Herakleion (Thonis) – centrum v Deltě Nilu

Obchod mezi Egyptem a Řeckem probíhal zhruba od roku 650 př.n.l. (tedy v období úpadku starověkého Egypta). Po období určité izolovanosti se Egypt ještě jednou otevřel středozemnímu světu. Dorazili první obchodníci z Řecka, Kypru a Blízkého východu a žoldáci ze zahraničí se zapsali do faraónovy armády. Výraznou roli sehrával přístav Herakleion.

U ústí Nilu vzkvétal Herakleion (Thonis) jako hlavní vstup do Egypta. Při vykopávkách pod vodou byl objeven rozlehlý přístav, četné lodě a kotvy dokazující, že se jednalo o mezinárodní přístavní město.

Z Herakleionu (Thonisu) bylo zboží distribuováno do vnitrozemí prostřednictvím sítě kanálů úrodné delty Nilu. Z Řecka, Kypru a Blízkého Východu bylo dováženo Stříbro, měď, víno a olej. Z Egypta pak bylo do celého Středomoří vyváženo egyptské obilí, nátron (sůl), parfémovaný olej a magické amulety.

Cca 60 mil jižně od Herakleionu se obchodníci usadili a postavili chrámy v sesterském přístavu a řecko-egyptském obchodním místě Naukratisu. Dále ve vnitrozemí žilo mnoho zahraničních žoldáků, kteří uctívali egyptské bohy ve starověkém hlavním městě Memfis. Staletí kontaktu a výměn (ne vždy bez konfliktů) poznamenaly řeckou i egyptskou kulturu a vyvrcholily dobytím Egypta Alexandrem Velikým v roce 332 př.n.l.

Stéla faraona Nachtnebefa

Herakleion (Thonis) – stéla faraona Nachtnebefa

Tento nádherný monument byl klíčový pro zjištění, že Thonis (v egyptštině) a Herakleion (v řečtině) bylo ve skutečnosti stejné město. Faraon Nachtnebef vydal tento dekret určující zdanění zboží, které procházelo Thonisem a Naukratisem. Jeho kopie je možné najít v hlavním egyptském chrámu každého přístavu. Vyryté nápisy ustanovují, že tato deska stojí u ústí „Moře Řeků“ (Středozemní moře) v Thonisu.

Jiný objekt, který byl odhalen nedaleko, dokazuje, že tento monument stál v chrámu Amon-Gereba. Dvojjazyčný dekret nalezený v roce 1881 (Kanopský dekret, datovaný do roku 238 př.n.l.) odkazuje v řecky vyrytém nápisu na Chrám v Herakleionu a v hieroglyfech na Chrám Amon-Gereba. Společně tyto předměty odhalily, že Thonis a Herakleion byly stejným místem.

Kanopský dekret

Kanopský dekret ujednává, že část daní odvedených za dovoz a vývoz musí být dány svatyni Neit, patronce města Sau, které bylo hlavním městem Egypta ve 26. dynastii (664 – 525 př.n.l.). Půlkruhová horní část stély ukazuje symetrickou vyobrazení krále nabízejícího oběti bohyni Neit. Pod ním je hieroglyfický text uspořádaný ve 14 sloupcích. V nejdůležitější pasáži prohlašuje Nachtnebef, že další desetina daní ze všeho zboží ze Středozemí do Thonis-Herakleionu a ze všech obchodních operací v Naukratisu bude zaplacena královské státní pokladně a bude z nich dotován chrám Neit v Sau. Královské dotace svatyni byly v Egyptě tradiční a podobné daně z obchodu existovaly již dříve.

Zdroj: British Museum; Český překlad: Alííí