Období Staré říše je považováno za jeden z vrcholů staroegyptského státu. Proč se společnost schopná vytvořit ojedinělé památky typu gigantických pyramid odmlčela na dobu téměř 200 let? Proč náhle nastal kolaps stavitelů pyramid? Odpověď musíme hledat v době panovníka Snofrua, který vládl přibližně v letech 2670 až 2620 př. Kr. Právě tehdy se začaly projevovat dva procesy spojené s mechanismy výkonné moci – a sice linearizace a povýšení.

Linearizace znamenala náhradu původně místní (samo)správy centrální institucí, která se stala jedinou autoritativní silou. Povýšením se míní přeměna institucí na vyšší než místní úroveň.

Snofruova doba – klíč k dalšímu vývoji Egypta

Snofru (zakladatel 4.dynastie) je znám jako stavitel tří obrovských pyramid a jeho syn Cheops (Chufu) nechal postavit vůbec největší pyramidu. Realizaci tak nákladných projektů umožňoval pečlivý a propracovaný systémem spravování ekonomického potenciálu země a zajištění loajality úředníků.

Faraon ke kontrole dění ve státě efektivně uplatnil mechanismy “sdílení moci”. Zároveň si zajistil loajalitu svých podřízených. Využil dvě metody – do nejvyšších státních úřadů dosazoval členy své rodiny (především syny), u nichž si mohl být jist oddaností. Do nižších úřadů uváděl úředníky nekrálovského původu. Zavazoval si je tím, že jim pomáhal budovat hrobky a zčásti zajišťoval i nezbytnou pohřební výbavu.

Mechanismy a procesy, které se formovaly ve Snofruově době, vtiskly podobu dalšímu vývoji staroegyptské společnosti na více než dvě století. Proč? Vzájemně souvisejících odpovědí je několik:

  1. stavba pyramidových komplexů upevňovala panovníkovu vládu a legitimizovala jeho božskou autoritu
  2. díky královským stavbám se zlepšila efektivita a struktura organizace státu a správního aparátu
  3. náklady na efektivní zajištění stavby a provozu vyžadovaly účinnou organizaci pracovní síly i rozvoj a specializaci řemesel

Stavba pyramid – práce pro obyvatele Egypta

Velké projekty, jako symboly moci, nezbytně přispívaly k identifikaci všech vrstev obyvatelstva se státní ideologií a uspořádáním společnosti. Státní ideologie vycházela z mytologie, podle níž byl panovník nositelem a garantem pozemského řádu. Pokud se dařilo dobře panovníkovi, prospívali i jeho poddaní.

Stavby pyramidových komplexů poskytovaly živobytí tisícům řemeslníků a dělníků i jejich rodinám. Následný zádušní kult zajišťoval práci dalším desítkám kněží. Současně se zvyšovala úroveň dělby práce. Lidé pracující na královských stavbách dostávali odměnu v naturáliích, zejména chleba a pivo. Měnili je na trzích, kde se dále setkávali zemědělci a specializovaní řemeslníci, kteří hledali pro své produkty odbyt.

Podle současných odhadů měl Egypt v této době zhruba jeden milion obyvatel. Počet mužů přímo i nepřímo zaměstnaných na královských stavebních projektech mohl dosahovat až několika desítek tisíc. Včetně jejich rodin mohla stavba a následný provoz pyramidových komplexů poskytovat obživu až pětině obyvatel země. Nic nenasvědčovalo tomu, že nastane kolaps stavitelů pyramid, jenže …

pokračování

Zdroj: Lidové noviny