Starověcí Egypťané věřili na posmrtný život a proto museli stavět hrobky z kamene – nejlépe ze žuly. Žula byla vyhledávaná zejména pro její pevnost a odolnost. Stavěly se z ní stély, sarkofágy nebo obelisky. A právě nedokončený obelisk v Asuánu nám prozradí něco o tom, jak tento tvrdý kámen Egypťané opracovávali a přepravovali.

Obří člun pro přepravu obelisku

Asuán byl městem, které leželo na hranici starověkého Egypta s Núbií. Asuán byl proslulý těžbou růžové asuánské žuly. Žula se používala na stély, sarkofágy nebo obelisky. A právě jeden nedokončený obelisk vysoký 42 metrů se zde nachází dodnes. Archeologové ho datují do období Nové říše. Podobný – ale dokončený obelisk – se nachází 200km severně v Karnaku. Nechala ho tam postavit královna Hatšepsut zhruba 1500 let př.n.l.

Starověký text z doby Thutmose I. a královny Hatšepsut popisuje, jak obelisk převáželi na člunu. Ten byl 60 metrů dlouhý a 20 metrů široký. Jednalo se o velký člun postavený z masivních prken. Tak bylo možné obelisky přepravovat po Nilu. Zbývá ale odpověď na jinou podstatnou otázku – jak přepravovali tyto mohutné žulové bloky na molo?

Egyptologové mají důkazy o tom, že starověcí Egypťané používali pro přepravu kamenných bloků k pyramidám dřevěné trámy a válce. Mohlo to tak fungovat i se 40 metrů dlouhým žulovým obeliskem?

Egyptolog Adel Kelany provedl test s žulovým blokem o váze 3 tun. Žulový blok položil na dřevěné válce. Skupina 7 mužů pak tento blok dokázala přesunout pomocí tohoto mechanizmu po písku i skále. Vzhledem k váze obelisku královny Hatšepsut muselo její obelisk posouvat minimálně 140 mužů.

Nedokončený obelisk 1 km od Nilu

Všechny kamenolomy se nacházely blízko Nilu, aby vzdálenost pro transport po souši byla co nejmenší. Jenže nedokončený obelisk je 1 km od Nilu. A víme, že tok Nilu se v těchto místech nezměnil, protože ho omezuje skála, která tvoří první katarakt.

Adel Kelany s týmem odborníků na geofyziku provedl snímkování oblasti pomocí seismických vln v místě, kde se zdá, že mohl být kanál vedoucí ke kamenolomu. Toto snímkování ukázalo, že kanál byl 2 – 3 metry hluboký a 15 – 20 metrů široký.

Vzhledem k poloze a hloubce kanálu nebylo možné využít kanál při běžné hladině Nilu. Obelisk se tak mohl přepravit jen v době záplav. Tehdy byla hladina Nilu dost vysoko, dala se tedy odklonit do kanálů a obří čluny pak mohly převážet obelisky.

To znamená, že práce musela být velmi pečlivě naplánovaná, protože nebylo možné se opozdit. Než přišly záplavy, musel být obelisk hotov, protože pak by se muselo čekat celý další rok. Přeprava z Asuánu do Karnaku pak trvala týden.