fbpx

Mladý egyptský archeolog Mohamed Zakaria Goném (1911-1959) pracoval v Sakkáře již před druhou světovou válkou. Na radu staršího zkušenějšího kolegy, francouzského archeologa Jeana-Philippa Lauera, který kopal v Džoserově pyramidovém komplexu, se Goném soustředil na odkryt čtyř rohů záhadné stavby.

Mohamed Zakaria Goném objevil vápencové ohradní zdi rozsáhlého, neznámého pyramidového komplexu. Nově objevená stavba pocházela rovněž ze 3. dynastie, stejně jako pyramida faraona Džosera. Na ohradní zdi bylo v průběhu vykopávek, které probíhaly v první polovině 50. let, objeveno grafito s Imhotepovým jménem. Byl-li Imhotep stavitelem Džoserovy pyramidy, musel být majitel tohoto komplexu jeho nástupcem.

Gonémovi se v nedokončené pyramidě podařilo nalézt archeologické památky různého stáří. Z doby stavby pyramidy pocházelo na sedmset kamenných nádob a zlatý poklad obsahující 21 náramků, mušliček a fajjánsových korálků potažených zlatem. Poklad představuje doposud nejstarší staroegyptskou sbírku zlatých šperků. V chodbě vedoucí k pohřební komoře byly nalezeny hliněné uzávěry nádob s pečetí faraona Sechemcheta.

Šok – zapečetěný sarkofág byl prázdný

32 metrů pod základnou pyramidy se nacházela pohřební komora se zapečetěným sarkofágem. Zbytky uschlé kytice ležící na sarkofágu utvrdily mladého archeologa v přesvědčení, že objevil intaktní královský pohřeb. Lauer nabádal mladého přítele k obezřetnosti, nicméně Gonéma zcela ovládla představa senzačního objevu ve stylu Howarda Cartera. K otevření sarkofágu byl pozván prezident Násir, novináři, filmaři. Sarkofág však byl prázdný. Následoval šok, vlna zklamání a škodolibosti druhých.

Čas ránu částečně vyléčil a i bez intaktního pohřbu krále se jednalo o objev, který vyvolal velký zájem. Goném byl pozván do USA k přednáškovému turné a o svém objevu sepsal knihu The Buried Pyramid – česky Ztracená pyramida. Dokončit výzkum mu však souzeno nebylo. Po návratu ze Států byl obviněn z pašování a krádeže památek, jeho práce v Sakkáře byly zastaveny. Žádné konkrétní důkazy neexistovaly, pomluvy, dohady a policejní výslechy však vykonaly své. Goném byl na pokraji sil.

Mohamed Zakaria Goném – obvinění a sebevražda

Mohamed Zakaria Goném

Jean-Philippe Lauer byl přesvědčen o Gonémově nevině, o tragickém nedopatření. Vydal se proto do Egyptského muzea v Káhiře a nahlédl do zdejší dokumentace, zda nebyla pohřešovaná nádoba náhodou již v minulosti přenesena sem a uložena v depozitáři.

Lauer po několika dnech nádobu skutečně našel, ale dříve než stačil svému příteli sdělit dobrou zprávu, tento již nezvládl nesmírnou psychickou zátěž a spáchal sebevraždu skokem do Nilu.

Práce na Sechemchetově pyramidě byly zastaveny. Až v r. 1963 se k nim znovu vrátil Jean-Philippe Lauer. Gonémovy a Lauerovy výzkumy ukázaly, že Sechemchetům pohřební komplex měl být menší než Džoserův, pyramida však větší. Faraonova mumie nebyla nalezena.

Lauer objevil malou dřevěnou rakev s pozůstatky asi dvouletého chlapečka, možná Sechemchetova syna. Je zvláštní, že pohřeb dvouletého dítěte nevyvolal v archeologických kruzích žádnou větší pozornost při formulování různých teorií. Stavba komplexu byla po svém zahájení rozšířena, ale nedlouho poté přerušena.

A ocitáme se na poli spekulací – co se stalo s faraonem, který vládl pouhých 6 až 7 let? Mohl tragicky zahynout na výpravě do vzdálených končin, mohl být násilně odstraněn anebo byl jen pohřben jinde?