Šerdenové v Egyptě

Šerdenové (resp. první zmínky o nich) se objevují v Egyptě  koncem 2. tisíciletí př. n. l. O Šerdenech píše Amenhotep III. na 300 Amarnských tabulkách správci Byblosu (dnešní Lybanon). Faraon v korespondenci uvádí nutnost vybudovat v deltě ochranu proti mořským národům. V tabulkách je ale také zmínka o tom, že Šerdenové sloužili v posádce v Byblosu.

Že šlo skutečně o tento národ dokazuje až stéla v Tanisu, která pochází z doby vlády Ramesse II. Stéla uvádí, že jsou velkým nebezpečím pro Egypt a také to, že Ramesse II. porazil tento národ ve druhém roce své vlády. Ramesse II. byl velkým faraonem a válečníkem, který v prvních letech své vlády válčil v Sýrii, Palestině, Asii a Kanaánu. Ale právě porážka šerdenských pirátů se zdá být největším válečným úspěchem.

Ramesse II. využil jejich vojenských dovedností a podrobené šerdenské bojovníky začlenil do své armády a stali se z nich obávaní válečníci ve službách Egypta. Na reliéfech jsou zobrazení jako žoldnéřské křídlo během významné a největší vozové bitvy u Kadeše. Vybraná skupina dokonce sloužila faraonovy jako jeho královská tělesná stráž a to nejen během bitvy, ale po celou dobu jeho vlády.

Jak vypadali Šerdenové

Šerdenové nosili přilbu s rohy, které vyrobili ze slonoviny, cínu nebo olova. Později – když se přidali k Egypťanům – se stal součástí přilby i kotouč, který měl představovat jejich oddanost slunečnímu bohu Ra. Ti bohatší nosili i kyrys, který byl vyroben z kožených nebo bronzových plátů. Ozbrojení byli kopím z jasanového dřeva, sekyrami a rovným mečem, který měl silný hřeben z mědi. Na svoji ochranu používali štíty s puklicemi a štít byl často lemován nebo jinak zdoben zlatem.

O několik let později další nájezdy mořských národů, včetně Šerdenů, odrazil Ramesse III. Ten jim po porážce dovolil usadit se na egyptském území.

Zdroj: National Geographic, Dotyk.cz