První písemná zmínka o klášteru svaté Kateřiny pochází z roku 381. Tehdy se o něm zmínila ve svém deníku cestovatelka jménem Egeria. Ta podstoupila pouť, během které navštívila známá biblická místa na blízkém východě – včetně bájné hory Sinaj. Klášter Svaté Kateřiny v Egyptě obklopuje bájný hořící keř, přes který promlouval Bůh k Mojžíšovi. Tento keř je dodnes v klášteru k vidění. Jméno kláštera získal název díky ostatkům svaté Kateřiny, které sem byly podle pověsti přeneseny anděli, aby její tělo uchránili před zničením.

Když prorok Mohamed vydal roku 628 listinu, kterou zaručoval mnichům svoji ochranu a dokonce jim dovolil na tomto území vykonávat křesťanské obřady, získal klášter výsadní postavení v islámském světě. V křesťanské Evropě se do širšího podvědomí  dostal s příchodem křižáků, když v 11.století mířili do Svaté země.

Klášter Svaté Kateřiny v Egyptě dnes uchovává největší sbírku ranných ikon na světě. Nejstarší ikony pocházejí z 5. století a vidět můžete i nejstarší výtvarné ztvárnění Starého zákona. Pozornost zasluhuje také sbírka 120 ikon v nepříliš rozšířeném Křižáckém stylu, ve kterém se zde tvořilo během 13.století. 

Klášter Svaté Kateřiny v Egyptě uchovává i druhou největší sbírku raných kodexů a rukopisů (největší je ve Vatikánských sbírkách). V roce 2009 zde byla objevena zatím neznámá část tzv. Sinajského kodexu. Jedná se o ručně psanou řeckou Bibli, která pochází ze 4. století.

Klášter svaté Kateřiny byl v roce 2002 připsán na seznam světového kulturního dědictví UNESCO jako nejstarší stále funkční klášter na světě.

Klášter svaté Kateřiny

Klášter svaté Kateřiny