Nabta Playa se nachází asi 100 km od Abu Simbel. Dnes zde spadne přibližně 1 mm srážek ročně. Vyschlá koryta řek však dokazují, že se zde voda kdysi nacházela, zatímco dnes oblast pokrývá pouze poušť. Jeden beduín zde objevil megality – mohutné kamenné balvany, roztroušené zdánlivě nahodile na ploše přibližně 2,5 km².

Nabta Playa a stopy po dávném osídlení

Beduín svůj objev nahlásil egyptologům. V pravěku se megality nacházely buď samostatně, nebo ve skupinách. Často označovaly místa duchovního významu nebo významná pohřebiště. Přestože zde nebyly nalezeny žádné lidské ostatky, archeologové objevili organický materiál datovaný do období 11 000–6 000 př. n. l. V té době činil roční úhrn srážek přibližně 30 až 200 mm, tedy mnohonásobně více než dnes.

Z jihu do oblasti Nabta Playa přicházely rozsáhlé monzunové deště, které vytvářely sezónní jezera. Díky nim zde mohly několik měsíců přežívat rostliny, zvířata i lidé. Vegetace umožnila také chov dobytka, což potvrzují nalezené kosti hospodářských zvířat pod některými megality.

Archeologové dále odkryli 15 kruhových prohlubní s pozůstatky ohnišť. Zdá se, že každá z nich představovala samostatné obydlí. Nalezeno bylo také několik studní, z nichž některé dosahovaly hloubky až 2,5 metru.

Mohyly a záhadný pohřeb krávy

Další výzkum odhalil útvar připomínající deset mohyl, seřazených podél západního břehu někdejšího jezera. Pod vrstvami písku a kamenů byly nalezeny ostatky krav, koz a ovcí. Zvláštní pozornost vzbudila kompletní kostra mladé krávy, která nenesla žádné známky porážky ani konzumace.

Zvíře leželo na levém boku s hlavou obrácenou k jihu, tedy směrem, odkud přicházely životodárné monzunové deště. Pomocí radiokarbonového datování bylo určeno, že kráva žila kolem roku 5270 př. n. l. Tento nález podporuje teorii, že Nabta Playa mohla být posvátným místem kočovných pastevců, kteří putovali tehdejší Saharou.

Pláž Nabta