Těch, kteří se pokoušeli rozluštit egyptské písmo byla celá řada. My se ale zaměříme na několik nejznámějších, kterým se podařilo poodhalit roušku tajemství, kterou bylo egyptské písmo do té doby zahaleno.

Prvním z nich byl Nicolas Claude Fabri de Peiresc (1580 – 1637), povoláním úředník v Aix. Jako první vytušil, že mezi koptštinou a starou egyptštinou existují určité souvislosti. Měl řadu následovníků, kteří se ubírali stejným směrem.

Mezi nejvytrvalejší patřili Athanasius Kircher (1602 – 1680), který byl přesvědčen o tom, že koptština je posledním vývojovým stádiem starověkého egyptského jazyka. Sestavil překlad (bohužel velice nepřesný) nápisů na obeliscích dovezených z Egypta.

Voják Bernard de Montfaucon (1655 – 1741) vyslovil jako první domněnku, že hieroglyfy jsou fonetické znaky. Tuto teorii převzal později Jean-Jacques Barthélémy (1716 – 1795), který odhalil, že kartuše kolem hieroglyfů uzavírají jména králů.

Johan David Akerblad (1763 – 1819) dokázal dešifrovat část textu Rosettské desky psané démotickým písmem. Tím, kdo rozluštil hieroglyfy na Rosettské desce byl Jean-Francois Champollion (1790 – 1832).

Athanasius Kircher (1602 – 1680)

Jezuita Athanasius Kircher byl první, kdo dal do souvislosti koptštinu (jazyk egyptských křesťanů) s faraonskou egyptštinou. Koptové jsou dnes příslušníci egyptské křesťanské církve, která je vedle muslimů významnou egyptskou náboženskou obcí. Vyznavači této církve dříve hovořili koptštinou, která se ale dnes používá pouze při náboženských obřadech.

Thomas Young (1773 – 1829)

Thomas Young patřil mezi první badatele, kterým se podařilo rozluštit některé hieroglyfy. V roce 1814 dokončil Thomas Young překlad démotického textu z Rosettské desky a o několik let později zaznamenal pokrok v pochopení hieroglyfické abecedy. Současně s ním se o rozluštění hieroglyfů pokoušel také Francouz – Jean-Francois Champollion.

Jean-Francois Champollion (1790 – 1832)

Champollion nikdy nepatřil k nejpilnějším žákům, ale rád se ponořoval do studia orientálních jazyků a tak brzy ovládal hebrejštinu, chaldejštinu, syrštinu, etiopštinu a arabštinu. To mu umožnilo odhalit tajemství hieroglyfů. Klíč k tajemství písma starého několik tisíciletí však neposkytla Rosettská deska, ale kartuš faraona Ramesse II.

Heinrich Brugsch (1827 – 1894)

Heinrich Ferdinand Karl Brugsch byl německý egyptolog, který se věnoval studiu léčitelských vědomostí v papyrech. Do Egypta podnikl dvě cesty – první v roce 1853, druhou v letech 1857 až 1858. Na podzim roku 1864 byl Heinrich Brugsch jmenován pruským konzulem v Káhiře.