Hlavní města starověkého Egypta se v různých obdobích měnila. Projdeme si postupně všechna hlavní města – od Hierakonpole, města z predynastického období, až po Alexandrii. Ta byla posledním velkým hlavním městem. Mezi legendární města patřily Memfida (Mennofer), Théby (Veset) či Piramesse, vystavěných ke slávě faraonů. Všechna tato skvostná hlavní města spoluvytvářela dějiny starého Egypta.


Hlavní města starověkého Egypta v času dějin

Hierakonpolis (Nechen) – sokolí město (4000-2700 př.n.l.)

Hierakonpolis (Nechen) je prvním známým hlavním městem Egypta. Na konci archaického období (cca 4000 př. n. I.) jej na východním břehu Nilu založili kočovníci živící se sběrem plodů, kteří se zde postupně usadili. Kolem roku 3500 př.n.l. mělo město asi osm tisíc obyvatel, většinou řemeslníků, hrnčířů a tkalců. Na konci 4. tisíciletí př.n.l. se obyvatelé přestěhovali blíže k řece Nilu, aby mohli využívat zaplavovanou půdu. Ochranným bohem města byl sokol Hor – odtud řecké jméno Hierakonpolis, které znamená „sokolí město“.

Hierakonpolis (Nechen) se stala sjednocujícím hlavním městem Horního Egypta na konci Archaického období (cca 3150 př.n.l.), v době vlád panovníků tzv. dynastie nula. Hierakonpolis vděčila za svou prosperitu zemědělství a obchodu. Brzy byla stejně jako většina měst Archaického období obehnána hradbami a začala se v ní stavět první velká architektonická díla ke slávě krále Štíra, mezi něž patří především náboženský komplex přímo ve městě a cihlové hrobky, vystavěné na západním břehu.

Jednou z nich je i vůbec nejstarší hrobka s výzdobou nalezená v Egyptě. Hierakonpolis byla vytlačena z výsluní nedalekým městem Necheb a později začala definitivně upadat, když král Meni sjednotil zemi a založil Cenej nedaleko Abydu (Abedžu), odkud mohl Egypt lépe kontrolovat. Podle jména Cenej označil Manetho dobu vlády prvních dvou faraonských dynastií.

O Ceneji, která byla hlavním městem Egypta v letech 2700-2625 př.n.l. a kterou Manetho umístil na východní břeh Nilu naproti pohřebišti v Abydu (Abedžu), nevíme prakticky nic. Její pravděpodobné pozůstatky leží pohřbeny pod nánosy nilského bahna pod současnými arabskými vesnicemi kolem Girgy.

Memfis (Mennofer) – město bílých zdí (2625-2160 př.n.l.)

Ustanovit Memfis (Mennofer) novým hlavním městem se zřejmě rozhodl Džoser, slavný zakladatel 3. dynastie. Započalo tak význačné období panování z Memfidy (Mennoferu), které trvalo přes čtyři sta let. Memfis (Mennofer) byla původně pevností nazývanou Bílé zdi (Inebuhedž), kterou vystavěli první panovníci Archaického období. Teprve později se Memfis (Mennofer) stala plnohodnotným městem s vlastním pohřebištěm v Sakkáře.

Město Memfis (Mennofer) se rozkládalo na začátku delty Nilu, což byla velmi strategická poloha. Memfis (Mennofer) byla fakticky prvořadou spojnicí mezi Oběma zeměmi, Usirovou a Sutechovou, a symbolizovala tak rovnováhu sjednoceného Egypta. Díky své centrální poloze Memfis (Mennofer), město boha Ptaha, rychle vzkvétala i poté, co se hlavním městem staly Théby (Vaset). Memfis (Mennofer) bylo po celou dobu jedním z nejdůležitějších měst v Egyptě. Rada faraonů si tu zbudovala svůj palác a harém. V období Nové říše se město stalo nejvýznamnější egyptskou zbrojnicí, neboť se tu stavěla většina válečných lodí. Ještě za vlády Ptolemaiovců hrála Memfis (Mennofer) důležitou úlohu, než ji definitivně zastínila Alexandrie.

Hérakleopolis, Théby (Vaset) (2180-1994 př.n.l.)

První přechodné období je nepokojnou a málo známou dobou egyptských dějin, poznamenanou válkami různých klanů. Za vlády 9. a 10. dynastie hrála zřejmě úlohu hlavního města Hérakleopolis (egyptsky Henennisut, „město krále-dítěte“), její moc ale patrně nesahala dál než za vlastní území.

Teprve po vzpouře thébských vládců proti hérakleopolské hegemonii vzniklo nové, opravdové hlavní město celé země od severu na jih. Tento první vzestup „města sta bran“ ale neměl dlouhého trvání, neboť faraoni 12. dynastie, přestože pocházeli z Théb (Vesetu), město opustili a usadili se v severněji položeném Lištu nedaleko Memfidy (Mennoferu).

Amenemhetictauej – hlavní město Střední říše (1994-1797 př.n.l.)

Nové hlavní město Amenemhetictauej, „Amenemhet se zmocnil obou zemí“, založil Amenemhet I. Město Amenemhetictauej samo dosud objeveno nebylo, jeho pohřebiště se nachází v dnešní archeologické lokalitě Lišt. Amenemhetictauej byl zřejmě hlavním městem země za vlády 12. dynastie, což by vypovídalo o snaze faraonů usadit se v místě, odkud by mohli zemi snáze ovládat. Jedná se o jedno z nejslavnějších období egyptských dějin, v němž vládli takoví panovníci jako Senusret l. nebo Senusret III.

Théby (Vaset) – město sta bran (1650-1292 př.n.l.)

Hlavní města starověkého Egypta se měnila i dál. V Druhém přechodném období, poznamenaném invazí Hyksósů, v zemi neexistovalo žádné reálné hlavní město. Okupanti vládli z Avaridy v deltě a města Lišt a Théby (Veset) mezi sebou soupeřila o to, co jim Hyksósové z kdysi velké země nechali. Až ke konci vlády 17. dynastie (faraon Kamose) a zejména po založení 18. dynastie Ahmosem se Théby (Vaset) znovu staly mocným hlavním městem říše.

Nadvláda Théb (Vasetu) trvala až do nástupu Ramessovců, kteří se z geopolitických důvodů rozhodli založit v deltě nové hlavní město – Piramesse. Théby (Vaset) se nicméně staly největším egyptským městem, jehož hospodářská, politická a náboženská moc sahala daleko za hranice Egypta.

Théby (Vaset) vzkvétaly mimo jiné za přispění mocného Amonova kněžstva. Ve městě se budovaly nádherné stavby zasvěcené všemocnému bohu Amonovi. Kromě toho se na západním břehu Nilu naproti Thébám (Vasetu) rozkládalo významné královské pohřebiště – Údolí králů.

Hlavní města starověkého Egpyta mají jednu zajímavost – Achetaton. Ten byl hlavním městem pouze v době amarnského období. V té době faraon Amenhotep IV. vystavěl uprostřed pustiny svoje hlavní město s jepičím životem existující pouhých sedmnáct let.

Achetaton - hlavní město Amenhotepa IV.

Achetaton – hlavní město Amenhotepa IV.