- Bře 3, 2018
- Pavel Felgr
- Zajímavosti
- 0 Comments
V Dér el-Bahrí byly objeveny dvě mumie pocházející z doby před 4000 let. Tyto mumie představují dosud nejstarší spolehlivý doklad tetování, který ze starého Egypta známe. Další dochované hmotné a ikonografické prameny by mohly prokázat existenci tetování i v následujících obdobích egyptských dějin, včetně koptského.
Na rozdíl od jiných dávných společností se ve starém Egyptě nechávaly tetovat výhradně jen ženy. O způsobu tetování víme jen velmi málo, zvláště když se nyní zpochybňují nálezy údajných tetovacích jehel.
Tetování na mumii kněžky Imenet
Ke zmíněnému objevu tetovaných mumií došlo r. 1891 poblíž monumentální terasovité hrobky panovníka 11. dynastie Mentuhotepa (II.) Nebhepetrea v Dér el-Bahrí na západním břehu Nilu naproti dnešnímu Luxoru.
Jedna z mumií náležela ženě jménem Imenet, která byla kněžkou oblíbené bohyně lásky, hudby, zpěvu a tance Hathory a také dvorní dámou uvedeného krále Mentuhotepa, jemuž se kolem roku 2050 př. n. l. podařilo opět sjednotit Egypt.
Dobře dochovaná mumie Imenety (kněžky bohyně Hathory) spočívala v nedotčené malované dřevěné rakvi byla zdobena širokým okružím, náhrdelníkem z fajánsových korálků, prsteny, náramky a – tetováním. Dnes je její mumie uložena v Egyptském muzeu v Káhiře.
Tmavomodré tetování na jejím břichu, pažích a stehnech, sestávající z pravidelných řad teček a čárek. Zvláště výrazné jsou elipticky uspořádané vzory pod pupkem. Obdobné tetování vykazuje i druhá mumie blíže neznámé ženy, snad také dvorní dámy, pohřbené v hrobce společně s Imenetou.
Další dvě ženské mumie zdobené tetováním
Jen z trochu mladší doby pocházejí další dvě ženské tetované mumie, které byly objeveny poblíž Imenetiny hrobky v Dér el-Bahrí roku 1923 expedicí newyorského Metropolitního muzea umění, kterou vedl egyptolog Herbert E. Winlock. Tyto dvě ženy (dvorní tanečnice) měly vytetované geometrické vzory na břichu, rukou a nohou podobně jako Imenet a její bezejmenná společnice.
Tetování těchto čtyř staroegyptských ženských mumií přitom nápadně připomíná zdobení těl dobových drobných plastik nahých žen. Právě v 11. dynastii (asi 2137–1994 př. n. l.) se součástí pohřební výbavy nekrálovských mužských i ženských hrobů zvláště v oblasti Théb (a také Horního Egypta a Dolní Núbie) staly ploché malované dřevěné „panenky“ bez nohou, jen se stylizovanou hlavou, někdy opatřenou dochovanou parukou z lidských vlasů. Tyto plastiky zdobily naznačené náhrdelníky a náramky.
Tečkami byly vyznačeny a zdůrazněny ženské genitálie, což je třeba spojovat s ženskou plodností a myšlenkou znovuzrození a regenerace na onom světě. V jednom dochovaném případě „panenku“ zdobila kresba bohyně Tuerety (v překladu „Velké“), zobrazované v podobě hrošice (v přírodě spolehlivé matky) s krokodýlím hřbetem a ocasem, lvími tlapami a ženskými prsy, a považované za mocnou ochránkyni těhotných a rodících žen.
Zdroj: VACHALA, Břetislav, 2012. Tetování ve starém Egyptě – hledání boží ochrany a krásy : časopis Vesmír 2012/10