< link rel="alternate" hreflang="cs-cs" href="https://www.starovekyegypt.net/">

1. Dobrý den, řekněte nám, jak jste se dostala k egyptologii? Co Vás vedlo k tomu, že jste si vybrala právě tento obor?
Velice jednoduše – vlastně už od základní školy, kde jsem měla vynikající učitelku dějepisu. Když jsem skončila gymnázium, tak tehdy se Egyptologie neotvírala, protože tehdy se ročníky otevíraly nepravidelně, takže jsem dělala přijímací zkoušky na FF obor klínopis – etnologie, odkud se mi po roce podařilo „utéct“, protože se otevírala egyptologie. Takže jsem šla znovu do přijímacího řízení a vystudovala jsem kombinaci klínopis – egyptologie.

2. Specializujete se na vztahy Egypta a Předního východu ve 2. tisíciletí př.n.l. – proč zrovna toto období a jak byste charakterizovala 2. tisíciletí v dějinách starověkého Egypta?
Pro mne je klíčové Druhé přechodné období a Nové říše, což souvisí s mojí dvojkombinací egyptologie – klínopis, protože pochopitelně z tohoto období máme největší množství pramenů, které nejsou zcela jednoznačně interpretovatelné, takže to naskýtá možnosti dalšího studia, lépe než například 1. tisíciletí, které je s ohledem na prameny daleko bohatší, ale je to téma, které je z mého pohledu už poněkud vyčerpané. Druhé tisíciletí je podle mě zajímavé díky kombinaci, možnosti zasadit Egypt do kontextu starověkého Předního východu.

Myslím si, že tohle je chyba už našeho pojetí dějepisu na školách, který se přednáší tak, že je Egypt zcela vytržen z kontextu starověkého Blízkého východu, byť tvoří nedílnou součást celé té oblasti. Egyptu se věnuje největší pozornost a co jsem měla možnost vidět učebnice dějepisu z posledních let, v porovnání s učebnicemi pro ZŠ v době, kdy já jsem chodila do školy, se mnoho nezměnilo. Egypt stále zastává jakousi exkluzivní pozici z celého Předního východu, kdežto starověký Přední východ se (alespoň za nás) přednášel jednu hodinu a to se probralo všechno od královských pohřebišť v Uru přes Chetitskou říši až Peršanům.

3. Pokud jde o prameny věnující se starověkému Egyptu, tak velice málo informací máme o školství v Egyptě.
Co se týká vzdělávání písařů, máme velké nedostatky ve znalostech a ještě složitější je situace pokud se zaměříme na vzdělávání písařů a jejich komunikaci s okolními zeměmi, protože je jasné, že písaři a egyptští hodnostáři museli s lidmi v těchto oblastech nějak komunikovat. Otázka tedy zní, jak se Egypťané učili ty příslušné jazyky, kterými byla psána diplomatická korespondence.

My víme, že v Egyptě byly písařské školy, byly tam archívy, byla tam skriptoria … Máme hodně doložených textů z období 19.dynastie, dochovaly se nám tzv. „typové dopisy“, které pravděpodobně museli písaři opisovat a museli být schopni takový dopis sepsat, podobně jako se dnes sekretářky musí naučit jak správně napsat dopis.

Složitější to bylo v okamžiku, kdy písař nemohl použít svůj rodný jazyk, ale musel použít jiný jazyk. Víme, že egyptští písaři byli schopni psát dopisy akkadsky, případně chetitsky. Dochovaly se dva dopisy, které patří do korespondence mezi egyptským královským dvorem a královským dvorem království Arcavi v sousedství Chetitské říše, takže je jasné, proč tato korespondence byla psána chetitsky. Dokonce přímo v dopise, který je adresován egyptskému královskému dvoru je tam jakýsi přípisek, který je určen pro egyptského písaře, aby další korespondenci s Arcavou psal chetitsky. Ale pochopitelně naprostá většina textů byla psána akkadsky. Dokonce se nám dochoval jeden dopis z poloviny 14. století z korespondence mezi Egyptem a říší Mitanni, který byl psaný churidsky. To znamená, že v Egyptě museli existovat tlumočníci, kteří zvládali tyto překlady a byli schopni v tom kterém jazyce dopis sepsat a odeslat. Ale o tom, jaké bylo jejich vzdělávání v 18. dynastii víme velice málo.

pokračování