fbpx

V poslední době se české egyptologii daří provádět výzkumy nejen na pyramidových polích na lokalitě Abúsír. Zároveň ale zajišťují a organizují menší expedice – jako je například ta do lokality zvané Západní poušť. Od roku 2003 tak pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, která se nachází přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V oblasti vzdálené vzdušnou čarou asi 200 km západně od údolí Nilu se na prostoru přibližně 250 km2 dodnes udrželo několik zdrojů vody.

bazilika zasvěcená sv. BartolomějiJeden z nejzajímavějších výzkumů probíhá na lokalitě Bír Šovíš – což v překladu “Policajtova studna”. Před lety se jednalo o bezejmennou oblast, které dal název až vysloužilý policajt, který tu jistou dobu provozoval zemědělství. Zdejší pozůstatky pocházejí ze 4. až 5. století, tj. z doby, kdy jsou v různých oblastech Egypta doloženy první rané křesťanské komunity. Zatím zde však nebyl nalezen žádný přímý doklad toho, že se jednalo o křesťanskou komunitu. Ze sousední lokality, El-rízu, ale pochází stejně stará bazilika zasvěcená sv. Bartoloměji.

Osídlení Západni poušti v římské době tvořily tři sídelní oblasti, které je dnes možno na povrchu rozeznat pouze díky vysokým koncentracím keramických střepů a případně i jiných artefaktů. Tvořily ho obytné domy i dílenské komplexy. K nim od východu přiléhala síť manavárů, podzemních zavlažovacích tunelů vykopaných hluboko v podzemí (tunely jsou v hloubce 15–20 m).

S povrchem spojují tyto manaváry větrací a udržovací šachty budované v pravidelných úsecích po přibližně 10 m. Právě díky jejich ústím na povrchu se tyto sítě daří detailně mapovat. Jejich funkce spočívala v tom, že v podzemních chodbách se soustředila podpovrchová voda. Šachty postupně klesaly směrem k osídlení, kam přiváděly vodu do velkých kolektorů. Odtud byla voda odebírána a podle potřeby používána. Tak byli místní lidé schopni přežít a zavlažovat své záhony, pole a zahrady.

Západní poušť – první výzkumy

V roce 2005 se výzkum soustředil na zkoumání dvou sídlištních struktur, domů postavených z nepálených cihel. Prozatím byly prozkoumány jen některé jejich části. V případě domu č. 3 se podařilo objevit místnost s velkým pilířem a schodištěm klesajícím do hloubky více než čtyř metrů a několik okolních skladišť. Všechny prostory byly bohaté na pozdní římskou keramiku.

V případě druhé sídlištní struktury se ukázalo, že jde o dílenský komplex. Na podlaze se zachovala většina nádob, která byla používána starověkými řemeslníky. Jedná se tak o unikátní nálezový kontext, který zachycuje původní inventář jedné dílny. Důkladná analýza funkcí jednotlivých keramických nádob by měla přinést odpověď na otázku, jaká výrobní činnost zde probíhala. V roce 2005 se prvně začali nacházet i psané texty. Jsou psané řečtinou na střepech a mají nejspíš hospodářský charakter. V současné době probíhá jejich překlad.

V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti. Podrobné informace najdete v další části.

Zdroj: Český egyptologický ústav