fbpx

Egyptský kalendář byl původně lunární, ten byl poté nahrazen slunečním kalendářem (v Archaickém období). V dobách egyptské prehistorie se primitivní lidé rozhodli dělit čas na základě pohybu Měsíce. Podle starých Egypťanů čas na Zemi navazoval na dobu, v níž žili bohové. Lidský život byl v přímém vztahu s božským řádem, který určoval chod světa. Lidé jej museli ctít a mít neustále na paměti.

Starověcí Egypťané rozdělovali čas na roky, roční období, měsíce a dny. To se dnes zdá zcela samozřejmé. Ovšem Egypťané byli pravděpodobně prvním národem, který vymyslel a zavedl racionální sluneční kalendář. Římané jej později po drobném vylepšení nazvali juliánským kalendářem. Tento kalendář se používá dodnes.

V Egyptě se budoucnost vyjadřovala v “milionech let”. Každý nový faraon, zastupující na Zemi bohy, počítal roky své vlády od nástupu na trůn a k těmto datům připojoval své jméno. Roky se nepočítaly stále dál, ale s nástupem nového faraona se vždy začalo od nuly. Rok tedy mohl být označen například jako “šestý rok vlády Ramesse II.” nebo jako “první rok vlády Thutmose III.“.

Čtyřměsíční roční období, třicetidenní měsíce

Egypťané velmi brzy zjistili, že začátek nilských záplav odpovídá východu hvězdy Sírius (Sopdet), hvězdy v souhvězdí Velkého psa). Když se zářivá Esetina hvězda po sedmdesáti dnech za úsvitu zjevila na nebi, znamenalo to, že začíná první den měsíce thot a s ním i další nový rok. Rok se dělil na tři roční období, každé obsahovalo čtyři měsíce o třiceti dnech. Roční období se nazývala:

  • achet (doba záplav)
  • peret (doba rozpuku)
  • šemu (doba žní)

Hieroglyfický zápis ročních období (zleva ACHET - PERET - ŠEMU)Hieroglyfický zápis ročních období (zleva ACHET – PERET – ŠEMU)

V Pozdní době byly pojmenovány i jednotlivé měsíce. Egyptský kalendář se tak začal podobat tomu, jaký známe dnes. Při stanovení data narození by tedy Egypťané například řekli: “Dítě se narodilo v pátém roce vlády Ramesse II., v měsíci pašon v době šému, druhého dne.” Všech dvanáct měsíců se dále dělilo na tři děkany o deseti dnech. K těmto tři sta šedesáti dnům se na konci cyklu přidávalo pět tzv. epagomenálních dní, což byly rodné dny bohů Usira, Hora a Sutecha a bohyň Esety a Nebthety.

Hieroglyfický zápis (zleva ROK - MĚSÍC - DEN)Hieroglyfický zápis (zleva ROK – MĚSÍC – DEN)