Asuán – celnice mezi Egyptem a Núbií

V místě prvního kataraktu (skalnaté překážky, která narušuje tok Nilu) se nachází Asuán. Bylo to klíčové místo pro těžbu žuly a pro sledování záplav. Záplavová voda Nilu přesahovala 8 metrů, což odpovídá třípatrové budově. Jenže faraoni uměli tuto záplavovou vlnu využít.

Při záplavách hladina Nilu stoupla. Voda s sebou nesla černé bláto, které po opadnutí hladiny Nilu bylo ideální místem pro pěstování pšenice a ječmene. Se záplavami také připlavaly ryby, takže to bylo nejen úrodné místo, ale i ráj pro rybáře.

Asuán a Elefantina – nilometr jako předpověď záplav

Faraoni přičítali záplavy hněvu bohů. My ale víme, že na jaře byly v místě, kde Nil pramení mohutné deště. Ty měly za následek vzestup hladiny Nilu a tím i tolik potřebné a přitom obávané záplavy.

Záplavy byly pro starověké Egypťany podstatné a protože je potřebovali kvůli zemědělství, ale současně se báli, že budou příliš veliké, museli se naučit předpovídat, kam až Nil dosáhne. Za tímto účelem vyvinuli úžasný nástroj – Nilometr. Hladina vody se měřila na ostrově Elefantina, který se nachází proti dnešnímu modernímu městu Asuánu.

A právě na Elefantině se nachází nejstarší Nilometr. Tehdejší měrná jednotka byla loket a na tomto ostrově je právě vidět propracovaný systém. Jsou zde zobrazeny lokty (a menší jednotky prsty), které ukazovaly výšku záplav.

Záplavy ohrožovaly i samotné město. Pokud byly záplavy příliš velké, zatopil Nil i několik budov. Egypťané je pak vyčistili, opravili a přestavěli. V 5. století př.n.l. za vlády 27. dynastie postavili kamennou zeď vysokou 10 metrů a širokou 11 metrů. Od té doby už město záplavy neohrožovaly.

Asuán ležel na hranici mezi Egyptem a Núbií, kterou tvořil právě první katarakt. Už od dob Staré říše vyrážely všechny výpravy do Núbie právě z Asuánu. Právě proto tu zůstávali starověcí Egypťané i vzdor záplavám. Bylo to klíčové místo na jihu starověkého Egypta – celnice mezi Egyptem a Núbií.