Po Menkaurově smrti došlo ve 4.dynastii ke krizi, která mohla souviset se smrtí následníka trůna a nejstaršího Menkaureova syna Chuenrea. Krize skončila, když na trůn usedl Šepseskaf, který byl pravděpodobně syn Menkaurea a jedné jeho vedlejší manželky.

Šepseskaf – místo pyramidy mastaba

Kartuš Šepseskaf Šepseskaf si místo pyramidy dal v Sakkáře postavit obrovskou mastabu (tzv. Faraonovu lavici, která dodnes patří k nejzáhadnějším stavbám ze Staré říše. Poprvé ji popsal již Perring. Lepsius se jí věnoval jen velmi krátce. Povšiml si však, že hrobka svým tvarem připomíná velký sarkofág. Podzemí stavby začal zkoumat až Mariette v roce 1858. Jeho poznámky se ale ztratily, kromě několika kreseb, které později publikoval Maspero. Systematický výzkum hrobky provedl v letech 1924 – 1925. Teprve jemu se podařilo určit Šepseskafa jako majitele hrobky.

Šepseskafova mastaba nestojí na skalním podloží, ale na základové plošině. Jak bývá u mastab pravidlem, má obdélníkový, severo-jižně orientovaný půdorys. Jádro tvoří dva stupně z velkých bloků šedožlutého vápence, které pocházejí z lomů ležících západně od pyramid v Dáhšúru. Perring, Lepsius i de Morgan nalezli zbytky cest, po kterých se kámen dopravoval na staveniště. Obložení bylo z jemného bílého vápence, jen nejspodnější vrstva byla obložena z červené žuly.

Šepseskafova mastaba

Šepseskafova mastaba (faraonova lavice)