< link rel="alternate" hreflang="cs-cs" href="https://www.starovekyegypt.net/">

Ani nilské záplavy, písečná bouře, žár slunce, dokonce ani vandalové nebo lupiči nezničili Memnonovy kolosy. Ty už 33 století dominují západnímu břehu Nilu. Kdysi se za těmito giganty zvedal chrám Amenhotepa III. Byl to největší chrám, jaký kdy na svou památku nějaký faraon postavil.

Kolem roku 1385 př.n.l. dal Amenhotep III. zahájit stavbu “pevnosti”, která měla sloužit jemu a jeho božskému otci Amonovi. Měla být z pískovce, celá obložená zlatem, se stříbrnými podlahami a bohatě vyzdobena sochami”. Jenže sen Amenhotepa III. o věčném holdu a vlastní nesmrtelnosti jako kdyby se rozplynul. Obě sochy stojí na vrcholku 700 metrů dlouhého a 150 metrů širokého pahorku západně od Théb (Vasetu).

Největší skládanka v Egyptě

Na severu jej od okolních polí odděluje zavodňovací příkop, na jižní straně silnice, která sem vede od Nilu, na východní straně je u nohou soch parkoviště pro zájezdové autobusy. Na této ploše západně od obou gigantických soch pracují archeologové, kteří v síti čtverců o straně 10 metrů odstraňují zeminu do hloubky až 4 metrů. Snaží se o sestavení nejtěžší skládanky, která je rozházená více než kterákoliv jiná v Egyptě. Desítky tisíc dílků se nacházejí nejen u Luxoru, ale v řadě muzeí po celém světě.

Tým třiceti vědců, kresličů a restaurátorů ze dvanácti zemí společně s 250 místními pomocníky usiluje o to, aby byla zrekonstruována co největší část chrámu Amenhotepa III. Bylo zde nalezeno velké množství soch bohyně Sachmet, bohyně se lví hlavou, mezi faraony známá jako mstitelka slunečního boha a ochránkyně králů. Bylo zde nalezeno přes 80 velkých úlomků nebo i celých soch této bohyně.

Jak se zrodil chrám Amenhotepa III.

Píše se rok 1388 př.n.l. a na egyptský trůn usedá Amenhotep III., pravnuk Thutmose III. Po svých předcích zdědil říší, která se rozkládala od severu Sýrie až ke čtvrtému kataraktu. Nilské záplavy zajišťují každoroční úrodu, obchodní lodě se plaví do přístavu na východě Středomoří, Amenhotep III. si spojeneckými svazky pojišťuje vztahy s orientálními velkoříšemi a městskými knížaty Sýrie a Palestiny.

Za “velkou královskou manželku” si Amenhotep III. zvolil Teje, která byla dcerou úředníka, ačkoliv v jeho harému bylo několik princezen. Ještě zajímavější je, že Teje získala takové postavení jako žádná jiná hlavní manželka předtím. Amenhotep III. jí zasvětli vlastní chrám, veřejně oznámil její nekrálovský původ na pamětních skarabech, které rozeslal daleko za hranice údolí Nilu, její rodiče jsou pohřbeni ve vlastním hrobu v Údolí králů.