sarkofágy

Slovo sarkofág pochází z řeckého sarkofagos, které znamenalo „to, co jí (co ničí) maso“. Kámen použitý na stavbu starověkých hrobů měl zničit těla, která nebyla spálená. Sarkofágy a rakve byly hlavní součástí egyptských hrobek

V nejstarších dobách se těla pohřbívala do jam vyhloubených v pouštním písku. Pokládala se na bok do polohy plodu s pokrčenýma rukama i nohama. Mrtvoly se tehdy ještě nemumifikovaly, někdy se ale zašívaly do

Hranaté skříňové rakve a sarkofágy dlouho symbolizovaly příbytek zesnulého. Pak ale přišla radikální změna – rakve a sarkofágy se začaly zhotovovat ve tvaru lidského těla a v jejich výzdobě se objevila zcela nová zobrazení

V tomto období se používaly především dřevěné rakve nebo rakve z lepeného plátna se žlutým podkladem. Tyto rakve různorodého stylu byly antropomorfní a zdobené mnoha postavičkami, představujícími různá božstva. Výjevy znázorňovaly mimo jiné vítězství