fbpx

Kleopatra a Marcus Antonius se setkali r. 41 př.n.l. v Tarsu. Přivítání v prostředí nejrafinovanějšího královského hellénistického přepychu římského generála, přímočarého, bez vyššího vzdělání, zvyklého tvrdým podmínkám bitev, naprosto oslnilo. Před lety s Caesarem vložila Kleopatra do hry osobní kouzlo mladé vzdělané hellénistické intelektuálky a okouzlující společnice. Nyní použila další mocné zbraně – vyzrálou krásu ověnčenou aurou orientální bohyně. Setkání mělo i náboženský podtext – byli oslavováni Afrodita a Dionýsos.

Dvaačtyřicetiletý vojevůdce prohrál galantní bitvu stejně jako kdysi Julius Caesar dobrovolně za jedinou noc. Zimu toho roku strávili milenci v Alexandrii. Antonius, oslněn leskem ptolemaiovského dvora, udělal vše, co Kleopatře viděl na očích. Nechal zabít její sestru Arsinou v Artemidině chrámu v Efesu, aby navždy zmizela možná sokyně. Antonius tím porušil právo azylu a vyvolal všeobecnou nevoli. Antoniova nečinnost a nepřítomnost v Římě zhoršila situaci v Itálii. Marcus Antonius se vydává zpět urovnat vztahy s Octavianem a Kleopatra r. 40 porodí dvojčata – Alexandra a Kleopatru.

Marcus Antonius, Octavianus a Lepidus (druhý triumvirát) se dohodli na novém uspořádání říše – Octavianovi připadla západní část říše a část západního pobřeží Řecka, Lepidovi připadla Afrika a Antoniovi východní země až po Eufrat. Itálie zůstala neutrální a pod kontrolou všech tří. Ke zpečetění spojenectví se Marcus Antonius oženil s Octavianovou sestrou Octavií a počne s ní dvě děti.

Kleopatra a Marcus Antonius – setkání v Antiochii

Na přelomu roku 37/36 se osudoví milenci opět scházejí v syrské Antiochii. Kleopatra představí své děti otci a ten je uznává za vlastní. Čtyřletá dvojčata obdržela přídomky, které měly symbolizovat jejich spojení s nebeskými silami – Kleopatra Seléné a Alexandros Hélios. Marcus Antonius, nyní opět zcela pod vlivem nových okolností, provedl nové uspořádání dobytých území. Území, která nespadala pod provinciální správu Říma, ale byla získána jiným způsobem, daroval Kleopatře.

A tak k Egyptu připojili libanonské království Chalkis, část Judeje s bohatými balzámovými a datlovými háji u Jericha, část nabatejského území, část římské provincie Kilikie, Krétu a Kyrénaiku. Ptolemaiovské panství se přiblížilo rozmachu z dob své největší slávy. V provinciích jmenoval Antonius nové, sobě oddané panovníky. Vznikalo silné ptolemaiovské impérium obklopené loajálními spojenci, jako jádro budoucí světové říše. Zcela pochopitelně tyto změny na východě nebyly západní částí a Octavianem přijímány s nadšením. Začátkem r. 36 se milenci vzali. Již šestnáctý rok své vlády začala Kleopatra datovat v záhlaví dokumentů jako rok 1, značící začátek nové éry ptolemaiovského království.

Zdroj: Ptolemaiovci – z Makedonských hor na trůn faraonů (Ing. Luděk Václav Wellner)

PředchozíDalší