Záhadná černá pyramida v Gíze

Pokud se řekne Egypt, většina si tuto zemi spojí s pyramidami. Nejznámější se nacházejí na plošině v Gíze – Chufuova pyramida (Velká pyramida), Rachefova pyramida a Menkaureova pyramida. Celou plošinu pak střeží Velká sfinga. Jenže vedle těchto pyramid stávala ještě jedna pyramida – a byla černá.

Nejstarším písemným záznamem, který se zmiňuje o tom, že se v Gíze nacházela černá pyramida, jsou arabské rukopisy. Ty se dnes nacházejí v káhirském muzeu. Kronikář Masoudi, který zemřel v roce 967 n. l., se prý ve svém díle zmiňuje o západní pyramidě, jež měla třicet komor naplněné bohatstvím. Taková stavba se však zatím nenašla. A kde jsou ty poklady nyní?

Černá pyramida v Gíze očima Frederica Nordena

Frederic Louis Norden byl dánský námořní kapitán a průzkumník. Když v roce 1737 přijel do Egypta, byl nadšený. Byl nadaný kreslíř, maloval lidi, krajinu, architekturu, mapy a také pyramidy.

„Hlavní pyramidy v Gíze se nacházejí na jihovýchodě. Pozornost si zaslouží čtyři největší. V jejich okolí je sedm nebo osm dalších. Ty jsou ale nezajímavé. Dvě nejsevernější pyramidy jsou nejmonumentálnější. Mají výšku přes 150 metrů. Další dvě jsou menší, bez nátěru a nemají chrám jako první objekt. Čtvrtá pyramida je postavena z kamene, který je černější než žula, ale asi stejně tvrdý. Vrchol je nažloutlý a špička je zakončena velkým kamenem ve tvaru krychle. Vypadá to, že sloužil jako podstavec. Pyramida je situována v linii ostatních, je ale více na západ,” popsal dobrodruh.

Autor ke svému popisu přiložil i podrobný nákres z ptačí perspektivy. Na něm lze zřetelně rozeznat hory a umístění všech zmiňovaných staveb, které jsou od sebe vzdálené asi 400 kroků. I přesto odborníci existenci samostatně stojícího čtvrtého objektu z černého kamene popírají.

Rozebrali černou pyramidu britští zednáři?

Spisovatel Tony Bushby ve své knize Tajemství Bible píše, že prý existují důkazy o tom, že čtvrtá černá pyramida byla dvacet let po odjezdu kapitána Nordena rozebrána. Uvádí, že demolice pyramidy měla začít v roce 1759 a za deset měsíců již po ní nezbyla žádná stopa. Pyramidu měli zničit britští zednáři, když pod ní hledali poklad. Kameny prý prodali za účelem financování operace. Dodnes je prý můžeme najít v některých káhirských budovách. Tato myšlenka by vysvětlovala fakt, že jehlan chybí na mapách z roku 1837 a 1842.