fbpx

Egyptské ženy byly zase zodpovědné za štěstí domova, v životě i po něm. Prestiž žen byla natolik velká, že neštěstí, které dopadlo na vdovce, bylo připisováno nějakému „hříchu“, který skryl před svou manželkou a za který ho ona trestala. V dopise vdovce své zesnulé ženě, který byl nalezen v hrobce z období Nové říše, muž snažně prosí ducha své manželky, aby ho nechal na pokoji, protože nic zlého neudělal:

“Jakou strašnou věc jsem ti udělal, abych musel procházet takovým peklem? Co jsem ti udělal? Ale co jsi udělala ty mě, vložila jsi na mě ruce, i když jsem ti nic špatného neudělal. Od té doby, kdy jsem žil s tebou jako tvůj manžel až dodnes – co jsem ti udělal, abych to musel skrývat? Když ti bylo špatně kvůli nemoci, kterou jsi měla, jsem obstaral odborného lékaře, aby o tebe pečoval… Strávil jsem osm měsíců, kdy jsem nejedl a nepil jako muž. Nesmírně jsem plakal spolu s mou domácností před lidmi z mé ulice. Poskytl jsem lněné oblečení, aby tě do něj zabalili a neopomněl jsem udělat nic, co bylo ve tvůj prospěch. A teď, hleďme, jsem strávil tři roky sám, aniž bych vstoupil do domu, protože není správné, aby to někdo jako já udělal. Tohle jsem dělal pro tebe. Ale hleďme, ty nerozeznáš dobré od špatného.” (Nardo, 32).

Posouzení v těchto případech dělal kněz, který se pokusil rozpoznat, zda byl příčinou mužova neštěstí duch zemřelé manželky nebo zde byla jiná příčina. Smůla, kvůli které mohla trpět žena po smrti svého manžela, byla však v první řadě překvapivě připisována možnosti, že zanedbala nějaký důležitý aspekt pohřebního obřadu. Potom tomu, že mohla způsobit něco potenciálně špatného proti bohu a řidčeji kvůli nějakému hříchu proti svému manželovi.

Zobrazení žen v egyptských hrobkách

V hrobkách jsou ženy znázorněny při různých činnostech, jako zpěvačky, muzikantky, tanečnice, služebnice, pivovarnice, pekařky, profesionální truchlící, kněžky a svědomité manželky, dcery a matky. Ženy byly vždy ukazovány jako mladistvě vypadající, s důrazem na jejich ženskost. V malbách v hrobce se mužova manželka, sestry i matka zdály být ve stejném věku, protože znázornění ženy ve vysokém věku (po letech rození dětí) bylo považováno za neuctivé k bytosti, která nakonec bude opět mladá a krásná poté, co se zbaví svého těla a vstoupí do posmrtného života.

Ženy ve starověkém Egyptě přikládaly velkou váhu osobnímu vzhledu, hygieně a péči o svůj vzhled. Egyptské ženy i muži se několikrát denně koupali ve vodě smíchané se sodou (Egypťané neznali mýdlo). K barvení vlasů, nehtů a také těla používaly ženy henu. Narozdíl od jiných kultur té doby (např. Řecka) si mohly ženy stříhat své vlasy nakrátko, pokud chtěly, a mnoho žen si hlavu holilo a nosilo paruky. Malby v hrobkách znázorňují zesnulé v parukách, oblečení a líčení podle poslední módy. Kosmetika nebyla považována za luxus, ale za nutnost každodenního života a v hrobkách byly nalezeny mnohé příklady líčení, parfémů a toaletních potřeb.

Postavení žen v rodině ve starověkém Egyptě

Přestože živobytí a status žen ze všech vrstev egyptské společnosti stále převážně závisel na mužských členech rodiny, požívaly egyptské ženy v té době větších svobod a zodpovědností než ženy kdekoliv jinde ve známém světě. Kosmopolitní a kulturní chování egyptských žen je často zdůrazňováno v malbách a reliéfech hrobek a za zmínku stojí i to, že slavná faraónka Kleopatra, i když pocházela z Řecka, přijala egyptské způsoby a byla hodna pozornosti kvůli její kultivovanosti a šarmu.

Ženy byly v Egyptě vysoce respektované a měly stejná práva jako muži až do příchodu křesťanství. To také přineslo zřetelný pokles úrovně osobní hygieny. Lidé se totiž domnívali, že by se Ježíš Kristus mohl vrátit každým okamžikem. Osobní vzhled se tak stával nepodstatný a navíc byla pozornost věnovaná tělu považována za marnivost. Křesťanství hlásalo méněcennost žen oproti mužům a líčilo příklad Evy z biblické Knihy zrození jako standard falešnosti. Když byl do Egypta přinesen dobyvačnými muslimskými silami islám, měly ženy ještě méně svobod než za křesťanství. Dary bohyně Eset, které dělila rovnoměrně mezi muže a ženy, byly zapomenuty.

Eset (Isis)