Anglii plánuje vybudovat egyptologické křídlo** za 1,8 miliónu liber. **V tomto křídle bude přesná kopie pohřební komory krále Tuthmose III.** Muzeum získalo v roce 2012 z fondu Heritage Lottery Fund 115.300 liber na obnovení svých egyptských galerií. Muzeum v Boltonu nyní plánuje požádat o druhý grant**.** Ten by umožnil nad současným muzeem a knihovnou postavit úplně novou část s obrazovkami věnovanou umění a kultuře starověkého Egypta. Faksimile hrobky byla původně v roce 2002 schválena dánskou společnosti United Exhibits Group pro putovní výstavu „Quest for Immortality“. Ta zahrnovala přes 200 předmětů z 12ti tisícové sbírky muzea v Boltonu. Odborníci z Factum Arte vybudovali pomocí 3-D snímkování přesnou repliku pohřební komory faraóna [Tuthmose III.](/faraoni-nove-rise/thutmose3.php) z 18. dynastie – včetně poškození a známek stáří nalezených v původní hrobce, která byla poprvé objevena v roce 1898 v Údolí králů v Luxoru. Stěny hrobky ukazují scény z *Amduatu*, královské „Knihy mrtvých“, která podrobně popisuje noční cestu slunečního boha do posmrtného života předtím než je znovuzrozen a povstane se svítáním. Muzeum v Boltonu předloží svou žádost o grant v srpnu a očekává se, že fond Heritage Lottery Fund rozhodne v prosinci. Pokud bude žádost schválena, začne muzeum s přestavbou egyptských galerií na začátku roku 2015. ![Pohřební komora Thutmose III.](/wp-content/uploads/zajimavosti/pohrebni-komora-thutmose3.jpg "Pohřební komora Thutmose III. - Starověký Egypt") Pohřební komora Thutmose III. **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Thutmose III. --- ### [Stopy egyptského pohřbu poblíž Tel Shadud v Izraeli](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/stopy-egyptskeho-pohrbu-pobliz-tel-shadud-v-izraeli.php) **Published:** 6 července, 2014 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Při výstavbě plynovodu poblíž Tel Shadud v Izraeli došlo k vzácnému objevu – cca 3 300 let staré rakve. Rakev byla obklopena nádobami, řadou bronzových artefaktů a zvířecích kostí. Nálezy naznačují, že se jednalo o egyptský pohřební obřady. **Víko rakve objevené v Tel Shadud má egyptský styl, zlatý scarab v podobě prstenu v rakvi nese jméno faraona Seti I**., který si toto území podmanil. Je možné, že ostatky patřily Egypťanovi žijícímu v Kanaánu, ale nalezená keramika byla místní produkce. Je tedy možné, že zde byl pohřben buď zaměstnanec egyptské vlády (zástupce faraona). ![Stopy egyptského pohřbu poblíž Tel Shadud v Izraeli](/wp-content/uploads/zajimavosti/egyptsky-pohreb-na-uzemi-izraele.jpg "Stopy egyptského pohřbu poblíž Tel Shadud v Izraeli - Starověký Egypt") **Rubriky:** Zajímavosti --- ### [Usirova hrobka byla objevena](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/usirova-hrobka-byla-objevena.php) **Published:** 31 března, 2015 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Španělsko-italský tým archeologů učinil v Egyptě úžasný objev. Starověkou reprodukci legendární hrobky Usira, boha mrtvých v egyptské mytologii. Hrobka byla nalezena na pohřebišti Sheikh Abd el-Qurna na západním břehu u Théb. ## Usirova hrobka u Théb – velkolepé stavební dílo Hrobka je obrovská stavba s několika úrovněmi, která obsahuje četné komory a chodby. **Usirova hrobka se skládá z mohutné haly podepřené pěti sloupy**. Schodiště vedoucí dolů do pohřebního komplexu zdobeného řezbami Usira. V pohřební místnosti jsou také reliéfy démonů hrozících noži, které zde byly podle týmu archeologů umístěny pro ochranu těla zesnulého. **Hrobka je postavena kolem smaragdové sochy boha Usira**, která je situována v ústřední podzemní kapli směrem ke schodišti s chodbou dlouhou 29,5 stop (9 metrů). Tato chodba vede do jiné prázdné komory, do které se napojuje další 19,6 stop (6 metrů) dlouhá chodba spojující 2 další místnosti. Badatelé se domnívají, že starověká **Usirova hrobka byla postavena mezi lety 760 a 525 př. n. l, což odpovídá období vlády 25. dynastie** (760 – 656 př. n. l.) a 26. dynastie (672 – 525 př. n. l.). Tento odhad je z velké části založen na architektonické podobnosti nově objevené hrobky a jiným pohřebním komplexem zasvěceným Usirovi – takzvaným Osirionem, který leží ve městě Abydu v Luxoru. Podle článku v časopisu Luxor Times Magazine je v této starověké hrobce velmi zřetelná Usirova symbolika a hrobka obsahuje *“velké schodiště dlouhé 3,5 metru a 4 metry vysokým stropem, které vede dolů do podsvětí a jiné schodiště vedoucí přímo k Usirově soše, která je tím pádem výše postavená a ideálně oddělené od „svého ostrova“; socha samotného Usira je obklopena prázdnou chodbou, která symbolizuje vodní kanál (viz Osirion v Abydu); dále se zde nachází předpokládaná pohřební komora pod sochou, která tedy ztotožňuje zemřelého s Usirem.”* Ve skutečnosti byl komplex hrobky částečně objeven Philippem Vireym v roce 1887, ale plně byl odkryt až nedávno. Výzkumný tým plánuje pokračovat v objevování starověkého pohřebního komplexu na podzim roku 2015. ![Usirova hrobka](/wp-content/uploads/zajimavosti/usirova-hrobka.jpg "Usirova hrobka") Zdroj: The Mind Unleashed (online na http://www.themindunleashed.org); Český překlad: Alííí **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Usir --- ### [Pohled do deníku Howarda Cartera o Tutanchamonovi](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/pohled-do-deniku-howarda-cartera-o-tutanchamonovi.php) **Published:** 30 listopadu, 2015 **Author:** Pavel Felgr **Content:** V roce 1922 uplynulo 30 let, které Howard Carter strávil kopáním a hledáním starověkých hrobek v Egyptě. Jako jeden z předních světových odborníků v této oblasti často pracoval pro pohádkově bohatého sběratele starožitností Lorda Carnarvona. Ten ho najal, aby dohlížel na jeho vykopávky v Údolí Králů podél Nilu. [Howard Carter](/egyptologove/howard-carter.php "Howard Carter") zde bydlel ve skromném domě z hliněných cihel, když pátral v oblasti a hledal unikající hrobku, ve které, jak věřil, by stále ještě mohly být ostatky Tutanchamona, záhadného egyptského faraóna 18. dynastie, který vládl v letech 1332 – 1323 př.n.l. Král Tutanchamon (v angličtině také jen Tut) nastoupil na trůn v 9 nebo 10 letech a zemřel ve věku asi 18 let, čímž se jeho příběh stal ještě více záhadným. V roce 1922 však Lord Carnarvon informoval Cartera, že bude hledání financovat pouze po 1 další rok, jestliže se jim po tuto dobu nepodaří něco najít. Tento termín už skoro vypršel, když 4. listopadu Carterův poslíček s vodou zakopl o schody v písku, které vedly k důležitému pohřebnímu místu. Temperamentní Howard Carter okamžitě zavolal svému zaměstnavateli a nadšený Lord Carnarvon brzy přijel i se svým doprovodem na místo nálezu. ## Objevení Tutanchamonovy hrobky za vteřinu dvanáct Carterovy ruce se třásly, když za Carnarvonovy přítomnosti odkrýval hrobku. *„Nejprve jsem nic neviděl, horký vzduch unikající z komory rozechvíval plamen svíčky, ale když se mé oči přizpůsobily světlu, pomalu se z mlhy vynořovala zvláštní zvířata, sochy a zlato – všude se třpytilo zlato“* napsal později Carter*.* Netrpělivý Lord Carnarvon se ho ptal: „Vidíte něco?“ Zírající archeolog se nakonec zklidnil natolik, aby mohl odpovědět: „Ano, nádherné věci!“ Společně odkryli nejzachovalejší a nejvíce neporušenou hrobku faraóna v Údolí Králů. O rok a půl později vstoupil Carterův tým do pohřební komory, kde našli zlatem pokrytou svatyni a truhly pokryté drahokamy. Zvednutím víka Tutanchamonova sarkofágu odkryli rakev z ryzího zlata, ve které byly uloženy mumifikované ostatky chlapce, krále Tutanchamona. Zpráva o objevu se rychle rozšířila po celém světě a šílenství kolem něj udělalo z Cartera přední celebritu. Lord Carnarvon takové štěstí neměl. V Egyptě byl bodnut moskytem, do ranky se mu dostala infekce a o tři týdny později zemřel – jak je známo, tuto událost novináři připisovali „prokletí mumie“. Příběhu se chopili hollywoodští filmaři. Carterův deník a následné zveřejněné dokumenty, fotografie a dokumentární filmy obsahují podrobnosti o nejvíce vzrušujícím archeologickém objevu 20. století. Zdroj: Smithsonian Magazine (online na http://www.smithsonianmag.com); Český překlad: Alííí tento článek vznikl zkrácením „100 Documents That Changed The World“ (100 dokumentů, které změnily svět) od Scotta Christiansona **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Howard Carter, Tutanchamon, Tutanchamonova hrobka --- ### [V Dahšúru objevena nová hrobka z období Střední říše](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/v-dahsuru-objevena-nova-hrobka-z-obdobi-stredni-rise.php) **Published:** 1 března, 2016 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Ministerstvo památek na své facebookové stránce oznámilo **objev nové hrobky ze Střední říše**, a to **v oblasti Dahšúru**. Společný egyptsko-americký tým pracuje na zdokumentování a restaurování místa, které bylo zničeno neoficiálními vykopávkami, které probíhaly od revoluce 25. ledna. *„Hrobka je vytesaná ve skále, leží jižně od pyramidy panovníka Senusreta I. a spadá do období Senusretovy vlády“*, prohlásil Dr. Mahmoud Afifi, vedoucí Odboru památek Ministerstva. Dr. Sara Parcak z University Alabama řekla, že bude brzy založena mise pro vyškolení egyptských archeologů na použití nejnovějších technologií spojených se zachováváním a dokumentováním artefaktů. ![Rytiny na stéle z nově objevené hrobky (foto: Ministerstvo památek)](/wp-content/uploads/zajimavosti/rytina-na-nove-objevene-hrobce.jpg "Rytiny na stéle z nově objevené hrobky (foto: Ministerstvo památek) - Starověký Egypt") Rytiny na stéle z nově objevené hrobky (foto: Ministerstvo památek) Zdroj: [Cairo Post](http://thecairopost.youm7.com/news/195828/news/new-middle-kingdom-tomb-discovered-in-cairo "Cairo Post") **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Dahšúr, pyramidy v Dahšúru --- ### [Kóm eš-Šukáfa, největší řecko-římská nekropole Egypta](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/kom-es-sukafa-nejvetsi-recko-rimska-nekropole-egypta.php) **Published:** 29 června, 2016 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Největší řecko-římská nekropole Egypta Kóm eš-Šukáfa vznikla ve 2. století. Je tedy relativně „mladá“, nicméně se řadí mezi nejvýznamnější divy starověku. Kóm eš-Šukáfa je dnes považována za poslední významnou stavbu respektující staré egyptské náboženství. Byla objevena náhodou. **Roku 1900 se v Kóm eš-Šukáfa propadl do podzemí osel s károu a ukázaly se do té doby neznámé katakomby**. Byly vytesány ve třech podlažích, nejspodnější je dnes zaplavené. Tajemné chodby s výklenky byly připraveny pro více než 300 zemřelých, zpočátku údajně jen pro potřeby jedné bohaté rodiny. K věčnému odpočinku zde však byla uložena jen stovka nebožtíků. Nacházelo se tu i pohřebiště koní, snad nejúspěšnějších na dostizích. Středem labyrintu vede do hloubky 35 metrů točité schodiště, po levé straně se nachází místnost pro konání pohřebních obřadů a přijímání hostů, kteří pravidelně přicházeli navštívit hroby svých blízkých. **V Kóm eš-Šukáfě se pozoruhodným stylem prolínají tradiční egyptské a helénské motivy** – mumie na márách; bůh mumifikace Anup v podobě posvátného černého šakala jako římský legionář; bůh slunce, nebe a ztělesnění univerzální královské moci Hor i bůh vědění Thovt v řecko-římském výtvarném provedení; mohutní hadi s korunou Horního a Dolního Egypta. V Alexandrii byl vytvořen původní jedinečný a nezaměnitelný výtvarný sloh, svým způsobem symbolizující konec civilizace. **Rubriky:** Zajímavosti --- ### [Ministerstvo památek nabízí roční vstup na všechna naleziště](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/ministerstvo-pamatek-nabizi-rocni-vstup-na-vsechna-naleziste.php) **Published:** 15 srpna, 2016 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Od září bude Ministerstvo památek nabízet pas pro roční vstup na všechna naleziště a do muzeí v Egyptě (opakované návštěvy) s výjimkou hrobky královny Nefertari a Sethi I., a to za 3400 egyptských liber pro cizince a obyvatele arabské národnosti žijící v Egyptě a za 2900 liber pro cizince, kteří v Egyptě pracují pro zahraniční diplomatické mise a mezinárodní organizace. Stejný pas se vstupem do hrobek Nefertari a Sethi I. je za 4400 egyptských liber pro cizince a obyvatele arabské národnosti žijící v Egyptě a za 3900 liber pro cizince, kteří v Egyptě pracují pro zahraniční diplomatické mise a mezinárodní organizace. Co se týče Luxoru, bude zde **„Luxor Pass“ dostupný pro turisty od začátku listopadu a budou k dispozici 2 typy**. Jeden zahrnuje všechna otevřená naleziště a muzea s výjimkou hrobek Sethi I. a Nefertari za 1000 egyptských liber, resp. 500 liber pro studenty. Druhý pas obsahuje vstup na otevřená naleziště, včetně hrobek Sethi I. a Nefertari za 2400 egyptských liber, resp. 1200 liber pro studenty. Luxor Pass bude platit pro opakované návštěvy po dobu 5 dní. ![Luxor Pass](/wp-content/uploads/zajimavosti/luxor-pas.jpg "Luxor Pass - Starověký Egypt") **Rubriky:** Zajímavosti --- ### [Koupele a osobní hygiena starověkých Egypťanů](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/koupele-a-osobni-hygiena-starovekych-egyptanu.php) **Published:** 30 srpna, 2016 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Koupele se datují se již od doby 2000 let př.n.l. a staří Egypťané byli mezi prvními, kdo si v širokém měřítku osvojil horkou koupel pro její terapeutickou hodnotu. Tyto horké koupele zahrnovaly vodou naplněnou kalderu1, která byla zahřívána umisťováním do ruda rozpálených kamenů do vody. Vzhledem k počasí (pamatujte, že jsme v Egyptě, kde je velmi, velmi, velmi horko) byli Egypťané upnutí na čistotu, a často se koupali až 4x denně. **Muži a ženy si holili a vytrhávali z těla všechny chlupy s použitím pinzet, nožů a břitev vyrobených z pazourku nebo kovu!** To by byla práce na plný úvazek, protože než se dostanete na konec těla, chlupy začínají růst znovu. Nejen, že toto byl v té době ideál krásy, ale také to Egypťany zbavilo vší. **K očištění během koupele používali Egypťané natron** – sodný prášek, který se smícháním s olejem stal mýdlem. Natron byl také používán k [mumifikaci mrtvých](/balzamovani/mumifikace-pohrbivani-v-egypte.php "Natron na balzamování a mumifikaci"). Bohatí měli koupelnu ve svých obydlích, zatímco ostatní se koupali v Nilu. Domovy bohatých byly vzdušné a prostorné. Byly zde ložnice, ubytování pro služebnictvo, haly, jídelny – a koupelny! Ve skutečnosti byla **„koupelna“ malá zapuštěná místnost se čtvercovou vápencovou deskou v rohu**. Zde pán domu stál nebo seděl a jeho služebnictvo ho hojně polévalo vodou. Trochu to tedy připomíná spíše dnešní sprchu než koupel. Existuje však důkaz z vykopávek, že zde byly prostorné veřejné lázeňské domy se sprchami, kamenná umyvadla a kamna pro ohřívání vody. ## Egypťané milovali koupele s esenciálními a květinovými oleji Samozřejmě nelze mluvit o egyptských koupelích bez zmínky o Kleopatře, která byla posledním faraonem starověkého Egypta. Byla v historii proslulá pro svou zářivou pleť a ohromující krásu. Říká se, že aby si udržela svou kůži měkkou a krásnou, koupala se v mléce. Kleopatra se však nekoupala v kravském mléce, mléko pro její legendární koupele pocházelo od oslů. Údajně měla až 700 oslic produkujících mléko, aby mohla mít své koupele v mléce. Pozn: 1 kaldera je geologický termín označující kotlovitou prohlubeň kráteru ![Koupele ve starověkém Egyptě](/wp-content/uploads/zajimavosti/koupele-staroveky-egypt.jpg "Koupele ve starověkém Egyptě - Starověký Egypt") Zdroj: Μysteries of Egypt **Rubriky:** Zajímavosti --- ### [Co mají společného Ramesse II. a Jan Lucemburský](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/co-maji-spolecneho-ramesse2-a-jan-lucembursky.php) **Published:** 2 ledna, 2018 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Mumie Ramesse II. (jednoho z největších egyptských faraonů) a ostatky velkého českého krále Jana Lucemburského měly na chvíli společný osud. Zdá se vám to možná neuvěřitelné, ale je to tak. ## Mumie faraona Ramesse II. Příběh mumie faraona Ramsese II. se začíná psát v Egyptě před více než 3200 lety. V roce 1213 př.n.l. 18. dne prvního měsíce období záplav, se egyptského lidu zmocnil smutek. Ramses II., ten, jehož zdobil titul „Velké slunce Egypta“, právě zemřel. Bylo mu 92 let. Po 67 letech oslňující vlády se faraon připojil ke svému otci, bohu Reovi, stvořiteli vesmíru. V předvečer honosného pohřbu oslavoval celý Egypt velkolepý život tohoto neobyčejného panovníka, jehož mocný stín dopadal na veš-kerou historii Egypta. V „Domě balzamování“, daleko od zvědavých pohledů, byl zemřelý faraon připravován na „poslední“ cestu. Dnes se už můžeme s odstupem několika tisíciletí zeptat – opravdu poslední? Tělo bylo zbaveno vnitřností a mozku, nechalo se 70 dní dehydratovat v natronu, naplnilo se rostlinnými látkami a omotalo pásy, mezi které se umísťovaly různé druhy amuletů a také smotky papyru s čarovnou mocí. Celý rituál probíhal za přítomnosti Anupa, boha mrtvých. Ten měl za úkol ochránit tělo před rozkladem. On také doprovázel zemřelého před Božský soud, který jediný rozho-doval o dalším životě v jiném světě. Když skončily přípravy těla zesnulého panovníka, vydal se pohřební průvod do Théb. Již dlouhou dobu se nechávali faraoni Nové říše pohřbívat právě zde a ne pod pyramidami, jako jejich předkové. Zvolili hrobky vyhloubené ve skalách. Za svítání onoho dne se prů-vod opět dal do pohybu, aby dorazil do místa věčného odpočinku, v blízkosti hrobky Ramsesova otce, faraona Sethiho I. Kouzlo rituálů a fantastický pohřební arsenál, které jej budou doprovázet, mu pomohou zahnat démony a vznést se směrem k „Nebi pod Zemí“, aby tam žil svůj nový život. Na konci chodby se nachází pohřební místnost, kde bude umístěna zlatá rakev. Kolem ní se shromáždí zásoby a faraonova výbava. Obrazy a sbírky náboženských textů namalované na zdech zajistí faraonovi nesmrtelnost. Faraon může žít v jiném světě pouze tehdy, když jeho tělo a jeho hrobka zůsta-nou navždy zachovány. **V době starého Říma pronikli do hrobky Ramsese II. návštěvníci, dokonce tu nechali i svoje jména**. A potom nastalo dlouhé ticho… ## Mumie Ramesse II. si ve 20. století „užila“ Pomineme 18. a 19. století, dobu průkopníků egyptologie i objevení Ramsesovy mumie, a přeneseme se do počátků 20. století. Na počátku 20. století se faraonova mumie stala atrakcí mezinárodního významu. **Od roku 1902 byla mumie Ramesse II. vystavena** v novém Muzeu starověkých památek v Káhiře. Jenže … **na počátku 20. století mumie opět zmizela**. Teprve v roce 1936 ji znovu objevil kanovník Etienne Driotton, tehdy čerstvě jmenovaný ředitelem oddělení starých památek. Nalezl ji v sarkofágu, ve stoje, ve služebním bytě svého předchůdce! Píše se rok 1975 a vedení oddělení starých egyptských památek se rozhodlo znovu vystavit královské mumie. Mumie Ramsese II. tak byla vystavena na plném světle. Jedné noci se však faraonova pravá ruka tajemně pohnula a změnila polohu. Nešlo o návrat faraona či o nějaké znamení. Mumii stále více napadali ničiví paraziti. Tehdy vstupuje na scénu francouzská archeoložka Christiane Desroches Noblecourt, první žena, která v Egyptě vedla vykopávky, hlavní kurátorka Oddělení památek starého Egypta v Louvru. ![Mumie Ramesse II.](/wp-content/uploads/zajimavosti/ramesse2-mumie.jpg "Mumie Ramesse II. - Starověký Egypt") Zdroj: S využitím archivu ČT Iva Nakládalová [![](/wp-content/uploads/dalsi.gif "market05 - Starověký Egypt")](zajimavosti/co-maji-spolecneho-ramesse2-a-jan-lucembursky-2dil.php "Co mají společného Ramesse II. a Jan Lucemburský - 2.díl") **Rubriky:** Zajímavosti --- ### [Výstava "Poklady zlatého faraona"](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/vystava-poklady-zlateho-faraona-navstivi-nekolik-svetovych-metropoli.php) **Published:** 2 prosince, 2018 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Poklady zlatého faraona (faraona Tutanchamona) z hrobky KV62 budou zapůjčeny řadě muzeí ve světových metropolích včetně Paříže. Světová tour těchto skvostů, které v roce 1922 objevil Howard Carter, je předvojem k otevření nového muzea v Gíze v roce 2020. --- ## „Poklady zlatého faraona“ – Los Angels, Paříž a … Výstava „Poklady zlatého faraona“ se v březnu 2018 otevřela v Los Angeles, kde v lednu 2019 skončí. **V březnu 2019 se přesune do Paříže, což bude její jediná zastávka v Evropě**. Následně budou exponáty putovat do dalších osmi světových metropolí. Kam přesně to bude, organizátoři zatím neoznámili. **Tutanchamon**, který byl panovníkem 18. dynastie, **vládl Egyptu v letech 1332 až 1323 před naším letopočtem a zemřel ve věku 17 nebo 18 let**. Jeho otcem byl Amenhotep IV. (Achnaton), který zavedl kult jediného boha Atona – Slunce. Když na trůn nastoupil Tutanchamon, vrátil se Egypt znovu ke kultu hlavního boha Amona. ## Tutanchamonova hrobka Hrobku faraona Tutanchamona objevil v roce 1922 [Howard Carter](egyptologove/howard-carter.php "Howard Carter"), který v Údolí králů prováděl již několikátou sezónu výzkum – avšak do té doby bez úspěchu. Není bez zajímavosti, že Tutanchamonova hrobka je druhou nejmenší hrobkou v Údolí králů (menší je jen hrobka Ramesse I. KV16), ale díky tomu, že byla objevena nevykradená, je zcela jistě nejznámější. Tutanchamonova hrobka byla naplněná drahými předměty, jako jsou například vozy, truhlice, sochy, alabastrové vázy, zlaté šperky či vějíře z pštrosích per. Snad nejcennější však byla faraonova rakev vyrobená z 1140 kilogramů čistého zlata, v níž byla mumie se zlatou maskou, která je známá po celém světě. V Paříži bude výstava zahájena 23. března 2019 a potrvá až do 15. září 2019. Organizátoři již teď uvádějí, že půjde o nezapomenutelnou příležitost spatřit nejcennější egyptské artefakty. Podobná výstava týkající se faraona Tutanchamona byla před několika lety také v Praze na výstavišti a připravuje se tento rok další v Národním muzeu v Praze. ![Tutanchamonova zlatá rakev](/wp-content/uploads/tutanchamonova-zlata-rakev.jpg "tutanchamonova-zlata-rakev - Starověký Egypt")Tutanchamonova zlatá rakev **Rubriky:** Zajímavosti --- ### [Chuyova hrobka ukrývala úžasnou výzdobu](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/chuyova-hrobka-ukryvala-uzasnou-vyzdobu.php) **Published:** 5 února, 2020 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Když čeští egyptologové na jaře loňského roku objevili hrobku královny Setibhor a hodnostáře Chuyho, možná ani netušili, na jaký poklad narazili. Pravda – nejde o nedotčenou hrobku Tutanchamona nebo hrobku Imhotepa, ale Chuyova hrobka je objevem skutečně významným. --- Neobyčejně zachovalá hrobka vyzdobená nápisy a barevnými reliéfy, kterou egyptologové datují do doby před více než 4000 lety, obsahuje unikátní výzdobu, která je tak svěží, jako kdyby malíři dokončili svoje dílo včera. ## Chuy – hodnostář z období 5. dynastie Chuy byl hodnostář 5. dynastie, která je někdy označovaná jako dynastie slunečních faraonů. Ta vládla Egyptu přibližně v letech 2435–2306 př.n.l. Chuyovu hrobku objevil v loňském roce tým dr. Mohameda Megaheda z Českého egyptologického ústavu. Nachází se na nejstarším a nejrozsáhlejším egyptském pohřebišti v Sakkáře v blízkosti pyramidového komplexu krále Džedkarea. Z nadzemní části Chuyovy hrobky (mastaby) se mnoho nedochovalo, ale podzemní pohřební prostory přinesly nečekané překvapení. Byly přístupné ze severní stěny hrobky a svým rozvržením napodobovaly královské pyramidy. Jedná se o tři místnosti – předsíň, pohřební komoru se zbytky vápencového sarkofágu a malý sklad, k nimž vedla sestupná chodba. Chuyova hrobka je jednou z prvních ve Staré říši, které nesou malovanou reliéfní výzdobu v podzemních prostorách. Zajímavé je, že výzdoba není v pohřební komoře, ale zdobí stěny předsíně podzemních pohřebních prostor. Je překrásně dochovaná a obsahuje celou škálu barev a odstínů, které ve třetím tisíciletí před naším letopočtem Egypťané používali. *„A to včetně zelené barvy, která se získávala z tyrkysu, který se těžil na Sinajském poloostrově. Něco takového si mohli dovolit jen králové nebo vysocí hodnostáři,”* uvedl šéf archeologické expedice Mohamed Megahed. ## Chuyova hrobka byla poničena zloději Už ve starověku byla Chuyova hrobka (přesněji pohřební komora) poničena zloději. Dochovaly se jen malé části jeho těla a pohřební výbavy. Tělesné pozůstatky a kanopy k uložení orgánů jasně dokládají, že Chuyho tělo bylo mumifikováno. Toto privilegium přitom ve Staré říši bylo vyhrazeno jen faraonům a jejich hlavním manželkám. Poloha a velikost Chuyovy hrobky spolu s kvalitou výzdoby, výjimečným obětním stolem, strukturou podzemní části a doklady mumifikace silně, i když nepřímo, poukazují na úzkou vazbu na královskou rodinu, do jejíhož širšího okruhu mohl hodnostář Chuy patřit. ![Chuyho hrobka - Mohamed Megahed při výzkumu; zdroj: Profimedia](/wp-content/uploads/chuyho-hrobka-01.jpg "Chuyho hrobka - Mohamed Megahed při výzkumu; zdroj: Profimedia - Starověký Egypt") Chuyho hrobka – Mohamed Megahed při výzkumu; zdroj: Profimedia Zdroj: Extrastory.cz **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Mohamed Megahed --- ### [Naukratis - řecké obchodní středisko v Egyptě](https://www.starovekyegypt.net/mesta-starovekeho-egypta/naukratis.php) **Published:** 27 listopadu, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Historie města Naukratis umožňuje pochopit, jak se do Egypta dostaly v 7. století př.n.l. peníze**. Panovník tehdy povolil Řekům, aby se v Egyptě usadili a věnovali se obchodu. Naukratis ležela nedaleko moře při rameni Nilu, a tak se stala důležitým spojením mezi řekou a Středomořím. **Rozvaliny města Naukratis dnes leží na místě zvaném Kom el-Gaíf**, poblíž vesnice Nukráš, v jejímž jménu se dochovalo v arabizované podobě původní řecké označení. Archeologická lokalita se rozkládá přibližně 85 km jihovýchodně od Alexandrie na kanopickém rameni Nilu. Nejstarší řecké osídlení zde bylo prokázáno kolem r. 630 př.n.l. Podle nálezů tzv. korintské keramiky přechodového typu se jednalo o Korinťany, jejichž vliv byl posléze vystřídán Míléťany. ## Naukratis, významné obchodní středisko Město Naukratis bylo založeno na konci 7. století př.n.l. a vystavěno bylo podle tradičního půdorysu řeckých měst s agorou obklopenou chrámy zasvěcenými různým bohům, například Diovou svatyní. Veškerý obchod mezi domorodci a zahraničními obchodníky zpočátku probíhal v souladu s egyptskými zvyklostmi na základě směny. V 6. století př.n.l. začali Řekové používat peněžní transakce, v Egyptě se jich však prozatím museli vzdát. Jejich stříbrné mince o velmi přesné váze byly přijímány pouze pro hodnotu v nich použitého kovu, takže se nepočítaly, ale vážily. Někdy se stávalo, že je Egypťané oškrabávali nebo ořezávali, aby se ujistili, že nejsou „vycpány“ méně hodnotným kovem. To, že Egyptané mince nepoužívali, se potvrdilo archeologickými vykopávkami. **Nejstarší mince nalezená v Egyptě se totiž datuje do roku 525 př.n.l, kdy se země dostala pod perskou nadvládu.** ## Naukratis, průkopník používání peněz V polovině 5. století př. n. I. se zvyklosti trochu změnily, jak dokládají objevy učiněné v Naukratidě. **Prvními mincemi, které se v této řecké kolonii začaly používat, byly attické tetradrachmy**, čili aténské peníze, které až do dobyvatelských úspěchů Alexandra Velikého sloužily ve Středomoří jako mezinárodní měnová jednotka. Užívání mincí se postupně v Naukratidě rozšířilo. To neplatilo pro zbytek země, kde zemědělci a řemeslníci i nadále praktikovali výměnný obchod a své daně platili prací nebo v naturáliích. Když už Egypťané dostali za zboží zaplaceno penězi, roztavili je na pruty nebo rozlámali na kousky a použili při dalších transakcích. ## První egyptské peníze Během 4. století př.n.l., poznamenaného vzpourami proti mocné Persií, se egyptský stát rozhodl ve velkém razit mince, které nápodobovaly aténské peníze. Na některých z nich bylo uvedeno jméno faraona, za jehož vlády byly mince vyraženy. Známe mince se jménem faraona Amenarda (panovník 28. dynastie), který ovšem na mince uvedl řeckou podobu svého jména Tachos. Hlavním důvodem pro ražbu těchto prvních mincí byla nutnost zaplatit řecké žoldáky ve faraonových službách. Egyptský stát se tak ve skutečnosti stal hlavním výrobcem falešných antických mincí. **První a jediná egyptská ražba ve faraonském období se datuje do doby vlády Nachthareheba** (4. stol. př.n.l.), také tato ražba souvisela s boji mezi Peršany a Egypťany o nadvládu nad údolím Nilu. Na jedné straně těchto zlatých mincí (obrázek vlevo) byl zobrazen skákající kůň, na druhé straně dva hieroglyfické znaky, které potvrzovaly, že použité zlato je ryzí a že mince má přesnou váhu. **Teprve za vlády Ptolemaiovců byly v Egyptě zavedeny opravdové peníze**, které obíhaly po celé zemi. Ptolemaiovci však byli cizí, řeckou dynastií. ![Naukratis](/wp-content/uploads/vsedni-zivot/zivot-mesta/naucratis.jpg) Naukratis, Zdroj: https://jeanclaudegolvin.com **Rubriky:** Egyptská města **Štítky:** život ve starověkém Egyptě --- ### [Tell el-Maschúta, pevnost na okraji Egypta](https://www.starovekyegypt.net/mesta-starovekeho-egypta/tell-el-maschuta.php) **Published:** 27 listopadu, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Na místě dnešní Tell el-Maschúty se kdysi rozkládalo biblické město Pithom (egyptsky Pertem). **Tell el-Maschúta** – opevněné město v deltě Nilu – **hrála důležitou úlohu za řecké a římské nadvlády**. Díky strategické poloze mezi začátkem delty a cestou na Sinajský poloostrov bylo město povinnou zastávkou všech obchodních karavan přicházejících z Asie. Biblické město Pithom leželo na nejvýchodnějším rameni delty Nilu, nedaleko Hořkých jezer. Rozkládalo se při ústí Wádí Tumílát, dříve nazývaném Rataba („východní ústí“), které spojovalo město Tell el-Basta s jezerem Timsah. **Díky výhodné poloze byla Tell el-Maschúta od dob Staré říše útočištěm karavan**, protože se nacházelo v půli cesty mezi karavanními stezkami při středomořském pobřeží a stezkami vedoucími na Sinajský poloostrov a do Suezského zálivu. ## Vítězná výprava Veniho do Núbie Z nalezených rozvalin lze vyvozovat, že Tell el-Maschúta (Pertem) byla už v období Staré říše významným městem. Dokazuje to pečeť z lapisu lazuli, která patrně patřila Venimu. Je na ní zaznamenán dekret podepsaný králem Merenrem I., synem Pepi I. a faraonem 6. dynastie. Ten stvrzoval, že tato klíčová egyptská oblast je pod dohledem státní správy. Veni zorganizoval několik vojenských tažení do Núbie. V Palestině zakročil proti heriu-ša („obyvatelům písků“), kteří podnikali nájezdy na hraniční oblasti země. Organizovaná obrana oblasti Wádí Tumílát skončila vítězně, když Egypťané porazili nepřátele v „bitvě u gazelího nosu“. V tomto vítězství zřejmě sehrála svou úlohu i Tell el-Maschúta, kde byla slavná pečeť nalezena. ## Tell el-Maschúta – opevněné město **Tell el-Maschúta byla dlouho posádkovým městem** (proto se také Mojžíš strategickému biblickému Pithomu při odchodu Hebrejců z Egypta vyhnul) a svého vrcholného rozvoje dosáhla na konci 7. století př.n.l. za vlády Psammetika II. Tell el-Maschúta byla opevněna a stala se součástí obranné linie země. [Psammetik II.](obdobi-upadku/psammetik2.php "Psammetik II.") k tomuto kroku přistoupil zejména proto, že měl v paměti děsivou porážku svého otce krále Neka II., kterou [Neko II.](obdobi-upadku/neko2.php "Neko II.") utrpěl roku 605 př.n.l. od Nabukadnezara. Byla uzavřena do čtverhranné ohradní zdi a nacházela se nedaleko nedokončeného velkého kanálu. Jeho stavbu nařídil Neko II., aby propojil Nil s Rudým mořem. V obchodním a vojenském městě sídlila početná posádka, která sledovala dění na východě země. **Tell el-Maschúta byla ve stálém spojení s pevnostmi v severovýchodní deltě**, jimiž rovněž procházely karavany obchodníků. Díky velmi výhodné strategické poloze byla centrem obchodních styků a rozsáhlým skladištěm zboží a tributů zasílaných sousedními zeměmi. Dokládají nám to četné nalezené zbytky skladů z nepálených cihel. V Ptolemaiovské době byla hraničním městem Egypta ve východní deltě, což vyplývá ze dvou stél, z nichž první je podepsána Ptolemaiem II. Filadelfem a druhá je záznamem dekretu Ptolemaia IV. Filopatóra a týká se panovníkova vítězství nad syrským králem Antiochem u Rafy v šestém roce jeho vlády. ![Tell el-Maschúta](/wp-content/uploads/tell-el-maschuta-12.jpg "tell-el-maschuta-12 - Starověký Egypt") Tell el-Maschúta **Rubriky:** Egyptská města **Štítky:** život ve starověkém Egyptě --- ### [Magie barev](https://www.starovekyegypt.net/egyptane-a-magie/magie-barev.php) **Published:** 1 prosince, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Barva hrála v magii starověkého Egypta významnou roli. **O fyzickém i psychickém působení barev se ví odedávna a používá se úspěšně i dnes**. Například ne každý ví, že modrá barva zlepšuje dýchání a snižuje krevní tlak. Červená barva zvyšuje metabolické procesy v těle, oranžová napomáhá trávení a podporuje chuť k jídlu. Podíváme se na některé barvy podrobněji. TÉMAOPOZICESTRATEGIE![bílá](/wp-content/uploads/vsedni-zivot/zivot-magie-barvy/barvy01.gif "- Starověký Egypt")Vy nebo někdo z vaší blízkosti pociťujete neklid a chcete změnit důležitou oblast života.Hrozba změny postavení nebo pocity nejistoty.Zahajte změnu, ale začněte pozvolna.![černá](/wp-content/uploads/vsedni-zivot/zivot-magie-barvy/barvy02.gif "- Starověký Egypt")Kolem vás je mnoho nevyřešených záležitostí.Vaše pochybnosti a obavy vás brzdí.Pusťte se do pozitivní akce neutralizující negativitu.![šedá](/wp-content/uploads/vsedni-zivot/zivot-magie-barvy/barvy03.gif "- Starověký Egypt")Váhání nebo stav prázdnoty.Další konfliktní názory vás tlačí zpátky.Přizpůsobte své plány dosažení některých svých přání.![červená](/wp-content/uploads/vsedni-zivot/zivot-magie-barvy/barvy04.gif "- Starověký Egypt")Hněv nebo lítost v životně důležité záležitosti.Může se velmi stupňovat úzkost ze zbytečné konfrontace.Nasměrujte svůj hněv do pozitivního jednání.![oranžová](/wp-content/uploads/vsedni-zivot/zivot-magie-barvy/barvy05.gif "- Starověký Egypt")Krize základní víry nebo identity.Někdo se snaží vás ovládat.Udržte si svůj postoj, neútočte na jeho ego.![žlutá](/wp-content/uploads/vsedni-zivot/zivot-magie-barvy/barvy06.gif "- Starověký Egypt")Vaše mysl nebo vlohy se šíří příliš slabě.Vaši snahu podkopávají zrada a žárlivost.Stanovte si priority. Uvědomte si, co se o vás říká.![zelená](/wp-content/uploads/vsedni-zivot/zivot-magie-barvy/barvy07.gif "- Starověký Egypt")Přijměte citovou zodpovědnost, následujte své srdce.Kolem vás může být nenápadné emoční vydírání.Důvěřujte svým instinktům a neposlouchejte druhé.![modrá](/wp-content/uploads/vsedni-zivot/zivot-magie-barvy/barvy08.gif "- Starověký Egypt")Zvažujete nějaké nekonvenční sblížení?Někdo blízký se vám snaží zkřížit cestu.Držte se pravidel, využijte k dosažení cíle svůj důvtip.![fialová](/wp-content/uploads/vsedni-zivot/zivot-magie-barvy/barvy09.gif "- Starověký Egypt")Stojí před vámi volba mezi silnou emoční satisfakcí a krátkodobou výhrou.Drží vás zpátky nereálné naděje.Naslouchejte svým vnitřním hlasům.![hnědá](/wp-content/uploads/vsedni-zivot/zivot-magie-barvy/barvy10.gif "- Starověký Egypt")Mínění druhých nebo příliš velká odpovědnost vám vysávají energii.Ti co od vás něco chtějí nebo vám radí, podkopávají vaši sebedůvěru.Použijte zdravý rozum, který vám pomůže zbavit se břemene.![](/wp-content/uploads/vsedni-zivot/zivot-magie-barvy/barvy11.gif "- Starověký Egypt")Do osobního života vám vnikají problémy s udržením klidu a způsobují stres.Jste nuceni zvolit si něco, co nechcete udělat.Držte se dál od konfliktů jiných a soustřeďte se na vlastní klid.![zlatá](/wp-content/uploads/vsedni-zivot/zivot-magie-barvy/barvy12.gif "- Starověký Egypt")Máte na vybranou: zamířit ke hvězdám nebo vsadit na bezpečí a nebo zůstat kde jste.Jiní říkají, že jste dosáhli svého limitu a odmítají vidět možnosti, které se před vámi otvírají.Stanovte si cíle. Věřte si. **Rubriky:** Egypťané a magie **Štítky:** egyptská magie, magie starověkého Egypta, život ve starověkém Egyptě --- ### [Lov v poušti - nebezpečné dobrodružství](https://www.starovekyegypt.net/egyptane-a-lov/lov-v-pousti.php) **Published:** 9 března, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Lov v poušti byl od počátku egyptských dějin oblíbenou zábavou faraona a vysokých hodnostářů**. Terčem jejich šípů byly nejrůznější divoce žijící zvířata. Arabská a Libyjská poušť byly oblastmi, ve kterých mezi jednotlivými oázami putovalo mnoho druhů zvířat z nichž některé bychom dnes v těchto místech už nenašli – například kozorožci, gazely, pštrosi, žirafy. Tato zvířata se časem přesunula do jižnějších částí Afriky. Od dob Střední říše se stal lov prestižním sportem s mužnou zábavou, která ale v sobě skrývala i mnohá nebezpečí. ## Nebezpečné dobrodružství **Lov v poušti vyžadoval pečlivou přípravu** a účast mnoha pomocníků. Rozlehlé písčité plochy byly pro Egypťany nepřátelským prostředím. Než se faraon vydal na lov, vybral si spolehlivé muže, bez jejichž účasti by lov znamenal veliké riziko. Bral s sebou muže nuu, odborníky na poušť, kteří znali každý kousek pouště. Bral si také smečku psů – nejčastěji chrtů – kteří byli vytrvalí a rychlejší než gazely, byli schopni vyčenichat kozorožce nebo antilopy. Chrti se dokonce nebáli ani lvů. ## Lovecké techniky Než se do Egypta v [období Nové říše](/faraoni-nove-rise/obdobi-nove-rise.php) dostali koně, putovali lovci do pouště pěšky. Psy drželi na vodítku, někteří sluhové nesli potraviny, jiné zbraně, klece a sítě. Když se poblíž napajedla nacházelo velké množství divoké zvěře a lovci se dostali stádu na dohled, nechal faraon vypustit psy a někdy i hyeny. Výhodou hyen bylo to, že jejich pach překryl pach člověka. Rychlí psi se na ně vrhli, prokousli jim hrdlo nebo způsobili smrtelné rány na nohou. **Od období Nové říše pronásledovali lovci přeživší zvířata také na vozech** a zabíjeli je oštěpy. Lov šelem jako například lvů a levhartů vyžadoval od lovců zvýšenou pozornost. Tato zvířata totiž dokázala přítomnost člověka velice dobře vycítit a lov šelem tedy trval velice dlouho. Sluhové nosili lovcům jídlo a pití, které udržovali v chladu nebo ve stanu. ## Chytání do sítí Jinou technikou lovu bylo chytání do sítí. Kolem určitého prostoru se rozprostřela síť ve které byl jeden otvor, kterým se zvěř dostala dovnitř. Tento způsob lovu se obvykle používal v úzkých uzavřených údolích. Doprostřed pasti nastražili sluhové vodu a potravu, což po určité době přilákalo jeleny, gazely, přímorožce, pštrosy nebo ovce. Na znamení vedoucího lovu sluhové holemi nahnali zvířata k faraonovi a jeho doprovodu a lovcům pak stačilo jen prokázat svou šikovnost. ![Detail z výzdoby ve Chnumhotepově hrobce. Chnumhotep byl nomarchou v Bení Hasanu za vlády Senusreta II.](/wp-content/uploads/lov-v-pousti-31.jpg "lov-v-pousti-31 - Starověký Egypt") Detail z výzdoby ve Chnumhotepově hrobce. Chnumhotep byl nomarchou v Bení Hasanu za vlády Senusreta II. **Rubriky:** Egypťané a lov **Štítky:** lov ve starověkém Egyptě, život ve starověkém Egyptě --- ### [Nábytek ve starověkém Egyptě](https://www.starovekyegypt.net/egyptsky-nabytek/nabytek-ve-starovekem-egypte.php) **Published:** 26 července, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Minimalismus a rafinovanost – tato dvě slova výstižně charakterizují nábytek starověkého Egypta**. Střízlivé, ale promyšlené pohodlí je tím nejlepším důkazem vztahu, jaký měli Egypťané ke krásným věcem. Bohatí poddaní vlastnili nábytek ze dřeva či kamene vykládaný drahokamy, který dokonale zapadal do přátelského a harmonického ovzduší v tehdejších vkusně zařízených příbytcích. Pokud se například podíváme na skládací lůžko Tutanchamona nalezené Carterem [v Tutanchamonově hrobce KV 62](/udoli-kralu/tutanchamonova-hrobka-kv62.php "Hrobka faraona Tutanchamona KV 62"), uvědomíme si, že nic lepšího od té doby vynalezeno nebylo. Vše bylo jednoduché a praktické. Tato úžasná postel, kterou si král vozil s sebou na cestách, se dala dvakrát přeložit. **V Egyptě nikdy nebyl dostatek kvalitního dřeva**, které se tudíž muselo dovážet z Libanonu a Núbie. Egyptští umělečtí truhláři ovšem byli skutečnými mistry a dokázali vykládat nábytek slonovinou nebo sklovinou, nebo ho zdobit stříbrnými a zlatými plátky. Mezi nejoblíbenější ozdobné motivy patřila flóra a fauna – lotos, papyrus, lví tlapy, výjevy z lovu, ptáci apod. ## Vzácné libanonské dřevo **Egyptská lůžka byla přizpůsobena tamnímu podnebí**. Byla budována tak, aby kolem těla mohl volně proudit vzduch. Egyptská lůžka měla lehkou konstrukci ze dřeva, popruhů nebo rohoží upevněných do rámu. Nezbytnou součástí ložnic byl stolek vyrobený z núbijského ebenového dřeva. Na něj se odkládaly alabastrové a obsidiánové nádobky, které obsahovaly vonné masti a líčidla. **Egypťané používali také truhly z malovaného dřeva se sklápěcími víky**, kam ukládali nejrůznější předměty. Bohatá vrstva Egypťanů dávala své bohatství ráda na obdiv. Bohatě zdobená křesla stojící na čtyřech lvích tlapách jsou vyřezaná ze dřeva a pokrytá zlatými plátky, vysoká opěradla vykládaná olychromovanou sklovinou nebo polodrahokamy, opěrky pro ruce zakončené například zlatými hadími hlavami – to je jen výčet toho, co bylo mezi bohatou egyptskou vrstvou oblíbené a vyhledávané. Egypťané měli rádi pohodlí a tak (pokud se někde sešlo mnoho hostů) bylo zcela běžné, že se bez ostychu natáhli na polštářky rozhozené přímo na zemi. **Oblíbené byly stolečky z ebenového dřeva nebo také ze sykomorového dřeva**, na které se pokládaly mísy plné ovoce a voňavých květů. Ebenové dřevo bylo velmi vyhledávané kvůli své odolnosti a hustotě vláken. V jídelnách bohatých Egypťanů bylo kolem kulatých stolků pro hosty mnoho dřevěných židlí s vysokými opěradly. Na stolech pak bývaly košíky s ovocem, masové a zeleninové pokrmy. Egypťané neměli příliš v lásce velké kusy nábytku. Před velkými stoly pro deset osob dávali přednost menším stolkům, k nimž se vešli dva až čtyři hosté. Intimní a přátelská atmosféra pro ně byla prioritou. ![Katalog egyptského nábytku sestavený Racinetem v roce 1888](/wp-content/uploads/egyptsky-nabytek-01.jpg "egyptsky-nabytek-01 - Starověký Egypt")Katalog egyptského nábytku sestavený Racinetem v roce 1888 **Rubriky:** Egyptský nábytek **Štítky:** život ve starověkém Egyptě --- ### [Egyptská kniha mrtvých 3](https://www.starovekyegypt.net/pouzita-literatura/egyptska-kniha-mrtvych3.php) **Published:** 9 února, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** ![Egyptská kniha mrtvých](/wp-content/uploads/literatura/knihamrtvych3.gif "- Starověký Egypt")Autor: Jaromír Kozák Vydalo: [Eminent](http://www.eminent.cz/kniha.php?id_knihy=76 "Eminet, Egyptská kniha mrtvých 3")Barevný průvodce kapitolami o vycházení z hmotného světa do bezbřehé záře. Aby se českému čtenáři poznání egyptských mystérií co nejvíce ulehčilo, vznikl tento obrázkový průvodce. Ukazuje krásu některých skutečně unikátních papyrů, jejichž barva měla také svůj symbolický význam, a pro pochopení úplného textu Egyptské knihy mrtvých přináší kompletní rekonstrukci jádra tohoto zásadního díla světové duchovní literatury. Ve svých komentářích se také snaží odpovědět na některé otázky, například jak Egypťané nahlíželi na reinkarnaci, jaká byla jejich znalost hadích sil nebo proč vůbec mumifikovali. [zpět](literatura.php) **Rubriky:** Použitá literatura --- ### [Egyptská kniha mrtvých 2](https://www.starovekyegypt.net/pouzita-literatura/egyptska-kniha-mrtvych2.php) **Published:** 9 února, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** ![Egyptská kniha mrtvých](/wp-content/uploads/literatura/knihamrtvych2.gif "- Starověký Egypt")Autor: Jaromír Kozák Vydalo: [Eminent](http://www.eminent.cz/kniha.php?id_knihy=73 "Eminet, Egyptská kniha mrtvých II")Druhý svazek Egyptské knihy mrtvých završuje soubor textů, které dotvářejí toto zásadní duchovní dílo. Zahrnuje modlitby k bezbřehé záři, modlitby obsažené v Egyptské knize mrtvých a sbírku textových amuletů. V podstatě tvoří rituál, kterým bylo probuzeno vědomí zemřelého a duše byla směrována, aby se spojila s bezbřehou září, a tím ukončila své nucené návraty do světa hmoty nebo se alespoň zrodila za co nejlepších podmínek. [zpět](literatura.php) **Rubriky:** Použitá literatura --- ### [Egyptské záhady 1](https://www.starovekyegypt.net/pouzita-literatura/egyptske-zahady-1.php) **Published:** 9 února, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** ![Egyptské záhady 1](/wp-content/uploads/literatura/kniha11.jpg "- Starověký Egypt")Autor: Arnošt Vašíček Vydalo: [Mystery Film](http://knihy.abz.cz/prodej/egyptske-zahady "Arnošt Vašíček, Egyptské záhady 1")Co se nachází za zapečetěnými dveřmi Velké pyramidy? Kdo spočíval v obřím sarkofágu na hoře Toth? Kým byla tajemná bytost ze Sakkáry? Bude odhaleno poslední tajemství faraona Tutanchamona? Kde jsou ukryty tajné knihy boha Thovta? Arnošt Vašíček ve svých knihách vychází především z poznatků, které získal na desítkách badatelských cest. Proto může záhady, jimiž se zabývá, doložit množstvím původního faktografického materiálu. ![Arnošt Vašíček](/wp-content/uploads/literatura/lit_vasicek.jpg "- Starověký Egypt") Arnošt Vašíček [zpět](literatura.php) **Rubriky:** Použitá literatura --- ### [Tajemná magie starověkého Egypta](https://www.starovekyegypt.net/pouzita-literatura/tajemna-magie-starovekeho-egypta.php) **Published:** 9 února, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** ![Tajemná magie starověkého Egypta](/wp-content/uploads/literatura/kniha10.jpg "- Starověký Egypt")Autor: Anne Christie Český překlad: Eva Konečná Vydalo: [Alpress](http://www.martinus.sk/?uItem=24293 "Anne Christie, Tajemná magie starověkého Egypta")Tato kniha se zabývá především významným vlivem magie na starověký Egypt. Strach z neznámého se vždy pojil s magií a náboženstvím a přiživoval víru v legendy vetkané do hlavního proudu egyptské mytologie. Příběhy o starověkých bozích a dávných metodách praktikovávání věštění egyptskými kněžími – mágy mají vždy něco společného se silami přírody – přírodními energiemi magie. Praktickou interpretací magických sil ve starověkém Egyptě byly rituální modlitby a důležitost zachování nesmrtelnosti mrtvých. Egyptská mytologie a magie jsou založeny na naprostém spoléhání Egypťanů na slunce a vody řeky Nil. Tyto příběhy a legendy jsou stále živé. V praxi vyjadřují ducha, nikoliv záznam staré egyptské kultury, a mají význam i pro člověka 21. století. [zpět](literatura.php) **Rubriky:** Použitá literatura --- ### [Poklady faraonů](https://www.starovekyegypt.net/pouzita-literatura/poklady-faraonu.php) **Published:** 9 února, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** ![Poklady faraonů](/wp-content/uploads/literatura/kniha9.jpg "- Starověký Egypt")Anglický originál **The Glories of Ancient Egypt** Český překlad: Dušan Zbavitel Vydalo: [Euromedia Group k.s.](http://www.kosmas.cz/knihy/127787/poklady-faraonu/ "Dušan Zbavitel, Poklady faraonů")Po celé naší planetě nacházíme stopy pradávných civilizací; nejslavnější kulturní dědictví nám bezesporu zanechali dávní Egypťané. Vzpomeňme na chrámy a paláce v Luxoru (Ipetresejet) a Karnaku (Ipetisut), na jejich nejkrásnější město Théby (Vaset), které je po více než tisíc let proslulé po celém světě bohatstvím omračujících monumentálních staveb a nepředstavitelnými poklady nalezenými v královských hrobkách, včetně té nejslavnější, Tutanchamonovy. [zpět](literatura.php) **Rubriky:** Použitá literatura --- ### [Egypťané a první civilizace](https://www.starovekyegypt.net/pouzita-literatura/egyptane-a-prvni-civilizace.php) **Published:** 9 února, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** ![Egypťané a první civilizace](/wp-content/uploads/literatura/kniha8.jpg "- Starověký Egypt")Italský originál **Meraviglie Dell´Archeologia, Gli Egizi E Le Prime Civilita** Český překlad: Miloslava Lázňovská a Lucie Hessová Vydalo: Euromedia Group k.s.Tento svazek je věnován Egypťanům a prvním civilizacím, které se zrodily v Mezopotámii a na Blízkém východě. Výlet do egyptského světa sleduje klasický historicko-zeměpisný cestovní rozvrh: směrem z Dolního do Horního Egypta. V Dolním Egyptě navštívíme první velkolepé historické památky – pyramidy, stupňovité pyramidy v Sakkáře a pyramidy v Gíze. Proti proudu Nilu se dostaneme do Tell el-Amarny, která je spojena se jménem faraona Achnatona a kultem Slunce, dále do Jarmaku a jeho monumentálního chrámového komplexu, do Luxoru (Ipetresejet) a Údolí králů, do ptolemaiovských chrámů v Kom Ombo (Nubet), Esně i Edfu a do Hathořina chrámu v Dendeře. Velký prostor je věnován nejpozoruhodnějším archeologickým objevům, jako je Tutanchamonova hrobka, ale také náboženským tématům, spojeným se smrtí a posmrtným světem. Další část knihy je věnována Mezopotámii jako „kolébce civilizace“ a jejím významným sídlištím Ebla, Mari, Ur a Královskému pohřebišti a také historii významných archeologických objevů a nálezů v této oblasti. Třetí část je věnována starověkému Blízkému východu, zániku národů a civilizací, jako například Kananejci a Foiničané, po kterých zůstala významná svědectví v Jerichu, Megiddu a Hazom, Jemzalémě a Byblosu. [zpět](literatura.php) **Rubriky:** Použitá literatura --- ### [První civilizace](https://www.starovekyegypt.net/pouzita-literatura/prvni-civilizace.php) **Published:** 9 února, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** ![První civilizace](/wp-content/uploads/literatura/kniha7.jpg "- Starověký Egypt")Francouzský originál **Premieres Civilizations** Český překlad: PhDr. Radoslav Zíbar Vydalo: SVOJTAK a VAŠUTZajímavá kniha, která není (jak je z názvu patrné) pouze o Egyptu, ale o všech prvních civilizacích. Dobře napsaný text doplňují zajímavé obrázky, mapky a schémata, takže je kniha srozumitelná i těm, co tajemství těchto civilizací teprve odhalují. [zpět](literatura.php) **Rubriky:** Použitá literatura --- ### [Civilizace starého Egypta](https://www.starovekyegypt.net/pouzita-literatura/civilizace-stareho-egypta.php) **Published:** 10 února, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** ![Starověké civilizace](/wp-content/uploads/literatura/kniha6.jpg "- Starověký Egypt")Autor: Paul Johnson Český překlad: Věra a Jan Lamperovi Vydalo: Academia, nakladatelství Akademie věd České republikyPaul Johnson, známý britský historik a publicista, píše poutavě a čtivě a dokáže výstižně charakterizovat různá historická období s použitím mnoha zajímavých detailů a přitom s nadhledem. Jeho knihy se těší velké pozornosti a zájmu (za všechny jmenujme Dějiny 20. století, Dějiny židovského národa, Zrození moderní doby, Dějiny amerického národa nebo Dějiny křesťanství). V této knize vypráví velký příběh vzestupu, slávy a nakonec pozvolného úpadku a zániku jedné z nejvýznamnějších civilizací v dějinách. Líčí historii starověkého Egypta, uspořádání egyptské společnosti a ekonomiky, výstižně charakterizuje náboženství a způsob myšlení starověkých Egypťanů. Zvláštní pozornost věnuje umění a kultuře. Poslední kapitola se zabývá „druhým životem“ starověkého Egypta, tedy tím, jak byl vnímán v pozdějších dobách a především jeho znovuobjevováním, které probíhá zhruba od konce 18. století dodnes. [zpět](literatura.php) **Rubriky:** Použitá literatura --- ### [Starověké civilizace](https://www.starovekyegypt.net/pouzita-literatura/staroveke-civilizace.php) **Published:** 10 února, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** ![Starověké civilizace](/wp-content/uploads/literatura/kniha5.jpg "- Starověký Egypt") Autor: Jane Chisholmová a Anne Millardová Český překlad: Helena Kovaříková a Lucie Libovická Vydalo: [Svojtka&Co.](http://www.svojtka.cz) [zpět](literatura.php) **Rubriky:** Použitá literatura --- ### [Jejich veličenstva pyramidy](https://www.starovekyegypt.net/pouzita-literatura/jejich-velicenstva-pyramidy.php) **Published:** 10 února, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** ![Jejich veličenstva pyramidy](/wp-content/uploads/literatura/kniha4_velka.jpg "- Starověký Egypt")Autor: Vojtěch Zamarovský Vydalo: Československý spisovatelVojtěch Zamarovský je známý spisovatel, publicista, překladatel z němčiny, angličtiny, francouzštiny, latiny a orientálních jazyků. Studoval Právnickou fakultu v Bratislavě a dále na Vysoké škole obchodní v Bratislavě a v Praze. V letech 1943 – 1945 pracoval ve Slovenské národní bance, poté rok na Pověřenectvu průmyslu v Bratislavě, v letech 1946 – 1951 v Úřadu předsednictva vlády a poté dva roky ve Státním plánovacím úřadu v Praze. Od roku 1948 přednášel dějiny hospodářství na různých vysokých školách. Od roku 1956 se věnoval spisovatelské a překladatelské činnosti ve svobodném povolání. Psal česky i slovensky, podílel na rozvoji české a slovenské literatury faktu, zaměřoval se na starověk – *Za sedmi divy světa* (česky 1963), *Za tajemstvím říše Chetitů* (česky 1961), *Objevení Tróje* (česky 1962), *Na počátku byl Sumer* (česky 1966), *Dějiny psané Římem* (česky 1967), *Bohové a hrdinové antických bájí* (česky 1965) *Řecký zázrak* (česky 1972), *Jejich veličenstva pyramidy* (česky 1975), *Vzkříšení Olympie* (česky 1980), *Bohové a králové starého Egypta* (česky 1979). Některá svá díla pro další vydání rozšířil a přepracoval. Překládal z němčiny, angličtiny, francouzštiny, latiny a orientálních jazyků (většinou do češtiny, občas i do slovenštiny). Překlady z latiny a orientálních jazyků jsou volným převyprávěním starověkých literárních památek. ![Vojtěch Zamarovský](/wp-content/uploads/literatura/lit_zamarovsky.jpg "- Starověký Egypt") Vojtěch Zamarovský [zpět](literatura.php) **Rubriky:** Použitá literatura --- ### [Egypt - bohové, mýty a náboženství](https://www.starovekyegypt.net/pouzita-literatura/egypt-bohove-myty-a-nabozenstvi.php) **Published:** 10 února, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** ![Egypt - bohové, mýty a náboženstí](/wp-content/uploads/literatura/kniha3.jpg "- Starověký Egypt")Autor: Lucia Gahlin Vydalo: REBO ProductionsLucia Gahlin je velmi uznávanou egyptoložkou. Vystudovala University College v Londýně (UCL). Později přednášela na UCL, na Univerzitě ve Warwicku a na veřejných katedrách univerzit v Londýně, Readingu, Surrey a Sussexu. Jako odbornice vedla studijní cesty do Egypta a pracovala s týmem archeologů v Tell el-Amarně. V současnosti pracuje v Petrieho muzeu egyptské archeologie, kde eviduje nálezy z Ten el-Amarny. Je také předsedkyní Klubu přátel Petrieho muzea. Po celé Anglii pořádá přednášky pro Společnosti egyptologů a řídí kurzy egyptologie na Bloomsburyho letní škole. Lucia Gahlin vystupovala také na televizním kanálu Discovery s pořadem *Ztracené poklady starověkého světa: Egyptské pyramidy* a na BBC s pořadem *Významná data: Chronologie*. ![Lucia Gahlin](http://new.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/literatura/lit_gahlin.jpg "- Starověký Egypt") Lucia Gahlin [zpět](literatura.php) **Rubriky:** Použitá literatura --- ### [Dějiny starověkého Egypta](https://www.starovekyegypt.net/pouzita-literatura/dejiny-starovekeho-egypta.php) **Published:** 10 února, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** ![Dějiny starověkého Egypta](/wp-content/uploads/literatura/kniha1.jpg "Fav-Icon - Starověký Egypt")Autor: Ian Shaw Vydalo: [BB art](http://www.kosmas.cz/knihy/106724/dejiny-starovekeho-egypta/ "Dějiny starověkého Egypta")IAN SHAW studoval archeologii a egyptologii na Cambridge University, kde získal doktorát za archeologický výzkum pozůstatků el-Amarny. Jako vědecký pracovník British Academy v New Hall vedl později archeologický výzkum egyptských dolů a lomů. Je autorem několika dalších vědeckých publikací v tomto oboru. [zpět](literatura.php) **Rubriky:** Použitá literatura --- ### [Spřátelené weby, výměna odkazů](https://www.starovekyegypt.net/o-webu/spratelene-weby.php) **Published:** 10 února, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Zajímavosti z Egypta a informace o novinkách v české egyptologii přináší na svém webu [Český egyptologický ústav](http://egyptologie.ff.cuni.cz). Dříve než vyrazíte do Egypta prohlédněte si [průvodce po zemi pyramid a faraonů](http://www.egypt-web.cz) – některé informace se vám mohou hodit. Zajímavé informace na webu [starożytny Egipt](http://www.narmer.pl) v polštině. Velice zajímay portál [Theban Mapping Project](http://www.thebanmappingproject.com) s interaktivními mapami a mnoha zajímavostmi. **Rubriky:** O webu --- ### [Auguste Mariette a Serapeum](https://www.starovekyegypt.net/egyptologove/auguste-mariette.php) **Published:** 23 listopadu, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Francouzský egyptolog Auguste Mariette (celým jménem François Auguste Ferdinand Mariette) se narodil v únoru 1821 v Boulogne-sur-Mer. Mariette pocházel z rodiny městského archiváře. Jeho nadání pro matematiku a literaturu ohromovalo všechny jeho učitele od ranného mládí. Studoval filozofickou fakultu v Douai a působil jako soukromý učitel u jedné anglické rodiny. Dlouho nenasvědčovalo nic tomu, že by se měl Auguste Mariette kdy nadchnout pro civilizaci starověkého Egypta. Náhle ale zemřel Nestor L´Hôte (jeho vzdálený příbuzný), který pracoval pro Champolliona jako kreslíř. Po sobě zanechal velké množství obrázků z Egypta a toto dědictví na Marietta zapůsobilo tak, že se pustil do studia hieroglyfů a koptštiny. Stále častěji jezdil do Paříže, kde nakonec získal místo v oddělení egyptského umění muzea v Louvru. Zde Mariette pracoval do roku 1850, kdy byl vyslán do Egypta. Hieroglyfům a koptštině se naučil tak dobře, že ho Emmanuel de Rougé a Charles Lenormad (dva přední egyptologové) jménem vlády pověřili, aby v Egyptě nakupoval rukopisy. ## Auguste Mariette pátrá po Serapeu Koptské rukopisy byly velice vzácné a o to žádanější. **V roce 1850 přijel Mariette do Alexandrie** v době, která mu příliš nebyla nakloněna. O deset let dříve totiž dva Britové opili mnichy, aby jim mohli uloupit vzácné rukopisy a patriarcha Káhiry byl tímto činem tak znechucen, že nechal všechny knihovny koptských klášterů v Egyptě zazdít. Mariette čekal na odpověď patriarchy a aby mu čekání rychleji utíkalo, pronajal si osly, muly a potřebný materiál a rozbil stan na úpatí pyramid. Krátce poté viděl Auguste Mariette u domorodců z Káhiry a Alexandrie stejné sfingy, které pocházely ze Sakkáry. Věděl o papyru, který hovoří o [Serapeu](/egyptologove/serapeum-pohrebiste-byku-apidu.php) a zvlášť dobře si pamatoval jednu pasáž ze spisu řeckého zeměpisce Strabóna: *„Serapeum je vystavěno na místě, kam natolik útočí písek, až zde vítr vytvořil opravdové duny. Při naší návštěvě již byly sfingy zasypány pískem, některé do půli těla, některé po hlavu.“* ## Objev první sfingy rozptýlil veškeré pochybnosti To byla stopa, po které se Mariette pustil. Pustil se do vykopávek a rozhodl se je financovat z 6 000 franků ve zlatě, které dostal ale na nákup rukopisů! Vrátil se do Sakkáry a začal zkoumat pohřebiště. Za několik dní narazil na první sfingu, která byla ze tří čtvrtin zasypaná pískem. Jeho poslední pochybnosti se rozplynuly … **Sfinga musela být součástí** **aleje vedoucí k Serapeu**. S pomocí 30 dělníků začal 1. listopadu 1850 odkrývat cestu dlouhou více než 200 metrů. Mariette postupně vyprostil z písku 141 sfing a odhalil také mnoho hrobek z období vlády 5. dynastie. Západovýchodně orientovaná alej sfing náhle skončila po mírné zatáčce. Mariette zkoumal oblast kolem a objevil půlkruhové náměstí zdobené jedenácti sochami nejznámějších básníků a filozofů antického Řecka. Mariette se domníval, že zde Sarapeum nemohlo být a pokračoval ve výzkumu na druhou stranu – na východ. Tam objevil malý chrám, který nechal postavit poslední panovník 30. dynastie Nachthareheb (380 – 343 př.n.l.). Protože mu docházely peníze, musel se vrátit do Paříže a pokusit se získat dotaci. Obával se opaku, ale jeho objev vzbudil nadšení a obdržel mimořádnou dotaci 30 000 franků. Po návratu na naleziště pokračoval v průzkumu. Mariette objevil stopy po velkém obdélníkovém ohrazeném areálu, který byl spojen s chrámem Nachthareheba 86 metrů dlouhým dromem. Po odstranění dlažby z této nové aleje sfing objevil mnoho nejrůznějších předmětů – sochy, ale zejména zobrazení býčího boha Ápida. Mariette si byl jistý, že se blíží k cíli. **Sochy boha Ápida nasvědčovaly, že Serapeum je blízko** a proto se pustil do podrobného průzkumu místa. **Rubriky:** Egyptologové **Štítky:** Auguste Mariette, egyptologové, Serapeum --- ### [Svět objevuje Karnak](https://www.starovekyegypt.net/egyptologove/svet-objevuje-karnak.php) **Published:** 23 listopadu, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Teprve v 16. století byl Karnak** díky benátskému cestovateli **po tisících letech zapomnění znovu objeven**. Roku 1589 tam zavítal, jehož jméno historické zdroje neuvádějí. Co ale víme jistě je to, že byl uchvácen majestátností chrámu a své dojmy zapsal do svého deníku, který byl nalezen v Benátkách v roce 1929. Několik desítek let po benátském cestovateli navštívil rozvaliny ve starobylých Thébách (Vasetu) kapucínský mnich Protais. Inspirovaný tím co spatřil sepsal spis, který vyšel v roce 1672 a od té doby se na nebezpečnou cestu do Karnaku vydávalo stále více dobrodruhů. Cesta byla nebezpečná zejména díky banditům, lupičům, nemocem a odlehlosti tohoto místa. ## Abbé Sicard ![Claude Sicard](/wp-content/uploads/egyptologove/sicard.gif "- Starověký Egypt")**V roce 1722 navštívil Karnak** na své cestě Egyptem Francouz **Claude Sicard**. Byl to vzdělaný jezuita, který ovládal arabštinu a byl do Egypta vyslán s úkolem pokusit se připojit kopty k římskokatolické církvi. Abbé Sicard byl prvním Evropanem, který v Horním Egyptě prováděl skutečné archeologické výzkumy. Od všech navštívených lokalit si vypracovával plánky a **byl první, kdo v rozvalinách Karnaku a Luxoru identifikoval pozůstatky Města sta bran – Théb (Vasetu)**. Jeho cesta znamenala průlom v poznávání této lokality. První skutečná studijní cesta a výzkumy proběhly za tažení Napoleona do Egypta. V roce 1799 trávili hodně času v Egyptě dva inženýři – Devilliers a Jollois. Jollois se později stal předsedou Francouzské společnosti starožitníků. Výsledek jejich výzkumů byl uveřejněn v díle Description de l’Égypte (Popis Egypta), ze kterého vycházely všechny pozdější expedice. ## Bezostyšné rabování Karnaku Když na egyptský trůn nastoupil místokrál Muhammad Ali, stal se Egypt bezpečnějším. To ale umožnilo milovníkům starožitností volně obchodovat se vším možným. Tak se stalo, že dva konzulové – Ital Bernardino Drovetti (1776 – 1852) a Angličan Henry Salt (1780 – 1827) – začali mezi sebou soupeřit o to, kdo vyveze do Evropy více předmětů ze svých divokých vykopávek. Tak byl i Karnak (stejně jako dříve další lokality) bezostyšně rabován a drahocenné předměty se stěhovaly do muzeí a soukromých sbírek. **V roce 1828 navštívil Karnak také Champollion** – ten měl ale jiné cíle. Champolliona ale zajímaly pouze hieroglyfy a tak všechen svůj čas trávil přepisováním kreseb ze stěn a sloupů Amonova chrámu. Díky tomu mohlo lidstvo znovu poznávat zapomenutou historii faraonů. Jakmile se mu podařilo rozluštit hieroglyfy, stal se Karnak ještě zajímavějším a přitažlivějším místem. **Rubriky:** Egyptologové **Štítky:** egyptologové, Karnak --- ### [Kent Weeks](https://www.starovekyegypt.net/egyptologove/kent-weeks.php) **Published:** 23 listopadu, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Od roku 1993 prováděl profesor Kent Weeks se svým týmem restaurátorské práce v několika hrobkách v Údolí králů**. Byla mezi nimi i hrobka synů Ramesse II. O existenci této hrobky se zmiňuje již Abbottův papyrus, kde je tato hrobka uváděna pod jménem Cher-en-Achau. Objevuje se také v mapě, kterou nakreslil Ital Belzoni (objevitel hrobky Sethi I.). V roce 1820 se do hrobky dostal James Burton a prohlásil, že není ničím zajímavá. Ke stejnému závěru došel na počátku 20. století Howard Carter. Oba přehlédli krásné nástěnné malby, které zdobily malou podzemní místnost zavalenou kamením. ## Kent Weeks v hrobce synů Ramesse II. KV 5 V únoru 1995 to byl právě Kent Weeks, kdo tuto místnost vyčistil a objevil zasypaný vchod. Po uvolnění vchodu objevil dlouhou chodbu, ze které se vstupovalo do dvaceti pohřebních komor. Když očistil několik nápisů v chodbě, přečetl na nich jména tří z dvaapadesáti synů Ramesse II., kteří byli pohřbeni v této hrobce. Byli to Pareherunemef (účastník bitvy u Kadeše), Amonherchpešef (faraonův nejstarší syn) a Ramesse (generál faraonovi armády). Matkou prvních dvou synů byla velká královská manželka [Nefertari](faraoni-nove-rise/nefertari.php "Nefertari"), třetí Ramesse byl synem druhé velké královské manželky Esetnofrety. ### Usirova socha v hrobce synů Ramesse II. Jak se postupně Kent Weeks propracovával sutinami, zjevila se před ním socha boha Usira – pána temnot. Po obou stranách sochy byly dál dlouhé chodby, ze kterých se opět vstupovalo do dvaceti pohřebních komor. **Kent Weeks** si uvědomil, že **objevil vůbec první rodinnou královskou hrobku v Egyptě**. Byl to ohromný hrob, který se svým architektonickým pojetím zásadně lišil. [Ramesse II.](/faraoni-nove-rise/ramesse2.php) tuto hrobku nechal postavit pro svých dvaapadesát synů, z nichž většina zemřela ještě před ním. Díky předmětům, které nalezl Kent Weeks v hrobce – šperkům, zbytkům dřevěného nábytku, kanopickým skříňkám, fragmentům mumií a keramickým předmětům s nápisy – bylo možno získat další informace o těchto královských dětech. ### Druhé podlaží hrobky synů Ramesse II. Kent Weeks a jeho spolupracovníci se domnívají, že pod částí hrobky se skrývá další podlaží, kde by mohly být sarkofágy s mumiemi dětí Ramesse II. Nasvědčuje tomu mnohé … 1. na stropě obou chodeb vedoucích od sochy boha Usira jsou patrné výklenky, za nimiž by mohly být schody (podobně jako v jiných hrobkách) 2. zbytky sarkofágů, které byly nalezeny v horním podlaží, sem musely být dopraveny odjinud, protože dveře horních místností jsou příliš úzké na to, aby tudy mohly být přineseny sarkofágy bez poškození To jsou dva největší náznaky, z nichž se dá soudit, že **druhé podlaží skutečně může existovat**. Než ale začnou další výzkumy, bude to trvat ještě několik let. Je nutné vynosit kameny a sutiny z dosud objevených místností. Podle odhadů budou trvat tyto práce více než deset let, pokud se bude každý rok pracovat pět až šest měsíců. Souběžně s uvolňováním hrobky je třeba provádět důsledné zkoumání předmětů, které byly nalezeny v místnostech a chodbách, laboratorní zkoušky a nejrůznější analýzy. Teprve až bude první podlaží zcela vyprázdněno bude možné přistoupit na zkoumání existence druhého podlaží. ![Kent Weeks](/wp-content/uploads/kent-weeks.jpg "kent-weeks - Starověký Egypt") Kent Weeks **Rubriky:** Egyptologové **Štítky:** egyptologové --- ### [Thomas Young a souboj s hieroglyfy](https://www.starovekyegypt.net/egyptologove-lustitele-pisma/thomas-young.php) **Published:** 23 listopadu, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Thomas Young** se narodil 13. června 1773 v městečku Milverton. Thomas Young pracoval jako lékař, ale je známý svou definicí modulu pružnosti a také díky pokusu s takzvanými Youngovými štěrbinami. Tímto pokusem vysvětlil jev, kterému říkáme interference světla. Přispěl také k rozvoji egyptologie tím, že **se pokusil rozluštit text Rosettské desky**. Thomas Young patřil mezi první badatele, kterým se podařilo rozluštit některé hieroglyfy. Angličané měli originál Rosettské desky a byly proto oproti Francouzům ve výhodě. **V roce 1814 dokončil Thomas Young překlad démotického textu z Rosettské desky** a o několik let později zaznamenal pokrok v pochopení hieroglyfické abecedy. Současně s ním se o rozluštění hieroglyfů pokoušel také Francouz – [Jean-Francois Champollion](/egyptologove-lustitele-pisma/jean-francois-champollion.php). Ten ale na rozdíl od Younga vycházel ze svých jazykových znalostí – zejména ze znalostí koptštiny. To byl jazyk egyptských křesťanů a Champollion správně usoudil, že pokud pochopí tento jazyk, bude to velký posun v tom porozumět hieroglyfům. ## Thomas Young prohrál s Champollionem Roku 1823 vydal tiskem dílo nazvané Zpráva o nedávných objevech týkajících se hieroglyfického písma a starověkého Egypta. O rok dříve ale Jean-Francois Champollion podal důkaz o tom, že se mu (za pomoci znalostí koptštiny a kartuše Ramesse II.) podařilo rozluštit hieroglyfy. Young oceňoval zásluhy Champolliona, ale také žádal, aby Champollion uznal, že se částečně opíral o jeho poznatky. To Champollion odmítl, protože některé závěry Thomase Younga byly chybné. Přes vzniklý spor mezi Brity a Francouzi, který měl i politický kontext, **Champollion později umožnil Youngovi přístup k démotickým rukopisům v muzeu Louvru** v Paříži, jehož správcem se stal. ![Rosettská deska se stejným textem v řečtině, démotštině a hieroglyfech.](/wp-content/uploads/champollion-02.jpg "champollion-02 - Starověký Egypt") **Rubriky:** Luštitelé písma **Štítky:** egyptologové, Rosettská deska, Thomas Young --- ### [Athanasius Kircher](https://www.starovekyegypt.net/egyptologove-lustitele-pisma/athanasius-kircher.php) **Published:** 23 listopadu, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** ![Athanasius Kircher](/wp-content/uploads/egyptologove/athanasius-kircher.png "Athanasius Kircher")**Německý jezuita** Athanasius Kircher **se nejprve zabýval literaturou, matematikou, fyzikou a přírodopisem**. V roce 1618 vstoupil Athanasius Kircher do řádu jezuitů a v jejich školách se vzdělával. V roce 1630 se stal profesorem matematiky a orientálních jazyků na univerzitě ve Würzburgu. Dlouho tam ale nepobyl, protože se blížila třicetiletá válka a on musel uprchnout. Athanasius Kircher odjel do Avignonu a později do Říma, kde se usadil. Díky intervenci Nicolase Claude Fabri de Peireska u kardinála Barberiniho se mohl nerušeně věnovat studiu koptštiny a luštění hieroglyfů. Kircher se stal symbolem všeho co bylo v postupné procesu rozpoznávání hieroglyfů nelogické a výstřední – částečně ale neprávem. **Kircher se domníval** (a v tom se velice mýlil)**, že hieroglyfy mají čistě symbolický význam**. Jeho vývody byly tedy mylné, ale i přes nesprávnost velice pozoruhodné. Například jméno faraona 26. dynastie Haibrea ![kartuš Haibre](/wp-content/uploads/egyptologove/kartus-haibre.png "kartuš Haibre - Starověký Egypt") hieroglyfický zápis jména faraona Haibrea Hieroglyfický zápis jména faraona Haibrea skládající se ze šesti znaků četl jako „laskavosti boha Usira musí být poskytovány prostřednictvím posvátných obřadů a řady duchů, aby bylo dosaženo blahodárnosti Nilu“. Jedná se o skutečně pozoruhodný závěr pokud víme, že faraonovo jméno znamenalo „Reovo srdce je potěšeno“. **Nejvýznamnějším počinem Kirchera bylo sepsání čtyřsvazkového díla** [Oedipus aegyptiacus](/wp-content/uploads/egyptologove/kircher-kniha.gif). Toto dílo sepsal Kircher mezi lety 1652 – 1654. Peiresc a jeho spolupracovníci si po analýze prací zaslaných Kircherem uvědomil řadu jezuitových omylů, ale i nadále do něj vkládal (nebo alespoň předstíral, že vkládá) svoji důvěru. ## Kircher a koptština Podle některých historiků je **Athanasius Kircher** tím, kdo **jako první nalezl spojitost mezi koptštinou a egyptštinou**. To ale není zcela pravda, protože od roku 1629 byl o této souvislosti přesvědčen Peiresc. Toho roku dostal dopis od svého přítele z Egypta, který si při rozhovorech s Kopty uvědomil, že je to poslední stádium vývoje egyptského jazyka. Pokud se tedy nějaký Evropan chtěl pustit do studia koptštiny, musel se také pustit do arabštiny. Po prostudování Kircherových prací dva vědci z Peirescova okolí došli k překvapivému závěru – Kircher neuměl ani koptštinu ani arabštinu! Jak je tedy možné, že byl považován za vzdělance, který významně přispěl k rozluštění hieroglyfů? Připomeňme si, že se Kircher usadil v Římě – samotném srdci katolické církve, která v té době stvrzovala všechny vědomosti a znalosti. Katolická církev necítila potřebu šířit vědomí o národu, který biblická tradice líčila v ponurých barvách a Kircher díky svým stykům u papežského dvora tak byl považován za vědce katolické církve. Jeho výsledky tedy nebyly tak pozoruhodné jako u jiných vědců, kteří ale neměli právě styky u papežského dvora. **Rubriky:** Luštitelé písma **Štítky:** egyptologové --- ### [Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic (1564 - 1621)](https://www.starovekyegypt.net/ceska-stopa-v-egypte/krystof-harant.php) **Published:** 23 listopadu, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic se** narodil v roce 1564 v Klenové u Klatov. Jeden z českých pánů popravených po Bílé hoře se **vydal do Egypta v doprovodu Heřmana Černína z Chudenic**. Bohužel se však k pyramidám nedostali, protože rozvodněný Nil strhl jediný tehdejší káhirský most. Přepravu lodí nechtěli riskovat. Snažili se o nich tedy získat co nejvíce informací. Ty pak Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic zpracoval ve svém díle *„Cesta z Království Českého do Benátek, odtud do země Svaté, země Judské a dále do Egypta, a potom na horu Oreb, Sinai a Sv. Kateřiny v Pusté Arábii“*. Vyšlo roku 1608 a pyramidy v něm popsal jako *„věže od spodku široké a k vrcholu kuželaté“*, které mají uvnitř *„komory z mramoru černého a strakatého vystaveny, a v jednom hrob z černého a jednoho kusu mramoru, jež ten král, kterýž ji vystavěti dal, sobě ku pohřbu postavil“*. Podrobný [životopis](http://zivotopisyonline.cz/krystof-harant-z-polzic-a-bezdruzic-1564-2161621-osobnost-vpravde-renesancni "Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic, životopis") Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic najdete na jiném webu. ![Cesta z Království Českého ...](/wp-content/uploads/egyptologove/cesta-z-kralovstvi-ceskeho-do-benatek-odtud-do-zeme-svate-zeme-judske.gif "16 - Starověký Egypt") Titulní strana knihy **Rubriky:** Česká stopa v Egyptě **Štítky:** egyptologové --- ### [Jeskyně plavců a neolitické malby](https://www.starovekyegypt.net/zapadni-poust/jeskyne-plavcu-a-neoliticke-malby.php) **Published:** 27 ledna, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Ve dnech 3. – 26. listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru. Cílem byla také Jeskyně plavců v egyptské Západní poušti. Gilf el-Kebír je pohoří u jihozápadního rohu hranic Egypta, poblíž hranice se Súdánem, Libyí a Čadem. **Hlavní význam této výpravy spočíval v tom, že zkoumala oblast, kde vznikly kořeny staroegyptské civilizace** v době, kdy byla Sahara ještě úrodnou oblastí s jezery, s bohatou faunou a flórou. Expedice měla za cíl hledat a dokumentovat nejstarší stopy lidské přítomnosti a činnosti v Západní poušti. **Nejzazším cílem byla Jeskyně plavců** (známá též z filmu Anglický pacient) s unikátními neolitickými malbami plavců (jeden z nich je ostatně i ve znaku výpravy). Hlavní etapy postupu a cíle výpravy byly: 1. zaniklé starodávné oázy „Jakubovy studny“ a místo pobývání staroegyptských expedic stavitelů pyramid 2. Abú Ballás s nálezy celých hrnců zanechaných zde staroegyptskými karavanami 3. Písečné moře, oblast s tzv. silikou, křemičitým sklem vzniklým dopadem meteoritu 4. Jeskyně plavců s neolitickými kresbami, když byla celá oblast savanou s jezery 5. Nabta Playa, megalitické lokality z doby neolitu, kdy již probíhala migrace obyvatel Západní pouště v důsledku vysychání do nilského údolí 6. starověké obchodní cesty, kterými putovaly staroegyptské karavany na oslech až k Čadskému jezeru [![Západní poušť - jeskyně plavců](/wp-content/uploads/cegu/zapadni-poust-small-mapa-egypta-celek.jpg "- Starověký Egypt")](/wp-content/uploads/cegu/zapadni-poust-mapa-egypta-celek.jpg) Pojďme si tedy zmapovat činnost a výsledky této expedice. Zdroj: National Geographic **Rubriky:** Západní poušť **Štítky:** ČEgU, Český egyptologický ústav, čeští egyptologové, výzkum Západní poušti, Západní poušť --- ### [Mírová smlouva Ramesse II. s Chetity](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-nove-rise/mirova-smlouva-ramesse2-s-chetity.php) **Published:** 29 září, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Bitva u Kadeše nepřinesla zásadní zlom ve vztazích mezi Egyptem a Chetitskou říší. Proto bylo třeba situaci stabilizovat jinak. **Šest let po bitvě u Kadeše** **byla podepsána** mírová smlouva [Ramesse II.](/faraoni-nove-rise/ramesse2.php) s Chetity (**první mezinárodní mírová smlouva v dějinách**). Byl to zcela nepochybně výrazný diplomatický úspěch, kterému ale předcházela celá řada velice příznivých okolností. První takovou okolností byla smrt Muvatalliho, který se s Ramessem II. v bitvě u Kadeše utkal. Po ní nastala v chetitské říši dynastická krize – syn Muvatalliho z vedlejšího manželství Urchi-Tešup dokázal této krize využít a zmocnil se trůnu pod jménem Muršili III. čímž upřel Chattušilovi (byl to Muvatalliho bratr) legitimní nárok na trůn. ## Rozhodující obrat Chattušili nakonec získal co mu náleželo a svého proradného synovce poslal do vyhnanství do severní Sýrie. Ale i tady začal být Muršili III. záhy nežádoucí a proto uprchl do Egypta, kde se chtěl uchýlit pod ochranu Ramesse II. Ten si velice dobře uvědomoval, jako cenu pro něho Muršili III. má. Chattušili III., jehož zemi stále více ohrožovali Asyřané v čele s novým králem Salmanassarem I., si byl vědom toho, že tříštění sil by bylo sebevraždou a proto se rozhodl s jedním ze dvou protivníků uzavřít dohodu. Pro tento krok se mu zdál příhodnější Egypt, který již znal a tak požádal Ramesse II. o vydání Muršiliho a oplátkou navrhl podepsání mírové smlouvy. Ramesse II. souhlasil. ## Mírová smlouva Ramesse II. s Chetity se dochovala dodnes **Je téměř neuvěřitelné, že se oba exempláře** (jeden v akkadštině a druhý v egyptštině, kopie originálního textu vyrytá do stříbrné tabulky) **dochovaly dodnes**. Chetitský exemplář s překladem do egyptštiny byl uložen u paty sochy slunečního boha v Héliopoli. Jeho text byl vytesán také do stěn chrámu v Karnaku na jižní straně devátého pylonu. Egyptský exemplář s překladem do akkadštiny byl uložen v chetitském hlavním městě Chattuša u paty chetitského boha Tešupa. B yl přepsán na hliněné tabulky, které v roce 1906 nalezl v Boghazköy (Turecko) Hugo Winckler. Smlouva je datována do měsíce prosince dvanáctého roku vlády Ramesse II. Začíná oficiálním uznáním Muvatallovy zodpovědnosti za porušení dohody uzavřené mezi Amenhotepem IV. a Muvatallovým předchůdcem Šuppiluliumem. Následuje dohoda obou zemí o neútočení, o vzájemné pomoci v případě napadení třetí zemí a o vydávání politických protivníků. Smlouva zaručuje definitivní mír, stvrzuje platnost hranic obou zemí (bez přesnější definice). Aby byla mírová smlouva Ramesse II. s Chetity ještě více potvrzena, oženil se o dvanáct let později (ve třicátém třetím roce vlády) s dcerou Chattušila III. známou pod jménem Maathornefrure. Tuto mimořádnou událost připomíná stéla, jejíž kopie byly vystaveny v Karnaku, v Abú Simbelu a na Elefaantidě. Tato nejstarší mírová smlouva nebyla nikdy porušena! **Rubriky:** Faraoni Nové říše **Štítky:** bitva u Kadeše, Chetité, chetitská říše, egyptští faraoni, Ramesse II. --- ### [Starověký Egypt v pravěku](https://www.starovekyegypt.net/egypt-v-praveku/staroveky-egypt-v-praveku.php) **Published:** 10 dubna, 2020 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Egypt v pravěku se nijak zásadně nelišil od ostatních území. Kultury starší doby kamenné se v Egyptě udržely až do 6. tisíciletí př.n.l. Mladší doba kamenná zde tedy začala později než na Blízkém východě. Postupně zde vznikly dvě kultury – jedna v Horním Egyptě a druhá v deltě Nilu. Podle některých pramenů se první člověk objevil v Egyptě již 700 000 let př.n.l. Nejstarší stopy člověka jsou kamenné nástroje v údolí Nilu. Na několika místech je doložena existence tlup v paleolitickém období. Pěstní klíny, pazourky a další předměty nalezené mezi Káhirou a súdánským Chartúmem jsou staré 300 000 let. Na konci starší doby kamenné (25 000 – 10 000 let př.n.l.) se opracování kamene začalo podobat ale více technice používané v severní Africe – na Sahaře a Súdánu. **Přibližně 10 000 let př.n.l. došlo k výrazným klimatickým změnám**, které se projevovaly hlavně větším množstvím srážek. Voda v Nilu stoupala a obyvatelstvo se přesunulo dál k Sahaře a právě tato populace začal s výrobou keramiky, sbírala divoké obiloviny a pravděpodobně se naučila i ochočovat býky. **Koncem 6. tisíciletí př.n.l. nastalo ale období sucha a proto se obyvatelstvo opět vrátilo ke břehům Nilu** a to vedlo ke vzniku dvou neolitických kultur – první v deltě Nilu a druhé v Horním Egyptě. V období mladší doby kamenné docházelo k usazování obyvatelstva, ochočování zvířat a rozvoji zemědělství. Původ mladší doby kamenné v Egyptě je nutno hledat na území dnešní Sýrie a Iráku, odkud se do Egypta dostaly ovce, kozy, len a pšenice, nicméně v egyptské Západní poušti byly nalezeny stopy po pěstování ječmene z období 6 000 let př.n.l. Je tedy možné, že egyptská mladší doba kamenná má dvojí původ. ## Egypt v pravěku – neolitické kultúry Nejstarší neolitické kultury se rozvíjely v Dolním Egyptě – asi v období 5 200 – 4 500 př.n.l. se lidé usadili v lokalitě **Merimda Bení Saláma** (asi 50km severozápadně od Káhiry), **v el-Omari** a **ve Fajjúmu**. Ve stejný čas se v Horním Egyptě rozvíjela jiná kultura – tzv. badárská podle vesnice Badárí v oblasti Asjútu. ![Starověký Egypt v pravěku - pazourek](/wp-content/uploads/egypt-pravek-pazourek.jpg "Starověký Egypt v pravěku - pazourek - Starověký Egypt") Egyptský pazourek **Rubriky:** Egypt v pravěku **Štítky:** egypt v pravěku, egyptští faraoni --- ### [Egypt v Archaickém období](https://www.starovekyegypt.net/archaicke-obdobi/egypt-v-archaickem-obdobi.php) **Published:** 24 září, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Kultury starší doby kamenné se v Egyptě udržely až do 6. tisíciletí př.n.l. Mladší doba kamenná zde tedy začala později než na Blízkém východě. Postupně zde vznikly dvě kultury – jedna v Horním Egyptě a druhá v deltě Nilu. V historii starověkého Egypta je tato doba označována jako Archaické období. **Podle některých pramenů se první člověk objevil v Egyptě již 700 000 let př.n.l.** Nejstarší stopy člověka jsou kamenné nástroje v údolí Nilu. Na několika místech je doložena existence tlup v paleolitickém období. Pěstní klíny a další předměty nalezené mezi Káhirou a súdánským Chartúmem jsou staré 300 000 let. Na konci starší doby kamenné (25 000 – 10 000 let př.n.l.) se opracování kamene začalo podobat ale více technice používané v severní Africe – na Sahaře a Súdánu. ## Klimatické změny – přesun obyvatel k Sahaře **Přibližně 10 000 let př.n.l. došlo k výrazným klimatickým změnám**, které se projevovaly hlavně větším množstvím srážek. Voda v Nilu stoupala a obyvatelstvo se přesunulo dál k Sahaře a právě tato populace začal s výrobou keramiky, sbírala divoké obiloviny a pravděpodobně se naučila i ochočovat býky. Koncem 6. tisíciletí př.n.l. nastalo ale období sucha a proto se obyvatelstvo opět vrátilo ke břehům Nilu a to vedlo ke vzniku dvou neolitických kultur – první v deltě Nilu a druhé v Horním Egyptě. V období mladší doby kamenné docházelo k usazování obyvatelstva, ochočování zvířat a rozvoji zemědělství. **Původ mladší doby kamenné v Egyptě je nutno hledat na územní dnešní Sýrie a Iráku**, odkud se do Egypta dostaly ovce, kozy, len a pšenice, nicméně v egyptské Západní poušti byly nalezeny stopy po pěstování ječmene z období 6 000 let př.n.l. Je tedy možné, že egyptská mladší doba kamenná má dvojí původ. [![Deskovitá plaketa z Hemakovy hrobky - černý steatit, průměr 8,7cm a tloušťka 0,7cm](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/archaicke-obdobi-01-300x225.png "Deskovitá plaketa z Hemakovy hrobky - černý steatit, průměr 8,7cm a tloušťka 0,7cm")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/archaicke-obdobi-01.png) Deskovitá plaketa z Hemakovy hrobky – černý steatit, průměr 8,7cm a tloušťka 0,7cm [![Nůž se zlatou rukojetí - pazourek a zlato, délka 30,6cm a šířka 6cm](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/archaicke-obdobi-02-300x225.png "Nůž se zlatou rukojetí - pazourek a zlato, délka 30,6cm a šířka 6cm")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/archaicke-obdobi-02.png) Nůž se zlatou rukojetí – pazourek a zlato, délka 30,6cm a šířka 6cm [![Zapečetěné vázy - vlevo karneol a zlato, výška 4,2cm a průměr 6,5cm; vpravo dolomit a zlato, výška 7,2cm a průměr 10,5cm (hrobka krále Chasechema)](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/archaicke-obdobi-03-300x225.png "Zapečetěné vázy - vlevo karneol a zlato, výška 4,2cm a průměr 6,5cm; vpravo dolomit a zlato, výška 7,2cm a průměr 10,5cm (hrobka krále Chasechema)")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/archaicke-obdobi-03.png) Zapečetěné vázy – vlevo karneol a zlato, výška 4,2cm a průměr 6,5cm; vpravo dolomit a zlato, výška 7,2cm a průměr 10,5cm (hrobka krále Chasechema) [![Narmerova paleta – břidlice, výška 64cm a šířka 42cm](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/archaicke-obdobi-04-300x225.png "Narmerova paleta – břidlice, výška 64cm a šířka 42cm")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/archaicke-obdobi-04.png) Narmerova paleta – břidlice, výška 64cm a šířka 42cm [![Náhrdelník z období prvních dynastií – karneol](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/archaicke-obdobi-05-300x225.png "Náhrdelník z období prvních dynastií – karneol")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/archaicke-obdobi-05.png) Náhrdelník z období prvních dynastií – karneol [![Náhrdelník z období prvních dynastií – karneol](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/archaicke-obdobi-06-300x225.png "Náhrdelník z období prvních dynastií – karneol")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/archaicke-obdobi-06.png) Náhrdelník z období prvních dynastií – karneol [![Plánek archaického královského hřbitova a pohřebiště B v Umm el-Kábu poblíž Abydu (Abedžu). Nalevo se nachází nejmladší hrobka této skupiny (Chasechemueje z 2. dynastie)](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/archaicke-obdobi-07-300x225.png "Plánek archaického královského hřbitova a pohřebiště B v Umm el-Kábu poblíž Abydu (Abedžu). Nalevo se nachází nejmladší hrobka této skupiny (Chasechemueje z 2. dynastie)")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/archaicke-obdobi-07.png) Plánek archaického královského hřbitova a pohřebiště B v Umm el-Kábu poblíž Abydu (Abedžu). Nalevo se nachází nejmladší hrobka této skupiny (Chasechemueje z 2. dynastie) **Rubriky:** Archaické období **Štítky:** egyptští faraoni --- ### [Chentkaus III. - poslední z královen stejného jména](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/chentkaus3-posledni-z-kraloven-stejneho-jmena.php) **Published:** 21 ledna, 2018 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Tajemství zahalující královské matky jménem Chentkaus ale nekončí u Chentkaus II., nýbrž pokračuje k Chentkaus III. Není to tak dávno, co čeští egyptologové objevili v Abúsíru hrobku královny 5. dynastie Chentkaus III. (viz odkaz pod článkem). ## Hrobka královny Chentkaus III. v Abúsíru **Hrobka královny Chentkaus III. je jižně od Raneferefova zádušního chrámu**. Grafita, která zde byla objevena prozradila, že jde o hrobku „královské manželky“ a „královské matky“. Zdá se, že **Chentkaus III. byla manželkou Raneferefa a pravděpodobně i sestrou – dcerou Chentkaus II. a [Neferirkarea](/faraoni-stare-rise/neferirkare.php)**. Sňatky mezi sourozenci byly naprosto běžné za Ptolemayovců, ale jak ukazuje historie, docházelo k nim i dříve. Pokud byla skutečně manželkou Raneferefa, tak následníkovi trůnu bylo 5 až 8 let, protože sám Raneferef zemřel velmi mladý – ve věku cca 20 až 23 let. Nicméně po Raneferefově smrti nastupuje na trůn jeho bratr Niuserre, který se pravděpodobně oženil s Chentkaus III. aby tím podpořil svůj nárok na trůn. ## Konec 5. dynastie pod závoje husté mlhy Situace na konci 5. dynastie byla velmi zapeklitá – a můžeme se zde pohybovat jen v rovině teorií. Pokud nebyla matkou Šepseskarea a pokud přežila Niuserrea, byla matkou jeho nástupce Menkauhora. Menkauhor zas mohl být Raneferefovým synem, jenž mezi tím dospěl. V Raneferefově zádušním chrámu se našlo několik mís nesoucích Menkauhorovo jméno. Takový nález tuto teorii pochopitelně podporuje. A jak to bylo s Džedkare Isesim? Džedkare Isesi mohl být synem Menkauhora nebo Niuserrea. To, že část jeho rodiny (konkrétně královské dcery Chekeretnebej a Hedžetnebu a královský syn Neserkauhor) byla pohřbena jižně od vzestupné cesty k Niuserreově pyramidě by podporovalo druhou variantu. Byl tedy Džedakre Isesi Niuserrovým synem? Zdá se, že tomu tak mohlo být … Ale na odpovědi na mnohé další otázky, které se stále objevují, si ještě budeme muset počkat. **Rubriky:** Zajímavosti --- ### [Hrobka kněze z 5. dynastie objevena v Sakkáře](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/hrobka-kneze-z-5-dynastie-objevena-v-sakkare.php) **Published:** 15 prosince, 2018 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Písky Sakkáry vydaly další tajemství … Egyptským archeologům se podařil další objev – v oblasti Sakkáry nedaleko Káhiry byla objevena hrobka kněze z 5. dynastie (za vlády faraona [Neferirkarea](/faraoni-stare-rise/neferirkare.php)). Hrobka je stará cca 4400 let. Informace o tom přinesla agentura AFP s odvoláním na egyptské ministerstvo pro staré památky. --- *„Dnes oznamujeme poslední objev roku 2018, jde o nový objev, soukromou hrobku,“* řekl egyptský ministr pro památky Chálid Ananí reportérům. *„Je výjimečně dobře zachovalá, barevná a uvnitř jsou sochy. Patřila vysoce postavenému knězi… a je více než 4400 let stará,“* dodal ministr. Hrobka kněze z 5. dynastie je zdobena obrazy, na kterých je faraonův kněz spolu se svou matkou, ženou a dalšími členy rodiny. V hrobce je také 24 různobarevných soch tohoto kněze a jeho blízkých. Sakkára je sice známá téměř výhradně díky svým památkám ze Staré říše, ale nalezneme zde také pozůstatky z novějších epoch faraonské historie. Přesto je ale zřejmé, že **klenotem Sakkáry je Stupňovitá pyramida faraona Džosera**. Známou se lokalita stala také díky Serapeu, které objevil francouzský archeolog a egyptolog Auguste Mariette. ![Hrobka kněze 5. dynastie v Sakkáře](/wp-content/uploads/zajimavosti/hrobka-kneze-5dynastie.jpg "Hrobka kněze 5. dynastie v Sakkáře") Hrobka kněze 5. dynastie v Sakkáře Zdroj: Eurozpravy.cz **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Sakkára --- ### [Bohyně Eset, sestra Nebthet, královna magie](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/eset-sestra-nebthet-kralovna-magie.php) **Published:** 21 listopadu, 2014 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Bohyně Eset je**, narozdíl od své sestry – dvojčete Nebthet, **jedna z nejslavnějších bohyň starověkého Egypta**. I když je za zemi původu jejího uctívání považována Afrika, bylo rozvíjeno a zlepšováno v Egyptě a v období před dynastiemi byla populární bohyní v oblasti delty. Na opačné straně egyptských dějin bylo její uctívání šířeno starověkým světem řeckými turisty a římskými dobyvateli, třebaže forma byla odlišná od původních mýtů o dávno zapomenuté bohyni. Její sláva se rychle šířila do všech koutů Římské říše. Esetin chrám dokonce existoval i na řece Temži v Southwarku v Londýně! *Poslední zaznamenaná slavnost Eset byla uspořádána v Římě v r. 394 n.l., ale byla to jedna z posledních starých zanikajících vyznání, přežívajících s menší okázalostí … do 5. století n.l.* — Dr. M. D. Magee, *Christianity: Mystery Religions — Eset, Osiris, Dionysos, Orpheus* ## Bohyně Eset – milující matka i královna magie ![bohyně Eset](/wp-content/uploads/eset.png "eset - Starověký Egypt") **Eset byla samozřejmě sestrou Nebthet a také Usira a Sutecha a byla matkou** [Hora](seznam-egyptskych-bohu/prehled-bohu-egypta-h.php "Horus"). Pro starověké Egypťany byla vším, kým by matka měla být – milující, chytrá, věrná a statečná. Mnoho soch a obrazů ukazují Eset, jak na svém koleni drží a kojí malého boha Hora. Pro Egypťany byla nejčistším příkladem milující manželky a matky a v tomto smyslu ji také uctívali a milovali nejvíce. V kultuře, ve které byla plodnost znakem úspěchu a sexuální přitažlivosti, není divu, že si Egypťané plodné Eset vážili. Nebyla však jen matkou – Eset byla také skvělou kouzelnicí. Stala se jednou z nejmocnějších kouzelnic a kouzelníků v Egyptě, když dokázala obelstít Rea, aby jí odhalil své tajné jméno. A tak když Eset chtěla, aby jí Re odhalil své největší a nejtajnější jméno, stvořila z prachu smíchaného se slinami boha jedovatého plaza a pronášením určitých mocných slov jej přinutila, aby smrtelně kousl Rea. Když úspěšně získala od tohoto boha jeho nejskrytější jméno, které prozradil jen proto, že byl na pokraji smrti, pronesla slova, která odvedla jed z jeho končetin, a Re se zotavil. Teď tedy Eset nejen používala mocná slova, ale znala také způsob, jak je vyslovit tak, aby donutila bytosti nebo věci, kterým byla tato slova určena, aby ji poslechly a splnily její příkazy. **Díky své kouzelnické moci mohla Eset přivést zpět k životu svého manžela Usira**, kterého rozsekal jeho bratr Sutech. Pak vytvořila náhradu pro Usirův chybějící penis a vdechla svému manželovi zpět život – pomocí příslušných magických slov, melodií a rituálů… a s malou pomocí Thovta. Po společné vášnivé noci zplodila tato božstva Hora a Usir znovu zemřel a stal se Pánem Říše mrtvých. Navzdory všemu jejímu kouzlení však byly věci, které by bez pomoci udělat nedokázala. Eset skryla svého syna Hora v papyrových a leknínových houštinách Achmímu, v oblasti delty v Dolním Egyptě. Věděla, že kdyby Sutech někdy zjistil, že má syna, zabil by ho. Musela se tedy se svým synem skrývat a dohlížet na něj ve dne i v noci. **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** bohyně Eset --- ### [Bohyně Eset, sestra Nebthet, královna magie - 2. díl](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/eset-sestra-nebthet-kralovna-magie-2-dil.php) **Published:** 21 listopadu, 2014 **Author:** Pavel Felgr **Content:** I přesto, že byla Eset bohyní a velkou kouzelnicí, musela opustit bezpečí houštin a žebrat o jídlo. Když byla na jednom z jejích výletů, zjistil Sutech, kde se matka se synem ukrývají. Věděl, že Eset se nějakou dobu nevrátí. Přeměnil se v hada a nikým nespatřen se dostal k dítěti. Sutech kousl mladého boha, vypustil jed do jeho těla a pak rychle utekl. Eset našla po návratu do houštin Hora ležícího bez života na zádech. Sotva slyšela, jak mu bije srdce. Nevěděla, jaká nemoc napadla jejího syna, vyzkoušela své velké kouzelnictví, ale její moc jí opustila. Byla sama, její manžel byl mrtvý a nebyl tu žádný z bohů, kdo by jí pomohl. Zoufalá Eset vzala Hora do náruče a běžela do nedaleké vesnice. Vesničtí rybáři se nad ní slitovali a udělali všechno pro to, aby jejího syna vyléčili, ale marně. Jedna moudrá žena prohlédla dítě a řekla bohyni, že to byl Sutech přestrojený za hada nebo štíra, kdo dítě otrávil. Eset zjistila, že žena měla pravdu a rozzlobila se. Zvyšovala svůj hlas, křičela na Člun Miliónů Let křikem tak velkým, že zastavil sluneční bárku na své cestě a otřásl zemí, protože Eset znala tajné jméno Rea. Když Re shlížel dolů na truchlící bohyni, seslal Thovta, aby zjistil, co se stalo. Thovt, když to uslyšel, chlácholil bohyni: *„Co se děje, ó Eset, ty, která jsi tak božská a zručná a znáš svá kouzla? Jistě se nestalo nic špatného Horovi? Zajištění jeho bezpečnosti je v Reově člunu. Právě jsem přišel z jeho bárky. Slunce je na svém včerejším místě, takže všechno ztmavlo a světlo bylo zahnáno, dokud se Horus neuzdraví – k radosti své matky Eset.“* — Clark, R.T.R. 1960, *Myth and Symbol in Ancient Egypt*, str. 191 Tak se stalo, že Thovt vytvořil velké kouzlo a jed byl z Horova těla odstraněn, což přivedlo dítě zpět k životu, k radosti své matky. Thovt pak nařídil lidem z močálů a všem ptákům a zvířatům, kteří zde žili, aby nad nimi bděli. Jejich život v deltě byl pořád těžký, ale zůstali zde, dokud Horus nebyl dost starý na to, aby se pomstil svému strýci za smrt svého otce. ## Bohyně Eset a její spojení s oblohou **Nebeský symbol Eset byla hvězda Sirius** (když byla spojena s bohyní Sopdet), hvězda, **která označovala začátek nejen egyptského nového roku a období záplav na Nilu, ale také příchod jara**. Byl to znak obnoveného bohatství a prosperity celé země. V průběhu své historie byla Eset bohyní, která nesla atributy i dalších božstev (včetně Nechbet, Vadžet (Uto), Maat, Bastet a Hathor), včetně těch z brzké egyptské historie. Jako taková se stala bohyní neomezených atributů, bohyní vody, země, kukuřice, hvězd, větru, mateřství a také bohyní podsvětí. Spolu se svou sestrou dvojčetem byly bohyněmi smutku a přítelkyněmi mrtvých a patronkami božstva narození dětí a mateřství. V její roli strážkyně mrtvých byla považována za tu, která chrání játra spolu s Imsetem – synem Hora s lidskou hlavou – uložená v kanopě na jižní straně základny. **Eset byla okřídlená bohyně, která představovala všechno, co bylo viditelné, narození, růst, vývoj a vitalitu**. Díky tomu, že měla křídla, byla také bohyní větru (stejně jako její sestra). Hodně cestovala, sténala a křičela tak hlasitě, aby otřásla nebesy a použila svá křídla k tomu, aby vdechla svému manželovi život. Byl jí zasvěcen luňák, do kterého se mohla přeměnit kdykoliv chtěla. Nosila s sebou nebeskou vůni po celé zemi a nechávala za sebou přetrvávající scenérie koření a květin, které probudila. Přinášela čerstvý vzduch do podsvětí, když dávala jídlo mrtvým. Představovala obojí – životadárný jarní vítr Egypta i ranní vítr, který vítal každodenní příchod slunce. Některé z jejích zvláštních titulů byly: - Velká Dáma - Bůh – Matka - Paní Re-a-nefer - Eset-Nebuut, paní Sekhet - Paní Besitet - Eset v Per Pakht - Královna Mesen - Eset z Ta-at-nehepet - Eset, obyvatelka Netru - Eset, paní Hebet - Eset v P-she-Hert - Eset, paní Khebt - Usert-Eset, Dárkyně života - Paní Abaton - Paní Iat-Rek (Philae) **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** bohyně Eset --- ### [Objevena nová hrobka v Sakkáře](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/objevena-nova-hrobka-v-sakkare.php) **Published:** 11 května, 2014 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Archeologové našli hrob, který se datuje asi 1100 let př.n.l. Ministr starožitností Mohamed Ibrahim řekl, že hrob patří do stráže na vojenských archivů a královského posla do zahraničí. Objevením hrobu se podle Ibrahima „doplňuje kapitolu našich znalostí o Sakkáře.“ Hrobka byla nalezena v blízkosti jiné hrobky, která byla objevena v předchozí výkopové sezoně. Většina kamenných bloků byla ukradena a to co zůstává do dnešních dní je z nepálených cihel. Sakkára byla pohřebiště pro staroegyptského města Memphis a místě nejstarší známé pyramidy v Egyptě. [![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/egypt-sakkara-hrobka-1-300x200.jpg)](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/egypt-sakkara-hrobka-1.jpg) [![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/egypt-sakkara-hrobka-3-300x200.jpg)](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/egypt-sakkara-hrobka-3.jpg) [![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/egypt-sakkara-hrobka-4-300x200.jpg)](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/egypt-sakkara-hrobka-4.jpg) **Rubriky:** Zajímavosti --- ### [Nová technologie odhaluje tajemství starověkých mumií](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/nova-technologie-odhaluje-tajemstvi-starovekych-mumii.php) **Published:** 19 května, 2014 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Vědci z Britského muzea použili CT snímky a software pro sofistikované zobrazení mumií, aby se dostali pod obvazy. Odkryli kůži, kosti, zakonzervované vnitřní orgány – a v jednom případě prut pro vyjmutí mozku. Ten balzamovači nedopatřením nechaly uvnitř lebky. Nálezy budou předvedeny příští měsíc na výstavě, kde budou vedle osmi mumií umístěny podrobné 3D obrázky jejich útrob a repliky některých předmětů, se kterými byly pohřbeny, vytištěné na 3D tiskárně. Bio-archeolog Daniel Antoine řekl ve středu, že cílem je prezentovat tyto jednotlivce, kteří jsou již dlouho po smrti, „ne jako mumie, ale jako lidské bytosti“. ## Mumie – největší lákadlo Britského muzea **Mumie jsou jedním z největších lákadel Britského muzea od jeho otevření v roce 1759**. Ředitel Neil MacGregor řekl, že tuto londýnskou instituci navštívilo minulý rok 6,8 miliónů lidí „a každý se ptal jednoho z mých kolegů „Kde jsou mumie?““ Muzeum rentgenovalo mumie od 60. let 20. století, ale teprve moderní CT skenery jim poskytly výrazně ostřejší obraz. Stejně jako živí pacienti, byly mumie vybrané pro výstavu skenovány v londýnských nemocnicích – avšak přivezeny byly až po pracovní době. Software Volume Graphics, který byl původně vytvořen pro automobilové strojírenství, byl tedy použit pro přidání masa na snímcích kostí – pro zobrazení koster, s přidáním měkkých tkání pro prozkoumání zákoutí a vnitřních dutin. Osm mumií patří jedincům, kteří žili v Egyptě nebo Súdánu mezi lety 3 500 př.n.l. a 700 n.l. Pokrývají celou škálu od chudých lidí zakonzervovaných přirozeně v písku, což byla ta nejlevnější varianta pohřbu, po vysoce postavené Egypťany, kterým byly poskytnuty propracované obřadní pohřby. *„V podstatě jste dostali to, za co jste zaplatili“*, řekl John Taylor, muzejní odborník na mumie. *„Existovali různé stupně mumifikace“.* ## Balzamovači byli zruční, ale dělali chyby **Balzamovači byli při vyjímání mozku zemřelého nosem výjimečně zruční,** i když někdy také dělali chyby. Vědci muzea byli nadšení, když uvnitř lebky jednoho člověka objevili sondu v podobě špachtle, spolu s kouskem mozku. *„Nástroj v zadní části lebky bylo poměrně velké odhalení, protože o nástrojích balzamovačů toho moc nevíme“*, řekl Taylor. *„Najít jeden nástroj přímo uvnitř mumie je obrovský pokrok“.* Muž, který zemřel okolo roku 600 př.n.l., měl rovněž bolestivé zubní abscesy, které mohly být příčinou jeho smrti. Jiná mumie, žena, která žila v Súdánu okolo roku 700 n.l., byla křesťanka s vytetovaným jménem archanděla Michaela na vnitřním stehně. Hvězda show je Tamut, chrámová pěvkyně z rodiny vysoce postavených kněží, která zemřela v Thébách okolo roku 900 př.n.l. Její jasně zdobená rakev, pokrytá obrázky ptáků a bohů, nebyla nikdy otevřena, ale detailní snímky odhalily její dobře zachované tělo až po její tvář a krátce střižené vlasy. Tamut bylo mezi 30 a 40 lety, když zemřela a měla zvápenatělé usazeniny v tepnách – příznak tučné stravy a vysokého postavení ve společnosti. Mohla také zemřít na infarkt nebo mozkovou mrtvici. Okolo jejího těla bylo pečlivě naaranžováno několik amuletů, včetně sošky bohyně s křídly ochranitelsky rozprostřenými přes její hrdlo. Je dokonce možné spatřit sošky bohů ze včelího vosku umístěné uvnitř její hrudi k ochraně vnitřních orgánů v posmrtném životě. „Ostrost obrázků se rapidně zlepšuje“, řekl Taylor. „Jak se vyvíjí technologie, tak doufáme, že snad budeme schopní přečíst i hieroglyfické vyryté nápisy na předmětech uvnitř mumií.“ MacGregor řekl, že plánují snímkování všech 120 egyptských a súdánských mumií a chtějí tak odhalit ještě více informací o jejich životech. [![Mumie Tamut, chrámové pěvkyně z období okolo roku 900 př.n.l. Vědci Britského muzea použili CT snímky a software firmy Volume Graphics k tomu, aby se dostali pod obvazy, odkryli kůži, kosti a vnitřní orgány.](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/tajemstvi-mumii-nova-technologie-0-300x183.jpg "Mumie Tamut, chrámové pěvkyně z období okolo roku 900 př.n.l. Vědci Britského muzea použili CT snímky a software firmy Volume Graphics k tomu, aby se dostali pod obvazy, odkryli kůži, kosti a vnitřní orgány.")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/tajemstvi-mumii-nova-technologie-0.jpg) Mumie Tamut, chrámové pěvkyně z období okolo roku 900 př.n.l. Vědci Britského muzea použili CT snímky a software firmy Volume Graphics k tomu, aby se dostali pod obvazy, odkryli kůži, kosti a vnitřní orgány. [![Zástupci médií na tiskové konferenci 9.4.2014 v Britském muzeu v Londýně stojí okolo mumie Tamut, chrámové pěvkyně z doby okolo roku 900 př.n.l.](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/tajemstvi-mumii-nova-technologie-1-300x183.jpg "Zástupci médií na tiskové konferenci 9.4.2014 v Britském muzeu v Londýně stojí okolo mumie Tamut, chrámové pěvkyně z doby okolo roku 900 př.n.l.")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/tajemstvi-mumii-nova-technologie-1.jpg) Zástupci médií na tiskové konferenci 9.4.2014 v Britském muzeu v Londýně stojí okolo mumie Tamut, chrámové pěvkyně z doby okolo roku 900 př.n.l. [![Zástupci médií na tiskové konferenci 9.4.2014 v Britském muzeu v Londýně stojí okolo mumie Tamut, chrámové pěvkyně z doby okolo roku 900 př.n.l.](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/tajemstvi-mumii-nova-technologie-2-300x183.jpg "Zástupci médií na tiskové konferenci 9.4.2014 v Britském muzeu v Londýně stojí okolo mumie Tamut, chrámové pěvkyně z doby okolo roku 900 př.n.l.")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/tajemstvi-mumii-nova-technologie-2.jpg) Zástupci médií na tiskové konferenci 9.4.2014 v Britském muzeu v Londýně stojí okolo mumie Tamut, chrámové pěvkyně z doby okolo roku 900 př.n.l. **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** balzamování --- ### [Dary Eset: Status žen ve starověkém Egyptě - 2. díl](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/dary-eset-status-zen-ve-starovekem-egypte-2-dil.php) **Published:** 29 června, 2014 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Egyptské ženy byly zase zodpovědné za štěstí domova, v životě i po něm. **Prestiž žen byla natolik velká, že neštěstí, které dopadlo na vdovce, bylo připisováno nějakému „hříchu“**, který skryl před svou manželkou a za který ho ona trestala. V dopise vdovce své zesnulé ženě, který byl nalezen v hrobce z období Nové říše, muž snažně prosí ducha své manželky, aby ho nechal na pokoji, protože nic zlého neudělal: *„Jakou strašnou věc jsem ti udělal, abych musel procházet takovým peklem? Co jsem ti udělal? Ale co jsi udělala ty mě, vložila jsi na mě ruce, i když jsem ti nic špatného neudělal. Od té doby, kdy jsem žil s tebou jako tvůj manžel až dodnes – co jsem ti udělal, abych to musel skrývat? Když ti bylo špatně kvůli nemoci, kterou jsi měla, jsem obstaral odborného lékaře, aby o tebe pečoval… Strávil jsem osm měsíců, kdy jsem nejedl a nepil jako muž. Nesmírně jsem plakal spolu s mou domácností před lidmi z mé ulice. Poskytl jsem lněné oblečení, aby tě do něj zabalili a neopomněl jsem udělat nic, co bylo ve tvůj prospěch. A teď, hleďme, jsem strávil tři roky sám, aniž bych vstoupil do domu, protože není správné, aby to někdo jako já udělal. Tohle jsem dělal pro tebe. Ale hleďme, ty nerozeznáš dobré od špatného.”* (Nardo, 32). Posouzení v těchto případech dělal kněz, který se pokusil rozpoznat, zda byl příčinou mužova neštěstí duch zemřelé manželky nebo zde byla jiná příčina. Smůla, kvůli které mohla trpět žena po smrti svého manžela, byla však v první řadě překvapivě připisována možnosti, že zanedbala nějaký důležitý aspekt pohřebního obřadu. Potom tomu, že mohla způsobit něco potenciálně špatného proti bohu a řidčeji kvůli nějakému hříchu proti svému manželovi. ## Zobrazení žen v egyptských hrobkách V hrobkách jsou ženy znázorněny při různých činnostech, jako zpěvačky, muzikantky, tanečnice, služebnice, pivovarnice, pekařky, profesionální truchlící, kněžky a svědomité manželky, dcery a matky. **Ženy byly vždy ukazovány jako mladistvě vypadající, s důrazem na jejich ženskost.** V malbách v hrobce se mužova manželka, sestry i matka zdály být ve stejném věku, protože znázornění ženy ve vysokém věku (po letech rození dětí) bylo považováno za neuctivé k bytosti, která nakonec bude opět mladá a krásná poté, co se zbaví svého těla a vstoupí do posmrtného života. **Ženy ve starověkém Egyptě přikládaly velkou váhu osobnímu vzhledu, hygieně a péči o svůj vzhled.** Egyptské ženy i muži se několikrát denně koupali ve vodě smíchané se sodou (Egypťané neznali mýdlo). K barvení vlasů, nehtů a také těla používaly ženy henu. Narozdíl od jiných kultur té doby (např. Řecka) si mohly ženy stříhat své vlasy nakrátko, pokud chtěly, a mnoho žen si hlavu holilo a nosilo paruky. Malby v hrobkách znázorňují zesnulé v parukách, oblečení a líčení podle poslední módy. Kosmetika nebyla považována za luxus, ale za nutnost každodenního života a v hrobkách byly nalezeny mnohé příklady líčení, parfémů a toaletních potřeb. ## Postavení žen v rodině ve starověkém Egyptě Přestože živobytí a status žen ze všech vrstev egyptské společnosti stále převážně závisel na mužských členech rodiny, požívaly egyptské ženy v té době větších svobod a zodpovědností než ženy kdekoliv jinde ve známém světě. Kosmopolitní a kulturní chování egyptských žen je často zdůrazňováno v malbách a reliéfech hrobek a za zmínku stojí i to, že slavná faraónka Kleopatra, i když pocházela z Řecka, přijala egyptské způsoby a byla hodna pozornosti kvůli její kultivovanosti a šarmu. **Ženy byly v Egyptě vysoce respektované a měly stejná práva jako muži až do příchodu křesťanství.** To také přineslo zřetelný pokles úrovně osobní hygieny. Lidé se totiž domnívali, že by se Ježíš Kristus mohl vrátit každým okamžikem. Osobní vzhled se tak stával nepodstatný a navíc byla pozornost věnovaná tělu považována za marnivost. Křesťanství hlásalo méněcennost žen oproti mužům a líčilo příklad Evy z biblické Knihy zrození jako standard falešnosti. Když byl do Egypta přinesen dobyvačnými muslimskými silami islám, měly ženy ještě méně svobod než za křesťanství. Dary bohyně Eset, které dělila rovnoměrně mezi muže a ženy, byly zapomenuty. ![Eset (Isis)](/wp-content/uploads/zajimavosti/eset.jpg "Eset (Isis)") **Rubriky:** Zajímavosti --- ### [Dary Eset: Status žen ve starověkém Egyptě](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/dary-eset-status-zen-ve-starovekem-egypte.php) **Published:** 28 června, 2014 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Příběh psaný na papyru datovaný do 2. století n.l. vypráví, že bohyně Eset udělující dary lidstvu, dávala moc a prokazovala stejnou úctu ženám i mužům. Tento příběh ukazuje na vysoký status, který měly egyptské ženy. Postavení mužů a žen ale nebylo stejné. **I když egyptské ženy nikdy neměly stejná práva jako muži**, mohly: - vlastnit majetek svým vlastním jménem - věnovat se profesím, které jim zajišťovaly ekonomickou nezávislost na jejich mužských příbuzných (ženy mohly praktikovat medicínu, mít na starosti peníze a provádět transakce s nemovitostmi). **Manželka měla právo na třetinu majetku**, který vlastnila společně s jejím manželem. Po její smrti přecházel její majetek na kohokoliv dle jejího přání – muži nebo ženě. Egyptské ženy byly rovnocenné v soudním systému. Mohly vystupovat jako svědkyně, žalobkyně nebo obhájkyně (ve smyslu, jak bychom těmto termínům rozuměli dnes). Ženy byly zodpovědné za zločiny, které spáchaly, a stanuly před soudem stejně jako jakýkoliv muž. ## Egyptské ženy a jejich zodpovědnost ve společnosti Vdané ženy měly titul „Paní domu“ a **většina egyptských žen trávila čas staráním se o domácnost a děti.** Žena byla odpovědná za: - výchovu dětí (pokud nebyla dost bohatá, aby si mohla pro tento účel dovolit otroka/otrokyni) - uklízení domu, šití, opravy a vyrábění oděvů - zajišťování jídla pro celou domácnost a vedení účtů Také existuje důkaz o ženách, které prováděly práce okolo domu, staraly se o hospodářská zvířata, dohlížely na dělníky na polích (a samy na nich také pracovaly), měly na starosti údržbu nástrojů, kupovaly a prodávaly otroky a nemovitosti a účastnily se obchodování na trhu (všechna tato práva a odpovědnosti v takovém rozsahu ženy ze Sumeru a Řecka nikdy neměly). Egyptské texty moudrosti nabádaly manžely, aby se svými manželkami zacházeli dobře, protože rovnováha mezi mužem a ženou vede k harmonii (známé jako *ma’at*), která je oceňována bohy, zvláště velkou bohyní Ma’at, bílým perem Pravdy. **Sňatek byl považován za dohodu mezi manželem a manželkou o celoživotním závazku rovnocenného partnerství, který může být porušen pouze smrtí** (která byla vůlí bohů, ne jednoho z partnerů), přesto byl rozvod v praxi celkem běžný. Ženy byly ze zákona chráněny před zneužitím jejich manžely a v dokumentech ze soudního sporu z období 12. dynastie musel muž *“přísahat, že se od teď nadále zdrží bití své manželky pod hrozbou jednoho sta ran holí a ztráty všeho, co nabyl spolu s ní”* (Nardo, 35). **Rubriky:** Zajímavosti --- ### [Kaple Mentuhotepa II. odhalena v Abydu](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/kaple-mentuhotepa2-odhalena-v-abydu.php) **Published:** 4 července, 2014 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Archeologové z ministerstva pro památky a dědictví v Egyptě učinili významný objev. Severně od chrámu Sethi I. v oblasti Arabet Abydos byla odhalena kaple Mentuhotepa II. Naznačují to alespoň první analýzy hieroglyfického textu vyrytého na stěně kaple. Kaple byla postavena na počest boha Usira. Ačkoli je kaple Mentuhotepa II. obecně v dobře zachovalém stavu, některé rytiny v kapli byly poškozeny podzemními vodami. Tým výzkumníků nyní pracuje na obnovení staré budovy. *„Je to velmi důležitý objev, který odhalí více o historii krále Mentuhotepa II.,“* řekl pro Ahram Online ministr pro památky a dědictví Mamdouh El-Damaty. ## Mentuhotep II. – první faraon Střední říše Faraon Mentuhotep II. vládl kolem roku 2046 př. n. l. po dobu 51 let. **Kolem 39. roku znovusjednotil Egypt a tím skončilo** První přechodné období. V důsledku toho, je Mentuhotep II. považován za prvního faraona Střední říše. Když vstoupil na Thébský trůn, zdědil [Mentuhotep II](/faraoni-stredni-rise/mentuhotep2.php). obrovskou zemi, kterou si podmanili jeho předchůdci. Ta sahala od prvního kataraktu na jihu na Abydos a Tjebu na severu. Slavný hrob bojovníků v Dér el-Bahrí objevený v roce 1920, obsahoval do pláten zabalená, mumifikovaná těla 60 vojáků zabitých v boji, jejichž pláště nesou kartuš Mentuhotepa II. Vzhledem ke své blízkosti k thébské královské hrobce je hrob bojovníků považován za hrob hrdinů, kteří zemřeli během konfliktu mezi faraónem a jeho nepřáteli na severu. ## Stavitel Mentuhotep II. **Během své vlády Mentuhotep II. zahájil stavbu mnoha chrámů v Horním Egyptě**, nicméně, jen málo z nich přežilo k dnešním dnům. Nejnovější objev je významný tím, že památky, které patří Mentuhotepovi II. jsou velmi vzácné v Abydosu, a to navzdory skutečnosti, že faraon zadal stavbu několika náboženských staveb v regionu ve snaze posílit svou moc v starobylém městě. Mentuhotep II. pocházel z Théb a nedaleko od tohoto města (na západním břehu Nilu u dnešního Dér el-Bahrí) si také nechal postavit terasovitou hrobku. ![Kaple Mentuhotepa II. - postava faraona](/wp-content/uploads/zajimavosti/faraon-mentuhotep2-kaple.jpg "Kaple Mentuhotepa II. - postava faraona") **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Abydos --- ### [Vědci objevili jak pohybovat s obrovskými kameny pyramid](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/vedci-objevili-jak-pohybovat-s-obrovskymi-kameny-pyramid.php) **Published:** 24 prosince, 2014 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Všechny trápila stejná otázka – jak ve starověké civilizaci pohybovali s 2,5 tunovými kameny? Ty tvořily části jejich slavných pyramid. Otázka dlouho trápila egyptology a také mechanické inženýry. Nyní tým z Univerzity Amsterdam věří, že na vše přišli, i když řešení jim celou dobu hledělo to tváře. Vše je dané třením. **Staří Egypťané přesouvali jejich kamenný náklad přes pouštní písky z lomů až k místu monumentu pomocí velkých saní.** Jednalo se docela běžné saně, v podstatě pouze velké fošny se špičkami zahnutými nahoru. Když se pokusíte táhnout velké saně, které nesou náklad těžký 2,5 tuny, budou mít tendenci se vepředu zahrabávat. Valy písku by pak musely být pravidelně odstraňovány. Nicméně mokrý písek se takto nechová. **V písku, který má správnou míru vlhkosti, se přes zrnka písku tvoří kapilární mosty**. Jde o mikrokapky vody, které k sobě vážou zrnka písku prostřednictvím kapilarity (vzlínavosti). **Tyto kapilární mosty zdvojnásobují relativní tuhost materiálů.** To zabraňuje hromadění písku před saněmi a snižuje sílu nutnou k tažení saní o polovinu. Fyzici umístili laboratorní verzi egyptských saní na tác s pískem. Určili jak požadovanou tažnou sílu, tlak i tuhost písku v závislosti na množství vody v písku. Pro stanovení tuhosti použili reometr, který ukazuje, jak velká síla je potřeba pro zdeformování určitého množství písku. Pokusy odhalily, že požadovaná tažná síla se proporcionálně snižuje s tuhostí písku… Saně kloužou mnohem snadněji na pevném pouštním písku prostě proto, že se písek před nimi nevrší. Tyto pokusy sloužili k potvrzení toho, co už Egypťané jistě věděli. Výtvarné dílo uvnitř hrobky Džehutyhotepa zobrazuje výjev s otroky tahajícími ohromnou sochu panovníka Střední říše. Muž vepředu na saních lije do písku tekutinu. Můžete to vidět na obrázku níže, napravo od chodidla sochy. Nyní můžeme konečně dát toto vědecké pátrání k ledu a soustředit se na to, jak sakra vznikl Stonehenge. ![Vědci objevili jak pohybovat s obrovskými kameny pyramid](/wp-content/uploads/zajimavosti/jak-pohybovat-kameny-pyramid.jpg "Vědci objevili jak pohybovat s obrovskými kameny pyramid") Zdroj: Gizmondo (online na http://www.gizmondo.com); Český překlad: Alííí **Rubriky:** Zajímavosti --- ### [Hrobka královny Chentkaus III.](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/hrobka-kralovny-chentkaus3.php) **Published:** 4 ledna, 2015 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Čeští archeologové hlásí nový objev, kterým je hrobka královny Chentkaus III. Ta byla pravděpodobně manželkou faraona Raneferefa. [Raneferef](/faraoni-stare-rise/raneferef.php) byl faraonem 5. dynastie (2563 – 2423 př.n.l.) a vládl zhruba 7 let. Hrobka byla odhalena v Abúsíru, kde česká expedice dlouhodobě působí. V Abúsíru se nachází několik pyramid faraonů 5. dynastie. ## Hrobka královny Chentkaus III. – poodhalení tajemství **Hrobka královny Chentkaus III. byla objevena v pohřebním komplexu faraona Raneferefa**. To podle šéfa české expedice Miroslava Bárty *„vede k domněnce, že královna byla ženou Raneferefa“*. Vedlejší místnost hrobky je obsahuje nápisy jako „žena krále“ či „matka krále“, což podle člena mise Jaromíra Krejčího ukazuje na „historickou důležitost“. Aby to ale nebylo tak jednoduché … **V hrobce královny Chentkaus III. byla objevena pečeť faraona Niuserra**, který vládl mezi léty 2445 až 2421 před naším letopočtem. *„Pak by se dalo říci, že Chentkaus III. byla matkou Menkauhora, který vládl po Niuserrovi. To by nám mohlo přinést více informací o tomto králi, o němž víme velmi málo,“* řekl Jaromír Krejčí, člen české egyptologické expedice. ## Spletitý konec 5. dynastie Problém je, že konec 5. dynastie je zahalen tajemstvím a zatím se můžeme tedy pohybovat jen v rovině teorií. Chentkaus III. byla pravděpodobně manželkou Raneferefa a buď sestrou nebo dcerou Chentkaus II. a Neferirkarea. Vzhledem k titulu „žena krále“ lze tedy usuzovat na manželství s Raneferefem, titul „matka krále“ pak naznačuje, že byla matkou Niuserrea nebo Menkauhora (případně obou). Menkauhor zas mohl být Raneferefovým synem, jenž mezi tím dospěl. V Raneferefově zádušním chrámu se našlo několik mís nesoucích Menkauhorovo jméno. Takový nález tuto teorii pochopitelně podporuje. **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Niuserre, Raneferef --- ### [V Tabit El-Geish byly odhaleny dvě hrobky Staré říše](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/v-tabit-el-geish-byly-odhaleny-dve-hrobky-stare-rise.php) **Published:** 3 dubna, 2015 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Egyptský ministr pro památky dnes oznámil, že byly objeveny **dvě hrobky z období Staré říše v Tabit El-Geish jižně od Sakkáry**. Objevené hrobky pocházejí z období 6. dynastie a patří kněžím, kteří žili v době faraona Pepi II. (2240-2150 př.nl). Za objevem stojí tým IFAO (Institut Français archeologie Orientale) v čelem s Dr. Vassilem Dobrevem. První hrobka v Tabit El-Geish patřila knězi jménem „Ankhti“, jeho pohřební komora se nachází 12 metrů hluboko. Druhá hrobka patřila knězi jménem „Sabi“ a jeho pohřební komora je v hloubce 6 metrů. Obě hrobky obsahují krásné nástěnné malby. V obou pohřebních komorách byly nalezeny lidské ostatky a kostry zemřelých byly roztroušeny, což naznačuje, že hrobky byly vykradeny a to pravděpodobně už v období 7. nebo 8. dynastie (tedy v Prvním přechodném období). V hrobkách byly objeveny alabastrové nádoby a vzorky keramiky. Podle Vassila Dobreva, ředitele mise, byla horní část z hrobů vystavěna z nepálených cihel a pohřební komory byly vytesány do vápencového podloží. [![Hrobka kněze Sabi; Autor: MOA](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/04-hrobka-kneze-sabi-sakkara-6dynastie-300x156.jpg "Hrobka kněze Sabi; Autor: MOA")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/04-hrobka-kneze-sabi-sakkara-6dynastie.jpg) Hrobka kněze Sabi; Autor: MOA [![Hrobka kněze Sabi; Autor: MOA](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/05-hrobka-kneze-sabi-sakkara-6dynastie-300x156.jpg "Hrobka kněze Sabi; Autor: MOA")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/05-hrobka-kneze-sabi-sakkara-6dynastie.jpg) Hrobka kněze Sabi; Autor: MOA [![Hrobka kněze Sabi; Autor: MOA](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/06-hrobka-kneze-sabi-sakkara-6dynastie-300x156.jpg "Hrobka kněze Sabi; Autor: MOA")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/06-hrobka-kneze-sabi-sakkara-6dynastie.jpg) Hrobka kněze Sabi; Autor: MOA Zdroj: Luxor Times (online na http://luxortimesmagazine.blogspot.cz); Český překlad: Alííí **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Sakkára, Vassil Dobrev --- ### [Na Sinaji byly objeveny pozůstatky pevnosti Caru](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/na-sinaji-byly-objeveny-pozustatky-pevnosti-caru-tharw.php) **Published:** 3 července, 2015 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Dr. Mamdouh El Damaty oznámil objev pozůstatků východní brány pevnosti Caru (Tharw) na Sinaji. **Pevnost Caru byla staroegyptská pevnost ležící na takzvané Horově cestě**, hlavní obchodní tepně spojující Egypt s Kanaánem. Je také známá pod řeckým názvem Silé. Protože se nachází v nehostinné poušti, sloužila také jako vyhnanství pro zločince. Objev zahrnoval také královský sklad z cihel z nepálené hlíny patřící „Ramesseovi II. a Thutmosovi III.“. Objeven byl také hřbitov 26. dynastie s většinou hrobů z cihel z nepálené hlíny. Byla objevena i skupina hrobek obsahujících lidské pozůstatky nesoucí známky zranění z bitev. Objevená část východní brány pevnosti Caru jsou 3 fragmenty vápence s vyrytými nápisy [Ramesse II.](/faraoni-nove-rise/ramesse2.php) Fragmenty jsou 3 metry dlouhé a 1 metr široké. Pevnost je na slavné Horově armádní cestě, s jejíž pomocí byly zabezpečovány východní hranice Egypta. ![Pevnost Caru (Tharw); Fotografie: MOA](/wp-content/uploads/zajimavosti/pevnost-caru-tharw.jpg "Pevnost Caru (Tharw); Fotografie: MOA") Pevnost Caru (Tharw) Zdroj: Luxor Times (online na http://luxortimesmagazine.blogspot.cz/); Český překlad: Alííí **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Sinajský poloostrov --- ### [Haremhebova hrobka bude znovu otevřena](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/haremhebova-hrobka-bude-znovu-otevrena.php) **Published:** 12 října, 2015 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Haremheb byl posledním faraonem 18. dynastie a jeho vláda trvala 30 let. Haremheb byl pochován v Údolí králů. Zde si nechal postavit hrobku známou dnes jako KV 57. **Haremhebova hrobka byla pro veřejnost nepřístupná, ale** jak informoval ministr pro památky Mamdouh al-Damaty, **4. listopadu 2015 bude znovu otevřena**. Haremhebova hrobka KV 57 (číslo označuje pořadí objevení) byla zrenovována a pro návštěvníky se tak otevře v celé své kráse. Ministr prozradil, že slavnostní znovuotevření bude probíhat ve stejnou dobu jako oslavy Luxorského národního dne, který připomíná odkrytí hrobky Tutanchamona. ![Ministr pro památky Mamdouh al-Damaty v zrenovované hrobce faraona Haremheba KV 57; Autor: Al-Masry Al-Youm](/wp-content/uploads/zajimavosti/haremhebova-hrobka-v-udoli-kralu.jpg "Ministr pro památky Mamdouh al-Damaty v zrenovované hrobce faraona Haremheba KV 57; Autor: Al-Masry Al-Youm") Zdroj: Egypt Independent (online na http://www.egyptindependent.com); Český překlad: Alííí **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Haremheb, Haremhebova hrobka --- ### [Restaurování Tutanchamonovy masky](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/restaurovani-tutanchamonovy-masky.php) **Published:** 4 ledna, 2016 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Včera (pozn. redakce 16.12.2015) se uskutečnila rozsáhlá tisková konference v Egyptském muzeu. Na konferenci byly prezentovány výsledky restaurování Tutanchamonovy masky. Ministr pro památky Dr. Mamdouh Eldamaty prohlásil, že maska bude od 17.12.2015 vystavena v muzeu na svém původním místě. Ministr pro památky Dr. Mamdouh Eldamaty dodal, že **proces restaurování Tutanchamonovy masky odhalil nový archeologický objev.** **Tento objev souvisí s původní technikou použitou při výrobě masky**. Uvnitř vousu tutanchamonovy zlaté masky byla nalezena zlatá trubička, která byla použita pro jeho instalaci do masky. A bylo odhaleno také další tajemství – **původně byl pro připevnění vousu tutanchamonovy masky použit včelí vosk**, stejně jako při jeho restaurování. Eldamary také doplnil, že je nyní připravena vědecká studie a brzy bude vydána kniha popisující celý proces restaurování a podrobných vědeckých studií souvisejících se zlatým faraónským mistrovským dílem. V této prezentaci ukázal profesor Christian Ekmann,vedoucí vědeckého německého týmu, strojní techniku odstraňování pryskyřice použitou při chybném restaurování, kdy byly použity dřevěné nástroje, aby zlatá maska nebyla poškrábána. Zdůraznil také,že pro odstranění „epoxidu“ a oddělení vousu od masky nebyla použita žádná chemická rozpouštědla. Poté byl vous znovu připevněn pomocí včelího vosku, stejného materiálu,který použili starověcí Egypťané, tak v budoucnu bude jednoduché vous znovu oddělit. [![Tutanchamonova maska byla poškozena - zaměstnanci Egyptského muzea v Káhiře použili pro připevnění vousu epoxidové lepidlo.](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/01-tutanchamonova-maska-lepidlo-300x225.jpg "Tutanchamonova maska byla poškozena - zaměstnanci Egyptského muzea v Káhiře použili pro připevnění vousu epoxidové lepidlo.")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/01-tutanchamonova-maska-lepidlo.jpg) Tutanchamonova maska byla poškozena – zaměstnanci Egyptského muzea v Káhiře použili pro připevnění vousu epoxidové lepidlo. [![Lepidlo bylo aplikováno příliš hustě, což je dobře viditelné zejména na levé straně masky. Právě tam zůstalo několik škrábanců po snaze zaměstnanců lepidlo z masky odstranit.](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/02-tutanchamonova-maska-lepeny-vous-300x225.jpg "Lepidlo bylo aplikováno příliš hustě, což je dobře viditelné zejména na levé straně masky. Právě tam zůstalo několik škrábanců po snaze zaměstnanců lepidlo z masky odstranit.")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/02-tutanchamonova-maska-lepeny-vous.jpg) Lepidlo bylo aplikováno příliš hustě, což je dobře viditelné zejména na levé straně masky. Právě tam zůstalo několik škrábanců po snaze zaměstnanců lepidlo z masky odstranit. Zdroj: Ministerstvo pro památky; Napsal: Eman Hossni; Český překlad: Alííí **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Tutanchamon, Tutanchamonova hrobka, Tutanchamonova maska --- ### [Otisk prstu starý více než 3 000 let na egyptské rakvi](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/otisk-prstu-stary-vice-nez-3-000-let-na-egyptske-rakvi.php) **Published:** 26 února, 2016 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Muzeum v Cambridge nechává zkoumat otisk prstu starý tři tisíce let. Byl objeven v roce 2005, ale do dnešního dne nebyl nikdy nikde publikován. Potvrdila to Julie Dawsonová, mluvčí Fitzwiliamova muzea, které schránu vystavuje. Nesamónova rakev je jednou z nejzachovalejších a nejkrásnějších z období starověkého Egypta. Analýza odhalila, že použité dřevo není z jednoho zdroje. Kromě zcela nových částí byly použity i kusy ze staré rakve. *„Dřevo bylo velmi drahou komoditou a řemeslníci byli velmi zruční a schopní vyrobit z nekvalitních kusů dřeva velmi unikátní díla,“* dodala Dawsonová v rozhovoru pro deník Independent. ![Otisk prstu starý více než 3000 let; FOTO: archiv Fitzwilliam Museum ](/wp-content/uploads/zajimavosti/staroveky-egypt-rakev-otisk-prstu.jpg "Otisk prstu starý více než 3000 let; FOTO: archiv Fitzwilliam Museum") Otisk prstu starý více než 3000 let (Foto: archiv Fitzwilliam Museum) Zdroj: Novinky.cz **Rubriky:** Zajímavosti --- ### [Čeští egyptologové objevili loď z doby stavitelů pyramid](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/cesti-egyptologove-objevili-lod-z-doby-stavitelu-pyramid.php) **Published:** 12 března, 2016 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Egyptský ministr pro památky řekl ve svém prohlášení, že nedaleko pyramid v Abúsíru byla odkryta loď z doby stavitelů pyramid. Plavidlo je datováno do doby okolo roku 2 550 př.n.l. a bylo objeveno archeology, kteří prováděli vykopávky rozsáhlé mastaby nebo starověké hrobky na pohřebišti úředníků Staré říše v Abúsíru, jižně od plošiny v Gíze. **Čeští egyptologové** **nalezli v oblasti jižně od hrobky z nepálených cihel pohřební loď z doby stavitelů pyramid dlouhou 18 metrů**. Zbytky dřevěného plavidla starého 4 500 let byly pokryty navátým pískem. Pohřební člun ležel na skále, spolu s provazy a dřevěnými částmi, které byly na svém původním místě. Dřevěná prkna spojená s dřevěnými čepy byla nedotčená. Pouštní písek zachoval rostlinná vlákna, která pokrývala spoje prken. Některé provazy, které držely loď pohromadě, byly rovněž nalezeny na jejich původním místě, a to i s netknutými detaily. *“V každém případě se jedná o pozoruhodný nález. Pečlivé odkrytí a záznamy o člunu z Abúsíru budou důležitým příspěvkem k porozumění starověkým egyptským plavidlům a jejich místě v pohřebním kultu. A pokud je tu jeden člun, mohou tu být i další,“* řekl Bárta ## Odkrývání pohřebního člunu začíná Přesný význam pohřebních člunů starověkého Egypta není zcela jasný. **Podle některých vědců byly pohřební čluny myšleny jako sluneční bárky** používané pro cestu majitele podsvětím. Jiný namítají, že se jednalo pouze o pohřební dary, které zesnulý použil ve svém posmrtném životě. Panovníci Staré říše byli v jejich pyramidových komplexech často pohřbíváni s několika čluny. Většina jam pro lodě byla nalezená prázdná, bez jakéhokoliv dřeva nebo s jen s vrstvou hnědého prachu ve tvaru lodě. Jedinou výjimkou byly dvě lodě patřící Chufuvovi, který postavil [Velkou pyramidu](/pyramidy-stare-rise/velka-pyramida.php) v Gíze. Lodě byly nalezeny rozebrané a nyní probíhá jejich rekonstrukce. Archeologové říkají, že člun z Abúsíru je prvním plavidlem ze Staré říše, které má významné rozměry a bylo nalezeno v nekrálovském kontextu. ## Největší vrak lodi v historii *“Jedná se o velmi neobvyklý nález, neboť v tomto období byly lodě této velikosti a konstrukce určeny výhradně pro nejvyšší členy společnosti, kteří obvykle patřili ke královské rodině,”* řekl Bárta. Přestože se loď nachází cca 12 m jižně od mastaby, je zde patrné jasné spojení mezi stavbou a plavidlem, a to z jeho orientace, délky a keramiky shromážděné z jeho interiéru. **Kamenná miska objevená v jedné z podzemních místností mastaby nesla jméno krále Huneje**. Hrobka se tedy datuje do této doby. Jméno majitele mastaby však zůstává neznámé, protože jeho pohřební šachta zatím nebyla objevena. S největší pravděpodobností nebyl členem královské rodiny, protože jeho člun není umístěn vedle královské pyramidy. Přesto člun ukazuje na jeho výjimečné společenské postavení. *“Velikost hrobky a přítomnost člunu jasně umisťuje zesnulého mezi elitu dané doby se silnou spojitostí s vládnoucím faraónem,“* vyvozují čeští archeologové. Tým bude pokračovat s vykopávkami příští jaro. Odborníci z Českého egyptologického ústavu a z Ústavu námořní archeologie Texas A&M University v Texasu spustili projekt, při kterém budou studovat techniky použité pro stavbu trupu lodi. [![Pohled na místo, kde došlo k objevu člunu (© Archiv Českého egyptologického ústavu FF UK, L. Jirásková)](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/1-objev-lodi-v-abusiru-300x200.jpg "Pohled na místo, kde došlo k objevu člunu (© Archiv Českého egyptologického ústavu FF UK, L. Jirásková)")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/1-objev-lodi-v-abusiru.jpg) Pohled na místo, kde došlo k objevu člunu (© Archiv Českého egyptologického ústavu FF UK, L. Jirásková) [![Pohled na část člunu během archeologických a restaurátorských prací (© Archiv Českého egyptologického ústavu FF UK, V. Dulíková)](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/2-objev-lodi-v-abusiru-300x200.jpg "Pohled na část člunu během archeologických a restaurátorských prací (© Archiv Českého egyptologického ústavu FF UK, V. Dulíková)")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/2-objev-lodi-v-abusiru.jpg) Pohled na část člunu během archeologických a restaurátorských prací (© Archiv Českého egyptologického ústavu FF UK, V. Dulíková) **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Abúsír, čeští egyptologové --- ### [Lidmi i bohy zapomenutá Síwa](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/lidmi-i-bohy-zapomenuta-siwa.php) **Published:** 4 dubna, 2016 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Síwa leží na okraji Velkého písečného moře a ačkoliv k ní podle mapy můžete dorazit několika cestami, jediná opravdu sjízdná vede přímo od Středozemního moře. **V 1. tisíciletí př.n.l. byla v Síwě postavena** jedna z nejvýznamnějších svatyní starověkého světa, **věštírna a chrám boha Amona.** Amon zde byl uctíván v podobě Omfalu, dodnes nevysvětleného předmětu. Omfalos byl snad oválný, ozdobený sytě zeleným smaragdem. Zde, na jednom z nejodlehlejších míst světa, byla postavena věštírna a kněží v ní dosáhli takové autority, že byli srovnáváni s mnohem lépe přístupnějšími věštírnami v Persii, Lybii, ale hlavně s respektovanými Delfami. Archeolog Klaus Kuhlmann z Německého archeologického institutu přišel s jedním z možných vysvětlení: sám se vždy divil tomu, proč v tak malém „hnízdě“, kde ve starověku žilo maximálně 6 000 obyvatel, bylo postaveno tolik chrámů. **Klaus Kuhlmann se domnívá, že obyvatelé Síwy, místní správa a guvernér byli profesionálními pašeráky, kteří za zády faraonů organizovali „obchod“ z centrální Afriky**. Obchodně zdatní Řekové již v VIII. století př. Kr. založili 300 km odtud město Kyréné, aby získali přístup k bohatství centrální Afriky. Sami ale nebyli schopni překonat Velké písečné moře. Faraonský stát si na dovážené zboží přirážel třisetprocentní clo, a proto přišli na tento geniální nápad. Se souhlasem místních zástupců státu zorganizovali nelegální cestu přes Síwu napříč pouští ke Středozemnímu moři, případně až do Kyréné. Za tuto službu Řekové v Síwě stavěli chrámy. ## Proč byla postavena věštírna v Síwě A jak vznikla idea postavit věštírnu? Možná od samotných Řeků. Faraon – zakladatel byl pozván až k hotovému. **Věštírnu postavil panovník Haibre z [26. dynastie](/obdobi-upadku/faraoni-26-az-32-dynastie.php)**. Věstírna mohla být zničena již za dob své největší slávy, za perské nadvlády. Kolem r. 300 př. Kr. slavné orákulum předpovědělo dobyvateli Egypta Kambýsovi blízkou smrt. Perský král se rozčílil a nechal postavit padesátitisícovou armádu, která vyrazila Síwu zničit. Vojáci však překvapivě nepostupovali od Středozemního moře, ale z Théb, z jižního Egypta. Poslední stopa o její cestě se dochovala v oáze Chárga. Kambýsova armáda měla být jednoho dne po snídani zaskočena giblím – jižním větrem, kterou s sebou často přináší velkou písečnou bouři. Vojsko se ztratilo beze stopy. Dnes vyrážejí do pouště dobrodruzi, archeologové a snaží se najít pozůstatky Kambýsova tažení. Ale zpět k věštírně. **Její nejslavnější „hodina“ nastala r. 332 př. Kr., kdy si pro věštbu přišel Alexandr Veliký**. Alexandr vstoupil do Egypta téměř bez boje, vítaný obyvateli, kteří trpěli pod perskou nadvládou. Učinil nebezpečné, ale velmi prozíravé rozhodnutí. Z přístavu Marsa Matruh se vydal starou karavanní stezkou do Síwy. Výpravě cestou došla voda, zabloudili, ale nakonec přece jen dorazili. Alexandr zůstal ve svatyni s Amonovým orákulem delší dobu osamocen. Nikdy nikomu neřekl, jakou věštbu tam vyslyšel. Po jeho odchodu však kněží prohlásili Alexandra bohem a synem Amonovým, zákonným dědicem egyptských faraonů. Jak k věštbě asi došlo? Moderní výzkumy ve svatyni zjistily, že má dvojité stěny, mezi nimiž končí tajná chodba se vstupem v jedné z místních studní. Kněží tedy mohli mít do svatyně snadný přístup a mohli věštit podle přání zákazníka anebo podle jeho měšce, často i podle potřeb svých či podle potřeb své země: což mohl být zrovna Alexandrův případ. V současné době je Síwa – resp. Amonova věštírna ohrožena. Ocelové svorníky svírají zdi chrámu. Skála, na které chrám stojí, se rozpadá. V řecké a římské době byly do skály vytesávány hrobky, které skalisko destabilizovaly. Bohužel – nyní by sebemenší zemětřesení zapříčinilo, že by se chrám rozpadl na malé kousky. ![Oáza Síwa](/wp-content/uploads/zajimavosti/siwa.jpg "Oáza Síwa - Starověký Egypt") Oáza Síwa Zdroj: prof. PhDr. Miroslav Verner, DrSc. a Doc. Mgr. Jan Boněk: Můj život s Egyptem **Rubriky:** Zajímavosti --- ### [Nicholas Reeves, skenování hrobky Tutanchamona](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/nicholas-reeves-skenovani-hrobky-tutanchamona.php) **Published:** 16 května, 2016 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Po měsících čekání přišlo zklamání. Stoupenci teorie s níž přišel Nicholas Reeves o existenci dalších dvou komor v Tutanchamonově hrobce jsou zklamáni. Práce byly zastaveny a jejich pokračování se zdá být v nedohlednu. Tisková konference pořádaná egyptským ministrem pro památky Mamdouhem el-Damaty 28.11.2015 v Luxoru odhalila výsledky třídenní operace. **Oficiální vyšetřování bylo navrženo pro otestování teorie archeologa Nicholase Reevese.** Nicholas Reeves je přesvědčen o tom, že**[ Tutanchamonova hrobka](/udoli-kralu/tutanchamonova-hrobka-kv62.php) obsahuje 2 skryté komory**. Jedna z nich by mohla podle jeho názoru být konečným místem odpočinku královny Nefertiti. Podle ministra ukázaly skeny, že „s 90% pravděpodobností něco za zdmi je“. ## Skenování bude pokračovat, ale … Nový **ministr pro památky Khaled El-Enany je přesvědčený, že budoucí práce uvnitř hrobky budou možné po** **dodatečném neinvazivním výzkumu.** V oficiálním komentáři řekl, že ministerstvo není proti žádnému vědeckému projektu a vědecké snahy nakonec odhalí pravdu. Skeny budou pokračovat, ale v žádném případě nebude proveden fyzický průzkum, dokud nebude na 100% jasné, že další komory existují. Tato situace je poněkud překvapující, protože se zdá, že **egyptský ministr turismu Hisham Zaazou** v průběhu své návštěvy Španělska udělal chybu, když **se prořekl, že zkoumaná skrytá komora v Tutanchamonově hrobce je „plná pokladů“**. Skeny z listopadu také napovídají, že za zdmi se nacházejí kovové a organické látky. Vše se však zkomplikovalo v březnu, kdy druhý tým radarových techniků organizovaných National Geographic „provedl následný sken, aby zjistil, zda lze zopakovat Watanabeho výsledky. Nepodařilo se jim však objevit stejné prvky.“ ## Nicholas Reeves a jeho teorie Nicholas Reeves je specialista v egyptologii a badatel se zkušenostmi a působivými dovednostmi. **Od té doby, kdy Nicholas Reeves zveřejnil svou teorii, se však hlasitě ozývá mnoho kritických hlasů**. Vše, co může nyní Reeves dělat, je pokračovat s použitím neinvazivních metod. Nicholas Reeves měsíce prohlašuje, že jeho teorie je založena na silném vědeckém výzkumu a dokud nebudou komory otevřeny, není žádný důvod ji odmítat. Pokračoval s obhajobou své teorie: *„Hledal jsem důkaz, který by mi řekl, že můj původní výklad byl nesprávný. Důkaz, který by to naznačoval, jsem však nenašel. Našel jsem pouze více ukazatelů, že se v Tutanchamonově hrobce děje něco zvláštního.“* Bývalý ministr pro památky Zahi Hawass navíc nevěří, že jsou v Tutanchamonově hrobce vůbec nějaké skryté komory. Jeho hlas je ve skupině výzkumníků, kteří kritizují Reevese a jeho teorii, nejhlasitější. Argumentuje tím, že „Řízení projektu nebylo vůbec prováděno věděcky.“ Rozpor mezi listopadovými a březnovými skeny také vedly Hawasse k prohlášení: „Pokud je zde nějaké zdivo nebo zděná přepážka, radarový signál by ukázal jejich obraz. Ten ale nemáme, což znamená, že zde nic není.“ Podle National Geographic Zahi Hawass v březnu 2016 řekl: *„Musíme zastavit tuto mediální záležitost, protože neexistuje nic ke zveřejnění. Nic takového neexistuje dnes a neexistovalo ani včera.“* Hawass věří, že budoucí výzkum tohoto typu v Tutanchamonově hrobce je bezpředmětný, protože všechny komory byly již dávno otevřeny. Řekl, že dle skenování v Egyptě nebyl dosud učiněn žádný objev. V průběhu vědecké diskuze, která proběhla na konferenci v Káhiře, navrhl, že za účelem otestování přesnosti radaru by měly být v hrobkách skeny provedeny tak, jako ve ztracené hrobce Ramsese II., která skrývala 10 zapečetěných komor. Hypotézy ohledně dalších komor v KV62 existují už mnoho let. Nyní jsou egyptologové schopni podívat se dovnitř, ale kolem této otázky vyvstala vážná debata. Skeny udělané japonskými výzkumníky vedenými panem Watanabe se nezdají být dostatečné pro rozhodnutí, zda udělat do stěny malý otvor pro kameru. A vzhledem k tomu, že situace kolem tolik střežené hrobky je choulostivá, je otázka, kdy se dočkáme další kapitoly tohoto příběhu. ![Pohřební komora Tutanchamonovy hrobky KV62](/wp-content/uploads/kv-62-sarkofag-foto-kenneth-garrett.jpg) Pohřební komora Tutanchamonovy hrobky KV62 Zdroj: Ancient Origins **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Nicholas Reeves, Tutanchamon, Tutanchamonova hrobka, Zahi Hawass --- ### [Tanis a Pierre Montet](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/tanis-a-pierre-montet.php) **Published:** 10 července, 2016 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Vládci 21. a 22. dynastie ze třetího přechodného období vybudovali Tanis jako svou metropoli. Tanis, nazývaná „Théby severu“ skrývá netušené poklady. Sláva města trvala do 8. století př. Kr. Archeologové se dlouho domnívali, že se jedná o Avaridu, sídlo Hyksósů, či Piramesse, bájné město faraona Ramsese II. V této představě byli utvrzováni obrovským množstvím obelisků, soch, sloupů a dalších památek nesoucích jméno tohoto významného faraona. Později se ukázalo, že památky sem byly přemístěny z nedaleké Tell el-Daby a Kantíru, kde se legendární místa nacházela. Je téměř zřejmé, že vše bylo do Tanidy dopraveno jako druhotný stavební materiál. Amonův chrám byl postaven až kolem roku 1000 př. Kr. Ve zchátralé Tanidě se v r. 1799 zastavili vědci Napoleonovy výpravy a ihned odhalili její význam. O čtvrt století později již putovaly první velké sfingy z růžové žuly do Louvru. Nesoustavné vykopávky zde prováděl i Auguste Mariette, zakladatel Egyptské památkové správy, či sir William Matthew Flinders Petrie, který se vždy objevil tam, kde existoval předpoklad významného nálezu. Archeologové však oblast opouštěli znechuceni kvůli vysoké hladině podzemních vod. ## Tanis a Pierre Montet **Až v roce 1928 Tanis doslova učarovala francouzskému egyptologovi Pierru Montetovi**. Jejímu zkoumání zasvětil zbytek života. Léta pochyboval o smyslu své práce na místě, která zajímá jen pár odborníků. Do určité míry měl bohužel pravdu, protože Evropa měla v tu dobu jiné starosti. Pierru Montetovi přálo štěstí – **27. února 1939 objevil první stopy královských hrobek**. Královskou nekropoli spatřil jako první nejmladší a nejštíhlejší člen týmu Georges Gyon, který byl spuštěn otvorem v podlaze hlavou dolů – nikdo netušil, co se dole skrývá a chtěli mít jistotu, že svého benjamínka zase rychle a bezpečně vytáhnou. Benjamínek týmu spatřil blankytně modrý strop posetý zlatými hvězdami, scény ze záhrobí s hieroglyfickými nápisy a kartuš krále Osorkona II. Bohužel hrobka byla vykradená. Nikde jinde však tým na přítomnost zlodějů nenarazil. Stěny byly neporušené, a tak stačilo vytipovat správnou stranu, bouchnout kladivem a na vyvýšeném místě se objevil stříbrný sarkofág s hlavou sokola. Hrobka byla otevřena poté za přítomnosti egyptského krále Farúka dne 21. března 1939. Z Evropy, pronásledované nacistickým zlem, nikdo nedorazil. ## Montet objevil tanidský poklad Tanis a Pierre Montet – toto spojení bylo nakonec odměněno. **Montet**, aniž v první chvíli tušil, **objevil sarkofág do té doby neznámého krále Šešonka II.** Na obličeji ležela nádherná zlatá maska a celá mumie byla pokryta množstvím šperků – pektorály, náhrdelníky, prsteny, náramky – vytvořenými v době, kdy zemi vládli „barbarští“ libyjští náčelníci. A **objevy pokračovaly dalšími nevyloupenými hrobkami králů a vysokých hodnostářů 21. a 22. dynastie**. Stříbrné sarkofágy, pozlacené rakve, nádoby a šperky. Druhý největší poklad po Tutanchamonovi. V r. 1940 objevil Montet další dvě vykradené hrobky. Třetí pohřeb jednoho z nejvýznamnějších králů 21. dynastie Pasbachaennuita I. (řecky Psusennés I.) byl zachovalý. Jeho pohřební výbava bývá označována jako druhá nejbohatší. Králova mumie opět ležela ve stříbrné rakvi a tvář byla překryta zlatou maskou. V hrobce odpočívala i manželka a syn Anchefenmut. Famózní objevy završil Pierre Montet r. 1946 odkrytím neporušené hrobky královského důstojníka Vendebavendeda. Sedm nevykradených hrobek egyptských králů, případně důležitých hodnostářů, unikátní kolekce zlatého kultovního nádobí, šperků, pozlacených a stříbrných rakví – to byl nález, jaký se nikde v Egyptě od té doby neobjevil. Nabízí se nám otázka, zda měl Pierre Montet štěstí či smůlu? Zdá se, že sudičky nad jeho kolébkou se dostaly do ostrého sporu. Jedna mu přála splnění archeologického snu, druhá to pokazila přáním, aby jeho objevy zůstaly na okraji zájmu veřejnosti, což se za 2. světové války stalo. Zdá se, že kletba trvá dodnes. Kdybyste se někdy ocitli v Káhirském muzeu, nezapomeňte se v prvním patře cestou k Tutanchamonovu pokladu zastavit a zamířit o pár metrů zpět. Aby skvostné nálezy z Tanidy nezůstávaly přehlíženy. ![Pierre Montet](/wp-content/uploads/zajimavosti/pierre-montet.png "Pierre Montet - Starověký Egypt") Pierre Montet **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Tanis --- ### [Hana Vymazalová o egyptské kultuře](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/o-egyptske-kulture-s-hanou-vymazalovou.php) **Published:** 11 září, 2016 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Tajemnice Českého egyptologického ústavu FF UK v Praze PhDr. Hana Vymazalová, PhD. se ve svém výzkumu zaměřuje na hospodářství Staré říše, královské zádušní kulty a na staroegyptskou matematiku. **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Hana Vymazalová --- ### [Egyptský posvátný býk Hapi](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/egyptsky-posvatny-byk-hapi.php) **Published:** 5 července, 2016 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Podle představ starých Egypťanů byl posvátný býk Hapi pozemským vtělením životní síly – „ba“ – boha Ptaha. Nešlo o ledajakého býka – dle Hérodota byl Hapi (řecpy Apis) čili Epafos teletem z krávy, která již nesmí přijmout další plod. Dle starých Egypťanů na krávu sestupuje z nebe paprsek a z tohoto paprsku se zrodí Hapi. Tele nazývané Hapi je černé, na čele má čtverhrannou – podle jiných trojúhelníkovou – bílou barvu, na zádech skvrnu v podobě orla, v ocase dvojité chlupy a pod jazykem skaraba. ## Posvátný býk Hapi (Apis) nebyl ledajaký býk **Hapi (řecky Apis) nebyl jediným posvátným býkem, kterého staří Egypťané uctívali**. V Heliopoli byl uctíván býk Merver (řecky Mnevis), v Armentu Bech – řecky Buchis. S býkem, s jeho mohutností, silou a plodností se ztotožňoval sám faraon, označoval se za „mocného býka“ a k opasku vzadu nosil připnutý býčí ohon. Apidův kult, spjatý s královským kultem, je doložený už v Textech pyramid. **Během svého života se posvátný býk Hapi zdržoval v jihozápadní části Ptahova chrámu v Memfidě**, kde stála svatyně s jeho sochou. Součástí Apidova areálu byly sklady, stáj pro krávy (harém) a další stavby. Posvátný býk měl své vlastní kněze, kteří pěstovali jeho kult. Po smrti se posvátný býk ztotožnil s Usirem a stal se z něho Usir – Apis. Nejznámější pohřebiště posvátných býků je v Sakkáře – Serapeion. Je to komplex nadzemních a podzemních staveb ležící na severozápadním okraji obrovské sakkárské nekropole. Jedná se o obrovské zvířecí pohřebiště, v okolí Serapeia byli pohřbíváni sokoli, ibisové, sovy, paviáni, kočkodani, psi, kočky, ovce, kozy, a dokonce i skarabové. O Serepaionu podrobněji příště – jen ještě doplním, že Serapeion v Sakkáře nelze směšovat s dalšími svatyněmi, kterým se také říká Serapeion (řecky) či Serepaum (latinsky), které začaly vznikat v souvislosti s rozvojem kultu helénistického Serapida převážně v Alexandrii, Hermopoli či Fajjúmu. Serapis byl božstvo vytvořené v ptolemaiovské době (tedy mnohem později) na příkaz Ptolemaia I. Sotera s cílem sblížit duchovní svět Egypťanů a Řeků ku prospěchu říše. ![Egyptský posvátný býk Hapi](/wp-content/uploads/zajimavosti/posvatny-byk-hapi.png "Egyptský posvátný býk Hapi - Starověký Egypt") Egyptský posvátný býk Hapi **Rubriky:** Zajímavosti --- ### [Západní poušť, Údolí zlatých mumií](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/udoli-zlatych-mumii.php) **Published:** 30 října, 2016 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Po léta se oázy v Západní poušti nacházely na okraji zájmu egyptské archeologie. V současnosti pro nás mají v zásobě mnohá překvapení. Kromě zlacených mumií v tzv. „Údolí zlatých mumií“ i např. objev intaktních římských domů pohřbených pod pískem v Dachle. V červnu 1999 se Západní poušť ocitla v centru pozornosti médií. Egyptská vláda oznámila, že **v Bahríje bylo nalezeno pohřebiště, o němž se předpokládá, že obsahuje až 10 000 mumifikovaných zemřelých**. Pohřebiště bylo lokalizováno o tři roky dříve, existence však byla držena v tajnosti. Odkryté bahríjské mumie pocházejí z 1. a 2. století n.l. a doby o něco dřívější, kdy se oázy těšily opětovnému vzkříšení díky úspěchům v produkci vína. Pohybujeme se tedy v době, kdy Egypt byl římskou provincíí (od roku 31 př.n.l., kdy se odehrála bitva u Actia, kde Octavianus porazil Marca Antonia a [Kleopatru](/ptolemaiovci/kleopatra.php)). **Vykopané bahríjské hrobky jsou vytesány po pískovcového podloží a mají více komor**. Místnosti v hrobkách jsou opatřeny regály, na nichž odpočívají mumifikovaná těla zemřelých, uložená v různých kartonážích, terakotových rakvích anebo jen jednoduše zabalená. Pohřební výbavu Údolí zlatých mumií tvoří sochy truchlících, keramika a vzácné šperky řecko-římského stylu, stejně jako mince, včetně jedné s legendární královnou Klepatrou VII. Bahríjský nález slibuje, že nám přinese ohromné množství informací nejen o umění a archeologii v regionu, ale i o lidech, kteří zde žili, o jejich jídelníčku, zdravotním stavu a věku. Představuje nedocenitelnou databázi spolehlivých informací o egyptském životě té doby. [![Západní poušť - oáza Bahríja; Autor: Kenneth Garret (National Geographic)](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/udoli-zlatych-mumii-01-300x200.jpg "Západní poušť - oáza Bahríja; Autor: Kenneth Garret (National Geographic)")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/udoli-zlatych-mumii-01.jpg) Západní poušť – oáza Bahríja; Autor: Kenneth Garret (National Geographic) [![Západní poušť - oáza Bahríja; Autor: Kenneth Garret (National Geographic)](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/udoli-zlatych-mumii-02-300x200.jpg "Západní poušť - oáza Bahríja; Autor: Kenneth Garret (National Geographic)")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/udoli-zlatych-mumii-02.jpg) Západní poušť – oáza Bahríja; Autor: Kenneth Garret (National Geographic) [![Západní poušť - oáza Bahríja; Autor: Kenneth Garret (National Geographic)](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/udoli-zlatych-mumii-03-300x200.jpg)](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/udoli-zlatych-mumii-03.jpg) [![Západní poušť - oáza Bahríja; Autor: Kenneth Garret (National Geographic)](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/udoli-zlatych-mumii-04-300x200.jpg "Západní poušť - oáza Bahríja; Autor: Kenneth Garret (National Geographic)")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/udoli-zlatych-mumii-04.jpg) Západní poušť – oáza Bahríja; Autor: Kenneth Garret (National Geographic) [![Západní poušť - oáza Bahríja; Autor: Kenneth Garret (National Geographic)](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/udoli-zlatych-mumii-05-300x200.jpg "Západní poušť - oáza Bahríja; Autor: Kenneth Garret (National Geographic)")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/udoli-zlatych-mumii-05.jpg) Západní poušť – oáza Bahríja; Autor: Kenneth Garret (National Geographic) **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Západní poušť --- ### [Keltové v Egyptě](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/keltove-v-egypte.php) **Published:** 1 ledna, 2017 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Ptolemaios I. Sótér, někdejší generál Alexandra Velikého, si vydobyl vládu v Egyptě a založil dynastii, která vládla Egyptu 300 let. Jeho syn Ptolemaios II. Filadelfos vládl Egyptu mezi lety 283 a 246 př.n.l. a prostřednictvím makedonského krále Antigona Gonata získal silný oddíl keltských bojovníků z Řecka a začlenil je do své armády. Tak se objevili první Keltové v Egyptě. ## Keltové – napřed spojenci, pak vzbouřenci Ptolemaios II. měl bratra jménem Magas a ten se proti němu vzbouřil ve snaze získat trůn faraónů pro sebe. Snad právě to byl důvod, proč Ptolemaios II. přijal do svých služeb Kelty – nedůvěřoval vlastním jednotkám a obával se zrady. Ptolemaios díky 4000 Keltů svého bratra porazil, ale ten utekl a pak se Keltové vzbouřili. Vzpoura umožnila Magovi získat čas a upevnit svou pozici v Kyrenaice, původně řecké kolonii v Libyi. **Cílem keltské vzpoury bylo zmocnit se pokladnice egyptských faraónů**. Což je úmysl vypovídající o šílené odvaze – 4000 Keltů proti celému Egyptu. Ptolemaios II. je porazil nechal přeživší dopravit na pustý ostrov v deltě Nilu kde měli pomřít hlady (řada z nich zde zvolila sebevraždu). Ptolemaios nechal razit mince s obrazem keltského štítu a byl postaven dokonce památník na oslavu tohoto vítězství, z toho zůstaly jen zlomky (dvě hlavy Keltů a tělo padlého bojovníka). Celý monument znázorňoval scénu z hromadné sebevraždy a musel být nádherným dokumentem o keltských válečnících. ## Keltové jako součást egyptské armády **Ptolemaios III. Euergeté**s nastoupil na egyptský trůn v roce 247 př.n.l. a **v najímání Keltů do egyptské armády pokračoval**. A tak se keltští válečníci zůčastnili invaze do Sýrie roce 245 př.Kr, kdy Egypťané porazili Seleuka, postupně se zmocnili Antiochie, Mezopotámie, Babylónu, Médii a většiny Persie. Když Egyptu vládl Ptolemaios IV. Filopatór (222-205 př.n.l.) byl keltský prvek v egyptské armádě velmi silný. Skupiny Keltů se usazovaly v Egyptě i s ženami a dětmi, snad docházelo i k míšení s místními obyvateli. Na nekropoli v Hadře bylo nalezeno několik jejich hrobů s malovanými náhrobními kameny. **Čtyři tisíce těchto „naturalizovaných“ egyptských Keltů bojovalo v bitvě u Rafie** v roce 217 př.n.l. mezi Egytpem a Antiochem II. Velikým. Antiochos měl dvacetisícové vojsko, v němž bylo taktéž mnoho keltských žoldnéřů, a s egyptskou armádou se utkal na hranicích mezi Palesitnou a Egyptem. Ptolemaiovo vojsko mělo 25000 mužů, kde mimo 4000 „domácích“ Keltů bylo ještě 10000 Keltů najatých v Thrákii. Když divocí Keltové zaútočili, syrské falangy se začaly rozpadat. Keltové cítili vítězství a zuřivě napadali syrské vojáky, kteří se brzy dali na útěk. Zachránilo se jen 2000 mužů, ostatní padli, či byli zajati. ## Poslední stopa Keltů v Egyptě **Poslední svědectví o Keltech v Egyptě máme z let 186/185 př.n.l. kdy byl faraonem Ptolemaios V. Epifanés**. Ptolemaiovi bylo pouhých pět let, když nastoupil na trůn, a než dosáhl zletilosti, Egypt špatně spravovali regenti. Makedonskému králi Filippovi a Antiochovi ze Sýrie se společně podařilo připravit Egypt o všechny pozice v Evropě a v Asii. Antiochos provdal svou dceru Kleopatru za nezletilého egyptského faraona. Značné nepokoje panovaly i potom co se Ptolemaios V. ujal vlády. Vzpoura v Horním Egyptě v roce 186/185 jej přiměla poslat vzhůru údolím Nilu poslední armádu keltských žoldnéřů. Keltové postupovali za bojů podél toku Nilu až došli k hrobce faraona Setiho I., který vládl Egyptu před rokem 1400 př.n.l. Zde v malé Hórově svatyni zanechali čtyři keltští vojáci nápis na zdi. „My Thoas, Kallistratos, Acannon a Apollonios z Galaťanů jsme sem přišli a tady jsme ulovili lišku.“ Čtyři keltští bojovníci sloužící v armádě Ptolemaia V. si při potlačování vzpoury v Horním Egyptě jednoduše udělali čas, navštívili chrám a zde ulovili asi šakala, kterého si spletli s evropskou liškou, kterou znali ze své vzdálené domoviny. Psali čistou řečtinou, i svá jména psali v pořečtěné podobě. A tímto keltským nápisem psaným řecky na stěně hrobky dávno mrtvého faraona mizí Keltové v Egyptě z historických záznamů. [![Keltové v Egyptě](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/keltove-01-300x191.jpg "Keltové v Egyptě")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/keltove-01.jpg) Keltové v Egyptě [![Keltové v Egyptě](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/keltove-02-300x191.jpg "Keltové v Egyptě")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/keltove-02.jpg) Keltové v Egyptě [![Keltové v Egyptě](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/keltove-03-300x191.jpg "Keltové v Egyptě")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/keltove-03.jpg) Keltové v Egyptě Zdroj: První tisíciletí keltských dějin **Rubriky:** Zajímavosti --- ### [Kolosální socha v Káhiře může být Ramesse II.](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/kolosalni-socha-objevena-v-kahire-muze-byt-ramesse2.php) **Published:** 15 března, 2017 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Kolosální socha v Káhiře, kterou objevili egyptští a němečtí archeologové v podzemních vodách káhirské chudinské čtvrti může být socha Ramesse II.** V této části byly již dřívě nalezeny pozůstatky města Heliopolis, ve kterém nechal Ramesse II. postavit chrám slunečnímu kultu. Tento chrám byl jedním z největších v Egyptě – podle egyptologů byl dvakrát větší než Amonův chrám v Karnaku. Egyptský ministr památek Chálid Ananí k objevu řekl: *„Minulé úterý mi zavolali, že objevili obrovskou křemencovou sochu, pravděpodobně Ramesse II.“*. Jedná-li se skutečně o sochu faraona 19. dynastie Ramesse II. (cca 1278 – 1212 př.n.l.) ještě není jisté, ale mnohé tomu nasvědčuje. Kolosální socha v Káhiře měří přes 8 metrů. Sochy všech faraonů byly velkolepé, ale sochy Ramesse II. v tomto směru vynikají. Archeologové teď vykopávají zbývající kusy sochy. Poté budou nález restaurovat. **V případě, že mají pravdu a opravdu jde o Ramesse II., bude socha stát u vchodu nového Velkého egyptského muzea**, které má být otevřeno příští rok. [![Egyptští a němečtí archeologové objevili v podzemních vodách káhirské chudinské čtvrti části obrovské starověké sochy. Věří, že znázorňuje faraona Ramesse II. FOTO: Reuters](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/ramesse2-01-300x198.jpg "Egyptští a němečtí archeologové objevili v podzemních vodách káhirské chudinské čtvrti části obrovské starověké sochy. Věří, že znázorňuje faraona Ramesse II. FOTO: Reuters")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/ramesse2-01.jpg) Egyptští a němečtí archeologové objevili v podzemních vodách káhirské chudinské čtvrti části obrovské starověké sochy. Věří, že znázorňuje faraona Ramesse II. FOTO: Reuters [![Egyptští a němečtí archeologové objevili v podzemních vodách káhirské chudinské čtvrti části obrovské starověké sochy. Věří, že znázorňuje faraona Ramesse II. FOTO: Reuters](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/ramesse2-02-300x198.jpg "Egyptští a němečtí archeologové objevili v podzemních vodách káhirské chudinské čtvrti části obrovské starověké sochy. Věří, že znázorňuje faraona Ramesse II. FOTO: Reuters")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/ramesse2-02.jpg) Egyptští a němečtí archeologové objevili v podzemních vodách káhirské chudinské čtvrti části obrovské starověké sochy. Věří, že znázorňuje faraona Ramesse II. FOTO: Reuters [![Egyptští a němečtí archeologové objevili v podzemních vodách káhirské chudinské čtvrti části obrovské starověké sochy. Věří, že znázorňuje faraona Ramesse II. FOTO: Reuters](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/ramesse2-03-300x198.jpg "Egyptští a němečtí archeologové objevili v podzemních vodách káhirské chudinské čtvrti části obrovské starověké sochy. Věří, že znázorňuje faraona Ramesse II. FOTO: Reuters")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/ramesse2-03.jpg) Egyptští a němečtí archeologové objevili v podzemních vodách káhirské chudinské čtvrti části obrovské starověké sochy. Věří, že znázorňuje faraona Ramesse II. FOTO: Reuters [![Egyptští a němečtí archeologové objevili v podzemních vodách káhirské chudinské čtvrti části obrovské starověké sochy. Věří, že znázorňuje faraona Ramesse II. FOTO: Reuters](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/ramesse2-04-300x198.jpg "Egyptští a němečtí archeologové objevili v podzemních vodách káhirské chudinské čtvrti části obrovské starověké sochy. Věří, že znázorňuje faraona Ramesse II. FOTO: Reuters")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/ramesse2-04.jpg) Egyptští a němečtí archeologové objevili v podzemních vodách káhirské chudinské čtvrti části obrovské starověké sochy. Věří, že znázorňuje faraona Ramesse II. FOTO: Reuters [![Egyptští a němečtí archeologové objevili v podzemních vodách káhirské chudinské čtvrti části obrovské starověké sochy. Věří, že znázorňuje faraona Ramesse II. FOTO: Reuters](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/ramesse2-05-300x198.jpg "Egyptští a němečtí archeologové objevili v podzemních vodách káhirské chudinské čtvrti části obrovské starověké sochy. Věří, že znázorňuje faraona Ramesse II. FOTO: Reuters")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/ramesse2-05.jpg) Egyptští a němečtí archeologové objevili v podzemních vodách káhirské chudinské čtvrti části obrovské starověké sochy. Věří, že znázorňuje faraona Ramesse II. FOTO: Reuters Zdroj: Info.cz **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Ramesse II. --- ### [Túna Al-Gabal - největší nekropole](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/tuna-al-gabal-nejvetsi-nekropole.php) **Published:** 13 května, 2017 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Egyptští archeologové zaznamenali velice významný objev – ve středním Egyptě v pouštní oblasti [Túna Al-Gabal](/zajimavosti/tuna-al-gabal-nove-pohrebiste-s-desitkami-sarkofagu.php) objevili 17 mumií a několik sarkofágů. Nález okomentovali jako bezprecedentní a velice významný, uvedla agentura AFP. Mumie, které byly v hloubce osmi metrů, objevil tým studentů káhirské univerzity speciálnímu radaru. *„Našli jsme katakomby, ve kterých byly mumie,“* řekl vedoucí egyptského archeologického týmu Saláh Chúlí. *„Je to největší nekropole (pohřebiště, dosl. město mrtvých) v centrálním Egyptě,“* dodal. Muhammad Hamza, ředitel káhirské fakulty archeologických vykopávek, datoval mumie do řecko-římské éry, tedy z období mezi 3. stoletím před naším letopočtem a 3. stoletím našeho letopočtu. Nové archeologické nálezy by mohly posílit cestovní ruch. Od svržení někdejšího prezidenta Husního Mubaraka v roce 2011 totiž turistika značně utrpěla, především kvůli násilnostem. ![Nová nekropole v pouštní oblasti Túna Al-Gabal](/wp-content/uploads/zajimavosti/nekropole-tuna-al-gabal-recko-rimska-doba.jpg "Nová nekropole v pouštní oblasti Túna Al-Gabal - Starověký Egypt") Nová nekropole v pouštní oblasti Túna Al-Gabal Zdroj: ČTK, Seznam **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Tuna Al-Gabal, Tuna el-Gebel --- ### [Kosmogonie – mýtus o stvoření](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/kosmogonie-mytus-o-stvoreni.php) **Published:** 15 července, 2017 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Na úsvitu egyptských dějin – ca kolem roku 3110 př. Kr. král Horního Egypta Meni (Narmer, Aha?) sjednotil Horní a Dolní Egypt. Založil nové hlavní město Memfis a od té doby se tradují první egyptské mýty. Není jednoduché podat o rané egyptské mytologii ucelený přehled, protože mýtů existuje mnoho. Chybí písemné záznamy a i náboženské představy Egypťanů byly nejednotné a nikdy nebyly spojeny do jednoho proudu. Mnohdy jim ani samotní Egypťané nerozuměli. ## Egyptské mýty jsou staré jako Egypt Vše, co víme o egyptském náboženství před tímto datem, odvozujeme z archeologických nálezů. Ty nás vedou o další 2000 – 3000 let zpět. Amulety spjaty s lovem a s plodností, zvířecí tesáky a sošky nahých žen měly zajistit hojnost zdravých dětí a úspěch při lovu. Nejznámější z raných mytologií je héliopolská kosmogonie. *„Ó, Atum-Chepere, vyvýšil ses jako hora, povstal jsi na pahorku benben, v jeho svatyni v Héliopoli, vyplivl jsi Šua, vykašlal jsi Tefnutu, objal jsi je svými pažemi jako ka…“* Na počátku byla tma, chaos a pravodstvo. Z vody se náhle vyvýšil pahorek a na jeho vrchu stanu bůh Atum. Atum sám ze sebe vypuzuje Šua (vzduch – muž) a Tefnut (vlhkost – žena). Zde existují tři verze stvoření Šua a Tefnuty – nejkrásnější je o stvoření srdcem a jazykem, další masturbací a poslední výše zmíněná). Šu a Tefnut zplodili Geba (půda, země – muž) a Nut (obloha – žena). V další generaci zplodili Geb a Nut dva syny a dvě dcery (Usir, Sutech, Isis, Nebthet) a vzrůstající počet potomků vedl ke konfliktu. Mladší bratr Sutech zavraždil Usira ze žárlivosti (staršímu bratru připadl božský trůn), jeho tělo rozřezal na kusy a rozházel po celém Egyptě. (Tento narativní rys poskytuje vysvětlení pro všechny roztroušené kulty a i pro povinnou stavbu nových svatyní po Egyptě). Eset, Usirova manželka a sestra, spolu s Nebthet (sestra a manželka Sutecha) chodily po Egyptě, posbíraly a složily Usirovo tělo. Eset jej kouzly oživila, ale jen na okamžik, aby spolu zplodili syna a mstitele Hora. Jedním z významů boje mezi Usirem a Sutechem je i vyjádření přirozeného konfliktu v přírodě – úrodná černá země) a pouští (červená země) anebo mezi pravidelnými životadárnými nilskými záplavami (Usir) a nepředvídatelnými nežádoucími bouřemi (Sutech). Když Hor dospěje, bojuje proti Sutechovi, ztratí oko, ale nakonec zvítězí. Hor usedá na trůn a stává se prvním faraonem Egypta. Vidoucí Horovo oko jasně symbolizuje slunce, slepé oko je symbolem slabšího nebeského světla – měsíce. Odtud pochází božský původ faraonů – zplozeni z hvězd – i incestní sňatky mezi sourozenci, či otcem a dcerou. ## Posmrtný život v starověkém Egyptě Po smrti prochází zemřelý faraon (později i vysocí hodnostáři a ještě později i obyčejní lidé) dvanácti branami (12 hodin v noci) plných démonů, jejichž jména musel zesnulý znát – vyslovit kouzelné zaříkávadlo z Knihy mrtvých, aby mohl projít dál. Hlavním protivníkem byl démon Apop, gigantický had, který hrozil, že spolkne slunce (z tohoto vyplývá, že Egypťané znali zatmění slunce). V šesté hodině se setkávají s Usirem, bohem podsvětí u Usirova soudu. Faraon okamžitě splývá s Usirem, u ostatních je jejich srdce je váženo proti peříčku pravdy (Maat). Váhu kontroluje bůh Anubis (průvodce zemřelého podsvětím), bůh Thovt (bůh moudrosti a písemnictví) zapisuje výsledky Ti, kteří vedli řádný život, procházejí do dalších bran a poté vystupují na oblohu. Srdce hříšníků sežere obluda – „Velká požíračka“ Amenhet – napůl lev s hlavou krokodýla a napůl hroch. To byl pro Egypťany nejhorší trest, který si ani nechtěli představit, protože v tomto okamžiku přestali existovat. Egypťané velmi uctívali plodnost (vysvětlení k obrázku zbožštělého faraona Ramsese VI. se ztopořeným údem). Hlavním úkolem faraona – zástupce bohů na zemi – bylo udržet řád a zabránit chaosu. Řád pro Egypťany znamenal střídání dne a noci (každé ráno vždy vyšlo slunce, protože bez slunečního svitu by země upadla v chaos), pravidelné životadárné záplavy, hojnou úrodu a ochranu před cizími dobyvačnými nájezdy. Dalším jeho podstatným úkolem bylo zplodit hodně potomků. Faraon se ztotožňoval s posvátným býkem Hapim a ztopořený úd představuje jeho plodnost, oplodnění a znovuzrození. Zplodit hodně dětí bylo nezbytné pro každého Egypťana, neboť další generace pečovala o zesnulé z generací předchozích, pěstovala jejich kult a tím zajistila, že jejich posmrtný život pokračoval . Děti se však často rodily mrtvé, mnohé se nedožily ani 20 let, protože byly od dětství vystaveny mnoha různým nemocím. Mnoho žen umíralo již při porodu. Ale to je již jiná kapitola … **Rubriky:** Zajímavosti --- ### [Mumie zpěvačky Tjayasetimu](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/mumie-zpevacky-tjayasetimu.php) **Published:** 23 července, 2017 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Tjayasetimu byla malá dívenka, zpěvačka ve starověkém Egyptě. Zhruba před 3000 lety byla členkou královského chóru a zpívala faraonovi v chrámech na Nilu. Tjayasetimu – 7letá dívenka, jejíž úmrtí je i dnes, po tolika letech, srdcervoucí – byla významnou osobou, její tělo bylo podrobeno důkladné a propracované mumifikaci, takové, jakou poskytovali královské rodině a aristokratům. Tjayasetimu byla zabalena do nabarvených bandáží, její tvář byla překryta zepředu i zezadu zlatou maskou, byla uložena do pozlaceného sarkofágu. Dětskou hvězdičku velmi dobře zakonzervovali. Měla pěkné, na ramena dlouhé vlasy. Vědci se domnívají, že zemřela po krátké nemoci, pravděpodobně na choleru. ![Mumie zpěvačky Tjayasetimu](/wp-content/uploads/zajimavosti/mumie-tjayasetimu.jpg "Mumie zpěvačky Tjayasetimu - Starověký Egypt") Mumie zpěvačky Tjayasetimu **Rubriky:** Zajímavosti --- ### [V Luxoru byla objevena hrobka královského zlatníka](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/v-luxoru-byla-objevena-hrobka-kralovskeho-zlatnika.php) **Published:** 10 září, 2017 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Hrobka královského zlatníka, který žil za vlády 18. dynastie (tedy před více než 3 500 lety) byla objevena nedaleko Luxoru. Hrobka egyptského zlatníka se nachází na západním břehu Nilu, na hřbitově pro šlechtice a nejvyšší úředníky. Nález potvrdilo egyptské ministerstvo pro antické památky. Hrobka sice není v dobrém stavu, byly zde ale nalezeny sarkofágy, mumie, šperky, dřevěná maska a další pohřební výbava. Nacházela se zde také socha zlatníka a jeho manželky. Jak uvedla agentura AP, byly v šachtě uvnitř hrobky nalezeny také sarkofágy z 21. a 22. dynastie. Objevení hrobky zlatníka je nejnovější z řady archeologických objevů v Egyptě v letošním roce. Egyptská vláda doufá, že jí nové objevy pomohou podpořit cestovní ruch v zemi, který kvůli bezpečnostním obavám oživuje jen velmi pomalu. ![Hrobka královského zlatníka z 18. dynastie](/wp-content/uploads/zajimavosti/hrobka-zlatnika-luxor.jpg "Hrobka královského zlatníka z 18. dynastie - Starověký Egypt") Hrobka královského zlatníka z 18. dynastie Zdroj: Novniky.cz **Rubriky:** Zajímavosti --- ### [Nový chrám Ramesse II. v Abúsíru](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/novy-chram-ramesse-ii-v-abusiru.php) **Published:** 16 října, 2017 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Výzkumy českých egyptologů potvrdily existenci doposud zcela neznámého chrámového komplexu Ramesse II. v Abúsíru. Byl objeven na východním okraji české koncese, která vytváří přirozený předěl mezi úrodnou oblastí kolem Nilu a jeho terasou. Do chrámového komplexu Ramesse II. v Abúsíru o rozměrech 32 x 51 m se vstupovalo širokým pylonem z nepálených cihel. Za ním se nacházelo rozlehlé nádvoří, ze kterého bylo možné pokračovat přímo do kamenného dvora. Ze dvora se dalo také dojít do dvou identických a poměrně dlouhých skladištních staveb. Tyto dlouhé skladištní budovy uzavíraly pravou a levou stranu komplexu.Cihlové boční zdi vnitřního dvora byly lemovány kamennými sloupy a přinejmenším na některých místech bylo modře malováno. Ze zadního konce dvora se po rampě nebo po schodišti vstupovalo do vyvýšené kamenné svatyně. Její zadní část byla rozdělena na tři paralelní místnosti. Pozůstatky této budovy, která tvořila jádro komplexu, byly překryty množstvím písku a kamenných úštěpů. Na mnoha z nich byly objeveny fragmenty malovaných reliéfů. Tyto nálezy znamenají neocenitelný zdroj informací nejen pro rekonstrukci výzdobného programu svatyně, ale také pro určení funkce a datování celého komplexu. ## Chrámový komplex Ramesse II. v Abúsíru **Na základě textových a ikonografických dokladů je komplex datován do období Nové říše, konkrétně do vlády panovníka Ramesse II.** (cca 1279-1213 př. Kr.). Jeho jméno a královská titulatura jsou doloženy mezi odkrytými reliéfními fragmenty. Dále byly rozpoznány také fragmenty výzdoby spojené s kultem slunečních božstev (jako je Re, Amun a Nechbet) a s královskou autoritou (král a bůh Horus). Stavba tohoto typu koresponduje se stavebním programem výše zmíněného panovníka v memfidské oblasti, avšak toto je doposud jediný archeologicky doložený chrám tohoto panovníka na sakkárské a abúsírské nekropoli. Samotný chrám velice dobře odpovídá státní ideologii Ramesse II. a místním tradicím, zaměřeným na sluneční kult. Přítomnost chrámu v abúsírské a sakkárské oblasti může více objasnit jejich důležitost pro náboženství a ideologii během období Nové říše. **Podle** vedoucího české expedice, **profesora Miroslava Bárty**, v současnosti jednoho ze šesti vědců Univerzity Karlovy ověnčeného cenou *Donatio*, **poskytuje nález chrámu Ramesse II. unikátní doklad stavební a náboženské aktivity tohoto krále v memfidské oblasti**. Zároveň ukazuje permanentní status slunečního boha Rea, který byl v Abúsíru uctíván už od 5. dynastie a jehož kult získal v Nové říši opět na důležitosti. [![Celkový pohled na zkoumanou oblast. (c) FF UK, Český egyptologický ústav](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/01-chram-ramesse2-abusir-300x200.jpg "Celkový pohled na zkoumanou oblast. (c) FF UK, Český egyptologický ústav")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/01-chram-ramesse2-abusir.jpg) Celkový pohled na zkoumanou oblast. (c) FF UK, Český egyptologický ústav [![Pohled na vstupní pylon chrámu s abúsírskými pyramidami na obzoru, (c) FF UK, Český egyptologický ústav.](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/02-chram-ramesse2-abusir-300x200.jpg "Pohled na vstupní pylon chrámu s abúsírskými pyramidami na obzoru, (c) FF UK, Český egyptologický ústav.")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/02-chram-ramesse2-abusir.jpg) Pohled na vstupní pylon chrámu s abúsírskými pyramidami na obzoru, (c) FF UK, Český egyptologický ústav. [![Pohled na chrám ze severu, (c) FF UK, Český egyptologický ústav.](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/03-chram-ramesse2-abusir-300x200.jpg "Pohled na chrám ze severu, (c) FF UK, Český egyptologický ústav.")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/03-chram-ramesse2-abusir.jpg) Pohled na chrám ze severu, (c) FF UK, Český egyptologický ústav. Zdroj: Český egyptologický ústav **Rubriky:** Zajímavosti --- ### [Co mají společného Ramesse II. a Jan Lucemburský - 2.díl](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/co-maji-spolecneho-ramesse2-a-jan-lucembursky-2dil.php) **Published:** 2 ledna, 2018 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **V roce 1976 se rozhodla zorganizovat v Paříži výstavu zasvěcenou právě velkému faraonovi**. Mumie Ramesse II. se tedy vydává na další cestu. 26. září 1976 přistává na palubě letadla francouzské armády na letišti v Paříži. Mumie velkého faraona byla přivítána se všemi poctami a podnikla okružní cestu Paříží, když „navštívila“ všechna významná místa pařížské historie. V Antropologickém muzeu byla mumie svěřena asi stovce vědců a techniků, kteří se pokusili v těch nejlepších podmínkách o její záchranu. Odborníci měli několik úkolů: prostudovat samotnou mumii a diagnostikovat její stav, aby bylo možné určit to nejvhodnější ošetření. Detailní zkoumání umožnilo především lépe poznat bal-zamovací techniky prováděné v Nové říši a zaznamenat jejich vliv na mrtvé tělo. Když mrtvé tělo zbavili vnitřností, bylo prvním krokem tělo vysušit. Balzamovači si byli velice dobře vědomi skutečnosti, že pokud by v mumii zůstala nějaká vlhkost, shnila by. To jim bylo jasné. Prvotním cílem tedy bylo vysušení těla. Používali bikarbonát sodný v malých sáčcích. Nějakou dobu nechali tedy mrtvé tělo vysušit. Mumie „zeštíhlela“, kůže se stáhla kolem kostry. Po určité době odstranili sáčky s natronem. Dovnitř těla pak vložili různé věci – kousky tkaniny, pryskyřici, masti. Uvnitř mumie se tedy nacházely rozličné rostlinné zbytky. Bylo tam obrovské množství heřmánku. Objevily se také listy nikotiany. Staří Egypťané používali ve velké míře masti, směsi se živicí, pryskyřici, včelí vosk a tuky. ## Co prozradila mumie Ramesse II. Studium mumie rovněž umožnilo odhalit anatomické zvláštnosti slavného panovníka. **Na svou dobu to byl Ramesse II. rozhodně velký člověk – mumie měřila 172 centimetrů**. Když zohledníme určité zmenšení po balzamování, dostaneme se na metr šedesát pět. Byl to člověk nepochybně z mediteránské oblasti, bílý v porovnání se společností, ve které žil, a měl bílé vlasy. Tedy stařec s bílými vlasy. Další otázka vyvolala také četné polemiky. Kolik bylo faraonovi let, když zemřel? **Když připočteme k jeho 67 letům vlády ještě 25 let, které předcházely jeho nástupu na trůn – což je doloženo písemnými prameny – dostaneme 92 let**! Zemřít tehdy ve dvaadevadesáti bylo skutečně něco zcela výjimečného. Naděje na to, že se lidé dožijí dvaceti let, byla tehdy zhruba jedna ku čtyřem. K přesnému určení patologií Ramsese II. a k identifikaci příčin jeho smrti byla použita moderní medicínská technologie 70. let 20. století. Měl patologické nálezy starého člověka – arteriosklerózu, lézi na úrovni ramene, artrózu, postižení páteře. Mluvilo se i o jeho chrupu. Byl v hrozném stavu, ale to není u devadesátiletého člověka nic neobvyklého. Analýza mumie pomohla získat cenné informace. Hlavním úkolem však bylo zbavit mumii ničivých zárodků. Viníkem byla vzácná houba. Po důkladném prozkoumání bylo rozhodnuto ozářit mumii paprsky gama. Samotnému ozáření – kvůli vyloučení jakéhokoliv rizika – předcházelo testování. Testy bylo pověřeno oddělení jaderné fyziky institutu v Grenoblu. V Paříži v laboratoři kryptogamních rostlin Antropologického muzea tedy sejmuli několik hub nalezených na mumii. Poté je kultivovali a připravili dva vzorky. Jeden kontrolní a druhý určený k ozáření. Výsledky pokusů se shodovaly s předpoklady vědců. Ozařování mumie Ramesse II. mohlo začít. Úspěšně. Velký král se mohl vrátit domů do Egypta. Od té doby odpočívá ve speciální vitríně, v pružném, nepropustném izolátoru. Ramses II. dosáhl – podobně jako všichni velcí vládci – nesmrtelnosti. Nejen na nebesích, jak věřil za svého života, ale i na zemi. Podobná cesta jako Ramsese II. do Paříže čekala i o několik tisíc let mladšího panovníka, českého krále Jana Lucemburského. ## Jan Lucemburský a pohnuté osudy jeho ostatků **Ostatky našeho krále Jana Lucemburského měly rovněž pohnuté osudy**, mnohokráte se od okamžiku úmrtí krále, r. 1346 v bitvě u Kresčaku, stěhovaly. Klid na delší dobu nalezly až po 2. světové válce v katedrálním chrámu v Lucemburku, u příležitosti 600. výročí úmrtí dne 26. srpna 1946. Král Jan si přál být pohřben v klášterní kryptě v Clairfontaine. Jeho přání se doposud nevyplnilo. Po několika desetiletích odpočinku se král Jan vydává na posmrtnou cestu. V srpnu roku 1980 přicestoval znovu do Prahy na krátkou návštěvu – jak vlastně bylo jeho zvykem i za života. Tentokrát však přijel v rámci zkoumání ostatků vzácných osobností našich dějin, vedených Dr. Vlčkem. V rámci zkoumání bylo zjištěno, že měřil asi 170 cm, byl štíhlé svalnaté postavy a v bitvách a turnajích utrpěl mnohá vážná zranění. Smrtelná byla zranění hlavy a hrudníku. Pokud mají kronikáři pravdu, král Jan odjížděl naposledy za svého života z Prahy doprovázen posměšnými písničkami. V r. 1980 Praha svůj dluh slavnému králi splatila a přivítala jej, jak se na českého krále sluší a patří. Janův návrat překonal i ceremonie uvítání perského šáha. Na letišti stála nastoupena čestná vojenská jednotka, na schránu s jeho ostatky byla položena kytice červenobílých květů. Na triumfální cestě Prahou ho přišly pozdravit a poklonit se mu tisíce lidí. Z Prahy král odcestoval zpět do rodného Lucemburku a sní svůj věčný sen v tamní katedrále. Byla to vskutku poslední cesta? U krále Jana si nemůžeme být jisti… ![Ramesse II. a Jan Lucemburský - co mají společného?](/wp-content/uploads/zajimavosti/ramessse2-lucemburk.jpg "Ramesse II. a Jan Lucemburský - co mají společného? - Starověký Egypt") Zdroj: S využitím archivu ČT Iva Nakládalová **Rubriky:** Zajímavosti --- ### [V chrámu v Kóm Ombo byla objevena část sochy Ramesse II.](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/v-chramu-v-kom-ombo-byla-objevena-cast-sochy-ramesse2.php) **Published:** 28 února, 2018 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Ve slavném chrámu Kóm Ombo u Asuánské přehrady, objevili archeologové část sochy Ramesse II. I když je tento chrám důkladně prozkoumán, archeologové objevili hlavu a hruď sochy Ramesse II., když pracovali na jeho ochraně před podzemní vodou. **Ramesse II.** (podle některých nejmocnější faraon v dějinách starověkého Egypta, který je někdy také označován jako Ramesse Veliký) **byl třetím panovníkem 19. dynastie**. Vedl několik vojenských výprav – z nichž nejznámější je asi výprava proti Chetitům zakončená [bitvou u Kadeše](faraoni-nove-rise/bitva-u-kadese.php "Bitva u Kadeše"). Za vlády Ramesse II. se území starověkého Egypta rozprostíralo od Sýrie po Núbii. ## Kóm Ombo – chrám dvou bohů Na východním břehu Nilu v Horním Egyptě se nachází chrám Kóm Ombo, který do dnešní podoby upravili faraoni tzv. Ptolemaiovské dynastie. Je ale potřeba poznamenat, že menší části byly dostavěny později za nadvlády Římanů. Zdejší chrám byl zasvěcený dvěma bohům – Horovi (zobrazován se sokolí hlavou) a krokodýlímu bohovi Sobekovi. Toto dvojím zasvěcení chrámu je důvodem, proč je nazýván „dvojitým chrámem“. Stav dnešního chrámu je silně ovlivněn erozí a záplavami, které na stavbu po tisíciletí působily. ![Socha Ramesse II. nalezena v Asuánu; FOTO: guardian.co.uk](/wp-content/uploads/zajimavosti/asuan-socha-ramesse2.jpg "- Starověký Egypt") Socha Ramesse II. nalezena v Asuánu; FOTO: guardian.co.uk Zdroj: Česká televize **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Ramesse II. --- ### [Tetování ve starém Egyptě – hledání boží ochrany a krásy](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/tetovani-ve-starovekem-egypte.php) **Published:** 3 března, 2018 **Author:** Pavel Felgr **Content:** V Dér el-Bahrí byly objeveny dvě mumie pocházející z doby před 4000 let. Tyto mumie představují dosud nejstarší spolehlivý doklad tetování, který ze starého Egypta známe. Další dochované hmotné a ikonografické prameny by mohly prokázat existenci tetování i v následujících obdobích egyptských dějin, včetně koptského. Na rozdíl od jiných dávných společností se ve starém Egyptě nechávaly tetovat výhradně jen ženy. O způsobu tetování víme jen velmi málo, zvláště když se nyní zpochybňují nálezy údajných tetovacích jehel. ## **![Tetování - mumie ženy](/wp-content/uploads/zajimavosti/tetovani-01.jpg "Tetování - mumie ženy - Starověký Egypt")**Tetování na mumii kněžky Imenet **Ke zmíněnému objevu tetovaných mumií došlo r. 1891 poblíž monumentální terasovité hrobky panovníka 11. dynastie Mentuhotepa (II.) Nebhepetrea** v Dér el-Bahrí na západním břehu Nilu naproti dnešnímu Luxoru. Jedna z mumií náležela ženě jménem Imenet, která byla kněžkou oblíbené bohyně lásky, hudby, zpěvu a tance Hathory a také dvorní dámou uvedeného krále Mentuhotepa, jemuž se kolem roku 2050 př. n. l. podařilo opět sjednotit Egypt. Dobře dochovaná mumie Imenety (kněžky bohyně Hathory) spočívala v nedotčené malované dřevěné rakvi byla zdobena širokým okružím, náhrdelníkem z fajánsových korálků, prsteny, náramky a – tetováním. Dnes je její mumie uložena v Egyptském muzeu v Káhiře. Tmavomodré tetování na jejím břichu, pažích a stehnech, sestávající z pravidelných řad teček a čárek. Zvláště výrazné jsou elipticky uspořádané vzory pod pupkem. Obdobné tetování vykazuje i druhá mumie blíže neznámé ženy, snad také dvorní dámy, pohřbené v hrobce společně s Imenetou. ## Další dvě ženské mumie zdobené tetováním **Jen z trochu mladší doby pocházejí další dvě ženské tetované mumie, které byly objeveny poblíž Imenetiny hrobky v Dér el-Bahrí roku 1923** expedicí newyorského Metropolitního muzea umění, kterou vedl egyptolog Herbert E. Winlock. Tyto dvě ženy (dvorní tanečnice) měly vytetované geometrické vzory na břichu, rukou a nohou podobně jako Imenet a její bezejmenná společnice. **Tetování těchto čtyř staroegyptských ženských mumií přitom nápadně připomíná zdobení těl dobových drobných plastik nahých žen**. Právě v 11. dynastii (asi 2137–1994 př. n. l.) se součástí pohřební výbavy nekrálovských mužských i ženských hrobů zvláště v oblasti Théb (a také Horního Egypta a Dolní Núbie) staly ploché malované dřevěné „panenky“ bez nohou, jen se stylizovanou hlavou, někdy opatřenou dochovanou parukou z lidských vlasů. Tyto plastiky zdobily naznačené náhrdelníky a náramky. Tečkami byly vyznačeny a zdůrazněny ženské genitálie, což je třeba spojovat s ženskou plodností a myšlenkou znovuzrození a regenerace na onom světě. V jednom dochovaném případě „panenku“ zdobila kresba bohyně Tuerety (v překladu „Velké“), zobrazované v podobě hrošice (v přírodě spolehlivé matky) s krokodýlím hřbetem a ocasem, lvími tlapami a ženskými prsy, a považované za mocnou ochránkyni těhotných a rodících žen. Zdroj: VACHALA, Břetislav, 2012. *Tetování ve starém Egyptě – hledání boží ochrany a krásy* : časopis Vesmír 2012/10 **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** tetování ve starověkém Egyptě --- ### [Tetování ve starém Egyptě – hledání boží ochrany a krásy 2](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/tetovani-ve-starovekem-egypte2.php) **Published:** 9 března, 2018 **Author:** Pavel Felgr **Content:** To, co bylo řečeno o „panenkách“, platí také o pozdějších figurkách souložnic nebo „konkubín“ ze Střední říše (asi 1994–1797 př. n. l.). Tyto figurky souložnic se zhotovovaly z pálené hlíny, vápence, dřeva (i ebenového), slonoviny či fajánse s modrou glazurou. Figurky souložnic zachycovaly stojící ženu nebo i ženu ležící na lůžku (a třeba i kojící dítě). ![Fajánsová „společnice zemřelého“ z doby okolo 1800 př. n. l., výška 13,3 cm, nalezena v oblasti Théb, Egyptské muzeum v Berlíně, inv. č. 9583, kresba B. Vachala](/wp-content/uploads/zajimavosti/fajansova-spolecnice-zemreleho.jpg "Fajánsová „společnice zemřelého“ z doby okolo 1800 př. n. l., výška 13,3 cm, nalezena v oblasti Théb, Egyptské muzeum v Berlíně, inv. č. 9583, kresba B. Vachala - Starověký Egypt")Modrá barva byla považována za barvu vody a božstev plodnosti. Erotický aspekt byl ještě zdůrazněn naznačeným tečkováním (tetováním?) nahého těla, navíc často zdobeného šperky. **Podle představ starověkých Egypťanů** měly být tyto figurky magicky oživeny v hrobce. **Měly podporovat mužovu plodivou sílu, zajišťovat mu trvalou ženskou společnost a vést ho k věčnému znovuzrození**. **Početná skupina obdobných plastik žen byla míněna jako votivní dary pro již zmíněnou Hathoru.** Tyto plastiky pocházejí z celého 2. tisíciletí př. n. l. a byly nalezeny v Hathořiných chrámech. Některé se nacházely také v obytných domech i mužských a ženských hrobech po celém Egyptě a Núbii. Jelikož **Hathor byla navíc patronkou Východní pouště a Sinaje, a tudíž ochránkyní expedic**, které tam směřovaly, aby získaly potřebný galenit, tyrkys a měď, lze v jejích tamějších svatyních objevit právě takové votivní stojící terakotové sošky nahých žen, někdy navíc zdobené amulety a fajánsovými perlami a zavinuté do pruhu lněné látky. Účelem takových plastik byla prosba dotyčné ženy (účastnice výpravy) o zajištění plodnosti, narození zdravého potomka a o jejich společné blaho. ## Tetování v období Nové říše Z doby Nové říše (asi 1543–1080 př. n. l.) se dochovala znázornění tanečnic a hudebnic, které mají na stehně malou stylizovanou podobu boha Bese. Jednalo se o ochranného trpasličího boha s korunou ze vztyčených pštrosích per na hlavě, s dlouhými vlasy, téměř lvím obličejem, mohutným plnovousem a vyplazeným jazykem. **Bes byl oblíbeným a hojně uctívaným ochráncem rodiček, dětí a domácností a bohem hudby a tance**. Zaručoval plodnost a odvracel zlo. Etymologie jeho jména je také spatřována v egyptském slově besa, „střežit, chránit, hlídat“. Symbolika Besovy podoby na stehnech zmíněných žen je tedy zřejmá. To, že jde výhradně o tanečnice a hudebnice, je dané prostě tím, že právě ony byly na rozdíl od jiných žen zobrazované s obnaženýma nohama. Otázkou však zůstává, jakým způsobem byla Besova podoba na stehnech žen provedena. Tetování je jen jednou z možností. ## Čtyři tetované mumie z Dér el-Bahrí jako jediný důkaz **Jediným spolehlivým a přesvědčivým důkazem tetování ve starém Egyptě zůstávají tetované mumie**, a těmi jsou pouze ony zmíněné čtyři z Dér el-Bahrí, které pocházejí z faraonských dob. Pro úplnost však musíme ještě zmínit tetovaný fragment ženské mumie, který nalezl při výzkumu núbijského pohřebiště poblíž vesnice Kubánu (hrob č. 271 v pohřebišti 110) britský egyptolog Cecil M. Firth již r. 1910. Toto pohřebiště, které 100 km jižně od Asuánu pohltily vody Násirova přehradního jezera, náleželo núbijské kulturní skupině C, jejíž lidnaté, útočné a velice obávané kmeny obývaly oblast mezi 1. a 2. nilským kataraktem v období přibližně 2200–1500 př. n. l. Egypťané se s nimi při své expanzi na jih pravidelně střetávali a není divu, že právě v Kubánu vybudovali mohutnou pevnost, zvláště když odtud vedla hlavní přístupová cesta ke zlatým dolům ve Wádí Allákí. Nicméně nalezená mumie blíže neznámé příslušnice jednoho z kmenů této núbijské kulturní skupiny měla na břichu vytetované tečky a čárky seřazené do geometrických obrazců (trojúhelníků a kosočtverců), které se podobají tetování čtyř žen z Dér el-Bahrí a dekoraci dobových plastik nahých žen z Egypta a Núbie. Núbijské kulturní skupině C náleží i zbytky mumifikovaného těla 30–50leté ženy, nedávno objevené v hornoegyptské Hierakonpoli (dnešním Kóm el-Ahmaru). Opět jde o tetování sestávající z teček a čárek na dochovaném ženině levém boku, hrudi, paži a ruce. ![Tetování ve stylizované podobě boha Besea na stehnech tanečnic a hudebnic, podle L. Keimera, 1948.](/wp-content/uploads/zajimavosti/tetovani-bes.jpg "Tetování ve stylizované podobě boha Besea na stehnech tanečnic a hudebnic, podle L. Keimera, 1948. - Starověký Egypt") Tetování ve stylizované podobě boha Besea na stehnech tanečnic a hudebnic, podle L. Keimera, 1948. Zdroj: VACHALA, Břetislav, 2012. *Tetování ve starém Egyptě – hledání boží ochrany a krásy* : časopis Vesmír 2012/10 **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** tetování ve starověkém Egyptě --- ### [V Sakkáře objevena "dílna mumií"](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/archeologove-v-sakkare-objevili-dilnu-mumii.php) **Published:** 27 července, 2018 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Sakkára vydala další tajemství – byla objevena svérázná „dílna mumií“ poslední dynastie nezávislých faraonů. 35 „klientů“ a množství artefaktů spojených s procesem balzamování těl. O nálezu informovalo egyptské ministerstvo památek. --- ## Sakkára – pohřebiště nejen v období Staré říše Ramadan Hussein, ředitel vykopávek a profesor univerzity v Tübingenu, se vykopávkami v Sakkáře zabývá už několik let. Se svým týmem využíval nejmodernější metody vědy, včetně 3D laserových scannerů a radarů. Na pohřebišti v Sakkáře se svým týmem začal Hessein pracovat před dvěma lety. Na místě je pochována 26. dynastie faraonů, kteří v Egyptě vládli po pádu Asyrské říše a během porážky od Perské říše. Původně se tým Husseina snažil najít několik známých hrobek faraonů 26. dynastie, které byly odhaleny už na konci 19. století a dnes jsou znovu pohřbeny pod novými vrstvami písku. Jenže … Nedaleko hrobky jednoho z činovníků faraona Ahmose II. zachytil radar místnost čtvercového tvaru, která nebyla podobná typickým hrobkám doby 26. dynastie. Ležela v hloubce 13 metrů a její délka a šířka byla přibližně pět metrů. ## „Dílna mumií“ ukrytá 13 metrů hluboko Když se archeologové dostali do tajemné místnosti, objevili, že nejde o hrobku, ale o unikátní „dílnu mumií“. Uvnitř této dílny našli 35 připravených mumií, pět sarkofágů, množství drahocenných sošek, lněná roucha, olej na mumifikaci, vanu na namáčení těl, zlatou masku a návod na mumifikaci. Nyní archeologové a vědci zkoumají všechny nálezy. Jejich analýza by měla ukázat, jak se změnila tradice mumifikace za tisíc let starověkého Egyptu a proč byla tato díla postavena pod zemí. Zdroj: Sputnik Česká republika **Rubriky:** Zajímavosti --- ### [Vražda kočky se v Egyptě trestala smrtí](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/vrazda-kocky-se-v-egypte-trestala-smrti.php) **Published:** 7 listopadu, 2019 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Uctívaná egyptská bohyně radosti a lásky Bastet má hlavu kočky. Bastetiných sošek je všude po celé zemi spousta. Nacházejí se v chrámech i domácnostech. Každý chce mít bronzovou sošku, jenže málokomu se to poštěstí, jsou totiž velmi drahé. --- ## Uctívané kočky Bohyně Bastet (v překladu „Ta, která je z Bastu“) byla uctívána v podobě kočky už od 2. dynastie a patří tak k nejstarším bohům starověkého Egypta. Byla ztělesněním rafinované ženskosti. Můžeme říci, že to byla hodná a laskavá bohyně, ale (tak jako každá žena) uměla i ukázat drápky. Původně se jednalo jen o místní božstvo – bohyně Bastet chránila město Tell el-Basta ležící v severovýchodní deltě. Díky prohlubování vztahů mezi jednotlivými oblastmi země se i Bastet stávala známější jako „Paní Obou zemí“. V mnoha otevřených hrobkách v Egyptě byly objeveny sošky koček a nebo dokonce mumifikované kočky. **Egyptské sošky a malby vždy zachycují kočky upravené a dobře živené**, což svědčí o dobré péči, která jim byla věnována. Kočky měly ve starověkém Egyptě naprosto jedinečné postavení a vztah starověkých Egypťanů k nim byl mimořádný. Dobytek a drůbež chovali pro maso, opice pro pobavení, ale kočky – ty měly absolutní svobodu a mohly si odejít a přijít, kdy se jim jen zlíbilo. **Kočky neměly v Egyptě žádná jména, všechny byly oslovovány obecným „miu“**. **Kočka byla posvátné zvíře, proto byla i smrt kočky velkou událostí**. Po úmrtí kočky si jako výraz smutku oholili členové rodiny obočí a její tělo svěřili do rukou balzamovače. V okolí Nilu se nacházejí četné hřbitovy pro kočky a mumifikovaná těla těchto milovaných mazlíčků se také často nacházela v hrobkách jejich majitelů. Kočky si prostě vysloužily u lidí speciální postavení. ## Posvátnou kočku zabít? Jen kněz … Zabít kočku má právo jenom kněz. A jsou to právě kněží, kdo chová ve svých chrámech spousty koček. Aby uspokojili poptávku zbožných lidí po kočkách, nechávají mrtvá zvířata mumifikovat a pak je nabízejí návštěvníkům. I když patří Bastet mezi nejstarší egyptské bohy, první svatyně se dočkala až na konci 6. dynastie za vlády Pepi I. Vrcholu pak dosáhla za časů 22. dynastie faraonů, která pocházela z Tell el-Basty a zvolili si toto město jako svoje rezidenční. ![Bohyně Bastet, kočičí bohyně](/wp-content/uploads/zajimavosti/bohyne-baset-kocici-bohyne.jpg "Bohyně Bastet, kočičí bohyně - Starověký Egypt") Zdroj: EpochaPlus **Rubriky:** Zajímavosti --- ### [Rodiče Tutanchamona - Juja, Cuja, Teje](https://www.starovekyegypt.net/tutanchamon-patrani-po-rodicich/rodice-tutanchamona-juja-cuja-teje.php) **Published:** 14 července, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Kdo byli vlastně rodiče Tutanchamona a kdo byl sám Tutanchamon? Byl synem Amenhotepa IV. (Achnatona) a Nefertiti, nebo Amenhotepa IV. (Achnatona) a jiné jeho manželky (snad jménem Kija) a nebo dokonce byli jeho rodiči Amenhotep III. a Teje? Dlouho nebylo známo, kdo byli rodiče tohoto faraona, který zemřel příliš mlád na to, aby se výraznějším způsobem zapsal do historie starověkého Egypta. Egyptologům a odborníkům na genetiku se podařilo záhadu rodičovství rozluštit a tak **dnes víme bezpečně, kdo byl otcem faraona Tutanchamona**. Víme také, kde hledat jeho matku, ale její jméno je zatím zahaleno tajemstvím. Ale nepředbíhejme. ## Tutanchamon – počátky u Juji a Cuji Pokud budeme pátrat po rodičích faraona [Tutanchamona](faraoni-nove-rise/tutanchamon.php "Tutanchamon"), pak nejčastěji se jako otec uvádí [Achnaton](faraoni-nove-rise/amenhotep4.php "Amenhotep IV. (Achnaton)"). Ale byl to skutečně on? A kdo byla jeho matka? **Bezpečně víme, že matkou faraona Tutanchamona nemohla být** [Nefertiti](faraoni-nove-rise/nefertiti.php "Nefertiti, manželka Amenhotepa IV. (Achnatona)"), protože (jak uvádí dobové záznamy) měla s Achnatonem 6 dcer. Proto bylo nutno jít proti proudu času a využít analýzy DNA několika mumií, aby bylo možné s určitostí určit rodiče Tutanchamona. Pokud vycházíme z předpokladu, že Achnaton byl otec Tutanchamona, a vezmeme-li v úvahu to, že Achnaton byl synem Amenhotepa III. a Teje, dostáváme se tak až k rodičům Teje, kterými byli Juja a Cuja. Z jejich mumií (byli pohřbeni v hrobce KV 46) byla provedena analýza DNA. Aby bylo možné tedy přesně určit rodiče Tutanchamona, bylo potřeba mít: - mumie Juji a Cuji - mumii Amenhotepa III. (byla nalezena v hrobce KV 35 Amenhotepa II.) - mumii Teje (manželky Amenhotepa III.) ## Pátrání po mumii Teje V jedné z vedlejších komor **v hrobce KV 35 byly ale objeveny mumie dvou žen, které se označovaly jako mumie starší žena a mumie mladší žena**. Protože obě mumie měly pokrčenou levou ruku v lokti směřující k hrudníku (srdci), byl to důkaz toho, že se jedná o ženu faraona, protože takto byly pohřbívány pouze manželky faraonů. Ale o kterou manželku jde? Pod hlavou mumie starší ženy byl nalezen pramen rusých vlasů, které se nápadně podobaly pramenu vlasů, který byl nalezen v hrobce KV 62 faraona Tutanchamona a také v hrobce KV 55, která je připisována Achnatonovi. Zda v ní ale je skutečně pohřben Achnaton nebylo nikdy prokázáno. Proto se provedla analýza DNA Juji a Cuji a mumie označené jako „starší žena“ z vedlejší komory hrobky KV 35. ![Rodiče Tutanchamona, Analýza DNA – Juja a Cuja](/wp-content/uploads/zajimavosti/tutanchamon/tutanchamon-juja-cuja-teje.png "Rodiče Tutanchamona, Analýza DNA – Juja a Cuja - Starověký Egypt") Výsledek analýzy jasně prokázal, že **„starší žena“ z vedlejší komory KV 35 je manželka Amenhotepa III. – Teje**, jak je patrné z obrázku. Tím jsme tedy nejen identifikovali Teji, ale víme také, že pramen rusých vlasů, který byl nalezen v hrobce KV 62 a KV 55 je shodný s pramenem vlasů „starší ženy“ z KV 35 – tedy Teje. To je jeden plusový bod pro to, aby v hrobce KV 55 byl identifikován Achnaton. Ale je to skutečně on? **Rubriky:** Pátrání po rodičích Tutanchamona **Štítky:** Achnaton, Amenhotep IV., rodiče Tutanchamona, Tutanchamon, Tutanchamonovi rodiče --- ### [Achnaton a Tutanchamon - otec a syn](https://www.starovekyegypt.net/tutanchamon-patrani-po-rodicich/achnaton-a-tutanchamon-otec-a-syn.php) **Published:** 14 července, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Aby bylo možné určit, zda byl v hrobce KV 55 skutečně pochován [Achnaton](/faraoni-nove-rise/amenhotep4.php "Amenhotep IV. (Achnaton)"), byla provedena analýza DNA mumie. Někteří egyptologové se domnívali, že by v hrobce KV 55 mohl být pochován faraon Smenchkare. **Také Smenchkare** (možná syn Amenhotepa III. a jeho nejstarší dcery Sitamon) **byl považován za možného otce Tutanchamona**. Rusé vlasy Teje, které zde byly nalezeny sice dávaly tušit, že se jedná o někoho z její rodiny, ale nedávají jistotu, že jde o Achnatona. Byli tedy Achnaton a Tutanchamon otec a syn? **Bylo několik důkazů, které hovořily pro Anchnatona, stejně jako několik důkazů, které hovořily pro Smenchkarea.** Rozbory mumie z hrobky KV 55 týmem forézních specialistů vedly k závěru, že se jedná o muže maximálně kolem 25 let, což bylo příliš málo na Achnatona, který zemřel zhruba ve 40ti letech. To byl tedy důkaz, který hovořil pro Smenchkarea. Na druhé straně v hrobce byly objeveny na rakvi kartuše s epitety, které používal pouze Achnaton – to tedy byl důkaz hovořící pro Achnatona. Rozhodnutí měla přinást analýza DNA. ![Analýza DNA – Amenhotep III., Teje, Achnaton](/wp-content/uploads/zajimavosti/tutanchamon/tutanchamon-amenhotep3-teje-achnaton.png "Analýza DNA – Amenhotep III., Teje, Achnaton - Starověký Egypt") ## V hrobce KV 55 je pohřben Achnaton Jak je vidět na obrázku, **analýza DNA jasně prokázala, že se jedná o syna Amenhotepa III. a Teje**. A protože jediný syn Amenhotepa III. a Teje, který vládl Egyptu jako faraon byl Achnaton, nemůže být pochyb o tom, že v hrobce KV 55 je mumie právě tohoto faraona – Achnatona. Navíc nové CT snímkování prokázalo degenerativní změny na páteři mumie související s věkem kolem 40ti let – to je další důkaz toho, že se jedná o Achnatona. Víme tedy, kdo je v hrobce KV 55 pohřben, ale zatím stále ještě nevíme nic nového o tom, kdo byli rodiče Tutanchamona. Ptáte se jak je to možné? Jednoduše proto, že se předpokládá, že otcem Tutanchamona byl Achnaton. Pokud by byl tento předpoklad správný, musela by analýza DNA mumie Tutanchamona obsahovat stejné genetické znaky, jaké nacházíme u Achnatona. **Příbuzní muži mají stejný vzorec chromozomu Y, který se dědí přímo z otce na syna**. Potvrdí tedy analýza DNA, že Achnaton a Tutanchamon je otec se synem? **Rubriky:** Pátrání po rodičích Tutanchamona **Štítky:** Achnaton, Amenhotep IV., rodiče Tutanchamona, Tutanchamon, Tutanchamonovi rodiče --- ### [Rodiče Tutanchamona - Achnaton a jeho sestra](https://www.starovekyegypt.net/tutanchamon-patrani-po-rodicich/rodice-tutanchamona-achnaton-a-jeho-sestra.php) **Published:** 14 července, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Analýza DNA pomohla v identifikaci mumie Teje, která byla objevena v jedné z vedlejších komor hrobky KV 35 Amenhotepa II. Tato hrobka sloužila jako úkryt mumií. Díky analýze DNA bylo možné určit, že původně „starší žena“ je skutčně Teje, stejně jako **analýza DNA můžeme říci, zda v hrobce KV 55 je nebo není pohřeben Achnaton**. Byl tedy Amenhotep IV. (Achnaton) skutečně otcem Tutanchamona? ![Analýza DNA – Amenhotep III., Teje, Achnaton, Tutanchamon](/wp-content/uploads/zajimavosti/tutanchamon/tutanchamon-amenhotep3-teje-achnaton-tutanchamon.png "Analýza DNA – Amenhotep III., Teje, Achnaton, Tutanchamon - Starověký Egypt") Při pohledu na obrázek je zřejmé, že chromozom Y byl předán z otce na syna a Achnaton tak je otcem mladého faraona Tutanchamona. **Všimněte si zejména markeru 12, který Teje získala od Cuji, následně jej předala Achnatonovi a ten Tutanchamonovi**. V tuto chvíli tedy můžeme říci, že známe otce Tutanchamona – potvrdil se obecný předpoklad, že se jedná o Achnatona. Kdo byla ale jeho matka? ## Překvapivé svědectví Jak jsem již uvedl, analýza DNA egyptologům pomohla určit mumie Teje a Achnatona, stejně jako pomohla prokázat to, že Achnaton je otcem Tutanchamona. Jistě si ale vzpomínáte, že ve vedlejší komoře hrobky KV 35 byla ještě jedna mumie, která byla dosud označována jako „mladší žena“. O koho se ale jedná? Také tato mumie podstoupila analýzu DNA a výsledek přinesl hned dvě překvapení. Prvním překvapením bylo, že její DNA odpovídá DNA Tutanchamona! To znamená, že se jedná o jeho matku. Byla tedy objevena mumie matky Tutanchamona, ale nebylo zatím známo, o koho se jedná. ## Kdo je „mladší žena“ z hrobky KV 35? Jedno překvapení však ještě egyptology čekalo – DNA „mladší ženy“ odpovídala nejen DNA Tutanchamona, ale navíc prokázala, že stejně jako Achnaton byla dcerou Amenhotepa III. a Teje! **Achnaton tedy počal Tutanachamona se svojí sestrou**. Její jméno zatím zůstává utajeno, ale podstatnější než jméno je ten fakt, že tento incest (a v historii starověkého Egypta ani první ani poslední) může být jedním z důvodů, proč Tutanchamon zemřel tak mlád. **Rubriky:** Pátrání po rodičích Tutanchamona **Štítky:** Achnaton, Amenhotep IV., rodiče Tutanchamona, Teje, Tutanchamon, Tutanchamonovi rodiče --- ### [Zkoumání mumie Tutanchamona - 2. díl](https://www.starovekyegypt.net/jak-zemrel-tutanchamon/zkoumani-mumie-tutanchamona-2.php) **Published:** 18 července, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Nové zkoumání mumie Tutanchamona (2008 – 2010) odhalilo něco, čeho si dříve na CT snímcích nikdo nevšiml. **Tutanchamon trpěl od narození poškozením levé nohy** (tzv. koňská noha, pes equinovarus). V jednom prstu na noze neměl kost a nártní kosti byly zničeny nekrózou. Tutanchamon si proto při chůzi musel pomáhat holí a i tak musel při každém kroku velice trpět. Je také jediný faraon, který je například při lukostřelbě zobrazován v sedě (nikoliv ve stoje, jak bývalo obvyklé). **![Zkoumání mumie Tutanchamona odhalilo, koňská noha](/wp-content/uploads/zajimavosti/tutanchamon/tutanchamon-konska-noha.png "Tutanchamon, koňská noha - Starověký Egypt")V hrobce KV 62 bylo objeveno 130 vycházkových holí**, z nichž některé nesly zřetelnou známku používání. Někteří badatelé často argumentovali tím, že hůl byla symbolem moci a že poškození nohy Tutanchamona mohlo vzniknout při mumifikaci. Nová analýza mumie Tutanchamona ale prokázala růst nové kosti jako reakci na nekrózu a to dokazuje, že [Tutanchamon](/faraoni-nove-rise/tutanchamon.php) měl nohu nemocnou ještě za svého života. ## Zabila Tutanchamona malárie? **Tutanchamonova poškozená noha** jistě byla velkou komplikací, sama o sobě však **nebyla příčinou jeho předčasné smrti**. Tutanchamonova mumie byla podrobena vyšetření genetických stop různých infekčních onemocnění. Na základě přítomnosti DNA z několika kmenů parazita *Plasmodium falciparum* dokazovala, že Tutanchamon trpěl malárií. Nejvážnější formou této nemoci trpěl opakovaně několikrát. Malárie může vyvolat smrtelnou imunitní reakci organismu, může způsobit šok v krevním oběhu a vést ke křečím, krvácení, komatu a smrti. Odborníci ale upozornili na to, že malárie byla tehdy poměrně běžná a Tutanchamon tak mohl být vůči ní částečně imunní. Mohla ale výrazně oslabit jeho imunitní systém, takže pro něho mohly být zásadnější komplikace, které nastaly po nezhojené zlomenině nohy. Tato zlomenina byla objevena při zkoumání mumie Tutanchamona v roce 2005. Co bylo příčinou smrti Tutanchamona není známo, může to být oslabený imunitní systém v důsledku malárie, následná zlomenina nohy a možná infekce nebo jiné komplikace s tím spojené. Pokud k tomu přidáme zmíněnou „koňskou nohu“ a možný rozštěp patra (rovněž vrozený), neměl Tutanchamon rozhodně snadný život. Ačkoliv přesnou příčinu smrti zatím nelze určit, jedno tajemství bylo odhaleno – rodiče Tutanchamona již nejsou neznámí. **Rubriky:** Jak zemřel Tutanchamon **Štítky:** mumie Tutanchamona, Tutanchamon, Tutanchamonova hrobka, Tutanchamonova mumie --- ### [Zkoumání mumie Tutanchamona - 1. díl](https://www.starovekyegypt.net/jak-zemrel-tutanchamon/zkoumani-mumie-tutanchamona-1.php) **Published:** 18 července, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** I když to bude znít možná krutě, ale to co Tutanchamona skutečně proslavilo byla Tutanchamonova smrt. Ale jak vlastně tento mladý faraon zemřel? Zemřel přirozenou smrtí, nebo se stal obětí vraždy? Nebo snad nešťastná náhoda? Zkoumání mumie Tutanchamona by mělo přinést odpovědi alespoň na některé otázky. ## Zkoumání mumie Tutanchamona ### Antropologický výzku mumie Tutanchamona Douglasem Denym **Mumii faraona Tutanchamona objevil v roce 1922** [Howard Carter](/egyptologove/howard-carter.php "Howard Carter")**, ale první zkoumání Tutanchamonovy mumie proběhlo až v listopadu 1925**. Toho roku Douglas Deny oficiálně začal s antropologickým výzkumem mumie Tutanchamona. Tato časová prodleva se dá celkem jednoduše vysvětlit – téměř 3 roky totiž trvalo podrobné dokumentování a vyklízení pohřební výbavy Tutanchamona. ### Rentgenové vyšetření mumie Tutanchamona R.G. Harrisonem **Další zkoumání mumie Tutanchamona proběhlo v roce 1968**, když R. G. Harrison, profesor anatomie z Liverpoolu, přijel s britským týmem, aby provedl rentgenové vyšetření mumie. Výsledkem bylo odhalení Carterova zacházení s mumií. Hlava Tutanchamona byla oddělena od těla, stejně jako jeho údy. Paže a nohy, které byly dodatečně připojeny ke zmrzačenému tělu smůlou a při opětovném pohřbení mumie byly tyto skutečnosti maskovány vrstvou jemného písku a plátna. O zkoumání mumie Tutanchamona nám Harrison nezanechal žádnou oficiální zprávu, ale přesto **během analýzy mumie Tutanchamona byly objeveny na spodní části lebky krevní sraženiny**. Ty mohly být výsledkem krevního výronu mezi mozkovými plenami, ale daleko podstatnější bylo, že tyto krevní sraženiny byly pokryty zvápenatělou vrstvou. To znamená, že pokud by se jednalo o úraz, na jehož následky by Tutanchamon zemřel, byl by v takovém případě Tutanchamon ještě dlouho živ a umíral pomalou smrtí. Tuto variantu by mohly podporovat i egyptologické prameny, které uvádějí, že nástupce Tutanchamona – kněz Aje – užíval titulaturu faraona ještě za života Tutanchamona! Těžko můžeme předpokládat, že by za normálních okolností mladý Tutanchamon plánoval sebevraždu a ustanovil nekrálovskou osobu, kterou Aje pochopitelně byl, svým spoluvladařem. Navíc – Tutanchamon se svou manželkou Anchesenamon zcela jistě plánoval mít vlastní děti. To nakonec dokazují dvě předčasně zemřelá děvčátka, která byla objevena v hrobce Tutanchamona. Zemřel tedy Tutanchamon na následky zranění bez cizí pomoci, nebo zemřel na následky zranění s dopomocí někoho, kdo by měl přístup až do ložnice faraona? ## Tutanchamon nezemřel násilnou smrtí ![Mumie Tutanchamona](/wp-content/uploads/zajimavosti/tutanchamon/tutanchamon-mumie.png "Mumie Tutanchamona - Starověký Egypt")8. března 2005 dokončil tým mezinárodních odborníků na CT snímkování výzkum mumie Tutanchamona. **Výsledky CT snímkování mumie Tutanchamona vylučují, že by byl Tutanchamon zabit** ať už kýmkoliv (připomeňme, že se o moc po Tutanchamonově smrti „přetahovali“ Aje a Haremheb a jejich boj zcela nepochybně vedl ještě za života Tutanchamona). Proč se vlastně uvažovalo o násilné smrti? Krom krevní sraženiny se našel také maličký úlomek lebeční kosti uvnitř lebky Tutanchamona. Provedené CT snímkování mumie prokázala, že úlomek kosti se dostal do dutiny lebeční během mumifikace, kdy byla do lebky nalévána horká smůla. **Nevysvětlena však zatím zůstala krevní sraženina na spodku lebky**. Výzkum také naznačil, že si Tutanchamon mohl několik dní před smrtí vážněji zlomit stehenní kost (několik cm nad levým kolenem byla zaznamenána nezhojená rána) a mohl tedy zemřít na doprovodnou infekci. **Rubriky:** Jak zemřel Tutanchamon **Štítky:** mumie Tutanchamona, Tutanchamon, Tutanchamonova hrobka, Tutanchamonova mumie --- ### [Průběh pohřbu faraona Tutanchamona](https://www.starovekyegypt.net/jak-zemrel-tutanchamon/prubeh-pohrbu-faraona-tutanchamona.php) **Published:** 18 července, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Když mladý faraon Tutanchamon zemřel, jeho hrobka pravděpodobně nebyla ještě dokončena. Proto se má všeobecně za to, že byla rychle použita jiná hrobka, která snad byla původně určena pro Aje. Ať tak či onak, kněží měli 70 dní na to, aby připravili Tutanchamona na „věčnou cestu“. Průběh pohřbu Tutanchamona se řídil obvyklým způsobem. Pojďme si ho trochu přiblížit. **Balzamovači vyndali přes nosní dírky většinu mozku** a zbytky uvnitř rozpustili aromatickými roztoky. Na boku těla vyřízli otvor, kterým vyndali vnitřnosti, břišní dutinu vymyli palmovým vínem a vyplnili rozdrcenou myrhou a kasií. Tělo tak bylo zbaveno všeho, co by se mohlo kazit, bylo zcela oholeno a mohlo se ponořit do nádoby se suchým natronem (přírodní formou uhličitanu sodného), který absorboval zbývající vlhkost. Poté bylo tělo Tutanchamona položeno na pohřební lůžko se zvířecí hlavou bohyně Tauret, která slibovala Tutanchamonovi znovuzrození. Nakonec proběhlo bandážování, kdy se tělo zabalilo do ochranných vrstev ze stovek metrů jemného plátna. Při tomto bandážování se odříkávaly modlitby a pronášeli magické formule. ![Pohřební maska Tutanchamona, která byla v průběhu pohřbu Tutanchamona použita](/wp-content/uploads/zajimavosti/tutanchamon/tutanchamon-maska.png "Pohřební maska Tutanchamona - Starověký Egypt")**Den před pohřbem bylo Tutanchamonovo tělo** (zcela ozdobené a uzavřené ve zlaté rakvi) **dopraveno do paláce**, kde bylo vystaveno. Dvorní zlatníci upravili rysy obličeje Tutanchamona na dvou předchozích rakvích do utrápených až tragických výrazů, neboť Tutanchamon musel projít obtížnými fázemi. Na třetí rakvi z ryzího zlata ale výraz jeho obličeje svědčil o vítězství – zlatá maska představuje Tutanchamonův návrat do života, vyzařuje věčné mládí, které sice mladý faraon nyní ztratil, ale znovu jej získá ve společnosti bohů. ## Průběh pohřbu Tutanchamona **V den, kdy se konal pohřeb Tutanchamona, odříkávala Anchesenamon u nohou mumie formule evokující znovuzrozen**í. Pak se přidala k procesí, které se přesunulo do chrámu ke čtyřdennímu obřadu. Následovali ji dvořané, kteří nesli pohřební výbavu. Uvnitř chrámu pak Tutanchamonův nejspolehlivější rádce Aje, který se pak jako nástupce Tutanchamona stal na krátkou dobu faraonem, vykonal nejposvátnější rituál, který by jinak připadl na syna zemřelého faraona – dotkl se jeho úst a očí, aby je otevřel pro věčný život. Další den za úsvitu se pohřební procesí znovu vydalo na cestu – tentokrát do nekropole. Než kněží rozmístili v hrobce pohřební výbavu, byla vztyčena ve vchodu do hrobky mumie do vzpřímené polohy. Voda jako úlitba, která měla připomínat očistu bohů, skropila masku a rubáš. **Tělo Tutanchamona bylo obdarováno „korunou ospravedlnění“ a Aje provedl rituál „otevírání úst“.** Teprve pak mohl být Tutanchamon uložen k odpočinku. Po Tutanchamonovi se vlády na krátký čas chopil Aje, kterého ale záhy nahradil generál [Haremheb](/faraoni-nove-rise/haremheb.php). Ten chtěl, aby Aje, Tutanchamon i Achnaton byli zapomenuti a nechal stesat ze všech památek jejich jména. Zakázal vyslovit Tutanchamonovo jméno, protože prý vyslovení toho jména učiní Tutanchamona opět živým. A tak Egypt pomalu zapomněl na mladého faraona, který starověkému Egyptu vrátil po Achnatonově náboženské reformě znovu uctívání více bohů a bohyň a jeho jméno dlouhé roky nikdo nevyslovil … Když ale v roce 1922 Howard Carter objevil Tutanchamonovu hrobku, jméno tohoto mladého faraona se rozneslo po celém světě. Na otázku KDO BYL TUTANCHAMON můžeme ale s jistotou odpovědět jen tolik, že to byl faraon 18.dynastie, který nevládl dlouho a chtěl žít věčně. Možná, že objevením jeho hrobky se mu tento sen nakonec splnil. **Rubriky:** Jak zemřel Tutanchamon **Štítky:** Tutanchamon, Tutanchamonova hrobka --- ### [Otroci a sluhové v Egyptě](https://www.starovekyegypt.net/otroci-sluhove-sluzebne/otroci-a-sluhove-v-egypte.php) **Published:** 11 března, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Mezi otroky a sluhy nebyl příliš velký rozdíl**. Sluhové mohli samozřejmě ze služby u svého pána odejít, kterážto svoboda otrokům dopřána nebyla. Nicméně se stávalo, že byli otroci propuštěni z otroctví a naopak svobodní sluhové museli sami sebe prodávat do otroctví, aby unikli životu v bídě. Otrokům ani sluhům rozhodně nebylo co závidět. ## Otroci x sluhové **Sluhové měli přesně stanovené úkoly** na bohatých panstvích vysokých úředníků, v chrámech i vilách nejzámožnějších Egypťanů **a za své služby pobírali odměnu**. Mohli pracovat jako vebau, „číšníci“, jejichž důležitým úkolem bylo obsluhovat panstvo u stolu. Mohli být „naslouchací“, kteří čekali na zavolání svého pána, nebo šemsu, kteří pána doprovázeli, když šel ven. Sluhové šemsu u sebe neustále nosili košťátko, srolovaný koberec a dlouhou hůl. Když se jejich pán zastavil, rozbalili koberec a při každé příležitosti jej ometali. Jiný služebník nosil sandály, které nasazoval pánovi poté, co mu otřel nohy. Další služebnictvo pracovalo v kuchyních, zajišťovalo úklid a řádný chod domácnosti. Všichni tito sluhové byli svobodní. Svobodně mohli odejít od svého pána, pokud k nim byl nespravedlivý, svobodně se mohli usadit a pracovat sami na sebe, svobodně mohli nabývat majetku a zhodnocovat jej. Ve službě byli placeni za odvedenou práci. ## Otroci v Egyptě Otroci, nazývaní hernu či baku, tuto možnost neměli. **Postavení otroků v Egyptě se velmi odlišovalo od postavení otroků v klasických otrokářských společnostech, jakými byly např. staré Řecko a Řím**. V Egyptě neexistovalo právně zakotvené postavení otroků. Mohli vlastnit majetek, mohli ho odkazovat a dokonce mohli mít i své otroky. Existují doklady o tom, že otrok se mohl stát i písařem. O nejednoznačné povaze jejich postavení vypovídá i fakt, že slovo hernu tvořilo část označení „kněze“ hernu necer, služebníka božího, a tak by mělo být spíše překládáno jako „sluha“. **Zejména od doby Nové říše byli otroky většinou cizinci**. Jednalo se hlavně o válečné zajatce, které Egypt získal při vítězných taženích. Zajatci byli považováni za válečnou kořist, a jako takové je dostávali buď nejudatnější vojáci, nebo chrámy a královská panství. Tito otroci byli součástí státní pokladny stejně jako královský dobytek a mohli být kdykoli prodáni či vyměněni jako zboží. Když otrokyně porodila dítě, bylo jí odebráno a mohlo být také prodáno. Pán své otroky mohl libovolně prodávat i pronajímat a také je odkazovat svým dědicům. **Otroci na rozdíl od sluhů nebyli svobodní, a v případě útěku po nich bylo vyhlášeno pátrání**. Přes to všechno nebyl osud otroků na egyptském území o tolik horší než osud svobodných sluhů. Ti totiž sice měli možnost volby, stejně jako otroci ale patřili k vrstvě, která většinou žila v nejistotě a bídě. Tak se stávalo, že svobodní lidé museli sami sebe prodat do otroctví, aby vybředli z marasmu nouze. Oběma společenským skupinám hrozil od nespokojených pánů výprask a výtky. ## Osvobození z otroctví Stávalo se, že otroci byli svými pány osvobozeni, nebo že si svobodný sluha vzal za ženu otrokyni narozenou v egyptském domě. Tím byla žena osvobozena z otroctví a i její děti byly považovány za svobodné. Těm šťastnějším dokonce jejich bývalý pán dával i věno do manželství. Někdy se takto mohli vyvázat z otroctví i muži. Podle textu uloženého v muzeu v Louvru se jedna svobodná žena provdala za jistého Ameniua, válečného zajatce a otroka, který patřil jejímu strýci, královskému holiči při chrámu. Po švem osvobození z otroctví Ameniu dokonce převzal živnost svého bývalého pána. Nebylo ani vzácností, že otroci se svolením svých pánů nakupovali půdu. ![Otroci ve starověkém Egyptě, Núbijský otrok](/wp-content/uploads/egyptsti-otroci.png "egyptsti-otroci - Starověký Egypt") Otroci ve starověkém Egyptě, Núbijský otrok **Rubriky:** Otroci, sluhové, služebné **Štítky:** život ve starověkém Egyptě --- ### [Egyptský rok měl 365 dní](https://www.starovekyegypt.net/egyptsky-kalendar/egyptsky-rok-mel-365-dni.php) **Published:** 24 února, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Egyptský rok měl 365 dní, což znamenalo velký problém. **Aby egyptský rok přesně odpovídal slunečnímu cyklu, musel by být delší o čtvrtinu dne** (přesně o 0,2422 dne). Každé čtyři roky se tedy rok o dvacet čtyři hodin zpozdil. Tato malá odchylka pak způsobovala nesoulad s rytmem střídání ročních období. Možná se nám to může zdát zanedbatelné, ale **za šedesát let šlo již o patnáctidenní zpoždění**. Trvalo celkem 1460 let, než se kalendářní rok znovu začal shodovat se skutečností. Toto období se nazývá „Siriova perioda“. Egypťané si toto nemilé zpožďování samozřejmě uvědomovali. V některé roky totiž kalendářní léto připadlo ve skutečnosti na zimu! Všichni si nakonec na tyto zvláštnosti zvykli a kalendářní rok oprávněně přezdívali „toulavý rok“. Průměrní egyptští feláhové tento problém přenechávali vědcům a sami se řídili skutečným střídáním ročních období, které odpovídalo vzestupu a poklesu vody v Nilu. [Ptolemaios III. Euergetés](/ptolemaiovci/ptolemaios3.php) se roku 238 př.n.l. pokusil dekretem z Kanopu přidat každé čtyři roky šestý epagomenální den a tak rok vyrovnat. Jeho snaha však skončila nezdarem. **Teprve v římské době byl zaveden přestupný rok**. l přes tyto nedostatky však byl egyptský kalendář pozoruhodným dílem, o nějž se zasloužili talentovaní pozorovatelé a matematici z řad obyvatel nilského údolí. Kalendář s drobnými změnami přetrval tisíciletí a slouží dodnes. ## Potíže kněžstva s kalendářem Výkyvy toulavého roku působily velké problémy egyptskému kněžstvu. Kněží totiž při stanovování dat náboženských obřadů, které souvisely s nějakým přírodním jevem (záplavami, setbou nebo sklizní), nemohli vycházet z běžného kalendáře. Zřejmě používali kombinaci lunárního a slunečního kalendáře, v níž k lunárnímu roku o 354 dnech přidávali třináctý měsíc. Tento princip se hodně podobá židovskému lunárnímu kalendáři, který se používá dodnes. ![Člověk a vesmír – bůh Geb zosobňující zemi pod nebeskou klenbou, kterou představuje tělo jeho manželky Nuty (papyrus 21. dynastie)](/wp-content/uploads/egyptsky-kalendar.png "egyptsky-kalendar - Starověký Egypt") Člověk a vesmír – bůh Geb zosobňující zemi pod nebeskou klenbou, kterou představuje tělo jeho manželky Nuty (papyrus 21. dynastie) **Rubriky:** Egyptský kalendář **Štítky:** život ve starověkém Egyptě --- ### [Tkalci](https://www.starovekyegypt.net/egyptska-remesla/tkalci.php) **Published:** 10 března, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Předením a tkaním se zabývaly i egyptské bohyně. Eset předla a Nebthet tkala oděvy pro božstva. Ve starověkém Egyptě bylo předení a tkaní typicky ženskou prací. Řemeslo přetrvalo staletí a postupně se obohacovalo o nové techniky, které umožňovaly zvýšit produktivitu. **V dávných dobách se předení a tkaní věnovali v královských dílnách otroci**, přidělení na konkrétní panství. Později jejich práci převzaly svobodné ženy. Tkalcovské dílny (najet) produkovaly široké spektrum výrobků – obinadla, prostěradla, plátno, látky na výrobu šatů, suknic apod. Štočky látky, které mohly být až 20 metrů dlouhé, se zasílaly do „pokladnice“, která vedla jejich seznam. Zhotovené textilie se opatrně balily do beden, které musely být tak velké, aby zaměstnanci nemuseli výrobky překládat. Pro každý druh látky přitom byla zvláštní bedna. Potom se do beden zasunuly tyče, pomocí nichž se náklad přenášel. **Pradleny a tkadleny byly za svou práci odměňovány v naturáliích**. V době Staré říše spadala produkce a distribuce látek výlučně pod královský monopol. Proto z hrobek známe pouze dvě zobrazení jejich volného prodeje či výměny za jiné zboží. Velmi důležitým pramenem je v tomto případě výzdobný program z mastaby kněze Fetektiho, mezi jehož tituly patřil i „představený tkalcovských dílen“. Jako správce dílen pravděpodobně Fetekti dostával látky jako součást odměny za dobře vykonanou práci. ## Techniky zděděné po předcích **Práci v tkalcovské dílně řídila „představená tkadlen“** (v období Nové říše mohli tuto funkci zastávat i muži). Tkadleny upevnily tkací osnovu mezi dvě osnovní vratidla (dřevěné válce umístěné na zadní části tkalcovského stavu, na něž byla namotána osnova), která byla k zemi připevněna kolíky. To mohly provést jen vsedě na zemi. Nit protažená osnovou byla přichycena kouskem zahnutého dřívka. Přadleny před sebou měly namočený len. Před močením lnu se tato rostlina, pověstná jemností a pružností svých vláken, vochlovala. Stonky rostlin, které se neřezaly, aby byla vlákna co nejdelší, se připevnily k podlaze. Při vochlování byla obřím hřebenem ze stonků vytažena vlákna. Obnažená vlákna se pak vařila ve velké nádobě. Tato část práce měla zničit gumovitou hmotu, díky níž držely stonky u sebe, aby se snadno dala oddělit vlákna určená na přízi. Poté, co byla vlákna připravena, byla znovu namočena a pradleny je předpřádaly na přeslici. Nádoba s přízí přitom stála na zemi, tahala se z ní vlákna a spřádala se klubka. Na stěnách hrobek z období Střední říše jsou zobrazeny ženy, které pracují se dvěma přeslicemi najednou, což už vyžadovalo značnou zručnost, aby se vlákna nezamotala. **Výroba provazů se svěřovala mužům**. Tkadlec sedící na zemi ručně rovnal vlákna do požadované polohy a podával je stojícímu provazníkovi, který couval vzad a přitom je smotával. Pracoval při tom s jakousi rourkou, kterou vlákna protahoval a jíž otáčel. Na trubku bylo připevněno závaží, které pravděpodobně mělo zvýraznit pohyb udělovaný provazníkem. ## Předení a tkaní **Do dnešních dnů se dochovalo několik výjevů zachycujících přadleny a tkadleny při práci**. Patří mezi ně dřevěné modely nalezené v hrobce hodnostáře Meketrea, královského kancléře v období Střední říše, nebo malba zdobící Chnumhotepovu hrobku v Bení Hasanu. Na obou jsou zachyceny ženy, které do navlhčovače vložily tři klubka, jejichž konce vytahují otvorem v horní části nádoby. Vlákna posléze spřádají pomocí dřevěných přeslic. **Tkadleny pracovaly s tkalcovským stavem položeným na zemi**, na nějž připevňovaly řady vláken osnovy. Dvě řady napjatých vláken se vzájemně křížily. Další dvě řemeslnice si posílaly člunek s útkem, stlačovaným pomocí dřevěného hřebenu nebo ploché hůlky. V období Nové říše se objevil svislý stav, který umožnil provádět práci ještě pečlivěji. V dílnách dokonce ženy nahradili muži. Tkalcovské stavy stály na svislých vzpěrkách zapuštěných do země. Na obou koncích byly připevněny dvě šňůry, pomocí nichž se stahovala hotová látka. V celém starověkém světě byly známy schopnosti egyptských tkadlen a krása, jemnost a průsvitnost jimi vyráběných látek. Na hotové látky všechny dílny zapisovaly inkoustem značku, aby tak odlišily svou práci. **Tkalcovské techniky se od té doby nijak zvlášť nezměnily**, takže není vzácností, když na některých egyptských trzích narazíte na tkalcovské stavy podobné těm, jaké se používaly již ve starověku. ![Tkalci](/wp-content/uploads/vsedni-zivot/zivot-remesla/egyptska-remesla-tkalci.jpg "Tkalci - Starověký Egypt") **Rubriky:** Egyptská řemesla **Štítky:** řemesla starověkého Egypta, život ve starověkém Egyptě --- ### [Pekaři](https://www.starovekyegypt.net/egyptska-remesla/pekari.php) **Published:** 10 března, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Chléb a pivo tvořily základní složku egyptské stravy**. „Chléb a pivo“ – toto spojení je hieroglyfickým písmem vyryto ve všech mastabách. Každá rodina si většinou pekla vlastní chléb, takže pekařství bylo vzácným povoláním. Práci pekaře si ukážeme na příběhu jistého pekaře Apopa z Théb (Vasetu). Apop má obchůdek za karnackým chrámem. Je jedním z mála pekařů ve městě. Kvalitní a různorodou nabídkou si vydobyl přízeň zákazníků, přestože si všichni Egypťané obvykle pekli vlastní chléb. Apopův obchod ale vzkvétá, jelikož tento pekař nabízí vlastní druhy pečiva, které jinde nejsou k dostání. Konkurence je však velká, protože na trhu se dají koupit i chutné druhy chleba, které se dovážejí z Přední Asie. **Jako každý správný pekař má Apop vlastní zásoby zrní ve skladu**, který přiléhá k obchodu. Ječmen (it), pšenici (sut) a špaldu (boti) – druh pšenice s rozpadavým klasem – si nechává dovážet z nejlepších polností v kraji. Veškeré zrní pročistili jeho pomocníci. Apop se pyšní tím, že pečivo připravuje z té nejkvalitnější mouky. Brzy ráno nasypou řemeslníci zrní do velkého kamenného hmoždíře. Přesně takovou dávku, jakou potřebují na výrobu pečiva pro daný den. Zrní v pravidelném rytmu drtí těžkými, dva lokty dlouhými palicemi. Na tuto vyčerpávající práci navazuje oddělování zrna od plev, o které se postarají ženy. Ani tato práce není jednoduchá, protože musí dát stranou otruby pro zvířata a nechat pouze zrní vhodné ke mletí. Apop na tyto přípravy osobně dohlíží. Jelikož je tento pekař zároveň mlynářem tak ví, že dobrá pověst jeho chleba záleží na kvalitě mouky. Rozdrcené a proseté zrní se vloží do kamenného koryta. V něm ženy velkým kamenem zrní rozemílají, do druhého koryta sesypávají získanou mouku. Mouka se proseje a vše se znovu opakuje, dokud není mouka dostatečně jemná. Kvalitu mouky samozřejmě hodnotí Apop. ## Výborné kuželovité chleby Zatímco se připravuje mouka, přináší pekařova žena kuželovité chlebové formy a rozkládá je do pecí. Když se jí zdá, že formy mají správnou teplotu, rychle je vloží do otvorů speciální dřevěné desky. Na to už čeká Apop a do forem nalije kvašené těsto, které vypracoval spolu s několika pomocnicemi. Tyto keramické formy měly kónický tvar, a dvě tvořily dohromady jednu formu, neboť se přikládaly ústím k sobě. Naplněné formy Apop vkládá do pecí. Teď již nezbývá než čekat, až se chleba upeče. Po dopečení se bochníky vyjmou z pecí a jeho žena je důkladně přepočítá. V Egyptě se totiž přepočítává všechno. Nyní může pekařství přivítat první zákazníky. ## Pečivo nejrůznějších tvarů Apop je pověstným pekařem nejen díky svému výbornému chlebu, ale i kvůli dalším originálním výrobkům. Stal se skutečným mistrem ve výrobě chleba nejrůznějších tvarů. Vyráběl chléb ve tvaru hrocha, lotosového květu, loďky nebo chrámu. l jeho sladkosti jsou skutečnou lahůdkou, ať už jsou medové, ovocné, mléčné nebo máslové. Vyrábí také vaječné oplatky, které jsou oblíbené zvláště mezi dětmi. Apop má dobré srdce a nikdy nezapomene podarovat chlebem místní chudáky. Ve městě je totiž plno venkovanů i cizinců, kteří sem přišli hledat štěstí v domnění, že ve městě snadno zbohatnou. ![Pekaři](/wp-content/uploads/vsedni-zivot/zivot-remesla/egyptska-remesla-pekari.png "Pekaři") Žena rozemílající zrní **Rubriky:** Egyptská řemesla **Štítky:** řemesla starověkého Egypta, život ve starověkém Egyptě --- ### [Malíři](https://www.starovekyegypt.net/egyptska-remesla/maliri.php) **Published:** 10 března, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Počínaje 11. dynastií se malířství začalo rozvíjet po celém Egyptě. Jednou z příčin byl hospodářský úpadek, který tehdy zemi faraonů zachvátil. **Malba byla levnější než tesání jemných reliéfů a sochařství**, a během staletí se proto stala převládajícím uměleckým směrem. Popíšeme si postup malíře při výzdobě interiéru hrobky. Malíř v hrobce zapálí louče a lampy a ohmatá drsné a hrbolaté stěny, na které má malovat. Po prozkoumání pevnosti skály, do které byla komora vytesána, se vrátí do dílny a pustí se do práce. Prvním zásadním úkolem je příprava směsi, která bude sloužit malíři jako podklad. **Omítku, kterou dnešní Arabové nazývají muna, namíchal malíř z hlíny a nilského bahna**. Aby muna byla ještě odolnější, přidá do ní nasekanou slámu. Poté se vrátí do hrobky, připravenou směs nanese v čtyřcentimetrové vrstvě na zeď. Aby byly stěny na dotek hladké, pokrýval je malíř ještě primitivní omítku ještě třícentimetrovou vrstvou sádry nebo štuku. Plocha musí být co nejrovnější. Omítka musí proschnout, a teprve pak může konečně malíř začít malovat. ## Symbolické barvy Mezi nástroje, které malíř potřebuje patří pochopitelně štětce. Jsou vyrobené z rákosových stonků. Jejich konce malíř pečlivě rozžvýká, aby je mohl rozdělit na jednotlivá vlákna. Těmito štětci načrtává linie a obrysy. Dále používá kartáče z palmových vláken (na každou barvu má zvláštní kartáč), kelímky na vodu a škeble, v nichž míchá odstíny. **Nejdůležitější fází práce staroegyptského malíře bylo míchání barev**, které se připravovaly z přírodních barviv. Barvy se ředily vodou na střepu nebo ve škebli. Pak se smíchaly se s pojovací látkou – akáciovou gumou nebo s bílkem. Jednotlivé barvy tak vytvořily hmotu podobnou bochníku a snadno se přenášely. Na paletě mívali malíři šest až osm kelímků s tradičními barvami. **Bílá barva se připravovala z křídy** a sloužila k zesvětlení nebo zmatněni barev. Modrá, symbol nebe a noci, se připravovala z azuritu. Základem světlého okru, připomínajícího barvu ženské pokožky, byl krevel, základem tmavého okru používaného pro mužské tělo byl limonit. Zelená, symbol mládí, se připravovala z malachitu. Černá barva byla výtažkem z dřevěného uhlí a používala se pro zachycení původních obyvatel Núbie. ## Malíři – od nákresu po malbu **Dříve než malíř začal svou práci v hrobce, musel si vytvořit nákres**. Obličej a nohy se vždy zobrazovaly z profilu, oko (pro Egypťany tak důležité) a ramena sí zachytit en face. V dílně si přes plány malíř nakreslil čtvercovou síť, kterou poté narýsoval i na zeď. Pomocí sítě začíná načrtávat obrysy mužských a ženských postav, předmětů, zvířat a rostlin, které se v nilském údolí vyskytují. Velmi opatrně nanáší základovou barvu (na počátku Nové říše bylá základová barva nejčastěji šedomodrá nebo žlutá, od vlády Ramesse II. se používala už pouze žlutá). Pak začal malíř „oživovat“ obrysy silnými vrstvami barev. Pomocí odstínů bílé naznačil průsvitnost šatů a suknic, kachní peří oživí tahem zelenomodré barvy a obrysy lidských těl obtáhne tmavým okrem. Jeho dílo začíná dostávat definitivní podobu. Život zemřelého se před očima diváků bude odvíjet v několika pásech jako komiks. [![V dílně vyrobenou směs (muna) nanáší na stěny, aby vyrovnal jejich povrch stěn. Nanáší se vrstva asi 4cm silná. Aby byly stěny hladké, nanese ještě vrstvu sádry nebo štuku o síle 3cm.](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/egyptska-remesla-maliri-12b-300x300.jpg "V dílně vyrobenou směs (muna) nanáší na stěny, aby vyrovnal jejich povrch stěn. Nanáší se vrstva asi 4cm silná. Aby byly stěny hladké, nanese ještě vrstvu sádry nebo štuku o síle 3cm.")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/egyptska-remesla-maliri-12b.jpg) V dílně vyrobenou směs (muna) nanáší na stěny, aby vyrovnal jejich povrch stěn. Nanáší se vrstva asi 4cm silná. Aby byly stěny hladké, nanese ještě vrstvu sádry nebo štuku o síle 3cm. [![V dílně si malíř připraví malbu a přes ní nakreslí čtvercovou síť. Tu pak musí narýsovat také na stěny.](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/egyptska-remesla-maliri-12d-300x300.jpg "V dílně si malíř připraví malbu a přes ní nakreslí čtvercovou síť. Tu pak musí narýsovat také na stěny.")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/egyptska-remesla-maliri-12d.jpg) V dílně si malíř připraví malbu a přes ní nakreslí čtvercovou síť. Tu pak musí narýsovat také na stěny. [![Podle nákresu pak začíná malovat – život zemřelého se odvíjí v několika pásech jako komiks.](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/egyptska-remesla-maliri-12e-300x300.jpg "Podle nákresu pak začíná malovat – život zemřelého se odvíjí v několika pásech jako komiks.")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/egyptska-remesla-maliri-12e.jpg) Podle nákresu pak začíná malovat – život zemřelého se odvíjí v několika pásech jako komiks. **Rubriky:** Egyptská řemesla **Štítky:** hrobky v Údolí královen, hrobky v Údolí králů, řemesla starověkého Egypta, život ve starověkém Egyptě --- ### [Koželuhové](https://www.starovekyegypt.net/egyptska-remesla/kozeluhove.php) **Published:** 10 března, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Už v Archaickém období uměli Egypťané opracovat kůži. **Koželuhové a ševci vyráběli z kůží oblečení, sandály, toulce, vaky**, pouzdra na zrcadla nebo potahy křesel. Koželuhové jsou zachyceni na stěnách mnoha mastab jak natahují kůže, které považovali za nejdůležitější část zvířat. Dávali si proto velmi dobrý pozor, aby je při lovu nebo poté při opracování nepoškodili. U těch nejkrásnějších kůží neodstraňovali ani srst – jako například u levhartích kůží, do kterých se odívali kněží. **Koželuhové**, kteří patřili ke královskému paláci, **pracovali pod dozorem královského správce**. Ten se společně s vedoucím dílny staral o objednávky, hodnotil kvalitu kůží, vedl účetnictví, dohlížel na práci řemeslníků a chod dílny. Koželuhové pracovali pod širým nebem, ale i tak se museli vyrovnat s prostředím plným nedýchatelného vzduchu. Kůže vylučovaly jen těžko snesitelné pachy. I když egyptskou techniku opracování kůží známe pouze ze zobrazení na zdech hrobek, poskytují tato zobrazení dostatek informací k tomu, abychom mohli popsat metodu opracování tukem, která byla jedinou Egypťany používanou metodou. ## Opracování kůže tukem **Po změkčení kůže v objemných nádobách s olejem nebo kamencem byla kůže vytahována** na velkých trojnohých dřevěných podstavcích. Tato část práce byla mimořádně důležitá, protože rozhodovala o tom, jak bude kůže pružná. Když byla kůže dostatečně pružná, byla znovu ponořena do olejové lázně a po určité době se začala znovu vytahovat na podstavci. Pak se nechala dostatečně vyschnout a řemeslníci ji kladívkem naklepávali, aby se do ní olej dostatečně vstřebal. Díky tomuto postupu dosahovali Egypťané nevídané pružnosti, ale také odolnosti proti hnilobě a vlhkosti. Po této přípravě přišlo stříhání a jeho metoda se lišila podle toho, jaký výrobek měl být z kůže vyroben. Kůže byly rozloženy na nakloněné podstavce a koželuhové je krájeli noži s čepelí ve tvaru půlměsíce. Šídlem do nich pak proráželi otvory, kudy se pak protahovaly řemínky (pokud šlo o výrobu sandálů, vaků nebo toulců). V období Střední říše se Egypťané naučili kůži prolamovat a začali ji zdobit různými motivy. Začali do kůží také vsazovat různé hřeby a kovové předměty. [![Egyptské sandály](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/egyptska-remesla-kozeluhove-14a-300x225.jpg "Egyptské sandály")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/egyptska-remesla-kozeluhove-14a.jpg) Egyptské sandály [![Egyptské sandály](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/egyptska-remesla-kozeluhove-14b-300x225.jpg "Egyptské sandály")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/egyptska-remesla-kozeluhove-14b.jpg) Egyptské sandály [![Práce koželuhů](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/egyptska-remesla-kozeluhove-14c-300x225.jpg "Práce koželuhů")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/egyptska-remesla-kozeluhove-14c.jpg) Práce koželuhů **Rubriky:** Egyptská řemesla **Štítky:** řemesla starověkého Egypta, život ve starověkém Egyptě --- ### [Košíkáři](https://www.starovekyegypt.net/egyptska-remesla/kosikari.php) **Published:** 10 března, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Košíkářství bylo pro staré Egypťany každodenní činností**. Splétání rákosových stonků do tvaru košů, košíků, lůžek a dalších předmětů denní potřeby ale nebylo jednoduché a vyžadovalo určité schopnosti. Toto drobné umění sice nedosáhlo takové umělecké hodnoty jako třeba opracování kamene a kovu nebo keramika, nicméně bylo nedílnou součástí života nadaných egyptských řemeslníků. ## Počátky košíkářství Začátky košíkařství, staršího než hrnčířství, sahají daleko do historie. **Výrobky košíkářů byly nezbytné pro život na venkově i pro hospodaření domácností ve městech**. Protože k výrobě postačil nůž, jehla a obratné ruce, zhotovovali Egypťané různě velké předměty pro potřeby každodenního života. Na hornoegyptských pohřebištích z archaického období (např. v Tarchánu či Nakádě) byly nalezeny doklady o starobylosti košíkářství v Egyptě. Některá těla byla uložena ve skrčené poloze do rozměrných pletených košů, které byly opatřeny i víkem. Suché pouštní prostředí napomohlo uchovat pleteninu koše až do dnešních dnů. Kromě velkých košů byly v hrobkách nalezeny i drobnější pletené předměty jako lýkové sandále, malé košíčky s obětními dary fíků a datlí. **Mezi nejčastěji používané předměty patřil** **košík splétaný z vláken**. Velké i malé košíky se používaly k nejrůznějším účelům – k vystavování výrobků na trhu, k odnášení sutě na stavbách, jako zavazadlo při cestách, k ukládání zrní na polích, v bažinách se využíval při rybolovu, na lodích ke skladování zboží a v chrámech pro předkládání obětin. Košíky nebyly jen záležitostí chudých, byly všudypřítomné v každodenním životě všech Egypťanů. Nešlo však pouze o košíky, dalšími pletenými předměty denní potřeby byly rákosové nebo slaměné rohože, na které si lidé sedali a lehali a do nichž se zahalovala mrtvá těla těch nejchudších. Dále to byla košťata, košíky na nošení miminek, výplety křesel, židlí a taburetů, vrše na chytání ryb a velké koše na skladování obilí. Na rozdíl od jiných řemesel se košíkářství zřejmě neprovozovalo v žádných specializovaných dílnách. **Košíkářství se běžně věnovaly ženy**. Často pracovaly doma a vyráběly předměty, které buď používaly pro vlastní potřebu, nebo je směňovaly na trhu za jídlo či látky. ## Způsob výroby košíků Koše a košíky se spirálovitě splétaly z palmových listů, z vysušených stébel slámy nebo z rákosu z močálů. Nejprve bylo nutné zhotovit hrubou kostru z dostatečně silných kulatých rákosových stonků. Když byla kostra dokončena a její hlavní součásti pevně svázány, byla vypletena podélně rozříznutými stébly. Konce stébel se obtočily kolem silnějších stonků tvořících okraje. Z vláken Egypťanky vyráběly poddajnější tašky, které se v podstatě skládaly z několika svazků stonků svázaných k sobě. Neuvěřitelně dobrý stav předmětů nalezených na pouštních archeologických lokalitách je dokladem jejich mimořádné odolnosti. **Všechen um košíkářů spočíval ve zpracování vlákna dlouhých a pružných rákosových stonků**. Košíkáři si obvykle vybírali stvoly, které byly téměř na konci růstu, odřízli z nich vršek a pak je rozdělili nejprve na dva a posléze na čtyři díly, které pomalu sušili rozložené nebo zavěšené na slunci. Pak už jen stačilo zapojit fantazii a splétat stonky různých barev, což dodalo košíku nebo rohoži umělečtější vzhled. Při výrobě slaměných předmětů byla nejprve vyřazena zlomená nebo příliš malá stébla. Egypťanky si vždy nabraly hrst slámy, kterou prsty pročesávaly, aby vyřadily nepotřebné kousky. Poté slámu namočily do vody, aby zvláčněla. To byla velmi důležitá etapa, bez níž by nebylo možné slámu spirálovitě splétat. Spirálovité splétání používané egyptskými košíkáři umožňovalo svazky slámy pevněji utáhnout a vyrábět tak velmi odolné koše a košíky. ![Egyptská řemesla - košíkáři](/wp-content/uploads/vsedni-zivot/zivot-remesla/egyptska-remesla-kosikari.png "Egyptská řemesla - košíkáři") Egyptská řemesla – košíkáři **Rubriky:** Egyptská řemesla **Štítky:** řemesla starověkého Egypta, život ve starověkém Egyptě --- ### [Pelusium - přístav a hraniční město](https://www.starovekyegypt.net/mesta-starovekeho-egypta/pelusium.php) **Published:** 27 listopadu, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Starobylé město **Pelusium** (egyptsky Tell el-Faráma, staroegyptsky Pairimen) se nachází na východním okraji delty Nilu. Jeho jméno **je odvozeno z řeckého pelos (bahno), protože město bylo obklopeno močály**. Mnoho faraonů prošlo tímto městem na svých cestách za dobýváním asijských území. Hraniční město chránila dvě ramena Nilu (tzv. pelusijská ramena delty Nilu), která sem přitékala z Káhiry přes Tell el-Bastu a Kóm Dafana. Svoji strategickou polohu využívalo k obchodování se středomořskými přístavy. Za Egypťanů a Ptolemaiovců bylo Pelusium pevností (tato skutečnost je doložena již v textech z období Staré říše), ale za vlády Římanů hradby zmizely. ## Pelusium – centrum 14. nomu Pelusium bylo centrem 14. dolnoegyptského nomu a byla zde uctívána místní podoba boha Amona a nacházel se zde také chrám zasvěcený bohyni Esetě. **Pelusium zažilo celou řadu invazí a často se zde střídali vládci, protože se o toto město neustále Egypťané přetahovali s Asiaty**. Faraon 12. dynastie Amenemhet I. vyhnal Hyksósy z města a nechal postavit tzv. Vládcovy zdi – řetěz pevností, které měly zemi chránit před invazí z východu. Díky své poloze nebylo Pelusium zrovna snadno dobyvatelné. Chránila ho jednak dvě ramena Nilu, rozlehlé močály a útok z moře byl nemožný pro mělké pobřeží. Kdo se chtěl tedy tohoto města zmocnit, musel ho napadnout z vnitrozemí a dlouho ho obléhat. To se stalo **v roce 525 př.n.l.**, kdy **perský král Kambýsés II. (syn Kýra Velikého) rozdrtil vojska Psammetika III. v bitvě u Pelusia**. ## Pelusium, důležitý přístav Vlhké podnebí v zimě a suché počasí v létě umožňovalo pěstování různých plodin. Proslulé byly místní vinice, len, ovoce a zelenina (zejména cibule). Lodě byly neustále na cestách do velkých měst v deltě Piramesse (hlavního města Ramessovců) a Memfidy (Mennoferu), odkud pokračovaly dál do Théb (Vasetu). Zastavovaly zde také karavany jdoucí z Memfidy (Mennoferu) do východních zemí, plula tudy také většina lodí z Byblu, které přivážely tolik ceněné dřevo libanonského cedru. **Pelusium se úspěšně rozvíjelo až do 13. století** (tehdy se už jmenovalo Tell el-Faráma)**, kdy bylo během křížových výprav několikrát vypáleno**. Definitivní úpadek pak nastal v okamžiku, kdy vyschlo peulsijské ramenu Nilu. ![Pelusium (egyptsky Tell el-Faráma, staroegyptsky Pairimen)](/wp-content/uploads/vsedni-zivot/zivot-mesta/pelusium.jpg "Pelusium (egyptsky Tell el-Faráma, staroegyptsky Pairimen) - Starověký Egypt") Pelusium (egyptsky Tell el-Faráma, staroegyptsky Pairimen) **Rubriky:** Egyptská města **Štítky:** život ve starověkém Egyptě --- ### [Móda starověkého Egypta](https://www.starovekyegypt.net/egyptska-moda/moda-starovekeho-egypta.php) **Published:** 9 března, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Móda starověkého Egypta se vyvíjela stejně jako společnost. Pochopitelně jako každý, **také Egypťané a Egypťanky si na módě zakládali a chtěli se líbit**. Platí to od nejnižších vrstev obyvatel až po faraona – pochopitelně s vyšším společenským postavením se potřeba dbát na svůj zevnějšek zvyšovala. Pojďme tedy najít odpověď na otázku – Jaká tedy byla egyptská móda? ## Faraon ![Pektorál Tutanchamona](/wp-content/uploads/pektoral-tutanchamona.png)Nejmocnějším člověkem v Egyptě byl pochopitelně faraon a tomu odpovídal jeho oděv. Základem tehdejšího oděvu vůbec byla bederní rouška – tu měl faraon vytvořenou z plizované látky, která měla vyztužený cíp. **Na krku nosil faraon** šperk nebo také límec, **pektorál**. V pyramidách poznáme faraona podle koruny, důtek a berly. Stejně jako tehdejší Egypt se koruna skládala ze dvou částí – horní (bílé) a dolní (červené). Na koruně byla také kobra v bojové pozici. Ta měla v poddaných vzbuzovat úctu, důtky měly ztvárňovat moc výkonnou a měly tři prameny. Berla měla symbolizovat moc zákonodárnou. **Další ze symbolů moci byly faraonovy vousy** (většinou umělé). Důležitým doplňkem byla rouška nemes, kterou nosili panovníci na hlavě. Můžeme ji vidět na známé Tutanchamonově pohřební masce, která byla roku 1922 nalezena v Údolí králů. ## Ženy ![Móda starověkého Egypta - ženské šaty](/wp-content/uploads/zenske-saty.png "Móda starověkého Egypta - ženské šaty - Starověký Egypt")Ženská móda starověkého Egypta prošla také vývojem. Tehdejší ideál ženské krásy byl úplně jiný než dnes, ale není se čemu divit, vždyť **ideální ženská silueta se v průběhu staletí neustále měnila a nejspíše i měnit bude**. V Egyptě se před více než čtyřmi tisíciletími líbila štíhlá tmavovláska s plochou hrudí. Obyčejné ženy se oblékaly do přiléhavých šatů na tělo se širokými ramínky – kalasiris. Na ně nosily kabátek s naznačenými rukávy – messeset. Oděv doplňovaly šperky podle movitosti – bohaté ženy nosily stejně jako faraon zdobený límec z korálků, náramky, nákotníčky. Tanečnice si oblékaly jen bederní pás, ale prádlo jako takové se ještě nenosilo. Na nohou se v Egyptě nosily sandály. Už před 4 000 lety Egypťané velmi dbali o hygienu. **Muži i ženy si líčili víčka a dělali si linky**. Tento starodávný make-up měl především praktický účinek. Barva, kterou používali, působila jako dezinfekce. ## Druhy šperků **Starověcí Egypťané měli velmi rozvinutý kult posmrtného života**. Věřili, že do hrobu musí přijít jejich tělo neporušené. Nesměli si například propíchnout ucho kvůli náušnici apod. Přesto vyráběli nádherné šperky. Často používanými motivy v užitém umění byly především Skarabeus a Horovo oko. Ke každému z nich se váže mýtus. Skarabeus je tmavý brouk, který žije v pouštních píscích a dunách. Často ho můžeme vidět, jak valí svou kuličku, obsahující zárodky jeho potomstva. Pro tehdejší Egypťany byl symbolem vzniku a obnovy. Slunce, podle starých Egypťanů, je podobné nejen svým tvarem kuličce skaraba, ale jak slunce, tak i skarabova kulička je zdrojem a zárodku všeho života. Proto skarab představoval slunce – kotouč, který se každý den znovuzrozuje. Horovo oko se používalo na amulety, které měly zahojit rány. Horovi totiž jeho bratr vypíchl oko a ono se zahojilo. **Rubriky:** Egypťané a móda **Štítky:** móda starověkého Egypta, móda ve starověkém Egyptě, život ve starověkém Egyptě --- ### [Vlasové příčesky na cestu do záhrobí](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/vlasove-pricesky-na-cestu-do-zahrobi.php) **Published:** 19 května, 2020 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Při vykopávkách v El Amarně našli archeologové ženské kosterní pozůstatky. Lebka byla pokrytá hustými, obarvenými a spletenými vlasy. Proč byly používány v hrobech vlasové příčesky? A proč se vlasy dochovaly, když z těla zůstala jen kostra? Archeologové se na tyto otázky snažili najít odpovědi. Ženské tělo se našlo v obyčejné díře v zemi – šlo tedy o kostru běžné egyptské ženy, protože jinak by byla alespoň mumifikována. Archeologové ale záhy zjistili, že tu žena není sama. Byl objeven obrovský hřbitov s několika stovkami prostých hrobů. A **v každém takovém hrobě jsou dobře ošetřené vlasové příčesky**. Kosterní pozůstatky prozrazují, že život obyčejných lidí byl velmi těžký. Všichni museli tvrdě pracovat na stavbě nového hlavního města Achetatonu, které nechal postavit Amenhotep IV. / Achnaton. Zemřelí měli silné ruce, velké svaly a zničené páteře dokazují, že nosili těžké náklady. Mnoho z nich mělo vážné zdravotní problémy. Všichni zemřelí byli zahrabáni v dírách a zabaleni do rohoží. Těla nebyla mumifikovaná, takže tkáně zetlely a zachovaly se jen kosti a vlasy. ## Vlasové příčesky – tuk a esence z květin Vlasové příčesky byly poslány do laboratoře a tak se zjistilo, že **všechny vlasy byly ošetřeny tukem**. V tak suchém a teplém podnebí si ženy chránily vlasy pomádou, která sloužila i jako parfém. V tuku se rozpouštěly různé vonné esence z květin. Díky tomu pak vlasy vydržely téměř 3500 let. **Analýza tuku ukázala, že pochází z krav a koz**. Tento „gel“ pak dodával vlasům ochrannou vrstvu. Archeologové objevili, že paruky byly vyrobeny nejen z vlasů zemřelého, ale z vlasů různých barev a druhů. Je možné, že vlasy prodávaly chudé mladé dívky. Zajímavostí také je, že **vlasy byly pevně a pěkně spletené, což určitě nemohlo být provedeno v poslední fázi života** umírající ženy. Pravděpodobně se tak tyto příčesky vyráběly po smrti při přípravě zemřelé na pohřeb. ## Vlasy jako znamení pro Hathor Faraoni zaplňovali své hrobky zlatem a vším, co měli k dispozici za svého života. Chudé ženy měly ale jen příčesky. Aby vědci přišli na význam vlasů v hrobech, zkoumají podrobně pohřební rituály. Ukázalo se, že vlasy souvisí s bohyní Hathor, která představovala krásu a znovuzrození. Egypťané věřili, že právě ona pomáhá v posmrtném životě. V egyptských mýtech se píše o tom, že Hathor měla nádherné vlasy. Byla označována jako „Ta s krásnými vlasy“ a když spatřila někoho s pěknými vlasy, pomohla mu v posmrtném životě. Odborníci věří, že ženy podstupovaly tento rituál proto, aby do posmrtného života vstupovaly co nejkrásnější. Vypadat co nejlépe znamenalo všechno a vlasy byly velmi často jediný cenný majetek těchto žen. ![Vlasové příčesky na cestu do záhrobí ](/wp-content/uploads/vlasove-pricesky.jpg) Vlasové příčesky na cestu do záhrobí **Rubriky:** Zajímavosti **Štítky:** Hathor --- ### [Egyptské symboly, magie hieroglyfů](https://www.starovekyegypt.net/egyptane-a-magie/egyptske-symboly-magie-hieroglyfu.php) **Published:** 1 prosince, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Egypťané věřili, že hieroglyfy obsahují magické významy**. V duchovním pojetí náleželo požehnání bohů v posmrtném životě bohatým i chudým, magické pojetí bylo spojeno se spiritualitou a věřilo se, že hieroglyfické symboly obsahují duchovní energii, která se uvolňuje při každém jejich přečtení nebo zapsání. **Jednou z možností, jak využít starodávnou magii, jsou hieroglyfické karty**. Aktivování vnitřní síly, která se soustředí na význam každého posvátného symbolu, je metoda pochopení dilemat. Podívejme se nyní na jednotlivé symboly z těchto karet podrobněji. ![Starověký Egypt](/wp-content/uploads/vsedni-zivot/zivot-magie-symboly/symboly01-small.png "- Starověký Egypt")## Anch **VÝZNAM:** Anch je symbolem věčného života. Na nástěnných malbách v hrobkách je přidržován u nosu faraona, aby mu zajistil pokračování života po smrti (to naznačuje, že starověcí Egypťané považovali nos za zdroj života).**SMYSL:** Ve výkladu anch reprezentuje vše, co má velkou cenu a je trvalé. Jakýkoliv vztah nebo situace stojí za vaše úsilí a doporučuje se vytrvalost i přes jakékoliv pochybnosti a nesnáze.**POSELSTVÍ:** Anch reprezentuje vše, co má trvalou hodnotu a ochraňuje.![Starověký Egypt](/wp-content/uploads/vsedni-zivot/zivot-magie-symboly/symboly02-small.png "- Starověký Egypt")## Vedža **VÝZNAM:** Starověcí Egypťané používali oheň ke zpracování kovů a z taveného zlata vyráběli krásné šperky. Hieroglyf představuje rozdělávání ohně třením kousků dřeva. Vedža je symbol prosperity, činů k vydělání peněz nebo dosažení materiálního zabezpečení.**SMYSL:** Ve výkladu se vedža týká materiálních záležitostí a důležitosti zvažování finančních operací. Varuje před riskováním.**POSELSTVÍ:** Snažte se jakékoliv finanční starosti raději řešit než nedělat nic a doufat, že to půjde samo. Doporučuje opatrnost a uspořádání finančních záležitostí.![Starověký Egypt](/wp-content/uploads/vsedni-zivot/zivot-magie-symboly/symboly03-small.png "- Starověký Egypt")## Seneb **VÝZNAM:** První písmeno hieroglyfického znaku slova seneb symbolizuje zdraví. Zdraví a blahobyt byl v hrobkách faraonů zajišťován prostřednictvím tří znaků – anch, vedža a seneb napsaných za jméno faraona. Tento postup mu měl zaručit věčný život, prosperitu a zdraví ve světě, do kterého přichází.**SMYSL:** Tento symbol představuje důležitost zdravotních záležitostí. Možná pociťujete stres nebo úzkost a to vás pravděpodobně ovlivňuje jak fyzicky tak mentálně.**POSELSTVÍ:** Dávejte na sebe pozor, vyhýbejte se lidem, v jejichž blízkosti se necítíte dobře. Převezměte zodpovědnost za své zdraví a spokojenost pozitivním způsobem.![Starověký Egypt](/wp-content/uploads/vsedni-zivot/zivot-magie-symboly/symboly04-small.png "- Starověký Egypt")## Člun **VÝZNAM:** Jelikož řeka Nil protéká středem Egypta, člun představoval hlavní dopravní prostředek. Nebyl ale důležitý jen pro smrtelníky – sluneční bůh Re plul po obloze také ve člunu.**SMYSL:** Hieroglyf pro člun představuje zdolávání překážek a dosažení cíle. Kdykoliv se ve výkladu objeví člun, naznačuje, že prostředkem k dosažení cíle je vynalézavost a přizpůsobivost. Člun slibuje, že ten, kdo je připravený vidět dál za bezprostřední podmínky pro řešení, najde způsob, jak si zajistit úspěch.**POSELSTVÍ:** Poselství člunu je rozšířit možnosti a být adaptabilní.![Starověký Egypt](/wp-content/uploads/vsedni-zivot/zivot-magie-symboly/symboly05-small.png "- Starověký Egypt")## Skarab **VÝZNAM:** Skarab byl pro starověké Egypťany symbolem znovuzrození.**SMYSL:** Skarab se ve výkladu karet znamená transformaci a znovuzrození. Pokud problémy nebo potíže uzavřely nějaké dveře, slibuje budoucí úspěch a štěstí.**POSELSTVÍ:** Pamatujte, že zítra je taky den a že štěstí a úspěch leží v nitru každého z nás. Ať vypadá cokoliv sebechmurněji, vždycky je šance na nový začátek.![Starověký Egypt](/wp-content/uploads/vsedni-zivot/zivot-magie-symboly/symboly06-small.png "- Starověký Egypt")## Nefer **VÝZNAM:** Symbol má podobu loutny, která byla považována za nástroj vyluzující dokonalou směsici formy a harmonie. Proto představovala radost a naplnění. Význam tohoto hieroglyfu je štěstí, krása a dobrý osud.**SMYSL:** Naznačuje, že vaší hlavní starostí je vaše štěstí a nezáleží na tom, jestli zdroj tohoto štěstí není právě tím, co ostatní považují za vrcholný úspěch. Vybízí vás k uvolnění niterní radosti a vytvoření své vlastní harmonie.**POSELSTVÍ:** Poselství tohoto symbolu je najít každý den něco pozitivního bez ohledu na to, jak se to zdá obtížné nebo jak těžké jsou okolnosti.![Starověký Egypt](/wp-content/uploads/vsedni-zivot/zivot-magie-symboly/symboly07-small.png "- Starověký Egypt")## Džed **VÝZNAM:** Symbol znázorňuje kmen stromu, do kterého Eset ukryla Usirovo mrtvé tělo. Znamená také Usirovu páteř – základní prvek nezbytný k rekonstrukci jeho těla. Při oslavách Usira byl džed obřadně stavěn do vztyčené polohy jako zdroj stability a síly.**SMYSL:** Představuje pevné základy a stabilitu – základní podmínky každého úspěchu.**POSELSTVÍ:** Všechny plány pro pracovní činy nebo vztahy jsou dobře zakořeněné a s vytrvalostí a trpělivostí přinesou ovoce. Neměli bychom ustupovat protivenstvím a stát si za svým.![Starověký Egypt](/wp-content/uploads/vsedni-zivot/zivot-magie-symboly/symboly08-small.png "- Starověký Egypt")## Podložka **VÝZNAM:** Ve starověkém Egyptě se hlava mumie vždy podkládala podložkou, která ji v rakvi chránila a nadzvedávala. Symbol představuje duchovní smysl stoupání smrtelné duše a má zaručit její triumf nad smrtí těla.**SMYSL:** V kartách symbolizuje hledání podpory v nesnázích, které záhy nastanou a upozorňuje, že ve snaze dosáhnout zvoleného cíle bude lepší využít povzbuzení a pomoc jiných než hledat úspěch na vlastní pěst.**POSELSTVÍ:** Pokud máte nějaké problémy, impulz k úspěchu přijde z laskavé podpory. Proto nezůstávejte sami, ale vždy hledejte podporu jiných.![Starověký Egypt](/wp-content/uploads/vsedni-zivot/zivot-magie-symboly/symboly09-small.png "- Starověký Egypt")## Srdce **VÝZNAM:** Srdce bylo považováno za sídlo života a zdroj dobrých i špatných myšlenek. Srdce zemřelého vyžadoval speciální ochranu a jeho symbolem je urna používaná k jeho přechování mimo tělo. V posmrtném životě se srdce vážilo proti symbolickému pavímu peru, které zastupovalo pravdu a právo.**SMYSL:** Symbolizuje principy a ideály, které jsou možná ohroženy nebo se blíží nebezpečí kompromisu. Znamená nutnost rozhodnout se, co je ve prospěch lásky nebo klidu skutečně důležité.**POSELSTVÍ:** Řiďte se svými zásadami, protože ve svém srdci víte, která cesta je správná. Věřte sobě a svému zásadnímu přesvědčení.![Starověký Egypt](/wp-content/uploads/vsedni-zivot/zivot-magie-symboly/symboly10-small.png "- Starověký Egypt")## Horovo oko **VÝZNAM:** Symbol představuje bílé nebo sluneční „oko“, které je možné vidět za letního slunovratu (nejdelší den v roce). Starověcí Egypťané sice letní slunovrat neoslavovali, slunce pro ně bylo nejdůležitějším elementem pro život a růst. V magických pojmech mělo obrovskou moc. Energie levé poloviny mozku (tradičně intelektuální strana spojená se sluncem) je asertivní, prosvěcuje každý kout bytosti svou mocí a světlem a vyhání všechny pochybnosti a netečnost.**SMYSL:** Karta s tímto symbolem naznačuje přání a sílu uspět.**POSELSTVÍ:** Horovo oko oznamuje, že je potřeba vynaložit nadměrné úsilí, abychom uspěli na zvolené cestě. Ať chcete udělat cokoliv, věřte své síle a schopnostem.![Starověký Egypt](/wp-content/uploads/vsedni-zivot/zivot-magie-symboly/symboly11-small.png "- Starověký Egypt")## Menat **VÝZNAM:** Symbol představuje plodnost, zdárný vývoj a reprodukci spojené mužské a ženské energie. Aspekt plodnosti se netýká pouze člověka, ale také vydatnosti řeky Nilu, která se každoročně rozlévá.**SMYSL:** Menat symbolizuje hojnost, růst a dávání. Kdykoliv se tedy objeví v kartách, říká, že máte myslet na rozdávání. Odevzdejte se těm, kdo jsou vám blízcí, kdo mají prospěch z vaší lásky a času. Představuje štědré jednání a oduševnělost.**POSELSTVÍ:** Čím budete v přístupu k životu otevřenější a štědřejší, tím víc se vám vše vrátí.![Starověký Egypt](/wp-content/uploads/vsedni-zivot/zivot-magie-symboly/symboly12-small.png "- Starověký Egypt")## Sup **VÝZNAM:** Na každém páru má vyrytý anch života je symbolem Esety a představuje moc a ochranu zemřelých. Když Horův strýc Sutech plánoval synovcovu smrt, Eset pečovala o syna v bažinách a ukázala tak obrovskou sílu mateřské ochrany.**SMYSL:** Karta se symbolem supa oznamuje, že je čas postarat se a pečovat o druhé, kdykoliv jsou zranitelní. Péče o druhé je tvůrčí činnost, která přináší velké uspokojení a dává příležitost osobnímu růstu.**POSELSTVÍ:** Jeho poselstvím je pečovat a chránit ty, kteří jsou blízko vás a potřebují to.![Starověký Egypt](/wp-content/uploads/vsedni-zivot/zivot-magie-symboly/symboly13-small.png "- Starověký Egypt")## Zlatý límec **VÝZNAM:** Tento zlatý límec byl v den pohřbu pokládán zemřelým kolem krku a měl umožnit duši uniknout z pozemských pout svazujících tělo.**SMYSL:** V kartách představuje nezávislost na těch, kteří se pokoušejí potlačit identitu, stejně jako na těch, kteří potřebují materiální zabezpečení. Může to být znamení, že se příliš zabýváte potřebami a problémy druhých a váš život může trpět nedostatkem pozornosti k vlastním potřebám. Proto je třeba být aktivnější a posílit svoji vlastní identitu.**POSELSTVÍ:** Naléhá na vás, abyste učinili první krok k nezávislosti a byli neochvějní v osobním životě i v práci. Svou osobnost a svoje potřeby posuňte na čelnější místo.![Starověký Egypt](/wp-content/uploads/vsedni-zivot/zivot-magie-symboly/symboly14-small.png "- Starověký Egypt")## Žebřík **VÝZNAM:** Starověcí Egypťané věřili, že se zemřelí mohou dostat do nebe po žebříku (představovali si podlahu nebes jako pravoúhlou železnou desku podepíranou čtyřmi železnými sloupy, kde zemřelí žijí s bohy). **Re** stvořil žebřík, aby pomohl svému synovi Usirovi vystoupit na nebesa. Tento symbol naznačuje přechod z materiálního světa do vyšší úrovně vědomí a umožňuje přístup do říše podvědomé duchovní moudrosti.**SMYSL:** Pokud se objeví v kartách, důvěřujte inspiraci a intuici a neposlouchejte hlas logiky nebo rad jiných. Následujte své sny (třeba nepodstatné) a pozorně poslouchejte hlas moudrosti vycházející z hloubi duše.**POSELSTVÍ:** Následujte vlastní vize a sny a naslouchejte vnitřnímu hlasu.![Starověký Egypt](/wp-content/uploads/vsedni-zivot/zivot-magie-symboly/symboly15-small.png "- Starověký Egypt")## Šen **VÝZNAM:** Šen byl symbolem času – představoval oběžnou dráhu Slunce kolem Země. Amulet se šenem se kladl na mrtvé jako představitel moci slunce a příslib věčného života.**SMYSL:** Karta s tímto symbolem říká, že je důležité jít v každodenním životě kupředu a neplýtvat časem na minulá selhání nebo se trápit tím, co přijde v budoucnu.**POSELSTVÍ:** Nečekejte na pohádkovou příležitost někdy v budoucnu, ale chopte se vhodného okamžiku a jednejte nyní – čas letí. **Rubriky:** Egypťané a magie **Štítky:** egyptská magie, magie starověkého Egypta, život ve starověkém Egyptě --- ### [Lov ve starověkém Egyptě](https://www.starovekyegypt.net/egyptane-a-lov/lov-ve-starovekem-egypte.php) **Published:** 9 března, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Egypťané milovali lov (stejně jako všechny středověké civilizace). Lov ve starověkém Egyptě se konal buď v poušti nebo v močálech. **Poušť a močály byly útočištěm divoké zvěře, kterou Egypťané často a rádi lovili**. Některá zvířata byla považována za ztělesnění bohů a proto byla uctívána v celé zemi. Pokud někdo vidí Egypt jako vyprahlou zem, zapomíná na „tepnu života“ – na řeku Nil. Každoroční záplavy přinášely do údolí úrodné bahno, které zajišťovalo dobrou úrodu, ale bylo také útočištěm velkého množství zvířat. Tím byl pro Egypťany i přísunem potravy. ## Lov v močálech Lov ve starověkém Egyptě nebyl jen výsadou bohatých. Mohutné papyrové a rákosové porosty vytvářely v deltě hustou džungli, kde lidem hrozilo mnoho nebezpečí. **Těsně pod hladinou číhali na svou kořist krokodýli**, kteří byli nebezpečím nejen pro drobnou zvěř, ale také pro rybáře, lovce na člunech nebo sběrače papyru. **Žila zde také stáda hrochů, kteří byli postrachem zemědělců**, protože v noci chodili „hodovat“ na jejich pole, která po hostině ještě notně podupali. Krokodýli a hroši byli vládci močálů – hroší mláďata byla pro krokodýly snadným soustem, ale v dospělosti měli hroši vždy navrch. Jejich obrovité čelisti byly příliš silné na to, aby s nimi mohli krokodýli bojovat. **V močálech žilo také velké množství ptáků** – plameňáci, volavky, ibisové, sluky, kachny a husy. Všichni ptáci (ale hlavně jejich vejce) byli neustále ohrožováni velkým množstvím divokých koček. Více o druzích ptáků se dozvíte ve zvláštní kapitole. V jezírkách žily také vydry, želvy a žáby. V noci patřil močál sovám, kalousům a sýčkům. Břehy řeky měly pochopitelně i stinné stránky – množství komárů, štírů a mračna kobylek Egypťanům značně znepříjemňovala život. Zejména nájezdy kobylek byla pohromou pro Egypťany. ## Lovecké výpravy do pouště Výprava do pouště se leckdy měnila v nebezpečné dobrodružství. Na jejím okraji začínal svět pro Egypťany ne zcela známý – masy pohyblivého písku, kam se (s výjimkou lovů) vůbec nevypravovali. **Vládci pouště byli lvi, rysové, gepardi a hyeny**. Ty se Egypťané pokoušeli za prvních dynastií neúspěšně ochočit. V poušti bylo možné také narazit na pštrosy (jejich pera byla velmi ceněná), gazely, adaxy, antilopy a kozorožce. V norách se ukrývali králíci, zajíci, dikobrazi a afričtí skunkové. **Není bez zajímavosti, že ve starověkém Egyptě žili běžně daňci a jeleni**, ale nosorožci, sloni a žirafy se přesunuli více na jih k Núbii. O tom, že právě v Núbii žilo mnoho slonů svědčí i to, že jednou z nejdůležitějších surovin, která se do Egypta dovážela, byla slonovina. Lov ve starověkém Egyptě byl pochopitelně velmi nebezpečný a lovci museli dávat dobrý pozor, aby je nepozornost nestála život. ![Vápencová socha lva](/wp-content/uploads/vsedni-zivot/zivot-lov/vapencova-socha-lva.png "Vápencová socha lva - Starověký Egypt") Vápencová socha ležícího lva – krále zvířat. Zvlášť se proslavil ochočený lev [Ramesse II.](http://new.starovekyegypt.net/faraoni/faraoni-nove-rise/ramesse2.php), který doprovázel svého pána do bitev. **Rubriky:** Egypťané a lov **Štítky:** lov ve starověkém Egyptě, život ve starověkém Egyptě --- ### [Lov v močálech](https://www.starovekyegypt.net/egyptane-a-lov/lov-v-mocalech.php) **Published:** 9 března, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Rozlehlá** delta Nilu poskytovala egypťanům dostatek prostoru pro oblíbený, ale nebezpečný lov v močálech. Stáli na křehkých papyrových loďkách a z nich lovili ptáky nebo pronásledovali krokodýli nebo hrochy. Zbraně se od nejdávnějších časů mnoho nezměnili – **Egypťané k lovu používali házecí hole, sítě, šípy a harpuny**. Házecí hůl byla zbraň používána především elitou – byl to plochý dřevěný nástroj zvláštním způsobem zakřivený, aby lépe rozrážel vzduch. I když byl tento lov záležitostí horních vrstev společnosti, lovu se věnovali i obyvatelé močálů, pro které to byla vítaná příležitost jak zpestřit jídelníček rodiny nebo celé vesnice. Množství ptáků hnízdících v papyrových a rákosových houštinách bylo prvotřídní kořistí. Z vodních ptáků se zde nacházelo velké množství jeřábům hus, křepelek nebo kachen. ## Lov do sítě Lov v močálech s házecí holí byl sice velice zábavný, neskýtal ale jistotu bohatého úlovku. Proto Egypťané raději využívali sítě, na které bylo přeci jen větší spolehnutí. Skupina pěti nebo šesti lovců umístila několikametrovou síť do močálu obklopeného rákosem, po obou stranách ji připevnili ke kolíkům a jednotlivé strany sítě byly navíc spojeny provazem. Uprostřed sítě bylo nastraženo zrní, které do sítě mělo nalákat ptactvo. Když se do sítě slétlo dostatečné množství ptáků, velitel ptáčníků dal znamení a ptáčníci zatáhli za provaz a uzavřeli past. ## Lov hrochů Bažinám ve ale vládli mnohem nebezpečnější živočichové – hroši a krokodýli. **Krokodýly Egypťané nelovili, protože je považovali za vládce močálů**, hrochy ale spojovali se zápornými silami ztělesňovanými bohem zla Sutechcem. Zabití hrocha tedy symbolizovalo vítězství Hora nad Sutechem. Lov byl ale velice nebezpečný a hroši byli vskutku obávaná zvířata. K udolání tohoto zvířete bylo potřeba několik loděk s posádkou. Když lovci v houštinách hrocha objevili, vystřelili první harpunu, která se měla zvířeti zabodnout do boku. Pro hrocha to ale nebylo žádné velké zranění, protože ho chránila několik centimetrů tlustá kůže. Hroch rozvířil vodu, potopil se a stahoval s sebou provaz připevněný na harpunu. Harpunáři ale znali ohromnou sílu své kořisti, takže byli opatrní a provaz předem odmotali a loďky se držely od zvířete v uctivé vzdálenosti. Když se hroch vrátil znovu na hladinu, zasáhla ho další harpuna, tentokrát většinou do tlamy. Toto zranění bylo vážnější, ale i tak ještě zvířeti zůstávalo dostatek sil a mohlo trvat i několik hodin, než hrochovi zasypanému harpunami došly síly. Potom mu lovci hodili kolem hlavy smyčku, aby ho mohli snadněji vytáhnout na břeh. ![Lov v močálech](/wp-content/uploads/vsedni-zivot/lov-v-mocalech.jpg "Lov v močálech - Starověký Egypt") Zesnulý s manželkou a dcerou loví z loďky – Nebamonova hrobka. **Rubriky:** Egypťané a lov **Štítky:** lov ve starověkém Egyptě, život ve starověkém Egyptě --- ### [Ptáci starověkého Egypta](https://www.starovekyegypt.net/egyptane-a-lov/ptaci-starovekeho-egypta.php) **Published:** 9 března, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Vyobrazení ptáků, tvořící součást hieroglyfického systému, jsou velmi důležitá pro pochopení zapsaného textu. Podle nich je možné na první pohled rozpoznat směr, kterým je text psán – každá značka je vždy orientována k začátku textu. Ptáci, které zde jmenovitě uvedu, tvoří jen zlomek známých druhů. ## Plameňák růžový Plameňák je pták s robustním tělem, dlouhýma nohama a protáhlým krkem se často objevoval v hieroglyfech, na reliéfech a keramice. Během staletí z uměleckých děl postupně vymizel a **jeho zobrazení zůstalo zachováno pouze v hieroglyfickém znaku symbolizujícím zvuk** dšr. Dodnes je možné zahlédnout ho v deltě Nilu, kde ovšem na počátku 20. století přestal hnízdit. Plameňák přezimuje na březích Suezského průplavu a Rudého moře a v oblastech s mírnějším podnebím např. ve Fajjúmu nebo v oáze Síwa. ## Kormorán velký Kormorán velký je v uměleckých dílech i hieroglyfech snadno rozpoznatelný díky protáhlému tělu a dlouhému zahnutému krku. Jeho obrázek symbolizuje zvuk gm. Tento druh s oblibou tráví zimu na březích a v deltě Nilu, v okolí Suezského průplavu, ve Fajjúmu a na březích jezera Manzala mezi Damiettou a Port Saidem. ## Pelikán kadeřavý Tento pták s kadeřavou chocholkou na hlavě je vyobrazen na freskách v tzv. síni ročních období chrámu v Abú Ghurábu, který byl vystavěn na okraji pouště za vlády panovníka Niuserrea (5.dynastie). Z toho lze usuzovat, že si Egypťané tento druh ochočili. Silueta pelikána kadeřavého byla spojována se slunečním kultem. Dnes tito ptáci zimují v údolí Nilu a ve Fajjúmu a hnízdí na březích Suezského průplavu a podél pobřeží Rudého moře. ## Volavka popelavá Volavka obecně patří k nejzobrazovanějším ptákům v uměleckých dílech a hieroglyfech. Tento pták přezdívaný „fénix“ byl spojován se stvořením světa, se znovuzjevením Slunce po noční přestávce a se zmrtvýchvstáním. Volavka byla jednou z prvních podob slunečního boha Atona v amarnském období. Její silueta se často objevovala na papyrech s Knihou mrtvých. V deltě Nilu, na rudomořském pobřeží a na březích Suezského průplavu dnes žije několik druhů volavkovitých. ## Kvakoš noční Kvakoš noční patří do čeledi volavkovitých. V egyptském umění se objevoval jen zřídka jedním z jeho mála vyobrazení je nádherná kompozice zdobící hrobku Bakty III. v Bení Hasanu. V této kompozici je včetně kvakoše nočního vyobrazeno celkem dvacet devět různých druhů ptáků. Kvakoš noční stále žije v údolí Nilu, kde se i rozmnožuje. ## Volavka stříbřitá Volavky stříbřité byly často vyobrazeny mezi papyrovými květy po boku jiných brodivých ptáků na loveckých nebo rybářských výjevech. Volavka stříbřitá dnes žije v deltě Nilu, v oblasti Suezského průplavu a na březích Rudého moře. ## Bukáček Bukáček je velmi častým námětem reliéfů a fresek. Tyčil se na přídi papyrových Člunů, tělo měl nabarvené červeně a nohy zeleně. Bukáček pravděpodobně ve starém Egyptě patřil mezi domácí ptáky. Tento malý brodivý pták s dlouhýma nohama a kvákavým hlasem zimuje v Evropě, jinak je ale stálým hostem v deltě Nilu, ve Fajjúmu a v Suezském průplavu. ## Čáp černý Na velké fresce s ptáky na hrobce Bakty III. v Bení Hasanu je jen jeden čáp černý, snadno rozpoznatelný díky svému černému peří, ohnutému krku a dlouhým nohám typickým pro brodivé ptáky. Tento stěhovavý druh příležitostně zalétá do delty Nilu, k Suezskému průplavu a na pobřeží Rudého moře. ## Čáp sedlatý Čáp sedlatý patří spolu s čápem černým a čápem marabu do čeledi čápovitých. Dá se lehce rozeznat podle zobáku, na jehož horní části je výstupek a v dolní části „vousy“. Jeho vyobrazení zdobilo spolu s dalšími brodivými ptáky slonovinový nůž lorda Carnarvona. Na tomto předmětu ze závěru predynastického období jsou zachyceni rozliční zástupci fauny: sloni, krajty, hroši, lvice, žirafa a buvoli. Vymizení tohoto plachého brodivce z oblasti bezpochyby souviselo se stejnými faktory, které mezi koncem 1. a začátkem 4. dynastie vedly i k vymizení slonů, žiraf a nosorožců. V té době se totiž notně zvýšila intenzita lovu a vliv měla nepochybně suchost podnebí. ## Člunozobec africký Tento menší pták s typickou kulatou hlavičkou, krátkým krkem a dlouhýma nohama je vyobrazen na stěnách jedné hrobky na sakkárském pohřebišti. V Egyptě dnes již nežije, stále bychom ho ale mohli nalézt v Súdánu, Zambii a v subsaharské Africe. ## Ibis hnědý Ibis hnědý se svým dlouhým zahnutým zobákem, hadovitým krkem a dlouhýma nohama je součástí mnoha hieroglyfických zápisů. Zřídkakdy jej však najdeme na reliéfech a malbách. Tento stěhovavý pták z údolí Nilu žije rovněž ve Fajjúmu, v oázách a na pobřeží Rudého moře. ## Ibis posvátný Tento pták s černým krkem, který si získal výjimečné postavení, byl ztělesněním Thovta, boha moudrosti, psaní a počítání. Často byl zachycován v uměleckých dílech a hieroglyfech, spojován s papyrem a uctíván jako posvátný pták – odtud také pramení jeho jméno. Hérodotos hovoří o tom, že ve starém Egyptě hrozil za zabití ibise až trest smrti. Podařilo se nalézt mnoho mumifikovaných exemplářů uložených v keramických nádobách a zakopaných do země. Ibisové patřili mezi domácí ptactvo. Egypťané napomáhali rozmnožování ibisů tak, že jejich vejce ukládali do velkých pecí, dokud se z nich nevylíhla mláďata. Tento pták byl velmi běžný ve starém Egyptě, v polovině 19. století ale z oblasti zcela vymizel. Toto záhadné zmizení patrně souvisí s rozšířením lidských obydlí. ## Ibis skalní Pták s dlouhým krkem zdobeným nákrčníkem z lesklého černohnědého peří je vyobrazen na několika reliéfech, na čelenkách a jiných špercích. V Egyptě se stal ibis skalní spíše vzácností, dlouho mu hrozilo úplné vyhynutí a i dnes ve světě žije jen málo exemplářů. Našli bychom je v severní Africe a v Turecku. ![Lov ptáků](/wp-content/uploads/vsedni-zivot/lov-ptaku.jpg "Lov ptáků - Starověký Egypt") **Rubriky:** Egypťané a lov **Štítky:** lov ve starověkém Egyptě, život ve starověkém Egyptě --- ### [Egyptský daňový systém](https://www.starovekyegypt.net/danovy-system/egyptsky-danovy-system.php) **Published:** 11 března, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Egyptský daňový systém tu byl od samého počátku egyptské státnosti**. V Archaickém období byly daně vybírány v podobě naturálních dávek. Dělo se tak během pravidelných cest faraona po celém Egyptě. Ve Staré říši započalo pravidelné sčítání dobytka jednou za dva roky. Toto sčítání tvořilo základ daňového systému. Faraon tak měl přehled o bohatství a prosperitě své říše. V případě náročných projektů, jako stavba pyramidy či kopání zavlažovacích kanálů, mohl být census zkrácen a dobytek sčítán každý rok. Ve starověkém Egyptě v zásadě veškerá země a všichni lidé patřili faraonovi. **Egypťané byli povinni odvádět ve prospěch faraona práci výměnou za jídlo**. Daně nazývané baku byly dvojího typu – daně v naturáliích a daně ve formě práce. Ve skutečnosti se týkaly především řemeslníků a rolníků, jejichž produktivita byla pro stát nejdůležitější. ## Dahšúrský dekret Pepi I. V období Staré říše vydal panovník 6. dynastie [Pepi I.](/faraoni-stare-rise/pepi1.php) Dahšúrský dekret. Ten říká, že **„dvě pyramidová města krále Horního a Dolního Egypta Snofrua“ (Médům a Dahšúr) byla na věky zbavena povinnosti roboty a daní**. Na oplátku za toto slavnostní prohlášení musela dotyčná města navždy udržovat božský kult krále. Kopie dekretu byla vytesána do kamenné stély a pravděpodobně vystavena v chrámu. Později napodobili Pepi I. i další faraoni a nomarchové. V důsledku toho byl povinnosti platit daně navěky zbavováno stále více chrámů. Egypťané neznali peníze, takže daně platili v naturáliich. ## Daň z pozemku byla i v Egyptě **Egyptský daňový systém znal i daň z pozemku**. Částka se stanovovala podle rozlohy pozemků, kterou vyměřovali státní úředníci. **Správce příslušného nomu** (kraje), který byl často zobrazován s obřadním vousem a těžkou parukou. Na svém území **byl pověřen výběrem daní**. V rukou držel seznam spravovaného majetku. Vybírání daní mělo podobu nepřetržitého průvodu mužů a žen. Ti v koších na hlavách přinášeli ovoce, zeleninu, květiny, nádoby na parfémy, džbány piva. Jiní odevzdávali chleba a husy, nebo na provaze přiváděli telata. Muži před sebou dále strkali gazely a kozy. U nohou pána seděli pozorní písaři s paletou v ruce a zaznamenávali „seznam dávek z vesnic věčného panství“. Nomarcha z titulu své funkce dostával kýtu z každého býka poraženého pro potřeby pohřebiště a podíl na zvířatech obětovaných v chrámu. Ameni, nomarcha žijící za vlády faraona 12. dynastie Senusreta l., byl při výběru daní zvláště horlivý. Za dvacet pět let svého působení ve funkci shromáždil z farem na svém území tři tisíce volů jako poplatek dvoru. ## Činnost písařů během vegetačního cyklu Egyptský daňový systém by nikdy nefungoval nebýt starostlivých písařů. **Na pole docházeli písaři dvakrát během vegetačního cyklu**. Poprvé poté, co opadly vody záplavy a bylo třeba opětovně rozměřit pole a položit mezní kameny mezi jednotlivými poli. Podruhé při vyhodnocování objemu sklizně, podle nějž písaři spočítali, jakou částku je třeba odvést. Veškeré daně určovali podle velmi přesných norem a tabulek specializovaní státní úředníci. Placení daní kontroloval a ověřoval vezír, po faraonovi druhá nejmocnější osoba ve státě. Pomáhal mu staroegyptský „ministr financí“, který nosil titul „správce obou pokladnic“. Díky nálezům v hrobce písaře Menea, který žil za vlády Thutmose IV., víme, že **v období Nové říše se daňový základ vypočítával pevně stanoveným způsobem**. Katastrální písař z rozlohy pozemku přesně vypočítal předpokládanou hodnotu sklizně a z ní vyplývající daň. Tomuto vysoce postavenému písaři pomáhali při vyměřování půdy dva zemědělští písaři. Dál měl k ruce nosiče měřicí šňůry a natahovače měřicí šňůry. Společně měřili plochu, na níž měla proběhnout sklizeň. Po sklizni následovalo další počítání, tentokrát ipet (objemové jednotky, měřice) obilí. Na konci 19. dynastie nahradili tyto úředníky takzvaní písaři pro obilniny. ## Egyptský daňový systém v literatuře I přes daná a neměnná pravidla rolníci často pohlíželi na státní úředníky s nelibostí. Podezřívali je z toho, že je při výpočtu „berou na hůl“. Mnoho dokladů tohoto pohledu nalezneme i v egyptské literatuře. Ta si rozhodně nebrala servítky a někdy i přeháněla. Důkazem toho je následující výňatek z textu z období Střední říše: *„Nevzpomínáš si, jak skončil rolník znesvářený s písařem, pověřeným záznamem sklizně? Červi sežrali polovinu zrní a hroši se postarali o zbytek. Na polích se hemžily myši, snášely se na ně kobylky, stáda hynula. (…) A do toho přišel písař, aby zaznamenal sklizeň. (…) Vojáci nesli hole, Núbijci zas rákosky z palmového dřeva. Nařídili: .Přineste zrní!‘, ale žádné nebylo. Tak začali bít. Pak nešťastníka spoutali a vrhli ho do bažiny (…), ještě před tím však před jeho zraky spoutali i jeho ženu. l dětem byla nasazena pouta. Sousedé ho v nejtěžší chvíli opustili a prchli, aby vlastní zrní bezpečně ukryli. Takhle získávali úředníci zrní.“* Někdy se pochopitelně stávalo, že rolníci nemohli zaplatit a vysloužili si výprask. Takové případy byly ale spíše vzácností. Lidé většinou dobře věděli, kolik po nich stát bude chtít, a bez reptání svou dávku odevzdávali. Kromě toho mohli rolníci, kteří se cítili poškození příliš puntičkářskými úředníky, podat žalobu. [![Písař přijímá rolníky, kteří přišli odvést svou daň](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/egyptske-danovy-system-02-300x225.jpg "Písař přijímá rolníky, kteří přišli odvést svou daň")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/egyptske-danovy-system-02.jpg) Písař přijímá rolníky, kteří přišli odvést svou daň [![Správci sestavovali soupis veškerých produktů panství](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/egyptske-danovy-system-03-300x225.jpg "Správci sestavovali soupis veškerých produktů panství")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/egyptske-danovy-system-03.jpg) Správci sestavovali soupis veškerých produktů panství [![V Egyptě se počítalo všechno, ale zvláštní pozornost byla věnována dobytku](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/egyptske-danovy-system-04-300x225.jpg "V Egyptě se počítalo všechno, ale zvláštní pozornost byla věnována dobytku")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/egyptske-danovy-system-04.jpg) V Egyptě se počítalo všechno, ale zvláštní pozornost byla věnována dobytku **Rubriky:** Daňový systém **Štítky:** život ve starověkém Egyptě --- ### [Egyptský bojový vůz](https://www.starovekyegypt.net/armada-starovekeho-egypta/egyptsky-bojovy-vuz.php) **Published:** 27 listopadu, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Faraoni 18. dynastie dokonale napodobili své syrské nepřátele a vytvořili z bojového vozu obávanou zbraň**. Do té doby Egypťané neznali koně a tím ani bojový vůz. Pak se ale bojový vůz stal velice rychle nedílnou součástí egyptské armády. Egyptský bojový vůz pak mnohokrát pomohl faraonům porazit nepřátele. Mistry s využíváním bojových vozů byli zejména [Thutose III.](/faraoni-nove-rise/thutmose3.php) a Ramesse II. ## Egyptský bojový vůz – konstrukce **Podlaha bojového vozu**, na které stál vozka a voják, **byla 75cm nad zemí** a protože tehdy ještě neexistovaly pružiny, byla připevněna přímo na nápravu. Při každé nerovnosti tedy nadskakovala a těžko si lze představit, jak obtížné bylo takový bojový vůz ovládat a udržet na něm stabilitu. **Dřevěná nástavba byla v zadní části otevřená**, aby posádka mohla v případě nebezpečí rychle vůz opustit. Podél celé nástavby bylo zábradlí o které se mohla posádka opírat. **Kola se skládala ze šesti loukotí, které se sbíhaly ve středu**. Oj (dřevěná část vozu) byla uchycena do trojité podpěry zakončené koženým jařmem. To bylo někdy mírně zaobleno, zpevněno kovem a zakončenou zlatým kotoučem. Na obou koncích bylo zahnuto nebo opatřeno kroužky, kudy se protahovaly opratě držící uzdu. Postroj na hlavě koně se skládal z nánosníku, náčelníku, nátylníku a klapek na oči spojených kokadrou. Přes koně se přehazovaly výrazně barvené přikrývky s erbem majitele. Ty byly připevněny popruhy přes hruď, spodní část břicha a zadek koně. Na hlavu se koňům nasazovala jakási čapka, která byla kolem uší prostřižená. Na čapku se připevňovala pštrosí pera, umělé květiny a fábory. [![Detail držáku Tutanchamonova vějíře s bojovým vozem](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/egyptsky-bojovy-vuz-01-300x225.jpg "Detail držáku Tutanchamonova vějíře s bojovým vozem")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/egyptsky-bojovy-vuz-01.jpg) Detail držáku Tutanchamonova vějíře s bojovým vozem [![Tutanchamonův vůz ze dřeva a zlata nalezený v jeho hrobce](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/egyptsky-bojovy-vuz-02-300x225.jpg "Tutanchamonův vůz ze dřeva a zlata nalezený v jeho hrobce")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/egyptsky-bojovy-vuz-02.jpg) Tutanchamonův vůz ze dřeva a zlata nalezený v jeho hrobce [![Vůz byl lehký a táhli ho dva koně, které ovládal vozka. Voják měl dostatek prostoru na boj s lukem nebo kopím.](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/egyptsky-bojovy-vuz-03-300x225.jpg "Vůz byl lehký a táhli ho dva koně, které ovládal vozka. Voják měl dostatek prostoru na boj s lukem nebo kopím.")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/egyptsky-bojovy-vuz-03.jpg) Vůz byl lehký a táhli ho dva koně, které ovládal vozka. Voják měl dostatek prostoru na boj s lukem nebo kopím. **Rubriky:** Armáda starověkého Egypta **Štítky:** život ve starověkém Egyptě --- ### [Armáda ve starověkém Egyptě](https://www.starovekyegypt.net/armada-starovekeho-egypta/armada-ve-starovekem-egypte.php) **Published:** 27 listopadu, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Egypťané byli založením spíš rolníci než válečníci, ale aby uchránili sklizeň v deltě před výboji asijských národů nebo před Libyjci na západě, museli brzy vytvořit vlastní armádu. **Armáda ve starověkém Egyptě se postupně stala zcela profesionální**. Budoucí důstojníci egyptské armády se rekrutovali z nižší a střední vrchnosti, pěšáci pak pocházeli z nejchudších tříd. **Vojáci byli odměňováni v naturáliích** – odměnou vojákům byla půda a pouze členové královské gardy pobírali „příplatek“ ve formě masa a obilí. Povolání egyptského vojáka se často dědilo z otce na syna. S nástupem 18. dynastie se do egyptské armády začali dostávat také cizinci, protože se Egypťané od tohoto povolání stále více odvraceli. ## Egyptská armáda za Ramessovců **Lepší vojenská technika se do Egypta dostala díky výbojům Hyksósů**. Díky nim Egypťané poznali koně a bojové vozy. V období Nové říše převzali egyptští vojáci řadu novinek z jejich výzbroje i výstroje. Ze zbraní se jednalo například o trojúhelníkový luk, zahnutý meč, tzv. „Syrské háky“ se objevily za [Thutmose III.](/faraoni-nove-rise/thutmose3.php), z výstroje o helmici a kroužkovou zbroj. Ta se skládala z vesty s krátkými rukávy pošité kovovými plátky. Postupně se zlepšovali také jejich bronzové zbraně díky lepšímu poměru cínu a mědi. V boji zblízka používali sekeru se zakřivenou čepelí, primitivní palici s kamennou hlavicí a dýky. **Za vlády Ramessovců se egyptská armáda skládala z pěchoty a vozby**. V období Staré říše a také ještě v období Střední říše bylo vybavení vojáků velice primitivní – těžkooděnci měli dřevěný štít potažený volskou kůží, kopí s měděným hrotem a meč. Ostatní pěšáci měli pouze bederní pás a ze zbraní jednoduchý luk a šípy z netvrzeného bronzu. Jednoduché luky se používaly u vojáků egyptské armády do konce 18. dynastie, kdy je nahradily luky trojúhelníkové. Ty se snadněji vyráběly ve velkém množství a byly lépe ovladatelné. Armáda ve starověkém Egyptě měla napřed především obrannou úlohu, ale toha faraonů po nových územích předurčila egyptskou armádu k postupné modernizaci a dobývání nových území. Největšího rozmachu dosáhl starověký Egypta za Thutmose III. a Ramesse II. ![Egyptská armáda, zbraně](/wp-content/uploads/vsedni-zivot/egyptska-armada-zbrane.png "Egyptská armáda, zbraně") Zbraně používané egyptskou pěchotou byli buď vrhací nebo pro boj zblízka. Shora dolů a zleva doprava: kopí; oštěp; vrhací hůl; sekera s čepelí; meč s pochvou; zakřivený meč (kepeš); jednoduché luky; válečná sekera; toulec; meč a složený luk chetitského původu. **Rubriky:** Armáda starověkého Egypta **Štítky:** život ve starověkém Egyptě --- ### [Egypt velkých faraonů](https://www.starovekyegypt.net/pouzita-literatura/egypt-velkych-faraonu.php) **Published:** 10 února, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** ![Egypt velkých faraonů](/wp-content/uploads/literatura/kniha2.jpg "- Starověký Egypt")Autor: Christian Jacq Vydalo: Rybka PublishersZnámý egyptolog, historik, esejista a romanopisec Christian Jacq je autorem několika desítek publikací, článků a románů na téma starověkého Egypta. Za tuto knihu byl oceněn cenou Francouzské akademie. U nás je známý například dílem *Egypťanky*. ![Christian Jacq](/wp-content/uploads/literatura/lit_jacq.jpg "- Starověký Egypt") Christian Jacq [zpět](literatura.php) **Rubriky:** Použitá literatura --- ### [Texty rakví](https://www.starovekyegypt.net/pismo-v-nabozenstvi/texty-rakvi.php) **Published:** 12 listopadu, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Objevení textů na vnitřní stěně dřevěných rakví z období Střední říše podnítilo snahu egyptologů o jejich co nejrychlejší rozluštění. **Texty rakví** jsou typickým doplňkem své doby a doplňují naše znalosti o zmizelé civilizaci. Tyto texty **přebíraly určité pasáže z „Textů pyramid“**, které byly za Staré říše vyhrazeny faraonům a od konce Staré říše se někdy objevily i v hrobkách královen. **Vysocí hodnostáři starověkého Egypta** doufali, že je na onom světě čeká druhý život. Na rozdíl od panovníka neměli k dispozici žádný text, který by jim pomáhal. Přivlastnili si tedy **některé části z** „Textů pyramid“, **obohatili je o jiné formule a tím dali vzniknout „Textům rakví“**. Během Prvního přechodného období prošel starověký Egypt společenským neklidem a řadou sociálních nepokojů, které narušili stabilitu země. Jednotlivý nomarchové (správci krajů) do svých rukou soustřeďovali od konce Staré říše stále větší moc a nyní začali vystupovat jako dědiční vládci a přeli se o kontrolu nad svou oblastí s faraonem. Kolem těchto nomarchů se vytvořily opravdové dvory a nomarchové s jejich pomocí spravovali území, která dříve patřila královské koruně. ## Texty na stěnách rakví ![Texty rakví - Oči vedžat](http://new.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/pismo/oci-vedzat.jpg "Texty rakví - Oči vedžat") Pohřební výbava ve skalních hrobkách těchto osobností byla velmi rozmanitá a bohatá. Zahrnovala zejména polychromované dřevěné modely zdobené štukem, které byly ve své podstatě trojrozměrnou verzí výjevů zakreslovaných v období Staré říše na stěny mastab. A **právě v hrobech nomarchů se poprvé objevily „Texty rakví“**. Hodnostáři byli v té době pohřbíváni do skříňových dřevěných rakví uzavřených plochým nebo mírně vypouklým víkem. Rakve byli zhotoveny z pravidelných prken pospojovaných dřevěnými kolíky. Z vnitřní i vnější strany byly rakve pokryty jedinečnými texty a bohatou výzdobou. Zádušní formule na vnějších stěnách měly zesnulému zajistit ochranu některých božstev. **Na východně orientované stěně rakve byly v úrovni hlavy znázorněny** dvě oči vedžat, díky nimž mohl zesnulý sledovat, co se děje ve světě živých. ## Vysvětlení života v záhrobí **„Texty rakví“** přejímaly motivy z „Textů pyramid“, ale **byly obohaceny o některá nová témata**. V pyramidě faraona 8. dynastie Ibiho v Sakkáře se objevily některé pasáže, které předznamenávaly budoucí „Texty rakví“. Ibi byl posledním panovníkem, který měl na stěnách pohřební komory „Texty pyramid“. Texty zádušního charakteru později převzali vyšší hodnostáři a nechávali si je zapisovat na své rakve a zřídka i na stěny hrobek, stély nebo papyrové svitky. **Téměř všechny „Texty rakví“ byly objeveny na západním břehu Nilu – od Asuánu v Horním Egyptě až po Kóm el-Hisn na severu**. Výjimku tvoří pohřebiště Moala na jihu a Kau el-Kibír, el-Berša a Bení Hasan ve středním Egyptě, která leží na východním břehu Nilu. Rakve s tímto typem textů pocházejí z konce Prvního přechodného období (9. a 10. dynastie) a zejména z období Střední říše (druhá polovina 11. dynastie, 12. a 13. dynastie). Svět temnot Egypťany vždy děsil. Osud panovníka byla ale daný. Zemřelý faraon vítězně přešel panství bohů i démonů a připojil se k Reovi na jeho bárce. Cestu mu usnadňovali například právě „Texty pyramid“, díky nimž dorazil do cíle své cesty živ a zdráv a mohl tak zaujmout své místo mezi bohy. „Texty rakví“ jsou psány klasickou egyptštinou s četným použitím anachronismů. V některých kapitolách předjímaly „Texty rakví“ takzvaného „Průvodce podsvětím“, vnitřně heterogenní skupinu sbírek zádušních textů z období Nové říše. [![Na stěnách dvou do sebe vložených Sopiho rakví je zachyceno vše, co by mohl zesnulý potřebovat v záhrobí.](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/texty-rakvi-01-300x225.jpg "Na stěnách dvou do sebe vložených Sopiho rakví je zachyceno vše, co by mohl zesnulý potřebovat v záhrobí.")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/texty-rakvi-01.jpg) Na stěnách dvou do sebe vložených Sopiho rakví je zachyceno vše, co by mohl zesnulý potřebovat v záhrobí. [![Dno Guovi rakve zdobené mapou a výňatky z Knihy dvou cest.](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/texty-rakvi-02-300x225.jpg "Dno Guovi rakve zdobené mapou a výňatky z Knihy dvou cest.")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/texty-rakvi-02.jpg) Dno Guovi rakve zdobené mapou a výňatky z Knihy dvou cest. [![Tyto polychromované dřevěné rakve zdobené štukem patřily Tamutnofretě, Amonově pěvkyni.](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/texty-rakvi-05-300x225.jpg "Tyto polychromované dřevěné rakve zdobené štukem patřily Tamutnofretě, Amonově pěvkyni.")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/texty-rakvi-05.jpg) Tyto polychromované dřevěné rakve zdobené štukem patřily Tamutnofretě, Amonově pěvkyni. **Rubriky:** Písmo v náboženství **Štítky:** písmo starověkého Egypta, Texty rakví --- ### [Démotické písmo](https://www.starovekyegypt.net/egyptske-pismo/demoticke-pismo.php) **Published:** 12 listopadu, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Démotické písmo (démotština) je přechodem mezi tradiční egyptštinou a koptštinou**. Jeho tvar a texty v tomto písmu psané jsou důkazem smíšené povahy egyptské civilizace v období Ptolemaiovců a v Římské době. **S názvem „démotické písmo“ se poprvé setkáváme u Herodota**, který tak v 5. století př.n.l. nazval jazyk a písmo, které v té době Egypťané používali k sepisování neliterárních dokumentů (démos znamená v řečtině „lid“). ## Co je to démotština **Výraz „démotština“ označuje na jedné straně předposlední vývojovou fázi egyptštiny**, která se používala cca od 7. století př.n.l. do přelomu letopočtu **a na druhé straně nový grafický systém**, který se používal do příchodu koptské abecedy ve 2. a 3. století. Od konce období Nové říše se rozevírala propast mezi pečlivým hieratickým písmem literárních nebo náboženských textů a mezi jednodušším hieratickým písmem administrativních dokumentů. Nakonec se obě písma od sebe oddělila – propracovanější verze se ustálila a používala při psaní náboženských textů, právní dokumenty byly psány tzv. abnormálním hieratickým písmem, ze kterého se vyvinula démotština. Ta v 8. století př.n.l. vytlačila hieratické písmo i z náboženských a literárních textů a za vlády Psametika I. se démotština stala oficiálním jazykem a písmem. Písmo bylo zapisováno zprava doleva obvykle na hliněné nebo kamenné střepy, dřevěné tabulky nebo papyrus. ## Démotština, málo známý jazyk O démotické písmo se zajímal už Jean-Francois Champollion. I když práce tohoto egyptologa byly v mnoha směrech průkopnické, v démotštině se mýlil. Předpokládal totiž, že jsou tyto znaky starší než hieroglyfy. Později se do zkoumání démotického písma pustili další badatelé a i když existuje mnoho příruček, dosud přetrvávají určité nejasnosti. Dosud nebyl publikován žádný plnohodnotný slovník tohoto jazyka. **Jedním z nejvýznamnějších badatelů, kteří se věnovali démotštině, byl nepochybně František Lexa**. Ten připravil osm svazků z gramatiky démotštiny, které vydal vlastním nákladem a vyšly v Praze v letech 1949 až 1951. I když je jeho gramatika dnes v mnoha směrech překonána, podílela se výrazně na utváření základů bádání o démotštině. ## Nové vlivy v literatuře Z období, kdy se používalo démotické písmo, se dochovalo několik povídek, které jsou velice barvité a projevují se v nich cizí vlivy. Patří mezi ně slavný příběh o synu [Ramesse II.](faraoni-nove-rise/ramesse2.php "Ramesse II."), který toužil proniknout do tajů vědění a magie a chtěl získat kouzelnickou knihu sepsanou samotným bohem Thovtem. Jiný cyklus příběhů ovlivněný helénskou literaturou je znám pod názvem „Egypťané a Amazonky“. Jedná se o sérii vyprávění o soubojích princů, která připomínají řeckou heroickou literaturu. Další slavnou povídkou té doby je „Mýtus o Reově oku“. Reovo oko opustilo Egypt a Re pověřil Thovta, aby je přivedl zpět. Thovt se snažil přemluvit rozzlobenou bohyni (představující oko) tím, že jí vyprávěl bajky s morálním ponaučením, jejichž hlavními hrdiny byla zvířata. ![Démotické písmo, Démotština](/wp-content/uploads/pismo/demoticke-pismo.png "Démotické písmo, Démotština - Starověký Egypt") Démotické písmo – mumiový štítek **Rubriky:** Egyptské písmo **Štítky:** písmo starověkého Egypta --- ### [Výzdoba egyptských chrámů](https://www.starovekyegypt.net/pismo-v-nabozenstvi/vyzdoba-egyptskych-chramu.php) **Published:** 12 listopadu, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Ve starověkém Egyptě se při výzdobě chrámů** (a nejen chrámů) **používaly dva druhy reliéfů**. První byl **tzv. nízký reliéf**, jinak také nazývaný basreliéf, který vystupoval z plochy zdi. Druhým byl **zapuštěný reliéf**, který byl více nebo méně zapuštěn do kamene. Obě techniky mají zcela odlišnou funkci. Nízký reliéf je křehčí a používá se většinou v interiérech, zapuštěný více „zachytává“ světlo a proto byl určen pro vnější zdi. V ramessovském období se zapuštěný reliéf používal také uvnitř chrámů. ## Řemeslník pod dohledem kněze Řemeslníci, kteří výzdobu chrámu prováděli, nejprve důkladně očistili zeď a sádrou zarovnali nerovnosti. Pak na ni zakreslili čtvercovou síť, která jim umožňovala přesně načrtnout zobrazení a hieroglyfické texty. Hieroglyfy se psaly červeným nebo černým inkoustem. Nákres zkontroloval kněz a pokud bylo všechno v pořádku, mohl se sochař pustit do díla. Jakmile byl reliéf hotov, byl pokrytý tenkou vrstvou sádry a vybarven. **Na stěnách chrámů byly zachycovány nejrůznější náboženské události související s božstvem, kterému byl chrám zasvěcen** – liturgické výjevy nebo procesí posvátných bárek. Také bohové byli zachycováni v nejrůznějších situacích, ale nejčastější bylo zobrazení boha, jak přebírá obětiny od panovníka. Nad každým výjevem byl znak nebe ![](http://new.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/pismo/nebe.png "- Starověký Egypt") a po jeho stranách byla dvě žezla vas ![](http://new.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/pismo/vas.png "- Starověký Egypt"), která spojovala nebe se zemí. Celý soubor tak symbolizoval svět, kterému vládne princip Maat a v jeho středu se nacházejí božstva a panovník. Hieroglyfy sloužily jen k popisu nebo případnému zpřesnění výjevu. **Nad božstvo se zapisovalo jeho jméno, tituly a slova, která pronášelo** a před ním byl uváděn sloupec s popisem, co božstvo poskytuje panovníkovi výměnou za královské obětiny. Stejně tomu bylo i u zobrazené faraona. Nad ním stálo jeho jméno, před ním sloupec textu, který upřesňoval typ obětiny, kterou faraon přináší bohovi. Za faraonem byla ochranná formule. ## Nejen pro ozdobu Zobrazení na stěnách chrámů nebyla jen pouhou ozdobou, ale každé zobrazení mělo konkrétní záměr. Podíváme se na prvky, které se ve výzdobě stěn opakovaly. Spodní část stěn byla povětšinou nezdobená, v horní části byla reliéfní výzdoba uspořádána do registrů. Stěna mohla být zdobena vlysem cheker ![](http://new.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/pismo/cheker.png "- Starověký Egypt"), který představoval řadu vztyčených konců rákosových rohoží zavázaných na uzel. Někdy mohly být do těchto vlysů zabudovány královské kartuše, někdy kartuše vlysy nahradily úplně. [![Chrám královny Hatšepsut v Dér el-Bahrí – přinášení obětin Horovi.](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/egyptske-chramy-02-300x225.jpg "Chrám královny Hatšepsut v Dér el-Bahrí – přinášení obětin Horovi.")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/egyptske-chramy-02.jpg) Chrám královny Hatšepsut v Dér el-Bahrí – přinášení obětin Horovi. [![Ramesse II. před Amonem (sloupová síň v Karnaku (Ipetisut).](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/egyptske-chramy-03-300x225.jpg "Ramesse II. před Amonem (sloupová síň v Karnaku (Ipetisut).")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/egyptske-chramy-03.jpg) Ramesse II. před Amonem (sloupová síň v Karnaku (Ipetisut). [![Chrám Ramesse III. v Medínit Habu – detail výzdoby.](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/egyptske-chramy-01-300x225.jpg "Chrám Ramesse III. v Medínit Habu – detail výzdoby.")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/egyptske-chramy-01.jpg) Chrám Ramesse III. v Medínit Habu – detail výzdoby. **Rubriky:** Písmo v náboženství **Štítky:** písmo starověkého Egypta --- ### [Koptština, konec pohanství](https://www.starovekyegypt.net/egyptske-pismo/koptstina.php) **Published:** 12 listopadu, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Koptština byla posledním vývojovým stupněm jazyka Egypťanů** a to zejména jazykem křesťanského Egypta. Teprve po pěti stoletích řecké a římské nadvlády přijali Egypťané řeckou abecedu obohacenou o nové znaky. ## Koptština – skoncování s minulostí Protože se jedná o poslední variantu mluveného jazyka starých Egypťanů, nejednalo se ale o zásadní změnu systému vyjadřování. Konfrontace s řeckou kulturou a ztráta prestiže egyptské aristokracie a kněží vedly k postupnému opuštění egyptských znaků. Křesťané se chtěli odpoutat od pohanství ztělesněného démotickým a hieroglyfickým písmem. Už první **Řekové**, kteří navštěvovali Egypt od 7. století př.n.l., **se potýkali s přepisem egyptských jmen lidí a míst do svého jazyka**. Některé hlásky neměly v řečtině ani v latince žádné odpovídající vyjádření. Ale i vzdor těmto komplikacím se v 1. století př.n.l. objevily první magické a astrologické texty přepsané v řečtině. Toto období se někdy označuje jako „stará koptština“. Nakonec ale egyptští křesťané a nakonec i Židé začali k zápisu mluveného jazyka používat řeckou abecedu, kterou rozšířili o sedm znaků démotického písma pro přepis typických egyptských zvuků. Od 4. století bylo v nové abecedě sepisováno množství textů Starého a Nového zákona. ## Nové možnosti nové literatury **Koptština nebyla jednotným jazykem**, nýbrž představovala celou řadu dialektů a z nich nejméně šest existovalo i v psané podobě. Mezi nejvýznačnější patřily sahidský dialekt používaný v Horním Egyptě, bohairský dialekt rozšířený v deltě Nilu a fajjúmský dialekt běžně užívaný ve Fajjúmu. Koptské texty byly zaznamenávány dvěma způsoby – **neliterární dokumenty se zapisovaly kurzívním písmem a literární texty unciálním písmem** (zakulacená velká písmena). Písaři byli úředníky a vzdělanci, jejichž vybavení se skládalo z koženého pouzdra na rákos a bronzového kalamáře. Nejprve se psalo jakýmsi štětcem z rákosového stvolu na jednom konci roztřepeného, později ale rákosem seříznutým do špičky. Ten se podobal našim husím brkům. **Měnil se nejen grafický systém, ale i materiál používaný ke psaní**. Ostraka (hliněné střepy nebo úlomky vápence) a dřevěné tabulky nadále sloužily ke psaní běžných dokumentů (dluhopisů, stvrzenek, objednávek, platebních poukazů apod.), papyrus se ale používal stále vzácněji. Ve 4. stoletní se rozšířil pergamen, kterému v 10. století začal konkurovat papír. Rukopisy tak mohly mít dvojí podobu – svitků (volumen) nebo skládaných knih (kodex). Po přechodu ze svitků na kodexy začali autoři děl k ochraně sešitých listů používat dřevěnou vazbu. První texty byly inspirovány pohanskou literaturou se rychle začala rozvíjet literatura náboženská, ale sepisovaly se také gramatiky, glosáře, lékaře a vědecké texty i folkloristická díla. Kolem 5. století se začal objevovat nový didaktický žánr – kázání. Koptský jazyk a písmo se v Egyptě používaly až do 7. století. V roce 641 smetli helénskou kulturu arabští dobyvatelé, arabština se stala oficiálním jazykem a používání koptštiny se omezilo na křesťanskou liturgii. [![Magický papyrus z koptského období.](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/koptstina-11-300x225.jpg "Magický papyrus z koptského období.")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/koptstina-11.jpg) Magický papyrus z koptského období. [![Vápencová pohřební stéla se jmény Apaion, Tapia a Aleka pochází z Tahny.](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/koptstina-12-300x225.jpg "Vápencová pohřební stéla se jmény Apaion, Tapia a Aleka pochází z Tahny.")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/koptstina-12.jpg) Vápencová pohřební stéla se jmény Apaion, Tapia a Aleka pochází z Tahny. [![Detail Mimautova papyru se zádušními texty v koptském písmu.](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/koptstina-13-300x225.jpg "Detail Mimautova papyru se zádušními texty v koptském písmu.")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/koptstina-13.jpg) Detail Mimautova papyru se zádušními texty v koptském písmu. **Rubriky:** Egyptské písmo **Štítky:** písmo starověkého Egypta --- ### [Starověká egyptština - hlavní rysy jazyka](https://www.starovekyegypt.net/egyptske-pismo/staroveka-egyptstina-hlavni-rysy-jazyka.php) **Published:** 12 listopadu, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Než se podíváme na hlavní rysy egyptského jazyka, vysvětlím rozdíl mezi jazykem a písmem. **Starověká egyptština používala několik grafických systémů** – například hieroglyfické nebo hieratické písmo – **k zápisu téhož jazyka**. Později se objevili ještě další systémy, v 7. století př.n.l. to bylo démotické písmo a na přelomu letopočtu koptština. Také tato písma sloužila k zápisu téhož jazyka, který se ale pochopitelně časem vyvíjel. My se tedy budeme zajímat o jazyk jako takový, nikoliv o znaky, pomocí kterých se zapisoval. Je třeba ale konstatovat, že při výuce egyptštiny se obvykle používá hieroglyfické písmo. ## Původ egyptštiny **Egyptština** se podobá některým mrtvým i živým jazykům a **patří do skupiny afroasijských jazyků, které se dříve označovaly jako semitohamitské**. Toto pojmenování souvisí se jmény Noemových synů Šéma a Cháma, kteří byli podle Bible předchůdci Semitů a Afričanů. Všechny afroasijské jazyky mají dva společné rysy – důležitost souhláskového systému (tyto jazyky většinou zapisují pouze souhlásky) a způsob odvozování slov z třípísmenných skupin, které tvoří kořen slova. ## Vývojové stupně starověké egyptštiny Starověká egyptština za tři tisíce let své existence prošla určitým vývojem, který měl pět hlavních vývojových stupňů: - stará egyptština (jazyk z Archaické doby a období [Staré říše](/faraoni-stare-rise/obdobi-stare-rise.php)) - klasická egyptština (jazyk používaný od Prvního přechodného období přes Střední říši až po Druhé přechodné období) - novoegyptština (používaná až do období sajské dynastie kolem roku 660 př.n.l.) - démotština (jazyk používaný do přelomu letopočtu) - koptština (používaná do 7. stol.). ## Starověká egyptština – zásady jazyka **Každá staroegyptská věta musela**, podobně jako v moderních jazycích, **obsahovat subjekt a predikát**. Subjekt popisuje jev, o kterém se ve větě pojednává, predikát představuje vlastní výpověď o subjektu. Uveďme si příklad – v české větě „Tento den je krásný“ je subjektem „Tento den“ a predikátem „je krásný“. **Klasická egyptština je založena na dvou základních typech vět – slovesných a neslovesných**, které se dále dělí na nominální a adverbální. Příkladem nominální věty je například „Jsem bůh“. V egyptštině ale neexistoval ekvivalent slovesa „být“ a Egypťané by tedy řekli „Já, bůh“. Adverbální věty vycházejí z příslovce (adverbia) a v těchto větách je příslovce nebo příslovečné určení na místě predikátu (například věta „tvůj majetek (je) v domě“. Touto větou lze tedy popsat totožnost nebo vlastnictví. **Egyptština znala několik časů** (minulý, přítomný, budoucí), **dokonavý vid, vedlejší věty** (vztažné, obsahové, podmínkové), **různé rozvíjející členy podstatného jména atd**. Byl to mimořádně strukturovaný jazyk, který byl schopen vyjádřit konkrétní situace i abstraktní pojmy. Věty měly přesnou gramatickou strukturu, která vyžadovala pečlivou analýzu, aby nedošlo ke špatné interpretaci. **Rubriky:** Egyptské písmo **Štítky:** písmo starověkého Egypta --- ### [Rosettská deska - klíč k hieroglyfům](https://www.starovekyegypt.net/egyptske-pismo/rosettska-deska-klic-k-hieroglyfum.php) **Published:** 12 listopadu, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Nejslavnějším dokumentem v dějinách luštění hieroglyfů je** zcela nepochybně čedičová stéla známá pod názvem **Rosettská deska**. Díky tomuto dokumentu Jean-Francois Champollion znovuvzkřísil civilizaci starověkého Egypta. V červenci roku 1799 dohlížel důstojník francouzské armády Pierre-Francois Bouchard na zemní práce v Rosettě, městečku ležícím nedaleko Alexandrie. Zaujal ho kámen, který byl součástí jedné zdi. **Jedná se o stélu popsanou hieroglyfy, démotickým písmem a řeckým písmem**. Řecký text byl rychle přeložen a byly pořízeny kopie všech tří textů. Po porážce francouzské armády roku 1801 získali Rosettskou desku jako součást válečné kořisti Angličané. **Deska se dokonce stala součástí mírové smlouvy**. Angličané nejprve požadovali nejen originál desky, ale i veškerou vědeckou dokumentaci, která byla o desce pořízena. Francouzi se proto pokusili Rosettskou desku tajně vyvézt z Egypta, ale tento plán nevyšel. Rosettskou desku objevil na palubě lodi anglický diplomat Hamilton. Francouzi nakonec prosadili, že nemusí vydat originály dokumentace. ## Rosettská deska – význam dokumentu **Díky řecké verzi se podařilo brzy zjistit, co je na desce napsáno**. Jednalo se o dekret z 27.března 196 př.n.l., který oznamoval rozhodnutí kněžského synodu, který se sešel v Memfidě (Mennoferu). Kněží na něm přiřkli zvláštní pocty faraonovi Ptolemaiovi V. Epifanovi, který vládl v letech 205 – 180 př.n.l. a jeho manželce Kleopatře I. za dobro, které vykonali pro chrámy. Ptolemaios V. v té době snížil nebo zcela zrušil některé daně a amnestoval vězně. **Její klíčový význam spočívá v tom, že jsou na něm tři verze téhož textu**. Na konci řeckého textu se píše: *„Ať je tento dekret přepsán na stély z tvrdého kamene v posvátných znacích (tedy hieroglyfy), ve znacích domorodců (tedy démotickým písmem) a v řeckém písmu.“* ## Rosettská deska – souboj Champolliona a Younga Roku 1802 se hraběti Silvestreovi de Sacymu podařilo v démotickém písmu rozluštit právě jména Ptolemaia V. Epifana a Alexandra. **Do luštění textu na Rosettské desce se pustil také Jean-Francois Champollion** (1790 – 1832) a také Angličan Thomas Young (1773 – 1829). Oba se pokoušeli porovnat nejucelenější pasáže řecké a démotické části textu. **Thomas Young** byl první, komu se podařilo rozluštit královské kartuše psané v démotickém písmu. I přes tento pokrok **se stále ale domníval, že hieroglyfy mají čistě symbolický význam**. **Jean-Francois Champollion** nikdy neměl možnost zkoumat přímo Rosettskou desku a pracoval vždy pouze s faksimilemi. Využíval ale i jiné dokumenty. Než se pustil do luštění hieroglyfů, soustředil se na démoticky psaný text. První práce, kterou roku 1822 přeložil Akademii věd se týkala démotického textu na Rosettské desce. Brzy svou pozornost upřel k hieroglyfům a **jako první vyloučil možnost, že by hieroglyfy měly jen čistě symbolický význam**. Roku 1822 předložil Akademii věd historických a archeologických Lettre a Monsieur Dacier (Dopis panu Dacierovi), kde vysvětloval principy hieroglyfického písma. Jednotlivé znaky pak rozdělil na ideogramy (významové znaky), fonogramy (zvukové znaky – dala se sestavit základní abeceda těchto znaků obsahující i dvojhláskové nebo trojhláskové znaky) a determinativy (zpřesňující lexikální kategorii slova). ![Rosettská deska](/wp-content/uploads/pismo/rosettska-deska-01.png "Rosettská deska") **Rubriky:** Egyptské písmo **Štítky:** Jean-Francois Champollion, písmo starověkého Egypta, Rosettská deska, Thomas Young --- ### [Hieroglyfy - první egyptské písmo](https://www.starovekyegypt.net/egyptske-pismo/hieroglyfy.php) **Published:** 4 ledna, 2017 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Hieroglyfy prošly velmi rychlým vývojem od prostého obrázku k plnohodnotnému písmu.** Impulsem k jeho vzniku byla pravděpodobně potřeba vyjádřit složitější údaje hospodářského, náboženského a správního rázu. ## První hieroglyfy **První hieroglyfy, které bylo možné číst, se objevují kolem roku 3100 př.n.l.** a na většině z nich je jen velmi málo znaků. Jako příklad může posloužit stéla krále Wadžiho (asi 3150-2930 př.n.l.). Jednoduché provedení má vysokou technickou a uměleckou úroveň. Na stéle najdeme tři symboly – sokola, průčelí paláce a hada. Sokol znázorňuje boha Hora, jehož byl panovník pozemským ztělesněním. Jména panovníků se původně zapisovala nad stylizované průčelí paláce, ale zde je nad průčelím paláce obraz hada, který odpovídá pozdější souhlásce „dž“. Písmo se záhy obohatilo o další znaky, které umožnily foneticky reprodukovat souhláskovou stavbu slov. Ukažme si to na příkladu jména [Snofrua](http://new.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/download/snofru.pdf), panovníka Staré říše. ## Hieroglyfy – tři kategorie znaků **Hieroglyfy můžeme rozdělit do tří základních kategorií – ideogramy, fonogramy a determinativy**. Ideogramů je velmi mnoho – vlastně každý hieroglyfický znak může být ideogram. Fonogramy byly znaky vyjadřující zvuk a dělí se na skupiny podle počtu hlásek, které zastupují. Jednohláskové znaky představují jedinou hlásku nebo polosamohlásku a tvoří egyptskou „[abecedu](/wp-content/uploads/download/abeceda.pdf)„. Egypťané používali ale i [vícehláskové znaky](/wp-content/uploads/download/hieroglyfy-vicehlaskove.gif). [Determinativy](/wp-content/uploads/download/hieroglyfy-determinativy.gif) jsou znaky, které umožňující rozlišit slova, která se stejně zapisují, ale mají různý význam. Tyto kategorie znaků rozluštil v roce 1822 Jean-Francois Champollion a umožnilo mu to rozluštění nápisů psaných tímto písmem. Některé texty – především z Ptolemaiovského období – se špatně čtou, protože obsahují kryptografické znaky. Když chtěli Egypťané zapsat jména cizích panovníků, kteří Egyptu vládli, používali čistě fonetický zápis. Uvedu několik příkladů: Perský král Kambýsés (525-522 př.n.l.)Alexandr Veliký (332-323 př.n.l.)![Kambýses II., kartuš faraona](/wp-content/uploads/pismo/kartus-kambyses.gif "Kambýses II., kartuš faraona - Starověký Egypt")![Alexandr, kartuš faraona](/wp-content/uploads/pismo/kartus-alexander.gif "Alexandr, kartuš faraona - Starověký Egypt")(k-m-b-i-c-t)(a-l-k-s-i-n-d-r-s)**Jednou ze zásad hieroglyfů bylo seskupování jednotlivých znaků do imaginárních čtverců**, které umožňovaly rychlejší orientaci v textu a zároveň zvyšovaly jeho úhlednost. Hieroglyfy respektovaly zásady co nejnázornějšího ztvárnění postav, zvířat a předmětů. V období Nové říše bylo okolo 800 znaků hieroglyfů, ale jejich počet se během času měnil. [![Stěna chrámu v Medinit Hábu na západním břehu Nilu v Thébách (Vasetu) pokrytá hieroglyfickým nápisem.](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/hieroglyfy-01-300x225.jpg "Stěna chrámu v Medinit Hábu na západním břehu Nilu v Thébách (Vasetu) pokrytá hieroglyfickým nápisem.")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/hieroglyfy-01.jpg) Stěna chrámu v Medinit Hábu na západním břehu Nilu v Thébách (Vasetu) pokrytá hieroglyfickým nápisem. [![Reliéf z chrámu v Kóm Ombu zasvěceného Sobkovi a Haruerovi.](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/hieroglyfy-02-300x225.jpg "Reliéf z chrámu v Kóm Ombu zasvěceného Sobkovi a Haruerovi.")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/hieroglyfy-02.jpg) Reliéf z chrámu v Kóm Ombu zasvěceného Sobkovi a Haruerovi. [![Monumentální hieroglyfy na základech Amon-Reova chrámu v Karnaku (Ipetisut).](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/hieroglyfy-03-300x225.jpg "Monumentální hieroglyfy na základech Amon-Reova chrámu v Karnaku (Ipetisut).")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/hieroglyfy-03.jpg) Monumentální hieroglyfy na základech Amon-Reova chrámu v Karnaku (Ipetisut). **Rubriky:** Egyptské písmo **Štítky:** Hieroglyfy, Jean-Francois Champollion, písmo starověkého Egypta --- ### [Vešebty, předměty z onoho světa](https://www.starovekyegypt.net/pismo-v-nabozenstvi/vesebty.php) **Published:** 12 listopadu, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Vešebty byly malé sošky popsané zádušními texty, které doprovázely zesnulého na věčnost** a měly ho zastupovat při plnění pracovních povinností na onom světě. Vešebty byly vyráběny z různých materiálů – například z modré nebo zelené fajánse, dřeva, kamene nebo keramiky. **Vešebty mívaly zkřížené paže a od doby Nové říše držely v každé ruce zemědělské nářadí**. Vešebty byly vysoké přibližně 10 až 35cm a někdy k nim patřila i krabička ve tvaru sarkofágu, do které se tyto sošky ukládaly. V období Střední říše se do každého hrobu vkládala obvykle jediná soška vešebtu uložená v modelu sarkofágu. V období Nové říše se počet vešebtů postupně zvyšoval – **v hrobce Tutanchamona jich bylo nalezeno 417 vešebtů**, v některých hrobkách ale bylo nalezeno až 700 vešebtů! Podle nápisů, které byly vyryty nebo namalovány na soškách zemřelého, měly zastupovat zemřelého při plnění pracovních povinností. Nápisy nebyly pokaždé stejné. ***Stručné*** „Ať za něj udělá vše, co je třeba.“ ***Cynické*** „No tak (vešebte)! Dostaneš se tam do nesnází, udřeš se k smrti.“ ***Poetické*** „Ó vešebte, ó sykomoro, kterou jsem zasadil, pokud by zesnulá měla vykonávat jakoukoli práci, pokud by měla přenášet písek z Východu na Západ, řekneš – tady jsem.“ ***6.kapitola z Knihy mrtvých*** „Ó vešebte (…), pokud budu povolán k nějaké práci (…), přispěchej, abys namísto mě obdělával pole, zavlažoval břehy (…).“ Text z 6.kapitoly Knihy mrtvých se používal nejčastěji. ## Vešebt nebo šabti Tato slova se používala v různých obdobích. **Původně byly sošky označovány slovem šabti** neznámého původu. V sajském období začali Egypťané sošky nazývat vešebt („Ten, který odpovídá“). Původ tohoto slova je pravděpodobně ve slovese wšb, které znamenalo „odpovídat“. Obě slova (vešebt i šabti) spolu ale etymologicky souvisí. Na počátku Nové říše začaly být skupiny vešebtů organizovány. Základem byl počet 365, kdy na každý den v roce připadal jeden vešebt. Za tímto číslem mohla stát snaha, aby se vešebtové na onom světě příliš neunavily. Tvořily 36 skupin, které odpovídaly stejnému počtu desetidenním „týdnům“. V čele každé skupiny stál představený, který dohlížel na odvedenou práci a celé armádě pak velel vrchní představený. ![Vešebty](/wp-content/uploads/pismo/vesebty.png "Vešebty - Starověký Egypt")**w + š + b + t + y** + determinativ označující stojící mumii **Rubriky:** Písmo v náboženství **Štítky:** písmo starověkého Egypta --- ### [Osobní korespondence v Egyptě](https://www.starovekyegypt.net/egyptske-pismo/osobni-korespondence-v-egypte.php) **Published:** 12 listopadu, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Velké množství dopisů (včetně osobní korespondence v Egyptě) z období starověkého Egypta zůstalo zachováno do dnešních dnů. **Listy zapisované na papyrové svitky se nezničily díky teplému a suchému podnebí**. Nejstarší dosud známý dopis je datován do období přibližně kolem roku 2300 př.n.l. Korespondence se ale začala pravděpodobně rozvíjet už daleko dříve. Dopisy se mohly psát na ostraka (úlomky vápence nebo hliněné střepy), ale Egypťané dávali raději přednost papyru. Protože ale ve starověkém Egyptě neexistovala pošta, svěřovalo se odesílání dopisů sluhům nebo důvěryhodným osobám. Dopisy začínaly poměrně dlouhými protokolárními obraty, které byly často delší než samotný dopis. Odesílatel popřál adresátovi pevné zdraví a ochranu boha toho města, ze kterého on pocházel. Obraty podobného typu byly také na konci dopisu. Staří Egypťané psali dopisy, aby se přátel zeptali na jejich zdraví a záležitosti, psali společníkům nebo lidem s nimiž byli ve při, psali stížnosti zástupcům úřadů a kněžím. **Každý Egypťan dokonce mohl napsat i dopis faraonovi**. Osobní korespondence se pečlivě uchovávala v rodinných archivech, nejčastěji se ukládala do džbánů. ## Na co se psalo a jakým písmem Dokumenty uschovávané v soukromých archivech byly nejčastěji na papyru, ale používala se také ostraka. Ta sloužila především ke psaní dopisů a smluv nanečisto a k zapisování kopií dokumentů. **Dokumenty bývaly psány především** hieratickým písmem a od 7. století př.n.l. démotickým písmem. V ptolemaiovské a římské době se objevovala i řečtina. Soukromé archivy zahrnovaly nejrůznější dokumenty, které jejich majitel považoval za důležité. Šlo často o dopisy a zvláště pak o doklady, které stvrzovaly práva konkrétní osoby. Mohly to být například kupní, nájemní nebo vlastnické smlouvy, potvrzení o zaplacení daní, doklady o prodeji předmětů a zvířat nebo stížnosti určené úřadům. ## Vše o každodenním životě Soukromé archivy určité rodiny byly omezeny v čase a prostoru. Zachycují bez jakýchkoliv příkras zachycující události každodenního života. Texty odhalují povahu a psychologii jednotlivců, přátelské vztahy i konflikty. Mezi nejstarší soukromé archivy patří tzv. Hekanachtovy papyry. Hekanacht žil za vlády Mentuhotepa II. ve druhé polovině 11. dynastie a jeho archiv byl nalezen v hrobce jeho služebníka v Dér el-Bahrí. Archivy Hora ze Sebennytu byly nalezeny v Sakkáře. Hor ze Sebennytu žil asi ve 2. století př.n.l. a z jeho archivu se dochovalo přibližně 70 ostrak. Hor si zapisoval své věštecké sny, které dokonce přišel přednést faraonu Ptolemaiovi VI. Filométorovi. [![Monumentální hieroglyfy na základech Amon-Reova chrámu v Karnaku (Ipetisut).](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/osobni-korespondence-01-300x225.jpg "Monumentální hieroglyfy na základech Amon-Reova chrámu v Karnaku (Ipetisut).")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/osobni-korespondence-01.jpg) Monumentální hieroglyfy na základech Amon-Reova chrámu v Karnaku (Ipetisut). [![Papyrus z ramessovského období s textem v hieratickém písmu.](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/osobni-korespondence-02-300x225.jpg "Papyrus z ramessovského období s textem v hieratickém písmu.")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/osobni-korespondence-02.jpg) Papyrus z ramessovského období s textem v hieratickém písmu. [![Alabastrová skříňka a stříbrná válcovitá pečetítka se jménem Mentuhotep II.](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/osobni-korespondence-03-300x225.jpg "Alabastrová skříňka a stříbrná válcovitá pečetítka se jménem Mentuhotep II.")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/osobni-korespondence-03.jpg) Alabastrová skříňka a stříbrná válcovitá pečetítka se jménem Mentuhotep II. [![Alabastrová skříňka a stříbrná válcovitá pečetítka se jménem Mentuhotep II.](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/osobni-korespondence-04-300x225.jpg "Alabastrová skříňka a stříbrná válcovitá pečetítka se jménem Mentuhotep II.")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/osobni-korespondence-04.jpg) Alabastrová skříňka a stříbrná válcovitá pečetítka se jménem Mentuhotep II. [![Džbán, který byl používán ke´skladování papyrových svitků (pochází z Dér el-Medíny).](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/osobni-korespondence-05-300x225.jpg "Džbán, který byl používán ke´skladování papyrových svitků (pochází z Dér el-Medíny).")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/osobni-korespondence-05.jpg) Džbán, který byl používán ke´skladování papyrových svitků (pochází z Dér el-Medíny). [![Písař při práci.](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/osobni-korespondence-06-300x225.jpg "Písař při práci.")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/osobni-korespondence-06.jpg) Písař při práci. **Rubriky:** Egyptské písmo **Štítky:** písmo starověkého Egypta --- ### [Povídka o Sinuhetovi](https://www.starovekyegypt.net/egyptske-pismo/povidka-o-sinuhetovi.php) **Published:** 12 listopadu, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Povídka o Sinuhetovi je jedním z nejslavnějších literárních děl starověkého Egypta, která je současně dobrodružným románem i historickým příběhem. Od první do poslední stránky je čtenář vtažen do děje. Hlavním hrdinou je urozený Sinuhet, který opustil svou zemi a strávil dlouhá léta v exilu v Sýrii. ## Sinuhet svědkem spiknutí Ve třicátém roce vlády – konkrétně podle egyptského kalendáře sedmý den třetího měsíce doby záplav – zemřel Amenemhet I. Egypťané používali termín „odešel za horizont“. Ještě před svou smrtí svěřil Amenemhet I. svému prvorozenému synovi velení armády. Tím synem byl Senusret – po smrti Amenemheta I. známý jako faraon Senusret I. Ten měl vypudit cizí vzbouřence, kteří terorizovali obyvatelstvo Egypta na okraji Libyjské pouště. K Senusretovi byl rychle vyslán posel, aby mu předal truchlivou zprávu o smrti jeho otce. Ten opustil vojáky, aniž by je předem upozornil. I za dalšími faraonovými dětmi byli vysláni poslové. Náhodou se stalo, že se Sinuhet doslechl o spiknutí, které připravovali dvořané proti mladému Senusretovi. Sinuheta zachvátila panická hrůza a aniž by o tom komukoliv řekl, uprchl ze země. Po překonání delty Nilu pokračoval směrem na východ. Sinuhetova cesta je v povídce velice přesně popsána. Vyčerpaného a umírajícího žízní jej nalezli beduíni a Sinuhet se přidal ke kmenům, které kočovaly na jihu Kanaánu a Sinajského poloostrova. Později ho adoptoval šejk Amunenši – vládce Recenu, oblasti ve foinickém vnitrozemí. Dal mu za ženu svou dceru a daroval mu nejlepší pozemky v oblasti Jaa. ## Sinuhetova klidná léta Zde prožil Sinuhet mnoho šťastných let. Stal se kmenovým náčelníkem a proslul zejména svou odvahou. Také jeho děti se staly kmenovými náčelníky. O událostech v Egyptě se dozvídal od cestovatelů, kteří Egypt navštívili. Jeho pověst a důvěra, které se u Amunešiho těšil, vyvolávaly ale také zášť a žárlivost. Jednoho dne jej vyzval jistý neporazitelný bojovník z Recenu na souboj. Sinuhet svého soupeře zasypal šípy a poté ho dorazil ranami sekyrou. Jak plynuly roky, začalo se Sinuhetovi po rodné zemi stýskat. Senusret I. se doslechl o Sinuhetových úspěších a napsal mu dlouhý dopis, který byl královským dekretem. V něm Senusret Sinuheta žádal, aby se vrátil do Egypta. Slíbil mu, že bude přijat jako přítel a bude se těšit jeho ochraně. Sinuhet byl dojatý tímto dopisem a napsal faraonovi dopis, ve kterém ospravedlňoval svou dřívější volbu. *„Tento útěk, jenž uskutečnil tvůj sluha – neplánoval jsem ho, nebyl v mém srdci, nemyslel jsem na něj. Nevím, co mne dostalo na toto místo. Je to jako stav snu, jako kdyby se uviděl obyvatel delty na Elefantině, muž z bažin v zemi Núbijců. Nebál jsem se, nikdo mne nepronásledoval, neslyšel jsem žádné výčitky, mé jméno nebylo slyšet z úst herolda. Přesto jsem měl po těle husí kůži, mé nohy mne unášely pryč, mé srdce mě vedlo. Bůh, jenž určil tento útěk, mne táhl pryč. Nebyl jsem dříve sebevědomý. Obáván je muž, jenž je uznáván svou zemí. Re učinil, aby strach z Tebe byl všude na zemi a hrůza z Tebe panovala ve všech cizích zemích …“* ## Sinuhetův návrat do Egypta Jakmile předal svůj majetek synům a rozloučil se se svými blízkými, vrátil se Sinuhet do Egypta. V paláci se mu dostalo od Senusreta vřelého přivítání a Sinuhet začal žít na královském dvoře. Od panovníka dostal darem nádherný dům obklopený zelenou zahradou. Byla pro něj vystavěna kamenná pyramida mezi pyramidami královských potomků. Faraonově přízni se těšil do konce svého života. Vlastní životopis Sinuheta si můžete přečíst na portálu [Česká literatura](http://www.ceskaliteratura.cz/translat/sinuhet.htm "Povídka o Sinuhetovi česky"). **Rubriky:** Egyptské písmo **Štítky:** písmo starověkého Egypta --- ### [Kniha mrtvých (Říkadla pro vycházení na denní světlo)](https://www.starovekyegypt.net/pismo-v-nabozenstvi/egyptska-kniha-mrtvych.php) **Published:** 24 února, 2018 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Na otázku jak přemoci stvoření, která žijí v záhrobí a jak se bez úhony dostat až do Usirova království najdeme odpověď v souboru říkadel nazvaných „Kniha mrtvých“. Egyptský název Knihy mrtvých byl „Říkadla pro vycházení na denní světlo.“ Jde o soubor náboženských textů na papyrových svitcích, které se umísťovaly nedaleko mumií nebo přímo na jejich obinadlech. Název „Kniha mrtvých“ se začal používat od roku 1842 a zavedl jej německý egyptolog Lepsius. Rozbor hieroglyfů by vypadal takto: ![Kniha mrtvých (Vycházení na denní světlo)](/wp-content/uploads/pismo/kniha-mrtvych-vychazeni.png "Kniha mrtvých (Vycházení na denní světlo) - Starověký Egypt")vycházení![Kniha mrtvých (Vycházení na denní světlo)](/wp-content/uploads/pismo/kniha-mrtvych-na.png "Kniha mrtvých (Vycházení na denní světlo) - Starověký Egypt")na![Kniha mrtvých (Vycházení na denní světlo)](/wp-content/uploads/pismo/kniha-mrtvych-denni-svetlo.png "Kniha mrtvých (Vycházení na denní světlo) - Starověký Egypt")denní světloVýraz „denní světlo“ se ale nevztahuje ke dnům pro živé lidi, ale spíše k jakémukoliv principu světla, které je protějškem temnot, zapomnění, zhouby a smrti. ## Kniha mrtvých – kniha dlouhá 24m Knihy ukládané do hrobů nebyly totožné, protože každý si vybral zaklínadla, která se mu nejvíce líbila. Některé knihy jsou tedy kratší a naopak některé obsahují všechna nebo téměř všechna zaklínadla. Takovým příkladem je například Aniho papyrus, který je dlouhý 24m a široký 40cm. Svitky byly psány nejčastěji černým inkoustem v hieratickém (kurzívním) písmu. Nad textem nebo po celé šíři papyru byly viněty, které zobrazovali zemřelého společně s bytostmi ze záhrobí. **Kniha mrtvých se objevila v období Nové říše za vlády 18. dynastie**, ale nešlo o výsledek spontánní tvorby. Většina zaklínadel vycházela z textů v sarkofázích z období Střední říše a ty se zase inspirovaly nápisy vyrytými do stěn podzemních prostor pyramid z doby Staré říše. ## Stará kouzelná zaříkadla **Pořadí jednotlivých zaříkadel se v knize definitivně ustálilo během sajského období**, které bylo pojmenováno podle nového hlavního města Sais. Z této metropole pocházeli panovníci 26. dynastie. Zaříkadla se obohatila o nová témata, která nejčastěji vycházela ze starých kouzelných zaklínadel. Velmi známá je například formule č. 125 a její viněta, která obsahuje tzv. negativní zpověď („co má N říkati při vstupu do síně obou pravd“). V této síni zasedal Usirův soud, před kterým musel zesnulý přednést prohlášení o své nevinnosti: *„Nezhřešil jsem proti lidem, (…) neznal jsem ničemnosti a nedopustil jsem se nepoctivosti, (…) nikdo nehladověl mou vinou, atd.* Negativní zpověď byla velmi dlouhá, protože zesnulý v ní uváděl asi 40 hříchů, které nespáchal a k tomuto seznamu se pak ještě vrátil a dále jej rozšířil. Vše vysvětluje druhá část této formule: *„Co má N říkati při vstupu do síně obou pravd, aby zbaven byl všech hříchů, kterých se dopustil.“* Jinak řečeno – bylo jasné, že mrtvý zhřešil, ale přednesení formule před Usirem znamenalo očistu a potom mohl zesnulý vstoupit do Usirova království. [![Kniha mrtvých zahrnuje ilustrace závěrečného procesí mumifikovaného těla k hrobce a poslední rituály před pohřbem – například obřad "Otevírání úst".](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/kniha-mrtvych-01-300x225.jpg "Kniha mrtvých zahrnuje ilustrace závěrečného procesí mumifikovaného těla k hrobce a poslední rituály před pohřbem – například obřad "Otevírání úst".")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/kniha-mrtvych-01.jpg) Kniha mrtvých zahrnuje ilustrace závěrečného procesí mumifikovaného těla k hrobce a poslední rituály před pohřbem – například obřad „Otevírání úst“. [![Detail z Knihy mrtvých – obřad "Otevírání úst".](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/kniha-mrtvych-02-300x225.jpg "Detail z Knihy mrtvých – obřad "Otevírání úst".")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/kniha-mrtvych-02.jpg) Detail z Knihy mrtvých – obřad „Otevírání úst“. [![Detail z Knihy mrtvých – kapitola o přeměnách.](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/kniha-mrtvych-03-300x225.jpg "Detail z Knihy mrtvých – kapitola o přeměnách.")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/kniha-mrtvych-03.jpg) Detail z Knihy mrtvých – kapitola o přeměnách. [![Detail z písma Knihy mrtvých.](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/kniha-mrtvych-05-300x225.jpg "Detail z písma Knihy mrtvých.")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/kniha-mrtvych-05.jpg) Detail z písma Knihy mrtvých. [![Huneferova Kniha mrtvých – Anup přivádí zesnulého před Usirův soud.](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/kniha-mrtvych-06-300x225.jpg "Huneferova Kniha mrtvých – Anup přivádí zesnulého před Usirův soud.")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/kniha-mrtvych-06.jpg) Huneferova Kniha mrtvých – Anup přivádí zesnulého před Usirův soud. [![Kniha mrtvých obsahuje jedno z nejstarších vyobrazení šelmy Amematy, kterou tvoří část krokodýla, část lva a část hrocha.](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/kniha-mrtvych-07-300x225.jpg "Kniha mrtvých obsahuje jedno z nejstarších vyobrazení šelmy Amematy, kterou tvoří část krokodýla, část lva a část hrocha.")](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/kniha-mrtvych-07.jpg) Kniha mrtvých obsahuje jedno z nejstarších vyobrazení šelmy Amematy, kterou tvoří část krokodýla, část lva a část hrocha. **Rubriky:** Písmo v náboženství **Štítky:** egyptská Kniha mrtvých, písmo starověkého Egypta --- ### [Gaston Maspero](https://www.starovekyegypt.net/egyptologove/gaston-maspero.php) **Published:** 23 listopadu, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Gaston Maspero (celým jménem Gaston Camille Charles Maspero) se narodil 23. června 1846 v rodině chudých italských imigrantů ve Francii. Jeho zájem o Orient a Egypt vzbudily dvě rozhodující události. V jedenácti letech přišel Gaston Maspero jako malý chlapec do knihkupectví, kam chodil poměrně často. Chtěl si koupit nějakou knihu o Egyptu, ale cena byla pro dítě, které mělo v kapse pár franků, příliš vysoká. Knihkupec pobavený a překvapený jeho vyspělostí mu knihu prodal s velkou slevou. V pokračování této události sehráli svou úlohu také moudrý učitel, dešťová přeháňka a blízkost Louvru. Tak se Gaston Maspero dostal do sálů věnovaných Egyptu a byla z toho láska na celý život. ## Gaston Maspero a jeho setkání s Mariettem K druhému setkání s egyptskou civilizací došlo prostřednictvím egyptologa Augusta Marietta. Ten desátý rok řídil Egyptskou památkovou správu. **V roce 1867 získal Gaston Maspero ve svých 21 letech diplom na filozofické fakultě**. Během studia nevynechal žádnou přednášku kustoda egyptských sbírek Emmanuela de Rougé. Většinu znalostí získal Maspero ale samostudiem – pilně navštěvoval Louvre a studoval spisy [Champolliona](/egyptologove-lustitele-pisma/jean-francois-champollion.php). Ani tato díla ho ale dostatečně neuspokojovala a tak si sestavil vlastní slovník a gramatiku. August Mariette se o mladíkovi dozvěděl od Emmanuela de Rougé, ale nejprve byl k jeho schopnostem skeptický. **Maspero ale Marietta přesvědčil, když mu zaslal překlad stély z Gabal Barkalu**. Tehdy Mariette uznal, že se v tomto mladíkovi skrývá vynikající egyptolog – alespoň z filologického hlediska. ## Maspero a jeho začátky v Egyptě Maspero nějaký čas působil v Latinské Americe jako vychovatel, ale brzy se vrátil do Francie, roku 1870 získal francouzské státní občanství a obnovil styky s tamními egyptology. Konec roku 1880 ale přinesl pro Maspera zásadní zlom. Auguste Mariette stárl, trápily ho nemoci a tak bylo nutné najít někoho, kdo by ho mohl v čele egyptského oddělení nového muzea v Bulaku v plné míře nahradit. Dne **28. prosince 1880 byla vytvořena stálá mise v Egyptě a do jejího čela byl jmenován Gaston Maspero**. Konečně se dostane do vysněné země – do Egypta. Prvním velkým úspěchem bylo odhalení skupiny vykradačů hrobek, kteří se soustředili kolem rodiny ar-Rasúlovců na západním břehu Théb (Vasetu). Ahmad Abd ar-Rasúl nalezl totiž při hledání zatoulané kozy bohatou skrýš královských mumií z doby Nové říše a 10 let z ní pomalu odebíral starožitnosti a prodával na černém trhu. Maspero celou skupinu odhalil v roce 1881 a památky zachránil pro Egyptské muzeum v Káhiře. **Rubriky:** Egyptologové **Štítky:** egyptologové --- ### [Adolf Erman a slovník egyptštiny](https://www.starovekyegypt.net/egyptologove/adolf-erman.php) **Published:** 23 listopadu, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Johann Peter Adolf Erman byl německý egyptolog. Pod jeho vedením vznikl Wörterbuch der ägyptischen Sprache, dodnes nepřekonaný slovník egyptštiny.** Kromě překladů staroegyptských textů se Erman věnoval také náboženství starověkého Egypta. Roku 1839 dostal na své vědecké cestě po Anglii německý egyptolog Richard Lepsius od pí. Westcarové darem svitek papyru. Ten byl popsaný hieratickým písmem. Přečetl v něm královská jména Chufu a Snofru (dvou nejvýznamnějších faraonů 4. dynastie). Chystal se ho podrobně prozkoumat a nechal vytvořit kopie tohoto textu, z nichž se zachovaly: - 1. kopie str. I-III a VIII-IX - 2. kopie str. I-III - 3. kopie str. I-XII Tyto kopie jsou sice špatné, ale přece důležité, protože se v nich vyskytují místy značky, které zmizely z originálního textu, jenž nebyl patřičně uchováván. Když Lepsius v roce 1884 zemřel, Adolf Erman se marně pídil v pozůstalosti Lepsiově po tomto svitku papyru. Teprve roku 1886 na podzim byl náhodou objeven dělníky, opravujícími střechu domu, v němž Lepsius bydlel, na půdě. Tak byl šťastně zachráněn a je nyní majetkem berlínského muzea. Jak ukazuje formát listů, z nichž je svitek slepen, a paleografické vlastnosti písma, kterým je text psán, pochází text z doby, kdy byl Egypt pod nadvládou [Hyksósů](/2-prechodne-obdobi/hyksosove.php) (1630 – 1580 př.n.l.). Na velkou cenu tohoto papyru pro gramatické studie staroegyptské řeči upozornil Adolf Erman ve své práci „Die Sprache des Papyrus Westcar. Vorarbeit zur Grammatik der alteren aegypfischen Sprache“, která byla vydána v roce 1889. Za rok na to vydal pak Erman fototypickou reprodukci papyru s hieroglyfickým přepisem, překladem, komentářem a slovníkem: „Die Marchen des Papyrus Westcar“. **Rubriky:** Egyptologové **Štítky:** egyptologové --- ### [Walter Brian Emery](https://www.starovekyegypt.net/egyptologove/walter-emery.php) **Published:** 23 listopadu, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Jedním z nejslavnějších archeologů působících v Sakkáře byl bezesporu **Dr. Walter Brian Emery** (1903 – 1971). Právě Emery **objevil rozsáhlé zvířecí pohřebiště v Sakkáře**, když při vykopávkách narazil na šachtu zcela zaplněnou mumiemi ibisů. Šachta však byla pouhým počátkem několika kilometrového labyrintu. Ústí z ní totiž dlouhá chodba (š. 2,5 metru, v. 4,5 metru) větvící se na padesát dalších chodeb, které se dále větví. Šokovaní archeologové zde nalezli milion a půl pečlivě vypreparovaných mumií ibisů, uložených v zapečetěných džbánech. V Sakkáře se nachází i spousta mumií paviánů, orlů, sokolů, supů a jiných dravých ptáků. **Tento zvířecí hřbitov, který Walter Brian Emery objevil, není zdaleka jediným svého druhu v Egyptě**. Největší ptačí hřbitov se nachází v Tuna el-Gebelu u města Hermopolis. Zde na ploše šestnácti hektarů se skrývá podzemí „město“. Tady archeologové objevili mumie ibisů, plameňáků, sokolů a paviánů. Samotných mumií ibisů zde napočítali čtyři miliony. Každá mumie byla uchována v malém sarkofágu a uložena v samostatném, ve skále vyhloubeném výklenku. Např. na slavném pohřebišti I. a II. dynastie v Abydu (Abedžu) se nalezlo tisíce mumií psů. Posedlost Egypťanů mumifikováním naznala mezí. Mumifikovali snad úplně vše. **Doposud bylo nalezeno přes dvě stě tisíc mumií** krokodýlů, mumie ryb, hadů a žab, mumifikovali i např. vejce ibisů či krokodýlů, gazely a celá řada dalších zvířecích druhů. ![Walter Brian Emery (Sakkára - plánek pohřebiště)](/wp-content/uploads/egyptologove/sakkara.gif "Walter Brian Emery (Sakkára - plánek pohřebiště)") Sakkára – plán pohřebiště A – [Džoserova pyramida](/pyramidy-stare-rise/dzoserova-stupnovita-pyramida.php) B – Sechemchetova pyramida C – Veserkafova pyramida D – Tetiho pyramidaG – Venisova pyramida H – nekropole Nové říše K – údolní chrám Venise P – katakomby posvátných ibisů **Rubriky:** Egyptologové **Štítky:** egyptologové, Sakkára, Walter Brian Emery --- ### [George Carnarvon](https://www.starovekyegypt.net/egyptologove/george-carnavon.php) **Published:** 23 listopadu, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** George Carnarvon (celým jménem George Edward Stanhope Molyneux Herbert, 5. earl z Carnarvonu) se narodil 26. června 1866 v rodinném sídle Highclere Castle, jedné z nejkrásnějších soukromých nemovitostí v hrabství Hampsire. **Ve čtyřiadvaceti zdědil George Carnarvon rodinný titul a krátce předtím se oženil s dědičkou dynastie Rothschildů.** Do povědomí se George Carnarvon dostal poté, co vybudoval jednu z nejlepších dostihových stájí ve Velké Británii. Byl také milovníkem rychlých vozů, což se mu málem v roce 1901 stalo osudným. V Německu měl vážnou autonehodu a lékaři mu doporučili, aby se na zimu vzdálil z vlhkého britského podnebí. ## Carnarvon na březích Nilu V roce 1903 trávil lord Carnarvon poprvé zimu na březích Nilu. Egypt v něm nevzbudil okamžitě nadšení, naopak se mu zdálo, že se zde nedá nic zajímavého dělat. Podnebí mu sice svědčilo, ale Káhira ho začala brzy nudit. Na doporučení lorda Cromera (zástupce Velké Británie v Egyptě) se začal zajímat o starý Egypt. V tu chvíli ještě netušil, že se tento pokus změní v takovou vášeň. Díky stykům lorda Cromera získal povolení k vykopávkám v lokalitě Šéch Abd el-Kurna. Tato lokalita byla sice důkladně prozkoumána, ale nacházela se kousek od luxorského hotelu Winter Place, který se stal Carnarvonovým novým hlavním stanem. ## George Carnarvon a první vykopávky Po několika týdnech byla jediným výsledkem vykopávek lorda Carnarvona mumie kočky. To však nezmírnilo jeho zápal pro věc – právě naopak. Záhy si uvědomil, že aby získal koncesi k vykopávkám na místech, která by uspokojovala jeho ambice, musí spolupracovat s opravdovým archeologem. S touto představou se svěřil lordu Cromerovi, který ho představil Gastonu Masperovi. **Maspero Carnarvona seznámil s Howardem Carterem a mezi Carterem a Carnarvonem se okamžitě zrodilo upřímné přátelství** a na dlouhá léta vytvořili nerozlučnou dvojici, které se podařilo objevit hrobku faraona Tutanchamona. Obsah předsíně královské hrobky naplnil Carnarvona nezměrným štěstím, ale těšil se z něj jen chvíli. Stihl se ještě účastnit inventarizace předmětů z předsíně, otevření pohřební komory faraona Tutanchamona v únoru 1923 (viz. obrázek pod textem), ale 5. dubna 1923 nečekaně umírá po záhadném bodnutí hmyzem. ![Carter a Carnarvon](/wp-content/uploads/egyptologove/carter-carnavon.jpg "- Starověký Egypt") Howard Carter a Lord Carnarvon před první schránou faraona Tutanchamona **Rubriky:** Egyptologové **Štítky:** egyptologové, George Carnarvon, Howard Carter --- ### [Tutanchamonova pohřební výbava](https://www.starovekyegypt.net/egyptologove/tutanchamonova-pohrebni-vybava.php) **Published:** 25 listopadu, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Tutanchamonova hrobka ukrývala více než 3 500 předmětů**. A tato nádhera samozřejmě vzbuzovala jedinou otázku co asi obsahovaly hrobky významných faraonů, naneštěstí již vyloupené, jestliže hrob zapomenutého faraona, který zemřel ve dvaceti letech, skrýval takové bohatství. [![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/pohrebni-vybava-tutanchamona-01-300x225.jpg)](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/pohrebni-vybava-tutanchamona-01.jpg) [![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/pohrebni-vybava-tutanchamona-02-300x225.jpg)](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/pohrebni-vybava-tutanchamona-02.jpg) [![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/pohrebni-vybava-tutanchamona-03-300x225.jpg)](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/pohrebni-vybava-tutanchamona-03.jpg) [![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/pohrebni-vybava-tutanchamona-04-300x225.jpg)](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/pohrebni-vybava-tutanchamona-04.jpg) [![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/pohrebni-vybava-tutanchamona-05-300x225.jpg)](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/pohrebni-vybava-tutanchamona-05.jpg) [![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/pohrebni-vybava-tutanchamona-06-300x225.jpg)](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/pohrebni-vybava-tutanchamona-06.jpg) [![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/pohrebni-vybava-tutanchamona-07-300x280.jpg)](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/pohrebni-vybava-tutanchamona-07.jpg) [![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/pohrebni-vybava-tutanchamona-08-300x225.jpg)](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/pohrebni-vybava-tutanchamona-08.jpg) [![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/pohrebni-vybava-tutanchamona-09-300x225.jpg)](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/pohrebni-vybava-tutanchamona-09.jpg) [![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/pohrebni-vybava-tutanchamona-10-300x225.jpg)](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/pohrebni-vybava-tutanchamona-10.jpg) [![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/pohrebni-vybava-tutanchamona-11-300x225.jpg)](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/pohrebni-vybava-tutanchamona-11.jpg) [![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/pohrebni-vybava-tutanchamona-12-300x225.jpg)](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/pohrebni-vybava-tutanchamona-12.jpg) [![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/pohrebni-vybava-tutanchamona-13-300x225.jpg)](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/pohrebni-vybava-tutanchamona-13.jpg) [![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/pohrebni-vybava-tutanchamona-15-300x225.jpg)](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/pohrebni-vybava-tutanchamona-15.jpg) [![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/pohrebni-vybava-tutanchamona-16-300x225.jpg)](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/pohrebni-vybava-tutanchamona-16.jpg) **Rubriky:** Egyptologové **Štítky:** egyptologové, Howard Carter, Tutanchamon, Tutanchamonova hrobka --- ### [Václav Remedius Prutký (1701 – 1770)](https://www.starovekyegypt.net/ceska-stopa-v-egypte/vaclav-remedius-prutky.php) **Published:** 23 listopadu, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Václav Remedius Prutký se v roce 1701 v Praze**. Byl františkán a stejně jako Jakub Římař napsal dílo, které nazval „Itinerář orientálních misií“. Narodil se v Praze a ve dvaceti letech vstoupil do kláštera. **Po vysvěcení byl odeslán do egyptské Girgy** (nachází se u trosek starověkého Abydu). Zde se ale jeho řehole dostala do sporu s Kopty. Spor vyvrcholil útokem na klášter v roce 1751 a Prutký uprchl do Káhiry. Po pouti do Jeruzaléma pobyl krátce v Etiopii. I tam se dostal do konfliktu s Kopty a uprchl do Říma. Později vstoupil do italské císařské armády jako vojenský kaplan a přes Kladsko se dostal do Petrohradu, kde byl jmenován v roce 1766 prefektem všech misií v Rusku. V roce 1769 ho ale Kateřina II. vypověděla a Prutký se usadil ve Florencii, kde také o rok později zemřel. ## Václav Remedius Prutký u pyramid v Gíze a Sakkáře **Václav Remedius Prutký byl prvním našim krajanem, který vystoupil na Velkou pyramidu** (Chufuovu, Cheopsovu). Výstup mu trval 1,5 hodiny a během výstupu se pokusil pyramidu změřit. Na nohu si přivázal lano, které táhl za sebou až na vrchol. I když tak mohl dojít k velice přesným výsledkům, převzal nakonec míry od cizinců. Uvnitř pyramidy pak změřil vše co změřit šlo – Velkou galerii, chodby, pohřební komoru a sarkofág. Zhotovil si také nákresy interiéru pyramidy. **Kromě pyramid v Gíze navštívil **Václav Remedius Prutký** také Sakkáru a Dahšúr**. Také zde se věnoval pyramidám a do některých i sestoupil, jako například do severní pyramidy Snofrua. I když má tato pyramida poměrně velkou základnu (218,5 x 221,5m) je vysoká „pouze“ 104,4m. Prutký do této pyramidy vstoupil jako první i když se v některých publikacích připisuje prvenství Perringovi. Ten ale vstoupil do této pyramidy v roce 1837, zatímco Václav Remedius Prutký v roce 1751 – tedy o více než 3/4 století dříve. Prutký pyramidu popisuje takto: *„U vchodu na severní stěně jsem spatřil chodbu směřující k jihu …, jež klesá v délce 180 stop jako ve Velké pyramidě, ale sestup je mnohem strmější a nebezpečnější. Když sestoupíme na konec této chodby, najednou se objeví jiná, horizontální, 19 stop dlouhá a stejně široká jako předchozí, která vede ke komoře, jež je 25 stop dlouhá, 13 stop široká a 42 stop vysoká.* *Z této komory vede další chodba, stejně vysoká a široká jako předchozí, do druhé komory, která se podobá první výškou i délkou. V této druhé komoře je otvor 3 stopy a 2 palce široký, který vede na jih, kde je další chodba stejných rozměrů jako předchozí, jež vede horizontálně na jih v délce 24 stop. Ta mě přivedla ke třetí komoře, která není orientována na jih, jako obě předešlé, nýbrž na východ; je 54 stop vysoká a klene se do výšky, zužujíc se na způsob pyramidy“*. ![Severní pyramida Snofrua](/wp-content/uploads/egyptologove/severni-pyramida-snofru.gif "blog-content-img - Starověký Egypt") Severní pyramida faraona Snofrua **Rubriky:** Česká stopa v Egyptě **Štítky:** egyptologové --- ### [Česká stopa v Egyptě](https://www.starovekyegypt.net/egyptologove/ceska-stopa-v-egypte.php) **Published:** 23 listopadu, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Do Egypta se od nepaměti vydávali cestovatelé, astronomové, kněží, dobrodruzi a také vědci, kteří se rozhodli zkoumat historii této země – egyptologové. **Mezi těmi, kdo vstoupili na egyptskou půdu nechyběli ani Češi a Slováci** a právě na jejich kroky se nyní podíváme podrobněji. [![První česká stopa v Egyptě - Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic](/wp-content/uploads/egyptologove/fotky/hasistejnsky.jpg "- Starověký Egypt")](ceska-stopa-v-egypte/bohuslav-hasistejnsky.php "První česká stopa v Egyptě - Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic")[![Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic](/wp-content/uploads/egyptologove/fotky/harant.jpg "- Starověký Egypt")](ceska-stopa-v-egypte/krystof-harant.php "Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic")[![Václav Matěj Kramerius](/wp-content/uploads/egyptologove/fotky/kramerius.jpg "- Starověký Egypt")](ceska-stopa-v-egypte/vaclav-kramerius.php "Václav Matěj Kramerius")Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic (1461 – 1510)Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic (1564 – 1621)Václav Matěj Kramerius (1753 – 1808) Prvním z cestovatelů byl **Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic (1461 – 1510)**. Tento český humanistický básník vstoupil na egyptskou půdu v roce 1490, tedy dva roky před objevením Ameriky. Nebyla to ale jediná česká stopa v Egyptě. Po tomto průkopníkovi se do Egypta vypravili také Martin Kabátník z Litomyšle, **Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic**, Jakub Římař (1682 – 1755), **Václav Remedius Prutký (1701 – 1770)**. Do konce 19. století pak Egypt ještě navštívili také **Václav Matěj Kramerius (1753 – 1808)**, slovenský cestovatel Daniel Šustek a český básník Jan Neruda, který se Egyptu věnoval ve svém díle „Obrazy z ciziny“.Koncem 19.století se u pyramid objevil první vědec z naší země – **Jan Kmínek-Szedlo (1828 – 1896)**. ## František Lexa, zakladatel moderní české egyptologie ![František Lexa](/wp-content/uploads/egyptologove/fotky/lexa.jpg "František Lexa - Starověký Egypt")**Zakladatelem moderní české egyptologie byl František Lexa** (1876 – 1960). Je autorem dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Jeho zásluhou byl v roce 1925 na půdě Filozofické fakulty UK založen egyptologický seminář. **František Lexa se** o dva roky později **stal prvním řádným profesorem egyptologie v tehdejší ČSR**. Mezi jeho studenty patřil, kromě mnoha dalších, i Jaroslav Černý (1898 – 1970), jeden z nejvýznamnějších egyptologů 20.století a profesor egyptologie na univerzitách v Londýně a Oxfordu. **Rubriky:** Egyptologové **Štítky:** egyptologové --- ### [Václav Matěj Kramerius (1753 - 1808)](https://www.starovekyegypt.net/ceska-stopa-v-egypte/vaclav-matej-kramerius.php) **Published:** 3 listopadu, 2019 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Václav Matěj Kramerius se narodil 9. února 1753 v Klatovech. Český spisovatel, nakladatel a novinář. Pokřtěn byl jako Matěj Valentin, jméno Václav přijal později jako vlastenecké. Sám své příjmení psal většinou bratrským pravopisem jako Kramerius. **Václav Matěj Kramerius vystudoval jezuitském gymnasiu v Klatovech**, které se nacházelo v bývalém dominikánském klášteře. V té době zde vyučovali například Josef Dobrovský, Jaroslav Vrchlický, František Křižík, Václav Talich, Karel Klostermann nebo Josef Thomayer. V roce 1773 začal studovat filozofickou fakultu v Praze. Po třech letech na filozofii přestoupil na právnickou fakultu. Studia však nedokončil. Díky Josefu Dobrovskému se Kramérius dostal do služeb hraběte Jana z Neuberga, kde působil jako knihovník. Jan z Neuberga patřil k úzkému kruhu osvícených šlechticů, kteří se začali zajímat o české dějiny a knihy. Kramerius obstarával přepisy a přetisky a zvláště pak korektury, díky čemuž se dobře obeznámil se spisovnou češtinou. ## Krameriovy c.k. vlastenecké noviny Práce u hraběte Jana z Neuberga iniciovala u Kraméria vydavatelskou činnost. Naučil se pracím nutným při vydávání knih a získal celou řadu užitečných známostí. Od 1. července roku 1789 tedy **Václav Matěj Kramérius začal vydávat vlastní noviny pod názvem Pražské poštovské noviny.** V roce 1791 byly přejmenovány na Kramériusovy c.k. vlastenecké noviny. Ty se zaměřovaly hlavně na osvětu prostého lidu, národní emancipaci, sociálně-hygienické uvědomění a odstranění lidových pověr. Mezi jejich hlavní rubriky patřily úřední vyhlášky, oznámení, vojenské zahraniční i domácí zprávy, novinky z literatury a divadla. Václav Matěj Kramerius čerpal nejdříve zahraniční informace hlavně z Wiener Kölner Zeitung, ale později si vytvořil rozsáhlý kruh dopisovatelů. Od roku 1795 nastal úpadek novin z důvodu přísné cenzury a nepříznivé hospodářské situace. I přesto Kramerius pokračoval ve vydávání až do své smrti v roce 1808. **Kromě novinářské činnosti se Václav Matěj Kramerius dostal do podvědomí svými poučnými, zábavnými a dobrodružnými knížkami** jako například Cesta do Arábie, Zazděná slečna, Čarodějnice Megera a další. Celkem sepsal asi 84 svazků. Největší obliby dosáhly knížky pro mládež – Mladší Robinson. Václav Matěj Kramerius zemřel 22.3.1808 v Praze. ![Václav Matěj Kramerius - Krameriovy Pražské poštovské noviny](/wp-content/uploads/egyptologove/kramerius-prazske-postacke-noviny.jpg "Václav Matěj Kramerius - Krameriovy Pražské poštovské noviny - Starověký Egypt") Krameriovy Pražské poštovské noviny **Rubriky:** Česká stopa v Egyptě **Štítky:** egyptologové --- ### [Safaga - ideál pro vodní sporty](https://www.starovekyegypt.net/letoviska-v-egypte/safaga.php) **Published:** 14 prosince, 2014 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Safaga** (krásné letovisko na pobřeží Rudého moře) **se nachází zhruba 65 km jižně od Hurghady**. V letovisku je i přístav, což není v egyptských letoviscích zrovna obvyklé. Hlavní hotelové resorty se nenacházejí přímo v Safaze, ale poněkud severněji od města. ## Safaga – ideální místo pro vodní sporty Pokud patříte mezi milovníky průzračně čistého moře, potápění, windsurfingu nebo kitingu, pak je Safaga tím ideálním místem právě pro vás. Místní korály jsou mnohem zachovalejší než v Sharm El Sheikh, o Hurghadě ani nemluvě. **Pokud plánujete dovolenou s dětmi, je třeba vědět, že vstup do moře** (právě díky korálovým útesům) **je pro děti trochu komplikovaný**. Velká většina pláží je písčitá. **Rubriky:** Letoviska v Egyptě **Štítky:** dovolená v Egyptě, egyptská letoviska --- ### [Hurghada - nejznámější letovisko](https://www.starovekyegypt.net/letoviska-v-egypte/hurghada.php) **Published:** 15 prosince, 2014 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Hurgahada (arabsky Al-Ghardaqah) je suverénně nejznámější a nejoblíbenější egyptské letovisko. Stejně jako Sharm El Sheikh byla i Hurghada ještě v polovině 20. století malou rybářkou osadou při pobřeží věčně vyhřátého Rudého moře. Hurghada se nachází ve východní části Egypta. Její pobřeží se táhne neuvěřitelných 90 km podél Rudého moře. Nedaleko od Hurghady jsou i další egyptská letoviska – [Safaga](/letoviska-v-egypte/safaga.php) (60 km jižním směrem) nebo Sharm El Sheikh (100 km vzdušnou čarou přes Rudé moře na Sinajský poloostrov). ## Hurghada – koupání i výlety za památkami Všechny místní pláže jsou jemně písčité a moře skutečně čisté. To je také důvod, proč je Hurghada vyhledávaná potápěči. Většina hotelů je přímo u moře, takže z hotelového pokoje na pláž to budete mít skutečně jen pár kroků. V Hurghadě můžete spojit koupání s výlety po egyptských památkách – na pyramidy faraonů 4. dynastie v Gíze, do chrámů v Karnaku a Luxoru, nebo také do Údolí králů, kde si faraoni Nové říše začali budovat své hrobky v místním skalním masivu. **Rubriky:** Letoviska v Egyptě **Štítky:** dovolená v Egyptě, egyptská letoviska --- ### [Ain Soukhna u Suezského průplavu](https://www.starovekyegypt.net/letoviska-v-egypte/ain-soukhna.php) **Published:** 16 prosince, 2014 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Letovisko Ain Soukhna se nachází v Egyptě cca 55 kilometrů od Suezského průplavu**. Některé místní hotely jsou považovány za vůbec nejlepší v oblasti Rudého moře. Letovisko neleží nikterak daleko od hustě obydlené nilské delty, v čele s hlavním městem Egypta Káhirou, která je vzdálená 120 kilometrů odsud. Je tedy ideální pro jednodenní výlet z Káhiry. Pláže a korálové útesy však patří spíše k egyptskému průměru. V 90. letech letech byly objeveny v lokalitě Ain Soukhna minerálních prameny (horký pramen = Ain Soukhna) a od té doby začalo být stále více vyhledávanější dovolenkovou destinací. **Nedaleko Ain Soukhny se nachází město Suez** – cca 60 km severně od tohoto letoviska. V okolí se nacházejí kláštery sv. Antonína a sv. Pavla s velkou historickou hodnotou. Svatý Antonín byl synem bohatého kupce, který se rozhodl vzdát veškerého majetku, zasvětil život bohu a odešel do pouště. Svatý Pavel (Pavel Poustevník) strávil většinou svého života v poušti v klášteře obehnaném vysokými zdi, které sloužily jako obrana před nájezdy beduínů a muslimů. **Rubriky:** Letoviska v Egyptě **Štítky:** dovolená v Egyptě, egyptská letoviska --- ### [Zdobené jeskyně v Gilf el Kebíru](https://www.starovekyegypt.net/zapadni-poust/zdobene-jeskyne-v-gilf-el-kebiru.php) **Published:** 27 ledna, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Sedmý den expedice dosáhla dalšího postupného cíle, kterým byly zdobené jeskyně v Gilf el Kebíru** (v jeho jihozápadní části). První dvě se nacházejí ve Wádí Súraqadím (Staré údolí obrazů). Toto údolí bylo objeveno jedním z prvních průzkumníků Západní pouště, Laszlo Almassym. Jeskyně ale bohužel padly za oběť masovému turismu – návštěvníci polévali malby vodou, aby je mohli lépe vyfotografovat a tak je dnešní pohled na zbytky výzdoby skutečně tristní. Ve Wádí Súragedíd (Nové údolí obrazů) byla galerie objevená teprve nedávno. Překonala ale veškerá očekávání všech účastníků expedice. Na skalní stěně jsou stovky lidských a zvířecích postav, které zde vznikaly v průběhu několika tisíciletí. ## Jeskyně v Gilf el Kebíru – kořeny egyptské civilizace **Skutečný význam skalního umění spočívá v tom, že zásadním způsobem mění pohled na kořeny staroegyptské civilizace.** Její počátky můžeme vystopovat právě zde – ve skalních abri v Gilf el Kebíru. Zajímavé je zejména to, že tzv. postavy plavců nepředstavují plavce, ale obětované příslušníky porobených kmenů, nad kterými zvítězily zdejší kmeny. Jednalo se o předchůdce starých Egypťanů? Mnoho detailů zobrazení naznačuje, že právě zde se zrodily mnohé rituály a symbolické motivy, které se na konci 4. tis. př.n.l. staly základem staroegyptského státu a posvátného království. [Výzkum v Západní poušti](/zapadni-poust/vyzkumy-v-zapadni-pousti.php) přinesl nové objevy i nové otázky, na některé bude ještě třeba najít odpovědi. ![Západní poušť](/wp-content/uploads/cegu/zapadni-poust-jeskyne-plavcu-detail.jpg "- Starověký Egypt") Detaily lidských a zvířecích znázornění vyvedených červenou barvou Zdroj: National Geographic **Rubriky:** Západní poušť **Štítky:** ČEgU, Český egyptologický ústav, čeští egyptologové, výzkum Západní poušti, Západní poušť --- ### [Rachefova pyramida v Gíze](https://www.starovekyegypt.net/pyramidy-stare-rise/rachefova-pyramida.php) **Published:** 6 prosince, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Rachefova pyramida v Gíze je jen o málo menší než Velká pyramida** (Cheopsova pyramida), ale z dnešního pohledu se jeví vyšší. Tento dojem má návštěvník proto, že je umístěna na výše položeném místě a také má strmější sklon stěn. Její původní jméno znělo „Velký je Rachef“. Rachef se původně jmenoval Chufuchaf. Předčasná smrt prince Kauaba, považovaného za následníka trůnu, a poměrně krátká doba vlády dalšího Cheopsova (Chufevova) syna Radžedefa nakonec přivedly Chufuchafa k moci. Při korunovaci si změnil jméno na Rachef. ![pyramida](/wp-content/uploads/architektura/pyramidy/rachef-01.gif "- Starověký Egypt")**Základní údaje o pyramidě:**původní délka základny: 215,25 mpůvodní výška pyramidy: 143,5 múhel sklonu stěn: 53°10´## Rachefova pyramida, pohled do nitra **Rachefova pyramida stojí na skalnatém výběžku, který zvyšuje stabilitu jádra**. Nejspodnější stupně jihozápadního nároží pyramidy jsou dokonce do tohoto výběžku přímo vytesány. Jádro tvoří vodorovně uspořádané, přibližně stejně vysoké vrstvy hrubých bloků vápence pocházejících z lomů přímo u staveniště. Jádro pyramidy nebylo postaveno tak precizně jako ve Velké pyramidě (Cheopsově pyramidě). Vrstvy nejsou vždy přesně vodorovné, spáry jsou často široké a mezi bloky někdy chybí malta. Obložení pyramidy bylo z vápence, jen nejspodnější vrstva byla obložena červenou žulou. Z původního obložení se dochovala nevelká část pod vrcholem. **Rachefova pyramida měla být původně větší a měla stát dále k severu**. Plán byl však změněn, jako doklad zůstaly jen dva vchody do nitra pyramidy. Původní a starší leží asi 30 m severně, mladší je v severní stěně asi 12 m nad zemí. Starší chodba, někdy také nazývána spodní, je celá vytesána ve skalním podloží. Sestupná chodba se mění na vodorovnou a nakonec stoupá, aby se spojila přibližně na úrovni základny pyramidy s mladší, horní cestou. **Horní chodba je nejdříve sestupná** a je obložena bloky červené žuly**, později přechází po dosažení základny pyramidy ve vodorovnou**. V místě zlomu byl zátaras z červené žuly. Chodba pokračuje dál k jihu, kde ústí do pohřební komory umístěné ve svislé ose pyramidy. ### Pohřební komora **Pohřební komora Rachefovy pyramidy byla kromě stropu vytesána do skalního podloží** a má východo-západně orientovaný půdorys. Sedlový strop, který přesahuje nad základnu pyramidy, tvoří obrovské vápencové bloky. Poblíž západní stěny, mírně zapuštěn do podlahy, najdeme sarkofág z červené žuly. Původně byl opatřený zasouvacím víkem. Rachefovy ostatky nebo zbytky pohřební výbavy se bohužel nedochovaly. ## Okolí Rachefovy pyramidy U jižní stany pyramidy leží malá pyramida. Její podzemí je jednoduché a skládá se ze sestupné chodby a podzemní komory s půdorysem ve tvaru „T“. V této komoře byly nalezeny zlomky dřeva a zvířecích kostí. Stopy pohřbu se nenašly, přesto existuje teorie, že v pyramidě byla pohřbena královna, Rachefova manželka. Nyní se ale pravděpodobněji jeví skutečnost, že se jedná o kultovní pyramidu. **Zádušní chrám k pyramidě přímo nepřiléhal**, ale byl od její východní stěny oddělen křídlem pyramidového dvora. Má obdélníkový půdorys s východo-západní orientací. Zádušní chrám spojovala s údolním chrámem vzestupná cesta, ze které se dochovaly pouze zbytky. Výškový rozdíl, který cesta překonávala mezi oběma chámy, byl 46 m. **Rubriky:** Pyramidy Staré říše **Štítky:** architektura starověkého Egypta, egyptské pyramidy, Gíza, pyramidy v Gíze --- ### [Svatyně Filipa Arrhidaia v Karnaku](https://www.starovekyegypt.net/chramy-v-karnaku/svatyne-filipa-arrhidaia-v-karnaku.php) **Published:** 9 února, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Pokud Vám jméno Filip Arrhidaios nezní příliš egyptsky, máte pravdu. **Filip Arrhidaios byl nevlastní bratr** [Alexandra Velikého](/ptolemaiovci/alexandr-veliky.php)**. Vládl Egyptu v letech 323 – 317 př.n.l.** a byl po Alexandrovi druhým řeckým vládcem Egypta. Přijal egyptský oděv, tituly a náboženské zvyklosti stejně jako Alexander. Přesto i on se podepsal v Karnaku, kde stojí Svatyně Filipa Arrhidaia. K vládě nad Egyptem byl vybrán řeckými vojenskými veliteli, kteří ho považovali za nejméně „škodlivého“. Byl totiž levobočkem Alexandrova otce Filipa II. a trpěl epilepsií. Filip byl nakonec zabit řeckými vládci a po většinu doby jeho vlády byla skutečná moc v rukou vojenských velitelů nebo jeho ženy a přímé sestřenice Eurydiké. ## Svatyně Filipa Arrhidaia na hlavní ose chrámu Nejinak tomu bylo i s rozhodnutím stavět v Karnaku (Ipetisut). **Svatyně Filipa Arrhidaia byla umístěna v samém srdci chrámu přímo na hlavní ose** a přiléhala k nejstarší části chrámu – k nádvoří z období Střední říše. Původně zde stála svatyně Thutmose III., která byla stržena a nahrazena právě svatyní Filipa. Nutno poznamenat, že svatyně Thutmose III. byla pravděpodobně poškozena nájezdy Asyřanů nebo Peršanů, protože Filip ji prý nalezl „v troskách“. Svatyně je z růžové žuly, byla 18 m dlouhá a 6 m široká a byla rozdělena na dvě místnosti – jednu pro obětiny a jednu pro posvátnou bárku. Některé z nejzajímavějších a nejlépe dochovaných scén najdeme na vnějším průčelí pravé (jižní) zdi. **Rubriky:** Chrámy v Karnaku **Štítky:** architektura starověkého Egypta, chrám v Karnaku, Karnak --- ### [Asýrie - vzestup a pád](https://www.starovekyegypt.net/obdobi-upadku/asyrska-rise.php) **Published:** 31 října, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Na počátku Asýrie**, která časem naháněla strach všem svým sousedům, **stálo prosté město Aššur.** To po čtrnáct století trpělivě rozšiřovalo své území. Klidných období míru nenajdeme v historii asyrské říše mnoho. Válečnické choutky vládců asyrské říše přivodily také její pád. Je to další příklad toho, jak obtížná je správa příliš rozlehlého a různorodého území. **Obyvatelé Asýrie se odvozovali od Babylonie, ale ovlivněni byli také Sumery**, s nimiž začali brzy obchodovat. Aššur byl nejprve obyčejným městem v horní Mezopotámii zasvěceným stejnojmennému bohovi. Aššur byl nejprve pod kontrolou králů z města Akkad (nedaleko Babylonu) a ve 22. století př.n.l. jej ovládla 3. urská dynastie. ## Počátky asyrské říše **První doklady o nezávislosti se datují kolem roku 1970 př.n.l.** Nejstarší písemně doložené prameny jsou dějinami městského státu Aššur, který vznikl kolem stejnojmenného města. Rozkládal se na skalnatém útesu nad Tigridem v oblasti, která nebyla vhodná pro zemědělství, ale s velmi výhodnou polohou na křižovatce obchodních cest. O prvních panovnících ale máme velmi málo informací. Můžeme z nich ale odvodit, že moc se nedědila z otce na syna, ale vládcové byli voleni. **Protože město Aššur nemohlo stavět na zemědělství začalo čile obchodovat**. V obchodu s Mezopotámií rychle vytlačilo Sumery a oblast jeho vlivu se postupně rozšiřovala a to zejména směrem k Anatolii, která se ve 20. století př.n.l. stala významným partnerem Asyřanů, protože od nich nakupovala zlato, stříbro, měď, látky a dobytek. ## Vzestup Asýrie **Vzestup Asýrie se datuje do období vlády Šamši-Adada I.** (cca 1813 – 1783 př.n.l.), kdy Aššur výrazně rozšířil svůj vliv – na západ k Tarce, na severu ke Středozemnímu moři a na východě k [Ninive](obdobi-upadku/ninive-hlavni-mesto-asyrie.php "Ninive, hlavní město Asyrské říše"). Toto království se ale po smrti panovníka rozpadlo, protože jeho synové nedokázali udržet jednotu země. Situace se ještě zhoršila, když se o toto území začali zajímat noví dobyvatelé – Mitannci. Kolem roku 1471 př.n.l. se aššurský král pokusil o sblížení s Egyptem, kde tehdy vládl Thutmose III. a právě se mu podařilo porazit Mitannce. **Pod vedení Ašširuballita I. se Asyřanům definitivně podařilo zatlačit Mitannce** a hned toho také využili k obnovení svého vlivu v oblasti. Ašširuballitovi nástupci pokračovali v dobyvačných taženích, znovu porazili Mitannce (které podporovali Chetité) a ke své říši připojili horní Mezopotámii. Začal se tak utvářet skutečný stát, který se na jedné straně opíral o nově dobytá území a na druhé o nový jazyk. Po smrti krále Tukultíninurty ale nastaly spory o nástupnictví a jednotu země navíc ohrožovaly invaze a to zejména od Babyloňanů. Vojenská tažení té doby se vyznačovala nebývalou brutalitou – kudy prošla armáda docházelo k rabování a masakrům, aniž by tato území byla připojena k asyrské říši. Dobyvatelům stačilo, že jim taková území odváděla jednou ročně tribut. ## Hranice Asýrie **Roku 746 př.n.l. nový král Tiglatpilesar III. znovu zahájil dobyvačná tažení** a snažil se připravit svým nepřátelům skutečně drtivou porážku. Ke své říši **připojil Damašek, část Palestiny a Babylon**, kde se nechal prohlásit králem, roku 734 př.n.l. zahájil útok na Írán a na stát Urartu (dnešní Arménie). Jeden z jeho nástupců **Sargon II. rozšířil území o Izrael, Urartu a Kypr** a zahájil také [dobývání Egypta](obdobi-upadku/egypt-pod-nadvladou-asyrie.php "Egypt pod nadvládou Asyrské říše"). Jeho syn Šamas-šum-ukin měl stejné cíle, ale prostředky volil naprosto odlišné. Po několika vzpourách v Babylonu se městu pomstil tak, že nechal zatopit všechny chrámy tím, že do města přivedl vodu z Eufratu. Po nevysvětlitelné porážce, kterou Asyřanům uštědřila armáda malého Judského království byl král Sinacherib zavražděn. Jeho vnukem byl **Aššurbanipal, který okupoval Egypt a rozdrtil Théby (Vaset)**. Asýrie pozdě pochopila, že vládnout rozsáhlému území není snadné. Kolem roku 630 př.n.l. Psammetik osvobodil Egypt, následně se vzbouřila Babylónie, které se podařilo získat nezávislost, když s podporou Médů a Egypťanů zaútočila na Asýrii a dobývala jedno město za druhým. Poslední bašta – město Harran – padlo roku 610 př.n.l. a to byl konec asyrské říše. **Rubriky:** Období úpadku **Štítky:** egyptští faraoni --- ### [Josef Egyptský - vykladač snů](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-nove-rise/josef-egyptsky.php) **Published:** 7 března, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Jákobův nejmilejší syn Josef je v judaismu symbolem spravedlnosti**. Sny, které se mu zdály od dětství mu slibovaly výjimečný osud. Sny byly tehdy pokládány za poselství od bohů. „Mistr snů“ byl sice nejprve stižen nenávistí svých bratrů, ale jeho pozoruhodné schopnosti vykládat zakódované obrazy mu získali pozornost faraona. Josef Egyptský se stal prvním zachráncem egyptské země, kde také zemřel. Jákob měl dvanáct synů, z nichž nejraději měl toho předposledního – Josefa. Jeho bratři ale žárlili na jeho krásu, moudrost a schopnost vykládat sny. Bylo mu sedmnáct, když prvně vylíčil bratrům svůj sen. Později vyslal Jákob své syny pást ovce do Šekemu. Josefa poslal potom za nimi, aby zjistil co je nového a poptal se na dobytek. Když bratři zdáli viděli přicházet Josefa, rozhodli se ho zabít. Jákobův prvorozený syn Rúben byl proti a tak nakonec Josefa prodali karavaně izmaelských obchodníků. ## Josef Egyptský **Josef byl odveden do Egypta a prodán jako otrok Potífarovi – faraonovu důstojníkovi**. Když Potífar zjistil, jak je Josef schopný, svěřil mu vedení svého domu. Jeho žena byla uchvácena krásou mladého Josefa a pokoušela se jej svést. Ten ale jejím svodům odolal, což u ní vyvolalo velké zklamání. Aby se pomstila, obvinila Josefa, že se on pokoušel svést ji a tak byl Josef uvržen do vězení. Velitel vězení si ale Josefa oblíbil a pověřil ho, aby se staral o ostatní vězně. Ve vězení seděli také faraonův číšník a pekař. Když se dozvěděli, že Josef umí vykládat sny, požádali ho, aby jim vyložil jejich sny. Číšníkův sen vyložil Josef jako dobré znamení a řekl mu, že bude brzy propuštěn. Pekařovi naopak předpověděl brzkou popravu. Obě předpovědi se brzy vyplnily. Faraona trápily dva sny, které mudrci nebyli schopni vyložit a proto si k sobě povolal tehdy již třicetiletého Josefa. ## Josef Egyptský vykládá faraonovy sny Ve svém prvním snu viděl faraon sedm vykrmených, krásných pasoucích se krav, ke kterým přistupuje sedm vychrtlých a nevzhledných krav. Hubené krávy sežraly vykrmené krávy. Ve druhém snu viděl faraon sedm nádherných obilných klasů, které vyrůstaly z jediného stébla a sedm jalových klasů, které pohltily ty zdravé. Josef řekl faraonovi, že oba sny znamenají stejnou předpověď a že se ji pokusí ve jménu Boha vyložit. Egypt prý čeká sedm let hojnosti po kterých přijde sedm let hladomoru. Bylo proto potřeba začít vytvářet zásoby na hladové roky. **Na faraona výklad zapůsobil a jmenoval Josefa správcem celé země**. Josef začal hovořit sedmdesáti jazyky vysokých egyptských hodnostářů. Před tímto zázrakem faraon přidal Josefovi ke správcovství celé země za ženu Asenatu – dceru kněze z Ónu. Josef začal shromažďovat obilí ve velkých sýpkách, které pak v době hladu otevřel. Pro obilí si přicházeli Egypťané i obyvatelé okolních zemí, mezi nimi i jeho bratři. Ti Josefa nepoznali a klaněli se před ním přesně tak, jak to kdysi předpověděl. Josef se rozhodl vyzkoušet, jestli se jejich srdce obměkčila a poté se jim dal poznat a požádal je, aby přivedli otce. Když Josef viděl Jákoba vrhl se mu kolem krku a rozplakal se. Faraon pak dovolil celé rodině, aby se usadila v Egyptě. Do Egypta přicházeli další Hebrejci, usazovali se zde a začali prosperovat. Nakonec jich bylo v Egyptě tolik, že se o mnoho let později jiný faraon začal cítit Hebrejci ohrožen a uvrhl je proto do otroctví a nařídil vyvraždění všech prvorozených chlapců. Mezi nimi byl i Mojžíš, který ale vraždění unikl a později osvobodil židovský lid z egyptského jařma. ![Josef Egyptský](/wp-content/uploads/faraoni/nova-rise/josef-egyptsky.png "Josef Egyptský - Starověký Egypt") Josef, vykladač snů **Rubriky:** Faraoni Nové říše **Štítky:** egyptští faraoni --- ### [Achnatonova náboženská reforma](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-nove-rise/achnatonova-reforma.php) **Published:** 29 září, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Vláda Amenhotepa III. se nesla ve znamení klidu, míru a prosperity. Země nikdy tolik nevzkvétala a Théby (Vaset) se staly záviděníhodným hlavním městem. Nabízí se tedy otázka – jak se mohlo stát, že Amenhotep IV. (Achnaton) dospěl k rozhodnutí tak radikálním způsobem změnit náboženské zásady? Proč přišla Achnatonova náboženská reforma? ## Příčiny vzniku náboženské reformy Achnatonova náboženská reforma měla dvě příčiny. První příčinou může být **vzájemná nevraživost mezi mladým králem a kněžstvem Amonova chrámu v Karnaku**, které mladý panovník považoval za příliš sebejisté uskupení spiklenců. Jeho předchůdci totiž kněžstvo zahrnovali bohatstvím a výsadami. Symbolem jejich bohatství a vlivu je právě chrám v Karnaku. Když se Amenhotep IV. stal faraonem, rozhodl se s touto nadvládou skoncovat. Velký podíl na tom rozhodnutí měla i jeho manželka Nefertiti. **Druhou příčinou může být bůh Aton** sám. Aton byl bohem města Héliopolis, které se nacházelo severně od dnešní Káhiry. Tento sluneční bůh bez tváře byl vlastně sluneční verzí boha Amona a jeho spojení Amon-Rea. Kult boha Atona přišel „do módy“ již v období Střední říše a později ho znovuobjevil [Amenhotep III.](/faraoni-nove-rise/amenhotep3.php) – své manželce Teje dokonce daroval loď nazvanou „Atonova krása“. ## Kult boha Atona **Kult Atona** se od předchozí víry lišil tím, že **oslavoval výhradně život a svobodu a nevšímal si smrti**. Hlavním principem jeho učení byla jednoduchost. Achnaton představoval Atona lidu jako sluneční kotouč, což byl všem srozumitelný symbol. Atonův kult se uctíval v chrámech i pod širým nebem. Achnaton a jeho manželka Nefertiti byli hlavní služebníci tohoto kultu. Obřad složený z modliteb a hymnů oslavujících Slunce doprovázela hudba. ![Achnatonova náboženská reforma byla dílem Achnatona a Nefertiti](/wp-content/uploads/faraoni/nova-rise/achnaton-a-nefertiti-s-detmi.png "Achnatonova náboženská reforma byla dílem Achnatona a Nefertiti - Starověký Egypt") Achnaton a Nefertiti s dětmi **Rubriky:** Faraoni Nové říše **Štítky:** Achnaton, Amenhotep IV., egyptští faraoni --- ### [Rozhovor s Janou Mynářovou](https://www.starovekyegypt.net/rozhovor-s-janou-mynarovou/rozhovor-s-janou-mynarovou.php) **Published:** 9 března, 2009 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **1. Dobrý den, řekněte nám, jak jste se dostala k egyptologii? Co Vás vedlo k tomu, že jste si vybrala právě tento obor?** Velice jednoduše – vlastně už od základní školy, kde jsem měla vynikající učitelku dějepisu. Když jsem skončila gymnázium, tak tehdy se Egyptologie neotvírala, protože tehdy se ročníky otevíraly nepravidelně, takže jsem dělala přijímací zkoušky na FF obor klínopis – etnologie, odkud se mi po roce podařilo „utéct“, protože se otevírala *egyptologie*. Takže jsem šla znovu do přijímacího řízení a vystudovala jsem kombinaci klínopis – egyptologie. **2. Specializujete se na vztahy Egypta a Předního východu ve 2. tisíciletí př.n.l. – proč zrovna toto období a jak byste charakterizovala 2. tisíciletí v dějinách starověkého Egypta?** Pro mne je klíčové Druhé přechodné období a Nové říše, což souvisí s mojí dvojkombinací egyptologie – klínopis, protože pochopitelně z tohoto období máme největší množství pramenů, které nejsou zcela jednoznačně interpretovatelné, takže to naskýtá možnosti dalšího studia, lépe než například 1. tisíciletí, které je s ohledem na prameny daleko bohatší, ale je to téma, které je z mého pohledu už poněkud vyčerpané. Druhé tisíciletí je podle mě zajímavé díky kombinaci, možnosti zasadit Egypt do kontextu starověkého Předního východu. Myslím si, že tohle je chyba už našeho pojetí dějepisu na školách, který se přednáší tak, že je Egypt zcela vytržen z kontextu starověkého Blízkého východu, byť tvoří nedílnou součást celé té oblasti. Egyptu se věnuje největší pozornost a co jsem měla možnost vidět učebnice dějepisu z posledních let, v porovnání s učebnicemi pro ZŠ v době, kdy já jsem chodila do školy, se mnoho nezměnilo. Egypt stále zastává jakousi exkluzivní pozici z celého Předního východu, kdežto starověký Přední východ se (alespoň za nás) přednášel jednu hodinu a to se probralo všechno od královských pohřebišť v Uru přes Chetitskou říši až Peršanům. **3. Pokud jde o prameny věnující se starověkému Egyptu, tak velice málo informací máme o školství v Egyptě.** Co se týká vzdělávání písařů, máme velké nedostatky ve znalostech a ještě složitější je situace pokud se zaměříme na vzdělávání písařů a jejich komunikaci s okolními zeměmi, protože je jasné, že písaři a egyptští hodnostáři museli s lidmi v těchto oblastech nějak komunikovat. Otázka tedy zní, jak se Egypťané učili ty příslušné jazyky, kterými byla psána diplomatická korespondence. My víme, že v Egyptě byly písařské školy, byly tam archívy, byla tam skriptoria … Máme hodně doložených textů z období 19.dynastie, dochovaly se nám tzv. „typové dopisy“, které pravděpodobně museli písaři opisovat a museli být schopni takový dopis sepsat, podobně jako se dnes sekretářky musí naučit jak správně napsat dopis. Složitější to bylo v okamžiku, kdy písař nemohl použít svůj rodný jazyk, ale musel použít jiný jazyk. Víme, že egyptští písaři byli schopni psát dopisy akkadsky, případně chetitsky. Dochovaly se dva dopisy, které patří do korespondence mezi egyptským královským dvorem a královským dvorem království Arcavi v sousedství Chetitské říše, takže je jasné, proč tato korespondence byla psána chetitsky. Dokonce přímo v dopise, který je adresován egyptskému královskému dvoru je tam jakýsi přípisek, který je určen pro egyptského písaře, aby další korespondenci s Arcavou psal chetitsky. Ale pochopitelně naprostá většina textů byla psána akkadsky. Dokonce se nám dochoval jeden dopis z poloviny 14. století z korespondence mezi Egyptem a říší Mitanni, který byl psaný churidsky. To znamená, že v Egyptě museli existovat tlumočníci, kteří zvládali tyto překlady a byli schopni v tom kterém jazyce dopis sepsat a odeslat. Ale o tom, jaké bylo jejich vzdělávání v 18. dynastii víme velice málo. [pokračování](rozhovory/rozhovor-s-janou-mynarovou-2.php "Rozhovor s Janou Mynářovou") **Rubriky:** Rozhovor s Janou Mynářovou **Štítky:** ČEgU, Český egyptologický ústav, čeští egyptologové, Doc. PhDr. Jana Mynářová Ph.D. --- ### [Rozhovor s Janou Mynářovou 2. část](https://www.starovekyegypt.net/rozhovor-s-janou-mynarovou/rozhovor-s-janou-mynarovou-2.php) **Published:** 9 března, 2009 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **4. A pokud se podíváme na období 19. a 20. dynastie – máme nějaké podrobnější informace o tom, jak to vypadalo ve školách?** Bohužel poměrně málo, dochovalo se jen několik vyobrazení. Jednalo se pravděpodobně o otevřený dvůr s přístupem denního světla a potom přilehlé místnosti, které sloužily k uložení papyrových svitků. Písařská skriptoria se nacházela poblíž chrámů, v podstatě tvořila s chrámy nedílné jednotky, protože v Egyptě bylo primárním důvodem písemnictví vedení hospodářských záznamů a chrámy v období 18. až 20. dynastie byly nejvýznamnější ekonomické jednotky. Víme, že na konci období Nové říše už panovník prakticky nedisponoval žádnou půdou, protože veškerá půda byla ve správě chrámů. **5. Podstatnou roli v dějinách Nové říše sehrál rod „Thutmosů“ a později rod „Ramessovců“. Podle mého názoru nastalo došlo za vlády 18. dynastie k několika zásadním událostem, které pak mohly ovlivnit průběh Nové říše. Jako první moment bych viděl vládu královny Hatšepsut – dcery Thutmose I., která byla nevlastní sestrou a nakonec i manželkou Thutmose II.** Já bych spíš než královnu Hatšepsut vyzdvihla právě jejího otce – Thutmose I. Od vlády Ahmose I. až po vládu Thutmose I. můžeme mluvit o snaze konsolidovat egyptský stát, zatímco za vlády královny Hatšepsut se nacházíme v situaci, kdy můžeme říci, že egyptský stát byl konsolidovaný jak uvnitř tak navenek. První panovníci 18. dynastie se snažili po nadvládě Hyksósů egyptský stát konsolidovat a navázat na tradice, které známe z konce Střední říše – pravidelné odvádění daní, přístup do všech dolů a lomů, které byly za vlády Hyksósů pro panovníky Théb (Vasetu) nedostupné atd. Ahmose I. zajistil (alespoň dočasně) severovýchodní hranici, ale pro Egypťany byla od Střední říše vždy klíčová Núbie jako zdroj nerostného bohatství. Thutmose I. završil expanzi a konsolidaci Egypta směrem na jih a došlo tak k definitivnímu zapojení Núbie do správy Egypta (získal veškerá území mezí třetím a čtvrtým kataraktem s tamním nerostným bohatstvím). Pokud jde o Núbii – nejednalo se pouze o zlato, ale vlastně o obchodní trasu do oblastí, které se nacházejí ještě jižněji od Egypta (například Punt). Za vlády Thutmose I. také můžeme sledovat expanzi Egypta směrem do Syropalestiny. Už se nejednalo o jakousi „pomstu“ Hyksósům, ale šlo pochopitelně o zisk nerostného bohatství, obilnin atd. ale ani Thutmose I. se nesnažil změnit fungování jakýchsi městských státečků, které v tomto regionu existovaly. Hatšepsut po něm zdědila stát poměrně funkční, takže se nemusela vypořádat s žádným zásadním nebezpečím. O vládě Thutmose II. bych se ani příliš nezmiňovala – jeho vláda byla poměrně pomíjivá (počítá se mezi 2 a 12 lety) ale s jeho jménem máme spojeno jen minimum památek, což zase může souviset s rozsáhlou stavební aktivitou Hatšepsut, která dokončila stavby, které byly započaty za vlády Thutmose II. – kam patří i známý chrám v Dér el-Bahrí. **6. Zmínila jste se o zemi Punt – některé prameny jí připisují do jižní části Afriky, některé prameny zase do oblasti Indonésie.** Já bych Vám nabídla ještě jiné dvě lokace – jedna by byla v oblasti Jemenu (o té se poměrně dlouho uvažovalo) a druhá by byla v oblasti Eritrei, severního Somálska, jižního Sudánu. Právě tato varianta je zřejmě nejpravděpodobnější. Víme, že Egypťané nebyli žádní mořeplavci – sice se pohybovali po moři, ale při pobřeží Rudého moře, vždy se plavili na dohled pevnivě, ale pro Egypťany byl hlavní dopravní tepnou Nil. V žádném případě nemůžeme srovnávat starověké Egypťany s mořeplavci, jakými byli například Féničané. Byly provedeny nejrůznější analýzy ve spolupráci se zoology a botaniky, protože se dochovalo mnoho vyobrazení rostlin i živočichů, kteří byli přiváděni právě ze země Punt (například v zádušním chrámu královny Hatšepsut v Dér el-Bahrí známe několik takových reliéfů). Z těchto analýz je jednoznačné, že se jedná o fauna a floru, která je spojena s jižní částí Afriky, ale nikoliv s jižní Afrikou – spíše oblast Somálska nebo jižního Sudánu. [pokračování](rozhovory/rozhovor-s-janou-mynarovou-3.php "Rozhovor s Janou Mynářovou") **Rubriky:** Rozhovor s Janou Mynářovou **Štítky:** ČEgU, Český egyptologický ústav, čeští egyptologové, Doc. PhDr. Jana Mynářová Ph.D. --- ### [Rozhovor s Janou Mynářovou 3. část](https://www.starovekyegypt.net/rozhovor-s-janou-mynarovou/rozhovor-s-janou-mynarovou-3.php) **Published:** 9 března, 2009 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **7. Podstatnou událostí v dějinách Nové říše byla bezesporu náboženská reforma, kterou provedl Amenhotep IV. Achnaton. Tato reforma spočívala v prosazování kultu Atona (tento kult se věnoval pouze pozemskému životu) oproti dosud preferovanému kultu Amona, který kladl důraz i na posmrtný život. Proč vůbec k této reformě došlo?** První změny v náboženských představách jsou vidět už za vlády Thutmose IV. Na náboženskou reformu jsou pochopitelně nejrůznější názory a můžeme se na ni dívat z různých hledisek. Jedním z nich může být ekonomický potenciál a fungování egyptského státu. Musíme si uvědomit, že v polovině 18. dynastie disponovalo kněžstvo Amonova chrámu ohromným ekonomickým potenciálem, který byl pochopitelně do jisté míry na úkor panovníka. Amenhotep III. Provedl některé kroky, které nebyly obvyklé u jeho předchůdců, ale v podstatě to bylo jen pokračování postupného vývoje. Amenhotep III. byl první panovník 18. dynastie, který byl uctíván jako božstvo ještě za svého života – nestalo se to v Egyptě, ale v chrámech v Núbii. To je něco, co do té doby bylo naprosto neobvyklé. Na náboženskou reformu se ale musíme dívat také z politického hlediska. Pokud se podíváme na nálezy z Tell el-Amarny (starověkého Achetatonu) tak zjistíme, že není pravda, že by byly zakázány kulty všech bohů. Protože v těchto nálezech najdeme velké množství předmětů, které se pojí k představám starověkých Egypťanů ve fungování každodenního života. Dochovaly se plastiky a vyobrazení božstev, která měla vliv na každodenní život – například boha Bese, bohyně Tauret atd. tedy božstev, která patřila ke každodennímu životu starověkých Egypťanů a jejich kněžstvo nemělo žádné politické nebo ekonomické ambice. Pro běžné Egypťany muselo být toto období asi těžko pochopitelné, protože v podstatě ze dne na den zmizely pravidelné svátky a slavnosti, na které si Egypťané zvykli. Ale tyto svátky a slavnosti v podstatě nezmizely, jenom byly nahrazeny jiným typem oslav, které ovšem nebyly zacíleny na jednotlivá božstva, ale na panovníka a jeho rodinu, protože panovník zajišťoval kontakt s nejvyšším bohem – Atonem. Tím, že Achnaton ukázal Atona v podobě slunečního kotouče (protože Aton pochopitelně existoval z dávných dob jako jedno ze slunečních božstev), tak ho vlastně vzdálil prostým Egypťanům, kteří uctívali bohy v antropomorfní podobě. **8. Jakou roli v realizaci této náboženské reformy sehrály manželky Amenhotepa III. a Achnatona – tedy královny Teje a Nefertiti?** To je složitá otázka, protože v případě královny Teje víme, že stejně jako Amenhotep III. byla už za svého života zbožštěna – také v jednom chrámu v Núbii. Pokud jde o její původ, víme, že nepatřila k členkám ani širší královské rodiny, pravděpodobně byla zástupkyní nižší vládnoucí třídy – dost možná pocházela z významné hodnostářské rodiny někde z oblasti Achmímu. Na tom by nebylo nic neobvyklého – panovník při nástupu na trůn „zdědil“ po svém otci všechny jeho ženy (nerada bych používala slovo harém, které mělo v Egyptě trochu jiný význam, než jaký známe pak z osmanského prostředí). V případě Nefertiti je její původ záhadou – populární teorie, že se jednalo o cizí princeznu, která přišla do Egypta se v dnešní době opouští a stejně jako u královny Teje se její původ hledá v nějaké hodnostářské rodině. Ani její jméno není ukazatelem toho, že by se jednalo o cizokrajnou princeznu, protože Nefertiti se klidně mohla jmenovat jinak a jméno Nefertiti mohla přijmout při nástupu na trůn, podobně jako egyptští panovníci měnili svá jména. Pochopitelně, že se na dvoře Amenhotepa III. i Achnatona nacházely ženy, které byly „ze zahraničí“, ale ani to není nic neobvyklého. Thutmose III. měl několik manželek, které byly původem z Předního východu, dokonce se podařilo najít hrobku těchto tří manželek, které rozhodně nebyly Egypťanky původem z povodí Nilu. [pokračování](rozhovory/rozhovor-s-janou-mynarovou-4.php "Rozhovor s Janou Mynářovou") **Rubriky:** Rozhovor s Janou Mynářovou **Štítky:** ČEgU, Český egyptologický ústav, čeští egyptologové, Doc. PhDr. Jana Mynářová Ph.D. --- ### [Rozhovor s Janou Mynářovou 4. část](https://www.starovekyegypt.net/rozhovor-s-janou-mynarovou/rozhovor-s-janou-mynarovou-4.php) **Published:** 9 března, 2009 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **9. Některé prameny uvádějí, že po smrti Achnatona vládl velice krátce Smenchkare a za tohoto panovníka je podle nich považována právě Nefertiti.** Hlavní argument pro tuto teorii je ten, že trůnní jméno Smencharea je Neferneferuaton – což je trůnní jméno i královny Nefertiti. Ale pouze na základě tohoto jména není možné říci, že se skutečně jednalo o tuto královnu. Víme, že po dvanáctém roce vlády Achnatona (pokud budeme počítat jeho vládu sedmnáctiletou), Nefertiti zcela mizí z oficiálních pramenů. Nevíme, jestli zemřela, byla zavražděna, jestli upadla v nemilost … neznáme její osudy. Spíše se zdá, že Smenchkare byl muž ze širší královské rodiny a svůj nárok legalizoval sňatkem s princeznou Meritaton – nejstarší dcerou Achnatona. Takže spíše bych se přikláněla k této variantě. **10. Na různých vyobrazeních Achnatona a Nefertiti je patrný zvláštní tvar jejich lebky. Myslíte si, že jsou ty reliéfy věrné a nebo že se jedná o druh umění této doby?** Já bych s Vámi naprosto souhlasila s tou druhou variantou. Dochovalo se (pokud se budeme dívat na lebku Tutanchamona), kterého pochopitelně musíme řadit do královské rodiny, několik kosterních pozůstatků v hrobce KV55 (ať již je někdo identifikuje jako kosterní pozůstatky Achnatona nebo právě Smenchkarea) a v případě Tutanchamona pak celá mumie. Tyto lebky mohou vypadat bráno dnešním pohledem zvláštně, ale z literatury jsem nezískala dojem, že by se jednalo o nějakou anomálii v případě lebek v hrobce KV55, které jsou nepochybně z amarnského období. Nakonec tyto lebky mohly patřit komukoliv – nemuselo se jednat o Achnatona ani Smenchkarea, ale nepochybně pocházejí právě z amarnského období a muselo se jednat o příslušníka královské rodiny, když byl pohřben v KV55. **11. A co námitka, že Amenhotep IV. Achnaton vládl ještě za života svého otce Amenhotepa III., který byl prý na konci své vlády nemocen a nemohl zcela vykonávat svou funkci?** V tom případě si můžeme těžko vysvětlit dopis, který Tušratta píše Teji ve smyslu … Tvůj muž zemřel, odešel na věčnost a Ty dohlédni, aby i nový král se stal mým bratrem … Tím pochopitelně nevylučuji jakoukoliv spoluvládu Amenhotepa III. a Achnatona, což byl politický element, který v období 18.dynastie sloužil k zajištění stability a plynulému přechodu vlády (nakonec vidíme to už mezi Kamosem a Ahmosem na přelomu 17. a 18. dynastie nebo v případě Thutmose III. a Amenhotepa II.). Podívám-li se na závěr vlády Amenhotepa III., pak tam nevidím nic, co by ať už Amenhotepa III. nebo jeho dvůr vedlo k tomu, aby se Amenhotep IV. Achnaton stal spoluvládcem. Pokud by nějaká spoluvláda byla, pak by trvala od řádu měsíců po maximálně 2 roky, ale nikoliv 8 let. Pokud jde o nemoc Amenhotepa III. pak interpretace těchto materiálů je někdy přeceňována. Amenhotep III. se ke konci vlády dožil více než průměrného věku bráno pohledem starověkých Egypťanů, takže ho musely trápit různé nemoci. Ale podíváme-li se například na Ramesse II. pak ani za jeho vlády (a na jejím konci byl podstatně starší než Amenhotep III.) nedošlo k nástupnictví ještě za jeho života. Pokud jde tedy o Tutanchamona a jeho původ, pak bych se tedy přiklonila k tomu, že jeho rodiči byli Achnaton a některá jeho vedlejší manželka (pravděpodobně tedy Kija). Je totiž pravdou, že z „amarnských královských žen“ právě Kija vystupuje zcela mimo okruh ostatních královských žen (pokud si odmyslíme pochopitelně dcery Achnatona). [pokračování](rozhovory/rozhovor-s-janou-mynarovou-5.php "Rozhovor s Janou Mynářovou") **Rubriky:** Rozhovor s Janou Mynářovou **Štítky:** ČEgU, Český egyptologický ústav, čeští egyptologové, Doc. PhDr. Jana Mynářová Ph.D. --- ### [Rozhovor s Janou Mynářovou 5. část](https://www.starovekyegypt.net/rozhovor-s-janou-mynarovou/rozhovor-s-janou-mynarovou-5.php) **Published:** 9 března, 2009 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Vy jste tu uvedl jako jeden z argumentů pro to, proč by Amenhotep III. mohl být otcem Tutanchamona to, že Tutanchamon ho nazývá svým otcem. Termín „otec“ je v egyptských pramenech ale jakýmsi ekvivalentem pro předka – to znamená, že se nemusí jednat o biologického otce, ale jakéhokoliv předka. Podobné termíny jsou užívány i mezi dvěma naprosto nepříbuznýmy jedinci – v diplomatické terminologii to je projev respektu k politicky nadřazené, případně starší, osobě. Například asyrský panovník, chetitský panovník, mittanský panovník oslovují egyptského panovníka jako bratra. Oni byli rovnocennými partnery – bratry. Trochu stranou stojí drobní syropalestinští vládci, ale oni si nikdy nedovolí použít slovo „otec“ pro egyptského faraona, protože pro ně byl egyptský panovník žijícím bohem. To, že Tutanchamon označuje Amenhotepa III. za svého otce bych nepřeceňovala a nebrala za bernou minci – Tutanchamon tak může označovat například Thutmose III. nebo Thutmose IV. V případě Teje – pokud byl otcem Tutanchamona Achnaton, pak Teje byla jeho babičkou. V druhé polovině 18. dynastie máme zdokumentované tzv. „osobní vzpomínky“ na někoho. Víme, že Teje žila ještě za vlády Achnatona a byť není příliš pravděpodobné, že by Tutanchamon mohl mít přímo životní vzpomínku na svou babičku, je možné, že právě vlasy královny Teje patřily do této „osobní vzpomínky“. Nakonec v hrobce Juji a Cuje – rodičů Teje – se našly věci, které do běžné dobové výbavy nepatřily. Tyto předměty tam dali členové rodiny Amenhotepa III. a Teje – čili vnoučata dala osobní dar babičce a dědečkovi. Takže pokud vlasy, které byly nalezeny ve dřevěnné schránce v hrobce Tutanchamona patří Teji, pak to je součást skupiny předmětů, které byly pohromadě (spolu s například unikátním přívěškem, který představuje sedícího Amenhotepa III.), byly úmyslně vyčleněny a dány do jedné dřevěnné rakvičky, a můžeme předpokládat, že to jsou předměty, ke kterým měl Tutanchamon svůj osobní vztah. **12. Tutanchamon se dostal na trůn v 9ti letech. Těžko ale předpokládat, že devítileté dítě může vládnout egyptské říši. Zde zcela nepochybně sehrál výraznou roli Aje, který působil u dvora už za vlády Amenhotepa III. Souhlasíte s tím, že právě jeho zásluhou došlo k obnovení kultu boha Amona, byť předtím zcela bez výhrad podporoval Achnatona v jeho reformě.** Z hlediska duševních postupů Aje můžeme jenom spekulovat … Aj byl především velice pragmatický hodnostář, nechci říkat „Kam vítr, tam plášť“, ale v jeho případě to skutečně platí. Aj byl především dokonalým úředníkem, který uměl fungovat za jakéhokoliv režimu. Aj zastával poměrně významnou úlohu, ale byl jedním z mnoha. Za vlády Achnatona je jeden zajímavý prvek, který máme doložený v životopisných nápisech amarnských hodnostářů. Ti uvádějí, že to nebyl ani jejich otec, ani jejich matka, ale že to byla „mocná paže panovníka“, která je dosadila na jejich místo. Nevíme, jestli toto můžeme brát doslova, ale víme, že klíčové pozice byly přenášeny z otce na syna, vojenští hodnostáři z bojů s Hyksósy dostávali důchod v podobě statků s polnostmi a tento důchod zůstával v rodině tak dlouho, dokud někdo z této rodiny působil ve vojsku. V amarnské době došlo tedy k legalizaci a jakémusi „znovuuvedení do úřadu“ jednotlivých hodnostářů. Aje tedy mohl Achnaton buď potvrdit v jeho funkci, případně ho mohl povýšit – nevíme, jak to bylo s dalšími hodnostáři, protože z tohoto období máme poměrně malé množství jmen. [pokračování](rozhovory/rozhovor-s-janou-mynarovou-6.php "Rozhovor s Janou Mynářovou") **Rubriky:** Rozhovor s Janou Mynářovou **Štítky:** ČEgU, Český egyptologický ústav, čeští egyptologové, Doc. PhDr. Jana Mynářová Ph.D. --- ### [Rozhovor s Janou Mynářovou 6. část](https://www.starovekyegypt.net/rozhovor-s-janou-mynarovou/rozhovor-s-janou-mynarovou-6.php) **Published:** 9 března, 2009 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **13. Přesto – původní jméno Tutanchamona bylo Tutanchaton, původní jméno jeho manželky Anchesenamon bylo Anchesenaton. Takže v nějakých 9ti nebo 10ti letech si oba změnili jména na Tutanchamon a Anchesenamon – to byl přeci z pohledu prostých Egypťanů významný krok k znovuposílení kultu Amona?** Pochopitelně, ale musíme si uvědomit, že devítileté dítě těžko samo učiní nějaké zásadní rozhodnutí ve smyslu náboženské reformy, návratu k tradicím atd. Změna jména byla pochopitelně výrazným politickým krokem, ve kterém nepochybně sehrál Aj klíčovou roli. Já bych zde vyzvedla ještě jméno vojenského hodnostáře Haremheba, protože se zdá, že to měl být právě on, kdo měl dbát na kroky Tutanchamona. Musíme si uvědomit, že Tutanchamon po nástupu na trůn ještě rok nebo dva zůstal v Achetatonu a teprve poté se královský dvůr přesunul (opět těžko mohlo jít o rozhodnutí samotného Tutanchamona). Kam se přesunul nemůžeme bezpečně říci, ale jsou dvě možnosti. První možností by byl návrat do Théb (Vasetu), ale pak je tu druhá možnost a to je přesun do Memfidy (Mennoferu). Ta byla hlavním sídlem administrativního aparátu minimálně od doby Thutmose III. zatímco Théby (Vaset) byly zejména náboženským centrem. Pokud se na to podíváme z náboženského hlediska, tak Tell el-Amarna nebyla opuštěna úplně – jediným, kdo se přesunul byl Tutanchamon a jeho dvůr, ale zůstali tam běžní obyvatelé. Stejná situace byla pochopitelně v Thébách (Vasetu), když toto město opustil Achnaton. Prestiž takto opuštěného města ale pochopitelně klesla. Pokud by se Tutanchamon chtěl odříznout od minulosti, logickým krokem by byla právě Memfida (Mennofer), kde byli tradičně egyptští panovníci korunováni. Ahmose I. se nechal korunovat egyptským faraónem právě v Memfidě (Mennoferu). V oblasti Memfidy (Mennoferu) se dochovalo velké množství památek, která nesla jméno Tutanchamona. Pochopitelně později byly tyto památky „upraveny“ Haremhebem, který nechal jméno Tutanchamona přetesat. **14. Tutanchamon zemřel ve věku cca 18 až 20 let a za jeho vlády nejsou zaznamenány žádné významné události (což pochopitelně mohlo souviset s jeho věkem). Dá se tedy s trochou nadsázky říci, že ho proslavila až jeho smrt. O jeho smrti bylo také napsáno mnoho – existují různé varianty o tom, jak vlastně zemřel – vražda v důsledku boje mezi Haremhebem a Ajem o moc, nešťastná náhoda v důsledku pádu z vozu při lovu … Která z variant se Vám zdá nejpravděpodobnější?** Jednoznačně bych souhlasila s tím, že Tutanchamona proslavila až jeho smrt, tedy přesněji spíš to, že se nám do dvacátých let 20.století dochovala jeho hrobka v téměř neporušeném stavu. Howard Carter a jeho předchůdci, kteří působili v oblasti Théb (Vasetu) na počátku o Tutanchamonovi ani nic nevěděli. To má celkem snadné vysvětlení, protože vládci 19.dynastie považovali za posledního legitimního panovníka 18.dynastie Amenhotepa III. a všichni ostatní pro ně prakticky neexistovali a časový prostor vlády Achnatona, Smenchkarea, Tutanchamona a Aje vyplnila vláda Haremheba, kterého považovali za zakladatele rodu – ať už z politického nebo rodinného hlediska. To znamená, že Tutanchamon byl jako osoba nevýznamným panovníkem, kroky, které pak byly v jeho jménu učiněny – to je trochu jiná věc. V Karnaku (Ipetisut) se nám dochovala stéla, která se označuje jako „restaurační stéla“ a dnes se nachází v Egyptském muzeu v Káhiře a ta obsahuje text, která popisuje neutěšenou situaci v Egyptě v okamžiku, kdy Tutanchamon nastoupil na trůn. Musíme si ale uvědomit, že každý text na takovéto stéle je propaganda sama o sobě, takže chceme-li brát ten text do slova, musíme si představit Egypt naprosto zdecimovaný, prakticky v rozkladu, tedy zhruba tak, jak by vypadala dnešní společnost po kruté občanské válce, což rozhodně nelze vzít jako realitu doby vlády Tutanchamona. Víme, jak fungovala Tell el-Amarna, ale nevíme, jak fungoval egyptský stát mimo Amarnu – jednoduše nemáme doklady. Amarna byl svět sám pro sebe, ale egyptský stát musel fungovat i nadále, musely být placeny daně, všední život dál musel fungovat … Víme, že chrámy zasvěcené Atonovi vznikly i mimo území Amarny – jeden vznikl pravděpodobně v Heliopolis (Iunu). Restaurační stéla je tedy jediný dokument, který se nám dochoval. [pokračování](rozhovory/rozhovor-s-janou-mynarovou-7.php "Rozhovor s Janou Mynářovou") **Rubriky:** Rozhovor s Janou Mynářovou **Štítky:** ČEgU, Český egyptologický ústav, čeští egyptologové, Doc. PhDr. Jana Mynářová Ph.D. --- ### [Rozhovor s Janou Mynářovou 7. část](https://www.starovekyegypt.net/rozhovor-s-janou-mynarovou/rozhovor-s-janou-mynarovou-7.php) **Published:** 9 března, 2009 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **15. A pokud se podíváme tedy podíváme na Tutanchamonovu smrt, předpokládáte, že se stal obětí spiknutí nebo řekněme bojů mezi Haremhebem a Ajem, nebo že zemřel v důsledku pádu z vozu a případné otravy?** Já bych v tomto případě nehledala žádnou konspiraci – proč by Aj nechával zabít panovníka, kterého měl de facto naprosto ve své moci? Panovníka, který vykonává to, co v podstatě Aj rozhodne a doporučí? V souvislosti s posledním zkoumáním mumie bych se přiklonila k tomu, že Tutanchamon zemřel mlád na následek nějakého zranění v důsledku nějaké infekce. **16. Tím jsme se dostali k Tutanchamonovi a jeho mumii. Existuje několik snímků, které zachycují mumii faraona v neporušeném stavu s kompletním hrudním košem, s náhrdelníkem a pohlavními orgány. Tyto snímky se datují do roku 1922 – 1924. Když byla mumie Tutanchamona zkoumána v roce 1968, ale v tuto chvíli část hrudního koše chybí a chybí i pohlavní orgány. Lze to přičítat – tak jak to je uvedeno v některých pramenech – druhé světové válce, kdy Údolí králů nebylo tak pečlivě střeženo?** To je situace, která je pochopitelně dost dobře možná, ale nemusíme v tom hledat jen 2. světovou válku. Je to de facto 40 let, kdy mumie nebyla zkoumána, k poškození mohlo dojít při nějakém vyšetření či prostě jen následkem podmínek, ve kterých byla mumie uložena – nehledala bych v tom úmysl, spíš se jednalo podle mého o nešťastnou náhodu. **17. S tím by se dalo souhlasit, ale přední část hrudního koše je oddělena poměrně čistým řezem, takže tam se podle mého názoru nemohlo jednat o nešťastnou náhodu.** My nevíme, co se s mumií Tutanchamona oněch 40 let dělo a pokud zde proběhl nějaký výzkum, který není zdokumentován nebo o kterém nevíme, těžko spekulovat. Stát se může pochopitelně cokoliv, ale tak jak jste říkal, další zdokumentovaný výzkum mumie máme až z roku 1968 a pokud do té doby proběhl jakýkoliv výzkum, mohlo pochopitelně dojít k poškození mumie Tutanchamona. **18. Profesor Harrison, který vedl výzkum mumie faraona Tutanchamona v roce 1968, objevil v lebce krevní sraženinu, která byla pokryta zvápenětělou vrstvou. Z toho vyvodil závěr, že se mohlo jednat o smrtelné zranění. Oproti tomu CT snímkování mumie z roku 2005 ukázalo, že se mohlo jednat o poškození lebky během procesu mumifikace. Nakolik je podle Vás možná varianta profesora Harrisona a nakolik je možná varianta infekce v důsledku zranění?** Já bych v tomto případě věřila novějším metodám, protože výzkum profesora Harrisona probíhal v šedesátých letech a tehdejší technické vybavení a dnešní technické vybavení nelze srovnávat. Nové snímkování odhalilo, že se nejedná o krevní sraženinu, ale že to jediné co je vidět je drobný úštěpek kosti, ke kterému mohlo velice jednoduše dojít při manipulaci s tělem v rámci procesu mumifikace, takže tady bych za klíčové zranění považovala zlomeninu stehenní kosti. **19. Co říkáte na teorii Arnošta Vašíčka, který ve své knize Egyptské záhady zmiňuje skutečnost, že v KV62 byly objeveny mumie dvou dětí, což nebylo typické pro hrobky mužů, ale bylo to typické pro hrobky matky dětí?** S tím bych zásadně nesouhlasila, protože zvlášť za vlády 18. dynastie byly královské hrobky budovány jako hrobky rodinné. Víme, že Amenhotep III. nechal ve substruktuře hrobky zbudovat několik prostor, které jsou zcela jednoznačně pohřebními komorami a jedna z nich byla nepochybně určena pro královnu Teji, další mohly být zamýšleny jako místa pro pohřeb jeho dalších dcer, které získaly v průběhu svého života titul velkých královských manželek. Totéž platí o královské hrobce v Amarně, byť tato hrobky zůstala nedokončená. Je ale zřejmé, že měla pojmout pohřby Amenhotep IV. Achnatona a královny Nefertiti. Je otázkou, kde byla později pohřbena princezna Baketaton – je docela dobře možné, že byla pohřbena právě do této hrobky. Takže to, že do hrobky Tutanchamona, která ještě navíc původně nebyla zamýšlena jako hrobka faraona, ale pravděpodobně se jednalo o hrobku Aje, který byl poté pohřben do hrobky určené právě Tutanchamonovi, není nic neobvyklého, že do hrobky panovníka byly uloženy dvě mumie dvou předčasně narozených dcer. Není to tedy nic neobvyklého. [pokračování](rozhovory/rozhovor-s-janou-mynarovou-8.php "Rozhovor s Janou Mynářovou") **Rubriky:** Rozhovor s Janou Mynářovou **Štítky:** ČEgU, Český egyptologický ústav, čeští egyptologové, Doc. PhDr. Jana Mynářová Ph.D. --- ### [Hrnčíři](https://www.starovekyegypt.net/egyptska-remesla/hrnciri.php) **Published:** 10 března, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Egyptská nilská hlína byla pro hrnčíře prvotřídní surovinou. V každodenním životě se ve velkém množství používaly různé nádoby, džbány, misky, talíře, pohárky a poháry. **Hrnčířské řemeslo se vyvíjelo od Archaického období až do doby vlády 18. dynastie**. Od komplikovaných tvarů v období Staré říše postupně egyptská keramika přešla ke tvarům jednodušším. Od Nové říše se začala větší pozornost věnovat výzdobě, jejíž motivy si hrnčíři vypůjčovali z přírody. Ve starém Egyptě byli stejným slovem íkedu – „stavitel“ označováni hrnčíři a zedníci. To se nám může zdát podivné, vždyť tato dvě povolání nemají zdánlivě nic společného. Náš úžas se zmírní, uvědomíme-li si, že v Archaickém období byly domy kulaté jako misky. Takže obě povolání se vlastně lišila jen rozsahem práce. Hrnčíř byl přesněji označován ikedu nedžesjet, což znamenalo „malý stavitel“, a zedník ikedu inebu, neboli „stavitel zdí“. Nilské bahno bylo velmi vydatnou a velmi čistou hrnčířskou hlínou. **Pro hrnčíře bylo nilské bahno opravdu požehnáním**. Hrnčíři jej využívali jíž od pradávna k výrobě předmětů běžné potřeby. V egyptském hrnčířském ateliéru se nacházely jámy pro přípravu hlíny, prostor s vypalovacími pecemi a prostor pro sušení a konečnou úpravu předmětů. Hrnčíři nejprve hlínu nohama prohnětli a pak ji smísili se slámou, vodou a kravským lejnem. Vzniklou jednolitou hmotu opracovávali na hrnčířském kruhu, přičemž si uvědomovali, že hrnčíř světa bůh Chnum právě tímto způsobem stvořil lidi. ## Tisíc let stará technologie **Hrnčířský kruh se prokazatelně začal používat až na počátku 5. dynastie** (2510 – 2365 př.n.l.). Byl to jednoduchý dřevěný kotouč upevněný na otočném čepu. Zpočátku tak šlo spíše o otočnou desku než o skutečný hrnčířský kruh. Jeden z nejstarších dokladů otočné desky, vyrobený z pálené hlíny, byl nalezen v pyramidovém komplexu královny Chentkaus II. (manželka panovníka Neferirkarea a matka dvou králů Neferefrea a Niuserrea) v Abúsíru. Jednou rukou ho hrnčíř roztáčel, zatímco druhou rukou tvaroval příslušný předmět. Tato metoda se od dávných dob příliš nezměnila. **Od konce Staré říše se objevuje hrnčířský kruh s vyšší rychlostí**, který je však stále poháněn ručně. Zvýšení rychlostí otáčení umožnilo vytáčet nádoby částečně oběma rukama. Od počátku Nové říše byl pro pohánění kruhu někdy určen pomocník a hrnčíř se mohl soustředit pouze na tvarování nádob. Rychloběžný, nohama poháněný hrnčířský kruh je v Egyptě spolehlivě doložen až v polovině 1. tisíciletí př.n.l. Vedle něj však stále byly používány starší typy kruhů, a to až do Římského období. Po vytvarování předmětu a vysušení ho hrnčíř vložil do cihlové pece, jejíž tvar se v jednotlivých obdobích a oblastech lišil. Keramika se vkládala buď na pec, nebo dovnitř pece, protože vypalování se vždy provádělo odspodu. Pece většinou vypadaly jako kulaté komíny, přibližně tři metry vysoké a metr široké. Po vypálení dokončoval hrnčíř práci za studena. Svůj výtvor potáhl tekutou vrstvou, která předmět obarvila a dala mu lesklý vzhled. Pak se pustil do výzdoby. V období Staré říše se výzdoba omezovala na čáry a body rýsované perem nebo štětcem a na jednoduché černé nebo bílé kresby. V období Nové říše už umělci projevili více fantazie. Využívali více barev (v oblibě měli sytě modrou) a svá dílka zdobili věnci z lotosových květů, spirálami, geometrickými vlysy i přírodními motivy – zvířaty, bukolickými výjevy a rostlinami. Na fajánsové poháry se někdy přepisovaly milostné básně; na takových pohárech pak vedle hieroglyfických textů byly pečlivě vykresleny tanečnice nebo harfenistky. ## Vývoj hrnčířského umění **Hrnčíři archaickém období byli velmi kreativní** a vytvářeli širokou škálu tvarů a předmětů. Jen zřídka bychom našli dva totožné kousky. Tvary byly složité, připomínaly kamenné nádoby a košíky a někdy také zvířata. Nejpůsobivější je obdivuhodně lesklá keramika, která vypálením získala červenou nebo černou barvu (podle použité hlíny a druhu výpalu). V období Staré říše zůstala barva keramiky stejná, předměty ale mely jednodušší tvary, aby lépe vyhověly každodenním potřebám Egypťanů. Domy a kuchyně zaplavily nejrůznější misky, talíře, vázy, pohárky, hrnce a kastroly. Sklepy byly plné vyrovnaných džbánů, v nichž se uchovávalo pivo, nasolené potraviny a zrní. Během staletí se keramika vyvíjela, její tvary se však takřka neměnily. Egyptské nádoby a džbány bez ohledu na velikost měly typické zakulacené nebo protáhlé dno, takže se nedaly stavět přímo na zem. Proto se buď zapouštěly do země, nebo se usazovaly na kruhový stojan, zhotovený z hlíny, kamene nebo dřeva. Dalším charakteristickým znakem egyptské keramiky je neexistence uch. Na počátku sice egyptské nádoby ucha měly, ta se ale v období Staré říše stala jen dekorativním prvkem a v období Nové říše vymizela docela. **Rubriky:** Egyptská řemesla **Štítky:** řemesla starověkého Egypta, život ve starověkém Egyptě --- ### [Rybolov](https://www.starovekyegypt.net/egyptane-a-lov/rybolov.php) **Published:** 9 března, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Ryby byly oblíbenou pochoutkou starověkých Egypťanů** – na jejich jídelníčku se objevovaly častěji než jiné druhy masa. Nil a močály byly oblíbeným místem rybářů. Velmi vyspělá technika rybolovu vznikla již v období před vznikem dynastií a od té doby se příliš nezměnila. Rybolov mohl být také velice nebezpečný, protože setkání s krokodýlem nebo hrochem nemuselo vždycky končit šťastně pro rybáře. **K rybolovu používali starověcí Egypťané harpunu, udice ale také lovili ryby do vrší**. K rybolovu používali rybáři papyrovou pirogu – člun, který si každý rybář sám vyráběl. Místa, kam chodí lovit si každý rybář (tak jako dnes) pečlivě střežil a neprozrazoval – pokud nešlo o společný lov do vlečných sítí, kdy se vytvářely zásoby pro celou vesnici. ## Vrše a podběráky **Chytání ryb do vrší se provozovalo buď ze břehu nebo z loďky**. Jednoduché i dvojité vrše byly vyrobeny z proutí, měly tvar velké láhve a ve své nejširší části měly spletené víko, které se uzavřelo, jakmile ryba vklouzla do vrše. Pokládaly se i s návnadou do vody a byly opatřeny plováky, aby byly snadněji k nalezení. Rybář k vrším pak musel doplavat a úlovek vybrat. Podběrák se skládal z dřevěného obdélníkového rámu, do kterého byla upevněna prověšená síť s malými očky. Rybář stál na loďce, podběrák pomalu ponořil do vody a jakmile se přiblížila kořist podběrák zvedl. Tento způsob vyžadoval velkou obratnost a zručnost, aby přelstil i velice rychlou a houževnatou rybu. ## Lov harpunou **Harpuny byly většinou dřevěné zakončené dvojitým hákem**. Rybář se musel maximálně soustředit, ale nesměl zapomínat ani na opatrnost. Když rybář spatřil kořist, musel okamžitě reagovat – vrhnout oštěp přivázaný na provaze, který se zabodl do ryby. Lov harpunou se používal například na okouny, parmice, rypouny nebo líny. Někdy se mohlo podařit šikovnému rybáři zapíchnout harpunou hned několik ryb. **Rubriky:** Egypťané a lov **Štítky:** lov ve starověkém Egyptě, život ve starověkém Egyptě --- ### [Ninive, hlavní město Asýrie](https://www.starovekyegypt.net/obdobi-upadku/ninive-hlavni-mesto-asyrie.php) **Published:** 31 října, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **O pověst Ninive se zasloužili antičtí autoři, kteří jej umísťovali mezi řeky Tigris a Velký Záb**. „Kniha Jonášova“ popisuje Ninive jako velké město, kterým se muselo procházet tři dny. Přesnou polohu města se pokusil určit ve 12. století španělský cestovatel Benjamin z Toleda, který jej umístil na východní břeh řeky Tigirs. Nejstarší mapu lokality pořídil Claudius James Rich roku 1820 a to bez jakýchkoliv archeologických sondáží. V 19. století Francouz Paul-Émile Botta (konzul u tureckého sultána v Mosulu) objevil ve vesnici Chorsábád ruiny paláce, který si nechal vystavět Sargon II. v 8. století př.n.l. a byl přesvědčen, že nalezl legendární Ninive. Ve skutečnosti šlo jen o velký palác, který ležel několik kilometrů od samotného Ninive. Teprve o několik let později **anglický asyriolog Austen Henry Layard** získal potřebné prostředky k zahájení prací v oblasti, kterou předtím zkoumal Botta. Měl štěstí – nejprve **odhalil rozvaliny v lokalitě Nimrud a později na jihovýchod od Nimrudu objevil palác krále Senacheriba, Sargonova syna**. Tento palác později ještě zkrášlil Aššurbanipal, který zde nechal zřídit rozsáhlou knihovnu. Právě zde nalezl Layard množství hliněných tabulek pokrytých klínovým písmem. Layard objevil Ninive a legendární město vystoupilo ze zapomnění. ## Ninive – vzkvétající město Město **Ninive založili v 6. tisíciletí amorejští kočovníci**. Za vlády 18. dynastie udržoval [Amenhotep IV.](/faraoni-nove-rise/amenhotep4.php) – Achnaton diplomatické styky s králem Aššurubalitem I. Ramesse II. později uzavřel s Chetity první mírovou smlouvu v dějinách a tím byl Egypt chráněn před stále rostoucí hrozbou ze strany Asyřanů. Zlatým věkem města bylo 8. století př.n.l. kdy vládl Senacherib. **Právě díky Senacheribovi se Ninive stalo hlavním městem Asýrie**, která se osvobodila z mitannského vazalství a získala velkou moc. Senacherib nechal kolem Ninive vystavět hradby o délce 5km s patnácti branami. Vodu do města přiváděl vodovod vysoký dvacet metrů, široký deset metrů a překonával propast tři sta metrů hlubokou. Ve městě vystavěl krásný palác. ## Aššurbanipalův palác Aššurbanipalův palác byl kopií paláce Aššurnasirpala, který vládl v Nimrudu. **Aššurbanipalův palác se rozkládal na ploše větší než deset hektarů** a kromě paláce byly v areálu také chrámy a kaple zdobené freskami, okřídlenými býky a vyobrazením bohyně Ištar. Palác tvořily dvě odlišné části – první z nich byl babanu, část vyhrazená pro nepříliš významné návštěvníky a nacházely se zde také úřady, pokladnice a kancléřství. V zadní části babanu se nacházely dvě monumentální brány, kterými se vstupovalo do velkého trůnního sálu, který byl v samém srdci budovy. Zde se panovník setkával s velvyslanci a přijímal všechna zásadní rozhodnutí. Druhou částí paláce byl bitanu, což byla rezidence krále a dvora. Královské komnaty tvořily dvě místnosti zdobené reliéfy. Na jedné fresce nechal Senacherib zachytit své vítězství nad Židy. ## Pád města Ninive **Aššurbanipal** stvrdil svrchovanost svého národa válkou v Egyptě, kam vtrhl **v roce 666 př.n.l. a došel až do Théb (Vasetu), které vyraboval**. Roku 646 př.n.l. pak porazil Elamity a zničil jejich hlavní města Súsy. Po jeho smrti v roce 627 př.n.l. propukla válka mezi jeho syny, která znamenala zkázu pro zemi. Asyřané nebyli schopni postavit se Médům, kteří s Chaldejci roku 612 př.n.l. zaútočili na Ninive, pobyli veškeré obyvatelstvo a město zničili. Asýrie zmizela z mapy světa. **Rubriky:** Období úpadku **Štítky:** Aššurbanipal, egyptští faraoni --- ### [Asyrská říše ovládla Egypt](https://www.starovekyegypt.net/obdobi-upadku/egypt-pod-nadvladou-asyrie.php) **Published:** 31 října, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Tiglatpilesar III. znovu zahájil dobyvačná tažení a ke své říši připojil Damašek, část Palestiny a Babylon**, kde se nechal prohlásit králem, roku 734 př.n.l. zahájil útok na Írán a na stát Urartu (dnešní Arménie). Na všech těchto územích si podrobil místní vládce a zakázal obchodovat s Egyptem. Chtěl tak podpořit asyrské zboží a upevnit svou nadvládu. Egypt byl sice jeho postupem znepokojen, ale zatím (a jak se později ukázalo byla to osudová chyba) nic nepodnikal. Asyrská říše podle vládců neznamenala zatím zásadní ohrožení. ## Sargon II. – nebezpečí pro Egypt Nebezpečí pro Egypt vzrostlo, když roku 716 př.n.l. nový asyrský král [Sargon II.](/wp-content/uploads/faraoni/upadek/sargon2.gif) vstoupil do Zajordánska a Egypt a Asýrii od sebe dělilo už jen Silé. **Egypt daroval svému mocnému sousedovi dvanáct nejkrásnějších koní země, aby odvrátil na čas velké nebezpečí**. Následující rok se v zemi Pelištejců vzbouřil proti Asýrii Lamani, ale Sargon II. město kde povstání propuklo srovnal se zemí, Lamani uprchl ke svým spojencům do Egypta, kde ho ale nechal zatknout faraon Šabaka, který před rokem nastoupil na trůn a v řetězech ho předal Asyřanům. **Téměř patnáct let se Egyptu dařilo diplomatickou cestou konflikt zažehnávat**. Když ale po Šabakovi nastoupil na egyptský trůn jeho synovec Šabataka, nechtěl už jen přihlížet a tak využil povstání Foiníkie a Palestiny a vyslal jim na pomoc armádu. Koalice ale utrpěla porážku … Zatím jiná egyptská vojska podlehla Asyřanům v bitvě u Lachíše. Nesváry nakonec utichly a **za faraona** [Taharky](/wp-content/uploads/faraoni/upadek/taharka.gif) **zavládl na dvanáct let křehký mír**. ## Asyrská říše ovládla Egypt Kolem roku 677 př.n.l. se ale opět přiostřilo. **Asyrský král Asarhaddon rozdrtil povstání v Sidónu**, ale pro Asýrii nebylo jednoduché udržet si tak rozsáhlé území tím spíš, že země musela bojovat současně se Skyty na severu a na východě kontrolovat Médy, kteří čekali na každé oslabení mocného souseda. Asarhaddon ale toužil po tom utkat se s Egyptem. Když na severu i východě zavládl klid, dobil Asarhaddon pobřežní oblasti Palestiny, kde se opět prosazovala egyptská nadvláda. **Roku 674 př.n.l. se Egypťanům podařilo Asarhaddona vytlačit, ale o tři roky později** zahájili Asyřané nový a tentokrát vítězný útok. **Dobyli Memfidu (Mennofer) a dokonce zajali korunního prince**. Taharka proto ustoupil na jih. Asýrie podporovala sajské vládce, kteří se v severní části pokoušeli získat nezávislost na Egyptu. Roku 669 př.n.l. vyvolal Egypt rozbroje na severu. Asarhaddon chtěl podniknout další zásah, ale cestou na bojiště zemřel a o moc se podělili jeho dva synové – Aššurbanipal nastoupil na trůn v Ninive a Šamas-šum-ukin v Babylonu. Aššurbanipal vyslal do Egypta expediční armádu, která Taharku porazila v bitvě u Memfidy (Mennoferu). **Taharka uprchl do Théb (Vasetu)**. ## Poslední egyptský zvrat Asyrská říše představovala rozsáhlé území, ale její vládcové nemohli vládnout na takovém prostoru sami. Svěřovali proto část moci do rukou spolehlivých místních vládců. Sotva se ale asyrská armáda vydala na cestu domů, sajští vládci obrátili a postavili se na stranu Taharky. Aššurbanipal je nechal zatknout a ušetřil jen nového sajského vládce Neka I. a jeho syna Psametika jmenoval vládcem Tell Atríbu. **Kolem roku 665 př.n.l. vystřídal Taharku Tanutamon a chtěl získat zpět horní Egypt**. Podnikl úspěšný útok na Memfidu (Mennofer), prošel deltou a cestou porážel všechny místní vládce. Jeho úspěch ale neměl dlouhého trvání, protože už kolem roku 664 př.n.l. získala Asýrie Memfidu (Mennofer) zpět. Tanutamon uprchl do Théb, tentokrát byl ale Aššurbanipal důslednější a město vyplenil. **Pád Théb (Vesetu) byl koncem jedné éry** – chrámy byly znesvěceny a vypleněny, poklady ukradeny. Tatutamon odjel do Napaty, kde vládl do roku 656 př.n.l. **Zakladatel 26. dynastie Psammetik I. Egypt opět sjednotil**. S dopadem bojů mezi asyrskými panovníky a núbijskou 25. dynastií měl neblahé zkušenosti. Jeho otce Neka I. (vládl z pověření Asyřanů jako vazal) nechal zaživa upálit roku 664 př.n.l. Tatutamon (núbijský panovník). **Rubriky:** Období úpadku **Štítky:** egyptští faraoni, Taharka --- ### [Ahmose, syn Abany](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-nove-rise/ahmose.php) **Published:** 29 září, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Ahmose se narodil v el-Kábu v Horním Egyptě. Stal se důstojníkem na lodi „Divoký býk“ za vlády Ahmose I. a byl ještě mladík, když jej faraon vybral, aby nahradil svého otce ve velení královské lodi, čímž odměnil věrnost celé rodiny faraonovi. ## Ahmose v čele thébské flotily **První vojenské tažení zavedlo Ahmose před brány Avaridy** – hlavního města Hyksósů. Ahmose I. vedl svá vojska po souši, mladý Ahmose velel zbytku thébské flotily na Nilu. Egypťané dobyli Héliopoli a ještě zrychlili svůj postup. O 150km severněji se zmocnili Kantary, aby nepřátelům odřízli ústupovou cestu a znemožnili také příchod případných posil hyksóské armády. Po dobytí Avaridy pronásledoval faraon Hyksósy až do jejich týlové pevnosti Šaruhén. Na vracející se egyptskou armádu čekalo v Thébách (Vasetu) triumfální přivítání a jednou z nejoslavovanějších postav byl právě mladý Ahmose. Vojáci si ale dlouho míru neužili – v království Kuš vypuklo povstání a u toho nemohl pochopitelně Ahmose chybět. ## Ahmose v čele egyptského námořnictva Nástup 18. dynastie přinesl zásadní změnu egyptské zahraniční politiky. Po Ahmosovi I. dobývali jeho následovníci Amenhotep I. a Thutmose I. rozsáhlá území v Africe a u Eufratu. **Ahmose si uchoval svůj vliv i** po smrti Ahmose I. **za vlády Amenhotepa I.**, který uznával chrabrost skvělého vojáka a udělil mu titul „velitel královského námořnictva“ a také titul „vládcův spolubojovník“, což byla zvláštní výsada. Díky tomu se Ahmose zařadil mezi nejvýše postavené muže v zemi. Po smrti Amenhotepa I. zůstal věrný novému panovníkovi, kterým se stal Thutmose I. Nová vojenská tažení jej zavedla do Súdánu a Malé Asie, kde se egyptská vojska střetla s vycházející mocností – královstvím Mitanni. Ve svých sedmdesáti letech byl stále členem egyptského námořnictva. Když odešel na zasloužený odpočinek, obdržel mnohé pozemky a díky rentě, kterou mu vyplácel faraon, mohl všemi vážený voják trávit v poklidu ve svém rodném městě el-Kábu. Než zemřel, neopomněl nechat vytesat příběh svého života na stěny skalní hrobky a díky tomu se nám jeho příběh zachoval do dnešních dní. **Rubriky:** Faraoni Nové říše **Štítky:** egyptští faraoni --- ### [Ztracená města starověku - Chattuša](https://www.starovekyegypt.net/ztracena-mesta-staroveku/ztracena-mesta-staroveku-chattusa.php) **Published:** 12 července, 2017 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Pevnost Chattuša se nacházela na vysokém skalnatém výběžku nad údolím a chránily jí 6km dlouhé hradby. V tomto mohutném opevnění se nacházely obranné věže obdélníkového půdorysu. Do města se vstupovalo branami, které zdobily hrozivě vyhlížející lví hlavy. Poblíž městských bran se konaly trhy. Dlouho bylo záhadou, kde přesně se nacházela Chattuša – hlavní město chetitské říše. Ukázalo se, že tito Chetité vybudovali své hlavní město na prazvláštním místě – tam, kde by neměla stát metropole žádné velké říše. **Rubriky:** Ztracená města starověku **Štítky:** Chetité, chetitská říše --- ### [Chattuša, hlavní město chetitské říše](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-nove-rise/chattusa.php) **Published:** 6 října, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Pevnost Chattuša se nacházela na vysokém skalnatém výběžku nad údolím a chránily jí 6km dlouhé hradby. V tomto mohutném opevnění se nacházely obranné věže obdélníkového půdorysu. Do města se vstupovalo branami, které zdobily hrozivě vyhlížející lví hlavy. Poblíž městských bran se konaly trhy. ## Počátky města Chattuša **Širší okolí města Chattuša bylo osídleno již v době kamenné**, ale nejstarší nálezy na území samotného města se datují do doby bronzové a nejstarší obydlí do doby přechodu rané a stření doby bronzové – tedy závěr 3. tisíciletí př.n.l. Ve městě byly domy postaveny z cihel nebo z hlíny a zdi byly natřeny bílým vápnem. **Kámen se používal výhradně při stavbách svatyní nebo úřadů**. **Domy v Chattuši** (a nejen tam) **byly většinou čtverhranného půdorysu** a měly několik za sebou jdoucích místností, kam vnikalo světlo vysokými okny. Na zemi byly rozhozeny teplé vlněné koberce. Pletly je ženy, které však v chetitské společnosti měly významné postavení. Nedaleko domu býval sklep, který sloužil jako sklad potravin. Ve velkých džbánech, které byly z poloviny zapuštěny do země, se skladovalo obilí, olej nebo pivo, což byl velice oblíbený nápoj tohoto národa. Muži byli menšího zavalitého vzrůstu. Nosili krátké tuniky, přes které v zimě přehazovali dlouhý vlněný plášť. Na nohou nosili špičaté střevíce z jemné kůže. Ženy nosily dlouhé šaty v živých barvách a přes hlavu si přehazovaly šál. Obchod byl stejně jako v Egyptě výměnný a jako srovnávací jednotka se používal 1 šekel stříbra. Chattuša přitahovala i cizince – Syřané, Achajové a Asyřané sem přicházeli nakupovat měď, olovo, stříbro a železné předměty. **Chetité byli totiž vyhlášení mistři ve zpracování kovů**. Vynikali zejména ve zpracování železa, které získávali v dolech v pohoří Taurus a v Arménii. Ze železa se vyráběly zejména zbraně, které byly daleko nebezpečnější než zbraně mědění. ![Chattuša a její opevnění](/wp-content/uploads/faraoni/nova-rise/chatusa-opevneni.png "Chattuša a její opevnění - Starověký Egypt") **Rubriky:** Faraoni Nové říše **Štítky:** Chetité, chetitská říše, egyptští faraoni --- ### [Ztracená města starověku - Piramesse](https://www.starovekyegypt.net/ztracena-mesta-staroveku/ztracena-mesta-staroveku-piramesse.php) **Published:** 14 července, 2017 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Ramesse II. – jeden z největších faraonů starověkého Egypta – nechal postavit během své vlády nové hlavní město Piramesse. Do stavby svého sídla vložil Ramesse II. celé jmění, ale město i s poklady beze stopy zmizelo. Ztracené město Piramesse se stalo námětem legend. Za 3 000 let bylo nalezeno, jeho objev ale odstartoval jednu z nejbizarnějších záhad v dějinách archeologie. Piramesse bylo objeveno – jenže na jiném místě, než všichni čekali. Bylo objeveno na místě, kde jej Ramesse II. nikdy nemohl postavit – totiž na místě, které za jeho života neexistovalo. Ale jak se mohlo celé město objevit úplně jinde, než mělo? **Rubriky:** Ztracená města starověku **Štítky:** Ramesse II. --- ### [Ramesse II. - korunovační obřad](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-nove-rise/ramesse2-korunovacni-obrad.php) **Published:** 25 prosince, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Za svítání vzbudil v Memfidě (Mennoferu) Ramesse II. kněz pověřený liturgií, čímž začal obřad jeho nástupu na královský trůn. **Než vstoupí Ramesse II. do chrámu, musí projít očišťovacím rituálem**, kde kněží s maskami zvířecích hlav symbolizující bohy Hora, Sutecha a Thovta pokropí jeho tělo posvátnou vodou. Tento křest vodou z Nilu mu má dát moc ovládat rozvodnění řeky. Poté ho kněží pomažou olejem, který mu má dodat sílu, oblečou do obřadního oděvu a nazují bílé kožené sandály. Před vybraným publikem je pak představen bohům, kteří ho musejí uznat. Během obřadu položí obětní dary před naa (svatostánky). **Za odříkávání motlitby jsou faraonovi nasazovány koruny jednotlivých provincií** a nakonec mu jsou nasazeny dvě hlavní koruny – vysoká bílá koruna Horního Egypta a široká červená koruna Dolního Egypta. Po zasazení do sebe vytvoří dvojitou korunu – pšent. K hrudi si tiskne důtky a berlu – insignie moci nadané božskou silou a konečně usedá na trůn. Kněží, kteří představují bohy Hora a Thovta spojují dvě symbolické rostliny Horního a Dolního Egypta – lotos a papyrus. Ramesse prokáže svou schopnost vládnout Egyptu tím, že čtyřikrát oběhne zdi starobylé memfidské pevnosti, kterou založil legendární první vládce sjednoceného Egypta – Meni. Nadchází nejslavnostnější okamžik – Ramesse II. je odváděn do nitra chrámu, kde bude uveden na trůn samotným Amonem. Nyní smí pohlédnout na obraz svého otce Amon-Rea, který je nejposvátnějším obrazem v Egyptě. ![Ramesse II. je představen bohům](/wp-content/uploads/faraoni/nova-rise/ramesse2-predstaven-bohum.jpg "Ramesse II. je představen bohům - Starověký Egypt") Ramesse II. je představen bohům **Rubriky:** Faraoni Nové říše **Štítky:** egyptští faraoni, Ramesse II. --- ### [Théby (Vaset) za 17. dynastie](https://www.starovekyegypt.net/2-prechodne-obdobi/theby-za-17-dynastie.php) **Published:** 11 října, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Théby (Vaset) byly hlavním městem za vlády faraonů 17. dynastie a 18. dynastie. Zůstalo to tak až do vlády [Amenhotepa IV. / Achnatona](/faraoni-nove-rise/amenhotep4.php).** O 15. a 16. dynastii (hyksóské) toho mnoho nevíme. Mnohem více víme o devíti králích patřících (podle Ryholta) do 17. dynastie. Antef VI. a Antef VII. byli bratři a je možné, nikoli však prokázané, že jejich otcem byl Sebekemsaf II. Turínský papyrus jejich jména neuvádí, jelikož odpovídající část byla odříznuta již ve starověku. Objevují se však v jiných seznamech králů z Théb (Vasetu). Královské stély se dochovaly znovu použité v pozdějších stavbách a vykopávky poskytly cenné předměty z jejich hrobek. V úkrytu královských mumií v Dér el-Bahrí byla nalezena těla Sekenenre Taa (asi 1560), jeho manželky Ahhotepy a snad jeho matky, královny Tetišeri. Kuriozní je zlodějský popis hrobky krále Sebekemsafa II. a jeho manželky, která byla neporušena ještě o 600 let později ve 20. dynastii. ## Poslední dynastie pod nadvládou Hyksósů **Tito vládcové Théb zřejmě vládli ve stejné době jako hyksóská 15. dynastie**, nemáme však žádný pevný bod, podle nějž by bylo možné datovat počátek 17. dynastie. Její konec je vyznačen smrtí Kamose ve třetím roce jeho vlády. Pokračující vojenský étos té doby je ilustrován oblíbeností vojenských titulů jako „velitel panovníkova mužstva“ a „velitel městského oddílu“. Vypovídají o obranném seskupování vojenských jednotek kolem panovníka a potvrzují důležitost místní domobrany organizované v jednotlivých městech. Nestabilita zůstala pro Horní Egypt charakteristickou po zbytek tohoto období. **Rahotep, zakladatel 17. dynastie, se chlubí obnovou chrámů v Abydu** (Abedžu) **a Koptu**. Nápis Sebekemsafa II. dokládá, že vyslal výpravu sto třiceti mužů do Wádí Hammámátu. Zdejší lomy byly součástí thébského území a počet vyslaných pracovníků nemůže být srovnáván s tisíci mužů, kteří byli do wádí vysláni za 12. dynastie. ## Odříznuté Théby Théby (Vaset) byly odříznuté od Dolního Egypta a byl jim odepřen přístup do střediska písařské vzdělanosti v Memfidě (Mennoferu). Tato střediska a jejich archivy nebyly zničeny a mohly vzkvétat i za vlády Hyksósů, ale Thébané s nimi nemohli udržovat kontakt, což si snad vynutilo nové sestavení textů potřebných pro důležité pohřební rituály. Jednou z prvních sbírek zaříkadel, kterou známe pod názvem Kniha mrtvých, pochází z 16. dynastie, z rakve královny Mentuhotep, manželky krále Džehuteje. Pohřební kultura v Thébách (Vasetu), ochuzená o dřívější prameny, se vyvíjela i v jiných směrech. Velké **pravoúhlé rakve z cedrového dřeva byly nahrazeny hrubě tvarovanými antropomorfními rakvemi ze dřeva** sykomory, zdobenými malovanými vzory s pery, ale v tak hrubém a osobitém stylu, že žádné dvě z nich nejsou stejné. Tento rys prozrazuje neškolenost v kdysi přísných konvencích pohřebního umění, které bylo v té době také zřejmě méně žádáno. Některé rakve však prozrazují, že v několika thébských dílnách se udržela tradice výroby rakví ze Střední říše až do 18. dynastie. **Rubriky:** 2. přechodné období **Štítky:** egyptští faraoni, Théby, Vaset --- ### [Kusai, město na hranici Egypta a Núbije](https://www.starovekyegypt.net/2-prechodne-obdobi/kusai.php) **Published:** 24 září, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Město Kusai leží asi 40 km jižně od Hermopole** (el-Ešmunén), která byla ve Střední říši správním střediskem této oblasti. Když Horemchauef navštívil mezi lety 1670 a 1650 př.n.l. rezidenci v Lištu, byla řeka ještě otevřená. Krátce poté byla v Kusai ustanovena hranice, kde musel každý, kdo se plavil z jihu, zaplatit daň vládci Avaridy. Podle Kamosovy zprávy **Hyksósové zřejmě ovládali cestu vedoucí ze „Sako“** (snad dnešní el-Kes) **přes oázy Západní pouště do núbijského Tumasu.** Tumasu leželo na půli cesty mezi prvním a druhým nilským kataraktem. Touto cestou získal král Avaridy přístup ke spojencům – krutým králům Kuše – a ke zlatu. Nejméně tři z pevností u kataraktů (Buhén, Migrissa a Uronarti) byly stále ještě funkční, i když se objevují pochyby, zda byly ovládány z Egypta či z Kuše; nicméně stále ještě byla kontrolována cesta přes oázy (od jižního konce) a vysílány výpravy do zlatých dolů. ## Kusai – hraniční město **Navzdory hranici v Kusai pokračoval pravidelný styk mezi Dolním Egyptem a Núbií** po cestě přes oázy. Je to zřejmé z nálezů keramiky a hliněných pečetí v pevnostech u kataraktů a v hlavním městě Kuše Kermě. Přinejmenším v Buhénu navíc tento kontakt trval bez přestávky od 13. dynastie do počátku hyksóské 15. dynastie. Naši představu o středním Egyptě můžeme ještě obohatit pohledem na skupinu pohřebišť, odkrytých asi 50 km jižně od Kusai v Dér Rífě, Mostageddě a Kau. Hřbitov S v Dér Rífě obsahuje hroby skupiny Núbijců, známých jako lid „pánvových hrobů“ (podle jejich typických mělkých oválných hrobů), polokočovných chovatelů dobytka žijících na okraji pouště, jejich pohřebiště a sídliště se v Egyptě objevila v průběhu 13. dynastie. Jsou ztotožňováni s Medžaji z Kamosových textů, kteří byli vysláni jako zvědové před Kamosovým loďstvem. Jejich typická ručně vyráběná keramika se vyskytuje na všech sídlištích Střední říše a lze ji nalézt i na severu až v Memfidě (Mennoferu). V Dér Rífě obsahují jejich hroby tell el-jahúdíjskou keramiku, srovnatelnou s typy, které nacházíme ve vrstvě E/1 v Tell ed-Dabě a které datujeme do poloviny 15. dynastie. Příbuzná egyptská keramika patří ke stylu memfidské oblasti Střední říše a naznačuje, že pohřebiště může pocházet z počátku 13. dynastie. **Rubriky:** 2. přechodné období **Štítky:** egyptští faraoni, Núbie --- ### [V zemi faraonů - Nejstarší pyramidy](https://www.starovekyegypt.net/v-zemi-faraonu/v-zemi-faraonu-nejstarsi-pyramidy.php) **Published:** 25 března, 2018 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Dokumentární cyklus popisující práci našich egyptologů. Čeští egyptologové několik desetiletí pracují v Abusínu, na lokalitě vzdálené jen pár kilometrů od nejstarší egyptské pyramidy faraona Džosera v Sakkáře. **Rubriky:** V zemi faraonů **Štítky:** čeští egyptologové --- ### [V zemi faraonů - Největší ze stavitelů pyramid](https://www.starovekyegypt.net/v-zemi-faraonu/v-zemi-faraonu-nejvetsi-ze-stavitelu-pyramid.php) **Published:** 25 března, 2018 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Druhý díl je věnován pyramidám faraona Snofrua – zakladatele 4. dynastie. Kromě pyramidy v Médúmu je znám zejména díky Lomené pyramidě a Červené pyramidě, které nechal postavit v Dahšúru. **Rubriky:** V zemi faraonů **Štítky:** čeští egyptologové --- ### [V zemi faraonů - Velké pyramidy](https://www.starovekyegypt.net/v-zemi-faraonu/v-zemi-faraonu-velke-pyramidy.php) **Published:** 26 března, 2018 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Největší pyramidy, jaké byly kdy v Egyptě postaveny, se nacházejí na planině v Gíze. Do dnešních dnů pyramidy Chufua, Rachefa a Menkaura přitahují tisíce a tisíce turistů. **Rubriky:** V zemi faraonů **Štítky:** čeští egyptologové --- ### [V zemi faraonů - Žijící podoba faraona](https://www.starovekyegypt.net/v-zemi-faraonu/v-zemi-faraonu-zijici-podoba-faraona.php) **Published:** 27 března, 2018 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Velká Sfinga je ústředním tématem tohoto dílu. Rachef byl druhý z faraonů 4. dynastie, který na planině v Gíze postavil pyramidu. A Sfinga? Čí podobu představuje a jaká tajemství ukrývá? **Rubriky:** V zemi faraonů **Štítky:** čeští egyptologové --- ### [V zemi faraonů - Pyramidy už nejsou veliké](https://www.starovekyegypt.net/v-zemi-faraonu/v-zemi-faraonu-pyramidy-uz-nejsou-velike.php) **Published:** 31 března, 2018 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Pátý díl se věnuje nejmenší pyramidě v Gíze – pyramidě faraona Menkaurea. Ta je zajímavá tím, že měla dva vchody, přičemž první byl zastavěn při rozšiřování pyramidy. Poslední faraon 4. dynastie Šepseskaf pak opustil Gízu a nechal si postavit hrobku ve tvaru mastaby v Sakkáře. **Rubriky:** V zemi faraonů **Štítky:** čeští egyptologové --- ### [V zemi faraonů - Ve znamení slunce](https://www.starovekyegypt.net/v-zemi-faraonu/v-zemi-faraonu-ve-znameni-slunce.php) **Published:** 1 dubna, 2018 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Sahureova pyramida a Raneferefova pyramida jsou tématem tohoto dílu. Raneferefova pyramida stojí na nejjižnějším cípu abúsírské nekropole. Pyramida nestála na pevném podloží, ale na plošině postavené ze dvou vrstev mohutných vápencových bloků. **Rubriky:** V zemi faraonů **Štítky:** čeští egyptologové --- ### [V zemi faraonů - Krásná jsou místa pyramid](https://www.starovekyegypt.net/v-zemi-faraonu/v-zemi-faraonu-krasna-jsou-mista-pyramid.php) **Published:** 2 dubna, 2018 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Gigantickým pyramidám definitivně odzvonělo – pyramidy 5. a 6. dynastie jsou výrazně menší, než jejich předchůdkyně ze 4. dnynastie, ale interiér je mnohem lépe (a nákladněji) vyzdoben. Venisova pyramida byla první, kde byly objeveny tzv. Texty pyramid. **Rubriky:** V zemi faraonů **Štítky:** čeští egyptologové --- ### [V zemi faraonů - Soumrak pyramid](https://www.starovekyegypt.net/v-zemi-faraonu/v-zemi-faraonu-soumrak-pyramid.php) **Published:** 4 dubna, 2018 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Poslední pyramidy byly v Egyptě postaveny za vlády 12. dynastie. V tomto dílu se podíváme na pyramidy z období Střední říše – na pyramidy v Lištu i na nezvyklou hrobku Mentuhotepa II. v Dér el-Bahrí. **Rubriky:** V zemi faraonů **Štítky:** čeští egyptologové --- ### [V zemi faraonů - Jižní harém](https://www.starovekyegypt.net/v-zemi-faraonu/v-zemi-faraonu-jizni-harem.php) **Published:** 6 dubna, 2018 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Chrám v Luxoru, který stojí na okraji starodávných Théb (města sta bran) je 260 metrů dlouhý. Autory chrámu jsou zejména dva faraoni Nové říše – Amenhotep III. (faraon 18. dynastie) a Ramesse II. (faraon 19. dynastie). **Rubriky:** V zemi faraonů **Štítky:** čeští egyptologové --- ### [V zemi faraonů - Nejctihodnější z míst](https://www.starovekyegypt.net/v-zemi-faraonu/v-zemi-faraonu-nejctihodnejsi-z-mist.php) **Published:** 8 dubna, 2018 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Desátý díl cyklu je věnován Karnaku a monumentálnímu chrámovému komplexu, který se zde nachází. Nejedná se o dílo jedince, ale o několik děl mnoha dynastií, které od sebe odděluje několik staletí. **Rubriky:** V zemi faraonů **Štítky:** čeští egyptologové --- ### [V zemi faraonů - Údolí králů](https://www.starovekyegypt.net/v-zemi-faraonu/v-zemi-faraonu-udoli-kralu.php) **Published:** 13 dubna, 2018 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Po mohutných pyramidách, které přitahovaly zloděje i tím, že byly vidět na míle daleko, rozhodli se stavitelé posmrtných příbytků faraonů obrátit se pod zem. Proto vznikla v Údolí králů síť hrobek, které (stejně jako pyramidy) prošly vývojem od jednoduchých po složitější. **Rubriky:** V zemi faraonů **Štítky:** čeští egyptologové --- ### [V zemi faraonů - Perla Egypta](https://www.starovekyegypt.net/v-zemi-faraonu/v-zemi-faraonu-perla-egypta.php) **Published:** 13 dubna, 2018 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Další díl je věnován skutečné perle – chrámu bohyně Eset ve Fílé a ostrovu Elefantina, který byl významným náboženským centrem, spojeným s kultem boha Chnuma, ale také Anuket. **Rubriky:** V zemi faraonů **Štítky:** čeští egyptologové --- ### [V zemi faraonů - Údolí lvů](https://www.starovekyegypt.net/v-zemi-faraonu/v-zemi-faraonu-udoli-lvu.php) **Published:** 16 dubna, 2018 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Na břehy Asuánského jezera byly přemístěny ty nejvzácnější egyptské chrámy z Núbie. Chrám v Kalápši, který byl zasvěcený nubijskému bohu Mandulidovi, měl padnout za oběť vodám při stavbě Asuánské přehrady a tak byl přemístěn. **Rubriky:** V zemi faraonů **Štítky:** čeští egyptologové --- ### [Sfinga, kamenné mystérium](https://www.starovekyegypt.net/tajemstvi-sfingy/sfinga-kamenne-mysterium.php) **Published:** 31 prosince, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Sfinga – žádná jiná socha nedráždila lidskou fantazii tak jako ona. Bylo mnoho pokusů rozluštit množství hádanek, které sahají do tisíce let vzdálené minulosti. Lidé nejrůznějších profesí (archeologové, astronomové, jasnovidci, alchymisté i znalci soudního lékařství) se snažili najít odpovědi na otázky. Kdo postavil tento div světa? A jakému účelu stavba sloužila? Někdo hledá nápovědu v legendách, někdo se raději spolehne na nejnovější vymoženosti techniky. Sfinga však přesto mlčí jako strážce tajemství, kamenné mystérium. **Rubriky:** Tajemství Sfingy **Štítky:** Gíza, Sfinga --- ### [Vzestup a pád doby stavitelů pyramid - Miroslav Bárta](https://www.starovekyegypt.net/prednasky-egyptologu/vzestup-a-pad-doby-stavitelu-pyramid-miroslav-barta.php) **Published:** 30 září, 2016 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Prof. Mgr. Miroslav Bárta, Dr. je český egyptolog a archeolog. Od roku 2011 vede výzkum archeologické lokality Abúsír. Od roku 2013 je ředitelem Českého egyptologického ústavu. **Rubriky:** Přednášky egyptologů **Štítky:** Český egyptologický ústav, čeští egyptologové --- ### [Něco překrásného končí aneb kolapsy civilizací - Miroslav Bárta](https://www.starovekyegypt.net/prednasky-egyptologu/neco-prekrasneho-konci-aneb-kolapsy-civilizaci-miroslav-barta.php) **Published:** 10 září, 2015 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Na začátku roku 2014 měl Prof. Mgr. Miroslav Bárta, Dr. přednášku v Hvězdárně a planetáriu v Brně. Sice je to přednáška 2 roky stará, ale jsem přesvědčen o tom, že má každému co říci i dnes. **Rubriky:** Přednášky egyptologů **Štítky:** Český egyptologický ústav, čeští egyptologové --- ### [Abúsír a Sakkára v období Nové říše - Jana Mynářová](https://www.starovekyegypt.net/prednasky-egyptologu/abusir-a-sakkara-v-obdobi-nove-rise-jana-mynarova.php) **Published:** 13 října, 2016 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Přednáška české egyptoložky Jany Mynářové na téma „Abúsír a Sakkára v období Nové říše“. Jana Mynářová vystudovala na FF obor klínopis – egyptologie a specializuje se na vztahy Egypta a Předního východu ve 2. tisíciletí př.n.l. **Rubriky:** Přednášky egyptologů **Štítky:** Český egyptologický ústav, čeští egyptologové --- ### [Princezna Šeretnebtej a její družina - Hana Vymazalová](https://www.starovekyegypt.net/prednasky-egyptologu/princezna-seretnebtej-a-jeji-druzina-hana-vymazalova.php) **Published:** 3 prosince, 2016 **Author:** Pavel Felgr **Content:** V roce 2012 byl při výzkumu v jižním Abúsíru objeven neobvyklý pohřební komplex se čtyřmi skalními hrobkami. Nejvýznačnější zde pohřbenou osobností byla královská dcera Šeretnebtej, jež spočinula vedle členů rodiny, do níž se provdala. **Rubriky:** Přednášky egyptologů **Štítky:** Český egyptologický ústav, čeští egyptologové --- ### [Královské pyramidové pohřebiště v Abúsíru - Jaromír Krejčí](https://www.starovekyegypt.net/prednasky-egyptologu/kralovske-pyramidove-pohrebiste-v-abusiru-jaromir-krejci.php) **Published:** 20 října, 2016 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Abúsírská pyramidová nekropole je jednou z nejvýznamnějších archeologických lokalit v memfidské oblasti. Největšího rozkvětu dosáhla v době 5. dynastie, kdy se zde nechali pohřbít čtyři panovníci. **Rubriky:** Přednášky egyptologů **Štítky:** Český egyptologický ústav, čeští egyptologové --- ### [Objevy z doby černých faraonů - Jan Turek](https://www.starovekyegypt.net/prednasky-egyptologu/objevy-z-doby-cernych-faraonu-jan-turek.php) **Published:** 10 prosince, 2016 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Sedmou přednáškou z cyklu přednášek Českého egyptologického ústavu připravených pro Městskou knihovnu v Praze přednesl v malém sále ústřední knihovny 6. 12. 2016 Mgr. Jan Turek, Ph.D. na téma: Objevy z doby černých faraonů – české archeologické výzkumy v severním Súdán **Rubriky:** Přednášky egyptologů **Štítky:** Český egyptologický ústav, čeští egyptologové --- ### [Od lovců k pastevcům - Lenka Varadzinová](https://www.starovekyegypt.net/prednasky-egyptologu/od-lovcu-k-pastevcum-lenka-varadzinova.php) **Published:** 11 listopadu, 2016 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Asi 80 kilometrů na sever od soutoku Modrého a Bílého Nilu u hlavního města Súdánu, Chartúmu, leží malé vulkanické pohoří Sabaloka a 6. nilský katarakt. Od roku 2009 je toto pohoří místem vědeckého působení interdisciplinární expedice vedené Českým egyptologickým ústavem FF UK v Praze. **Rubriky:** Přednášky egyptologů **Štítky:** Český egyptologický ústav, čeští egyptologové --- ### [Šachtové hrobky v Abúsíru - Ladislav Bareš](https://www.starovekyegypt.net/prednasky-egyptologu/sachtove-hrobky-v-abusiru-ladislav-bares.php) **Published:** 18 listopadu, 2016 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Velké šachtové hrobky v Abúsíru jsou místem posledního odpočinku vysokých hodnostářů egyptského státu v samém závěru 26. dynastie (přibližně 530–525 př. Kr.). V hrobkách, které byly až na jednu výjimku, patřící knězi Iufaovi, vyloupeny už ve starověku, se našly i pozůstatky původně velmi početné a honosné pohřební výbavy. **Rubriky:** Přednášky egyptologů **Štítky:** Český egyptologický ústav, čeští egyptologové --- ### [Západní oázy - Květa Smoláriková](https://www.starovekyegypt.net/prednasky-egyptologu/zapadni-oazy-kveta-smolarikova.php) **Published:** 18 prosince, 2016 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Víc než deset let vedou egyptologové z Českého egyptologického ústavu FF UK v Praze multidisciplinární skupinu odborníků, kteří odkrývají rozmanité podoby mizejících památek v egyptské Západní poušti. **Rubriky:** Přednášky egyptologů **Štítky:** Český egyptologický ústav, čeští egyptologové --- ### [Pyramidy - Pás klidu](https://www.starovekyegypt.net/egyptske-pyramidy-filmy/pyramidy-pas-klidu-carmen-boulterova.php) **Published:** 3 listopadu, 2016 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **První díl pětidílného kontroverzního cyklu Pyramid code** kanadské profesorky **Carmen Boulterové**. Tato epizoda vyvolává otázky o účelu pyramid. Přináší vzácné záběry z 6 různých pyramidových míst v blízkosti Velké pyramidy. Podíváme se na technologie a sofistikované poznatků vědy a vesmíru. **Rubriky:** Egyptské pyramidy **Štítky:** egyptské pyramidy --- ### [Pyramidy - Vyspělá technika](https://www.starovekyegypt.net/egyptske-pyramidy-filmy/pyramidy-vyspela-technika-carmen-boulterova.php) **Published:** 4 listopadu, 2016 **Author:** Pavel Felgr **Content:** V tomto dílu představí profesorka Boulterová důkazy o tom, že staří Egypťané používali technologie na vysoké úrovni. Tyto technologie používali pro konstrukci pyramidy a chrámy. Vědci diskutují o zdroj této moci a její aplikace v antice. Kontroverzní cyklus Carmen Boulterové pokračuje druhou částí. **Rubriky:** Egyptské pyramidy **Štítky:** egyptské pyramidy --- ### [Pyramidy - Posvátná kosmologie](https://www.starovekyegypt.net/egyptske-pyramidy-filmy/pyramidy-posvatna-kosmologie-carmen-boulterova.php) **Published:** 6 listopadu, 2016 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Egypťané byli přímo posedlí pozorováním hvězd. Proč? Stavěli chrámy podle hvězd. Proč? Nikdy nepoužívali slovo smrt, ale posmrtný život nebo cesta na západ. Kontroverzní cyklus Carmen Boulterové se dnes podívá právě na hvězdy. **Rubriky:** Egyptské pyramidy **Štítky:** egyptské pyramidy --- ### [Pyramidy - Člověk obdařený duchovní silou](https://www.starovekyegypt.net/egyptske-pyramidy-filmy/pyramidy-clovek-obdareny-duchovni-silou-carmen-boulterova.php) **Published:** 7 listopadu, 2016 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Předposlední díl cyklu Carmen Boulterové je zaměřen na duchovní sílu. Doktorka Boulterová a několik dalších vědců pátrají po tajemství, která mohou ukrývat. Jaké bylo postavení mužů a žen ve starověkém Egyptě? Vládl tam matriarchát nebo patriarchát? Proč mají muži ženské paruky? **Rubriky:** Egyptské pyramidy **Štítky:** egyptské pyramidy --- ### [Pyramidy - Nová chronologie](https://www.starovekyegypt.net/egyptske-pyramidy-filmy/pyramidy-nova-chronologie-carmen-boulterova.php) **Published:** 8 listopadu, 2016 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Cyklus profesorky Carmen Boulterové dospěl k závěru. Společně s Robertem Bauvalem se snaží stanovit nová data pro vznik pyramid a chrámů na základě precesní kosmologie. **Přináší také pohled na mayský kalendář** a nad jeho spojitostí s lidstvem. **Rubriky:** Egyptské pyramidy **Štítky:** egyptské pyramidy --- ### [Dvůr se skrýší v Karnaku](https://www.starovekyegypt.net/chramy-v-karnaku/dvur-se-skrysi-v-karnaku.php) **Published:** 9 února, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Prostor mezi Hypostylovým sálem a Sedmým pylonem je známý jako Dvůr se skrýší Cour de la Cachette. Sem kněží odkládali chrámovou výzdobu, která již nebyla potřeba. Takový úklid byl prováděn proto, aby se staré sochy uložily a bylo možné na jejich místo umístit nové sochy a svatostánky. Francouzský archeolog Georges Legrain čistil v letech 1902 – 1909 velkou jámu v tomto dvoře, která pocházela z období Ptolemaiovců. Prokopal se 14 metrů hluboko do starověkého výkopu, kde ho zastavila spodní voda. V jámě ale objevil 780 kamenných soch v nadživotní velikosti, 17 000 bronzových sošek a stovky stavebních součástí, které tam uložily kněží kolem roku 300 př.n.l. Předměty jsou nyní uloženy v Egyptském muzeu v Káhiře. **Rubriky:** Chrámy v Karnaku **Štítky:** architektura starověkého Egypta, chrám v Karnaku, Karnak --- ### [Egyptské délkové míry](https://www.starovekyegypt.net/egyptske-miry/egyptske-delkove-miry.php) **Published:** 24 února, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Egypťané začali používat míry a váhy ještě za první dynastie** před vznikem jednotného Egypta. Postupně se míry a váhy zpřesňovaly a zdokonalovaly. V Egyptě se musely veškeré ekonomické operace a transakce zapisovat. Písaři se tedy kromě mnoha jiných úkolů věnovali také neustálému počítání, přeměřování a vážení. Vyměřování a vytyčování zemědělské půdy se opakovalo každý rok. Často se totiž stávalo, že mezníky byly zničeny při nilských záplavách, a bylo tedy nutné znovu přesně stanovit hranice každého pozemku. Podle rozlohy půdy úředníci odhadovali objem úrody, který sloužil jako základ k výpočtu daní. Ta část půdy, na níž bylo zaseto, musela být proto přesně přeměřena pomocí měřicí šňůry. ## Prstový systém ve starověkém Egyptě Také pro architekty bylo důležité stanovit rozměry staveb, které budovali. **K měření délky se nejčastěji používal tzv. prstový systém**, jehož základní jednotkou byl velký neboli královský loket (meh nesut). Pomocí královského loktu se zjišťovala šířka, délka a výška staveb. Architekti určovali rozměry staveb pomocí mřížky, jejíž jednotlivé čtverce měly rozměr jednoho nebo více královských loktů. Stejná jednotka se využívala i při měření výšky nilských záplav. **PRSTOVÝ SYSTÉM** (do reformy provedené 26. dynastií) Prst 1,87 cmDlaň (4 prsty) 7,48 cmRuka (5 prstů) 9,35 cmDvojitá dlaň (8 prstů)14,96 cmMalá píď (12 prstů)22,44 cmVelká píď (14 prstů)26,18 cmPosvátný loket (16 prstů)29,92 cmLoket – remen (20 prstů)37,40 cmMalý loket (24 prstů)44,88 cmVelký (královský) loket52,36 cmSandál (1/5 královského lokte)10,47 cm Podle římského polyhistora Plinia Staršího sahala voda při záplavách do výšky osmi až šestnácti loktů. Loket, základní jednotka délkové míry, představoval vzdálenost mezi špičkou prostředníčku a loktem, tedy přibližně 0,525 metru. Dále se loket dělil na prsty (džeba) a dlaně (šesep). Hlavním násobkem lokte používaným při měření bylo 100 královských loktů – chet, o délce 52,3 m. Pro měření velkých vzdáleností se od 12. dynastie používalo iteru, které odpovídalo 20000 loktů, tedy přibližně 10,5 km. ## Reforma délkových měr za 26. dynastie **Za vlády 26. dynastie**, kolem roku 672 př. n. l, **byla uskutečněna reforma, jejímž cílem bylo délkové míry zjednodušit a sjednotit**. Počet prstů v jednom lokti byl z původních osmadvaceti snížen na dvacet čtyři. Díky tomu se tyto „podjednotky“ prodloužily a nebylo již nutné používat tzv. malý loket (odpovídající šesti dlaním). **Rubriky:** Egyptské míry **Štítky:** život ve starověkém Egyptě --- ### [Egyptské plošné, objemové a váhové míry](https://www.starovekyegypt.net/egyptske-miry/egyptske-plosne-objemove-a-vahove-miry.php) **Published:** 24 února, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Vyměřovači půdy při opětovném stanovování rozlohy pozemku po nilských záplavách používali jednotku arura (secaí). **Jedna arura odpovídala čtvercové ploše, jejíž každá strana měřila 100 loktů** (tj. cca 2756,25 m2). Arura se dále dělila na poloviny (řemen), čtvrtiny (heseb) a osminy (sa). Tzv. pozemní loket (meh) odpovídal pásu širokému jeden loket a dlouhému sto loktů. Taková plocha tedy byla setinou arury. Jednotka arura se používala také k určování rozlohy nomů. ## Egyptské objemové míry Konec sklizně znamenal brzký příchod dvou obávaných úředníků – Písaře Obou sýpek a Měřiče zrní. Před uskladněním přesně určili objem sklizně a stanovili podíl, který připadl samotnému pěstiteli, a podíl, který musel ponechat pro příští setbu. **Nejčastěji používanou objemovou mírou ve starověkém Egyptě byl hektat.** Například objem obilí se za Staré říše vyjadřoval v hekatech (kolem 4,8 litru), které měly za Střední říše někdy až dvojnásobnou hodnotu. Hektat se dále dělil na 10 hinů a 320 ro (přibližně jedna lžička). Používanými násobky byl dvojnásobek, čtyřnásobek nebo sto čtyřnásobků hekat. **Písaři při měření používali velký kožený pytel char, jehož objem odpovídal dvaceti hekatům**. Jiné objemové míry se používaly pro tekutiny. Základní jednotkou zde byl džbán (henu), odpovídající 0,46 litru. Pro pivo se používala jednotka děs, pro víno hebenet, pro olej meni. ## Egyptské váhové míry **K hodnocení válečné kořisti nebo k vážení kovů se používal deben**, jenž se dělil na 10 kitů. Za Staré říše míval deben různou hodnotu pro odlišné druhy vážených výrobků. Pro zlato jeho hodnota činila 13,6 gramů, pro měď 27,3 gramů. V ramessovském období nabyly deben a kit zlata, stříbra i mědi měnovou hodnotu. V období Nové říše se systém zjednodušil. Deben nadále zůstal základní jednotkou, měl však již stálou hodnotu 91 gramů. Závaží se vyráběla z kamene (žula, alabastr, hematit) nebo z kovu (bronz). Bývala Kuiata, plochá nebo ve tvaru komolého kužele, často znázorňovala zvířecí hlavu (býka či gazely). Do závaží se vyrýval název příslušné jednotky a jeho váha, případně i kov, pro nějž platilo. Někdy bylo na závaží zapsáno i jméno instituce (Královská pokladnice nebo chrám) nebo osoby, která jej používala. **Všechna závaží byla ocejchována pomocí oficiální jednotky, na niž byla kartuše panovníka**, jenž byl právě u moci. Veřejná moc dohlížela na dodržování správnosti měření a na žádost jednotlivců nebo na základě úředního rozhodnutí mohly být prováděny oficiální kontroly. **Rubriky:** Egyptské míry **Štítky:** život ve starověkém Egyptě --- ### [Faraoni 24. dynastie](https://www.starovekyegypt.net/3-prechodne-obdobi/faraoni-24-dynastie.php) **Published:** 13 října, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** \[table id=18 /\] **Rubriky:** 3. přechodné období **Štítky:** egyptští faraoni --- ### [Jak vznikala jména faraonů](https://www.starovekyegypt.net/egyptske-pismo/jmena-faraonu.php) **Published:** 12 listopadu, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Jak vlastně vzniklo slovo faraon? Byl to pouze titul, nebo mělo pro starověké Egypťany symboličtější význam? Dnes je toto slovo jedním ze symbolů Egypta, ale bylo tomu tak vždy? Oproti představám mnoha lidí je **slovo „faraon“** relativně nové. Poprvé **se objevilo v historickém literárním díle egyptského kněze Manetha**, které sepsal na objednávku faraona. Tím faraonem byl Ptolemaios II. Filadelfos. Toto dílo mělo ukázat na starobylost a vznešenost Egypta řeckým vládcům. V něm bylo užito slovo „farao“ (faraw). Do té doby bylo používáno slovo „per aa“ (Velký palác), kterým se původně označoval královský palác, jeho obyvatelé a jeho celková funkce – podobně jako dnes používáme slovo Hrad. Vztahuje se k prezidentovi, prezidentské funkci a k sídlu prezidenta. Samotný výraz „per aa“ se jako panovnický titul začal používat až od Achnatonovy jazykové reformy. ## Jméno – tajemství osobnosti **Jméno bylo nedílnou součástí královy osobnosti**. Než se začal výraz „per aa“ používat jako titul, nebyl panovník označován jako „faraon xxx“, ale jako „Hor xxx“. Titulování se řídilo protokolem, který se vyvíjel od Archaického období a tento protokol faraonovi nejčastěji definovalo kolegium jemu blízkých kněží. **Každý faraon měl pět různých jmen** (tzv. královský protokol), která mu byla přidělena při intronizačních obřadech. Po jménech často následovaly lichotivé přídomky, které zdůrazňovali jeho kladné a obdivuhodné povahové rysy. V titulatuře bylo na prvním místě Horovo jméno – každý panovník byl považován za důstojného nástupce tohoto boha a nejvyššího vládce Egypta. Tento titul přetrval až do Římské doby. Na druhém místě bylo v titulatuře jméno „Obou paní“ – toto jmén se vztahovalo k době, kdy byla země rozdělena do dvou království. Severní část ochraňovala kobří bohyně Vadžet, jižní pak Nechbet, která byla zobrazována jako supice. Třetím jméno bylo „Zlatý Hor“ – toto jméno připomínalo vítězství Hora nad jeho strýcem Sutechem. Na čtvrtém místě bylo trůnní jméno, kterému předcházel titul „Král Horního a Dolního Egypta“, tedy „Ten, který patří k sítině a včele“. Sítina symbolizovala jih, včela pak sever. Poslední bylo rodné jméno uvozené titulem „Syn Reův“. **Jednotlivé části titulatury bylo možné změnit**. Dělo se tak pro zdůraznění velice významné události nebo vítězství, ale pět výše uvedených jmen se používalo současně. Uveďme si pro ukázku titulatury dvou významných faraonů z období Nové říše – faraona Thutmose III. a faraona Ramesse II. ## Thutmose III. 1. Hor, „mocný býk vycházející v záři v Thébách (Vesetu)“ 2. Obě paní, „trvalé je panování jako panování Rea na nebesích“ 3. Zlatý Hor, „mocné síly a posvátných korun“ 4. Král Horního a Dolního Egypta, „pán Obou zemí, pán rituálů, trvalá je podoba Rea“ 5. Syn Reův, „Thovt ho zrodil, dokonalých podob“ ## Ramesse II. 1. Hor, „mocný býk, milovaný Maat“ 2. Obě paní, „ochránce Egypta, podmanitel cizích zemí“ 3. Zlatý Hor, „mocný lety, velký vítězstvími“ 4. Král Horního a Dolního Egypta, „Reova spravedlnost je mocná, vyvolený Reem“ 5. Syn Reův, „Re ho zrodil, milovaný Amonem“ ## Kartuše Kartuše byla původně oválná podoba hieroglyfické značky šen. Oba znaky dohromady vyjadřují myšlenku „vše obklopující ochrany“. Pokud se zobrazovala detailně, měla podobu dvou provazů na konci svázaných. Bylo do ní vpisováno trůnní a rodné jméno panovníka – Ramesse II. Můžete si také stáhnout [seznam](http://new.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/pismo/jmena-faraonu.pdf "Faraoni starověkého Egypta") některých faraonů starověkého Egypta s kartušemi s některým významem jejich jména. **Rubriky:** Egyptské písmo **Štítky:** písmo starověkého Egypta --- ### [Nápisy na stěnách hrobek](https://www.starovekyegypt.net/pismo-v-nabozenstvi/napisy-na-stenach-hrobek.php) **Published:** 12 listopadu, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Stěny nekrálovských hrobek byly poměrně brzy v období Staré říše zdobeny reliéfy, malbami a nápisy**. Jsou na nich scény zachycující život starých Egypťanů i krásu hieroglyfů. První velký soubor zádušních textů se objevil na stěnách Venisovy hrobky (poslední faraon 5. dynastie). Na stěnách pohřebních místností té doby nenajdeme malby ani reliéfy, zato jsou zdobeny sloupci hieroglyfů. **Na počátku období Nové říše se objevuje soubor náboženských textů** bohatě ilustrovaný. Původně se tento soubor jmenoval „Říkadla pro vycházení na denní světlo“, dnes je to „Kniha mrtvých“. Svým obsahem částečně navazuje na starší soubory – tedy na „Texty pyramid“ a „Texty rakví“. Byla zaznamenávána na papyry, které byly vkládány do rakví, dále se objevují na obinadlech, rakvích a stěnách hrobek. Ke „Knize mrtvých“ byly později přidány další texty, které Egypťané souhrnně označovali „Amduat“ – tedy „Kniha o tom, co je v podsvětí“. Obsahovaly jednotlivé knihy – „Knihu bran“, „Knihu jeskyní“ a další. ## Hieroglyfy doprovázely ilustrace Mezi nejoblíbenější motivy reliéfů v mastabách z doby Staré říše patří výjevy z každodenního života, zemědělské a řemeslnické scény. **Zobrazené činnosti byly doprovázeny krátkými hieroglyfickými texty**. Výjevy byly ztvárněny velice naturalisticky. Témata maleb v hrobkách ale měla hluboký náboženský význam. Na jedné ze scén zobrazených v Nachtově hrobce z období vlády Thutmose IV. loví zesnulý ptáky, kteří byli považování za spojence Usirova bratrovraha Sutecha. Ptáci a ryby jsou zobrazeny natolik realisticky, že i dnes můžeme přesně určit jednotlivé druhy zvířat. Na příkladu malby z hrobky královny Nefertari, hlavní manželky Ramesse II., jsou před postavami bohyně Esety a královny hieroglyfické texty, které uvádějí jejich jména a tituly. Před postavou bohyně je napsáno: Slova pronášená![](http://new.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/pismo/slova-pronasena.png "- Starověký Egypt")Esetou![](http://new.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/pismo/bohyne-eset.png "- Starověký Egypt")Nad postavou královny je napsán její hlavní titul a jméno v kartuši. Velká ![](http://new.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/pismo/velka.png "- Starověký Egypt") královská manželka ![](http://new.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/pismo/kralovska-manzelka.png "- Starověký Egypt"), paní Obou zemí ![](http://new.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/pismo/pani-obou-zemi.png "- Starověký Egypt") Nefertari, milovaná Mutou ![](http://new.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/pismo/nefertari-milovana-mutou.png "- Starověký Egypt"), ospravedlněná ![](http://new.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/pismo/ospravedlnena.png "- Starověký Egypt") **Rubriky:** Písmo v náboženství **Štítky:** písmo starověkého Egypta --- ### [Klobouk ve tvaru homole byl z vosku](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/klobouk-ve-tvaru-homole-byl-z-vosku.php) **Published:** 14 prosince, 2019 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Pokud se podíváte na některá díla starověké egyptské kultury, pak si jistě všimnete jedné zajímavosti. Některé lidské postavy zdobí záhadný klobouk ve tvaru homole. Do těchto dní neexistoval žádný dochovaný fyzický objekt. Nyní archeologové našli kostru s homolovým kloboukem, odpovídajícím staroegyptským kresbám. --- Lidské postavy s podivným kuželem na hlavě se vyskytují na sochách, sochařských reliéfech, nástěnných malbách, pohřební výzdobě i na rakvích. Tato umělecká díla pocházejí z doby starověkého Egypta před 3570 až dvěma tisíci let. Archeologům se nyní poprvé podařilo identifikovat dva takové „doplňky“ v původní fyzické podobě. Jde o dva klobouky vytvořené z vosku, které zdobí hlavy lidských koster z období Nové říše. Byly vykopány na pohřebišti někdejšího královského města Achetaton ve středním Egyptě El Amarně. Podle archeologů by mohl nález pomoci vysvětlit, co vlastně představovaly a k čemu sloužily. *„Vykopání těchto dvou homolí na pohřebišti v El Amarně potvrzuje, že mrtví ve starověkém Egyptě měli občas na hlavách trojrozměrné kuželové pokrývky na voskové bázi a že se to netýkalo jen horní elity. Objev také podporuje názor, že tyto homolové klobouky nosili i živí lidé, byť je stále těžké říci, jak často a proč,“* uvedli vědci z univerzity v Cambridge. ## Achetaton (El Amarna), místo nálezu Achnaton se ujal vlády, když mu bylo šestnáct nebo sedmnáct let. Krátce po nástupu na trůn změnil ve prospěch Atona i náboženské symboly a zahájil stavbu sídelního města. Jeho náboženská reforma (přechod od mnoha bohů k jednomu) ale narazila na odpor a krátce po jeho smrti byl Achetaton opuštěn. Zůstala v něm zachována řada uměleckých děl, a na nich se objevovaly lidské figury zdobené podivným kloboukem. Klobouk ve tvaru homole se objevoval nejčastěji na zobrazeních zachycujících hosty slavnostních recepcí nebo majitele hrobek. Objevoval se ale také na hlavách lidí, kteří ve svém posmrtném životě rybaří, loví nebo hrají na hudební nástroje. Podle vědců měla tato ozdoba zřejmě zvláštní vztah k plodnosti, k rození a k uzdravování. ## Klobouky se našly i v hrobech prostých dělníků Ale zpět k nalezeným kloboukům. **Jedna z koster nalezených v El Amarně, u níž se našel homolový klobouk, patřila zhruba devětadvacetileté ženě**. Druhá kostra patřila asi patnácti až dvacetiletému jedinci, jehož pohlaví nebylo určeno. Kostra ženy byla vykopána v roce 2010 jako neporušená, spočívající přímo v té poloze, v jaké byla uložena do hrobu. Dochovaly se i její vlasy, ve kterých je zamotán samotný klobouk. Ten byl sice rozlomený a prožraný hmyzem, ale stále rozpoznatelný. Není bez zajímavosti, že vzor, který byl vytlačený do vosku na vnitřní straně kužele odpovídal tkanině nalezené v hrobu. To znamená, že tato tkanina pravděpodobně sloužila k vnitřní výstelce klobouku. **Hrob druhého člověka, vykopaný v roce 2015, vyloupili ještě před jeho objevením archeology vykradači hrobů**. Vykradači sice shrnuli kostru k patě hrobu, ale i u ní se zachovaly vlasy. V nich se vědcům podařilo identifikovat druhý klobouk ve tvaru homole. ## K čemu klobouky sloužily Teorií o účelu těchto klobouků je několik (jak už to v podobných případech bývá). - symbolický význam – podle jedné hypotézy měl, podobně jako u svatozáří křesťanských světců, čistě symbolický význam. Předpokládá tedy, že nejde o skutečné předměty, ale jen o znázornění určitého symbolu. Současný nález ji tak staví na hlavu. - ztvrdlé hroudy vonných pryskyřic – další hypotéza považovala homole za ztvrdlé hroudy vonných pryskyřicí nebo vonných tuků. Ty se při rituálech nahřívaly, aby se staly tekutými, a lidé si je tak mohli vtírat do vlasů a pokožky. **Podrobnější analýza složení homolí však žádné stopy tuku ani parfému neukázala**. Homole vypadaly spíš jako dutá skořepina. *„Je možné, že šlo o nepravé klobouky, vyrobené jen k pohřebnímu obřadu, a že konstrukce klobouků nošených živými lidmi byla odlišná. Ale jako reálné se zdá být i to, že mohlo jít o rituální pokrývku hlavy,“* uvádějí vědci ve studii otištěné v odborném titulu Anxiety. *„V každém případě není žádný důvod domnívat se, že tyto duté voskové homole, možná vyložené i olemované textilií, existovaly jen na vyobrazeních a že se nenosily v reálném životě. To, že voní, nebylo zřejmě dáno jejich použitím jako kosmetického přípravku, ale spíš tím, že měly označovat svého nositele jako někoho, kdo se nachází v očistném, chráněném nebo jinak výjimečném postavení,“* dodávají vědci. Zdroj: Deník.cz **Rubriky:** Zajímavosti --- ### [Nové nálezy ve ztraceném chrámu Amenhotepa III. - 2. díl](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/nove-nalezy-ve-ztracenem-chramu-amenhotepa-iii-2-dil.php) **Published:** 16 září, 2006 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Ve třetím roce své vlády (1385 př.n.l.) začíná stavba chrámu Amenhotepa III.** na západním břehu Nilu. Žádný jiný chrám nesymbolizoval staroegyptské usilování o přízeň bohů než právě chrám Amenhotepa III. Chrám je dostavěn v roce 1358 př.n.l. a je skutečně velkolepý. Vlajkové stožáry ještě převyšují mohutný první pylon s kolosálními sochami Amenhotepa III., následuje dvůr, který končí u druhého pylonu, který byl postaven z nepálených cihel a byl omítnutý bílým vápnem. Před tímto pylonem stojí 4 vlajkové stožáry z cedrového dřeva, které jsou pobity zlatem (archeologové na nich skutečně stopy zlata našli) a dvě sedící 15m vysoké sochy z kvarcitu zobrazující faraona. Před třetím pylonem je další dvojice soch, které jsou na černých žulových podstavcích a tentokrát jsou sochy z alabastru. Po průchodu třetím pylonem se dostáváme do nitra chrámu. Kolonády sloupů vyšších než 15 metrů lemují dvoranu, kterou dláždí pískovcové desky. Z této kolonády kněží přicházejí k nejposvátnějšímu místu v chrámu. Pochopitelně jako každý egyptský chrám je i tento místem, kde sídlí bohové, ale Amenhotep III. zasvětil svůj chrám mimořádné příležitosti – první oslavě svátku *sed*, který oslavil ve stejném roce, kdy byl chrám dokončen (1358 př.n.l.). Tento svátek faraon slavil ve třicátém roce své vlády a který sloužil magickému obnovení moci faraona za podpory bohů. ## Chrám Amenhotepa III. – víc, než oslava svátku sed **Chrám Amenhotepa III.** byl ale víc než místem pro oslavu svátku sed – byl **zrcadlem starověkého Egypta a jeho velmocenských ambic**. Sochy v severní polovině představují faraona s korunou Dolního Egypta, sochy faraona v jeho jižní části mají na hlavě korunu Horního Egypta. Do podstavců soch pak byla vytesána jména desítek cizích národů a míst. Jména byla vtesána do oválu, který představoval měststké hradby. Je to důkaz toho, co Egypťané věděli o světě – jsou tu všechny velké říše jihu (Kuš a Jam) nebo patrně na eritrejském nebo somálském pobřeží ležící Punt. Mezi severními národy je první zmínka o chetitském království, které se mělo stát v brzké budoucnosti velkým protivníkem faraonů. Také egejský seznam je velice zajímavý – najdeme zde zmínky o řeckých sídlech jako Mykény, Trója a Knóssos. Je zde také zmínka o Velkém Iónsku a prvně v dějinách se zde objevují Danajci. Zajímavé je, že oblast Egejského moře Egypt nikdy nekontroloval. ## Smutný osud chrámu Amenhotepa III. **V roce 1351 př.n.l. Amenhotep III.** po dlouhé nemoci a – jak dokazuje mumie – s uhnilými zuby **umírá a pomalu se začíná naplňovat smutný osud jeho chrámu**. Jen několik let po jeho smrti začínají Achnatonovi obrazoborci chrám pustošit – jeho syn totiž, na rozdíl od všech faraonů před ním, uctívá pouze jediného boha a tím je sluneční kotouč – Aton. Naštětí vláda Achnatona trvala relativně krátce na to, aby dokázal zničit monumentální dílo svého otce a nástupci Achnatona chrám opraví. Jenže někdy kolem roku 1210 př.n.l. **za vlády Merenptaha chrámem zacloumá zemětřesení**. Jeho známky objevili geologové v roce 2006 a téměř třicetiletá práce Amenhotepa III. se zhroutí a z chrámu se stane kamenolom. Merenptah neváhá a kvádry z chrámu použije pro svůj chrám a stejně postupují další faraonové po něm. Severní z obou Memnonových kolosů poškodí další zemětřesení a teprve nyní dostávají obě kolosální sochy jméno, pod kterým je zná celý svět. Řečtí návštěvníci totiž v poškozeném kolosu vidí Memnona – syna bohyně červánků – který padl v boji o Tróju. Podivné bzučivé zvuky, které socha při východu slunce vydává (jsou způsobeny roztahováním ohřívajícího se vzduchu v trhlinách, kterými je kolos protkán) si vykládají jako jeho naříkavý zpěv k matce Eos. **Průzkum míst, kde kdysi stával chrám Amenhotepa III. bude ještě nějakou dobu trvat**, pokud na něj ovšem Hourig Sourouzianová dokáže i nadále shánět potřebné peníze. Je to totiž jeden z mála projektů v Egyptě, který je financovaný výhradně z darů a nadací. Asi tak za deset let by chtěla z velké části restaurovaný chrám představit veřejnosti. Zdroj: Centrum.cz a ČTK **Rubriky:** Zajímavosti --- ### [Nové nálezy ve ztraceném chrámu Amenhotepa III.](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/nove-nalezy-v-chramu-amenhotepa3.php) **Published:** 15 září, 2006 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Ani nilské záplavy, písečná bouře, žár slunce, dokonce ani vandalové nebo lupiči nezničili **Memnonovy kolosy**. Ty **už 33 století dominují západnímu břehu Nilu**. Kdysi se za těmito giganty zvedal chrám Amenhotepa III. Byl to největší chrám, jaký kdy na svou památku nějaký faraon postavil. Kolem roku 1385 př.n.l. dal Amenhotep III. zahájit stavbu „pevnosti“, která měla sloužit jemu a jeho božskému otci Amonovi. Měla být z pískovce, celá obložená zlatem, se stříbrnými podlahami a bohatě vyzdobena sochami“. Jenže sen Amenhotepa III. o věčném holdu a vlastní nesmrtelnosti jako kdyby se rozplynul. **Obě sochy stojí na vrcholku 700 metrů dlouhého** a 150 metrů širokého **pahorku západně od Théb** (Vasetu). ## Největší skládanka v Egyptě Na severu jej od okolních polí odděluje zavodňovací příkop, na jižní straně silnice, která sem vede od Nilu, na východní straně je u nohou soch parkoviště pro zájezdové autobusy. Na této ploše západně od obou gigantických soch pracují archeologové, kteří v síti čtverců o straně 10 metrů odstraňují zeminu do hloubky až 4 metrů. Snaží se o sestavení nejtěžší skládanky, která je rozházená více než kterákoliv jiná v Egyptě. Desítky tisíc dílků se nacházejí nejen u Luxoru, ale v řadě muzeí po celém světě. **Tým třiceti vědců, kresličů a restaurátorů** ze dvanácti zemí společně s 250 místními pomocníky **usiluje o to, aby** **byla zrekonstruována co největší část** chrámu Amenhotepa III. Bylo zde nalezeno velké množství soch bohyně Sachmet, bohyně se lví hlavou, mezi faraony známá jako mstitelka slunečního boha a ochránkyně králů. Bylo zde nalezeno přes 80 velkých úlomků nebo i celých soch této bohyně. ## Jak se zrodil chrám Amenhotepa III. Píše se rok 1388 př.n.l. a na egyptský trůn usedá Amenhotep III., pravnuk Thutmose III. Po svých předcích zdědil říší, která se rozkládala od severu Sýrie až ke čtvrtému kataraktu. Nilské záplavy zajišťují každoroční úrodu, obchodní lodě se plaví do přístavu na východě Středomoří, Amenhotep III. si spojeneckými svazky pojišťuje vztahy s orientálními velkoříšemi a městskými knížaty Sýrie a Palestiny. Za „velkou královskou manželku“ si Amenhotep III. zvolil Teje, která byla dcerou úředníka, ačkoliv v jeho harému bylo několik princezen. Ještě zajímavější je, že Teje získala takové postavení jako žádná jiná hlavní manželka předtím. Amenhotep III. jí zasvětli vlastní chrám, veřejně oznámil její nekrálovský původ na pamětních skarabech, které rozeslal daleko za hranice údolí Nilu, její rodiče jsou pohřbeni ve vlastním hrobu v Údolí králů. **Rubriky:** Zajímavosti --- ### [Hrobka zubařů v Sakkáře objevena lupiči](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/lupici-objevili-hrobku-zubaru-v-sakkare.php) **Published:** 31 března, 2007 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Lupiči přivedli archeology k vzácnému nálezu – tím je hrobka zubařů v Sakkáře. *„Kdo vstoupí, bude napaden krokodýlem a hadem,“* stojí u vchodu vzácné podzemní stavby. Lupiče nápis neodradil. Policie je sledovala až do chvíle, kdy chtěli hroby ukryté v pouštním písku otevřít. Po jejich zatčení dostali místo na starosti odborníci. *„Musíme zlodějům poděkovat,“* přiznal šéf egyptské Nejvyšší rady pro památky Zahi Hawass. Stavba z hliněných cihel a vápence je více než 4000 let stará. Zubaři tedy ošetřovali chrupy panovníků 5. dynastie i jejich rodin. ## Byli partnery, na mumifikaci neměli ![Hrobka zubařů v Sakkáře](http://new.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/zajimavosti/lupici-vchod.gif "- Starověký Egypt")O významu objevu svědčí i umístění hrobky – hrobka zubařů v Sakkáře leží v komplexu tamních pyramid. Nachází se nedaleko Džoserovy pyramidy, kterou archeologové považují za vůbec nejstarší v Egyptě. *„Dokazuje to, jakou váhu přikládali starověcí králové péči o zuby,“* dodává Zahi Hawass. Ačkoliv po službách zubařů byla poptávka, poklady hodné faraonů vědci nenašli. Chybějí mumie i stavební materiál, který běžně používali tehdejší boháči. *„Účelem hrobky je trvat věčně,“* říká archeoložka Carol Redmountová z Kalifornské univerzity v Berkeley, *„takže vytrvat musí i stavební materiály. A hliněné cihly to očividně nedokážou.“* Při prohlídce Zahi Hawass poukázal na to, že mezi symboly na stěnách hrobky se několikrát objevuje oko a zub. Podle zkušeného archeologa jde o neklamný znak profese, kterou trojice mrtvých vykonávala. Nejvyšší z nich se jmenoval Ij Mraj. Muži nebyli příbuzní. S největší pravděpodobností však byli kolegové. ## Sloupy – vypravěči života Na sloupech u vchodu ke hrobu hlavního dentisty jsou výjevy ze života lidí. Zubaře ukazují při denních rituálech. Vidět lze i porážení zvířat, obětování tisícovky bochníků chleba nebo tisíc džbánů s pivem za mrtvého. Vedle vstupu jsou falešné dveře pokryté miniaturními a pečlivě vyvedenými hieroglyfy. Archeoložka Carol Redmountová vysvětluje, že zde bylo místo kontaktu mezi mrtvými a světem živých. Ti, kteří přišli na místo poprvé po 4000 letech, tedy lupiči, teď sedí ve vězení. A snaha archeologů o nalezení více takových staveb horečně pokračuje. Zahi Hawass odhaduje, že i po sto padesáti letech nepřetržitých vykopávek odhalil egyptský písek pouhou třetinu svých pokladů. Zdroj: Centrum.cz a ČTK **Rubriky:** Zajímavosti --- ### [Kolaps stavitelů pyramid - 2. část](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/kolaps-stavitelu-pyramid-2.php) **Published:** 10 září, 2007 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **První předzvěsti velkého ekonomického zatížení státu se projevily** ještě na konci čtvrté dynastie okolo roku 2500 př.n.l., **když na trůn dosedl** Menkaure. Ten si nechal postavit mnohem menší pyramidu než jeho předchůdci. Místo velikosti se těžiště významu pyramidových komplexů přesunulo do výzdoby jiných stavebních součástí – údolního chrámu, vzestupné cesty a pyramidového chrámu, kde probíhal zádušní kult panovníka. Další podstatná změna se objevila na počátku páté dynastie. Dosud byli do nejvyšších úřadů v zemi (například vezíra, správce královského paláce, heliopolského velekněze slunečního boha Rea aj.) jmenováni především příslušníci královské rodiny. Přibližně **v době vlády Veserkafa se však do významných úřadů ve státě dostali hodnostáři nekrálovského původu**. Panovník se tak snažil nejjednodušším způsobem zajistit spolehlivost a věrnost nejvýše postavených hodnostářů. Na efektivním fungování výběru daní a na tom, jestli jsou jeho pokyny vykonávány, byl totiž panovník přímo závislý. ## Posilování vlivu nekrálovských hodnostářů V průběhu 5. dynastie se naplno projevil trend započatý již v dynastii předešlé – důraz se nekladl na samotnou pyramidu, ale naopak na zádušní chrám, jeho výzdobu, a především na královský kult, tedy na aspekty, které podtrhovaly panovníkovu božskou a ochrannou čili státotvornou roli. Potřeba neustále inovovat symbolický význam panovnického čili božského kultu tak, aby se odlišoval od nekrálovské sféry, mohla vyvolat ústup od monumentality a rozvinutí symbolické roviny. **Nekrálovští hodnostáři postupně posilovali svůj vliv** a začali pro sebe a své nejbližší stavět rozsáhlé pohřební komplexy, které často obsahovaly prvky královské architektury, dosud vyhrazené pouze panovníkovi. Vznik této monumentální formy hrobek je dalším důkazem, že se v rukou úředníků a jejich rodin soustředila stále větší moc. S tím v téže době souviselo i zavedení principu dědičnosti výnosných státních úřadů. Ve 23. století př.n.l. již rozmach státu končil. Stejné jevy, které zpočátku rozvoj Staré říše stimulovaly, později přispívaly k jejímu postupnému zániku. Pyramidové komplexy pohltily příliš mnoho bohatství, které pak chybělo jinde. Sjednocená země se opět rozpadala na víceméně oddělené domény nezávislých hodnostářů. To vše se dělo v důsledku růstu autonomie nejvyšších úředníků, kumulace jejich moci i bohatství a panovníkovy neschopnosti efektivně na situaci reagovat. ## Krizi napomohlo měnící se klima Postupně se projevila krize v pěti hlavních oblastech státní ideologie a správy. Mluvíme o krizi identity (jak je vládnoucí skupina akceptována a považována za legitimní), participaci (kdo a jak se podílí na správě státu), penetraci (schopnost efektivní kontroly administrativy a ekonomiky státu), legitimitě (autority a schopnosti prosadit rozhodnutí) a distribuci (efektivity přesměrovávání ekonomických zdrojů). Vleklou společenskou krizi nepochybně na sklonku 23. století př.n.l. uspíšilo i rychle se měnící klima. Z analýz písemných pramenů jasně vyplývá, že **nilské záplavy byly v průběhu století stále menší**. Zmíněné analýzy podpořil i nedávný nález na pohřebišti v jižním Abúsíru, kde pracuje naše expedice. Mumifikační mísa datovaná do doby Pepi II. obsahovala zbytky ztuhlé pryskyřice, původně používané pro mumifikaci vysokých úředníků. V pryskyřici uvízli brouci Poecilus pharao, jejichž životní prostředí je možno charakterizovat jako pouštní, suché a slané. V době panovníka Pepi II. byla tedy tato oblast poblíž nilského údolí již typicky pouštním ekosystémem. Zdroj: Lidové noviny **Rubriky:** Zajímavosti --- ### [Kolaps stavitelů pyramid](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/kolaps-stavitelu-pyramid.php) **Published:** 10 září, 2007 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Období Staré říše je považováno za jeden z vrcholů staroegyptského státu**. Proč se společnost schopná vytvořit ojedinělé památky typu gigantických pyramid odmlčela na dobu téměř 200 let? Proč náhle nastal kolaps stavitelů pyramid? Odpověď musíme hledat v době panovníka Snofrua, který vládl přibližně v letech 2670 až 2620 př. Kr. Právě tehdy se začaly projevovat dva procesy spojené s mechanismy výkonné moci – a sice linearizace a povýšení. Linearizace znamenala náhradu původně místní (samo)správy centrální institucí, která se stala jedinou autoritativní silou. Povýšením se míní přeměna institucí na vyšší než místní úroveň. ## Snofruova doba – klíč k dalšímu vývoji Egypta **Snofru** (zakladatel 4.dynastie) **je znám jako stavitel tří obrovských pyramid** a jeho syn Cheops (Chufu) nechal postavit vůbec největší pyramidu. Realizaci tak nákladných projektů umožňoval pečlivý a propracovaný systémem spravování ekonomického potenciálu země a zajištění loajality úředníků. Faraon ke kontrole dění ve státě efektivně uplatnil mechanismy „sdílení moci“. Zároveň si zajistil loajalitu svých podřízených. Využil dvě metody – do nejvyšších státních úřadů dosazoval členy své rodiny (především syny), u nichž si mohl být jist oddaností. Do nižších úřadů uváděl úředníky nekrálovského původu. Zavazoval si je tím, že jim pomáhal budovat hrobky a zčásti zajišťoval i nezbytnou pohřební výbavu. **Mechanismy a procesy, které se formovaly ve Snofruově době, vtiskly podobu dalšímu vývoji staroegyptské společnosti na více než dvě století**. Proč? Vzájemně souvisejících odpovědí je několik: 1. stavba pyramidových komplexů upevňovala panovníkovu vládu a legitimizovala jeho božskou autoritu 2. díky královským stavbám se zlepšila efektivita a struktura organizace státu a správního aparátu 3. náklady na efektivní zajištění stavby a provozu vyžadovaly účinnou organizaci pracovní síly i rozvoj a specializaci řemesel ## Stavba pyramid – práce pro obyvatele Egypta Velké projekty, jako symboly moci, nezbytně přispívaly k identifikaci všech vrstev obyvatelstva se státní ideologií a uspořádáním společnosti. Státní ideologie vycházela z mytologie, podle níž byl panovník nositelem a garantem pozemského řádu. Pokud se dařilo dobře panovníkovi, prospívali i jeho poddaní. **Stavby pyramidových komplexů poskytovaly živobytí tisícům řemeslníků a dělníků i jejich rodinám**. Následný zádušní kult zajišťoval práci dalším desítkám kněží. Současně se zvyšovala úroveň dělby práce. Lidé pracující na královských stavbách dostávali odměnu v naturáliích, zejména chleba a pivo. Měnili je na trzích, kde se dále setkávali zemědělci a specializovaní řemeslníci, kteří hledali pro své produkty odbyt. Podle současných odhadů měl Egypt v této době zhruba jeden milion obyvatel. Počet mužů přímo i nepřímo zaměstnaných na královských stavebních projektech mohl dosahovat až několika desítek tisíc. Včetně jejich rodin mohla stavba a následný provoz pyramidových komplexů poskytovat obživu až pětině obyvatel země. Nic nenasvědčovalo tomu, že nastane kolaps stavitelů pyramid, jenže … [pokračování](zajimavosti/kolaps-stavitelu-pyramid-2.php "Kolaps stavitelů pyramid, 2. část") Zdroj: Lidové noviny **Rubriky:** Zajímavosti --- ### [Socha muže jménem Neb-Sanu se během dne otáčí](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/socha-muze-jmenem-neb-sanu-se-behem-dne-otaci.php) **Published:** 19 července, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** V muzeu v Manchesteru je egyptská soška muže Neb-Sanu, která se během dne otáčí. Soška je vysoká 10 palců a je datována do doby kolem roku 1800 př.n.l. V manchesterském muzeu je soška cca 80 let. Campbell Price, egyptolog tohoto muzea, k tomu říka. *„Jednoho dne jsem zaznamenal, že se soška otočila. Řekl jsem si, že je to zvláštní, protože je ve skříňce a já jediný mám od ní klíč. Dal jsem ji zpátky, ale příští den se pohnula znovu. Nastavili jsme tedy časovač na videu a přesto, že pouhým okem nebylo nic vidět, na záznamu bylo zřetelně vidět, jak se otáčí. Soška byla vkládána do hrobky spolu s mumií.“* Zdroj: The Independent **Rubriky:** Zajímavosti --- ### [Egyptská kniha mrtvých 1](https://www.starovekyegypt.net/pouzita-literatura/egyptska-kniha-mrtvych1.php) **Published:** 9 února, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** ![Egyptská kniha mrtvých](http://new.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/literatura/knihamrtvych1.gif "- Starověký Egypt")Autor: Jaromír Kozák Vydalo: [Eminent](http://www.eminent.cz/kniha.php?id_knihy=75 "Eminet, Egyptská kniha mrtvých I")Egyptská kniha mrtvých I. ( kapitoly o vycházení z hmotného světa do bezbřehé záře) představuje vrcholné dílo světové duchovní literatury popisující posmrtné stavy, a poskytuje tak průvodce duši putující ke světlu. Svým poselstvím je podobná ostatním knihám mrtvých, na rozdíl od nich je však mnohem podrobnější. První svazek zahrnuje kapitoly popisující posmrtné stavy a situace, jimiž duše prochází. [zpět](literatura.php) **Rubriky:** Použitá literatura --- ### [Pyramidy](https://www.starovekyegypt.net/pouzita-literatura/pyramidy.php) **Published:** 9 února, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** ![Pyramidy](http://new.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/literatura/kniha15.jpg "- Starověký Egypt")Autor: Miroslav Verner Vydalo: [Academia](http://www.academiaknihy.cz/pyramidy-academia-1.html "Miroslav Verner, Pyramidy")Kniha známého egyptologa Miroslava Vernera, světově uznávaného odborníka na dobu stavitelů pyramid, podává ucelený přehled o všech pyramidách, které byly dosud v Egyptě objeveny, o době, v níž vznikaly, i badatelích, kteří se o jejich výzkum zasloužili. A také o tom, jak a proč se pyramidy stavěly. Publikace poprvé vyšla česky v roce 1996 a byla přeložena nejen do němčiny, angličtiny a italštiny, ale také do arabštiny, japonštiny a korejštiny. Od té doby přibylo objevů i nových teorií. Druhé české vydání, podstatně přepracované a rozšířené, proto vychází z úrovně poznání, kterého egyptologie dosáhla na počátku 21. století, a rozsáhle čerpá z výsledků nejnovějších výzkumů Českého egyptologického ústavu FF UK na pyramidovém pohřebišti v Abúsíru. Kromě asi 200 rovněž aktualizovaných perokreseb provází text okolo 300 barevných, mnohdy unikátních fotografií. ![Miroslav Verner](http://new.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/literatura/lit_verner.jpg "- Starověký Egypt") prof. PhDr. Miroslav Verner, DrSc. [zpět](literatura.php) **Rubriky:** Použitá literatura --- ### [Poklady Luxoru a Údolí králů](https://www.starovekyegypt.net/pouzita-literatura/poklady-luxoru-a-udoli-kralu.php) **Published:** 9 února, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** ![Poklady Luxoru (Ipetresejet) a Údolí králů](http://new.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/literatura/kniha14.jpg "- Starověký Egypt")Autor: Kent R. Weeks Přeložili: Hana Navrátilová, Renata Landgráfová Vydalo: [Euromedia Group, k.s. – Ikar](http://www.euromedia.cz)Obrazový průvodce po historických památkách Luxoru (Ipetresejet) a Údolí králů. Kniha jistě zaujme ty, kteří se o historii starověkého Egypta začínají zajíma i ty zkušenější. CO ZDE VŠECHNO NAJDETE: - Fotografie, názorné náčrtky a mapy přibližující unikátní odkaz staroegyptské civilizace - Podrobné informace o egyptologickém výzkumu - Monumentální zádušní chrámy, královské a soukromé hrobky, nástin historie dané oblasti i přírodní podmínky v Nilském údolí - Chronologická tabulka, staroegyptské svátky a slovníček vybraných egyptologických termínů ![Kent R. Weeks](http://new.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/literatura/lit_kent-weeks.jpg "- Starověký Egypt") Kent R. Weeks [zpět](literatura.php) **Rubriky:** Použitá literatura --- ### [Egypt, pohledy z oblak](https://www.starovekyegypt.net/pouzita-literatura/egypt-pohledy-z-oblak.php) **Published:** 9 února, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** ![Egyptské záhady 2](http://new.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/literatura/kniha13.jpg "- Starověký Egypt")Autor: Marcello Berinetti Přeložili: Hana Vymazalová, Petr Hejný Vydalo: [Nakladatelství Slovart](http://www.kosmas.cz/knihy/123807/egypt-pohledy-z-oblak/ "Marcello Berinetti, Egypt - pohledy z oblak")Obrazová publikace s barevnými leteckými fotografiemi, díky kterým se takřka dotýkáte povrchu a vnímáte jeho strukturu, obyvatele i geologii. Egypt, jak ho ještě neznáte. Zajímavé fotografie všech nejznámnějších památek starověkého Egypta – namátkou Sakkára, Karnak (Ipetisut), Luxor (Ipetresejet), Gíza, Médúm, Dahšúr … Najdete zde ale také pohledy z nitra pouště, pohledy na oázy, můžete se proletět nad Nilem, řekou, která byla pro starověký Egypt řekou života a v neposlední řadě zde najdete zajímavý pohled na současná egyptská města. Zajímavostí jistě je, že autor této knihy byl světovým šampionem v šermu kordem. V této sportovní disciplíně se jako člen italské výpravy účastnil také olympijských her v roce 1976 v Montrealu. Od roku 1978 začal působit jako fotograf na volné noze, spolupracoval s předními světovými časopisy a nakladatelstvími, vydával úspěšné fotografické publikace. V roce 1984 zaožil společně s Valerií Manferto de Fabianis nakladatelství White Star a spojil tak práci nakladatele s vynikající kariérou fotografa. Letecké snímky z Egypta patří k jeho nejvýznamnějším současným pracím. ![Marcello Berinetti](http://new.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/literatura/lit_berinetti.gif "- Starověký Egypt") Marcello Berinetti [zpět](literatura.php) **Rubriky:** Použitá literatura --- ### [Egyptské záhady 2](https://www.starovekyegypt.net/pouzita-literatura/egyptske-zahady-2.php) **Published:** 9 února, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** ![Egyptské záhady 2](http://new.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/literatura/kniha12.jpg "- Starověký Egypt")Autor: Arnošt Vašíček Vydalo: [Mystery Film](http://knihy.abz.cz/prodej/egyptske-zahady-2 "Arnošt Vašíček, Egyptské záhady 2")Arnošt Vašíček znovu pátrá po tajemstvích a záhadách starého Egypta. Byly některé věštby prokleté? Existoval žebřík ke hvězdám? Kam se poděl tajemný benben? ![Arnošt Vašíček](http://new.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/literatura/lit_vasicek.jpg "- Starověký Egypt") Arnošt Vašíček [zpět](literatura.php) **Rubriky:** Použitá literatura --- ### [Chcete mít reklamu na webu reklamu?](https://www.starovekyegypt.net/o-webu/reklama.php) **Published:** 19 března, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Pokud chcete mít svoji reklamu na tomto webu, [kontaktujte webmastera](kontakt.php "kontaktujte webmastera"). Reklamní banner je velikosti 995 x 125 px a může být umístěn v některé z kategorií tohoto webu. ## Historie webu Tyto internetové stránky byly spuštěny v únoru 2005 a postupně prošly vývojem, jehož zatím poslední část proběhla koncem roku 2019 přechodem na nový redakční systém a novou grafickou podobu. Stránky jsou využívány nejen návštěvníky z České republiky, ale také ze Slovenska a dalších zemí. V současné době se připravuje anglická verze těchto stránek. Cena reklamy se odvíjí od délky zobrazení a kategorie, do které bude umístěna. Finanční prostředky budou sloužit k dalšímu rozvoji tohoto portálu. **Rubriky:** O webu --- ### [Imhotep a jeho ztracená mumie](https://www.starovekyegypt.net/dokumentarni-filmy-o-egyptu/imhotep-a-jeho-ztracena-mumie.php) **Published:** 9 října, 2016 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Imhotep (překlad jeho jména zní „Ten, kdo přichází v míru“) byl původně heliopolský velekněz. Stal se ale známým lékařem, vezírem a architektem, který proslul zejména stavbou stupňovité pyramidy v Sakkáře. **Rubriky:** Dokumentární filmy o Egyptu --- ### [Deset vrcholných egyptologických objevů - 2.díl](https://www.starovekyegypt.net/dokumentarni-filmy-o-egyptu/deset-vrcholnych-egyptologickych-objevu-2-dil.php) **Published:** 11 září, 2018 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Druhý a závěrečný díl dokumentárního filmu vypráví o největších objevech starověkého Egypta. Dokumentem z roku 2007 provází tehdejší správce egyptských památek Dr. Zahi Hawass, kerý vybral s týmem předních archeologů deset nejdůležitějších objevů, jež společně skýtají úplný obraz starověké egyptské civilizace. --- **Rubriky:** Dokumentární filmy o Egyptu --- ### [Deset vrcholných egyptologických objevů](https://www.starovekyegypt.net/dokumentarni-filmy-o-egyptu/deset-vrcholnych-egyptologickych-objevu.php) **Published:** 9 září, 2018 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Americký dokumentární film vypráví o největších objevech starověkého Egypta. Tyto objevy jsou skutečnou branou do minulosti. Umožňují nám pochopit, jak staří Egypťané žili, jak přemýšleli, co dělali. Předměty nalezené před mnoha desetiletími, dokonce staletími, nadále vyvolávají otázky. --- **Rubriky:** Dokumentární filmy o Egyptu --- ### [Záhada "křičícího muže" - cyklus Odhalený Egypt](https://www.starovekyegypt.net/dokumentarni-filmy-o-egyptu/zahada-kriciciho-muze-cyklus-odhaleny-egypt.php) **Published:** 6 července, 2017 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Mumie „křičícího muže“, která byla objevena v hrobce sloužící jako úkryt mumií největších faraonů starověkého Egypta byla uložena v rakvi, na které chybělo jméno zemřelého. To komplikovalo jeho cestu na věčnost. Proč mu záměrně byla tato cesta zkomplikována? **Rubriky:** Dokumentární filmy o Egyptu --- ### [Hrobka KV63 - úkryt balzamovačů](https://www.starovekyegypt.net/dokumentarni-filmy-o-egyptu/hrobka-kv63-ukryt-balzamovacu.php) **Published:** 11 listopadu, 2016 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Po více než osmdesáti letech byla v Údolí králů odhalena další hrobka. S napětím se čekalo, komu patří … až americký egyptolog Dr. Otto Schaden zjistil, že se o žádnou hrobku vlastně nejedná. Že jde o něco mnohem cennějšího. **Rubriky:** Dokumentární filmy o Egyptu --- ### [Jak se zrodil starověký Egypt](https://www.starovekyegypt.net/dokumentarni-filmy-o-egyptu/jak-se-zrodil-staroveky-egypt.php) **Published:** 4 října, 2016 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Jak vznikal starověký Egypt? Jak se rodila první pyramida v Egyptě – stupňovitá pyramida faraona Džosera? Jak se rodila první „pravá“ pyramida a jaké neštěstí jí předcházelo? Dozvíte se v tomto dokumentu. Budete moc nahlédnout do podzemí stupňovité pyramidy nebo do pyramid faraona Snofrua v Dahšuru. **Rubriky:** Dokumentární filmy o Egyptu --- ### [Khaleda al-Asaad (82) nevydal IS vzácné starožitnosti a byl popraven](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/khaleda-al-asaad-82-nevydal-is-vzacne-starozitnosti-a-byl-popraven.php) **Published:** 24 října, 2015 **Author:** Pavel Felgr **Content:** Aktivisté Islámského státu setli ve starověkém městě Palmýra hlavu renomovanému vědci Khaledu al-Asaadovi. Jeho zohavené tělo pověsili na sloup na hlavním náměstí historického areálu. Důvodem bylo zřejmě to, že odmítl odhalit, kde jsou uschovány hodnotné artefakty. ## Islámský stát popravil syrského vědce **Brutální vražda Khaleda al-Asaada (82) spáchaná skupinou džihádistů se stala v srpnu 2015**. Džihádisté zabrali třetinu Sýrie a sousedního Iráku a prohlásili na tomto kontrolovaném území „chalífát“. Tento čin také upozornil na to, že Islámský stát (IS) má ve zvyku drancovat a prodávat starožitnosti k financování jejich aktivit nebo starožitnosti ničit. Syrský státní šéf pro starožitnosti Maamoun Abdulkarim řekl, že Asaadova rodina jej informovala o tom, že vědec, který pracoval přes 50 let jako vedoucí starožitností v Palmýře, byl v úterý zabit IS. **Před svou vraždou byl Khaled al-Asaad** více než měsíc zadržován. Chris Doyle, ředitel Rady pro arabsko-britské porozumění řekl, že od syrského zdroje zjistil, že archeolog **byl vyslýchán Islámským státem ohledně umístění pokladů z Palmýry a byl popraven, když odmítl spolupracovat**. Islámský stát se zmocnil města od vládních sil v květnu, ale není známo, že by zničil jeho monumentální zříceniny z římského období. Podle zpravodajské agentury Syrského státu Sana a Syrské observatoře pro lidská práva se sídlem ve Velké Británii byla Asaadovi hlava sťata před desítkami lidí na náměstí před městským muzeem. Jeho tělo pak bylo přemístěno do Palmýry na archeologicky významné místo a pověšeno na jeden z římských sloupů. Amr al-Azm, bývalý představitel pro syrské památky, který řídil státní vědecké a konzervační laboratoře a osobně znal Asaada řekl, že „nenahraditelný“ vědec se účastnil prvních vykopávek v Palmýře a také restaurování částí města. *„Byl „inventářem“ a nemohli jste napsat nic o palmýrské historii nebo cokoliv týkající se palmýrských prací, aniž byste zmínili Khaleda Asaada,“* řekl. *„Je to podobné jako mluvit o egyptologii bez Howarda Cartera. Měl obrovské znalosti z místa vykopávek, které budou chybět. Věděl o každém zákoutí, o každé škvíře. Takové znalosti jsou nenahraditelné, nemůžete si prostě koupit knihu, přečíst si ji a pak tyto znalosti mít.“* ## Palmýra s historickými památkami v moci IS Předtím než bylo město zabráno IS, syrští představitelé řekli, že přesunuli stovky starověkých soch na bezpečné místo mimo působnost bojovníků, kteří by je zničili. Předpokládalo se, že IS bude hledat přenositelné a snadno prodejné předměty, které nejsou registrované. Azm řekl, že **Khaled al-Asaad se účastnil přemísťování předmětů z muzea předtím, než IS převzal** **kontrolu.** To znamená, že musel čelit dlouhému uvěznění.. *„Byl tady tak dlouho a tak dlouho byl součástí města, že možná došel k závěru, že když tady žil celý život, tak tu také zemře, což se bohužel i stalo,“* řekl. Historik Tom Holland řekl, že tato zpráva byla hrozivá. *„Pro každého, kdo se zajímá o studium starověkého světa přišlo, mírně řečeno, jako šok zjištění, že existují ideologie, které považují správu památek a účast na mezinárodních konferencích o archeologii za závažné provinění.“* ## Palmýra (biblický Tadmor nebo Tamar) Palmýra ve starověku vzkvétala jako důležité obchodní centrum na Hedvábné stezce. Asaad pracoval několik posledních desetiletí na amerických, francouzských, německých a švýcarských archeologických misích. Tyto mise prováděli v Palmýře vykopávky a výzkum proslulých ruin starých 2.000 let. Lokalita zahrnuje římské hrobky a chrám Bel. Zpravodajská agentura Sana řekla, že objevil několik starověkých hřbitovů, jeskyní a byzantský hřbitov na zahradě palmýrského muzea. Khaled al-Asaad byl také badatelem v oboru aramejštiny. To byla lingua franca této oblasti před vzestupem islámu v sedmém století. *„Al-Asaad byl pokladem pro Sýrii i celý svět,“* řekl Khalul Hariri, jeho zeť, tiskové agentuře Associated Press. *„Proč ho zabili? Zdá se, že jejich systematické válečné tažení nás posílá zpět do prehistorie. Ale oni neuspějí.“* V červnu IS vyhodil do povětří dvě starověké svatyně v Palmýře, které nebyly součástí římských staveb. Bojovníci IS je považovali za pohanské a svatokrádežné. Na začátku června zveřejnili video ukazující zabití 25 zajatých vládních vojáků v římském amfiteátru. ## UNESCO varovalo před drancováním Unesco minulý měsíc varovalo, že drancování se odehrává v „průmyslovém měřítku“. IS oznamuje ničení takových památek jako Nimrud v Iráku, ale nesděluje nic o plenění starožitností, které jim pomáhá financovat jejich aktivity. Ukradené artefakty tvoří spolu s prodejem ropy, přímým zdaněním a vymáháním významný tok příjmů této skupiny, odhadovaných na milióny dolarů. Odborníci na archeologii říkají, že IS převzali již existující praktiky nelegálních vykopávek a drancování, které bylo do roku 2014 prováděno různými ozbrojenými skupinami nebo jednotlivci nebo také syrským režimem. IS původně uvalila 20% zdanění jako „licenci“ na ty, kdo prováděli vykopávky, později si však najímali své vlastní archeology, týmy kopáčů a zařízení. Skupina investovala ještě více, když koalice vedená Spojenými státy začala bombardovat ropná pole a další cíle a vynutila si tresty za získávání kořisti bez licence. **Rubriky:** Zajímavosti --- ### [Odhalení pyramidy vezíra faraona Ramesse II.](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/egyptologove-odhalili-pyramidu-vezira-faraona-ramesse2.php) **Published:** 26 prosince, 2013 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Archeologové v Luxoru odhalili zbytky více než 3 000 let staré pyramidy**, která patřila vezírovi faraona Ramesse II. Pyramidu, která byla původně 15 metrů vysoká se základnou asi 12 metrů, objevil tým expertů z univerzity v Lutychu. **Objevená pyramida patřila vezírovi někdejšího Horního a Dolního Egypta jménem Chaj.** Svoji funkci (dnes bychom ji přirovnali pravděpodobně k pozici předsedy vlády) vykonával asi 15 let za vlády faraona [Ramesse II.](faraoni-nove-rise/ramesse2.php "Ramesse II.") Ppyramida byla z velké části zničena, když se z ní v 7. a v 8. století našeho letopočtu stala křesťanská koptská poustevna. Objevení pyramidy nad hrobkou má podle egyptského ministra pro starověké památky Ibráhíma velký význam. Egyptologové poznatky o tomto starověkém činiteli dosud získávali pouze ze starověkých dokumentů nebo soch. V bývalém významném středisku starověkého Egypta Thébách a v jeho okolí se nachází archeologické poklady jako chrámový komplex Karnak nebo chrám v Luxoru. Návštěvnost míst citelně zasáhlo období nestability po svržení režimu prezidenta Husního Mubaraka v únoru 2011. Zdroj: National Geographic Česko **Rubriky:** Zajímavosti --- ### [__404__](https://www.starovekyegypt.net/sh404sef-custom-content/404-2.php) **Published:** 17 září, 2012 **Author:** Pavel Felgr **Content:** # Je nám líto, ale tuto stránku nelze najít ! Hledáte **{%sh404SEF\_404\_URL%}**, ale ať jsme dělali, co se dalo, nepodařilo se ji najít. Co se stalo? - v odkazu, na který jste klikli, byl překlep - nebo byla stránka odstraněna či přejmenována - a nebo, i když to asi ne, jste odkaz sami špatně zadali. #### {sh404sefSimilarUrlsCommentStart}Ale to není konec, nic se neděje, můžete zkusit tyto stránky:{sh404sefSimilarUrlsCommentEnd} {sh404sefSimilarUrls} **Rubriky:** sh404SEF custom content --- ### [Tutanchamon byl na CT](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/tutanchamon-byl-na-ct.php) **Published:** 5 září, 2006 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Během předvčerejší noci vyzdvihli vědci** v egyptském Luxoru ze sarkofágu **mumii Tutanchamona** a podrobili počítačové tomografii. Stalo se tak poprvé v historii zkoumání těchto ostatků. Pomocí nejmodernějších vyšetřovacích metod chtějí zjistit přesný věk Tutanchamona, který podle dobových záznamů nastoupil na trůn jako osmiletý a vládl údajně deset let (1319-1309 před n.l.) ## Legenda o Tutanchamonově klatbě **Tato legenda vznikla ve dvacátých letech 20. století**, kdy několik spolupracovníků Brita Howarda Cartera, kteří se bezprostředně zúčastnili vykopávek v Údolí králů, zemřeli za záhadných okolností krátce po otevření faraonova hrobu. Mnozí tehdy uvěřili tomu, že jde o pomstu panovníka za narušení jeho posmrtného klidu. Až později se zjistilo, že příčinou předčasného úmrtí Carterových spolupracovníků byla nebezpečná plíseň. Ředitel egyptského památkového úřadu Zahi Hawass v Káhiře prohlásil, že faraonova mumie je silně poškozená, mimo jiné také proto, že Carter z ní odstraňoval zlaté ozdoby neodborným a surovým způsobem. Dobře zachovalá zůstala jen panovníkova hlava. Vyšetření počítačovou tomografií se uskutečnilo v nočních hodinách, jelikož se vědci snažili vyhnout velkému množství zvědavců. V průběhu 15 minut nasnímal počítač z tělesných pozůstatků panovníka 1700 záběrů. ## Co nám Tutanchamon prozradí? **Výsledky tomografie**, která se po protestech archeologů i obyvatel Luxoru neuskutečnila v Káhiře, ale přímo v Údolí králů, **by měly být zveřejněny asi během tří týdnů**. Hawass zdůraznil, že nedovolí, aby se z faraonovy mumie odebrali vzorky tkanin na výzkum DNA. Taktéž trval na tom, aby panovníkova mumie byla po krátkém „výletě“ co nejdříve opět uložena do sarkofágu v pohřební komoře. Dovnitř sarkofágu nově vědci vložili přístroj, který má zabezpečit, že Tutanchamonovy tělesné pozůstatky budou v budoucnosti odpočívat při ideální teplotě a vlhkosti vzduchu. Tutanchamonova pohřební výbava patří k největším skvostům Egyptského muzea v Káhiře. Zdroj: National Geographic **Rubriky:** Zajímavosti --- ### [Rozluštění záhady egyptských pyramid](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/zahady-egyptskych-pyramid.php) **Published:** 31 ledna, 2006 **Author:** Pavel Felgr **Content:** **Egyptské pyramidy** – jeden z divů světa, u kterého již tisíce let postávají užaslí turisté. Už od doby starověkého Říma si kladou otázky: **Jak mohli faraoni něco tak obrovského postavit? A co je k tomu** před čtyřmi a půl tisíci lety **vedlo?** Některé záhady egyptských pyramid čekají stále na rozluštění. ## Ekonomické podmínky a zkušenosti se stavbou pyramid **Novou hypotézu vztahující se k poslední z těchto otázek zformuloval Miroslav Bárta**, člen Českého egyptologického ústavu FF UK v Praze, ve své studii právě publikované v anglické Cambridge. Je relativně prostá: stavbu pyramid ovlivňovaly společensko-ekonomické podmínky ve starém Egyptě a zkušenosti (často negativní) se stavbou předchozích pyramid. S nadsázkou by se dalo říci, že Egypťané budovali své pyramidy metodou pokus – omyl. Klasické pyramidové komplexy jsou na území Egypta rozmístěny podél Nilu v pruhu asi 100 km – od Káhiry až po Medúm, což je nejjižnější královská hrobka z doby Staré říše (asi 2700-2200 př.n.l.), shodou okolností jednoho z nejvýznamnějších faraonů Snofrua. *„Jako první ve světě jsme provedli detailní satelitní snímkování pyramidových polí od Sakkáry až po Dahšúr, a to ve velmi detailním rozlišení (až 64 cm). Snímky nám napomohly v dalších analýzách, ve kterých jsem se zaměřil na to, jaké mají jednotlivé komplexy sociálně-ekonomický rámec. Tzn., jestli se v jejich okolí vyskytovala pyramidová města, kde žili dělnici pracující na jejich stavbě, zda u nich leží velká pohřebiště a hlavně, jak daleko se od jednotlivých pyramid v době jejich vzniku nacházelo tehdejší hlavní město Egypta – Mennofer (jednalo se o tzv. analýzu dostupnosti). K tomu jsme díky klasickým metodám mohli porovnat i společensko-náboženský vývoj v průběhu několika století,“* říká Bárta. Výsledkem zkoumání je nová teorie vysvětlující otázku, proč jsou pyramidy právě tam, kde jsou. **Podle Bárty se ukázalo, že neexistuje univerzální recept, který by vysvětlil polohu jednotlivých pyramid**. Naopak, v různých dobách měli Egypťané různá kritéria a preference, kde a jak hrobky panovníků stavět. Podle toho, v jaké situaci se společnost nebo panovník nacházeli. ## Hrobky poblíž významných měst Typický příklad ze začátku 4. dynastie, což je doba, kdy vznikaly největší egyptské pyramidy, doba panovníka Snofrua – který byl vůbec největším stavitelem pyramid, protože kromě pyramidy v Medúmu si postavil další dvě v Dahšúru – a jeho syna Chufua (Cheopse), což je stavitel největší egyptské pyramidy v Gíze. A pravě v jejich době se ukazuje, že velký význam měl společenský vývoj. Tehdy vrcholila mj. tendence k monumentalismu, který vyžadoval, aby si tito panovníci postavili ohromné pyramidy. Ukazuje se, že Snofru jako stavitel pyramid dopadl poměrně nešťastně, protože na jedné straně stál požadavek velké hrobky, na druhé straně se snažil vyhovět tomu, aby byly pyramidy poblíž významného demografického centra, protože pouze to mohlo poskytnout nezbytné ekonomické zázemí pro stavbu. To bylo podle Bárty velmi nešťastné spojení, protože **poblíž Mennoferu se nenachází vhodné geologické podloží, které by bylo schopné takový tlak pyramid unést**. Jsou zde jen jílovité vrstvy. Takže v Dahšúru nakonec vznikly pyramidy dvě: jižní a severní. U té jižní, když vyrostla do výše asi 45 metrů, tj. asi do třetiny plánované výšky, se ukázalo, že podloží ji již dál neunese, došlo k modifikaci projektu a nakonec se architekti rozhodli pro stavbu třetí, tzv. severní pyramidy s nižším stoupáním sten, a tedy s podstatně menší hmotou stavebního materiálu. ## Chufu se poučil z chyb otce Jeho syn **Chufu** se poučil. Zachoval se chytře v tom smyslu, že **se rozhodl opustit okolí hlavního města**. Pro stavbu své pyramidy si vybral asi 30 kilometrů vzdálenou Gízu, kde je velmi pevné vápencové podloží. Problém však byl, že opustil hlavní město, což byl zdroj pracovní síly, která mohla denně docházet na stavbu, navíc zde byly skladiště zajišťující každodenní obživu dělníků, zásoby ošacení a nástrojů. Zároveň v okolí Gízy nežil dostatek populace, která by byla schopná pyramidu stavět. Takže se – což je unikátní věc – Chufu rozhodl postavit ohromné pyramidové město pro dělníky. Odhaduje se, že v něm žilo najednou asi 10 000 lidí. To, že šlo o „megalomanský“ projekt, potvrzuje nepřímo i řecký „otec dějepisu“ Hérodotos. Píše, že faraon Chufu tyranizoval zemi, vybíral velké dávky a uzavřel chrámy! ## Pyramidy 5. a 6. dynastie – menší, ale propracovanější Další případ změn ve stylu pyramid se dá uvést z doby o něco pozdější, 5. až 6. dynastie. Tehdy vznikaly výrazně menší pyramidové komplexy. **Prioritou se stala sofistikovaná výzdoba stěn jednotlivých místností**. Například zmíněný „majitel“ rekordní pyramidy Chufu ze 4. dynastie měl ve svém chrámu asi 100 metrů reliéfní výzdoby, naproti tomu [Sahure](faraoni-stare-rise/sahure.php "Sahure"), což je druhý panovník 5. dynastie, měl sice pyramidu mnohem menší, ale lépe postavený chrám s přibližně 360 m výzdoby. Tento obrovský rozdíl je způsobený vzrůstajícím symbolismem v 5. dynastii. **Podstatná už nebyla jen velikost pyramidy, ale i vlastní výzdoba kultovního chrámu**. *„Je to jasná změna kritérií, která byla důležitá pro záhrobí panovníka,“* říká Bárta. Druhá zásadní věc je již zmiňované podloží, protože tyto pyramidy se nacházejí v Abúsíru, tj. v bezprostředním okolí Mennoferu. Takže není jisté, který důvod byl primární. Víme, že tyto pyramidy jsou podstatně menší a stály blíže tehdejší metropoli. Svou roli v této době sehrály i posuny v náboženské ideologii a v celkové koncepci panovníkova statutu. **V průběhu 5. dynastie také faraoni začali provdávat své dcery za ne-královské hodnostáře**, což bylo do té chvíle nevídané. Tím začíná i průnik hodnostářů do královské rodiny. A v době Neuserea a jeho následovníků, jejichž doba tvoří jeden ze základních předmětů výzkumů české egyptologie v Abúsíru. Dochází k tomu, že královští hodnostáři si mohli stavět hrobky, které obsahují mnohé atributy převzaté právě z královské architektury. Brali si královské dcery, což se naplno projevuje kolem 6. dynastie. Byl to vlastně takový obchod: faraon si svatbou zaváže vysokého úředníka loajalitou a zároveň se úředník stává „jakoby“ součástí královské rodiny. Tak je méně pravděpodobné, že by byl schopen intrikovat proti svému panovníkovi. Zdroj: MF Dnes **Rubriky:** Zajímavosti --- ## Stránky ### [Starověký Egypt a jeho historie](https://www.starovekyegypt.net/) **Published:** 13 listopadu, 2018 **Author:** Pavel Felgr **Content:** # Starověký Egypt – historie starověkého Egypta Starověký Egypt je z historického hlediska nejstarší stát na světě. Starověký Egypt je zajímavý nejen díky svým nesčetným památkám (pyramidy v Sakkáře, pyramidy v Dahšúru, pyramidy v Abúsíru, pyramidy v Gíze, pyramidy v Lištu, Amonův chrám v Karnaku, chrámový komplex v Luxoru, hrobky v Údolí králů, Ramesseum a mnohé další), které přečkaly staletí a jsou pro dnešní generaci mlčenlivými svědky časů dávno minulých, ale také procesem, kterým si starověký Egypt prošel od vzniku až po přičlenění k Římu. Ke spojení dvou rozdílných kultur (jižní části – Horního Egypta – a severní části – Dolního Egypta) postačila dvě staletí. Ve sjednoceném Egyptě měl silnější slovo Horní Egypt, Dolní Egpyt zase výrazně ovlivnil strukturu společenského zřízení. Tak postupně vznikl jednotný Egypt, který si (stejně jako všechny starověké státy) prošel obdobím rozkvětu i pádu. Způsobem svého vzniku se Egypt výrazně odlišoval od ostatních států, které ještě dlouhou dobu fungovaly jako spíše státy městské. ## Dovolená v Egyptě Dovolená v Egyptě nabízí jedinečné spojení historie, exotiky a odpočinku u moře. Během jediné cesty můžete objevovat slavné pyramidy, starověké chrámy a tajemná místa faraonů, stejně jako relaxovat na plážích Rudého moře s průzračnou vodou a bohatým podmořským světem. Ať už vás láká poznávání památek v Gíze a Luxoru, plavba po Nilu nebo pohodová dovolená v resortu, Egypt patří mezi destinace, na které se nezapomíná. [Vyberte si dovolenou](https://www.starovekyegypt.net/dovolena-v-egypte/proc-dovolena-v-egypte.php) ## Starověký Egypt – jeho vzestupy a pády Jednota starověkého Egypta sice byla v některých obdobích ohrožena, politické a náboženské struktury ale zajistily sice umělou, ale přesto pevnou rovnováhu. Teokratická monarchie se opírala o dokonalou organizaci státní správy a mocné kněžstvo. Pouze silně centralizovaný stát byl totiž schopen spravovat tak odlišné kraje a jejich obyvatele s různou vírou. Na historii starověkého Egypta se podíváme z několika pohledů, které by Vám mohli dát dohromady ucelený obraz o egyptské kultuře. Najdete zde ke stažení nezbytný chronologický přehled významných událostí starověkého Egypta, který přináší sled událostí v Egyptě a vedle toho porovnání událostí v okolním světě. ![sponsored-img](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/2019/08/logo-cegu.png) ![sponsored-img](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/2019/08/logo-spolek-pratel-egypta.png) ![sponsored-img](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/2019/08/provereno-v-pousti.png) --- ### [Časová osa Alexandr a Ptolemaiovci](https://www.starovekyegypt.net/casova-osa-alexandr-ptolemaiovci) **Published:** 2 února, 2026 **Author:** Pavel Felgr **Content:** 336 - 323 př.n.l. Alexandr Veliký [![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/timeline-alexandr.png "- Starověký Egypt")](https://www.starovekyegypt.net/ptolemaiovci/alexandr-veliky.php) 334 př.n.l. Bitva u Grániku [![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/timeline-bitva-u-graniku.png "- Starověký Egypt")](https://www.starovekyegypt.net/ptolemaiovci/bitva-u-graniku.php) 333 př.n.l. Bitva u Issu [![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/timeline-bitva-u-issu.png "- Starověký Egypt")](https://www.starovekyegypt.net/ptolemaiovci/bitva-u-issu.php) 332 př.n.l. Alexandr egyptským faraonem [![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/timeline-alexandr-egypt.png "timeline-alexandr-egypt - Starověký Egypt")](https://www.starovekyegypt.net/ptolemaiovci/alexandr-veliky-v-egypte.php) 331 př.n.l. Bitva u Gaugamel [![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/timeline-bitva-u-gaugamel.png "timeline-bitva-u-gaugamel - Starověký Egypt")](https://www.starovekyegypt.net/ptolemaiovci/bitva-u-gaugamel.php) 329 - 325 př.n.l. Výprava do Střední Asie a Indie [![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/tiimeline-alexandr-stredni-asie.png "tiimeline-alexandr-stredni-asie - Starověký Egypt")](https://www.starovekyegypt.net/ptolemaiovci/alexandr-veliky-ve-stredni-asii-a-indii.php) 323 př.n.l. Alexandr Veliký umírá [![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/timeline-alexandrova-smrt.png "timeline-alexandrova-smrt - Starověký Egypt")](https://www.starovekyegypt.net/ptolemaiovci/alexandr-veliky-umira.php) 305 - 30 př.n.l. Ptolemaiovská dynastie [![Průčelí chrámu bohyně Hathor v Dendeře kolem roku 1800](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/chram-bohyne-hathor-v-dendere-01.png "chram-bohyne-hathor-v-dendere-01 - Starověký Egypt")](https://www.starovekyegypt.net/ptolemaiovci/ptolemaiovska-dynastie.php) --- ### [Časová osa](https://www.starovekyegypt.net/casova-osa) **Published:** 26 ledna, 2026 **Author:** Pavel Felgr **Content:** 4500 - 3150 př.n.l. Archaické období [Archaické období](https://www.starovekyegypt.net/archaicke-obdobi/egypt-v-archaickem-obdobi.php) [![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/archaicke-obdobi.png "archaicke-obdobi - Starověký Egypt")](https://www.starovekyegypt.net/archaicke-obdobi/egypt-v-archaickem-obdobi.php) První člověk se objevil v Egyptě již 700 000 let př. n. l. Nejstarší stopy člověka jsou kamenné nástroje v údolí Nilu. [více](https://www.starovekyegypt.net/archaicke-obdobi/egypt-v-archaickem-obdobi.php) 3150 - 2700 př.n.l. Raně dynastické období [Raně dynastické období](https://www.starovekyegypt.net/archaicke-obdobi/prvni-a-druha-dynastie.php) [![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/narmerova-paleta-1.png "narmerova-paleta - Starověký Egypt")](https://www.starovekyegypt.net/archaicke-obdobi/prvni-a-druha-dynastie.php) Za sjednotitele Egypta se považuje podle tradice král Meni (též Menej, řecky Menés). Byl ztotožněn s Narmerem. [více](https://www.starovekyegypt.net/archaicke-obdobi/prvni-a-druha-dynastie.php) 2700 - 2180 př.n.l. Období Staré říše [Období Staré říše](https://www.starovekyegypt.net/casova-osa-stare-rise) [![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/timeline-stara-rise.png "timeline-stara-rise - Starověký Egypt")](https://www.starovekyegypt.net/casova-osa-stare-rise) Prvním faraonem Staré říše, po němž zůstaly hmatatelné stopy, byl Džoser. Byl zakladatelem 3. dynastie. [více](https://www.starovekyegypt.net/casova-osa-stare-rise) 2180 - 2046 př.n.l. 1. přechodné období [První přechodné období](https://www.starovekyegypt.net/1-prechodne-obdobi/prvni-prechodne-obdobi.php) [![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/timeline-1prechodne-obdobi.png "timeline-1prechodne-obdobi - Starověký Egypt")](https://www.starovekyegypt.net/1-prechodne-obdobi/prvni-prechodne-obdobi.php) První přechodné období v Egyptě bylo obdobím politického rozkladu, kdy se rozpadla centrální moc faraonů. [více](https://www.starovekyegypt.net/1-prechodne-obdobi/prvni-prechodne-obdobi.php) 2046 – 1797 př.n.l. Období Střední říše [Období Střední říše](https://www.starovekyegypt.net/casova-osa-stredni-rise) [![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/timeline-stredni-rise.png "timeline-stredni-rise - Starověký Egypt")](https://www.starovekyegypt.net/casova-osa-stredni-rise) Období Střední říše bylo časem obnovení silné centrální moci, politické stability a kulturního rozkvětu starověkého Egypta. [více](https://www.starovekyegypt.net/casova-osa-stredni-rise) 1797 - 1543 př.n.l. 2. přechodné období [Druhé přechodné období](https://www.starovekyegypt.net/2-prechodne-obdobi/druhe-prechodne-obdobi.php) [![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/timelince-2prechodne-obdobi.png "timelince-2prechodne-obdobi - Starověký Egypt")](https://www.starovekyegypt.net/2-prechodne-obdobi/druhe-prechodne-obdobi.php) Toto období bylo dobou oslabení egyptské moci, politické roztříštěnosti a nadvlády Hyksósů v části země. [více](https://www.starovekyegypt.net/2-prechodne-obdobi/druhe-prechodne-obdobi.php) 1543 - 1078 př.n.l. Období Nové říše [Období Nové říše](https://www.starovekyegypt.net/casova-osa-nove-rise) [![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/timeline-nova-rise.png "timeline-nova-rise - Starověký Egypt")](https://www.starovekyegypt.net/casova-osa-nove-rise) Toto období bylo vrcholem moci starověkého Egypta, kdy se stal bohatou říší s řadou významných faraonů. [více](https://www.starovekyegypt.net/casova-osa-nove-rise) 1078 - 664 př.n.l. 3. přechodné období [Třetí přechodné období](https://www.starovekyegypt.net/3-prechodne-obdobi/treti-prechodne-obdobi.php) [![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/timeline-3prechodne-obdobi.png "timeline-3prechodne-obdobi - Starověký Egypt")](https://www.starovekyegypt.net/3-prechodne-obdobi/treti-prechodne-obdobi.php) V tomto období došlo k opětovnému oslabení centrální moci, politické nestability a soupeření o moc v Egyptě. [více](https://www.starovekyegypt.net/3-prechodne-obdobi/treti-prechodne-obdobi.php) 664 - 332 př.n.l. Pozdní doba (Období úpadku) [Pozdní doba](https://www.starovekyegypt.net/obdobi-upadku/postupny-upadek-starovekeho-egypta.php) [![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/timelin-pozdni-doba-darius.png "timelin-pozdni-doba-darius - Starověký Egypt")](https://www.starovekyegypt.net/obdobi-upadku/postupny-upadek-starovekeho-egypta.php) Egypt procházel obdobím dvou perských nadvlád a současně snahou o obnovu tradiční egyptské kultury a náboženství. [více](https://www.starovekyegypt.net/obdobi-upadku/postupny-upadek-starovekeho-egypta.php) 332 - 30 př.n.l. Alexandr a Ptolemaiovci [Alexandr a Ptolemaiovci](https://www.starovekyegypt.net/casova-osa-alexandr-ptolemaiovci) [![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/timeline-ptolemaiovci.png "timeline-ptolemaiovci - Starověký Egypt")](https://www.starovekyegypt.net/casova-osa-alexandr-ptolemaiovci) Alexandr a Ptolemaiovci spojili kultúru helénistickou s egyptskými tradicemi. Sídlem faraonů byla Alexandrie. [více](https://www.starovekyegypt.net/casova-osa-alexandr-ptolemaiovci) --- ### [Časová osa Nové říše](https://www.starovekyegypt.net/casova-osa-nove-rise) **Published:** 1 února, 2026 **Author:** Pavel Felgr **Content:** 1543 - 1292 př.n.l. Faraoni 18. dynastie [![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/timeline-18dynastie.png "timeline-18dynastie - Starověký Egypt")](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-nove-rise/faraoni-18-dynastie.php) 1292 - 1186 př.n.l. Faraoni 19. dynastie [![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/timeline-19dynastie.png "timeline-19dynastie - Starověký Egypt")](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-nove-rise/faraoni-19-dynastie.php) 1186 - 1078 př.n.l. Faraoni 20. dynastie [![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/timeline-20dynastie.png "timeline-20dynastie - Starověký Egypt")](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-nove-rise/faraoni-20-dynastie.php) --- ### [Časová osa Střední říše](https://www.starovekyegypt.net/casova-osa-stredni-rise) **Published:** 1 února, 2026 **Author:** Pavel Felgr **Content:** 2046 - 1994 př.n.l. Faraoni 11. dynastie [![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/timeline-stredni-rise.png "- Starověký Egypt")](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-stredni-rise/faraoni-11-dynastie.php) 1994 - 1797 př.n.l. Faraoni 12. dynastie [![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/Den-5-Fajjum-01-Pyramida-Senusreta-II.-v-Lahunu-07-scaled.jpg "Den 5 - Fajjum 01 - Pyramida Senusreta II. v Lahunu 07 - Starověký Egypt")](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-stredni-rise/faraoni-12-dynastie.php) --- ### [Časová osa Staré říše](https://www.starovekyegypt.net/casova-osa-stare-rise) **Published:** 1 února, 2026 **Author:** Pavel Felgr **Content:** 2700–2630 př.n.l. Faraoni 3. dynastie [![Stupňovitou pyramidu postavil Imhotep pro zakladatele 3. dynastie faraona Džosera](/wp-content/uploads/sakkara-02.jpg)](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-stare-rise/faraoni-3-dynastie.php) 2630 - 2510 př.n.l. Faraoni 4. dynastie [![Velká Sfinga v Gíze](/wp-content/uploads/velka-sfinga-01.jpg)](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-stare-rise/faraoni-4-dynastie.php) 2510 - 2365 př.n.l. Faraoni 5. dynastie [![Venisova pyramida - texty pyramid v pohřební komoře](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/texty-pyramid-29.jpg "texty-pyramid-29 - Starověký Egypt")](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-stare-rise/faraoni-5-dynastie.php) 2365 - 2180 př.n.l. Faraoni 6. dynastie [![](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/Den-4-Sakkara-14-Tetiho-pyramida-01-scaled.jpg "Den 4 - Sakkára 14 - Tetiho pyramida 01 - Starověký Egypt")](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-stare-rise/faraoni-6-dynastie.php) --- ### [Návštěvní kniha](https://www.starovekyegypt.net/navstevni-kniha) **Published:** 22 srpna, 2020 **Author:** Pavel Felgr **Content:** ### Napiště nový záznam do knihy návštěv xSkrýt tento formulář. Jméno \* Město Nedotýkejte se toho Nedotýkejte se toho Nedotýkejte se toho Nedotýkejte se toho Text záznamu \* Upozornění: Tento formulář lze použít pouze pokud máte v prohlížeči povolený JavaScript. Pole označená * jsou povinná. Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Je možné, že váš příspěvek bude v knize návštěv viditelný až poté, co ji zkontrolujeme. Vyhrazujeme si právo upravovat, mazat nebo nezveřejňovat záznamy. Navigace v seznamu návštěvní knihy1[2](https://www.starovekyegypt.net/navstevni-kniha?pageNum=2 "Stránka 2")[3](https://www.starovekyegypt.net/navstevni-kniha?pageNum=3 "Stránka 3")[4](https://www.starovekyegypt.net/navstevni-kniha?pageNum=4 "Stránka 4")[5](https://www.starovekyegypt.net/navstevni-kniha?pageNum=5 "Stránka 5")[→](https://www.starovekyegypt.net/navstevni-kniha?pageNum=2 "Další stránka") 81 vzkazů. Tomáš z místa Dobruska napsal 23. 10. 2024 v 0:58 Dobrý den, mnohokrát vám děkuji za tyto skvěleé stránky plné přehledně uspořádaných informací. Vždy když mi vypadne nějaká informace zde ji najdu. Dále máte skvělé Fb stránky. Děkuji za Vaši práci. S pozdravem TL Dobrý den, mnohokrát vám děkuji za tyto skvěleé stránky plné přehledně uspořádaných informací. Vždy když mi vypadne nějaká informace zde ji najdu. Dále máte skvělé Fb stránky. Děkuji za Vaši práci. S pozdravem TL… [Sbalit](# "Znovu sbalit tento záznam") … Přepnout tento metabox. [Trvalý odkaz](https://www.starovekyegypt.net/navstevni-kniha?entry_id=1720 "Permanent link to this single entry") Prosím čekejte… Matyáš Maláč z místa Prague napsal 28. 11. 2023 v 13:21 Dobrý den, děkuji vám za vaši práci, která mi jako výtvarníkovi velmi pomohla. S Pozdravem Matyáš Maláč Dobrý den, děkuji vám za vaši práci, která mi jako výtvarníkovi velmi pomohla. S Pozdravem Matyáš Maláč… [Sbalit](# "Znovu sbalit tento záznam") … Přepnout tento metabox. [Trvalý odkaz](https://www.starovekyegypt.net/navstevni-kniha?entry_id=1471 "Permanent link to this single entry") Prosím čekejte… Vladimír Fousek z místa Dobroměřice napsal 12. 9. 2021 v 9:29 Stránky jsou pěkné a přehledné, bohužel ale nemluví pravdu o datování a funkci pyramid. Egyptologové se tvrdošíjně drží konceptu hrobek, což je škoda, protože tyto stavby byly vším, jen ne hrobkami. Jedná se o energetické stavby stavěné před mnoha desetitisíciletími pomocí vysoce vyspělých technologií. Stránky jsou pěkné a přehledné, bohužel ale nemluví pravdu o datování a funkci pyramid. Egyptologové se tvrdošíjně drží konceptu hrobek, což je škoda, protože tyto stavby byly vším, jen ne hrobkami. Jedná se o energetické stavby stavěné před mnoha desetitisíciletími pomocí vysoce vyspělých technologií…. [Sbalit](# "Znovu sbalit tento záznam") *Odpověď administrátora: Pavel Felgr* Dobrý den, pokud jde o teorii, že pyramidy byly energetické stavby, tak zatím pro to nejsou žádné důkazy. Naopak v pyramidách se nachází sarkofágy, od pyramid Venise i Texty pyramid, takže lze důvodně předpokládat, že šlo o místo, kde byl faraon pohřben. Dobrý den, pokud jde o teorii, že pyramidy byly energetické stavby, tak zatím pro to nejsou žádné důkazy. Naopak v pyramidách se nachází sarkofágy, od pyramid Venise i Texty pyramid, takže lze důvodně předpokládat, že šlo o místo, kde byl faraon pohřben…. [Sbalit](# "Collapse this admin reply again") … Přepnout tento metabox. [Trvalý odkaz](https://www.starovekyegypt.net/navstevni-kniha?entry_id=515 "Permanent link to this single entry") Prosím čekejte… Felis z místa Dolný Lopašov – Slovensko napsal 12. 6. 2021 v 17:03 Dobrý deň! Milujem tento web,som veľkou fanúšičkou Starovekého Egypta. Ďakujem za rôzneho info. Len tak ďalej! Dobrý deň! Milujem tento web,som veľkou fanúšičkou Starovekého Egypta. Ďakujem za rôzneho info. Len tak ďalej!… [Sbalit](# "Znovu sbalit tento záznam") … Přepnout tento metabox. [Trvalý odkaz](https://www.starovekyegypt.net/navstevni-kniha?entry_id=339 "Permanent link to this single entry") Prosím čekejte… Jakub a Andrea napsal 11. 3. 2021 v 13:10 Vaše stránky jsou úžasné a jelikož se se synem zajímáme o Egypt, tak jsou pro nás i hodně přínosné. Viděli jsme památky v Dendeře, Karnaku i Üdolí králů a můj syn touží se stát jednou archeologem. Je někde možnost se naučit číst hierglyfy? Děkujeme a pokračujte v nádherné práci. Vaše stránky jsou úžasné a jelikož se se synem zajímáme o Egypt, tak jsou pro nás i hodně přínosné. Viděli jsme památky v Dendeře, Karnaku i Üdolí králů a můj syn touží se stát jednou archeologem. Je někde možnost se naučit číst hierglyfy? Děkujeme a pokračujte v nádherné práci…. [Sbalit](# "Znovu sbalit tento záznam") *Odpověď administrátora: Pavel Felgr* Možnosti jsou – určitě je dobré začít literaturou, můžete se obrátit na Český egyptologickž ústav (na písmo doporučuji Renatu Landgráfovou). Na webu je sekce "Jak číst hieroglyfy", kterou kdysi připravil Daniel Honeš (dá se najít na Facebooku https://www.facebook.com/hieroglyph23). Možnosti jsou – určitě je dobré začít literaturou, můžete se obrátit na Český egyptologickž ústav (na písmo doporučuji Renatu Landgráfovou). Na webu je sekce "Jak číst hieroglyfy", kterou kdysi připravil Daniel Honeš (dá se najít na Facebooku https://www.facebook.com/hieroglyph23)…. [Sbalit](# "Collapse this admin reply again") … Přepnout tento metabox. [Trvalý odkaz](https://www.starovekyegypt.net/navstevni-kniha?entry_id=167 "Permanent link to this single entry") Prosím čekejte… Petr Markovič z místa Praha napsal 10. 9. 2020 v 20:48 Vážený pane, moc děkuji za odpověď. Jsem ale dost skeptický, že se mi podaří uvedenou knihu vypátrat. V Univerzitní i Technické knihovně mně vyšli vstříc, ale zatím bez výsledku. Rád bych vám poslal kopie těch několika stránek, třeba mi doporučíte, na koho se ještě obrátit. V jinak dostupné literatuře se většinou Imhotepův přínos odbyde tím, že "převedl do kamene formy… [Číst více](# "Rozbalit tento záznam a číst více") Vážený pane, moc děkuji za odpověď. Jsem ale dost skeptický, že se mi podaří uvedenou knihu vypátrat. V Univerzitní i Technické knihovně mně vyšli vstříc, ale zatím bez výsledku. Rád bych vám poslal kopie těch několika stránek, třeba mi doporučíte, na koho se ještě obrátit. V jinak dostupné literatuře se většinou Imhotepův přínos odbyde tím, že "převedl do kamene formy z cihlových mastab a primitivních rákosových staveb". Ale ze zmíněných reprodukcí a textu vyplývá, že se naopak jednalo o dokonalou a nadčasovou architekturu. Velmi bych uvítal, kdybyste mi sdělil e-mail, na který bych Vám mohl ty kopie poslat…. [Sbalit](# "Znovu sbalit tento záznam") … Přepnout tento metabox. [Trvalý odkaz](https://www.starovekyegypt.net/navstevni-kniha?entry_id=73 "Permanent link to this single entry") Prosím čekejte… Petr Markovič z místa Praha napsal 6. 9. 2020 v 20:56 Zhruba před dvaceti lety se mi dostala do ruky česky psaná kniha pojednávající o rekonstrukci zádušního komplexu faraona Džosera v Sakkáře. Bohužel jsem si nepoznamenal její název ani jméno autora knihy. Pořídil jsem si pouze fotokopie sedmi stránek, na nichž jsou nákresy původního vzhledu jednotlivých objektů tohoto komplexu provedené J. Ph. Lauerem, který zde pracoval na vykopávkách a některé ze… [Číst více](# "Rozbalit tento záznam a číst více") Zhruba před dvaceti lety se mi dostala do ruky česky psaná kniha pojednávající o rekonstrukci zádušního komplexu faraona Džosera v Sakkáře. Bohužel jsem si nepoznamenal její název ani jméno autora knihy. Pořídil jsem si pouze fotokopie sedmi stránek, na nichž jsou nákresy původního vzhledu jednotlivých objektů tohoto komplexu provedené J. Ph. Lauerem, který zde pracoval na vykopávkách a některé ze staveb pak rekonstruoval. Z textů k obrázkům vyplývá, že je zřejmě psal znalec architektury. Odkazuje se též na vlastní fotografie, pořízené v Sakkáře v roce 1961 resp. 1968. Velice bych uvítal informaci, o jakou knihu se může jednat, případně, kde bych si ji mohl půjčit. Případným zájemcům mohu poslat kopie zmíněných stránek. Je z nich patrná genialita stavitele Imhotepa, tvůrce této nejstarší kamenné architektury…. [Sbalit](# "Znovu sbalit tento záznam") *Odpověď administrátora: Pavel Felgr* Dobrý den, pokud si vzpomenete nebo někde najdete název knihy, tak by to mohl být zajímavý informační zdroj. Dobrý den, pokud si vzpomenete nebo někde najdete název knihy, tak by to mohl být zajímavý informační zdroj…. [Sbalit](# "Collapse this admin reply again") … Přepnout tento metabox. [Trvalý odkaz](https://www.starovekyegypt.net/navstevni-kniha?entry_id=72 "Permanent link to this single entry") Prosím čekejte… [*Milada*](http://new.starovekyegypt.net "Navštivte webové stránky Milada: http://new.starovekyegypt.net") napsal 11. 11. 2018 v 23:40 Právě sleduji film o Mojžíšovi a při vyhledávání informací o něm, jsem našla Vaše stránky. Letos jsem byla poprvé v Egyptě a tímto jste mne pobídli ve sledování starověkých dějin. Moc pěkný web. Právě sleduji film o Mojžíšovi a při vyhledávání informací o něm, jsem našla Vaše stránky. Letos jsem byla poprvé v Egyptě a tímto jste mne pobídli ve sledování starověkých dějin. Moc pěkný web…. [Sbalit](# "Znovu sbalit tento záznam") *Odpověď administrátora: Pavel Felgr* Pobízet návštěvníky ke sledování dějin starověkého Egypta je náš cíl 🙂 takže ve vašem případě splněno 🙂 Pobízet návštěvníky ke sledování dějin starověkého Egypta je náš cíl 🙂 takže ve vašem případě splněno 🙂… [Sbalit](# "Collapse this admin reply again") … Přepnout tento metabox. [Trvalý odkaz](https://www.starovekyegypt.net/navstevni-kniha?entry_id=1 "Permanent link to this single entry") Prosím čekejte… [*Jana*](http://new.starovekyegypt.net "Navštivte webové stránky Jana: http://new.starovekyegypt.net") napsal 21. 1. 2018 v 14:48 Dobrý den, máte v plánu rozepsat se o větách vedlejších trochu více? Vaše stránky jsou srozumitelné a pro mě dobře pochopitelné a velmi by mě potěšilo, kdybyste mohl k větám vedlejším napsat víc, prosím. Dobrý den, máte v plánu rozepsat se o větách vedlejších trochu více? Vaše stránky jsou srozumitelné a pro mě dobře pochopitelné a velmi by mě potěšilo, kdybyste mohl k větám vedlejším napsat víc, prosím…. [Sbalit](# "Znovu sbalit tento záznam") … Přepnout tento metabox. [Trvalý odkaz](https://www.starovekyegypt.net/navstevni-kniha?entry_id=2 "Permanent link to this single entry") Prosím čekejte… [*Tomáš*](http://new.starovekyegypt.net "Navštivte webové stránky Tomáš: http://new.starovekyegypt.net") napsal 13. 5. 2017 v 7:42 Měli v Egyptě na každý den jiného boha? Měli v Egyptě na každý den jiného boha?… [Sbalit](# "Znovu sbalit tento záznam") *Odpověď administrátora: Pavel Felgr* Dobrý den, není nám nic známo o tom, že by měli na každý den jiného boha 🙂 jinak o náboženství je celá kapitola na tomto webu včetně popisu jednotlivých bohů a jejich "kompetencí". Dobrý den, není nám nic známo o tom, že by měli na každý den jiného boha 🙂 jinak o náboženství je celá kapitola na tomto webu včetně popisu jednotlivých bohů a jejich "kompetencí"…. [Sbalit](# "Collapse this admin reply again") … Přepnout tento metabox. [Trvalý odkaz](https://www.starovekyegypt.net/navstevni-kniha?entry_id=3 "Permanent link to this single entry") Prosím čekejte… [*Kateřina I.*](http://new.starovekyegypt.net "Navštivte webové stránky Kateřina I.: http://new.starovekyegypt.net") napsal 28. 4. 2017 v 9:16 opravdu super 🙂 🙂 🙂 opravdu super 🙂 🙂 :-)… [Sbalit](# "Znovu sbalit tento záznam") *Odpověď administrátora: Pavel Felgr* Děkujeme za pochvalu 🙂 Děkujeme za pochvalu 🙂… [Sbalit](# "Collapse this admin reply again") … Přepnout tento metabox. [Trvalý odkaz](https://www.starovekyegypt.net/navstevni-kniha?entry_id=4 "Permanent link to this single entry") Prosím čekejte… [*Zdenek*](http://new.starovekyegypt.net "Navštivte webové stránky Zdenek: http://new.starovekyegypt.net") napsal 31. 12. 2016 v 11:55 Úžasné! Fandím Vám! Hezký nový rok! Úžasné! Fandím Vám! Hezký nový rok!… [Sbalit](# "Znovu sbalit tento záznam") … Přepnout tento metabox. [Trvalý odkaz](https://www.starovekyegypt.net/navstevni-kniha?entry_id=5 "Permanent link to this single entry") Prosím čekejte… [*Zuzana*](http://new.starovekyegypt.net "Navštivte webové stránky Zuzana: http://new.starovekyegypt.net") napsal 31. 8. 2016 v 13:09 Opravdu krasna stranka! Mam rada Egypt a tato stranka me nadchla! Opravdu krasna stranka! Mam rada Egypt a tato stranka me nadchla!… [Sbalit](# "Znovu sbalit tento záznam") … Přepnout tento metabox. [Trvalý odkaz](https://www.starovekyegypt.net/navstevni-kniha?entry_id=6 "Permanent link to this single entry") Prosím čekejte… [*Kristýna*](http://new.starovekyegypt.net "Navštivte webové stránky Kristýna: http://new.starovekyegypt.net") napsal 11. 5. 2016 v 20:11 Úžasné. Moc Vám děkuji za to, že tuto stránku aktualizujete a vůbec, že jste jí udělal(a). Úžasné. Moc Vám děkuji za to, že tuto stránku aktualizujete a vůbec, že jste jí udělal(a)…. [Sbalit](# "Znovu sbalit tento záznam") *Odpověď administrátora: Pavel Felgr* Děkuji, jsem rád, že se stránky líbí. Snažím se je průběžně doplňovat a přinášet i nová témata, ale času je méně, než bych si přál. Pokud jste na FB, můžete sledovat novinky na našem profilu https://www.facebook.com/starovekyegypt/ Děkuji, jsem rád, že se stránky líbí. Snažím se je průběžně doplňovat a přinášet i nová témata, ale času je méně, než bych si přál. Pokud jste na FB, můžete sledovat novinky na našem profilu https://www.facebook.com/starovekyegypt/… [Sbalit](# "Collapse this admin reply again") … Přepnout tento metabox. [Trvalý odkaz](https://www.starovekyegypt.net/navstevni-kniha?entry_id=7 "Permanent link to this single entry") Prosím čekejte… [*Honza*](http://new.starovekyegypt.net "Navštivte webové stránky Honza: http://new.starovekyegypt.net") napsal 20. 12. 2015 v 22:16 Hezké stránky a zápal. Jen mám stále pocit, že jsou velice osekané. Hezké stránky a zápal. Jen mám stále pocit, že jsou velice osekané…. [Sbalit](# "Znovu sbalit tento záznam") *Odpověď administrátora: Pavel Felgr* Osekané možná vypadat mohou, ale upřímně – zatím nás nenapadá něco nového, co by tam nebylo. Připravujeme pochopitelně rozšiřování současného obsahu, ale něco zásadně nového zatím v plánu není. Osekané možná vypadat mohou, ale upřímně – zatím nás nenapadá něco nového, co by tam nebylo. Připravujeme pochopitelně rozšiřování současného obsahu, ale něco zásadně nového zatím v plánu není…. [Sbalit](# "Collapse this admin reply again") … Přepnout tento metabox. [Trvalý odkaz](https://www.starovekyegypt.net/navstevni-kniha?entry_id=8 "Permanent link to this single entry") Prosím čekejte… [*Simča*](http://new.starovekyegypt.net "Navštivte webové stránky Simča: http://new.starovekyegypt.net") napsal 11. 12. 2015 v 16:03 Mám ročníkovou práci na téma Lékařství ve starověkém Egyptě a moc mi to pomohlo 🙂 děkuji 🙂 Mám ročníkovou práci na téma Lékařství ve starověkém Egyptě a moc mi to pomohlo 🙂 děkuji :)… [Sbalit](# "Znovu sbalit tento záznam") *Odpověď administrátora: Pavel Felgr* Vaše radost z toho, že jste tu našla co bylo potřeba je naše radost, protože pak tyto stránky plní svůj účel. Vaše radost z toho, že jste tu našla co bylo potřeba je naše radost, protože pak tyto stránky plní svůj účel…. [Sbalit](# "Collapse this admin reply again") … Přepnout tento metabox. [Trvalý odkaz](https://www.starovekyegypt.net/navstevni-kniha?entry_id=9 "Permanent link to this single entry") Prosím čekejte… [*školačka*](http://new.starovekyegypt.net "Navštivte webové stránky školačka: http://new.starovekyegypt.net") napsal 9. 12. 2015 v 16:03 Velmi dobré hodí se mi to do školy 🙂 Velmi dobré hodí se mi to do školy :-)… [Sbalit](# "Znovu sbalit tento záznam") *Odpověď administrátora: Pavel Felgr* To je dobře, proto ty stránky vznikaly 🙂 To je dobře, proto ty stránky vznikaly 🙂… [Sbalit](# "Collapse this admin reply again") … Přepnout tento metabox. [Trvalý odkaz](https://www.starovekyegypt.net/navstevni-kniha?entry_id=10 "Permanent link to this single entry") Prosím čekejte… [*Petr*](http://new.starovekyegypt.net "Navštivte webové stránky Petr: http://new.starovekyegypt.net") napsal 13. 6. 2015 v 11:38 Výborná stránka. jen doufám že někdy doplníte egyptské zlatnictví. Přece jenom je to ta hlavní věc kvůli které chodíme do muzeí s touto tématikou. Výborná stránka. jen doufám že někdy doplníte egyptské zlatnictví. Přece jenom je to ta hlavní věc kvůli které chodíme do muzeí s touto tématikou…. [Sbalit](# "Znovu sbalit tento záznam") … Přepnout tento metabox. [Trvalý odkaz](https://www.starovekyegypt.net/navstevni-kniha?entry_id=11 "Permanent link to this single entry") Prosím čekejte… [*Vesna*](http://new.starovekyegypt.net "Navštivte webové stránky Vesna: http://new.starovekyegypt.net") napsal 24. 11. 2014 v 22:32 Dobrý deň, nepodarilo sa mi nájsť odkazy na nejaké náleziská, kde by sa boli našli stavby/paláce resp. ich pozostatky, v ktorých žili faraón a nejaké bližšie podrobnostii o nich. Naproti tomu o hrobkách (vládcov aj ich vysokých úradníkoch) je toho plný internet. Vo vašej záložke "Všedný život" som nenašla čo hľadám. Ešte hľadám a nenachádzam, a to už dlhší čas,… [Číst více](# "Rozbalit tento záznam a číst více") Dobrý deň, nepodarilo sa mi nájsť odkazy na nejaké náleziská, kde by sa boli našli stavby/paláce resp. ich pozostatky, v ktorých žili faraón a nejaké bližšie podrobnostii o nich. Naproti tomu o hrobkách (vládcov aj ich vysokých úradníkoch) je toho plný internet. Vo vašej záložke "Všedný život" som nenašla čo hľadám. Ešte hľadám a nenachádzam, a to už dlhší čas, odpoveď na otázku: Prečo je sarkofág vo Veľkej pyramíde taký poničený a kde sa podel vrchnák z toho sarkofágu. Merala som otvor-v celosti by vrchnák nebolo možné dostať cez ten otvor. Niečo som na tieto témy našla, ale je toho strašne málo neuspokojilo ma to. Možno vy by ste vedeli dať tip kde hľadať. Vopred ďakujem za ochotu a tiež za prečítanie môjho odkazu…. [Sbalit](# "Znovu sbalit tento záznam") *Odpověď administrátora: Pavel Felgr* Vaše otázky jsou správné, ale bohužel vám na ně těžko někdo odpoví. Víko ze sarkofágu ve Velké pyramidě chybí, to je fakt. Že to je nezvyklé je taky fakt, ale i když by nešlo vynést ho najednou, bylo by možné ho rozdělit na menší části a pak vynést … K palácům faraonů – no to máte tak, Amenhotep IV. postavil… [Číst více](# "Expand this admin reply and read more") Vaše otázky jsou správné, ale bohužel vám na ně těžko někdo odpoví. Víko ze sarkofágu ve Velké pyramidě chybí, to je fakt. Že to je nezvyklé je taky fakt, ale i když by nešlo vynést ho najednou, bylo by možné ho rozdělit na menší části a pak vynést … K palácům faraonů – no to máte tak, Amenhotep IV. postavil celé nové město a kde je mu konec? Dohaduje se, jak vypadlo z drobných nálezů a PC modelací. Osud města byl dán pochopitelně odporem k Atonovi po smrti Achnatona. Takže to je příklad paláce a města, které bylo opuštěno a pak padlo za oběď času (a pravděpodobně i stavbám postaveným poté – stavební materiál se hodil vždycky). Nakonec nemusíme chodit daleko – v několika pylonech v Karnaku najdete stavby faraonů, které postavili jiní faraoni a jejich nástupce si z nich udělal stavební materiál 🙂… [Sbalit](# "Collapse this admin reply again") … Přepnout tento metabox. [Trvalý odkaz](https://www.starovekyegypt.net/navstevni-kniha?entry_id=12 "Permanent link to this single entry") Prosím čekejte… [*Eva*](http://new.starovekyegypt.net "Navštivte webové stránky Eva: http://new.starovekyegypt.net") napsal 25. 9. 2014 v 16:56 Dobrý den, vzala jsem si od vás z webu nějaké zajímavosti a přidala je na svůj web. Doufám že to vadit nebude, jinak moc Děkuji 🙂 máte krásné stránky. Dobrý den, vzala jsem si od vás z webu nějaké zajímavosti a přidala je na svůj web. Doufám že to vadit nebude, jinak moc Děkuji 🙂 máte krásné stránky…. [Sbalit](# "Znovu sbalit tento záznam") *Odpověď administrátora: Pavel Felgr* Vzhledem k tomu, že veškerá práva na obsah jsou vyhrazena, vadit to bude, pokud neuvedete Zdroj: www.starovekyegypt.net Průběžně probíhá kontrola webů na shodný obsah a několik webů už takto muselo svůj obsah odstranit nebo byly provozovatelem hostingu vypnuty. Díky za pochopení. Vzhledem k tomu, že veškerá práva na obsah jsou vyhrazena, vadit to bude, pokud neuvedete Zdroj: www.starovekyegypt.net Průběžně probíhá kontrola webů na shodný obsah a několik webů už takto muselo svůj obsah odstranit nebo byly provozovatelem hostingu vypnuty. Díky za pochopení…. [Sbalit](# "Collapse this admin reply again") … Přepnout tento metabox. [Trvalý odkaz](https://www.starovekyegypt.net/navstevni-kniha?entry_id=13 "Permanent link to this single entry") Prosím čekejte… Navigace v seznamu návštěvní knihy1[2](https://www.starovekyegypt.net/navstevni-kniha?pageNum=2 "Stránka 2")[3](https://www.starovekyegypt.net/navstevni-kniha?pageNum=3 "Stránka 3")[4](https://www.starovekyegypt.net/navstevni-kniha?pageNum=4 "Stránka 4")[5](https://www.starovekyegypt.net/navstevni-kniha?pageNum=5 "Stránka 5")[→](https://www.starovekyegypt.net/navstevni-kniha?pageNum=2 "Další stránka") --- ## Galleries ### [Zkušební galerie](https://www.starovekyegypt.net/rl_gallery/zkusebni-galerie) **Published:** 24 května, 2020 **Author:** Pavel Felgr **Excerpt:** Gallery Description Gallery Description Gallery Description **Content:** - [![Víno - výroba vína ve starověkém Egyptě](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/egyptske-zemedelstvi-vino-300x225.jpg)Víno – výroba vína ve starověkém Egyptě](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/egyptske-zemedelstvi-vino.jpg "Víno - výroba vína ve starověkém Egyptě") - [![Med - vyhledávaná pochoutka starověkých Egypťanů](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/egyptske-zemedelstvi-med-300x131.png)Med – vyhledávaná pochoutka starověkých Egypťanů](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/egyptske-zemedelstvi-med.png "Med - vyhledávaná pochoutka starověkých Egypťanů") - [![Pivo - výroba piva](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/egyptske-zemedelstvi-pivo-300x176.png)Pivo – výroba piva](https://www.starovekyegypt.net/wp-content/uploads/egyptske-zemedelstvi-pivo.png "Pivo - výroba piva") --- ## Rubriky ### [Architektura](https://www.starovekyegypt.net/architektura) --- ### [Architektura Nové říše](https://www.starovekyegypt.net/architektura-nove-rise) --- ### [Architektura Staré říše](https://www.starovekyegypt.net/architektura-stare-rise) --- ### [Architektura Střední říše](https://www.starovekyegypt.net/architektura-stredni-rise) --- ### [Architektura za Ptolemaiovců](https://www.starovekyegypt.net/architektura-za-ptolemaiovcu) --- ### [Audioknihovna](https://www.starovekyegypt.net/audioknihovna) --- ### [Český egyptologický ústav](https://www.starovekyegypt.net/cesky-egyptologicky-ustav) --- ### [Dokumentární filmy o Egyptu](https://www.starovekyegypt.net/dokumentarni-filmy-o-egyptu) --- ### [Dovolená v Egyptě](https://www.starovekyegypt.net/dovolena-v-egypte) --- ### [Egyptologové](https://www.starovekyegypt.net/egyptologove) --- ### [Egyptské písmo](https://www.starovekyegypt.net/egyptske-pismo) --- ### [Egyptské pyramidy](https://www.starovekyegypt.net/egyptske-pyramidy) --- ### [Egyptské pyramidy](https://www.starovekyegypt.net/egyptske-pyramidy-filmy) --- ### [Faraoni](https://www.starovekyegypt.net/faraoni) --- ### [Faraoni Nové říše](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-nove-rise) --- ### [Faraoni Staré říše](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-stare-rise) --- ### [Faraoni Střední říše](https://www.starovekyegypt.net/faraoni-stredni-rise) --- ### [Jak číst hieroglyfy](https://www.starovekyegypt.net/jak-cist-hieroglyfy) --- ### [Letoviska v Egyptě](https://www.starovekyegypt.net/letoviska-v-egypte) --- ### [Luštitelé písma](https://www.starovekyegypt.net/egyptologove-lustitele-pisma) --- ### [Náboženství](https://www.starovekyegypt.net/nabozenstvi) --- ### [O webu](https://www.starovekyegypt.net/o-webu) --- ### [Období Ptolemaiovců](https://www.starovekyegypt.net/obdobi-ptolemaiovcu) --- ### [Období úpadku](https://www.starovekyegypt.net/obdobi-upadku) --- ### [Ochranná božstva krajů](https://www.starovekyegypt.net/ochranna-bozstva-kraju) --- ### [Písmo v náboženství](https://www.starovekyegypt.net/pismo-v-nabozenstvi) --- ### [Použitá literatura](https://www.starovekyegypt.net/pouzita-literatura) --- ### [Přednášky egyptologů](https://www.starovekyegypt.net/prednasky-egyptologu) --- ### [Ptolemaiovci](https://www.starovekyegypt.net/ptolemaiovci) --- ### [Pyramidy Staré říše](https://www.starovekyegypt.net/pyramidy-stare-rise) --- ### [Pyramidy Střední říše](https://www.starovekyegypt.net/pyramidy-stredni-rise) --- ### [Rozhovory](https://www.starovekyegypt.net/rozhovory) --- ### [Seznam egyptských bohů](https://www.starovekyegypt.net/seznam-egyptskych-bohu) --- ### [Tajemství Sfingy](https://www.starovekyegypt.net/tajemstvi-sfingy) --- ### [V zemi faraonů](https://www.starovekyegypt.net/v-zemi-faraonu) --- ### [Všední život](https://www.starovekyegypt.net/vsedni-zivot) --- ### [Východní Théby](https://www.starovekyegypt.net/vychodni-theby) --- ### [Zajímavosti](https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti) --- ### [Západní poušť](https://www.starovekyegypt.net/zapadni-poust) --- ### [Západní Théby](https://www.starovekyegypt.net/zapadni-theby) --- ### [Zemědělství](https://www.starovekyegypt.net/egyptske-zemedelstvi) --- ### [Ztracená města starověku](https://www.starovekyegypt.net/ztracena-mesta-staroveku) --- ### [1. přechodné období](https://www.starovekyegypt.net/1-prechodne-obdobi) --- ### [2. přechodné období](https://www.starovekyegypt.net/2-prechodne-obdobi) --- ### [3. přechodné období](https://www.starovekyegypt.net/3-prechodne-obdobi) --- ### [Archaické období](https://www.starovekyegypt.net/archaicke-obdobi) --- ### [Armáda starověkého Egypta](https://www.starovekyegypt.net/armada-starovekeho-egypta) --- ### [Česká expedice v Abusiru](https://www.starovekyegypt.net/ceska-expedice-v-abusiru) --- ### [Česká stopa v Egyptě](https://www.starovekyegypt.net/ceska-stopa-v-egypte) --- ### [Čeští egyptologové](https://www.starovekyegypt.net/cesti-egyptologove) --- ### [Chrámy v Karnaku](https://www.starovekyegypt.net/chramy-v-karnaku) --- ### [Chrámy v Luxoru](https://www.starovekyegypt.net/chramy-v-luxoru) --- ### [Daňový systém](https://www.starovekyegypt.net/danovy-system) --- ### [Egypťané a balzamování](https://www.starovekyegypt.net/balzamovani) --- ### [Egypťané a lékařství](https://www.starovekyegypt.net/egyptane-a-lekarstvi) --- ### [Egypťané a lov](https://www.starovekyegypt.net/egyptane-a-lov) --- ### [Egypťané a magie](https://www.starovekyegypt.net/egyptane-a-magie) --- ### [Egypťané a móda](https://www.starovekyegypt.net/egyptska-moda) --- ### [Egyptská města](https://www.starovekyegypt.net/mesta-starovekeho-egypta) --- ### [Egyptská řemesla](https://www.starovekyegypt.net/egyptska-remesla) --- ### [Egyptské míry](https://www.starovekyegypt.net/egyptske-miry) --- ### [Egyptské mýty o stvoření světa](https://www.starovekyegypt.net/myty-o-stvoreni-sveta) --- ### [Egyptský kalendář](https://www.starovekyegypt.net/egyptsky-kalendar) --- ### [Egyptský nábytek](https://www.starovekyegypt.net/egyptsky-nabytek) --- ### [Jak zemřel Tutanchamon](https://www.starovekyegypt.net/jak-zemrel-tutanchamon) --- ### [Kleopatra - královna s vizí](https://www.starovekyegypt.net/kleopatra-kralovna-s-vizi) --- ### [Otroci, sluhové, služebné](https://www.starovekyegypt.net/otroci-sluhove-sluzebne) --- ### [Pátrání po rodičích Tutanchamona](https://www.starovekyegypt.net/tutanchamon-patrani-po-rodicich) --- ### [Údolí královen](https://www.starovekyegypt.net/udoli-kraloven) --- ### [Údolí králů](https://www.starovekyegypt.net/udoli-kralu) --- ### [Velká pyramida](https://www.starovekyegypt.net/velka-pyramida) --- ### [Zádušní chrámy](https://www.starovekyegypt.net/zadusni-chramy) --- ### [Rozhovor s Ladislavem Barešem](https://www.starovekyegypt.net/rozhovor-s-ladislavem-baresem) --- ### [Rozhovor s Janou Mynářovou](https://www.starovekyegypt.net/rozhovor-s-janou-mynarovou) --- ### [Egypt v pravěku](https://www.starovekyegypt.net/egypt-v-praveku) --- ### [Sinajský poloostrov](https://www.starovekyegypt.net/sinajsky-poloostrov) --- ### [Velká Sfinga](https://www.starovekyegypt.net/velka-sfinga) --- ### [Egyptské nekropole](https://www.starovekyegypt.net/egyptske-nekropole) --- ### [Kušitské království](https://www.starovekyegypt.net/kusitske-kralovstvi) --- ### [Historie ústavu](https://www.starovekyegypt.net/historie-ustavu) --- ### [Perská nadvláda](https://www.starovekyegypt.net/perska-nadvlada) --- ### [První a druhá dynastie](https://www.starovekyegypt.net/prvni-a-druha-dynastie) --- ## Štítky ### [architektura starověkého Egypta](https://www.starovekyegypt.net/stitky/architektura-starovekeho-egypta) --- ### [egyptologové](https://www.starovekyegypt.net/stitky/egyptologove) --- ### [písmo starověkého Egypta](https://www.starovekyegypt.net/stitky/pismo-starovekeho-egypta) --- ### [egyptští faraoni](https://www.starovekyegypt.net/stitky/egyptsti-faraoni) --- ### [bohové starověkého Egypta](https://www.starovekyegypt.net/stitky/bohove-starovekeho-egypta) --- ### [život ve starověkém Egyptě](https://www.starovekyegypt.net/stitky/zivot-ve-starovekem-egypte) --- ### [Luxor](https://www.starovekyegypt.net/stitky/luxor) --- ### [chrám v Luxoru](https://www.starovekyegypt.net/stitky/chram-v-luxoru) --- ### [Amenhotep III.](https://www.starovekyegypt.net/stitky/amenhotep3) --- ### [Ramesse II.](https://www.starovekyegypt.net/stitky/ramesse-ii) --- ### [Sethi I.](https://www.starovekyegypt.net/stitky/sethi-i) --- ### [Abú Simbel](https://www.starovekyegypt.net/stitky/abu-simbel) **Description:** Abú Simbel je vesnice v egyptské části Nubie. Nachází se asi 240 km jihozápadně od Asuánu a poblíž hranice se Súdánem. Od roku 2012 má asi 2600 obyvatel. Lokalita je proslavená díky chrámu, který zde nechal postavit faraon Ramesse II. Ten vládl téměř sedmdesát let. Byl zároveň válečníkem i šiřitelem kultury a v zemi po něm zůstala řada velkolepých památek. --- ### [Giovanni Battista Belzoni](https://www.starovekyegypt.net/stitky/giovanni-battista-belzoni) --- ### [Dér el-Bahrí](https://www.starovekyegypt.net/stitky/der-el-bahri) --- ### [Senenmut](https://www.starovekyegypt.net/stitky/senenmut) --- ### [země Punt](https://www.starovekyegypt.net/stitky/zeme-punt) --- ### [Karnak](https://www.starovekyegypt.net/stitky/karnak) --- ### [chrám v Karnaku](https://www.starovekyegypt.net/stitky/chram-v-karnaku) --- ### [Memnonovy kolosy](https://www.starovekyegypt.net/stitky/memnonovy-kolosy) --- ### [Ramesseum](https://www.starovekyegypt.net/stitky/ramesseum) --- ### [Théby](https://www.starovekyegypt.net/stitky/theby) --- ### [Vaset](https://www.starovekyegypt.net/stitky/vaset) --- ### [Abydos](https://www.starovekyegypt.net/stitky/abydos) **Description:** Abydos je archeologická lokalita na západním břehu Nilu. Jde o dnešní arabskou vesnici el-Arába el-Medfúna a jejím okolí asi 100 km severozápadně od Luxoru. Lokalita známá zejména díky chrámům Sethi I. a Ramesse II. Není ale bez zajímavosti, že prvním stavitelem zde byl Mentuhotep II. V roce 2014 se archeologům podařilo objevit kapli Mentuhotepa II. v Abydu. --- ### [Ramesse III.](https://www.starovekyegypt.net/stitky/ramesse-iii) --- ### [Medínit Habu](https://www.starovekyegypt.net/stitky/medinit-habu) --- ### [Meresanch III.](https://www.starovekyegypt.net/stitky/meresanch3) --- ### [Gíza](https://www.starovekyegypt.net/stitky/giza) --- ### [Niuserre](https://www.starovekyegypt.net/stitky/niuserre) --- ### [Abúsír](https://www.starovekyegypt.net/stitky/abusir) **Description:** Abúsír se nachází na západním břehu Nilu na okraji libyjské náhorní plošiny přibližně 20 km jihozápadně od Káhiry. V této oblasti je rozsáhlá nekropole staroegyptských panovníků období 5. dynastie. Je zde ale také řada soukromých hrobek a dalších staveb. V této lokalitě provádí rozsáhlý výzkum Český egyptologický ústav. Čeští egyptologové zde pracují od počátku 60. let 20 století. Královskou nekropoli zde založil faraon 5. dynastie Sahure. --- ### [Niuserreův sluneční chrám](https://www.starovekyegypt.net/stitky/niuserreuv-slunecni-chram) --- ### [Abú Goráb](https://www.starovekyegypt.net/stitky/abu-gorab) **Description:** Abú Goráb je lokalita v Egyptě ležící 15 km jižně od Káhiry. Lokalitu proslavil faraon 5. dynastie Niuserre, který zde nechal postavit sluneční chrám. Chrám se skládá z obdélníkového zděného ohrady, 100 x 76 metrů, se vstupem na východní stranu. Hlavní chrám byl postaven na přírodním kopci. Uvnitř chrámu je velké otevřené nádvoří. Na západním konci nádvoří leží zřícenina kolosálního kamenného obelisku . --- ### [Veserkaf](https://www.starovekyegypt.net/stitky/veserkaf) --- ### [Veserkafův sluneční chrám](https://www.starovekyegypt.net/stitky/veserkafuv-slunecni-chram) --- ### [sluneční chrám](https://www.starovekyegypt.net/stitky/slunecni-chram) --- ### [mastaba](https://www.starovekyegypt.net/stitky/mastaba) --- ### [mastaby](https://www.starovekyegypt.net/stitky/mastaby) --- ### [struktura mastaby](https://www.starovekyegypt.net/stitky/struktura-mastaby) --- ### [Sfinga](https://www.starovekyegypt.net/stitky/sfinga) --- ### [Thutmose IV.](https://www.starovekyegypt.net/stitky/thutmose-iv) --- ### [Džoser](https://www.starovekyegypt.net/stitky/dzoser) --- ### [Necerichet](https://www.starovekyegypt.net/stitky/necerichet) --- ### [Džoserův komplex](https://www.starovekyegypt.net/stitky/dzoseruv-komplex) --- ### [Sakkára](https://www.starovekyegypt.net/stitky/sakkara) --- ### [Auguste Mariette](https://www.starovekyegypt.net/stitky/auguste-mariette) --- ### [Usir](https://www.starovekyegypt.net/stitky/usir) --- ### [Hetepheres](https://www.starovekyegypt.net/stitky/hetepheres) --- ### [Snofru](https://www.starovekyegypt.net/stitky/snofru) --- ### [Chufu](https://www.starovekyegypt.net/stitky/chufu) --- ### [Imhotep](https://www.starovekyegypt.net/stitky/imhotep) --- ### [Stupňovitá pyramida](https://www.starovekyegypt.net/stitky/stupnovita-pyramida) --- ### [Velká pyramida](https://www.starovekyegypt.net/stitky/velka-pyramida) --- ### [Cheopsova pyramida](https://www.starovekyegypt.net/stitky/cheopsova-pyramida) --- ### [Cheops](https://www.starovekyegypt.net/stitky/cheops) --- ### [vztyčování obelisků](https://www.starovekyegypt.net/stitky/vztycovani-obelisku) --- ### [Senusret I.](https://www.starovekyegypt.net/stitky/senusret-i) --- ### [Dahšúr](https://www.starovekyegypt.net/stitky/dahsur) --- ### [pyramidy v Dahšúru](https://www.starovekyegypt.net/stitky/pyramidy-v-dahsuru) --- ### [Hathor](https://www.starovekyegypt.net/stitky/hathor) --- ### [Dendera](https://www.starovekyegypt.net/stitky/dendera) --- ### [Alexandrijský maják](https://www.starovekyegypt.net/stitky/alexandrijsky-majak) --- ### [Sethi II.](https://www.starovekyegypt.net/stitky/sethi-ii) --- ### [Thutmose I.](https://www.starovekyegypt.net/stitky/thutmose-i) --- ### [Thutmose III.](https://www.starovekyegypt.net/stitky/thutmose-iii) --- ### [Amenhotep I.](https://www.starovekyegypt.net/stitky/amenhotep1) --- ### [Haremheb](https://www.starovekyegypt.net/stitky/haremheb) --- ### [Sahure](https://www.starovekyegypt.net/stitky/sahure) --- ### [Sahureova pyramida](https://www.starovekyegypt.net/stitky/sahureova-pyramida) --- ### [Venis](https://www.starovekyegypt.net/stitky/venis) --- ### [Pepi I.](https://www.starovekyegypt.net/stitky/pepi-i) --- ### [Neferirkare](https://www.starovekyegypt.net/stitky/neferirkare) --- ### [Pepi II.](https://www.starovekyegypt.net/stitky/pepi-ii) --- ### [Teti](https://www.starovekyegypt.net/stitky/teti) --- ### [Džedkare Isesi](https://www.starovekyegypt.net/stitky/dzedkare-isesi) --- ### [Raneferef](https://www.starovekyegypt.net/stitky/raneferef) --- ### [Menkaure](https://www.starovekyegypt.net/stitky/menkaure) --- ### [Médúm](https://www.starovekyegypt.net/stitky/medum) --- ### [Sechemchetova pyramida](https://www.starovekyegypt.net/stitky/sechemchetova-pyramida) --- ### [Džoserova pyramida](https://www.starovekyegypt.net/stitky/dzoserova-pyramida) --- ### [Amenemhet III.](https://www.starovekyegypt.net/stitky/amenemhet3) --- ### [Hawára](https://www.starovekyegypt.net/stitky/hawara) --- ### [William Matthew Flinders Petrie](https://www.starovekyegypt.net/stitky/william-matthew-flinders-petrie) --- ### [Senusret III.](https://www.starovekyegypt.net/stitky/senusret-iii) --- ### [Lišt](https://www.starovekyegypt.net/stitky/list) --- ### [Amenemhet I.](https://www.starovekyegypt.net/stitky/amenemhet1) --- ### [terasovitá hrobka Mentuhotepa II.](https://www.starovekyegypt.net/stitky/terasovita-hrobka-mentuhotepa-ii) --- ### [pyramidy v Lištu](https://www.starovekyegypt.net/stitky/pyramidy-v-listu) --- ### [hrobky v Údolí královen](https://www.starovekyegypt.net/stitky/hrobky-v-udoli-kraloven) --- ### [egyptské pyramidy](https://www.starovekyegypt.net/stitky/egyptske-pyramidy) --- ### [Údolí králů](https://www.starovekyegypt.net/stitky/udoli-kralu) --- ### [hrobky v Údolí králů](https://www.starovekyegypt.net/stitky/hrobky-v-udoli-kralu) --- ### [hrobka KV62](https://www.starovekyegypt.net/stitky/hrobka-kv62) --- ### [Tutanchamonova hrobka](https://www.starovekyegypt.net/stitky/tutanchamonova-hrobka) --- ### [Tutanchamon](https://www.starovekyegypt.net/stitky/tutanchamon) --- ### [Amenhotep II.](https://www.starovekyegypt.net/stitky/amenhotep2) --- ### [Haremhebova hrobka](https://www.starovekyegypt.net/stitky/haremhebova-hrobka) --- ### [Merenptah](https://www.starovekyegypt.net/stitky/merenptah) --- ### [zádušní chrámy](https://www.starovekyegypt.net/stitky/zadusni-chramy) --- ### [egyptské zádušní chrámy](https://www.starovekyegypt.net/stitky/egyptske-zadusni-chramy) --- ### [zádušní chrám Hatšepsut](https://www.starovekyegypt.net/stitky/zadusni-chram-hatsepsut) --- ### [Český egyptologický ústav](https://www.starovekyegypt.net/stitky/cesky-egyptologicky-ustav) --- ### [čeští egyptologové](https://www.starovekyegypt.net/stitky/cesti-egyptologove) --- ### [výzkum Západní poušti](https://www.starovekyegypt.net/stitky/vyzkum-zapadni-pousti) --- ### [Doc. PhDr. Jana Mynářová Ph.D.](https://www.starovekyegypt.net/stitky/doc-phdr-jana-mynarova-ph-d) --- ### [Amenhotep IV.](https://www.starovekyegypt.net/stitky/amenhotep4) --- ### [Achnaton](https://www.starovekyegypt.net/stitky/achnaton) **Description:** Kolem roku 1375 př.n.l. se stal egyptským faraonem šestnáctiletý Amenhotep IV. (Achnaton) dostal na trůn. Jeho starší bratr Thutmose zemřel a tak se tento „kacířský faraon“ dostal k moci a začal přepisovat dějiny. Achnaton pochopil, že narušit moc církve lze jenom radikální změnou a tak v šestém roce své vlády rozhodl, že jediným bohem Egypta bude Aton. A nejen to – opustil hlavní město Théby (Vaset) a níže po proudu Nilu založil nové hlavní město Achetaton. --- ### [Nefertiti](https://www.starovekyegypt.net/stitky/nefertiti) --- ### [Kleopatra](https://www.starovekyegypt.net/stitky/kleopatra) --- ### [egyptská letoviska](https://www.starovekyegypt.net/stitky/egyptska-letoviska) --- ### [dovolená v Egyptě](https://www.starovekyegypt.net/stitky/dovolena-v-egypte) --- ### [Núbie](https://www.starovekyegypt.net/stitky/nubie) --- ### [Hyksósové](https://www.starovekyegypt.net/stitky/hyksosove) --- ### [Šešonkové](https://www.starovekyegypt.net/stitky/sesonkove) --- ### [egypt v pravěku](https://www.starovekyegypt.net/stitky/egypt-v-praveku) --- ### [neolitické kultúry v Egyptě](https://www.starovekyegypt.net/stitky/neoliticke-kultury-v-egypte) --- ### [Teje](https://www.starovekyegypt.net/stitky/teje) --- ### [Chetité](https://www.starovekyegypt.net/stitky/chetite) --- ### [chetitská říše](https://www.starovekyegypt.net/stitky/chetitska-rise) --- ### [deset ran egyptských](https://www.starovekyegypt.net/stitky/deset-ran-egyptskych) **Description:** Deset ran egyptských předcházelo odchodu Židů z Egypta (označovanému také někdy jako exodus Židů). Mojžíš s Áronem žádali po faraonovi propuštění svého lidu z otroctví. Faraon (spekuluje se o tom, zda to byl Ramesse II. nebo Merenptah, pravděpodobněji se ale ukazuje Merenptah) však odmítal. Hospodin tedy vyslal Mojžíše k faraonovi se zprávou, že pokud Izraelity nepropustí, bude celá dosud kvetoucí země postižena nepříznivými událostmi, tzv. ranami. --- ### [10 ran egyptských](https://www.starovekyegypt.net/stitky/10-ran-egyptskych) **Description:** Deset ran egyptských předcházelo odchodu Židů z Egypta (označovanému také někdy jako exodus Židů). Mojžíš s Áronem žádali po faraonovi propuštění svého lidu z otroctví. Faraon (spekuluje se o tom, zda to byl Ramesse II. nebo Merenptah, pravděpodobněji se ale ukazuje Merenptah) však odmítal. Hospodin tedy vyslal Mojžíše k faraonovi se zprávou, že pokud Izraelity nepropustí, bude celá dosud kvetoucí země postižena nepříznivými událostmi, tzv. ranami. --- ### [bitva u Kadeše](https://www.starovekyegypt.net/stitky/bitva-u-kadese) --- ### [Howard Carter](https://www.starovekyegypt.net/stitky/howard-carter) --- ### [El Amarna](https://www.starovekyegypt.net/stitky/el-amarna) --- ### [Texty pyramid](https://www.starovekyegypt.net/stitky/texty-pyramid) --- ### [pyramidy v Hawáře](https://www.starovekyegypt.net/stitky/pyramidy-v-haware) --- ### [Taharka](https://www.starovekyegypt.net/stitky/taharka) --- ### [bitva u Pelusia](https://www.starovekyegypt.net/stitky/bitva-u-pelusia) --- ### [Aššurbanipal](https://www.starovekyegypt.net/stitky/assurbanipal) --- ### [Alexandr Makedonský](https://www.starovekyegypt.net/stitky/alexandr-makedonsky) **Description:** Alexandr Makedonský se narodil roku 356 př.n.l. v Pelle, které bylo hlavním městem makedonského království. Jeho vychovatelem byl Aristoteles. Na trůn usedl Alexandr Makedonský ve dvaceti letech a jako vládce Řecka zahájil dobývání Asie. Na egyptský trůn Alexandr Makedonský nastoupil v roce 330 př.n.l. a dva roky předtím založil město Alexandrii, která se stala později sídlem Ptolemaiovců a hlavním městem Egypta. --- ### [Dareios III.](https://www.starovekyegypt.net/stitky/dareios3) --- ### [Kleopatra VII.](https://www.starovekyegypt.net/stitky/kleopatra7) --- ### [egyptská Kniha mrtvých](https://www.starovekyegypt.net/stitky/egyptska-kniha-mrtvych) --- ### [Texty rakví](https://www.starovekyegypt.net/stitky/texty-rakvi) --- ### [Sinajský poloostrov](https://www.starovekyegypt.net/stitky/sinajsky-poloostrov) --- ### [sarkofágy](https://www.starovekyegypt.net/stitky/sarkofagy) --- ### [mumifikace](https://www.starovekyegypt.net/stitky/mumifikace) --- ### [balzamování](https://www.starovekyegypt.net/stitky/balzamovani) --- ### [lékařství ve starověkém Egyptě](https://www.starovekyegypt.net/stitky/lekarstvi-ve-starovekem-egypte) --- ### [lov ve starověkém Egyptě](https://www.starovekyegypt.net/stitky/lov-ve-starovekem-egypte) --- ### [egyptská magie](https://www.starovekyegypt.net/stitky/egyptska-magie) --- ### [magie starověkého Egypta](https://www.starovekyegypt.net/stitky/magie-starovekeho-egypta) --- ### [móda starověkého Egypta](https://www.starovekyegypt.net/stitky/moda-starovekeho-egypta) --- ### [móda ve starověkém Egyptě](https://www.starovekyegypt.net/stitky/moda-ve-starovekem-egypte) --- ### [Thonis](https://www.starovekyegypt.net/stitky/thonis) --- ### [Tanis](https://www.starovekyegypt.net/stitky/tanis) --- ### [Alexandrie](https://www.starovekyegypt.net/stitky/alexandrie) --- ### [řemesla starověkého Egypta](https://www.starovekyegypt.net/stitky/remesla-starovekeho-egypta) --- ### [pyramidy v Gíze](https://www.starovekyegypt.net/stitky/pyramidy-v-gize) --- ### [mumie Tutanchamona](https://www.starovekyegypt.net/stitky/mumie-tutanchamona) --- ### [Tutanchamonova mumie](https://www.starovekyegypt.net/stitky/tutanchamonova-mumie) --- ### [královna Kleopatra](https://www.starovekyegypt.net/stitky/kralovna-kleopatra) --- ### [rodiče Tutanchamona](https://www.starovekyegypt.net/stitky/rodice-tutanchamona) --- ### [Tutanchamonovi rodiče](https://www.starovekyegypt.net/stitky/tutanchamonovi-rodice) --- ### [ČEgU](https://www.starovekyegypt.net/stitky/cegu) --- ### [Ptolemaiovci](https://www.starovekyegypt.net/stitky/ptolemaiovci) --- ### [Západní poušť](https://www.starovekyegypt.net/stitky/zapadni-poust) --- ### [Serapeum](https://www.starovekyegypt.net/stitky/serapeum) --- ### [Tanida](https://www.starovekyegypt.net/stitky/tanida) --- ### [Tanidský poklad](https://www.starovekyegypt.net/stitky/tanidsky-poklad) --- ### [Thomas Young](https://www.starovekyegypt.net/stitky/thomas-young) --- ### [Rosettská deska](https://www.starovekyegypt.net/stitky/rosettska-deska) --- ### [George Carnarvon](https://www.starovekyegypt.net/stitky/george-carnarvon) --- ### [Walter Brian Emery](https://www.starovekyegypt.net/stitky/walter-brian-emery) --- ### [Jean-Philippe Lauer](https://www.starovekyegypt.net/stitky/jean-philippe-lauer) --- ### [Victor Loret](https://www.starovekyegypt.net/stitky/victor-loret) --- ### [Jean-Francois Champollion](https://www.starovekyegypt.net/stitky/jean-francois-champollion) --- ### [Hieroglyfy](https://www.starovekyegypt.net/stitky/hieroglyfy) --- ### [egyptská modř](https://www.starovekyegypt.net/stitky/egyptska-modr) --- ### [zemědělství starověkého Egypta](https://www.starovekyegypt.net/stitky/zemedelstvi-starovekeho-egypta) --- ### [Mohamed Megahed](https://www.starovekyegypt.net/stitky/mohamed-megahed) **Description:** Mohamed Megahed se narodil v Egyptě a je pracovníkem Českého egyptologického ústavu. Zabývá se především archeologií, architekturou a výzdobou pyramidových komplexů Staré říše. --- ### [Hana Vymazalová](https://www.starovekyegypt.net/stitky/hana-vymazalova) --- ### [Taposiris Magna](https://www.starovekyegypt.net/stitky/taposiris-magna) --- ### [tetování ve starověkém Egyptě](https://www.starovekyegypt.net/stitky/tetovani-ve-starovekem-egypte) --- ### [Tuna Al-Gabal](https://www.starovekyegypt.net/stitky/tuna-al-gabal) --- ### [Tuna el-Gebel](https://www.starovekyegypt.net/stitky/tuna-el-gebel) --- ### [Herakleion](https://www.starovekyegypt.net/stitky/herakleion) --- ### [Caesar](https://www.starovekyegypt.net/stitky/caesar) --- ### [Chufuovy papyry](https://www.starovekyegypt.net/stitky/chufuovy-papyry) --- ### [Ebersův papyrus](https://www.starovekyegypt.net/stitky/ebersuv-papyrus) --- ### [George Ebers](https://www.starovekyegypt.net/stitky/george-ebers) --- ### [Zahi Hawass](https://www.starovekyegypt.net/stitky/zahi-hawass) --- ### [Nicholas Reeves](https://www.starovekyegypt.net/stitky/nicholas-reeves) --- ### [Tutanchamonova maska](https://www.starovekyegypt.net/stitky/tutanchamonova-maska) --- ### [Maják na ostrově Faru](https://www.starovekyegypt.net/stitky/majak-na-ostrove-faru) --- ### [Jørn Christiansen](https://www.starovekyegypt.net/stitky/jorn-christiansen) --- ### [Vassil Dobrev](https://www.starovekyegypt.net/stitky/vassil-dobrev) --- ### [Rudolf Gantenbrink](https://www.starovekyegypt.net/stitky/rudolf-gantenbrink) --- ### [bohyně Eset](https://www.starovekyegypt.net/stitky/bohyne-eset) --- ### [Sabaloka](https://www.starovekyegypt.net/stitky/sabaloka) --- ### [mumie Hatšepsut](https://www.starovekyegypt.net/stitky/mumie-hatsepsut) --- ### [královna Hatšepsut](https://www.starovekyegypt.net/stitky/kralovna-hatsepsut) --- ### [Ptahšepses](https://www.starovekyegypt.net/stitky/ptahsepses) --- ### [pevnost Uronarti](https://www.starovekyegypt.net/stitky/pevnost-uronarti) --- ### [pevnost Buhen](https://www.starovekyegypt.net/stitky/pevnost-buhen) --- ### [země Kuš](https://www.starovekyegypt.net/stitky/zeme-kus) --- ### [princezna Hatšepsut](https://www.starovekyegypt.net/stitky/princezna-hatsepsut) --- ### [Hetepi](https://www.starovekyegypt.net/stitky/hetepi) --- ### [egyptští bohové](https://www.starovekyegypt.net/stitky/egyptsti-bohove) --- ### [náboženství starověkého Egypta](https://www.starovekyegypt.net/stitky/nabozenstvi-starovekeho-egypta) --- ### [kušitské království](https://www.starovekyegypt.net/stitky/kusitske-kralovstvi) --- ### [George Reisner](https://www.starovekyegypt.net/stitky/george-reisner) --- ### [Gebel Barkal](https://www.starovekyegypt.net/stitky/gebel-barkal) --- ### [Jebel Barkal](https://www.starovekyegypt.net/stitky/jebel-barkal) --- ### [Kušité](https://www.starovekyegypt.net/stitky/kusite) --- ### [Fajjúmská oáza](https://www.starovekyegypt.net/stitky/fajjumska-oaza) --- ### [Chufuova pyramida](https://www.starovekyegypt.net/stitky/chufuova-pyramida) --- ### [Sekenenre Tao](https://www.starovekyegypt.net/stitky/sekenenre-tao) --- ### [Šeretneptej](https://www.starovekyegypt.net/stitky/seretneptej) --- ### [Saff el-Dawba](https://www.starovekyegypt.net/stitky/saff-el-dawba) --- ### [El-Tarif](https://www.starovekyegypt.net/stitky/el-tarif) --- ### [Merer](https://www.starovekyegypt.net/stitky/merer) --- ### [Mererův deník](https://www.starovekyegypt.net/stitky/mereruv-denik) --- ### [Wádí al-Jarf](https://www.starovekyegypt.net/stitky/wadi-al-jarf) --- ### [Prof. PhDr. Ladislav Bareš](https://www.starovekyegypt.net/stitky/ladislav-bares) **Description:** Prof. PhDr. Ladislav Bareš je bývalý ředitel Českého Egyptologického ústavu v letech 2006 – 2012. Specializuje se na egyptskou archeologii a náboženství Pozdní doby, podílí se na výzkumu šachtových hrobek v Abúsíru. --- ### [hrobka KV60](https://www.starovekyegypt.net/stitky/hrobka-kv60) --- ### [Heinrich Brugsch](https://www.starovekyegypt.net/stitky/heinrich-brugsch) --- ### [Dér el-Medína](https://www.starovekyegypt.net/stitky/der-el-medina) --- ### [chrám Sethi I.](https://www.starovekyegypt.net/stitky/chram-sethi1) --- ### [Wádí Hammámát](https://www.starovekyegypt.net/stitky/wadi-hammamat) --- ### [Ramessesnakht](https://www.starovekyegypt.net/stitky/ramessesnakht) --- ### [Dareios I.](https://www.starovekyegypt.net/stitky/dareios-i) --- ### [Dareios Veliký](https://www.starovekyegypt.net/stitky/dareios-veliky) --- ### [Xerxés I.](https://www.starovekyegypt.net/stitky/xerxes-i) --- ### [2. řecko-perská válka](https://www.starovekyegypt.net/stitky/2-recko-perska-valka) --- ### [Heracleion](https://www.starovekyegypt.net/stitky/heracleion) --- ### [Malkata](https://www.starovekyegypt.net/stitky/malkata) --- ### [Kleopatra II.](https://www.starovekyegypt.net/stitky/kleopatra-ii) --- ### [Sarenput](https://www.starovekyegypt.net/stitky/sarenput) --- ### [rakovina](https://www.starovekyegypt.net/stitky/rakovina) --- ### [Marcus Antonius](https://www.starovekyegypt.net/stitky/marcus-antonius) --- ### [Veronika Dulíková](https://www.starovekyegypt.net/stitky/veronika-dulikova) --- ### [Petra Brukner Havelková](https://www.starovekyegypt.net/stitky/petra-brukner-havelkova) --- ### [pyramida Amenemheta III.](https://www.starovekyegypt.net/stitky/pyramida-amenemheta-iii) **Description:** Amenemhet III. si nechal postavit dvě pyramidy. První pyramida Amenemheta III. stála v Dahšúru nedaleko Lomené pyramidy faraona Snofrua. Tato pyramida má jádro postaveno ze sušených cihel a oproti pyramidám z počátku 12.dynastie chybí zpevňující skelet z kamenných zdí. Bohužel stavitelé opakovali stejnou chybu jako u Lomené pyramidy faraona Snofrua – nestavěli na pevném podloží a proto došlo k přesunu do Hawáry, kde stojí druhá pyramida Amenemheta III. --- ### [Zawijít el-Arján](https://www.starovekyegypt.net/stitky/zawijit-el-arjan) --- ### [sajská dynastie](https://www.starovekyegypt.net/stitky/sajska-dynastie) --- ### [černí faraoni](https://www.starovekyegypt.net/stitky/cerni-faraoni) --- ### [Pediamenopet](https://www.starovekyegypt.net/stitky/pediamenopet) --- ### [Radžedef](https://www.starovekyegypt.net/stitky/radzedef) --- ### [Radžedefova pyramida](https://www.starovekyegypt.net/stitky/radzedefova-pyramida) --- ### [přístav Abúkir](https://www.starovekyegypt.net/stitky/pristav-abukir) --- ### [Berlínský papyrus](https://www.starovekyegypt.net/stitky/berlinsky-papyrus) --- ### [Beni Hasan](https://www.starovekyegypt.net/stitky/beni-hasan) --- ## Media Tags ### [Dahšúr](https://www.starovekyegypt.net/?taxonomy=rl_media_tag&term=dahsur) --- ### [pyramida princezny Hatšepsut](https://www.starovekyegypt.net/?taxonomy=rl_media_tag&term=pyramida-princezny-hatsepsut) --- ### [pyramidy v Dahšúru](https://www.starovekyegypt.net/?taxonomy=rl_media_tag&term=pyramidy-v-dahsuru) --- ### [Amenemhet III.](https://www.starovekyegypt.net/?taxonomy=rl_media_tag&term=amenemhet-iii) --- ### [Hawára](https://www.starovekyegypt.net/?taxonomy=rl_media_tag&term=hawara) --- ### [pyramida Amenemheta III.](https://www.starovekyegypt.net/?taxonomy=rl_media_tag&term=pyramida-amenemheta-iii) --- ### [Fajjúmská oáza](https://www.starovekyegypt.net/?taxonomy=rl_media_tag&term=fajjumska-oaza) ---