Faraoni si svá hlavní města vybírali podle vojenských, strategických, geopolitických a ekonomických zájmů. Nezapomínali ale ani na význačná náboženská města, bez nichž by jen těžko prosazovali svou autoritu. Nejstarším z nich byla Héliopolis ve špičce delty, kterou Egypťané nazývali Iunu (Město pilíře).

Héliopolis (Iunu)

Héliopolis Faraoni si svá hlavní města vybírali podle vojenských, strategických, geopolitických a ekonomických zájmů. Nezapomínali ale ani na význačná náboženská města, bez nichž by jen těžko prosazovali svou autoritu. Nejstarším z nich byla Héliopolis (Iunu) ležící v samotné špičce delty, kterou Egypťané nazývali lunu (Město pilíře) a která zřejmě byla totožná s biblickým městem On.

Právě o toto město a jeho velmi vlivné kněžstvo se opírali vládci 5. dynastie. Navíc z Héliopole pocházejí základy egyptského slunečního kultu a zádušní víry. Hlavním ochranným bohem města byl Re ztotožněný s Atumem. Z Héliopole také možná pocházel jeden z myšlenkových zdrojů atonského kacířství.

Abydos (Abedžu)

AbydosJiným důležitým náboženským centrem byl Abydos (Abedžu), který nabyl na významu již za vlády prvních dynastií Archaického období. Později se Abydos stal poutním místem, kde se horlivě uctíval kult Usira.

Z dalších měst stojí za zmínku Hermopolis (Chemenu), velký rival Héliopole, jehož ochranným bohem byl Thovt; Dendera, město bohyně Hathory; Búsiris, starobylý Per Usir, město Usira, které hrálo důležitou roli v archaickém období; Tell el-Basta, významné centrum v období Staré říše s ochrannou bohyní Bastetou a konečně Bútó v deltě Nilu, význačné město archaického období, kde se uctíval kult bohyně Vadžet, jedné z pramatek Dolního Egypta, která byla také Horovou kojnou.