Armáda starověkého Egypta

Napsal Felgr Pavel on .

Egypťané byli založením spíš rolníci než válečníci, ale aby uchránili sklizeň v deltě před výboji asijských národů nebo před Libyjci na západě, museli brzy vytvořit vlastní armádu. Egyptská armáda se postupně stala zcela profesionální. Budoucí důstojníci egyptské armády se rekrutovali z nižší a střední vrchnosti, pěšáci pak pocházeli z nejchudších tříd.

Vojáci byli odměňováni v naturáliích - odměnou vojákům byla půda a pouze členové královské gardy pobírali "příplatek" ve formě masa a obilí. Povolání egyptského vojáka se často dědilo z otce na syna. S nástupem 18. dynastie se do egyptské armády začali dostávat také cizinci, protože se Egypťané od tohoto povolání stále více odvraceli.

Egyptská armáda za Ramessovců

Za vlády Ramessovců se egyptská armáda skládala z pěchoty a vozby. V období Staré říše a také ještě v období Střední říše bylo vybavení vojáků velice primitivní - těžkooděnci měli dřevěný štít potažený volskou kůží, kopí s měděným hrotem a meč. Ostatní pěšáci měli pouze bederní pás a ze zbraní jednoduchý luk a šípy z netvrzeného bronzu. Jednoduché luky se používaly u vojáků egyptské armády do konce 18. dynastie, kdy je nahradily luky trojúhelníkové. Ty se snadněji vyráběly ve velkém množství a byly lépe ovladatelné.

Lepší vojenská technika se do Egypta dostala díky výbojům Hyksósů. Díky nim Egypťané poznali koně a bojové vozy. V období Nové říše převzali egyptští vojáci řadu novinek z jejich výzbroje i výstroje. Ze zbraní se jednalo například o trojúhelníkový luk, zahnutý meč, tzv. "Syrské háky" se objevily za Thutmose III., z výstroje o helmici a kroužkovou zbroj. Ta se skládala z vesty s krátkými rukávy pošité kovovými plátky. Postupně se zlepšovali také jejich bronzové zbraně díky lepšímu poměru cínu a mědi. V boji zblízka používali sekeru se zakřivenou čepelí, primitivní palici s kamennou hlavicí a dýky.

Související články

Lock full review www.8betting.co.uk 888 Bookmaker

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.
  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.
  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Nabídka reklamy