< link rel="alternate" hreflang="cs-cs" href="https://www.starovekyegypt.net/">

Historie města Naukratis umožňuje pochopit, jak se do Egypta dostaly v 7. století př.n.l. peníze. Panovník tehdy povolil Řekům, aby se v Egyptě usadili a věnovali se obchodu. Naukratis ležela nedaleko moře při rameni Nilu, a tak se stala důležitým spojením mezi řekou a Středomořím.

Rozvaliny města Naukratis dnes leží na místě zvaném Kom el-Gaíf, poblíž vesnice Nukráš, v jejímž jménu se dochovalo v arabizované podobě původní řecké označení. Archeologická lokalita se rozkládá přibližně 85 km jihovýchodně od Alexandrie na kanopickém rameni Nilu. Nejstarší řecké osídlení zde bylo prokázáno kolem r. 630 př.n.l. Podle nálezů tzv. korintské keramiky přechodového typu se jednalo o Korinťany, jejichž vliv byl posléze vystřídán Míléťany.

Naukratis, významné obchodní středisko

Město Naukratis bylo založeno na konci 7. století př.n.l. a vystavěno bylo podle tradičního půdorysu řeckých měst s agorou obklopenou chrámy zasvěcenými různým bohům, například Diovou svatyní. Veškerý obchod mezi domorodci a zahraničními obchodníky zpočátku probíhal v souladu s egyptskými zvyklostmi na základě směny.

V 6. století př.n.l. začali Řekové používat peněžní transakce, v Egyptě se jich však prozatím museli vzdát. Jejich stříbrné mince o velmi přesné váze byly přijímány pouze pro hodnotu v nich použitého kovu, takže se nepočítaly, ale vážily. Někdy se stávalo, že je Egypťané oškrabávali nebo ořezávali, aby se ujistili, že nejsou “vycpány” méně hodnotným kovem. To, že Egyptané mince nepoužívali, se potvrdilo archeologickými vykopávkami. Nejstarší mince nalezená v Egyptě se totiž datuje do roku 525 př.n.l, kdy se země dostala pod perskou nadvládu.

Naukratis, průkopník používání peněz

V polovině 5. století př. n. I. se zvyklosti trochu změnily, jak dokládají objevy učiněné v Naukratidě. Prvními mincemi, které se v této řecké kolonii začaly používat, byly attické tetradrachmy, čili aténské peníze, které až do dobyvatelských úspěchů Alexandra Velikého sloužily ve Středomoří jako mezinárodní měnová jednotka. Užívání mincí se postupně v Naukratidě rozšířilo. To neplatilo pro zbytek země, kde zemědělci a řemeslníci i nadále praktikovali výměnný obchod a své daně platili prací nebo v naturáliích. Když už Egypťané dostali za zboží zaplaceno penězi, roztavili je na pruty nebo rozlámali na kousky a použili při dalších transakcích.

První egyptské peníze

Během 4. století př.n.l., poznamenaného vzpourami proti mocné Persií, se egyptský stát rozhodl ve velkém razit mince, které nápodobovaly aténské peníze. Na některých z nich bylo uvedeno jméno faraona, za jehož vlády byly mince vyraženy. Známe mince se jménem faraona Amenarda (panovník 28. dynastie), který ovšem na mince uvedl řeckou podobu svého jména Tachos. Hlavním důvodem pro ražbu těchto prvních mincí byla nutnost zaplatit řecké žoldáky ve faraonových službách. Egyptský stát se tak ve skutečnosti stal hlavním výrobcem falešných antických mincí.

První a jediná egyptská ražba ve faraonském období se datuje do doby vlády Nachthareheba (4. stol. př.n.l.), také tato ražba souvisela s boji mezi Peršany a Egypťany o nadvládu nad údolím Nilu. Na jedné straně těchto zlatých mincí (obrázek vlevo) byl zobrazen skákající kůň, na druhé straně dva hieroglyfické znaky, které potvrzovaly, že použité zlato je ryzí a že mince má přesnou váhu. Teprve za vlády Ptolemaiovců byly v Egyptě zavedeny opravdové peníze, které obíhaly po celé zemi. Ptolemaiovci však byli cizí, řeckou dynastií.

Naukratis

Naukratis, Zdroj: https://jeanclaudegolvin.com