fbpx

Na konci období vlády 6. dynastie využili oslabení egyptské centrální moci pouštní beduíni a vpadli do delty. Přilákalo je bohatství a zelenající se údolí. Tyto kočovné kmeny asijského původu byly pro Egypt neustálou hrozbu, faraoni je proto museli neúnavně vyhánět ze svého území.

Kdo byli pouštní beduíni?

Egypťané nazývali beduíny šasu. Tyto kočovné kmeny semitského původu žily v klanech na Sinajském poloostrově a jeho okolí na rozsáhlém pouštním území s členitým reliéfem – hory dosahovaly výšky 2 000 metrů, cesty byly plné serpentin a těžko přístupné, podnebí drsné a suché. Když se je Egypťané pokoušeli pronásledovat napadali je beduíni v malých skupinkách v terénu, který velmi dobře znali. Byli schopni neuvěřitelně rychle přepadnout a vydrancovat karavanu. Byli to ale i obchodníci, kteří se živili výměnným obchodem a přicházeli do Egypta prodávat antimon používaný v kosmetice k přípravě líčidel.

Sestávali z chudých kmenů žijících ve stanech. Beduíni se živili chovem (velbloudů, krav, ovcí), lovem (gazel a přímorožců) a obděláváním vyprahlé a málo úrodné půdy. Když byla centrální moc v Egyptě silná, omezovali se beduíni na obchodováni. Jakmile se ale moc oslabila, zaútočili na svého bohatšího souseda. Šlo o tradiční nepřátele Egypta, kteří bez váháni nabízeli své služby průvodců i jiným armádám, které s Egyptem bojovaly. V 7. století př.n.l. dovedli beduíni do delty vojska asyrského panovníka Asarhaddona a darovali mu i velbloudy potřebné k převozu vody.

Beduíni – oblečení a vzhled

Beduíni nosili plnovousy zastřižené do špičky. Na dlouhých hábitech měli výšivky s geometrickými motivy. Jejich ženy nosily šaty do půli lýtek, s odhaleným jedním ramenem. Oděvy byly bílé, zdobené červenými obrazci a barevnými pásy. Obuv si zhotovovali z velmi jemné kůže nabarvené načerveno.

Až příliš dlouhá vláda Pepi II. byla začátkem období destabilizace situace v Egyptě, který byl pomalu rozdělován na menší oblasti, kterým paralelně vládly různí dynastie. Z této zhoubné atmosféry těžili beduíni, kteří vpadli do země a usadili se v bohaté deltě Nilu. Připomeňme si, že už za vlády Pepi I., otce Pepi II., měl generál Veni co dělat, aby beduíny porazil. To byl Egypt ještě jednotný, nyní byla situace v Egyptě daleko složitější pro účelnou obranu.

Amenemhet I. a Vládcovy zdi

Amenemhet I., zakladatel 12. dynastie, nastoupil na trůn v době, kdy se jeho předchůdcům z 10. a 11. dynastie podařilo upevnit moc. Amenemhet I. chtěl zemi ochránit před případnými vpády kočovných kmenů, a proto zahájil stavbu velkého počtu pevností na východním okraji delty. Tyto stavby, které starší texty označují jako Vládcovy zdi, měly vytvořit neproniknutelnou hradbu, která by okamžitě zastavila jakýkoli pokus o invazi. Vládcovy zdi měly především posílit zranitelnou část země.

Nástupci Amenemheta I. se snažili v této politice pokračovat a stejně jako on chránit Egypťany, kteří pracovali v tyrkysových dolech na Sinajském poloostrově. Byly zavedeny stálé kontroly, které sledovaly veškerý pohyb cizinců v oblasti. Po několik staletí žil Egypt v obavách z útoků beduínů, které se však až na pár výjimek nenaplnily. Slavný Thutmose III. však musel za vlády 18. dynastie čelit povstání beduínů, které po lítém boji rozprášil. Zdálo se, že tentokrát bylo nebezpečí ze strany beduínských kmenů na dlouhou dobu zažehnáno.

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Cookie nevyužíváme k rozesílání reklamních emailů, letáků nebo vedení reklamních kampaní na sociálních sítích.

Zavřít