Hrobka KV60 a příběh královny Hatšepsut

Hrobku KV 60 objevil v roce 1903 Howard Carter a v pohřební komoře našel dvě mumie. První patřila malé ženě a ležela v rakvi z 18. dynastie nesoucí jméno Hatšepsutiny kojné Sitre-In. Druhá mumie patřila obézní ženě a ležela na zemi vedle Ininy rakve. Její levá ruka měla sevřenou pěst a spočívala na hrudi, což naznačuje, že se jedná o královskou mumii. Carter přepravil mumii Sitre-In do egyptského muzea a druhou ponechal v hrobce.

Hledání mumie královny Hatšepsut

O hrobce KV60 se znovu začalo hovořit v souvislosti s hledáním mumie královny Hatšepsut. Úsilí identifikovat mumii královny Hatšepsuty začalo minulý rok. Zahi Hawass prozkoumal čtyři dosud neurčené královské ženské mumie Nové říše. Tři z nich byly uloženy ve třetím patře Egyptského muzea v Káhiře a čtvrtá ležela v hrobce KV 60 v Údolí králů. Po důkladném průzkumu třetího podlaží Egyptského muzea a s pomocí kurátora muzea Somaji Adela Samey se Dr. Hawassovi podařilo nalézt mumii Sitre-In, která ležela uvnitř sarkofágu dvakrát větším než ona.

Dr. Hawass zde také začal hledat další neidentifikované mumie z Nové říše, které by mohly být královské. Dvě takové objevila v roce 1881 rodina Abdel Rassúla ve skrýši královských mumií v hrobce DB320 v Dér el-Bahrí. První byla mumie ženy, označená „Neznámá žena B“ a druhá patřila jiné ženě, označené „Neznámá žena A“.

Všechny mumie byly podrobeny CT analýze, která ukázala, že mumie označovaná jako „Neznámá žena B“ z DB320 patřila starší ženě, která měla bílé kudrnaté vlasy s umělými černými loknami. Na první pohled se zdálo, že se nejedná o královskou osobu, ale CT analýza prokázala, že měla původně paže na hrudi, a že se tedy jedná o osobu královského původu či někoho, komu se dostalo královského pohřbu.

CT analýza mumií

V případě druhé mumie z DB320, „Neznámé ženy A“ prokázalo CT, že patřila ženě, která byla pohřbena v neobvyklé pozici. Hlava se sklání na stranu a nohy jsou u kolenou překříženy. Široce otevřená ústa naznačují, že žena musela v okamžiku smrti utrpět trauma. Dr. Hawass nechal nakonec přepravit do Egyptského muzea mumii obézní ženy z hrobky KV60. CT analýza ukázala, že mumie patřila asi padesátileté obézní ženě, která trpěla zubním kazem a několika dalšími nemocemi. Přímou příčinou její smrti mohla být rakovina či komplikace provázející cukrovku.

Hatšepsutiny kanily byly objeveny v hrobce KV 20, která byla určena pro Thutmose I. (jejího otce). I tuto hrobku, která vyniká jedinečnou architekturou, objevil Carter. Tvoří ji dlouhý zahnutý tunel vytesaný ve čtyřech částech, který klesá 210 metrů do mateřské skály a ústí do hrubě vytesané a nezdobené předsíně, jíž se vstupuje do pravoúhlé pohřební komory se třemi sklady. I kanopy byly podrobeny CT analýze.

Skříňka s klíčem k záhadě

Nakonec byla skenována i dřevěná skříňka nesoucí trůnní jméno královny Hatšepsuty objevená v DB320, a právě ta skrývala klíč k celé záhadě. Kromě mumifikovaných vnitřností byl ve skříňce také jediný zub – stolička. Z dalších skrýší balzamovačů víme, že všechno, co bylo nějak spojeno s tělem nebo mumifikací bylo rituálně nabité a muselo být řádně pohřbeno. Zdá se tedy, že během Hatšepsutiny mumifikace umístili balzamovači do skříňky všechno, co z těla odpadlo.

Profesor ortodontie na Káhirské univerzitě Galal el-Beheri, prozkoumal CT skeny všech čtyř mumií aby zjistil, zda některé z nich nechybí stolička. K všeobecnému překvapení shledal, že stolička chyběla obézní mumii z KV60, a mezera po tomto zubu přesně odpovídala stoličce, nalezené ve skříňce z DB320. To dokazuje, že mumie obézní dámy je tělem královny Hatšepsut!

Zdroj: Český egyptologický ústav