fbpx

V Dér el-Bahrí byly objeveny dvě mumie pocházející z doby před 4000 let. Tyto mumie představují dosud nejstarší spolehlivý doklad tetování, který ze starého Egypta známe. Další dochované hmotné a ikonografické prameny by mohly prokázat existenci tetování i v následujících obdobích egyptských dějin, včetně koptského.

Na rozdíl od jiných dávných společností se ve starém Egyptě nechávaly tetovat výhradně jen ženy. O způsobu tetování víme jen velmi málo, zvláště když se nyní zpochybňují nálezy údajných tetovacích jehel.

Tetování - mumie ženyTetování na mumii kněžky Imenet

Ke zmíněnému objevu tetovaných mumií došlo r. 1891 poblíž monumentální terasovité hrobky panovníka 11. dynastie Mentuhotepa (II.) Nebhepetrea v Dér el-Bahrí na západním břehu Nilu naproti dnešnímu Luxoru.

Jedna z mumií náležela ženě jménem Imenet, která byla kněžkou oblíbené bohyně lásky, hudby, zpěvu a tance Hathory a také dvorní dámou uvedeného krále Mentuhotepa, jemuž se kolem roku 2050 př. n. l. podařilo opět sjednotit Egypt.

Dobře dochovaná mumie Imenety (kněžky bohyně Hathory) spočívala v nedotčené malované dřevěné rakvi byla zdobena širokým okružím, náhrdelníkem z fajánsových korálků, prsteny, náramky a – tetováním. Dnes je její mumie uložena v Egyptském muzeu v Káhiře.

Tmavomodré tetování na jejím břichu, pažích a stehnech, sestávající z pravidelných řad teček a čárek. Zvláště výrazné jsou elipticky uspořádané vzory pod pupkem. Obdobné tetování vykazuje i druhá mumie blíže neznámé ženy, snad také dvorní dámy, pohřbené v hrobce společně s Imenetou.

Další dvě ženské mumie zdobené tetováním

Jen z trochu mladší doby pocházejí další dvě ženské tetované mumie, které byly objeveny poblíž Imenetiny hrobky v Dér el-Bahrí roku 1923 expedicí newyorského Metropolitního muzea umění, kterou vedl egyptolog Herbert E. Winlock. Tyto dvě ženy (dvorní tanečnice) měly vytetované geometrické vzory na břichu, rukou a nohou podobně jako Imenet a její bezejmenná společnice.

Tetování těchto čtyř staroegyptských ženských mumií přitom nápadně připomíná zdobení těl dobových drobných plastik nahých žen. Právě v 11. dynastii (asi 2137–1994 př. n. l.) se součástí pohřební výbavy nekrálovských mužských i ženských hrobů zvláště v oblasti Théb (a také Horního Egypta a Dolní Núbie) staly ploché malované dřevěné „panenky“ bez nohou, jen se stylizovanou hlavou, někdy opatřenou dochovanou parukou z lidských vlasů. Tyto plastiky zdobily naznačené náhrdelníky a náramky.

Tečkami byly vyznačeny a zdůrazněny ženské genitálie, což je třeba spojovat s ženskou plodností a myšlenkou znovuzrození a regenerace na onom světě. V jednom dochovaném případě „panenku“ zdobila kresba bohyně Tuerety (v překladu „Velké“), zobrazované v podobě hrošice (v přírodě spolehlivé matky) s krokodýlím hřbetem a ocasem, lvími tlapami a ženskými prsy, a považované za mocnou ochránkyni těhotných a rodících žen.

Zdroj: VACHALA, Břetislav, 2012. Tetování ve starém Egyptě – hledání boží ochrany a krásy : časopis Vesmír 2012/10