fbpx

Sfinga je považována za strážkyni Gízy.  Od nepaměti také ukrývá mnoho tajemství a nezodpovězených otázek. Teorii, že z hlavy sfingy vede vchod do tajné chodby opírali někteří o kresbu z roku 1802 Vivanta Denona. Ta zachycuje několik mužů na hlavě Sfingy a jeden z nich vypadá, že vylézá přímo ze sochy.

Zahi Hawass jako problém pro badatele

Generálním tajemníkem Nejvyšší rady pro památky Egypta býval za režimu  Husního Mubaraka egyptský archeolog Zahi Hawass. Byl to právě on, kdo udílel vědcům povolení zkoumat dosud neprozkoumané. A právě v tomto bodě vyvolával kontroverze. Mnozí si často stěžovali, že jim brání ve výzkumu a zakazuje zveřejňovat informace o objevech. Po pádu režimu sice ztratil původní funkci, ale ten, kdo chce nahlédnout do útrob sfingy, potřebuje jeho povolení.

Možnost, že z hlavy sfingy vede vchod do tajné chodby Hawass zarputile popíral. Později ale přiznal, že Velká sfinga nějaké šachty opravdu skrývá, ale nikam prý nevedou. Vědci se přirozeně ptali, jak si může být tak jistý? Co když jsou jen zasypané? Zkoušel se někdo prokopat níže? Existenci podzemního města pod Sfingou sice popírá, ale radarový výzkum nicméně naznačuje, že by se pod sfingou mohla skrývat minimálně jedna rozlehlá komnata.

Vchod dokazují i letecké snímky

Že je v hlavě Sfingy vchod vedoucí do nějaké chodby nebo místnosti dokazuje i několik leteckých snímků hlavy Sfingy. Je tam vidět oválný tvar “víka” na místě, které odpovídá kresbě z roku 1802. Je tedy jen otázkou času, než se dozvíme, jak se tam vzal a kam vede.

Z hlavy sfingy vede vchod do tajné chodby; Zdroj: Profimedia.cz

Vivant Denon – hlava Sfingy, kresba z roku 1802; Zdroj: Profimedia.cz

Zdroj: Dotyk.cz