Roku 36 př.n.l. vytáhl Marcus Antonius se zhruba 100 000 vojáky proti Parthům. Jindy rozvážný a zodpovědný vojevůdce se však tentokrát ukvapil. Nenechal vojsko vyčerpané pochodem odpočinout a přezimovat v Arménii a rovnou zaútočil. Zahynulo ca 25 000 vojáků. Po zdrcujícím návratu do Alexandrie se vojákům dostalo všeho potřebného komfortu a Antonius a Kleopatra se sešli už na jaře roku 35 př.n.l. a Kleopatra přivítala Antonia se třetím potomkem – Ptolemaiem Filadelfem.

Antoniova manželka Octavia chtěla situaci zachránit a vypravila se osobně v březnu 35 za svým mužem na východ. Antonius se ocitl mezi dvěma soupeřícími ženami. Na jedné straně trpělivá, mírná, odpouštějící a ctnostná sestra nejmocnějšího muže Západu. Na straně druhé osudová láska, která ho mohla přivést stejně dobře na vrchol jako strhnout do záhuby. Historik Plútarchos se zmiňuje, že Kleopatra se zalekla vnitřní síly a vznešenosti Octavie a nasadila veškerou ženskou lstivost a herecký talent, aby Antonia získala pro sebe. Podařilo se – Antonius vzkázal Octavii, aby se vrátila do Říma a odmítl se s ní setkat. Octavia poté navzdory rozhořčení svého bratra zůstala ve společném domě a vzorně pečovala o děti, o své a i o Antoniovy děti z jeho předchozího manželství.

Nevraživost mezi Antnoniem a Octavianem narůstá

Právě tím vyvolala v Římě odpor vůči bezcitnému a nezodpovědnému Antoniovi, který dal přednost cizokrajné svůdnici před ctnostnou a příkladnou Římankou. Antonius mezitím vytáhl znovu proti arménskému královi, aby mu oplatil minulou porážku. Vítězný návrat byl oslaven triumfálním pochodem Alexandrií, což bylo neslýchané a přiživilo pověsti o plánech na přenesení hlavního města z Říma do Egypta. Antonius – zcela určitě ve své přímočarosti a rovnosti nevědomky – stále přiživoval odpor Římanů proti sobě i proti Kleopatře.

  • Kleopatra byla v Alexandrii prohlášena královnou králů a nechala se titulovat Nea Isis – Nová Isis
  • Ona a Caesarion měli vládnout Egyptu, Kypru a Koilésýrii
  • Caesarion byl oficiálně vyhlášen jako legitimní manželský syn Kleopatry a Julia Caesara
  • Alexandros Hélios obdržel Arménii, Médii a Parthii, Ptolemaios Filadelfos Sýrii, Foiníkii a Kilikii, Kleopatra Seléné obdržela africké državy Egypta a Kyrénaiku.

Octavianus dostal do ruky silné argumenty proti Antoniovi. Marcus Antonius nerozdával jen území. Nechal převézt do Alexandrie z Pergama proslulou knihovnu Attalovců o počtu asi 200 000 svitků. Alexandrijská knihovna v té době měla vlastnit údajně 700 000 svitků. Octavia obdržela od Marka Antonia rozvodový list, jímž vypovídal manželství uzavřené před osmi lety. Tím těžce urazil Octaviana, který – na rozdíl od Marka Antonia – byl politický intrikán, diplomat a řečník, se zázemím doma v Římě. Nechal následně v senátu otevřít závěť Marka Antonia, které se zmocnil násilím a protiprávně.

Veřejně přečetl vybrané pasáže, ve kterých Antonius potvrzuje Caesariona jako Caesarova syna a dědice a požaduje za své poslední místo odpočinku Alexandrii. Marcus Antonius byl přese všechno uznávaným římským hrdinou, proto Octavianus zaměřil hlavní proud své útočné kampaně proti Kleopatře – nepříliš oblíbená Kleopatra byla snadno prohlášena nebezpečím pro Řím, byla veřejně zobrazována jako ukrutná, marnotratná prostopášnice, která uloupila Římu východní provincie a orientálními kouzly popletla hlavu slavnému římskému generálovi.

Zdroj: Ptolemaiovci – z Makedonských hor na trůn faraonů (Ing. Luděk Václav Wellner)

PředchozíDalší