15. a 16. dynastie

Konec 4. dynastie přišel za okolností ještě záhadnějších, než za jakých se tato dynastie dostala k moci. V době, kdy se blížil konec této dynastie, objevuje se v popředí žena - královna Chentkaus I. Jenže o téhle královně zůstává téměř vše zahaleno tajemstvím - od jejího původu až po neobvyklou hrobku. Ale postupující vykopávky naznačují, že právě tato královna sehrála hlavní roli nejen na konci čtvrté dynastie, ale také na začátku páté.

Objevení hrobky královny Chentkaus I.

Ve třicátých letech 20. století probíhaly vykopávky tzv. "Čtvrté pyramidy", o které se archeologové jako Hölscher a Reisner domnívali, že se jedná o hrobku posledního faraona 4. dynastie Šepseskafa. Jenže hned za počátku vykopávek se ukázalo, že se nejedná o pyramidu, ale o skalní hrobku ve tvaru mastaby.

Dvoustupňová hrobka královny Chentkaus I. má téměř čtvercovou zákaldnu (45,5 x 45,8 metrů) a je postavena z vápence a žuly. Sklon stěn je 74° a tím tato hrobka připomíná seříznutou kolmou pyramidu. Zajímavostí také je, že jižní stěnu zdobily niky - motiv, který pochází z raně dynastického období.

První stupeň hrobky je ze žuly, druhý stupeň ve tvaru sarkofágu není čtvercového, ale obdelníkového tvaru a je postaven z vápence. Je možné, že druhý stupeň byl přistavěn později, protože nestojí nad středem původní stavby, ale je výrazně posunutý k západu. Druhý stupeň je orientován severo-jižním směrem. Celou dvoustupňovou hrobku zdobilo obložení z bílého vápence.

Kdo byla doopravdy Chentkaus I.

Z mnoha mimořádných objevů v komplexu královny Chentkaus I. zaujal archeology zejména nápis na fragmentu žulové brány, kde stálo "matka dvou králů Horního a Dolního Egypta, dcera boží, všechny dobré věci, které nařídí jsou pro ni vykonány, Chentkaus".

Nápis obsahoval do té doby nedoložený titul královny "nesut bitej mut nesut bitej / mut nesut bitej nesut bitej", který se dá interpretovat buď "matka dvou králů Horního a Dolního Egypta" nebo "král Horního a Dolního Egypta a matka krále Horního a Dolního Egypta". První titul říká, že Chentkaus I. skutečně vládla (pravděpodobně jako královská matka - regentka).

Současní odborníci se kloní k druhému titulu - tj. "matka dvou králů Horního a Dolního Egypta". Tento titul by musel pocházet z doby vlády jejího druhého syna, což by nebylo nic neobvyklého, protože Chentkaus I. nebyla jedinou ženou v historii Egypta, která zemi dala dva faraony.

I když probíhaly i další výzkumy v sedmdesátých letech 20. století, zůstává kolem Chentkaus I. stále více otazníků. Za povšimnutí stojí, že Chentkaus I. neměla ani titul "královská dcera" ani "královská manželka". To by mohlo znamenat, že jejím manželem byl buď obyčejný smrtelník, nebo princ z vedlejší větve. Zdá se, že jejími syny by mohli být Šepseskaf (poslední faraon 4. dynastie) a Veserkaf (zakladatel 5. dynastie). Ale písemné potvrzení zatím chybí ...

Zdroj: Abúsír - v srdci pyramidových polí (M. Verner)

Dokumentární filmy

Mohlo by vás zajímat

Informace o webu

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.

  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.

  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě

  • Proč na dovolenou do Egypta

    Nejvhodnější doba pro návštěvu Egypta je v období října až března. V této době zde panují příznivé podmínky a nehrozí tropická horka. Moře v Egyptě je velmi čisté a po celoročně teplé. V Rudém moři jsou pro potápění ideální podmínky. Mezi nejznámnější letoviska patří Hurghada, pokud ale chcete obdivovat korálové útesy v celé jejich kráse, pak doporučuji Sharm el-Sheikh nebo Safagu.

  • Letoviska v Egyptě

    Pokud někdo zavítá na dovolenou do Egypta (a nezvolí poznávací plavbu po Nilu s návštěvou mnoha historických památek), většinou zvolí pro pobyt Hurghadu nebo pokud chce obdivovat korálové útesy, zvolí nejspíš Sharm el-Sheikh na Sinajském poloostrově nebo Safagu na pobřeží Rudého moře. Sinajský poloostrov nabízí také letovisko Dahab (severovýchod poloostrova). U hranic s Izraelem se nachází letovisko Taba.
  • Sinajský poloostrov

    Sinajský poloostrov se nachází mezi Středozemním mořem na severu a Rudým mořem na jihu. I když je tvořen převážně pouští, nachází se zde Sinajské pohoří, kde je také nejvyšší vrchol Egypta - Hora svaté Kateřiny (2637 m.n.m), kde se také nachází Klášter svaté Kateřiny. Návštěvníky lákají zdejší letoviska Sharm el-Sheikh, Dahab (severovýchod poloostrova) a u hranic s Izraelem ležící letovisko Taba.

Cookies make it easier for us to provide you with our services. With the usage of our services you permit us to use cookies.