< link rel="alternate" hreflang="cs-cs" href="https://www.starovekyegypt.net/">

Faraoni 18. dynastie dokonale napodobili své syrské nepřátele a vytvořili z bojového vozu obávanou zbraň. Do té doby Egypťané neznali koně a tím ani bojový vůz. Pak se ale bojový vůz stal velice rychle nedílnou součástí egyptské armády. Egyptský bojový vůz pak mnohokrát pomohl faraonům porazit nepřátele. Mistry s využíváním bojových vozů byli zejména Thutose III. a Ramesse II.

Egyptský bojový vůz – konstrukce

Podlaha bojového vozu, na které stál vozka a voják, byla 75cm nad zemí a protože tehdy ještě neexistovaly pružiny, byla připevněna přímo na nápravu. Při každé nerovnosti tedy nadskakovala a těžko si lze představit, jak obtížné bylo takový bojový vůz ovládat a udržet na něm stabilitu.

Dřevěná nástavba byla v zadní části otevřená, aby posádka mohla v případě nebezpečí rychle vůz opustit. Podél celé nástavby bylo zábradlí o které se mohla posádka opírat.

Kola se skládala ze šesti loukotí, které se sbíhaly ve středu. Oj (dřevěná část vozu) byla uchycena do trojité podpěry zakončené koženým jařmem. To bylo někdy mírně zaobleno, zpevněno kovem a zakončenou zlatým kotoučem. Na obou koncích bylo zahnuto nebo opatřeno kroužky, kudy se protahovaly opratě držící uzdu.

Postroj na hlavě koně se skládal z nánosníku, náčelníku, nátylníku a klapek na oči spojených kokadrou. Přes koně se přehazovaly výrazně barvené přikrývky s erbem majitele. Ty byly připevněny popruhy přes hruď, spodní část břicha a zadek koně. Na hlavu se koňům nasazovala jakási čapka, která byla kolem uší prostřižená. Na čapku se připevňovala pštrosí pera, umělé květiny a fábory.