fbpx

Po léta se oázy v Západní poušti nacházely na okraji zájmu egyptské archeologie. V současnosti pro nás mají v zásobě mnohá překvapení. Kromě zlacených mumií v tzv. “Údolí zlatých mumií” i např. objev intaktních římských domů pohřbených pod pískem v Dachle.

V červnu 1999 se Západní poušť ocitla v centru pozornosti médií. Egyptská vláda oznámila, že v Bahríje bylo nalezeno pohřebiště, o němž se předpokládá, že obsahuje až 10 000 mumifikovaných zemřelých. Pohřebiště bylo lokalizováno o tři roky dříve, existence však byla držena v tajnosti.

Odkryté bahríjské mumie pocházejí z 1. a 2. století n.l. a doby o něco dřívější, kdy se oázy těšily opětovnému vzkříšení díky úspěchům v produkci vína. Pohybujeme se tedy v době, kdy Egypt byl římskou provincíí (od roku 31 př.n.l., kdy se odehrála bitva u Actia, kde Octavianus porazil Marca Antonia a Kleopatru). Vykopané bahríjské hrobky jsou vytesány po pískovcového podloží a mají více komor. Místnosti v hrobkách jsou opatřeny regály, na nichž odpočívají mumifikovaná těla zemřelých, uložená v různých kartonážích, terakotových rakvích anebo jen jednoduše zabalená.

Pohřební výbavu Údolí zlatých mumií tvoří sochy truchlících, keramika a vzácné šperky řecko-římského stylu, stejně jako mince, včetně jedné s legendární královnou Klepatrou VII. Bahríjský nález slibuje, že nám přinese ohromné množství informací nejen o umění a archeologii v regionu, ale i o lidech, kteří zde žili, o jejich jídelníčku, zdravotním stavu a věku. Představuje nedocenitelnou databázi spolehlivých informací o egyptském životě té doby.