fbpx

Blízko jižní strany Neferirkareovy pyramidy v Abúsíru se nacházejí rozvaliny. Ludwig Borchardt je sice prozkoumal, ale domníval se, že jde o dvoumastabu. Nyní se ale v rozvalinách objevilo jméno královny Chentkaus II.

Poloha rozvalin (blízko Neferirkareovy pyramidy), jejich tvar, orientace vůči Neferirkareově pyramidě a východo-západní uspořádání naznačovaly, že by mohlo jít o malý pyramidový komplex, který by mohl patřit Neferirkareově manželce.

Indicie naznačující majitelku komplexu

Ve 30. letech 19. století objevil Perring vápencový blok, na kterém bylo kurzivním písmem napsáno “královská manželka Chentkaus”. Ve 30. letech 20. století byl ve vesnici Abúsír Ghazúlim objeven další vápencový blok. Na něm byla část scény v nízkém reliéfu, která kromě faraona Neferirkarea a jeho syna Raneferefa je tam také uvedena “královská manželka Chentkaus”.

To byl důvod k tomu, aby zde čeští egyptologové zahájili průzkum těchto rozvalin, protože bylo zřejmé, že by mohlo jít o malý pyramidový komplex královny Chentkaus. A už první dny vykopávek to potvrdily.

Pyramidový komplex královny Chentkaus II.

Velmi rychle se potvrdilo, že jde o pyramidový komplex – pyramidu spojenou se zádušním chrámem. Ukázalo se také, že celý pyramidový komplex byl později v několika etapách přestavován.

Příkaz ke stavbě dal Neferirkare, ale práce byly záhy přerušeny – pravděpodobně proto, že Neferirkare zemřel. Po přestávce (trvala zřejmě několik měsíců) se ve stavbě pokračovalo a na bloku je titul “královská manželka” doplněn titulem “královská matka” – jde tedy o vládu faraona Raneferefa. Později byl objeven ještě titul “matka dvou králů Horního a Dolního Egypta”.

Pyramida královny Chentkaus II. měla základnu 25 m, vysoká byla 17 m, úhel sklonu stěn byl 52°. Pozůstatky této pyramidy, které se dochovaly do dnešních časů dosahují výšky 4 metrů. V pohřební komoře nebyly nalezeny žádné ostatky královny, našlo se zde jen několik útržků obinadel, které byly pravděpodobně strženy z mumie.

Zádušní chrám se nacházel před východní stranou pyramidy Chentkaus II. a jeho výstavba probíhala ve dvou fázích. V první fázi byl zádušní chrám vybudován skromněji, ale z vápencových bloků. Druhá fáze byla postavena z kamene, který byl ale zloději tak dokonale rozebrán, že jde jen velmi těžko rekonstruovat.

Co spojovalo Chentkaus I. a Chentkaus II.

Nejdůležitějším výsledkem vykopávek v komplexu Chentkaus II. bylo, že existovaly dvě královské matky stejného jména se stejně neobvyklým titulem – “matka dvou králů Horního a Dolního Egypta”. Obě se navíc těšily velké vážnosti.

Když se v polovině 90. let rozhodl Zahi Hawass očistit vzestupnou cestu k Sahureově pyramidě, odkryl řadu bloků pocházejících z paláce a zachycujících Sahureovu rodinu. Na těchto blocích bylo zajímavé to, že dva ze šesti synů, které měl Sahure se svojí jedinou královskou manželkou, mají stejný titul – “nejstarší královský syn”.

El-Awady (spolupracovník Zahi Hawasse) z toho usoudil, že se jednalo o dvojčata. Po tomto objevu se dají také lépe pochopit změny ve výzdobě Sahureova komplexu. S ohledem na pravděpodobný výskyt dvojčat v Sahureově rodině se tedy vysvětluje to, že v celé historii Egypta byly jen dvě královny, které měly titul “matka dvou králů Horního a Dolního Egypta”. Chentkaus I. porodila dvojčata – Šepseskafa a Veserkafa, Chentkaus II. porodila dvojčata – Raneferefa a Niuserrea.