fbpx

Sedmý den expedice dosáhla dalšího postupného cíle, kterým byly zdobené jeskyně v Gilf el Kebíru (v jeho jihozápadní části). První dvě se nacházejí ve Wádí Súraqadím (Staré údolí obrazů). Toto údolí bylo objeveno jedním z prvních průzkumníků Západní pouště, Laszlo Almassym. Jeskyně ale bohužel padly za oběť masovému turismu – návštěvníci polévali malby vodou, aby je mohli lépe vyfotografovat a tak je dnešní pohled na zbytky výzdoby skutečně tristní.

Ve Wádí Súragedíd (Nové údolí obrazů) byla galerie objevená teprve nedávno. Překonala ale veškerá očekávání všech účastníků expedice. Na skalní stěně jsou stovky lidských a zvířecích postav, které zde vznikaly v průběhu několika tisíciletí.

Jeskyně v Gilf el Kebíru – kořeny egyptské civilizace

Skutečný význam skalního umění spočívá v tom, že zásadním způsobem mění pohled na kořeny staroegyptské civilizace. Její počátky můžeme vystopovat právě zde – ve skalních abri v Gilf el Kebíru. Zajímavé je zejména to, že tzv. postavy plavců nepředstavují plavce, ale obětované příslušníky porobených kmenů, nad kterými zvítězily zdejší kmeny. Jednalo se o předchůdce starých Egypťanů?

Mnoho detailů zobrazení naznačuje, že právě zde se zrodily mnohé rituály a symbolické motivy, které se na konci 4. tis. př.n.l. staly základem staroegyptského státu a posvátného království. Výzkum v Západní poušti přinesl nové objevy i nové otázky, na některé bude ještě třeba najít odpovědi.

Západní poušť

Detaily lidských a zvířecích znázornění vyvedených červenou barvou

Zdroj: National Geographic