Sfinga

Vápenec na vzestupné cestě představuje odolnější vrstvu Členu II. Praskliny však byly stále otevřené a umožnily dešťové vodě, aby si našla cestu i touto vrstvou dlouho předtím než byly vytesány zdi ohrazení.

Uplynuly milióny let od doby, kdy se na vrcholu členu III Velké Sfingy usadily sedimenty, které byly později vyzvednuty (tento proces začal asi na přelomu oligocénu a miocénu) a vystaveny zvětrávání a erozi způsobené

Podívejme se nyní na historii ukládání nánosů. Vápencové útvary tvořící Sfingu a ohrazení jejího okolí jsou obvykle rozdělovány do tří členů (člen = část souvrství), jak je zobrazeno na schématu níže.