fbpx
ABEGHCHKMNOPRSŠTUV

Eset

Esethieroglyfický zápis EsetStejně jako Hathor byla i Eset bohyní matkou specifikovanou jako matka Hora – tedy i krále. Představa Esety kojící Hora (zejména objevovaná v podobě bronzových sošek z Pozdního a Řecko-římského období) připomíná křesťanské ikony (matku s dítětem).

Eset byla znázorňována s hlavou ozdobenou trůnem nebo slunečním kotoučem rámovaným kravími rohy. Někdy byla považována za zosobnění trůnu. Často byla také znázorňována s velkými ochrannými křídly. Byla součástí Enneády v Héliopoli a jako manželka Usira a matka Hora se objevuje v triádě uctívané v Abydu (Abedžu). Její nejznámější kultovní centrum leželo na ostrově Fílé – na jižní hranici Egypta blízko Asuánu.

Byla úzce spojena s kouzelnictvím a magií. V mýtech se často mluví o její schopnosti léčit a přeměňovat se do jakékoliv podoby, kterou právě potřebuje. Eset měla dvě důležité úlohy – byla “Velkou bílou prasnicí z Héliopole” a “Eset-krávou”, která způsobila zrození svatého býka Apise z Memfidy (Mennoferu). Její uctívání se rozšířilo za hranice Egypta do Sýrie, Palestiny, Řecka i po celém Římském impériu a byla uctívána až do příchodu křesťanství.

S bohyní je spojována Kleopatra VII. – poslední faraon starověkého Egypta. Ač Ptolemaiovci pocházeli z Řecka, byla právě Kleopatra panovnicí, která se naučila egyptské písmo, jazyk a ztotožnila se s touto bohyní.

Eset kojící Hora