Bohyně matka Hathor, byla spojována s láskou, plodností, sexualitou, hudbou, tancem a alkoholem. Někdy byla znázorňována zcela antropomorfně, dále také ve tvaru krávy nebo jako žena s kravskými rohy.
V různých podobách byla Hathor ctěna jako „Paní západu“, „Paní západního pohoří“, „Paní města Byblu“, „Paní tyrkysu“ a „Paní fajánsu“. „Západ“ nebo „západní pohoří“ odpovídá západu slunce a v analogii také říši mrtvých.
Stejně jako Eset byla Hathor považována za matku sokolího boha Hora a také za matku krále (ten byl ztotožňován s Horem). Její jméno znamená „Horův dům“.
Horus (Hor)
Od počátku dynastického období (přibližně 3100 př.n.l.) byl faraon úzce spojen s Horem. Ten byl znázorňován jako sokol nebo muž se sokolí hlavou a jeho všudypřítomným symbolem bylo „Horovo oko“ (oko vedžat).
Horovo jméno znamená „Ten, kdo je nahoře“ a vyplývá z jeho titulu boha oblohy a z toho, že Horus byl znázorňován jako sokol, který může létat velmi vysoko. Jako „Hor obzoru“ byl nazýván Harachtej a v tomto pojetí byl sloučen se slunečním božstvem Reem – Re-Harachtej.
Horus byl uctíván jako součást božské triády v kultovním centru v Abydu (Abedžu). Většinou ale bývá Hor spojován s chrámem v Edfu (starověké Džebě), kde byl uctíván jako součást triády s manželkou Hathor a synem Harsomtumem. Hor byl také úzce spojen s Hierankopolí („Sokolí město“, starověké Nechen) na jihu a městem Behdet v nilské Deltě. „Hor z Behdetu“ byl znázorňován jako okřídlený sluneční kotouč.