fbpx

Starověcí Egypťané dokázali stavět monumenty z pískovce, vápence, ale dokonce i ze žuly. Sarkofágy, obelisky ale i sochy – i takové skvosty najdeme ve starověkém Egyptě. Jak ale probíhalo zpracování žuly ve starověkém Egyptě? Co nám prozradí žulový válec, který je dnes uchován v Petrieho muzeu v Londýně?

Žulový válec z chrámu faraona Rachefa v Gíze je větším pokladem než Tutanchamonova maska nebo chrám v Abú Simbel. Objevil ho Flinders Petrie, dnes je uchováván v muzeu v Londýně, které nese jméno tohoto archeologa a patří k nejpozoruhodnějším artefaktům v jeho sbírkách. Co všechno nám prozrazuje o technické vyspělosti starověkého Egypta?

Řezání žuly ve starověkém Egyptě

V každém klenutém průchody v chrámu faraona Rachefa byly objeveny prohlubně, do kterých se zavěšovaly dveře. Jednalo se o kulatý pant, který vznikl pravděpodobně tlučením kamenným předmětem do žuly. Ale na druhé straně než byl pant byl jiný otvor, který byl vyvrtán nějakým nástrojem. Jeho stěny byly hladké, oblé a pravidelně drážkované.

Žula je velmi tvrdý materiál, ale nejtvrdším kovem, kterého byl ve starověkém Egyptě dostatek byla měď. Podle Mohsovy stupnice rozeznáváme 10 stupňů tvrdosti – nejměkčí je mastek, nejtvrdší je diamant na 10. stupni. Vápenec, křída nebo mramor jsou na stupnici kolem 3. a 4. stupně, měď je také na 3. stupnu. To znamená, že žulu mědí nerozřežete. Nebo že by snad?

Žula se skládá z křemene a živce – velmi tvrdých látek, které najdeme na 7. stupni Mohsovy stupnice. Jenže rýhy na žulovém válci dokazují, že byl použit okrouhlý nástroj. Dnes se pro vrtání do žuly používá většinou diamantový kroužek zapuštěný do oceli. Jenže diamant ve starověkém Egyptě neznali …

Vědci se pokusili přijít na to, jak starověcí stavitelé postupovali. Použili měděný vrták v kombinaci s jemným štěrkem, který zvyšuje sílu vrtáku. Ale po 30 minutách se jim povedlo vyvrtat jen několik milimetrů hlubokou drážku. Zatím analýza žulového válce prokázala, že muselo být použito něco jako diamant v pravotočivé vrtačce. Co to ale bylo? Odpověď na tuto otázku se zatím stále hledá. A tak zůstává zpracování žuly ve starověkém Egyptě stále hádankou.