fbpx

Pokud se podíváte na některá díla starověké egyptské kultury, pak si jistě všimnete jedné zajímavosti. Některé lidské postavy zdobí záhadný klobouk ve tvaru homole. Do těchto dní neexistoval žádný dochovaný fyzický objekt. Nyní archeologové našli kostru s homolovým kloboukem, odpovídajícím staroegyptským kresbám.


Lidské postavy s podivným kuželem na hlavě se vyskytují na sochách, sochařských reliéfech, nástěnných malbách, pohřební výzdobě i na rakvích. Tato umělecká díla pocházejí z doby starověkého Egypta před 3570 až dvěma tisíci let.

Archeologům se nyní poprvé podařilo identifikovat dva takové “doplňky” v původní fyzické podobě. Jde o dva klobouky vytvořené z vosku, které zdobí hlavy lidských koster z období Nové říše. Byly vykopány na pohřebišti někdejšího královského města Achetaton ve středním Egyptě El Amarně. Podle archeologů by mohl nález pomoci vysvětlit, co vlastně představovaly a k čemu sloužily.

“Vykopání těchto dvou homolí na pohřebišti v El Amarně potvrzuje, že mrtví ve starověkém Egyptě měli občas na hlavách trojrozměrné kuželové pokrývky na voskové bázi a že se to netýkalo jen horní elity. Objev také podporuje názor, že tyto homolové klobouky nosili i živí lidé, byť je stále těžké říci, jak často a proč,” uvedli vědci z univerzity v Cambridge.

Achetaton (El Amarna), místo nálezu

Achnaton se ujal vlády, když mu bylo šestnáct nebo sedmnáct let. Krátce po nástupu na trůn změnil ve prospěch Atona i náboženské symboly a zahájil stavbu sídelního města. Jeho náboženská reforma (přechod od mnoha bohů k jednomu) ale narazila na odpor a krátce po jeho smrti byl Achetaton opuštěn.

Zůstala v něm zachována řada uměleckých děl, a na nich se objevovaly lidské figury zdobené podivným kloboukem. Klobouk ve tvaru homole se objevoval nejčastěji na zobrazeních zachycujících hosty slavnostních recepcí nebo majitele hrobek. Objevoval se ale také na hlavách lidí, kteří ve svém posmrtném životě rybaří, loví nebo hrají na hudební nástroje. Podle vědců měla tato ozdoba zřejmě zvláštní vztah k plodnosti, k rození a k uzdravování.

Klobouky se našly i v hrobech prostých dělníků

Ale zpět k nalezeným kloboukům. Jedna z koster nalezených v El Amarně, u níž se našel homolový klobouk, patřila zhruba devětadvacetileté ženě. Druhá kostra patřila asi patnácti až dvacetiletému jedinci, jehož pohlaví nebylo určeno.

Kostra ženy byla vykopána v roce 2010 jako neporušená, spočívající přímo v té poloze, v jaké byla uložena do hrobu. Dochovaly se i její vlasy, ve kterých je zamotán samotný klobouk. Ten byl sice rozlomený a prožraný hmyzem, ale stále rozpoznatelný. Není bez zajímavosti, že vzor, který byl vytlačený do vosku na vnitřní straně kužele odpovídal tkanině nalezené v hrobu. To znamená, že tato tkanina pravděpodobně sloužila k vnitřní výstelce klobouku.

Hrob druhého člověka, vykopaný v roce 2015, vyloupili ještě před jeho objevením archeology vykradači hrobů. Vykradači sice shrnuli kostru k patě hrobu, ale i u ní se zachovaly vlasy. V nich se vědcům podařilo identifikovat druhý klobouk ve tvaru homole.

K čemu klobouky sloužily

Teorií o účelu těchto klobouků je několik (jak už to v podobných případech bývá).

  • symbolický význam – podle jedné hypotézy měl, podobně jako u svatozáří křesťanských světců, čistě symbolický význam. Předpokládá tedy, že nejde o skutečné předměty, ale jen o znázornění určitého symbolu. Současný nález ji tak staví na hlavu.
  • ztvrdlé hroudy vonných pryskyřic – další hypotéza považovala homole za ztvrdlé hroudy vonných pryskyřicí nebo vonných tuků. Ty se při rituálech nahřívaly, aby se staly tekutými, a lidé si je tak mohli vtírat do vlasů a pokožky. Podrobnější analýza složení homolí však žádné stopy tuku ani parfému neukázala.

Homole vypadaly spíš jako dutá skořepina. “Je možné, že šlo o nepravé klobouky, vyrobené jen k pohřebnímu obřadu, a že konstrukce klobouků nošených živými lidmi byla odlišná. Ale jako reálné se zdá být i to, že mohlo jít o rituální pokrývku hlavy,” uvádějí vědci ve studii otištěné v odborném titulu Anxiety.

“V každém případě není žádný důvod domnívat se, že tyto duté voskové homole, možná vyložené i olemované textilií, existovaly jen na vyobrazeních a že se nenosily v reálném životě. To, že voní, nebylo zřejmě dáno jejich použitím jako kosmetického přípravku, ale spíš tím, že měly označovat svého nositele jako někoho, kdo se nachází v očistném, chráněném nebo jinak výjimečném postavení,” dodávají vědci.

Zdroj: Deník.cz