Nefertem byl spojován s lotosovým květem a znázorňován v mužské podobě s modrým lotosem (Nymphaea Caerulea) na hlavě. K ozdobě jeho hlavy někdy také patřila dvojice per a dva vývažky. Mýtus O stvoření z Hermopole Magny uvádí, že slunce povstalo z prvotního lotosového květu.
Nefertem byl proto úzce spojen se slunečním bohem. Texty pyramid z období Staré říše mluví o Nefertemovi jako o „Lotosovém květu, který je před Reovým nosem“. Titul „Ochránce obou zemí“ (Chener tawej) – myšlen Horní a Dolní Egypt – poukazuje na všeobecný význam tohoto boha.
Neit
Neit byla starobylá bohyně, jejímž hlavním kultovním centrem bylo Sais v nilské Deltě. Neit získala zvláštní význam v době vlády 26. dynastie (664-525 př.n.l.), protože Sais tehdy bylo domovem vládnoucí rodiny a hlavním městem celého Egypta. Jejím atributem byl štít se zkříženými šípy, který zdůrazňoval spojitost s válečnictvím (Řekové ji později ztotožnili s Athénou).
Společně s Esetou, Nebthetou a štíří bohyní Selket byla Neit i pohřebním božstvem, všechny čtyři bohyně měly za úkol chránit jednoho ze „Čtyř Horových synů“, který pečoval o vnitřní orgány zesnulých.
Nebthet
Díky spojení s Usirem byla Nebthet v pozdní mytologii považována za matku Anupa, boha balzamování s šakalí hlavou. Byla také sestrou Esety, Usira a Sutecha.
Nebthet bývala stejně jako Eset znázorňována v lidské podobě, ale mohla být zobrazena také jako jestřáb. Její jméno znamená „Paní paláce“ a její koruna se skládala z hieroglyfů pro tento přídomek (košík na hradbách velkého domu).
Nebthet byla spojována s hlavou zesnulých nebo s celou rakví (ve spolupráci s Esetou u nohou. Byla také jedním z ochranných nebeských božstev – chránila Horova syna Hapiho s hlavou paviána, který střežil plíce mrtvých.
Nut
Bohyně Nut byla zosobněním oblohy. Podle mýtu O stvoření Héliopole byla jedním z dětí Šua a Tefnuty a sestrou – manželkou Geba, boha země. Noční temnota byla vysvětlována tím, že Nut večer spolkla slunce a porodila ho za úsvitu, takže slunce trávilo noční hodiny putováním po jejím těle.
Bohyně Nut bývala obvykle znázorňována jako žena ohnutá nad zemí, ale mohla být zobrazena i jako kráva. Věřilo se, že „Božská kráva“ nosí každé ráno na svých zádech boha slunce Re.